CREX – ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOâKY âSO 29 (2009): 128–137
Podpora hnízdûní dravcÛ a sov na jiÏní Moravû V˘sledky z roku 2008 a nûkteré zajímavé poznatky a zku‰enosti The breeding support of the birds of prey and owls in South Moravia The results from 2008 and interesting knowledge and experience FRANTI·EK KRAUSE1 & LIBOR OPLU·TIL2 1 2
Bfietislavova 8, 692 01 Bfieclav Nad Farou 286, 664 03 Podolí; e-mail:
[email protected]
ÚVOD V zemûdûlsky intenzivnû vyuÏívané krajinû jiÏní Moravy existují pro druhy dravcÛ a sov, které si nestaví svá hnízda, jen omezené podmínky k hnízdûní. Volnou zeleÀ zde pfiedstavují pfiedev‰ím mnohde pfiestárlé vûtrolamy a v omezené mífie remízky, pfiípadnû stromofiadí podél komunikací. Není tu k dispozici dostateãné mnoÏství jejich pfiirozen˘ch hnízdi‰È (star˘ch hnízd vran Corvus cornix a strak Pica pica), a proto jsou po‰tolkami obecn˘mi (Falco tinunnculus) a kalousy u‰at˘mi (Asio otus) ochotnû vyuÏívány instalované hnízdní budky a umûlé hnízdní podloÏky. Pro dal‰í dva druhy synantropních sov – sovu pálenou (Tyto alba) a s˘ãka obecného (Athene noctua) – je díky zmûnû charakteru Ïivota na venkovû a s tím souvisejícího zpÛsobu hospodafiení nabídka bezpeãn˘ch hnízdních moÏností také omezená. Pfiesun vût‰í ãi men‰í ãásti populace zmínûn˘ch druhÛ do budek pfiedstavuje pro tato ptáky v˘znamnou pomoc a na druhé stranû umoÏÀuje pomûrnû snadno sledovat hnízdní v˘sledky a v ãasové fiadû srovnávat populaãní dynamiku. Tento pfiíspûvek informuje o v˘sledcích a zajímavostech hnízdní sezóny 2008 u vybran˘ch dravcÛ a sov, které k hnízdûní vyuÏívají budky umístûné v okrese Bfieclav a na dal‰ích jihomoravsk˘ch lokalitách. Pozornost je vûnována sovû pálené, s˘ãkovi obecnému, kalousi u‰atému a po‰tolce obecné. METODIKA V˘sledky prezentované v pfiíspûvku byly zji‰Èovány v prÛbûhu kontrol budek, které jsou umístûny v rÛznû velk˘ch zájmov˘ch územích. Rozdíly ve velikosti území jsou 128
CREX – Zpravodaj JMP âSO 29 (2009): 128–137
dány pfiedev‰ím rÛznou populaãní hustotou jmenovan˘ch druhÛ. Nejvût‰í rozloha sledovaného území je u druhu, kter˘ má nejmen‰í populaãní hustotu, tedy u s˘ãkÛ obecn˘ch, kde zahrnuje plochu o rozloze pfiibliÏnû 2000 km2 a leÏí v okresech Bfieclav a ãásti okresÛ Brno-mûsto, Brno-venkov, Hodonín a Vy‰kov. Druh˘m nejvût‰ím územím je studijní plocha pro sledování sov pálen˘ch, ta se rozkládá v hranicích okresu Bfieclav na plo‰e 1200 km2. Studijní plochy pro zb˘vající dva popisované druhy – po‰tolku obecnou a kalouse u‰atého – jsou men‰í a jsou rozdûleny do 4 oblastí: oblast Bfieclav – LanÏhot (32 km2), oblast Valtice – Sedlec u Mikulova (35 km2), oblast Podivín – Rakvice (40 km2) a oblast Podolí u Brna –Velatice (8 km2). Souhrnná rozloha tûchto oblastí je 115 km2. Pro hnízdûní po‰tolek obecn˘ch a kalousÛ u‰at˘ch je pfiipraveno pfiibliÏnû 280 umûl˘ch hnízdi‰È (hnízdní podloÏky, dfievûné a plastové budky), pro sovy pálené je to 120 speciálních hnízdních budek (100×50×50 cm) umístûn˘ch v zemûdûlsk˘ch objektech a v kostelech, obdobné lokality umístûní má 140 budek pro s˘ãky obecné (pfiedev‰ím budky podlouhlého typu – tzv. roury). V¯SLEDKY A DISKUSE Sova pálená Hnízdní populace sovy pálené v okrese Bfieclav se pohybuje od 20 do 40 párÛ a kolísá podle potravní nabídky v jednotliv˘ch letech. V roce 2008 se po nepfiíli‰ silné zimû udrÏovaly stavy hrabo‰Û polních (Microtus arvalis) na dobré úrovni a umoÏnily tak sovám pálen˘m dal‰í úspû‰nou hnízdní sezónu (viz obr. 1). Ve stabilní kolekci 120 budek byly hnízdní páry sov pálen˘ch zastiÏeny na 34 místech, tzn. 28,3 %. Sovy zaãínají s hnízdûním podle moÏností hodnû brzo, ale rozpûtí zaãátkÛ prvního hnízdûní trvá dva mûsíce: nejranûj‰í snÛ‰ka zaãala jiÏ 8.3.2008, nejpozdûj‰í 7.5.2008. Rok byl pfiízniv˘, ale ne nadprÛmûrn˘: ze 46 zji‰tûn˘ch snÛ‰ek bylo 39 úspû‰n˘ch (85 %), prÛmûrn˘ poãet vajec v první snÛ‰ce byl 5,75, prÛmûrn˘ poãet vyveden˘ch mláìat na jedno hnízdûní byl 4,91. Potû‰itelné je roz‰ífiení druhu do dal‰ích obcí a farem, ãemuÏ napomohla instalace vhodn˘ch hnízdních pomÛcek. V potravnû v˘hodn˘ch letech dochází u sov pálen˘ch ãasto ke druhému hnízdûní. V okrese Bfieclav k tomu v roce 2008 do‰lo u 13 z 33 hnízdních párÛ (39,4 %). I zde existuje rozpûtí zaãátku snesení prvního vejce – od 3.7. do 17.8.2008. JestliÏe je nalezena pozdní snÛ‰ka na hnízdi‰ti nebo v hnízdní budce sovího páru, mnozí ornitologové automaticky pfiedpokládají, Ïe jde o druhou snÛ‰ku téhoÏ páru. KNIPRATH & STIER (2007) v‰ak ve sv˘ch poznatcích z let 1996-2006 upozorÀují na to, Ïe v mnoha pfiípadech dochází pro druhou snÛ‰ku k v˘mûnû jednoho nebo i obou partnerÛ. Hnízdûní sovy pálené mÛÏe mít tedy dvojí ãasovou organizaci; od snesení prvního vejce do vylétnutí posledního mládûte v jedné snÛ‰ce uplyne doba kolem 100 dnÛ, pak mÛÏe následovat normální druhé hnízdûní. V potravnû pfiízniv˘ch letech v‰ak sovy neãekají tak dlouho a druhou snÛ‰ku mohou v˘raznû uspí‰it (jiÏ od 69 dnÛ). Tyto „vloÏené snÛ‰ky“ (Schachtelbruten) zaãínají v dobû, kdy mláìata z první snÛ‰ky je‰tû nevylétla. ProtoÏe 129
Fr. KRAUSE & L. OPLU·TIL – Podpora hnízdûní dravcÛ a sov na jiÏní Moravû
samice je vázána druhou snÛ‰kou, zÛstává zb˘vající v˘chova prvních mláìat plnû na samci. Samice ãasto (autofii uvádûjí pfies 50 %) zaãíná druhou snÛ‰ku s jin˘m samcem, napfi. ze sousedního páru, nebo voln˘m, dosud nehnízdícím partnerem. Pokud mají moÏnost, mûní sovy pálené pro druhou snÛ‰ku ãasto místo hnízdi‰tû. V˘zkum potvrdil, Ïe jen 10 % párÛ zÛstalo v budce první snÛ‰ky. Vût‰ina se pfiemístila, a to do nepfiíli‰ velké vzdálenosti (prÛmûrnû 190 m), do sousední hnízdní budky. I kdyÏ by to z ãasov˘ch dÛvodÛ nebylo nezbytné (pfii prÛmûrném ãasovém rozpûtí obou snÛ‰ek 98 dnÛ byla mláìata první snÛ‰ky vût‰inou vyvedena), mûlo to své opodstatnûní. I u nás je dostateãnû známo, jak vypadá hnízdní substrát na dnû budky po úspû‰ném hnízdûní – je to nevábná, vlhká smûs v˘vrÏkÛ, trusu a zbytkÛ potravy, která mÛÏe velmi snadno pfiivodit „kanálové prostfiedí“. Do takového podkladu samice, která sedí od prvního vejce, svou snÛ‰ku nesnese – ‰ance mláìat na zdárné vyvedení je zde na rozdíl od zahnízdûní v ãisté a suché budce nebo ve volném prostoru mnohem niωí. Je proto úãelné – a autofii to také doporuãují – instalovat alespoÀ dvû hnízdní budky v jedné farmû ãi obci. Sovy pálené je rády vyuÏijí pro obojí hnízdûní a nehrozí nebezpeãí nezji‰tûn˘ch snÛ‰ek v nevhodn˘ch prostorech ohroÏovan˘ch napfi. kunou skalní (Martes foina). V˘znamn˘m faktorem, kter˘ ovlivÀuje úspû‰nost hnízdûní sov pálen˘ch, je v˘‰ka umístûní vletového otvoru budky nad jejím dnem. Zajímav˘ referát mûl na toto téma David Ramsden z britského Barn Owl Trustu na Svûtové konferenci o ochranû sov v Groningenu v roce 2007. Z anal˘zy úspû‰nosti hnízdûní sov pálen˘ch v nûkolika tisících budek ve Velké Británii vypl˘vá doporuãení, aby vletov˘ otvor byl minimálnû 46 cm nade dnem budky, a vhodné je pfied nûj umístit balkonek. DÛvodem je skuteãnost, Ïe mladé sovy pálené se ve vûku kolem 2–3 t˘dnÛ zaãínají pohybovat po prostoru budky a vypadávají z ní nízko umístûn˘m vletov˘m otvorem (napfi. pfii soupefiení mláìat o potravu pfiinesenou rodiãi). Vypadlá mláìata nejsou rodiãi dokrmována a hynou pod budkou nebo se stávají kofiistí predátorÛ. V roce 2008 bylo moÏné si tuto skuteãnost ovûfiit pfii sledování on-line pfienosu z hnízdûní sov pálen˘ch, kter˘ jsme spoleãnû se Zoologickou zahradou mûsta Brna a kolegou Janem Buchtou pfiipravili. Od kvûtna do fiíjna mohli zájemci na webov˘ch stránkách zoologické zahrady sledovat divok˘ pár pfii v˘chovû mláìat z prvního a druhého hnízdûní v budce umístûné v okrese Bfieclav. Jednalo se o budku, která byla sovami kaÏdoroãnû obsazována a jejíÏ vletov˘ otvor byl 5 cm nade dnem. V prÛbûhu prvního hnízdûní z ní bûhem jedné noci vypadla 3 mláìata ve vûku 31–35 dnÛ. Díky pravidelnému sledování pfienosu bylo moÏné vãas zasáhnout a vrátit je zpût – tentokrát do nové budky, kde byl vletov˘ otvor umístûn 25 cm nade dnem. Doporuãujeme proto v‰em ornitologÛm, ktefií vyrábûjí nebo kontrolují budky pro sovy pálené, aby nepodceÀovali rizika ztrát vznikl˘ch vypadnutím mláìat a zajistili u budek v˘‰ku vletového otvoru min. 25 cm nad jejím dnem. V˘‰ku umístûní jsme zvolili s ohledem na nejãastûj‰í typ budky pro sovy pálené, kter˘ pouÏíváme a kter˘ má pfiibliÏnû délku 100 cm, ‰ífiku 50 cm a v˘‰ku 50 cm. Dal‰í ze zajímav˘ch úprav britsk˘ch budek – umístûní balkonku pfied vletov˘ otvor – umoÏÀuje nedospûl˘m mláìatÛm bezpeãnû se pohybovat u budky, pfiebírat potravu od rodiãÛ a opût se do ní vracet. 130
CREX – Zpravodaj JMP âSO 29 (2009): 128–137
140
60
120
50
100 40 37 37 80
32 29
30
60 22 20
19
20
17
40
14 10
10
8
20
1 1991
0 1992
6
6
1994
1995
5
1 1993
6
Poãet hnízdících párÛ / Nr. of breeding pairs
Poãet budek / Nr. of nestboxes
V na‰ich podmínkách jsme podobné úpravy nerealizovali, protoÏe v˘raznû zvy‰ují riziko vniknutí kun a bylo by nutné provádût dal‰í dodateãná zabezpeãení.
1 1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Rok / Year Obr. 1. V˘voj poãtu a obsazenosti budek pro sovu pálenou (Tyto alba) v okrese Bfieclav v letech 1991 aÏ 2008 Fig. 1. Development in the number and occupancy of nestboxes for the Barn Owl in the Bfieclav district in 1991–2008
S˘ãek obecn˘ Populace s˘ãkÛ obecn˘ch je na jiÏní Moravû velmi profiídlá, v roce 2008 jsme prostfiednictvím hlasového monitoringu prokázali jejich v˘skyt v celém zájmovém území o rozloze cca 2000 km2 pouze na 15 lokalitách. Na základû jejich podrobnûj‰ích kontrol bylo potvrzeno 6 pfiípadÛ úspû‰ného hnízdûní, z toho 4 v pfiipraven˘ch budkách v zemûdûlsk˘ch objektech (viz obr. 2), ostatní 2 byla umístûna na budovách (za pozednicí ob˘vaného jednopatrového domu, za betonov˘m nosníkem kravína). V‰echna hnízdûní byla úspû‰ná, v budkách vyvedli s˘ãci 1×1, 1×2 a 2× 4 mláìata, poãet mláìat vyveden˘ch v dal‰ích hnízdech nebyl zji‰tûn. V prvním pfiípadû bylo spoleãnû s mlad˘m s˘ãkem nalezeno jedno neoplozené vejce. PrÛmûrn˘ poãet vyveden˘ch mláìat na jedno hnízdo byl tedy 2,75. Budky pro s˘ãky kontrolujeme v prvním t˘dnu ãervna, kdy pfiedpokládáme dostateãnû velká mláìata (z dÛvodu minimalizace ru‰ení hnízdûní). Podle vûku mláìat urãeného na základû mûfiení letek a fotodokumentace z literatury (vAN NIEUWENHUYSE et al. 2008) jsme dopoãítali následující data zahájení snÛ‰ek: 12.4., 19.4., 22.4. a 2.5.2008. Z tûchto údajÛ vypl˘vá pomûrnû velké rozmezí (20 dní) mezi termíny zaãátku hnízdûní jednotliv˘ch hnízdních párÛ. 131
Fr. KRAUSE & L. OPLU·TIL – Podpora hnízdûní dravcÛ a sov na jiÏní Moravû
20
140
18 120 16 100
14
12 80 10 60 8 6
6
40
5 4
4
Počet hnízd. párů / Nr. of breed. pairs
Počet budek / Nr. of nestboxes
S˘ãci preferují zemûdûlské farmy, v nichÏ jsou chována zvífiata (ovce, konû) nebo neustala Ïivoãi‰ná v˘roba. Spásané nízké porosty a hlodavci vázaní na krmivo pro dobytek jim poskytují dostatek potravy. Ptáci jsou nicménû pfiizpÛsobiví a pfii nedostatku tradiãní potravy se pfieorientují na jinou, napfi. vybírání mláìat jifiiãek (Delichon urbica) z hnízd. Vzhledem k rÛzn˘m názorÛm na velikost vhodn˘ch vletov˘ch otvorÛ do hnízdních budek urãen˘ch pro s˘ãky jsme v roce 2008 pfiipravili jejich testování s pomocí jedné ze samiãek kontrolovan˘ch v budce. Byl tím vylouãen eventuelní vliv odli‰né fyzické kondice ptákÛ chovan˘ch ve voliéfie, pravidelnû krmen˘ch a bez moÏností standardního pohybu a pfieletÛ. Samiãka tûsnû pro‰la nabízen˘m kulat˘m otvorem vystfiiÏen˘m v papírovém kartonu o prÛmûru 63 mm, bez problémÛ prÛmûrem 65 mm a pohodlnû prÛmûrem 70 mm. Otvory o prÛmûrech 58 mm a 60 mm byly pro ni úzké. Lze proto doporuãit volit pro vletové otvory do budek urãen˘ch s˘ãkÛm prÛmûr kolem 70 mm. Lze jej samozfiejmû zhotovit i ãtvercov˘, napfi. 8 x 8 cm. Pokud je hnízdní budka dostateãnû chránûna polohou nebo plechov˘m límcem proti kunám, není tvar a velikost otvoru rozhodující. Je v‰ak nutno vzít v úvahu, Ïe vût‰í otvory mohou lákat hnízdní konkurenty. V zemûdûlsk˘ch farmách jimi mÛÏe b˘t po‰tolka obecná a také sova pálená. Sousedství tûchto ptákÛ sice vût‰inou neznamená pro s˘ãky pfiímé fyzické ohroÏení, ale pokud napfi. sova pálená pouÏívá budku pro s˘ãka jako denní úkryt, zabrání mu tak v hnízdûní.
4
3 20
2
2 1 0
0
0
1990
1991
1992
1
1
1995
1996
0 1993
1994
1 0
0
1997
1998
2
1 0
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005 2006
2007
2008
Rok / Year Obr. 2. V˘voj poãtu a obsazenosti budek pro s˘ãky obecné v Jihomoravském kraji v letech 1990–2008 Fig. 2. Development in the number and occupancy of nestboxes for the Little Owl in the South Moravia region in 1990–2008
132
CREX – Zpravodaj JMP âSO 29 (2009): 128–137
Úporn˘m hnízdním konkurentem mÛÏe b˘t rovnûÏ vrabec domácí (Passer domesticus), jehoÏ objemná hnízda zcela vyplní hnízdní prostor s˘ãkovníku. Po v‰eobecném úbytku vrabcÛ v posledních letech se tento vliv sníÏil, podobnû jako konkurence ‰paãkÛ (Sturnus vulgaris). PouÏití s˘ãkovníku holubem domácím (Columba livia f. domestica) jsme zatím nezaznamenali. Mimofiádnû zajímav˘ v˘sledek pfiinesla kontrola jedné ze samic s˘ãkÛ hnízdící v budce na lokalitû v okrese Bfieclav. Samice mûla krouÏek z krouÏkovací stanice Radolfzell a podle zji‰tûn˘ch údajÛ byla okrouÏkována v dubnu 2006 u Neziderského jezera jako hnízdící pták. Vzdálenost místa krouÏkování a místa kontrolního odchytu byla 110 km a mezi obûma odchyty uplynulo 794 dní. Jedná se o nezvykle dlouh˘ pfiesun dospûlého ptáka, literatura (CEPÁK et al. 2008) uvádí spí‰e pfielety mlad˘ch ptákÛ, a to do vzdálenosti prÛmûrnû 19,3 km. U dospûl˘ch ptákÛ uvádí jen minimální pfiesuny, z toho u samic pouze 2 pfiípady – 2 km a 7 km. Podle zahraniãních údajÛ (vAN NIEUWENHUYSE et al. 2008) nepfiesáhl obvykle pfiesun dospûl˘ch ptákÛ vzdálenost 45 km. Námi proveden˘ kontrolní odchyt je pravdûpodobnû velmi v˘jimeãn˘, pfiiná‰í v‰ak urãitou nadûji pro izolované populace s˘ãkÛ, do kter˘ch se tímto zpÛsobem mohou dostat noví ptáci. Ze zji‰tûn˘ch v˘sledkÛ vypl˘vá, Ïe je Ïádoucí maximálnû podporovat zbytkové populace s˘ãkÛ na jejich pfiirozen˘ch stanovi‰tích, chránit a udrÏovat jejich biotopy a také spolupracovat s kolegy v zahraniãí a sdílet informace o stavu a v˘voji místních populací. V zapoãaté spolupráci s kolegy v Dolním Rakousku, ktefií se v˘zkumu populace s˘ãkÛ vûnují, budeme tedy urãitû pokraãovat. Po‰tolka obecná Po‰tolky obecné se ve sledovan˘ch oblastech vyskytují hojnû jak ve volné krajinû, tak i synantropnû. V zemûdûlsky intenzivnû vyuÏívaném území mají omezené moÏnosti pro hnízdûní, a proto vût‰inou ochotnû vyuÏívají umûlé hnízdní pomÛcky – polobudky nebo umûlá hnízda. První jsme ve volné zemûdûlské krajinû Bfieclavska instalovali v polovinû 80. let minulého století v rámci tehdy populárního biologického boje proti polním ‰kÛdcÛm. I kdyÏ pozdûji, zejména v souvislosti se zánikem jednotn˘ch zemûdûlsk˘ch druÏstev a po zmûnách v zemûdûlské v˘robû, nebyly jiÏ tyto metody tolik akcentovány, zÛstaly v agrocenózách poãetné kolekce budek obsazovan˘ch pravidelnû po‰tolkami. Tato hnízdi‰tû lze pohodlnû kontrolovat a získávat z nich spoustu uÏiteãn˘ch poznatkÛ z populaãní dynamiky v dlouh˘ch ãasov˘ch fiadách. Základní údaje z hnízdûní po‰tolek obecn˘ch v námi sledovaném území v letech 1999–2008 shrnuje tab. 1. Zji‰ten˘ prÛmûrn˘ poãet vajec ve snÛ‰ce nepravidelnû osciloval kolem hodnoty 5,06 uvedené v literatufie (HUDEC & ·ËASTN¯ 2005), prÛmûr z námi zji‰tûn˘ch v˘sledkÛ za sledované období je 4,63. PrÛmûrn˘ poãet vyveden˘ch mláìat za sledované období byl 4,18, coÏ je o nûco více neÏ uvádí Fauna âR – 3,83 (HUDEC & ·ËASTN¯ 2005). Z pfiehledu se vymyká rok 2007 s velmi brzk˘m zahájením hnízdûní a nejvy‰‰ími prÛmûrn˘mi snÛ‰kami. V bûÏn˘ch letech zaãínají po‰tolky na Bfieclavsku hnízdit v posledních dvou dekádách dubna a první dekádû kvûtna. 133
Fr. KRAUSE & L. OPLU·TIL – Podpora hnízdûní dravcÛ a sov na jiÏní Moravû
Tab.1: Hnízdní úspû‰nost a poãátky hnízdûní po‰tolky obecné v oblasti mezi Bfieclaví, LanÏhotem a Kosticemi (okr. Bfieclav) za posledních 10 let Tab. 1. The breeding success and starts of breeding of the Kestrel in the area between Bfieclav, LanÏhot and Kostice (the Bfieclav district) in last 10 years PrÛmûrn˘ poãet /Average number Rok Year
Vajec Eggs
Vyveden˘ch mláìat Fledged young
PrÛmûrn˘ zaãátek snÛ‰ky Average start of breeding
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
4,42 5,08 4,30 4,42 3,96 4,57 5,12 4,37 5,25 4,80
4,26 4,69 3,87 3,79 3,65 3,73 4,75 3,97 4,93 4,13
14.5.1999 1.5.2000 30.4.2001 27.4.2002 1.5.2003 16.4.2004 11.4.2005 22.4.2006 6.4.2007 3.5.2008
Na základû srovnání jednotliv˘ch oblastí s hnízdními pomÛckami mÛÏeme konstatovat, Ïe 3 oblasti v okrese Bfieclav jsou si víceménû velmi podobné z pohledu obsazenosti budek, termínÛ hnízdûní i hnízdní úspû‰nosti. Ve ãtvrté oblasti umístûné v okrese Brno-venkov je sice obdobn˘ charakter krajiny a totoÏné umístûní budek jako u ostatních sledovan˘ch oblastí, pfiesto bylo v kolekci 11 budek instalovan˘ch v roce 2004 zaznamenáno první hnízdûní po‰tolek aÏ v roce 2008 (bohuÏel neúspû‰né). DÛvody jsme doposud nezjistili, mÛÏe jít o dÛsledek napfi. men‰í hustoty populace po‰tolek a souãasnû dostateãnou nabídku pfiirozen˘ch hnízd. Kromû v˘skytu po‰tolek v samotném mûstû Bfieclavi, kde nejsou umûl˘mi pomÛckami podporovány, lze tyto ptáky zastihnout i v zemûdûlsk˘ch farmách, z nichÏ vyletují na lov do okolních polí. Nezfiídka tvofií trpûnou hnízdní i potravní konkurenci sovám pálen˘m (Tyto alba), jejichÏ budky si ochotnû pfiivlastní. KaÏdoroãnû najdeme tûchto hluãn˘ch dravãíkÛ v sovích budkách kolem desíti párÛ (v roce 2008 celkem 11 úspû‰n˘ch hnízdûní). Eventuelní konkurenci lze pfiedejít dodateãnou instalací po‰tolníku nebo dal‰ího sovníku, ãímÏ se získá i pfiípadné vhodné místo pro druhé hnízdûní sov. Nejv˘znamnûj‰í vliv na hnízdní konkurenty má umístûní sovníku – pokud je instalován uvnitfi pÛdy nebo ocelokolny a v˘let není pfiímo pfiístupn˘ zvenku (napfi. skrze stûnu nebo okno), po‰tolky jej nevyuÏívají. Ve v˘jimeãn˘ch pfiípadech jsou sova pálená a po‰tolka obecná schopny hnízdit spoleãnû v sovníku a úspû‰nû vedle sebe vyvést mláìata, jak popisují KNIPRATH & STIER (2008). V na‰ich podmínkách jsme se s takovou symbiózou dosud nesetkali. 134
CREX – Zpravodaj JMP âSO 29 (2009): 128–137
Kalous u‰at˘ Tato typická sova kulturní krajiny je trval˘m, ale ménû poãetn˘m hnízdním i potravním konkurentem po‰tolek obecn˘ch. Obsazuje stejné biotopy a loví stejnou potravu (zejména hrabo‰e), i kdyÏ v odli‰né ãasové periodû. Koexistence obou druhÛ v t˘chÏ biotopech nabízí zajímavá srovnání, av‰ak i z historického pfiehledu lze konstatovat vût‰í citlivost kalouse u‰atého na v˘kyvy v potravní nabídce projevující se v kolísání hnízdních populací. U po‰tolky obecné není vliv degrese hrabo‰Û polních natolik citeln˘, reaguje niωími snÛ‰kami (viz tab. 2 a obr. 3), nikoli v‰ak hromadnou migrací za potravou nebo vypu‰tûním hnízdûní. Za dobu, po kterou jsou ve sledovan˘ch oblastech umístûny hnízdní pomÛcky, se rozhodující ãást populací obou druhÛ pfiemístila do budek a umûl˘ch hnízd. Pfiedpokládáme, Ïe v˘znamn˘ vliv na tento pfiesun má vti‰tûní tohoto typu hnízdi‰tû ze strany mláìat a také bezpeãnûj‰í a úspû‰nûj‰í hnízdûní zde. Ve star˘ch vraních, straãích a káních hnízdech je hnízdûní po‰tolek a kalousÛ nyní pouze doplÀkové. Kontroly hnízdních pomÛcek v terénu pfiinesou kaÏdoroãnû fiadu zajímav˘ch zji‰tûní – jako pfiíklad lze uvést netypické loÀské hnízdûní sojky obecné (Garrulus glandarius) v plastové polobudce, obãas vyuÏijí nabídnutou budku i kachny divoké (Anas platyrhynchos) nebo pûvci (pûnkava obecná Fringilla coelebs). V nûkter˘ch lokalitách se obãas setkáváme s doklady predace hnízd (zejména vajec) ze strany kun skalních nebo krkavcovit˘ch ptákÛ, nejãastûji vran ‰ed˘ch. Tab.2. Srovnání koexistence po‰tolky obecné a kalouse u‰atého na kontrolovan˘ch územích Bfieclavska v letech 1997–2008 Tab. 2. Comparison in coexistence of the Kestrel and Long-eared Owl at study area in the Bfieclav district in 1997–2008
Rok Year
Poãet budek a hnízdních podloÏek Number of nestboxes and nest platforms
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
279 315 325 300 270 240 240 250 270 263 270 278
Poãet hnízdících párÛ Number of breeding pairs Falco tinnunculus
Asio otus
Celková obsazenost budek (%) Occupancy of nestboxes in total (%)
103 75 77 94 86 83 90 108 119 107 103 116
55 26 29 43 30 21 14 13 17 22 52 32
57 32 33 46 43 43 43 48 50 49 57 53
135
Počet budek a podložek / Nr. of artif. nestsites
Fr. KRAUSE & L. OPLU·TIL – Podpora hnízdûní dravcÛ a sov na jiÏní Moravû
Obr. 3. Poãet hnízdních pomÛcek a jejich obsazenost po‰tolkami obecn˘mi a kalousy u‰at˘mi ve sledované oblasti Bfieclavska v letech 1997–2008 Fig. 3. The number of artificial nestsites and their occupancy by the Kestrel and Long-eared Owl at study area in the Bfieclav district in 1997–2008
ZÁVùR V˘sledky hnízdní sezony 2008 u budkami podporovan˘ch druhÛ dravcÛ a sov dokládají, Ïe se jedná o efektivní zpÛsob podpory populací po‰tolek obecn˘ch, kalousÛ u‰at˘ch, sov pálen˘ch i s˘ãkÛ obecn˘ch. V dlouhodobém srovnání jsou patrné v˘kyvy poãtu hnízdících párÛ, coÏ je dáno pfiedev‰ím trofick˘mi a klimatick˘mi podmínkami. PfiestoÏe mohou b˘t budky vnímány jako umûl˘ zásah do pfiirozeného prostfiedí, jedná se z pohledu populací pfiedmûtn˘ch druhÛ o v˘znamnou pomoc, bez které by tyto druhy v souãasné ãlovûkem vyuÏívané a pfietvofiené krajinû nebyly schopny udrÏet dostateãnû poãetné populace. SUMMARY Artificial nestsites for Barn Owls (Tyto alba), Little Owls (Athene noctua), Kestrels (Falco tinnunculus) and Long-eared Owls (Asio otus) were situated in the various areas of South Moravia. In 2008, 34 pairs of the Barn Owl used some of 140 prepared nestboxes, 4 pairs of the Little Owl bred in one of the 140 nestboxes, 116 pairs of the Kestrel and 32 pairs of the Long-eared Owl were found in some of 278 suitable nestboxes. According to the field practice, the entry hole to a nestbox for the Barn Owl should be at least 25 cm above its floor. The move of an adult female of the Little Owl at the distance of 110 km after 2 years was confirmed (from Neusiedler See locality to the Bfieclav district).
136
CREX – Zpravodaj JMP âSO 29 (2009): 128–137
LITERATURA CEPÁK J., KLVA≈A P., ·KOPEK J., SCHRÖPFER L., JELÍNEK M., HO¤ÁK D., FORMÁNEK J. & ZÁRYBNICK¯ J. (eds.), 2008: Atlas migrace ptákÛ âeské a Slovenské republiky. Aventinum. Praha HUDEC K. & ·ËASTN¯ K. (eds.), 2005: Fauna âR, sv. 29/2. Ptáci – Aves 2/I. Academia. Praha KNIPRATH E. & STIER S., 2007: Schleiereule Tyto alba: Mehrfachbruten in Südniedersachsen. EulenRundblick 58: 41–54 KNIPRATH E. & STIER S., 2008: Schleiereulen Tyto alba und Turmfalken Falco tinnunculus als Brutnachbarn. Eulen-Rundblick 58: 57–59 VAN NIEUWENHUYSE D., GÉNOT J.-C. & JOHNSON D. H., 2008: The Little Owl – Conservation, Ecology and Behavior of Athene noctua. Cambridge University Press. Cambridge
137