Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Podnikatelský plán na založení domova pro seniory Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Jakub Tabas
Dana Mynaříková
Brno 2011
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Jakubovi Tabasovi za odborný dohled, cenné rady a připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych zde chtěla poděkovat svým rodičům za jejich podporu během mého studia.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Podnikatelský plán na založení domova pro seniory“ vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 1. 1. 2011
_______________________
Abstract MYNAŘÍKOVÁ, D. Business plan for establishing a retirement home. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The aim of this bachelor thesis is to elaborate a business plan for establishing a retirement home. The work is divided into two thematic areas. The theoretical part explains the concepts related to business and business planning. The theory includes the explanation of the issue of social services. The practical part includes the business plan that is detailed drawn up. In the conclusion are assessments and recommendations of suggestions to improve problem areas. Keywords business plan, limited company, social services, retirement home
Abstrakt MYNAŘÍKOVÁ, D. Podnikatelský plán na založení domova pro seniory. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Cílem této bakalářské práce je zpracování podnikatelského plánu na založení domova pro seniory. Práce je rozdělena do dvou tématických celků. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s podnikáním a podnikatelským plánem. Součástí teorie je přiblížení problematiky sociálních služeb. Praktická část obsahuje detailně vypracované části podnikatelského plánu. V závěru práce je provedeno zhodnocení a doporučeny návrhy na zlepšení problémových oblastí. Klíčová slova podnikatelský plán, společnost s ručením omezeným, sociální služby, domov pro seniory
Obsah
5
Obsah 1
Úvod 1.1
7
Cíl práce ............................................................................................................ 8
2
Metodika práce
9
3
Literární rešerše
11
3.1
Charakteristika základních pojmů .............................................................. 11
3.2
Právní formy podnikání ............................................................................... 12
3.2.1
Podnikání fyzických osob .................................................................... 13
3.2.2
Podnikání právnických osob ............................................................... 13
3.2.3
Fáze zakládání s. r. o............................................................................. 14
3.3
3.3.1
Charakteristika podnikatelského plánu............................................. 15
3.3.2
Požadavky na podnikatelský plán ..................................................... 16
3.3.3
Zpracování podnikatelského plánu.................................................... 17
3.3.4
Struktura podnikatelského plánu ....................................................... 17
3.4
Charakteristika sociálních služeb ................................................................ 26
3.4.1
Účastníci sociálních služeb .................................................................. 27
3.4.2
Financování sociálních služeb ............................................................. 28
3.5 4
Podnikatelský plán ........................................................................................ 15
Domovy pro seniory ..................................................................................... 30
Vlastní práce
33
4.1
Titulní strana .................................................................................................. 33
4.2
Exekutivní souhrn ......................................................................................... 34
4.3
Analýza trhu................................................................................................... 34
4.3.1
Segmentace trhu .................................................................................... 35
4.3.2
Analýza konkurence ............................................................................. 35
Obsah
6
4.3.3
Porterův model konkurenčních sil ..................................................... 36
4.3.4
SLEPT analýza ....................................................................................... 37
4.3.5
SWOT analýza ....................................................................................... 39
4.4
Popis podniku ................................................................................................ 42
4.5
Obchodní plán................................................................................................ 46
4.5.1
Služby...................................................................................................... 47
4.5.2
Dodavatelé ............................................................................................. 49
4.6
Marketingový plán ........................................................................................ 50
4.7
Organizační plán............................................................................................ 53
4.8
Hodnocení rizik ............................................................................................. 55
4.9
Finanční plán .................................................................................................. 56
4.10 Hodnocení efektivnosti investic .................................................................. 64 5
Návrhy a doporučení
66
6
Závěr
68
7
Literatura
70
8
Seznamy tabulek, obrázků a příloh
74
A
Posuzování závislosti
76
B
Finanční plán - tabulky
78
C
Splátkový kalendář
83
Úvod
7
1 Úvod Zahájení podnikání v dnešní době není nijak náročný a složitý proces. Důležité je, aby si podnikatel uvědomil, že prosperitu podniku nezajistí pouze nová a výjimečná myšlenka. Ve všech odvětvích čekají na podnikatele různá nebezpečí a rizika. Každou podnikatelskou vizi může překazit nedostatek finančních prostředků, konkurenční boj nebo i pouhé špatné vedení podniku. Nechtěnému podnikatelskému neúspěchu může podnikatel předejít zpracováním kvalitního podnikatelského plánu. Podnikatelský plán by měl o zamýšleném podnikání utvářet takový ucelený přehled informací, který podnikateli poskytne jasnou představu o efektivnosti budoucího podnikání. Důležitým bodem plánování je zjištění, zda je cílový trh vůbec připraven přijmout nový podnik. Jestli není síla konkurence příliš velká nebo naopak zda by se podnik nepotýkal s nedostatkem poptávky. Podnikatelský plán napomáhá podnikateli ujasnit si cíle a strategie podnikání, vymezit personální potřebu, marketingovou strategii a především zhodnotit, zda je podnik schopen vytvářet zisk. Plán upozorní podnikatele na možná úskalí a bariéry ještě před začátkem podnikání. Na základě správně zpracovaného podnikatelského plánu by měl podnikatel zjistit, zda je jeho myšlenka proveditelná nebo by zahájení podnikání bylo příliš rizikové či dokonce nerealizovatelné. V této bakalářské práci bude zpracován podnikatelský plán na založení domova pro seniory. Zdravotní péče se v dnešní době neustále vyvíjí a zlepšuje. Díky kvalitnějšímu zdravotnictví se lidé dožívají vyššího věku. Počet obyvatel nad 65 let nekompromisně narůstá. Je nutné těmto občanům zajistit péči, pokud se ocitnou v situaci, kdy už nejsou schopni se postarat o sebe sami. Trendem poslední doby je ubytovávání seniorů ve specializovaných domovech pro seniory. Kapacity státních sociálních služeb již nestačí, a proto se v této oblasti začala angažovat i soukromá sféra. Podnikatelům se zde možná otevírají nové možnosti. V této práci bude zpracován podnikatelský plán společnosti, která se pokusí skloubit registrovaného poskytovatele sociálních služeb a právní formu podnikání společnost s ručením omezeným.
Úvod
1.1
8
Cíl práce
Cílem práce je zpracování podnikatelského plánu, na jehož základě by bylo možné založit domov pro seniory. Dílčím cílem práce je zhodnocení, zda je vhodné založit tuto pobytovou sociální službu ve formě společnosti s ručením omezeným a zároveň jako registrovaného poskytovatele sociálních služeb tak, aby byla schopna bezproblémově fungovat a zakladatelům se vyplatila. Dalšími dílčími cíli práce jsou jednotlivé kroky, na základě kterých bude vytvořen podnikatelský plán. Mezi tyto kroky řadíme analýzu tržního makroprostředí a mikroprostředí, podrobný popis podniku a jeho činností, zpracování organizačního plánu, vytvoření marketingového plánu a podrobné zpracování finančního plánování, které se bude snažit prokázat realizovatelnost podnikatelského plánu.
Metodika práce
9
2 Metodika práce Tato bakalářská práce se bude rozdělovat na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. Teoretická část (literární rešerše) bude vycházet z veřejně dostupné literatury, internetových zdrojů a některých zákonů a vyhlášek České republiky. Praktická část (vlastní práce) bude vytvořena na základě poznatků zjištěných v literární rešerši. Dále ji doplním informacemi získanými na krajském úřadě Jihomoravského kraje, na magistrátu města Brna, v domově pro seniory Na Výminku, s.r.o. a v Senior Centru Blansko. Obsahem literární rešerše bude definování teoretických poznatků z oblasti podnikání a bližší specifikace podnikatelského plánu. Předložím základní popis rozsáhlé legislativy sociálních služeb a hlubší rozebrání problematiky domovů pro seniory. Z metod vědecké práce v této části uplatním deskripci. Vlastní práce se bude zabývat vytvořením vlastního podnikatelského plánu. V této části práce budou použity metody vědecké práce analýza, syntéza, komparace a dedukce. Úvodem nastíním základní informace o podniku a jeho činnosti. Jednou ze zásadních součástí podnikatelského plánu je analýza trhu. Bude zpracována analýza makroprostředí a mikroprosředí podniku. Pro každé prostředí použiji vhodný způsob jeho analýzy. Pro makroprostředí bude stanovena SLEPT analýza, která hodnotí vliv vnějších faktorů na chod firmy. Mikroprostředí zhodnotím za pomoci Porterova modelu konkurenčních sil. S využitím informací z předešlých analýz a dalších informací zpracuji SWOT analýzu, která zhodnotí silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby podniku. Na základě výsledků jednotlivých analýz bude provedena jejich syntéza. Neméně důležitou částí vlastní práce bude finanční plán. Nově vznikající podnik musí v první řadě sestavit startovací rozpočet, na jehož základě bude vytvořena zahajovací rozvaha. Zjistíme tak výši potřebných finančních prostředků pro zahájení podnikání a popřípadě nutnost využití financování z cizích zdrojů. Následujícím krokem je sestavení rozpočtu výnosů, nákladů a zisku (popř. ztráty), plánu peněžních toků a hodnocení efektivnosti investic. Pro výše zmíněné způsoby hodnocení efektivnosti investic budou použity nejčastěji používané metody. Mezi tyto metody patří například doba návratnosti a čistá současná hodnota. Doba návratnosti vyjadřuje počet let, za které se příjmy z investice vyrovnají počátečnímu výdaji na investici.
Metodika práce
10 DN
I = ∑ Pn ⋅ n =1
I Pn n DN i
1 , kde (1 + i ) n
kapitálový výdaj, peněžní příjem, jednotlivá léta životnosti, doba návratnosti, úroková sazba.
(Máče, 2006)
Čistá současná hodnota vyjadřuje rozdíl mezi současnou hodnotou peněžních příjmů z investice a hodnotou kapitálových výdajů na investici. N
ČSH = ∑ Pn * n =1
Pn In i n N
N 1 1 − In * , kde ∑ n (1 + i ) (1 + i ) n n=0
peněžní příjem, kapitálový výdaj, úroková míra, jednotlivá léta životnosti, doba životnosti.
(Máče, 2006)
K hodnocení finančního zdraví majetku budou použity poměrové ukazatele, které charakterizují vzájemný vztah ukazatelů z finančních výkazů pomocí jejich podílu. Mezi nejčastěji používané patří následující ukazatele rentability a zadluženosti. Rentabilita celkových aktiv vyjadřuje, kolik zisku přinesla jedna koruna investovaných aktiv. ROA = čistý zisk po zdanění/aktiva
(Synek, 2006)
Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho vlastníci. Jde o předmět zájmu vlastníků. ROE = čistý zisk po zdanění/vlastní kapitál
(Synek, 2006)
Celková zadluženost vyjadřuje míru krytí majetku (aktiv) cizími zdroji. Koeficient samofinancování představuje míru krytí majetku vlastními zdroji (Synek, 2006). Výstupem vlastní práce je zjištění, zda je plánované podnikání realizovatelné. V případě, že na základě všech zmíněných kroků bude metodou dedukce zjištěno, že podnikání je za stanovených podmínek neproveditelné, budou v závěru práce navržena doporučení a zlepšení.
Literární rešerše
11
3 Literární rešerše 3.1
Charakteristika základních pojmů
Pro začátek je důležité vysvětlit několik základních pojmů z podnikatelské oblasti. S uvedenými pojmy budeme pracovat i v následujících kapitolách, a proto je potřeba seznámit se s jejich významem. Podnikání Martinovičová (2006) popisuje podnikání jako prostředek, kterým uspokojujeme vlastní potřeby prostřednictvím uspokojování potřeb cizích. Obsahem podnikání je nalézt a využít mezery na trhu a zajistit si tak perspektivní podnikatelskou příležitost. Podnikatel si musí uvědomovat, že podnikání může skončit neúspěchem. Měl by být ochoten podstoupit riziko případného nezdaru. Veber, Srpová a kol. (2008) podnikání pojímají z různých hledisek. Pokud pojmeme podnikání z ekonomického hlediska, jde o navýšení hodnoty zapojených ekonomických zdrojů. Z pohledu psychologického je podnikání pro podnikatele možností seberealizace. Ze sociologického hlediska je podnikání pro osoby, kterých se týká, vytvářením blahobytu. Právnické pojetí podnikání vychází z obchodního zákoníku, kde podle §2 odst. 1 Zákona č. 513/1991 Sb. se podnikáním rozumí: „Soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Podnikavost Pokud je podnikatel schopný využívat příležitosti tak, aby podnik prosperoval, nechybí mu vlastnost, kterou by měl disponovat každý úspěšný podnikatel. Touto vlastností je podnikavost (Martinovičová, 2006). Veber, Srpová a kol. (2008) podnikavost vysvětlují jako schopnost s co nejnižším rizikem dosáhnout co nejlepších výsledků. Podnik Charakteristika podnikání nás může dovést k závěru, že podnik vznikl k výkonu podnikatelské činnosti (Synek a kol., 2006). Srpová, Řehoř a kol. (2010) obecně vykládají podnik jako subjekt, který přeměňuje vstupy na výstupy. Podle §5 odst. 1 Zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, se podnikem rozumí: „Soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.“
Literární rešerše
12
Podnikatel Podnikatel je osoba, která iniciuje podnikání. Jeho úkolem je realizace podnikatelských aktivit. Měl by být schopen dosahovat stanovených cílů, a to i v případě, že se zde objevuje riziko (Veber, Srpová a kol., 2008). Jeho úlohou je reformovat výrobní metody, objevovat nové nevyužité technologické možnosti a odhalovat další možné zdroje pro výrobu (Koráb, Mihalisko, 2005). Podle §2 odst. 2 Zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, jsou vymezeny čtyři osoby, které jsou považovány za podnikatele. Podnikatelem se tedy rozumí: 1.
Osoba zapsaná v obchodním rejstříku.
2.
Osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění.
3.
Osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů.
4.
Osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
3.2
Právní formy podnikání
Podle Synka a kol. (2006) lze podniky třídit na základě velkého množství hledisek. Jako nejzákladnější a nejpodstatnější se často považuje třídění podniků dle právní formy vlastnictví. Dříve než začne podnikatel plánovat podnikání, musí se rozhodnout, jakou právní formu si zvolí. Každá jednotlivá právní forma má svá vlastní specifika a podnikatel musí klást důraz na rozhodovaní, aby vybral tu nejlepší možnou variantu. Výběr právní formy lze samozřejmě v průběhu podnikání měnit, je to však komplikované. Podnikatel by si měl stanovit určitá kritéria, podle kterých bude volit budoucí právní formu. Existuje několik obecnějších kritérií, která by měla být zvážena, a to např. minimální hranice základního kapitálu, počet osob potřebných k založení podnikání, obtížnost založení, ručení za závazky podniku, míra právní regulace a potřeba odpovědného zástupce. Tato kritéria patří k nejzávažnějším. Pro kvalitnější výstup rozhodování je vhodné zahrnout i kritéria jako je obor činnosti, rozsah plánovaných aktivit, míru zdanění zisku, míru vlastní angažovanosti a odpovědnosti a jiné (Veber, Srpová a kol., 2008). Obchodní zákoník rozlišuje podnikání fyzických osob (FO) a podnikání právnických osob (PO).
Literární rešerše
3.2.1
13
Podnikání fyzických osob
Podniky fyzických osob jsou jinak nazývány také jako podniky jednotlivce. Provozují je oprávněné subjekty podnikající na základě živnostenského oprávnění, které získají tehdy, pokud splní podmínky stanovené živnostenským zákonem. Tato forma podnikání se často doporučuje začínajícím podnikatelům, protože zahájení, změna, přerušení či ukončení činnosti je velmi jednoduché. Jsou zde nízké náklady na založení, minimum právních povinností a není nutný počáteční kapitál. Živnostník ručí za vzniklé závazky neomezeně. 3.2.2
Podnikání právnických osob
Právnickými osobami jsou obchodní společnosti, které se dělí na osobní a kapitálové. Jako právnické osoby také vystupují družstva a státní podniky. Osobní společnosti Specifikem osobních společností je, že se podnikatel osobně účastní na řízení společnosti. Společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. Mezi osobní společnosti patří: • Veřejná obchodní společnost (v. o. s.) – mohou ji založit min. 2 osoby (PO i FO), které ručí za závazky společnosti neomezeně a zisk si dělí rovným dílem. Při zahájení podnikání nemusí skládat základní kapitál (ZK). • Komanditní společnost (k. s.) – zakládá jeden a více společníků. Komanditisté ručí do výše nesplaceného vkladu. Komplementáři ručí celým svým majetkem a vykonávají funkci statutárního orgánu. Počáteční vklad se vztahuje pouze ke komanditistovi a činí minimálně 5 000 Kč. Zisk si rozdělují podle toho, jak stanoví společenská smlouva. Kapitálové společnosti Osobní účast společníků se v kapitálových společnostech nepředpokládá. Ručení je omezeno na dosud nesplacené části vkladu společníků. Kapitálovými společnostmi jsou: • Akciová společnost (a. s.) – zakladatelem může být minimálně jedna právnická nebo dvě fyzické osoby. Společnost ručí celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Při zahájení podnikání musí být složen základní kapitál buď 2 mil. Kč bez veřejné nabídky akcií, nebo 20 mil. Kč s veřejnou nabídkou akcií. Nejvyšším orgánem je valná hromada, statutárním orgánem představenstvo a kontrolním orgánem dozorčí rada.
Literární rešerše
14
• Společnost s ručením omezeným (s. r. o., spol s r. o.) – zakladatelem může být 1 – 50 osob. Společníci ručí za závazky společnosti ve výši svých nesplacených vkladů. Společnost ručí celým svým majetkem. Základní kapitál musí být ze zákona minimálně 200 000 Kč s tím, že výše vkladu jednoho společníka je minimálně 20 000 Kč. Nejvyšším orgánem je valná hromada, statutárním orgánem jednatelé a stejně jako v akciové společnosti je kontrolním orgánem dozorčí rada (Koráb, Mihalisko, 2005). Družstva Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, jehož cílem není vytvářet zisk, ale dávat užitek svým členům. Minimální počet členů je pět fyzických osob nebo alespoň dvě právnické osoby. Členové družstva za jeho závazky neručí. Družstvo ručí celým svým majetkem a základní kapitál musí složit v minimální výši 50 000 Kč. Orgány družstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Veřejné (státní) podniky Jsou organizace, které zajišťují některé důležité služby. Obvykle jsou ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků nebo ve smíšeném vlastnictví. Jde o tzv. neziskové organizace, kterými jsou: • Rozpočtové organizace; • Příspěvkové organizace; • Občanská sdružení; • Nadace (Synek a kol., 2006). 3.2.3
Fáze zakládání s. r. o.
Praktická část bakalářské práce se bude konkrétně zabývat právě společností s ručením omezeným. Proto je příhodné nejprve alespoň popsat jednotlivé kroky při zakládání s. r. o., aby byly poté lépe chápány souvislosti. Mezi jednotlivé kroky, kterými dosáhneme vzniku společnosti, jsou: 1.
Sepsání společenské smlouvy Zákon ji ukládá sepisovat formou notářského zápisu. Dle Korába a Mihaliska (2005) společenská smlouva musí obsahovat tyto náležitosti: • firmu a sídlo společnosti, • určení společníků, uvedení firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby,
Literární rešerše
15
• předmět podnikání, • výši základního kapitálu, výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, • jména a bydliště členů první dozorčí rady, • určení správce vkladu, • jiné údaje, které vyžaduje obchodní zákoník. 2.
Prohlášení správce vkladů, vklad základního kapitálu O způsobu ukládání vkladů do základního kapitálu rozhoduje společenská smlouva. Doporučuje se vytvořit bankovní účet na jméno správce vkladů. Vznikem společnosti se vklady stávají jejím majetkem.
3.
Zajištění živnostenského či jiného oprávnění k výkonu činnosti Společnost musí vlastnit živnostenská oprávnění na všechny provozované činnosti. Aby se podnikatel mohl ucházet o oprávnění, musí splňovat všeobecné podmínky a v některých případech i podmínky zvláštní (např. odborná způsobilost). Oprávnění vydává příslušný živnostenský úřad dle sídla společnosti. Podnikatel u něj buď ohlašuje živnost nebo žádá o koncesi. Musí doložit výpis z rejstříku trestů, občanský průkaz, doklady prokazující odbornou či jinou způsobilost, doklady o právu užívání prostor a výpis z obchodního rejstříku (Koráb, Mihalisko, 2005).
4.
Zápis do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti musí být podán nejpozději do devadesáti dnů od založení společnosti. Společnost je založena dnem sepsání společenské smlouvy, ale vzniká až dnem zápisu do obchodního rejstříku (OR). Zápis musí být doložen listinami, které se zakládají do obchodního rejstříku a sbírky listin. Dále se přikládá společenská smlouva, oprávnění k činnosti, potvrzení správce vkladu, posudek znalce o ocenění nepeněžních vkladů, výpis z katastru nemovitostí a další (Veber, Srpová a kol., 2008).
3.3 3.3.1
Podnikatelský plán Charakteristika podnikatelského plánu
Podnikatelský plán je pro podnik základním dokumentem pro plánování budoucího vývoje podniku v určitém časovém úseku. Jeho vypracování má přinést jasnou představu o účelu podnikání a cílech, kterých chce podnik dosáhnout. Kromě termínu podnikatelský plán se můžeme setkat i názvem podnikatelský záměr či podnikatelský projekt. V některých případech se objevuje
Literární rešerše
16
i termín business plan, který je přejat z angličtiny (Synek a kol., 2006). Wupperfeld (2003) popisuje podnikatelský plán jako písemnou koncepci, kterou podnik využívá ke stanovení svých cílů a strategií, k vymezení trhu, na který se zaměří a v neposlední řadě k předložení finančního plánu. Vypracováním podnikatelského plánu jsou poskytovány informace nejen majitelům a vedoucím pracovníkům podniku, ale také potenciálním investorům. Z uvedeného nám plynou dvě základní úlohy plánu, a to úloha externí (vnější) a úloha interní (vnitřní) (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Manažeři a majitelé podniku, tedy interní subjekty, využívají podnikatelský plán pro plánování budoucích aktivit. Za jeho pomoci kontrolují jejich plnění a slouží případně i jako nástroj pro rozhodování. Z čehož plyne, že plán určený pro interní účely má zejména funkce rozhodovací a kontrolní. Investoři (externí subjekty) získávají z podnikatelského plánu informace o schopnosti podniku vytvořit investiční program, který je připraven je přesvědčit o výhodnosti a nadějnosti podniku. Čím kvalitněji je zpracovaný podnikatelský plán, tím vyšší je možnost získání potřebného kapitálu od potenciálních investorů. Podnikatelský plán má tedy ve své externí formě funkci rozhodovací a marketingovou, tzn. nápaditá a přesvědčující propagace přináší vyšší šance na investorův pozitivní přístup k investici (Veber, Srpová a kol., 2008). 3.3.2
Požadavky na podnikatelský plán
Podnikatel by měl podle Fotra a Součka (2005) při vypracovávání podnikatelského plánu postupovat tak, aby plán splňoval určité požadavky. Podle Vebera, Srpové a kol. (2008) je vhodné při tvorbě podnikatelského plánu respektovat několik zásad. Zásady by neměly zpracovatele plánu omezovat, ale naopak by mu měly pomoci správně formulovat podnikatelský plán a zvýšit tak hodnotu podniku v očích osob mimo podnik. Z tohoto důvodu se doporučuje, aby podnikatelský plán byl: • • • • • • • • • •
stručný, ale ne na úkor ochuzení o základní fakta, přehledný a jednoduchý, srozumitelný a logický, pravdivý a reálný, kvalitně zpracovaný, zdůrazňoval perspektivnost projektu, upozorňoval na výhody produktu či služby, předkládal možná rizika projektu, upozorňoval na likvidnost podniku, upozorňoval na konkurenceschopnost projektu.
Literární rešerše
3.3.3
17
Zpracování podnikatelského plánu
Podnikatelský plán má ústřední význam při zakládání podniku. Rozhoduje hlavní měrou o cestě k budoucímu úspěchu. Důkladné vypracování tohoto dokumentu by proto mělo mít nejvyšší prioritu. Podnikatelský plán je pro zakladatele firmy ústřední řídicí dokument (Wupperfeld, 2003). Podnikatelský plán by měl zpracovávat sám podnikatel, i když se při jeho přípravě může radit s mnoha jinými osobami. Hloubka a propracovanost podnikatelského plánu závisí na velikosti a záběru navrhovaného nového podniku. Komplexnost podnikatelského plánu může být rovněž ovlivněna velikostí trhu, konkurencí a růstovým potenciálem. Plán musí být komplexní natolik, aby každému potenciálnímu investorovi poskytl ucelený a pochopitelný obraz nového podniku. Současně napomáhá i samotnému podnikateli, aby si ujasnil své představy o jeho provozu. Je zřejmé, že pro každou skupinu uživatelů bude mít plán odlišnou formu (Hisrich, Peters, 1996). Je třeba uvést, že ani vysoká kvalita podnikatelského plánu nezaručuje úspěch projektu, neboť jde stále o rizikový projekt (Fotr, Souček, 2005). 3.3.4
Struktura podnikatelského plánu
Koráb, Peterka a Režňáková (2007) považují obsah podnikatelského plánu jako individuální záležitost pro každý podnik. Některé atributy by však měl obsahovat každý podnikatelský plán, ať již je vypracováván pro jakýkoliv podnik a jakoukoliv skupinu uživatelů. Podnikatelský plán se skládá z následujících deseti základních částí: 1.
Titulní strana;
2.
Exekutivní souhrn;
3.
Analýza trhu;
4.
Popis podniku;
5.
Výrobní (obchodní) plán;
6.
Marketingový plán;
7.
Organizační plán;
8.
Hodnocení rizik;
9.
Finanční plán;
10.
Přílohy.
Literární rešerše
18
Ad 1) Titulní strana Podává stručný výklad podnikatelského záměru. Zpravidla se zde uvádí základní údaje o společnosti jako název, sídlo společnosti, jména podnikatelů, kontakty, popis podniku, povaha podnikání a způsob financování. Do této úvodní části může podnikatel zařadit i tzv. Úvod či Účel, kterým velmi stručně definuje cíle podniku. Jedním z důvodů, proč podnikatel sepisuje podnikatelský plán, může být získání investičního úvěru. Snaží se o co nejkvalitnější podklad pro investorovo rozhodování. Proto je dobré do Úvodu specifikovat kontaktní informace, definice zkratek a neznámých pojmů a seznam odborných poradců, kteří se podíleli na vytváření plánu. Může si tak získat plusové body u investora, který tak získá další užitečné informace. Za titulní stranu se vkládá obsah dokumentu a seznam příloh. Ad 2) Exekutivní souhrn Tato kapitola je jakýsi abstrakt celého podnikatelského plánu. Zpracovává se až po jeho úplném sestavení. Jsou zde ve stručnosti shrnuty nejvýznamnější aspekty celého plánu. V krátkosti popíšeme nejdůležitější informace týkající se každé jednotlivé části plánu (podnik, strategie, trh, produkt, finanční zdroje atd.). Jde tedy o jakousi miniaturu podnikatelského plánu. Kromě jiných i na této části plánu může záviset investorovo rozhodnutí o poskytnutí investice. Kvalitně zpracovaný exekutivní souhrn investora přiměje zajímat se blíže i o následující části. Pokud je podnikatelský plán psán pouze pro vlastní potřebu podniku, není role exekutivního souhrnu tolik důležitá (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Ad 3) Analýza trhu V rámci analyzování odvětví je nutné se zaměřit na tři základní oblasti, a to okolí firmy, zákazníky a konkurenci (Srpová, Řehoř a kol., 2010). Analýza trhu prokazuje správnost podnikatelského plánu a vyvozuje, zda je trh schopen přijmout nový podnik. Okolí firmy můžeme jinak popsat jako makroprostředí. Jeho činitele podnik neovlivní, ale může na ně reagovat. Proto je důležité si analyzovat parametry prostředí tak, aby se do něj mohl podnik úspěšně zařadit. Pro analýzu makroprostředí můžeme využít tzv. SLEPT analýzu (někdy také STEPE, PESTE, PEST, STEPKE). Je to analýza sloužící k hodnocení vlivu pouze vnějších faktorů na chod firmy, a to v několika segmentech. Popisuje prostředí, které podnik ovlivňuje. Zkratka SLEPT vychází z počátečních písmen oblastí, které analýza
Literární rešerše
19
hodnotí. Patří sem oblast sociální, legislativní, ekonomická, politická a technologická (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Po analýze makroprostředí následuje také neméně důležitá analýza mikroprostředí. Nejvýznamnějšími faktory jsou zákazníci a konkurence. Provedeme tedy rozbor konkurenčního prostředí, ve kterém chce podnikatel působit. Uvedeme všechny významné konkurenty. Znázorníme jejich silné a slabé stránky a upozorníme na jejich potenciální ohrožování podniku. Čím lépe podnikatel zná svoji konkurenci, tím lépe se přizpůsobuje trhu a vyhodnocuje svoje možnosti (Srpová, Řehoř a kol., 2010). K analyzování konkurence se nabízí Porterův model konkurenčních sil, který zkoumá chování konkurence a možné bariéry vstupu do konkurenčního prostředí. Pro podnikatelský plán je třeba posoudit hrozby existující či budoucí konkurence, a to prostřednictvím následujících oblastí: • vnitřní konkurence – rivalita nebo-li soupeření mezi existující konkurencí ve stejné oblasti podnikání, • nová konkurence – potenciální konkurence, kterou pouze odhadujeme. • zpětná integrace v dodavatelském řetězci – hrozba vzniku konkurence u odběratelů, kteří se rozhodnou vyrábět naše výrobky z vlastních zdrojů, • dopředná integrace v odběratelském řetězci – hrozba vzniku konkurence z původního dodavatele, který se rozhodne posunout svou výrobní činnost do sféry odběratele, • riziko konkurence substitutů – ohrožení příbuznými produkty (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Obr. 1
Porterův model konkurenčních sil (Střelec, 2006–2009a)
Potenciální noví konkurenti
Dodavatelé
Konkurenční rivalita
Náhradní výrobky
Odběratelé
Literární rešerše
20
V neposlední řadě analyzujeme zákazníky, a to na základě provedení segmentace trhu. Segmentace spočívá v efektivním rozdělení zákazníků (tedy dostupného trhu) do tříd či segmentů, charakterizovaných nějakou význačnou vlastností, parametrem či preferencí této zákaznické skupiny (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Tržní segmenty jsou Foretem (2008) vymezovány podle hlediska: • geografického – trh je rozdělen na územní celky, např. obce, regiony, země apod., • demografického – zákazníci jsou zařazováni do jednotlivých skupin podle věku, pohlaví, vzdělání a dalších charakteristik, • psychografického – trh segmentován podle životního stylu zákazníků, • behaviorálního – segmentace podle chování zákazníků. Pokud chceme posoudit postavení podniku na trhu a jeho konkurenceschopnost vůči ostatním podnikům, použijeme k analýze odvětví tzv. SWOT analýzu. Analýza se věnuje hodnocení vnitřního i vnějšího prostředí podniku. Vnitřní prostředí tvoří silné a slabé stránky. Vnější prostředí představují příležitosti a hrozby podniku (Šimková, 2008). Obr. 2
SWOT analýza (Střelec, 2006–2009b)
Vnitřní prostředí
Silné stránky (Strengths)
Slabé stránky (Weaknesses)
Strategie SO maxi-maxi
Strategie WO mini-maxi
Vnější prostředí
SWOT analýza
Příležitosti (Opportunities)
Hrozby (Threats)
Strategie ST maxi-mini
Strategie WT mini-mini
Silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky jsou interní faktory, nad kterými má firma určitou kontrolu a může je ovlivňovat. Hrozby (Threats) a příležitosti (Opportunities) jsou faktory externími, na které může podnik pouze vhodně
Literární rešerše
21
reagovat (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Vzájemným porovnáním jednotlivých částí SWOT analýzy můžeme vytvořit čtyři různé skupiny strategií pro reagování podniku na změny vnějšího prostředí (Pošvář, Erbes, 2008). V literaturách i v praxi se často setkáváme se SWOT analýzou vytvořenou v tabulce s různými grafickými úpravami. Ad 4) Popis podniku Část podnikatelského plánu, které je Korábem, Peterkou a Režňákovou (2007) nazvána „popis podniku“, by měla být založena na doložitelných faktech o podniku. Podnikatel podrobně popíše vše, co se týká založení podniku, jeho strategie, cílů a cesty, kterou chce daných cílů dosáhnout. Ad 5) Výrobní (obchodní) plán V případě, že tuto pasáž budeme zpracovávat pro výrobní podnik, nazveme ji „výrobní plán“. Jestliže výstupem činnosti podniku nebudou vlastní výrobky, použijeme označení „obchodní plán“. Výrobní plán zachytí celý výrobní proces. Obchodní plán bude obsahovat informace o nákupu zboží a služeb, skladovací prostory atd. V případě, že podnik bude poskytovatelem služeb, zahrneme do této části např. i hodnocení vybraných dodavatelů (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Ad 6) Marketingový plán Marketingový plán může být jak samostatným dokumentem, tak i součástí celkového podnikatelského plánu. Slouží k dosažení marketingových cílů. Solidně napsaná marketingová strategie je základem úspěšného plánování. Investoři marketingový plán často považují za nejdůležitější část k zajištění úspěchu podniku. K naplnění marketingového plánu jsou nejčastěji používány marketingové nástroje. Ty jsou definovány v rámci marketingového mixu, který popisuje jakým způsobem podnik svůj produkt distribuuje, oceňuje a propaguje. Nástroje marketingového mixu jinak nazýváme jako „4 P“: • Produkt (Product) – je nejdůležitější složkou marketingového mixu. Jde o vše, co dokáže uspokojit potřeby zákazníka. Tedy nejen výrobky, ale také služby, místa, myšlenky atd. • Cena (Price) – prostřednictvím ceny podnik vyjadřuje hodnotu produktu. Hodnota je vyjádřená nejčastěji v penězích, za které je produkt směňován na trhu. Existuje několik způsobů stanovení ceny. Pro podnik představuje zdroj příjmů.
Literární rešerše
22
• Propagace (Promotion) – prostřednictvím propagace podnik sděluje svým zákazníkům informace o svých produktech. Využívá pro to různé druhy marketingové komunikace. • Distribuce (Place) – zahrnuje proces, díky kterému se produkt dostává od výrobce k zákazníkovi. Nejde však pouze o fyzickou distribuci, ale i o změnu vlastnických vztahů a další doprovodné činnosti (poradenská činnost, propagace atd.) (Foret, 2008). Ad 7) Organizační plán Základním prvkem organizačního plánu je organizační struktura. Ta znázorňuje jednotlivé pracovníky podniku a vztahy podřízenosti a nadřízenosti, které mezi nimi vznikají. S plánováním organizace souvisí také forma vlastnictví nového podniku, která bude podnikatelem v této pasáži podnikatelského plánu podrobněji popsána. Ad 8) Hodnocení rizik V každé oblasti podnikání se může objevit nebezpečí, které způsobí, že původně plánované výsledky se budou lišit od těch skutečných. Faktory, které mohou ohrozit úspěch podniku, jsou např. vstup nové konkurence na trh, změna spotřebitelských preferencí, změny cen vstupů i výstupů, makroekonomické změny, nedosažení plánované výrobní kapacity atd. Je potřeba zdůraznit největší rizika, která mohou v průběhu podnikání pro danou společnost vyplynout. Dalšími kroky je analýza těchto rizik a příprava alternativních strategií pro jejich odstranění. Čím důkladněji jsou rizika zhodnocena, tím bezpečnější je konečný plán (Živělová, Zachová, 2002). Koráb, Peterka a Režňáková (2007) v zásadě popisují existenci čtyř klíčových kroků řízení rizika: • Identifikace rizikových faktorů. • Kvantifikace rizik. • Plánování krizových scénářů. • Monitoring a „řízení“ . Hodnocení rizik sice zcela neodstraňuje podnikatelské riziko, zvyšuje však pravděpodobnost úspěchu. Pokud by rizikové faktory nový podnik neohrožovaly, Hisrich a Peters (1996) uvádějí, že plán by měl obsahovat vysvětlení, proč je tomu tak.
Literární rešerše
23
Ad 9) Finanční plán Před založením podniku by měl podnikatel svoje úvahy promítnout do finanční podoby a prokázat tak reálnost podnikatelského plánu (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007). Pro nově vznikající podnik je základem finančního plánování zpracování zakladatelského (startovacího) rozpočtu, který se skládá ze dvou složek, a to z následujících: a) rozpočet potřeby startovního kapitálu, b) rozpočet výnosů, nákladů a zisku (popř. ztráty). Ad a) Rozpočet potřeby startovního kapitálu Slouží k vypočtení potřebné výše finančních prostředků pro zahájení podnikatelské činnosti. Dělí se do čtyř skupin: • finanční prostředky nutné k založení firmy, • finanční prostředky na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, • finanční prostředky vložené do nákupu oběžného majetku, • finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti – tj. financování provozní činnosti do doby, než bude zabezpečeno financování z tržeb (Veber, Srpová a kol., 2008). Po sečtení všech výdajů spojených se založením firmy, dostaneme výslednou částku, kterou porovnáme s vlastními finančními prostředky. Pokud nejsou dostatečné, musí podnik hledat finance v jiných zdrojích. Následně pak může přistoupit k sestavení zahajovací rozvahy. Musí v ní platit rovnice aktiva se rovnají pasivům. Tab. 1
Zahajovací rozvaha (Veber, Srpová a kol., 2008) Aktiva
Pasiva
Dlouhodobý majetek
Vlastní kapitál
Nehmotný dlouhodobý majetek
Základní kapitál
Hmotný dlouhodobý majetek Finanční dlouhodobý majetek Oběžný majetek
Cizí zdroje
Zásoby
Závazky
Pohledávky
Bankovní úvěry a výpomoci
Krátkodobý finanční majetek
Půjčky
Celkem
Celkem
Literární rešerše
24
Ad b) Rozpočet výnosů, nákladů a zisku (popř. ztráty) Zjišťuje zda a jak bude firma schopna dosahovat zisk, jaká bude jeho výše v jednotlivých letech a za jakou dobu splatí cizí zdroje (Srpová, Řehoř a kol., 2010). Dle Srpové, Řehoře a kol. (2010) finanční plán tvoří, mimo zmíněné, také plán peněžních toků, hodnocení efektivnosti investic a plán financování. U investičních projektů se nejčastěji provádí hodnocení efektivnosti investic pomocí doby návratnosti a čisté současné hodnoty. Poslední součástí plánu je návrh na financování projektu. Pokud požadujeme cizí zdroje, uvedeme jejich potřebnou výši, dobu, za kterou budou splaceny a podmínky, za kterých budou poskytnuty. Zdroje financování Podnik při svém vzniku i dalším rozvoji může využívat různé finanční zdroje. Jedno z nejčastějších členění finančních zdrojů je na zdroje vnitřní (interní) a vnější (externí). Vnitřní zdroje financování • Zisk – je nejdůležitější formou interního financování. Část zisku se používá k výplatě podílů na zisku, či na tvorbu fondů. Zbytek zůstává v podniku a slouží k financování jeho potřeb. • Odpisy – nepředstavují pro podnik nové finanční prostředky, ale peněžní vyjádření opotřebování dlouhodobého majetku. Odpisy tedy snižují zisk před zdaněním, čímž snižují výdaje. • Ostatní interní zdroje financování – např. prodej nepotřebného hmotného majetku, rezervy, rezervní fondy. Vnější zdroje financování • Vklady vlastníků – jsou primárním zdrojem financování při vzniku podniku. V případě potřeby vlastníci vkládají i dodatečné vklady v průběhu podnikání. • Bankovní úvěry – nejčastějším poskytovatelem kapitálu jsou komerční banky. Požadují však hmotnou garanci nebo záruku. Tím může být obchodní majetek podniku nebo i osobní majetek vlastníků.
Literární rešerše
25
• Obchodní úvěry – poskytují je buď dodavatelé nebo odběratelé. Běžnější je dodavatelský úvěr. Dohodne se odklad platby za provedenou dodávku výrobků nebo služeb o dohodnutý počet dnů (prodlouží se lhůta splatnosti). • Leasing – v poslední době se začíná hodně rozšiřovat. Je to dohoda, která přenáší na nájemce právo užívat určitý majetek po předem dohodnutou dobu za určitou finanční úhradu. Nejčastěji je používán leasing operativní nebo finanční. • Rizikový kapitál – je používán pro financování zahájení činnosti podniku, kdy investor rizikového kapitálu získá dohodnutý podíl základního kapitálu podniku na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. • Dotace – nevratné zdroje financování. Skrz ně stát či jiný územní celek prosazuje svoje zájmy. Můžeme se setkat s dotacemi přímými, které představují přísun peněžních prostředků do podniku a tím pádem zvýšení příjmů. Druhým typem jsou dotace nepřímé, které různými způsoby snižují podnikové výdaje (Koráb, Mihalisko, 2005). • Tiché společenství – tichý společník do podniku dodává často i relativně vysoké částky, ale požaduje za ně vysoké výnosy. Nemá možnost podílet se na rozhodování podniku. • Faktoring a forfaiting – jde o specifickou formu externího financování, která je založena na odkupu pohledávek. • Business angels – individuální investor využívající vlastní kapitál na financování perspektivních podniků. Businesss angels nehledají pouze vyšší výnos, ale i oblast, kde se mohou aktivně angažovat. Často se sdružují do tzv. Business angels sítí a podporují prostřednictvím nich malé a střední perspektivní podniky. • a další (Veber, Srpová a kol., 2008). Ad 10) Přílohy Přílohy tvoří pro podnikatelský plán podpůrnou dokumentaci. Jsou to převážně informativní materiály, které rozšiřují text probíraný v podnikatelském plánu, ale nelze je zahrnout do hlavního textu. Na jednotlivé přílohy by mělo být v textu odkazováno (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007).
Literární rešerše
3.4
26
Charakteristika sociálních služeb
Cílem kapitoly je seznámení s charakteristikou a legislativním vymezením sociálních služeb. Následuje pak bližší specifikace problematiky domovů pro seniory. Definice sociálních služeb vycházející z § 3 písm. a) Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, zní: „Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.“ Sociální služby spadají do státního systému sociálního zabezpečení, konkrétně do oblasti sociální pomoci. Musí být poskytovány takovým způsobem, aby nijak nepoškodily důstojnost života člověka. Osoby je mohou využívat tehdy, pokud se ocitnou v tíživé situaci, kdy si nejsou schopny kvůli zdravotnímu handicapu samy zajistit základní životní potřeby. Sociální služby se snaží dosáhnout navrácení člověka zpět do životního stylu, který vedl dříve. Také vynakládají snahu na znovuzačlenění handicapovaných osob do společnosti a smazání rozdílů mezi nimi a ostatními jedinci (Šimková, 2008). Komunitní plánování sociálních služeb Kraj má ze zákona povinnost vytvářet střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Obce tuto povinnost nemají, ale pokud mají zájem, mohou střednědobý plán vytvářet také. Plán se vypracovává zhruba na období 3 – 5 let. Střednědobé plány rozvoje sociálních služeb jsou tvořeny nově vzniklou metodikou zvanou komunitní plánování sociálních služeb (dále jen KPSS). KPSS je způsobem dosažení potřebných sociálních služeb v obci či regionu. Snaží se dosáhnout dostupnosti sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám. Mapuje se stávající stav sociálních služeb a plánuje se podoba služeb v budoucnu. Kraje musí do střednědobého plánu zahrnout všechny zamýšlené sociální služby pro stanovené období (Havlík, Skřičková, 2007). Standardy kvality sociálních služeb Standardy kvality sociálních služeb se zabývají kvalitativní povahou poskytovaných služeb. Jsou popsány ve vyhlášce MPSV č. 505/2006 Sb. v platném znění. Celkově existuje 15 standardů kvality sociálních služeb. Každý standard má určeno několik kritérií a jejich zásadnost. Při hodnocení sociální služby má každé kritérium přiděleno určitý počet bodů podle toho, nakolik splňuje služba dané kritérium. Dle celkového počtu bodů je určeno procento splnění standardů kvality. Na základě tohoto hodnocení může uživatel sociálních služeb porovnávat kvalitu jednotlivých zařízení.
Literární rešerše
27
Typy sociálních služeb • Sociální poradenství – činnost, kterou musí provádět každý poskytovatel sociálních služeb. Dělí se na základní a odborné. Základní poradenství nabízí žadatelům potřebné informace. Odborné poradenství se věnuje určitým skupinám (poradny pro seniory, manželské poradny atd.). • Služby sociální péče – jsou využívány především osobami, které mají špatný zdravotní stav. Sociální péče se snaží, aby její uživatelé měli kvalitní život a nejlépe, aby se mohli vrátit zpět ke svému běžnému životu ve společnosti. • Služby sociální prevence – cílem je ochránit společnost před nevhodnými společenskými jevy a podat pomocnou ruku osobám, které jsou v tíživé sociální situaci (Průša, 2007). Formy poskytování sociálních služeb Zatloukal (2008) rozlišuje tři základní formy poskytování sociálních služeb: • Pobytové služby – uživatel služby využívá ubytování v zařízení, které poskytuje sociální služby. • Ambulantní služby – uživatel za službami dochází. • Terénní služby – uživateli jsou služby poskytovány v místě jeho bydliště. 3.4.1
Účastníci sociálních služeb
V oblasti sociálních služeb se vyskytují tři typy účastníků, a to zřizovatelé, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb. Uživatelem sociálních služeb je subjekt, který poskytované činnosti využívá. V rezortním pojetí jsou v České republice zřizovateli sociálních služeb obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV). Zřizují zařízení poskytující sociální služby a jsou odpovědní za práci poskytovatelů. Obce a kraje mohou ve své samostatné působnosti zřizovat buď vlastní organizační složky, které nemají právní subjektivitu nebo příspěvkové organizace, které samostatnou právní subjektivitou disponují. Dalšími poskytovateli sociálních služeb jsou nestátní neziskové organizace. Nestátními poskytovateli služeb jsou občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby. Vedle neziskových organizací mohou sociální služby poskytovat i obchodní společnosti a fyzické osoby. V těchto případech se role zřizovatele nevyskytuje (Matoušek a kol., 2007).
Literární rešerše
28
Registrace poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelé mohou svoje služby nabízet až na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb. Oprávnění vzniká registrací do registru poskytovatelů sociálních služeb. O vzniku registrace, stejně jako o jejím zrušení, rozhodují registrující orgány, kterými jsou krajské úřady a MPSV. Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách, vymezuje podmínky registrace, které musí poskytovatel splnit, aby oprávnění získal. Poskytovatel musí podat písemnou žádost o registraci, doložit bezúhonnost a odbornou způsobilost, zajistit hygienické, materiální a technické podmínky a předložit vlastnické právo k prostorám, kde budou sociální služby poskytovány. Povinnosti poskytovatelů sociálních služeb Poskytovatelé se řídí podmínkami § 88 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, které jsou povinni dodržovat. Za zásadní povinnosti můžeme považovat: • dostupnost informací o zařízení, které poskytuje sociální služby, • dostupnost informací o povinnostech žadatelů o pobyt v zařízení, • plánování a hodnocení průběhu služby, • uzavření smlouvy s žadatelem o pobyt v zařízení, pokud nevznikly zvláštní důvody k odmítnutí žádosti (viz. § 91 odst. 3 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách), • dodržování standardů kvality sociálních služeb, • evidování žadatelů, se kterými nebyla uzavřena smlouva. 3.4.2
Financování sociálních služeb
Model financování může vycházet z následujících příjmů: a) příspěvky od uživatelů služby (příspěvek na péči), b) dotace od MPSV, případně příspěvek zřizovatele (dotace územních rozpočtů), c) úhrada ze zdravotních pojišťoven za služby zdravotní péče poskytované v zařízeních sociálních služeb, d) ostatní příjmy (dary, vlastní činnost) (Michalík, 2008). Ad a) Příspěvek na péči Jedním z nástrojů financování sociálních služeb je příspěvek na péči, který je vyplácen ze státního rozpočtu prostřednictvím obce s rozšířenou působností. Dle §7 odst. 2 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách: „Nárok na příspěvek
Literární rešerše
29
na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti.“ Osoba, která využívá některou z pobytových sociálních služeb, předává celý svůj příspěvek na péči poskytujícímu zařízení. Pro určení stupně závislosti se posuzuje péče o vlastní osobu a soběstačnost žadatele, a to podle schopnosti zvládnout úkony, které předepisuje zákon. Úkonů je dohromady třicet šest. Jejich výčet naleznete v příloze. Podle počtu úkonů, u kterých žadatel o příspěvek potřebuje denně pomoc nebo dohled, se stanovuje stupeň závislosti. Závislost osoby má podle §8 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, čtyři stupně. Výše příspěvku pro osoby starší 18 let za kalendářní měsíc se různí podle stupně závislosti. Tab. 2
Stupně závislosti (vytvořeno dle §8 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách)
Stupeň závislosti
Počet úkonů
Výše příspěvku (v Kč)
I. stupeň – lehká závislost
12
2 000
II. stupeň – středně těžká závislost
18
4 000
III. stupeň – těžká závislost
24
8 000
IV. stupeň – úplná závislost
30
11 000
Ad b) Dotace Důležitým zdrojem financování jsou dotace, které plynou ze státního rozpočtu a jsou sociálním službám přerozdělovány krajem. Dotace mohou být vypláceny pouze poskytovatelům, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb. Jejich využití je možné pouze na běžné výdaje související s poskytováním sociální služby. O dotace se žádá prostřednictvím kraje. Kraj vypracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a předkládá ho MPSV, které na základě plánu určuje výši dotace. Ze státního rozpočtu registrovaným poskytovatelům také plynou účelové dotace k financování běžných výdajů. Účelové dotace jsou určeny na financování rozvojových činností (vzdělávání pracovníků, zvyšování kvality služeb), mimořádných událostí (živelná pohroma) a sociálních služeb s celostátním či nadnárodním charakterem. Na financování zmíněných činností se mohou podílet i programy Evropských společenství. Obce a kraje mohou také zajišťovat dotace na běžné výdaje. Opět pouze registrovaným poskytovatelům (Průša, 2007).
Literární rešerše
30
Ad c) Úhrada ze zdravotních pojišťoven Poskytovatelé pobytových sociálních služeb mají ze zákona povinnost nabízet svým uživatelům ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči, kterou plní prostřednictvím svých odborně způsobilých zaměstnanců (všeobecná sestra v sociálních službách) a zdravotnických zařízení Zařízení, která poskytují pobytové sociální služby, mají možnost vyúčtovat uvedenou zdravotní péči zdravotní pojišťovně, se kterou mají uzavřenou Zvláštní smlouvu. Aby mohlo zařízení vyúčtovat své služby zdravotní pojišťovně, musí splňovat několik podmínek. Zdravotní péče musí být poskytnuta: • na základě ordinace ošetřujícího lékaře, zpravidla praktického, který má s příslušnou zdravotní pojišťovnou smluvní vztah, • odborně kvalifikovanými zaměstnanci zařízení pobytových sociálních služeb, • zařízením, které uzavřelo smlouvu s příslušnou pojišťovnou, • v rozsahu výkonů stanovených pro tuto péči Seznamem zdravotních výkonů a sjednaných ve smlouvě, • za podmínek sjednaných ve smlouvě, zejména v souladu s metodikou a datovým rozhraním, tvořícími přílohu smlouvy. Každá zdravotní pojišťovna může hradit výdaje pouze za svoje pojištěnce. Z tohoto důvodu je vhodné, aby zařízení mělo uzavřeno smlouvu se všemi zdravotními pojišťovnami svých uživatelů (Horák, 2007). Ad d) Ostatní příjmy Mezi nejobvyklejší ostatní příjmy v sociálních službách patří dary. Darujícím subjektem zpravidla nejčastěji bývají rodinní příslušníci uživatelů sociálních služeb. Dalším finančním příjmem pro sociální služby jsou prostředky vzniklé z vlastní činnosti. Tato forma získávání finančních prostředků je často využívána v pobytových službách. Uživatelům služeb jsou nabízeny doprovodné činnosti, které jsou nad rámec povinných poskytovaných služeb.
3.5
Domovy pro seniory
Pro poskytování sociální péče jsou zřizována různá zařízení. Nejpočetnější skupinou, která využívá služby sociální péče a neustále se rozrůstá, jsou lidé v důchodovém věku. Domovy pro seniory jsou právě seniory nejčastěji využívaným pobytovým zařízením sociálních služeb. Dříve byly nazývány domovy důchodců.
Literární rešerše
31
Domovy pro seniory jsou zařízením sociální péče, jejichž služby jsou poskytovány pobytovou formou a jsou určeny občanům, kteří již dosáhli věku, kdy mohou začít pobírat starobní důchod a jejich zdravotní stav vyžaduje pomoc jiné osoby. Ovšem není dovolen pobyt osobám, které vyžadují léčení v lůžkovém zdravotnickém zařízení (Králová, Rážová, 2003). V domovech pro seniory se podle § 49 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách: „poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“ Mezi základní činnosti, které domovy pro seniory poskytují svým uživatelům, patří ubytování, stravování, pomoc při hygieně a jiné péči o vlastní osobu, terapeutické činnosti, aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu s okolní společností a pomoc při prosazování práv a zájmů. Úhrada za služby Služby domovů pro seniory jsou poskytovány za plnou úhradu nákladů. Vyhláška č. 505/2006 Sb., popisuje v § 15 odst. 2, způsob úhrady ubytování a stravování. Za ubytování a služby s ním spojené platí uživatelé maximálně 180 Kč/den. Pokud uživatel využívá nabídky celodenního stravování, hradí 150 Kč/den. Jestliže se rozhodne pouze pro konzumaci obědu, maximální výše jeho úhrady za stravování je 75 Kč za oběd. V případě, že žadatel bude mít přiznán příspěvek na péči, bude jej hradit za poskytované služby péče v plné výši. Po zaplacení poplatků za ubytování a stravu musí uživateli zůstat alespoň 15 % příjmu. Příjmem je v tomto případě považován příjem podle zákona o životním a existenčním minimu bez příspěvku. Pokud příjem uživatele nepostačuje, bude po dohodě s domovem hradit poplatky za částečnou úhradu. Právem uživatele je možnost využít spoluúčast blízké osoby na úhradě nákladů za využívané služby. Pokud uživatel nemá dostatečný příjem na pokrytí nákladů, může mu vypomoci i jiná fyzická či právnická osoba. (Zákon 108/2006 Sb., o sociálních službách) Pracovníci v domovech pro seniory Odbornou sociální činnost může v domovech pro seniory dle Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, vykonávat široký okruh pracovníků, a to: • sociální pracovníci, • pracovníci v sociálních službách, • zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci,
Literární rešerše
32
• manželští a rodinní poradci a další odborní pracovníci, • dobrovolníci. Sociální pracovník mimo jiné zabezpečuje sociální agendu, poradenství, rehabilitace, šetření a analytickou, metodickou, depistážní a koncepční činnost v sociální oblasti. Ostatní pracovníci vykonávají přímou obslužnou péči o osoby v domově, která spočívá ve výše zmíněných základních činnostech, jež domovy poskytují. Aby pracovník mohl vykonávat činnost v sociálních službách, musí být způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, zdravotně způsobilý a odborně způsobilý. Každý typ pracovníka sociální služby musí splňovat různou odbornou kvalifikaci, která je vymezena v zákoně. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit pracovníkům další vzdělávání, a to minimálně 24 hodin za kalendářní rok.
Vlastní práce
33
4 Vlastní práce Tato kapitola je praktickou částí bakalářské práce. Bude zaměřena na vypracování podnikatelského plánu společnosti Centrum SEN, s.r.o., která se rozhodla provozovat domov pro seniory. Nejprve bude popsán a analyzován cílový trh a konkurence v odvětví. Další části budou popisovat samotný podnik a jeho obchodní, marketingový, organizační a finanční plán. V závěru bude zhodnocen a prodiskutován vznik společnosti a rizika s ním spojená.
4.1
Titulní strana
Obchodní firma: Sídlo: Bankovní spojení: IČO: DIČ: Právní forma: Předmět podnikání: Telefon: E-mailová adresa: Webové stránky: Společníci:
Základní kapitál: Jednatelé: Obr. 3
Centrum SEN, s.r.o. Přehradní, P.O. Box 1, 635 00 Brno-Kníničky 1122334455/0300 zatím nepřiděleno zatím nepřiděleno společnost s ručením omezeným výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 523 345 678
[email protected] www.centrum-sen.cz Mgr. Petra Špačková, r.č. 685722/3333 Brno, Zemědělská 8907/1, 602 19 Vklad: 100 000 Kč; splaceno 100 %; obchodní podíl 50 % Monika Matušková, DiS., r.č. 735810/3330 Brno, Lesnická 8907/1, 602 19 Vklad: 100 000 Kč; splaceno 100 %; obchodní podíl 50 % 200 000 Kč Mgr. Petra Špačková
Logo společnosti Centrum SEN, s.r.o.
Zdroj: Vlastní práce.
Vlastní práce
4.2
34
Exekutivní souhrn
Podnikatelský plán se zabývá založením Centra SEN, s.r.o., které bude registrovaným poskytovatelem sociální služby domov pro seniory. Zakladatelkami společnosti budou Mgr. Petra Špačková a Monika Matušková, DiS. Obě mají dlouholeté zkušenosti s prací v domovech pro seniory. Jejich základní kapitál do začátku bude složen ve výši 200 000 Kč. Rozhodnou se stát registrovaným poskytovatelem, jelikož díky tomu získají možnost pobírat každoročně státní dotace na provozní činnost domova. Služby domova pro seniory budou poskytovány v budově bývalého hotelu v Brně-Kníničkách. Z analýzy trhu vyplývá, že vzhledem k rostoucímu počtu lidí v seniorském věku nebude mít Centrum SEN, s.r.o. nouzi o klienty. Domov pro seniory bude využívat svých silných stránek jako je osobní přístup, zkušenosti zakladatelek či příjemná lokalita a naopak se pokusí potlačovat slabé stránky, kterými jsou např. žádná historie společnosti či nutnost splácení úvěru. Centrum SEN, s.r.o. bude svým klientům nabízet ubytování, stravování, ošetřovatelskou a rehabilitační péči, sociální péči, sociální práci a různé aktivizační činnosti. Kromě zakladatelek bude v domově zaměstnáno dalších dvacet zaměstnanců. Zdravotní sestry a pečovatelky budou pracovat v třísměnném provozu, aby tak zajistily celodenní péči. Maximální cena za ubytování a stravování je stanovena zákonem. Tuto hranici domov nemůže překročit, pokud chce být registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Ceny za služby domova budou stanoveny v přijatelné výši vzhledem ke konkurenčním cenám. Zahájení provozu bude financováno především z cizích zdrojů, a to konkrétně z bankovního úvěru ve výši 21,5 mil. Kč. Jeho převážná část bude použita na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, tj. budovy a movitého majetku.
4.3
Analýza trhu
Odvětvím, do kterého chce Centrum SEN, s.r.o. vstoupit, je poskytování služby domov pro seniory. Na základě konzultace záměru s krajským úřadem Jihomoravského kraje (JMK) byl za vhodnou lokalitu zvolen okres Brno-město. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl k 31. 12. 2009 celkový počet obyvatel Brna-města 371 399 osob. Z toho bylo 65 064 obyvatel ve věku 65 a více let. V JMK obecně klesá počet obyvatel v předproduktivním věku a zvyšuje se počet osob ve věku nad 65 let. Takový trend se předpokládá i do budoucna. Nárůst seniorské populace dle střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v JMK vzroste v příštích desetiletích z nynějších 15 % na celou třetinu.
Vlastní práce
4.3.1
35
Segmentace trhu
Cílovým trhem je okres Brno-město. Brno-město se dělí na 29 městských částí. Celkově je zde domov pro seniory provozován 18 zařízeními ve 14 městských částech. Počet lůžek v těchto zařízeních je 1 914. Množství žádostí o ubytování v domově pro seniory tuto kapacitu jednou tolik převyšuje. Pro založení podnikání je zvolena městská část, ve které se domov pro seniory dosud nenachází, aby tak byla snížena konkurence. Na výběr je ze zbývajících 15 městských částí. Z vhodného prostředí je vybrána městská část (MČ) Kníničky. Demografickým hlediskem, které bude ovlivňovat charakter zákazníků, je věk. Klienty Centra SEN, s.r.o. budou senioři. Ti se rozdělují na dvě skupiny. První skupinou jsou mladší senioři, kterým je 65 až 80 let. Druhou skupinou jsou starší senioři, jejichž věk přesahuje hranici 80 let. Cílovou skupinu zákazníků představují senioři, u nichž dochází důsledkem stárnutí k úbytku funkčního potenciálu. Což znamená, že Centrum SEN, s.r.o. budou preferovat zákazníci, kteří jsou při uspokojování svých potřeb trvale závislí na pomoci druhé osoby. 4.3.2
Analýza konkurence
Za konkurenci, která odvádí klienty a tím konkuruje Centru SEN, s.r.o., lze považovat především tu, která se nachází v okrese Brno-město. Dle informací z webových stránek města Brna a MPSV se v Brně-městě vyskytuje 15 poskytovatelů domova pro seniory. Z toho 11 poskytovatelů ve formě příspěvkové organizace, 4 poskytovatelé ve formě občanského sdružení a 2 poskytovatelé jsou církevními organizacemi. Tito poskytovatelé provozují celkem 18 zařízení. Největší počet těchto zařízení se nachází v městských částech Brno-Královo Pole (3 zařízení, 427 lůžek), Brno-Lískovec (2 zařízení, 131 lůžek), Brno-Střed (2 zařízení, 43 lůžek) a Brno-Židenice (2 zařízení, 243 lůžek). Zjištěné informace poukazují na to, že uvedené městské části jsou domovy pro seniory pokryty více než ostatní. Proto se nebude uvažovat o zřízení nového domova pro seniory ve zmíněných městských částech. Centrum SEN, s.r.o. se rozhodlo zřídit nový domov pro seniory v takové brněnské městské části, která zatím nemá žádný domov pro seniory. Městských částí bez domova pro seniory se v Brně nachází 15. Centrum SEN, s.r.o. si nakonec pro svoje podnikání zvolilo MČ Kníničky, a to z důvodu vhodného prostředí. Prostředí je atraktivní okolní přírodou a dobrou dostupností městské hromadné dopravy. V okolních částech se vyskytuje pouze jeden další domov pro seniory, což přináší konkurenční výhodu.
Vlastní práce
36
Nejbližším konkurentem Centra SEN, s.r.o. je Domov pro seniory Foltýnova, příspěvková organizace v MČ Brno-Bystrc. Centrum SEN, s.r.o. ale nepředpokládá velkou sílu konkurence, jelikož počet občanů ve věku 65 a více let neustále narůstá a kapacita míst v domovech pro seniory v Brně-městě je nedostačující. Předpokládá se tak velký zájem seniorů o místa v domově. 4.3.3
Porterův model konkurenčních sil
Ke zkoumání chování konkurence a možných bariér vstupu do konkurenčního prostředí využijeme Porterův model konkurenčních sil. Tato analýza zkoumá následující oblasti: Vnitřní konkurence Jak už bylo zmíněno nejbližším konkurentem Centra SEN, s.r.o. je Domov pro seniory Foltýnova, příspěvková organizace. Domov je umístěn nedaleko brněnské přehrady. Jeho kapacita je 213 lůžek. Mimo ubytování, stravování a poskytování pomoci při péči o vlastní osobu nabízí různé aktivizační a zájmové činnosti. Dále klientům zprostředkovává služby od externích dodavatelů, jako je kadeřnictví, pedikúra, kosmetika atd. Poplatky za ubytování se pohybují od 170 Kč do 180 Kč na den. Celodenní strava klienty stojí od 138 Kč do 147 Kč na den. Silnou stránkou domova pro seniory Foltýnova je jeho klidná lokalita, počet nabízených zájmových činností a tradice. Slabou stránkou je velký počet lůžek. Klientům, kteří vyžadují větší soukromí, nemusí takový počet spolubydlících v jednom domově vyhovovat. Nová konkurence Momentálně nejsou známy žádné organizace, které by chtěly také vstoupit do uvažovaného konkurenčního prostředí. Jelikož ale počet seniorů neustále narůstá, dá se předpokládat i vznik nové konkurence, a to jak v soukromé, tak ve státní sféře. Podnikatelé začínají vidět v ubytovacích zařízeních pro seniory velké příležitosti. Zpětná integrace v dodavatelském řetězci V oblasti našeho podnikání je zpětná integrace v dodavatelském řetězci možnou hrozbou. Zákazníci mohou učinit rozhodnutí, že nebudou využívat služeb Centra SEN, s.r.o. a začnou si je zajišťovat sami. Naše služby mohou nahradit právě rodiny seniorů, které se mohou rozhodnout, že se budou starat o své starší příbuzenstvo doma. Životní styl obyvatel se ale neustále zrychluje, nemají čas a je pro ně výhodnější nechat třetí osoby, aby se starali o jejich příbuzné.
Vlastní práce
37
Dopředná integrace v odběratelském řetězci Hrozba, že z původního dodavatele se stane náš konkurent je pro nás v podstatě bezvýznamná. Domov pro seniory využívá výrobků a služeb jako je dodávání zdravotnických pomůcek, kancelářských pomůcek, prádelních služeb atd. Je nepravděpodobné, že by se některý z takovýchto dodavatelů chtěl posunout na úroveň domova pro seniory. Riziko konkurence substitutů Ohrožení příbuznými produkty je v naší sféře podnikání možné, a to především dalšími sociálními službami pro seniory. Těmito službami je např. osobní péče či pečovatelská služba. Domovy pro seniory jsou ale přece jen natolik odlišující se v určitých službách od ostatních sociálních služeb, že se nepředpokládá jejich nahrazování. Z Porterova modelu konkurenčních sil tedy celkově vyplývá, že Centrum SEN, s.r.o. se konkurence příliš obávat nebude. Existující vnitřní konkurence je sice silná, ale není natolik veliká, aby dokázala Centru SEN, s.r.o. zamezit přísun zákazníků. Daleko větší hrozbou je nová konkurence. Trh sociální služby domov pro seniory není zcela naplněn, a proto představuje vhodné odvětví pro vstup nových podniků a tím pádem konkurentů. Do té doby však může Centrum SEN, s.r.o. získat v okrese Brno-město dobrou pověst, zapsat se do povědomí obyvatel a tím získat svoji konkurenční výhodu proti nově vznikajícím podnikům. 4.3.4
SLEPT analýza
Pro analýzu makroprostředí využijeme SLEPT analýzu. Ta je založena na zkoumání sociálních, legislativních, ekonomických, politických a technologických faktorů. Hodnotí vliv vnějších faktorů na chod firmy. Tyto faktory podnik nijak neovlivní, ale může na ně vhodně reagovat. Sociální prostředí V okrese Brno-město byl k 31. 12. 2009 počet obyvatel ve věku nad 65 let 65 064 osob. Jejich počet se rok od roku navyšuje a množství volných lůžek v domovech pro seniory zdaleka nedostačuje. V MČ Kníničky se dokonce nevyskytuje žádný typ pobytové sociální služby. Z toho plyne, že domov pro seniory Centrum SEN, s.r.o. by nemusel mít velké potíže se získáváním svých zákazníků.
Vlastní práce
38
Vliv na podnik může mít také sociálně-kulturní aspekt, kterým je vyžadování určité životní úrovně. Požadavky na životní úroveň se s novými technologiemi a možnostmi neustále zvyšují. Makroekonomickým faktorem je příjem zákazníků. Výše příjmu zákazníka může rozhodnout o tom, zda začne služby domova pro seniory využívat či nikoliv. Faktorem, který může negativně ovlivňovat Centrum SEN, s.r.o., je nedostatek odborně kvalifikovaných pracovníků. Především zdravotnických pracovníků, jelikož se již delší dobu celá Česká republika potýká s nedostatkem zdravotních sester, a to včetně města Brna. Legislativní prostředí Společnost Centrum SEN, s.r.o. se musí v první řadě řídit Zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. V podnikání musí uplatňovat daňové zákony a dodržovat veškeré náležitosti Zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Dále musí uplatňovat Zákon 309/2006 Sb., který zajišťuje další podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V případě, že bude Centrum SEN, s.r.o. registrováno jako sociální služba domov pro seniory, bude jeho povinností svou činnost přizpůsobit Zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a jeho prováděcím vyhláškám. Ten je pro domov pro seniory omezující především v otázce příspěvků od klientů, u kterých je přesně stanovena jejich maximální výše. Pokud se Centrum Sen, s.r.o. ocitne v nepříznivé finanční situaci, nebude ji moci vyřešit zvýšením poplatků za ubytování a stravování, aniž by tak porušilo zákon. Ekonomické prostředí Zisk Centra SEN, s.r.o. bude podléhat dani z příjmu právnických osob, která je 19 %. Příjmy zaměstnanců budou zdaněny 15 %. Základní sazba daně z přidané hodnoty je 20 %, snížená sazba je 10 %. V současné době nová vláda navrhuje novelu daňových zákonů. Tyto změny však nebudou mít zásadní vliv na hospodaření podniku. Jedním z faktorů ekonomického prostředí bude pro Centrum SEN, s.r.o. přístup k finančním zdrojům. V současné době musí být podnikatelský záměr hodně přesvědčivý, aby se banka rozhodla uvolnit peněžní prostředky na úvěr. Dalším důležitým ekonomickým faktorem, který má vliv na hospodaření domova pro seniory, jsou příjmy klientů. Důchodová reforma je momentálně velmi probíraným tématem. Podle posledních zpráv MPSV se důchody v budoucnu sníží až o 5 %. A do budoucna se počítá se stálým snižováním. Nižší důchody seniorů znamenají nižší příjmy pro domov pro seniory. Stejně tak se uvažuje, že bude snížen příspěvek na péči, což domovům vezme další finance.
Vlastní práce
39
Politické prostředí V současné době byla zvolena nová vláda, která se snaží napravit různými praktikami problémy, které napáchala ekonomická krize. Zvolená vláda není příliš sociálně zaměřená a spíše vyžaduje škrty. Sociální oblast je z velké části financována právě státem a snižování různých příspěvků do této oblasti může negativně ovlivnit chod společnosti. V politice momentálně jedním z nejčastěji rozebíraných témat je zmiňovaná důchodová reforma Sociální služby spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Dále se na zajišťování sociálních služeb podílí i samotné kraje a obce a jejich sociální odbory. Pomocnou ruku v některých případech sociálním službám podává i Evropská unie prostřednictvím svých Evropských strukturálních fondů. Technologické prostředí Rozvoj technologií probíhá mimo jiné i ve zdravotnictví. Na trhu se neustále objevují nové technologie, díky kterým se zlepšuje zdravotní péče. Domovy pro seniory využívají spoustu zdravotnických technologií, např. polohovací postele, invalidní vozíky, invalidní chodítka, zdvihací zařízení atd. Trh neustále nabízí nové výrobky, tím pádem ale vzniká rychlé morální zastarávání. Pro Centrum SEN, s.r.o. může hrát rozvoj zdravotnických technologií významnou konkurenční roli. Jako nový domov pro seniory bude nabízet nejnovější technologie, což může nalákat zákazníky. Z provedené SLEPT analýzy vyplývá několik kladných a záporných faktorů. Kladný vliv na chod podniku může mít nedostatek lůžek v domovech pro seniory v okrese Brno-město. Dalším kladným faktorem jsou nové technologie, které Centrum SEN, s.r.o. nabídne svým klientům. Naopak záporným vnějším faktorem, který by mohl ovlivnit chod podniku, je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Negativní vliv může představovat i neustále diskutovaná důchodová reforma, což znamená snížení důchodů penzistům. Dále provoz mohou narušit i nová legislativní omezení či snížení příspěvku na péči. 4.3.5
SWOT analýza
K posouzení konkurenceschopnosti podniku a jeho postavení na trhu použijeme SWOT analýzu. Určíme silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti společnosti. Jejich porovnáním vytvoříme strategie, kterými podnik může reagovat na změny vnějšího prostředí.
Vlastní práce
40
Silné stránky • Lokalita – domov pro seniory Centrum SEN, s.r.o. se bude nacházet v příjemné a klidné lokalitě u brněnské přehrady. Je tak velkým lákadlem pro starší populaci, která ve svém věku již vyžaduje většinou klid. • Osobní přístup – vzhledem k počtu lůžek bude domov pro seniory patřit k těm menším. Klientům tak bude zajištěn osobní přístup a soukromí. • Velká zahrada s možností relaxace – okolo budovy domova pro seniory se rozléhá velká zahrada, která nabízí různé možnosti odpočinku. Senioři ji mohou využít ke kratším procházkám s posezením na lavičkách, v altánku či u ohniště. Aktivnější jedinci si mohou zahrát ruské kuželky. • Zkušenosti zakladatelů – zakladatelky společnosti Centrum SEN, s.r.o. mají velké zkušenosti se službou domov pro seniory. Obě mají odpovídající vzdělání i praxi. Především praxi mohou využít při zakládání společnosti a vytvořit tak konkurenceschopný podnik. • Dobrá dostupnost městské hromadné dopravy – i když se domov pro seniory nachází v klidné lokalitě, je zde velmi dobrá dostupnost městské hromadné dopravy, která se nachází přímo u brněnské přehrady. • Technologie – podnik bude svým klientům nabízet nejnovější a nejkvalitnější technologie z oblasti zdravotnictví. Klienti ocení především polohovací postele, zvedáky, vozíčky atd. Slabé stránky • Společnost bez tradice – jelikož je společnost na trhu nová, nemá ještě vytvořené dobré jméno. To vytváří konkurenční nevýhodu. • Vysoké zřizovací náklady – domov pro seniory je velmi náročný na počáteční zřizovací náklady (budova, vybavení). Proto bude obtížné zajistit dostatečné financování do začátku podnikání. • Splácení úvěru – společnost Centrum SEN, s.r.o. bude chtít na svoje financování získat do začátku úvěr. Ten bude muset samozřejmě v průběhu provozování domova splácet, což bude finančně náročné a může to omezovat rozvoj domova. • Malý počet zájmových činností – začínající domov z počátku nebude znát zájmy svých klientů, proto bude začínat s ne příliš velkou nabídkou aktivizačních činností.
Vlastní práce
41
Příležitosti • Věkové složení obyvatel – počet obyvatel ve věku nad 65 let neustále roste, což znamená, že by měl do budoucna růst i počet žadatelů o pobyt v domovech pro seniory. • Velký zájem seniorů o umístění v domovech pro seniory – dle magistrátu města Brna je velký zájem o umisťování do domovů pro seniory. Počet žadatelů převyšuje počet lůžek v okrese. • Městská část Kníničky nedisponuje žádným podobným pobytovým zařízením. • Získání dobrého jména – pokud si společnost získá na trhu dobré jméno, je pravděpodobné, že nebude mít nouzi o zákazníky. Získá tak dobrou konkurenční výhodu proti nově vznikajícím obdobným zařízením. • Rozšíření služeb – příležitostí k získání nových zákazníků je rozšíření služeb. Čím jsou kvalitnější a zajímavější služby, tím se objevuje více žadatelů o ubytování. Hrozby • Současná konkurence – pro podnik je hrozbou konkurence, která má na trhu již získanou tradici a dobré jméno. • Nejistota získání dotací – do sociální oblasti je dáváno stále méně peněz. Stát i Evropská unie si vybírají, kterému zařízení vůbec poskytnou dotaci. • Nová konkurence – hrozbou je jak vznik nové konkurence v oblasti poskytování pobytových služeb pro seniory, tak i v domácí péči. Především městem Brnem je domácí péče velmi podporována. • Vysoké náklady – provozování domova pro seniory může vyvolávat velmi vysoké náklady. Domov musí zaměstnávat velký počet lidí, jejichž platy jsou také finančně nákladné. • Legislativní omezení – případná nová legislativní omezení mohou negativně ovlivňovat provozování domova pro seniory. • Důchodová reforma – plánovaná důchodová reforma přinese snížení důchodů budoucí generaci seniorů a tím pádem i snížení příjmů domovům pro seniory.
Vlastní práce
42
Strategie Slabá stránka: Malý počet zájmových činností. Příležitost: Rozšíření služeb. Strategie WO (mini-maxi): Domov pro seniory Centrum SEN, s.r.o. bude na trhu novým zařízením, které bude do začátku nabízet základní aktivizační a zájmové činnosti. Do budoucna plánuje nabídku služeb rozšířit. Při rozhodování, které nové služby zařadit, se bude řídit požadavky klientů domova pro seniory. Silná stránka: Zkušenosti zakladatelů. Hrozba: Konkurence s tradicí. Strategie ST (maxi-mini): Zakladatelky domova pro seniory Centrum SEN, s.r.o. mají několikaleté zkušenosti v praxi. Obě pracovaly několik let v různých domovech pro seniory. Jejich zkušenosti proto přinesou do podnikání znalosti, díky kterým budou moci dobře konkurovat ostatním domovům pro seniory, které již v Brně-městě získali svoji tradici.
4.4
Popis podniku
Společnost Centrum SEN, s.r.o. vznikne za účelem poskytování sociální služby, a to konkrétně domova pro seniory. Předpokládá se její zařazení do komunitního plánování sociálních služeb v Jihomoravském kraji. Bude usilovat o zařazení do registru poskytovatelů sociálních služeb. Bude poskytovat ubytování klientům se sníženou soběstačností a dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, kteří jsou při péči o vlastní osobu závislí na pomoci nebo dohledu jiné osoby. Ošetřovatelská péče bude poskytována 24 hodin denně max. 40 klientům. Při takovém počtu klientů si domov bude moci dovolit individuální přístup u všech ubytovaných. Jako druh živnosti bude zvolena výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Předmětem činnosti bude poskytování sociálních služeb, tedy provozování domova pro seniory. Vložený základní kapitál bude činit 200 000 Kč. Poslání a cíle podniku Posláním společnosti je poskytování takové sociální služby, která bude pravidelně, bezpečně a odborně pečovat o své klienty, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální a životní situaci a vyžadují pomoc při péči o vlastní osobu. Zaměstnanci domova se o tyto osoby budou starat takovým způsobem, aby je motivovali
Vlastní práce
43
k aktivizačním a zájmovým činnostem. Budou je podporovat v kontaktu se společenským prostředím a pomáhat při uplatňování práv a zájmů. Mezi cíle domova pro seniory Centrum SEN, s.r.o. patří: • podpora soběstačnosti uživatele v základních úkonech sebeobsluhy, • podporovat uživatele ve styku s rodinou, umožnit návštěvy blízkých a rodinných příslušníků, • pořádat kulturní akce pro klienty, • poskytovat služby v souladu se standardy kvality sociálních služeb, • poskytovat komplexní ošetřovatelské a sociální služby, • vytváření podmínek pro aktivní trávení volného času. Centrum SEN, s.r.o. je určeno seniorům s trvalým pobytem na území České republiky, kteří jsou starší 65 let a ztratili soběstačnost natolik, že nemohou žít ve svém domácím prostředí. Ztráta soběstačnosti musí být odpovídající příspěvku na péči I. – IV. stupně. Domov pro seniory je určen manželským párům i jednotlivým seniorům. Umístění podnikání Lokalita, ve které se bude areál domova pro seniory nacházet, je situována v městské části Kníničky, v bezprostřední blízkosti Brněnské přehrady, při jejím severovýchodním břehu. Přístup k areálu je zajištěn po zpevněné komunikaci. Sídlo podnikání Společnost Centrum SEN, s.r.o. zakoupí prostory bývalého hotelu, v nichž bude provozován domov pro seniory. Tyto prostory tvoří jedna hlavní budova, dvě vedlejší budovy, garáže, parkovací plocha a rekreační plocha. Komplex prošel v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Pokoje jsou modernizovány a stavba je celkově renovována. Jelikož je budova v dražbě, její pořizovací cena bude výhodná a nižší než znalcem odhadovaná cena. Cena budovy bude 18 900 000 Kč. S nákupem budovy společnost současně získá i její vybavení, které z části využije i pro svoji činnost. Celková výměra pozemku a budov činí 6 987 m2. Podlahová plocha činí 1 400 m2. Objekt je připojen na rozvody elektřiny, plynu, kanalizace a vodovod. Hlavní budova je dvoupodlažní. Díky svažitosti terénu jsou úrovně podlah podzemního i nadzemního podlaží objektu v úrovni okolního terénu. V nadzemním podlaží bude Centrum SEN, s.r.o. využívat vstupní halu s recepcí, kancelář, sociální zařízení pro návštěvy a zaměstnance, úklidovou
Vlastní práce
44
komoru a chodby. Restaurace s kuchyní bude využívána jako jídelna. Druhá, menší restaurace bude využívána jako kulturní místnost. Salonek bude využíván jako místnost, ve které si klienti mohou posedět s příbuzenstvem, přáteli atd. V tomto podlaží je 9 pokojů se sociálním zařízením a sprchami. Jde o jednolůžkové pokoje. V podzemním podlaží bude využívána plynová kotelna, technické místnosti, chodby, schodiště, sklady, sociální zázemí, úklidová komora, hala, šatna pro personál, strojovna a kancelářské prostory. Prodejna bude pronajímána praktickému lékaři jako ordinace. Salonek bude využíván k rehabilitaci klientů. Kuchyňka bude vybavena pro potřeby klientů. Hlavní sál, který sloužil jako školící místnost, bude používán jako hlavní kulturní místnost pro aktivizační a zájmové činnosti. V tomto podlaží se nachází 4 pokoje se sociálním zařízením a sprchami. Jde o jednolůžkové pokoje. Některé místnosti nebudou ze začátku používané. V budoucnu se počítá s jejich rekonstrukcí a využitím pro rozšíření poskytovaných služeb. Dvě vedlejší budovy jsou identické. Jsou dvoupodlažní. Ubytovací kapacita v první budově bude 18 lůžek v 8 pokojích (6x dvoulůžkový pokoj, 2x třílůžkový pokoj). Ke každému pokoji patří předsíň s umyvadlem, sprchovým koutem a WC. V druhé budově bude ubytovací kapacita 9 lůžek ve 4 pokojích se stejným sociálním zázemím jako v první budově. Zbylé čtyři pokoje budou nabídnuty k pronájmu (např. pro kadeřnictví, pedikúru a jiné). Ke komplexu také patří rekreační plocha včetně altánku a pět řadových garáží. Jedna garáž bude sloužit jako dílna. Zbylé čtyři garáže budou využívat zaměstnanci domova pro seniory. Vybavení Vybavení domova pro seniory bude z velké části zajištěno movitým majetkem, který společnost získá současně s pořízením hotelového objektu. Mezi tento majetek patří kancelářský a jiný nábytek, výpočetní technika, zařízení a vybavení kuchyně a restaurace, veškeré ložní prádlo, zařízení pokojů, podlahové krytiny, výzdoba, vybavení pro společenské, kulturní a rekreační vyžití a podobně. Samozřejmě bude nutné do domova dodat další vybavení. Především polohovací postele, madla na chodby, schodišťovou sedačku, signalizační zařízení, vybavení rehabilitační místnosti a další zdravotnické vybavení.
Vlastní práce Tab. 3
45
Náklady na pořízení zdravotnického vybavení
Položka
Počet kusů
Cena za ks
Celková částka v Kč
Polohovací lůžka
5
24 900,00
124 500,00
Antidekubitní matrace
5
2 740,00
13 700,00
10
173,00
1 730,00
3
1 260,00
3 780,00
50
182,00
9 100,00
5
9 690,00
48 450,00
Overbally
10
99,00
990,00
Podložky na cvičení
10
69,00
690,00
Gymbally
5
474,00
2 370,00
Signalizační zařízení
1
80 000,00
80 000,00
Schodišťová sedačka
1
90 000,00
90 000,00
Berle Chodítko Madla Invalidní vozíky
Celkem
375 310,00
Zdroj: Vlastní práce.
Služby Domov pro seniory Centrum SEN, s.r.o. bude nabízet své služby nejen svým čtyřiceti klientům, ale na různé aktivizační činnosti sem budou moci docházet i zájemci z veřejnosti, kteří jsou již v důchodovém věku. Mezi nabízené služby patří: • ubytování, • stravování, • ošetřovatelská péče, • rehabilitační péče, • sociální péče, • sociální práce, • aktivizační činnosti. Čtyři pokoje i se sociálním zařízením budou pronajímány podnikatelským subjektům, a to např. kadeřnictví, pedikúra, masáže a další. Jednotlivé služby budou podrobněji rozepsány v kapitole obchodní plán.
Vlastní práce
46
Personál Zakladatelkami Centra SEN, s.r.o. jsou Mgr. Petra Špačková a Monika Matušková, DiS. Obě budou v domově pro seniory i pracovat. Mgr. Petra Špačková je jednatelkou společnosti a v domově zaujme pozici ředitelky, a to především díky svým zkušenostem. Monika Matušková, DiS. zaujme místo vedoucí úseku ošetřovatelské péče, pro které má odpovídající vzdělání i praxi. Domov pro seniory bude zaměstnávat dalších dvacet zaměstnanců. Podrobnější charakteristiku personálu naleznete v kapitole organizační plán. Mgr. Petra Špačková (42 let) Dosažené vzdělání: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, studijní program Sociální politika a sociální práce, obor Sociální politika a sociální práce. Praxe: 1992–1998 – sociální pracovnice v Domově pro seniory Kociánka, příspěvková organizace, 1998–2002 – vedoucí sociálního úseku v Domově pro seniory Kociánka, příspěvková organizace, 2002–2010 – vedoucí sociálního odboru na městském úřadě Blansko. Monika Matušková, DiS. (37 let) Dosažené vzdělání: Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice, Hybešova 53, obor Diplomovaná všeobecná sestra Praxe: 1996–2000 – zdravotní sestra v Nemocnici Boskovice s.r.o., 2000–2006 – zdravotní sestra v Domově pro seniory Kociánka, příspěvková organizace, 2006–2010 – vedoucí ošetřovatelského úseku v Domově pro seniory Kociánka, příspěvková organizace.
4.5
Obchodní plán
V obchodním plánu je popsáno, jaké služby bude domov pro seniory Centrum SEN, s.r.o. poskytovat svým zákazníkům. Protože bude společnost poskytovatelem služeb, zahrneme do obchodního plánu i výčet vybraných dodavatelů.
Vlastní práce
4.5.1
47
Služby
Služba domov pro seniory bude poskytována 24 hodin denně 40 klientům. Centrum SEN, s.r.o. bude nabízet svým zákazníkům jak základní služby, které má tato sociální služba ze zákona povinné, tak i nepovinné rozšiřující služby. Ubytování Kapacita domova pro seniory bude činit 40 lůžek ve 25 pokojích: • jednolůžkový pokoj – 13x, • dvoulůžkový pokoj – 9x, • třílůžkový pokoj – 3x. Každý senior bude mít k dispozici postel, skříň, noční stolek, křeslo či židli a stolní lampičku. Dle prostorové kapacity pokoje bude možné přinést si do domova svůj nábytek. Na přání klienta lze pokoj dovybavit polohovacím lékařským lůžkem. U vícelůžkových pokojů bude samozřejmostí paraván. Součástí pokojů bude nedávno zrenovované sociální zařízení a sprchové kouty upravené pro potřeby klientů z omezenou schopností pohybu. Uživatelé si s sebou budou moci přinést televizor a rádio. Poplatky za používání si uhradí každý sám. Pokoje budou vybaveny signalizačním zařízením s možností komunikace s ošetřujícím personálem. Obyvatelé domova budou moci využívat malou kuchyňku se sporákem, lednicí, umyvadlem, mikrovlnnou troubou a rychlovarnou konvicí. V každém poschodí se bude nacházet společenská místnost pro kulturní vyžití a aktivizační činnosti. Praní prádla zajistí domov prostřednictvím vhodného dodavatele. Stravování Uživatelům domova bude nabízeno celodenní stravování odpovídající věku, zásadám racionální výživy a potřebám dietního stravování. Nápoje budou k dispozici po celý den v jídelně. Obědů bude moci využít i veřejnost. Obědy jim nebudou dováženy. Zájemci si pro ně budou muset docházet do domova sami. Uživatelé se budou stravovat v hlavní jídelně, která je plně vybavena. Pokud to klientovi zdravotní stav nedovoluje, bude mu jídlo servírováno přímo na pokoj.
Vlastní práce
48
Ošetřovatelská a rehabilitační péče Ošetřovatelskou péči klientům bude zajišťovat kvalifikovaný personál, kterým jsou zdravotní sestry a pracovníci sociálních služeb (pečovatelé/pečovatelky). Vždy bude mít službu minimálně jedna kvalifikovaná zdravotní sestra. Uživatelé mají právo si zvolit praktického lékaře. Přesto se předpokládá, že bude většina zaregistrována u praktického lékaře, kterému bude pronajímána ordinace. Rehabilitační péče podporuje dobrý psychický stav klienta a zachovává jeho soběstačnost. Péče bude uživatelům domova zajišťována prostřednictvím fyzioterapeuta. Ten bude pravidelně docházet ke klientům na pokoj a poskytovat jim rehabilitaci na lůžku. Dále budou moci klienti využívat rehabilitační péči v rehabilitační místnosti. K dispozici bude léčebná rehabilitace, která zahrnuje tělesnou výchovu. Cvičebními pomůckami budou overbally, gymbally a další. Sociální péče a sociální práce Sociální péče bude klientům zprostředkována odbornými pracovníky/cemi v sociálních službách (jinak také pečovatelkami). V domově bude k dispozici pět pečovatelek. Pečovatelky zajišťují klientům pomoc při péči o vlastní osobu a při hygieně. Podporují uživatele služby, aby získali co nejvyšší míru soběstačnosti. Dále také mají na starosti činnosti nezbytné k zajištění chodu ošetřovatelského úseku. Sociální práci bude vykonávat jedna sociální pracovnice. Ta má na starosti sociálně-právní poradenství, vedení pokladny uživatelů a podílí se na volnočasovém programu uživatelů. Aktivizační činnosti Aktivizační, zájmové, výchovné či vzdělávací činnosti vedou klienty domova k aktivnímu trávení volného času. Pro uživatele budou v domově k dispozici dvě kulturní místnosti a jedna společenská místnost. Při všech činnostech se klientům budou věnovat pracovnice sociálních služeb a ergoterapeut. Mezi činnosti, které bude Centrum SEN, s.r.o. nabízet patří: • Ergoterapie – sestává z činností, které podporují klienta v soběstačnosti a udržují ho v psychické pohodě. Provádí se např. pomocí výtvarných kurzů, práce s textilem, keramikou atd. • Muzikoterapie – aneb poslech hudby, která klienty uvolní, pomáhá jim relaxovat a zmírňuje jejich stres.
Vlastní práce
49
• Filmový klub – klienti se mohou sejít u filmu. Výběr filmů bude vznikat na základě požadavků obyvatel domova. • Šalamounův klub – uživatelé budou procvičovat paměť pomocí kvízů, vědomostních her a hádanek, sudoku, křížovek a dalších paměťových cvičení. • Křeslo pro hosta – besedy se zajímavými lidmi z různých oborů. • Velikonoční, mikulášské, vánoční a silvestrovské akce. Klienti budou moci také využívat venkovní zahradu pro relaxaci. K dispozici jsou lavičky, ruské kuželky, venkovní ohniště, altán. Spektrum aktivizačních činností bude postupem času rozšířeno. Při výběru dalších činností se bude podnik řídit požadavky a zájmy uživatelů domova pro seniory. Pronájem Vedle služeb, které budou poskytovány obyvatelům domova pro seniory, bude Centrum SEN, s.r.o. pronajímat i některé prostory externím dodavatelům služeb. Především to bude pronájem ordinace privátnímu praktickému lékaři. Další místnosti budou pronajímány např. kadeřnici, pedikérce, masérce a jiným. Upřednostňovány budou služby, které mohou využívat i klienti domova. 4.5.2
Dodavatelé
Na zajištění některých svých služeb si společnost Centrum SEN, s.r.o. najme dodavatele. Pro podnik je důležité, aby dodavatel byl spolehlivý, seriózní a dbal na kvalitu dodávek. Společnost chce najít takové dodavatele, se kterými bude moci udržovat dlouhodobé vztahy. Propagace Propagační letáky bude pro domov tisknout společnost CZECH PROMOTION print, s.r.o., jejíž webové stránky jsou www.tisklevne.cz. Firma se postará jak o tisk letáků, tak i plakátů. Webové stránky Centra SEN, s.r.o. vytvoří a bude spravovat společnost Mullcom (www.tvorbawwwstranekbrno.cz). Zdravotní potřeby Centrum SEN, s.r.o. bude mít jednoho hlavního dodavatele zdravotních potřeb a prostředků. Tím bude společnost ALVA ZP s.r.o. (www.zdravotnickepotreby.net), která je dodavatelem veškerých zdravotnických potřeb a na trhu má již dlouholetou tradici. Domov pro seniory od nich bude odebírat veškeré
Vlastní práce
50
kompenzační pomůcky, pohybové a rehabilitační pomůcky, inkontinenční vložky a další zdravotnické prostředky. Dalším dodavatelem v oblasti zdravotnicví bude firma Zdeněk Holomý Electronics (www.tesla-holomy.cz), která dodá do domova singalizační zařízení KZM 200 pro přivolání sestry k lůžku klienta. Aby byl klientům usnadněn pohyb po domově, bude na schodiště nainstalována schodišťová sedačka, kterou dodá společnost HORIZONT-NARE s.r.o. (www.horizont-nare.com). Stravování Veškeré potraviny vyjma pečiva bude zajišťovat společnost GASTROSTELLA GROUP a.s. (www.gastrostella.cz), která se specializuje na dovoz produktů do gastronomických zařízení. Nabízí široký sortiment od těstovin, ryb, masných výrobků až po sýry, mléčné výrobky či polévky. Pečivo bude odebíráno každý den od brněnské pekárny SVOJ & SVOJ s.r.o. (www.svojsvoj.cz). Ostatní Praní prádla bude zajišťováno přes brněnskou prádelnu Petřina prádelna (www.petrinapradelna.cz). Ta zajišťuje praní, mandlování a žehlení bez ohledu na počet lůžek. Prádlo je práno v prášku dle přání zákazníka. Nutné je zajistit i dodavatele kancelářských potřeb. Centrum SEN, s.r.o. si vybralo společnost ALERA, s.r.o. (www.alera.cz). Jde o brněnský velkoobchod s kompletním sortimentem kancelářských potřeb a doplňkového zboží. Veškeré zboží dopraví po Brně zdarma do 24 hodin.
4.6
Marketingový plán
K naplnění marketingového plánu použijeme nástroje marketingového mixu, kterými jsou produkt, distribuce, propagace a cena. Jelikož v našem případě jde o zakládání nového podniku, nemůžeme vycházet z výsledků předchozích let. Nejvýznamnějším prvkem, který bude ovlivňovat kvalitu marketingového plánu, budou znalosti a zkušenosti zakladatelek společnosti. Produkt Produktem společnosti Centrum SEN, s.r.o. je poskytování sociální služby domov pro seniory. V rámci této služby bude společnost svým klientům nabízet ubytování včetně fakultativních služeb, stravování, aktivizační činnosti, ošetřovatelskou a rehabilitační péči a v neposlední řadě sociální poradenství. Podnikatelům bude nabízet pronájem prostor pro jejich podnikání. Podrobnější popis produktu naleznete v kapitole Obchodní plán.
Vlastní práce
51
Distribuce Většina služeb Centra SEN, s.r.o. bude klientům poskytována přímo v prostorách domova pro seniory. Služby budou tedy zákazníkům zprostředkovávány přímo prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Propagace Pro každý začínající podnik je důležité zaujmout potenciálního zákazníka. Prostřednictvím propagace si společnost o sobě vytváří povědomí mezi veřejností. Společnost Centrum SEN, s.r.o. předpokládá, že o její služby bude zájem, proto vytvoří takovou propagační kampaň, která bude přímo cílená na potenciální klienty. Tedy takovou kampaň, která přinese kvalitní výsledky, ale nebude příliš nákladná. Jako prostředky propagace si společnosti zvolila letáky, plakáty, inzeráty a webovou prezentaci. Letáky i plakáty budou mít stejný obsah. Rozdíl bude pouze ve velikosti. Letáky budou mít velikost A5. Celkový náklad letáků bude 2 000 kusů. Plakáty budou velikosti A3. Počet plakátů bude 50 kusů. Obě varianty budou obsahovat základní informace o poskytovaných službách, kontaktní informace, adresu a webové stránky. Budou rozmístěny na určená místa v brněnských poliklinikách a nemocnicích. Letáky budou vytvořeny prostřednictvím webových stránek www.tisklevne.cz. Distribuci letáků do nemocnic a poliklinik zajistí zaměstnanci domova pro seniory. Inzeráty budou mít opět stejný obsah jako letáky a plakáty. Velikostí budou odpovídat 1/6 strany. Inzeráty budou umístěny v brněnských regionálních novinách deník Metro. Webová prezentace bude vytvořena brněnskou společností Mullcom. Centrum SEN, s.r.o. si vybere jejich službu Zlatý balíček. Obsahem zlatého balíčku je vytvoření kompletních webových stránek s vlastní doménou. Tab. 4
Náklady na jednorázovou propagaci
Druh propagace
Částka v Kč
Letáky
3 300,00
Plakáty
500,00
Inzeráty v deníku Metro (plošný tisk: pondělí – čtvrtek)
9 747,00
Webová prezentace
6 480,00
Celkem Zdroj: Vlastní práce.
20 027,00
Vlastní práce
52
Cena Cena za ubytování a stravování se bude řídit Vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Klienti budou platit za ubytování v domově 180 Kč na den, tedy 5 475 Kč za měsíc. Cena stravování bude 150 Kč na den. Měsíční cena za stravu a režii tedy bude 4 562,50 Kč. Celkem budou klienti domova pro seniory hradit za ubytování a stravování 10 037 Kč na měsíc. Pro obědy si budou moci docházet i lidé neubytovaní v domově pro seniory. Cena jednoho obědu bude činit 75 Kč. Pokud je uživateli služby přiznán příspěvek na péči, je povinen odvádět jej v plné výši domovu pro seniory. Centrum SEN, s.r.o. bude upřednostňovat žadatele o ubytování s přiznaným příspěvkem na péči. Jednotlivé úkony ošetřovatelské péče a aktivizační činnosti jsou hrazeny z přiznaného příspěvku na péči. Dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, mohou být domovem poskytovány služby nad rámec základních činností. Základní činnosti jsou určeny zákonem jako povinné. Nepovinné služby (fakultativní) si uživatel hradí z vlastních prostředků. Uživatelé fakultativní služby mohou, ale nemusí využívat. Ceny jednotlivých fakultativních služeb jsou znázorněny v ceníku. Tab. 5
Ceník fakultativních služeb
Fakultativní služba Rehabilitace (bez doporučení lékaře)
Cena 70 Kč/h
Půjčování pečovatelských pomůcek Polohovací postel, invalidní vozík, chodítko
100 Kč/měsíc
Antidekubitní matrace
30 Kč/měsíc
Berle
40 Kč/měsíc
Mimořádný úklid pokoje na požádání klienta Oprava soukromých věcí Použití kulturní místnosti pro soukromé účely
100 Kč/úkon 80 Kč/h 100 Kč/h
Užívání vlastních el. spotřebičů na pokoji Televize, počítač, varná konvice, mikrovlnná trouba
40 Kč/měsíc
Rádio, DVD, VHS
30 Kč/měsíc
Rozmnožování tiskovin Používání kuchyňky Označení prádla Zdroj: Vlastní práce.
2 Kč/A4 30 Kč/měsíc 3 Kč/ks
Vlastní práce
4.7
53
Organizační plán
V organizačním plánu bude zpracována organizační struktura a vymezeny vztahy nadřízenosti a podřízenosti ve společnosti. Součástí plánu je také nastínění odměňování pracovníků. Organizační struktura podniku Zakladatelkami podniku jsou Mgr. Petra Špačková a Monika Matušková, DiS., které budou zároveň pro společnost i pracovat. Dále společnost zaměstná dalších dvacet pracovníků. Zaměstnanci domova budou spadat pod čtyři úseky. Obr. 4
Organizační schéma
Ředitelka (1)
Úsek ošetřovatelské péče Vedoucí úseku vrchní sestra (1)
Úsek sociální
sociální pracovnice (1)
Úsek provozní
údržbář (1)
Úsek ekonomický Vedoucí úseku účetní (1)
uklízečka (2) fyzioterapeut (1)
kuchař (2)
recepční (1)
zdravotní sestra (5) pracovník sociální péče (5) pracovník sociální péče – výchovná neped. činnost (1) Zdroj: Vlastní práce.
Mgr. Petra Špačková bude jednatelkou společnosti a současně ředitelkou domova pro seniory. Její pracovní náplní bude reprezentace společnosti, administrativa a personalistika. V době její nepřítomnosti povede domov pro seniory Monika Matušková, DiS., která bude zvolena za zástupkyni ředitelky. Jejím
Vlastní práce
54
hlavním postem však bude vedoucí úseku ošetřovatelské péče. Tento úsek bude personálně nejvíce zastoupen. Celkem se do něj zařadí třináct zaměstnanců. Vedoucí úseku bude řídit pět zdravotních sester, pět pracovníků sociálních služeb (pečovatelek), jeden fyzioterapeut a jeden pracovník sociálních služeb ve výchovné nepedagogické činnosti, který se bude starat o aktivizační činnosti klientů Centra SEN, s.r.o. Do ekonomického úseku spadá vedoucí pracovnice, která bude mít na starosti účetnictví, zásobování a administrativu. V podřízeném vztahu k vedoucí pracovnici ekonomického úseku bude recepční. Recepční domova bude mít na starost přijímání a informování návštěv domova, poštu a drobnou administrativu. Úsek provozní bude spadat pod kompetenci ředitelky domova. Centrum SEN, s.r.o. zaměstná pět provozních pracovníků, a to jednoho údržbáře, dvě uklízečky a dvě kuchařky. Posledním úsekem je úsek sociální, do kterého se bude řadit jedna sociální pracovnice. Jejím úkolem bude uživatelům služby zprostředkovávat sociálněprávní poradenství. Dále povede pokladnu uživatelů, bude rozhodovat o přijetí nových klientů a podílet se na volnočasovém programu uživatelů. Odměňování pracovníků Zaměstnancům bude stanovena základní měsíční hrubá mzda. Celková hrubá mzda zaměstnance bude navýšena o osobní či výkonností ohodnocení. Při konečném stanovování základní mzdy se bude společnost dívat na zkušenosti a vzdělání jednotlivých zaměstnanců. Centrum SEN, s.r.o. se při tvorbě mezd inspirovalo průměrnými mzdami dle Českého statistického úřadu. Konečnou podobu mezd však nechalo na vlastním zvážení.
Vlastní práce Tab. 6
55
Průměrné hrubé mzdy zaměstnanců v Kč
Zaměstnanec
Počet zaměstnanců
Ø měsíční hrubá mzda
Ředitelka
1
25 000,00
Vedoucí úseku ošetřovatelské péče
1
18 000,00
Zdravotní sestra
5
15 000,00
Pracovník sociální péče
5
13 000,00
Pracovník sociální péče – výchovná nepedagogická činnost
1
13 000,00
Fyzioterapeut
1
15 000,00
Uklízečka
2
10 000,00
Údržbář
1
10 000,00
Kuchař
2
12 000,00
Sociální pracovnice
1
18 000,00
Vedoucí ekonomického úseku
1
18 000,00
Recepční
1
13 000,00
22
314 000,00
Celkem Zdroj: Vlastní práce.
4.8
Hodnocení rizik
Každý podnikatelský záměr s sebou nese určitá rizika. Stejně tak Centru SEN, s.r.o. hrozí nebezpečí v podobě různých rizikových faktorů. Je třeba, aby společnost identifikovala největší rizika, která se mohou v průběhu podnikání objevit a navrhla strategie, kterými se bude snažit těmto rizikům předejít. V oblasti sociálních služeb jsou jedním z nejrizikovějších faktorů legislativní změny. Takovému riziku bohužel podnik nemůže žádným způsobem předcházet, pouze na něj může vhodným způsobem reagovat. Riziko, které nese jedny z nejhorších následků, je nedostatek finančních prostředků. Společnost si proto musí vytvořit kvalitní finanční plán, ve kterém si vypočítá potřebnou výši financí. Problém může nastat i v případě, že se s nedostatkem finančních prostředků budou potýkat potenciální klienti domova pro seniory. V takovém případě by musel domov buď slevit ze svých finančních požadavků nebo se zaměřit na majetnější seniory. V podstatě v každém odvětví se vyskytuje konkurenční riziko. Centrum SEN, s.r.o. identifikovalo a zhodnotilo svoji konkurenci pomocí Porterova modelu konkurenčních sil. Výsledkem je, že v současné době konkurence není až
Vlastní práce
56
tak silná. Do budoucna si ale Centrum SEN, s.r.o. musí vybudovat dobré jméno, které mu dodá konkurenční výhodu, pokud se na trhu objeví noví konkurenti. Dalším rizikem může být pochybení v marketingové kampani. Pokud podnik udělá chybu v propagaci, může to zanechat následky. Jedním z následků může být nedostatek klientů, proto je důležité se zaměřit na vhodnou reklamu. Hladký průběh poskytování služeb domova pro seniory může ovlivnit i riziko nedostatku kvalifikované odborné péče. V současné době se celá Česká republika potýká s problémem nedostatku zdravotních sester. Centrum SEN, s.r.o. se pokusí vytvořit pracovní podmínky a pracovní prostředí, které naláká kvalifikované pracovníky. Mimo zmíněná nejdůležitější rizika podnikání existuje samozřejmě ještě spousta dalších faktorů, které mohou negativně ovlivnit zahájení i průběh podnikání. Vliv rizik podnik jejich zhodnocením sice zcela neodstraní, ale zvyšuje tak pravděpodobnost úspěšného podnikání.
4.9
Finanční plán
Prvním krokem, který musí nově vznikající podnik ve finančním plánování udělat, je zpracování zakladatelského rozpočtu. Nejprve je důležité vytvořit rozpočet potřeby startovního kapitálu. Díky tomuto rozpočtu si zakladatelé uvědomí potřebnou výši finančních prostředků pro zahájení podnikatelské činnosti. Odborný odhadce určil, že cena pořizovaného majetku činí celkem 27,5 mil. Kč. Odhadovaná cena budovy je 25,7 mil. Kč a cena movitého majetku 1,8 mil. Kč. Budova i s movitým majetkem však bude ve veřejné dražbě pořízena za cenu 18,9 mil. Kč. Proto bude procentuelně určena cena budovy a movitého majetku. Cena budovy tak činí 17 671 500 Kč a cena movitého majetku 1 228 500 Kč. Do dlouhodobého hmotného odpisovaného majetku dále řadíme i signalizační zařízení za 80 000 Kč a schodišťovou sedačku za 90 000 Kč. Jednorázový náklad při zahajování podnikatelské činnosti představuje daň z převodu nemovitosti, která je vypočtena dle Zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Poplatníkem daně je nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti ve veřejné dražbě. Základem daně je cena dosažená vydražením. Daň činí 3 % základu daně. Finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti představují prostředky potřebné na financování provozní činnosti do doby, než bude zabezpečeno financování z tržeb. V rozpočtu potřeby startovního kapitálu se bude pracovat s peněžními prostředky potřebnými na provoz v délce 1. čtvrtletí.
Vlastní práce
57
Cenu energie tvoří finanční prostředky nutné na zajištění tepla, vody a elektřiny. Odhadem je určena cena za energii na 90 000 Kč za měsíc. Náklady na stravování budou 66 Kč na osobu na den, tj. 12 Kč/snídaně, 30 Kč/oběd a 24 Kč/večeře. Měsíční náklady na stravování jsou 80 300 Kč. Telefon a internet je odebírán od společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s., která poskytuje službu O2 neomezená linka. V domově bude sedm zapojených telefonů. Tab. 7
Rozpočet potřeby startovního kapitálu v Kč
Finanční prostředky nutné k založení firmy Sepsání zakladatelské listiny u notáře
9 650,00 3 000,00
Ověřování podpisů a listin
500,00
Výpis z rejstříku trestů a katastru nemovitostí
150,00
Ohlášení živnosti Bankovní poplatky za účet pro složení základního kapitálu Návrh na prvozápis do Obchodního rejstříku Finanční prostředky na pořízení dlouhodobého majetku Budova Daň z převodu nemovitosti Movitý majetek Finanční prostředky určené na zahájení podnikatelské činnosti
1 000,00 0,00 5 000,00 19 600 145,00 17 671 500,00 530 145,00 1 398 500,00 2 090 205,00
Energie
270 000,00
Stravování
240 900,00
Propagace
20 027,00
Telefon, internet
10 500,00
Prádelní služby
54 000,00
Drobný hmotný majetek Kancelářské vybavení
205 310,00 10 000,00
Hygienické, čistící prostředky
8 188,00
Zdravotnický materiál
9 000,00
Poplatky za vedení účtu
0,00
Mzdy zaměstnanců
942 000,00
Zdravotní a sociální pojištění
320 280,00
Celkem Zdroj: Vlastní práce.
21 700 000,00
Vlastní práce
58
Po sečtení všech výdajů spojených se založením společnosti jsme dostali částku 21 700 000 Kč. Tu porovnáme s vlastními finančními prostředky v zahajovací rozvaze. Tab. 8
Zahajovací rozvaha v Kč Aktiva Stálá aktiva Oběžná aktiva Celkem
Pasiva
19 070 000,00 2 630 000,00 21 700 000,00
Vlastní zdroje
200 000,00
Cizí zdroje
21 500 000,00
Celkem
21 700 000,00
Zdroj: Vlastní práce.
Vlastní zdroje jsou tvořeny základním kapitálem, který je složen ve výši 200 000 Kč. Zahajovací rozvaha slouží k porovnání aktiv a pasiv, která se musí rovnat. Ze zahajovací rozvahy je patrné, že bude nutné využít k financování i cizí zdroje. Centrum SEN, s.r.o. požádá Komerční banku o bankovní úvěr Podnikatelský úvěr investiční ve výši 21 500 000 Kč. Před jeho vydáním si banka zjistí veškeré informace o financích zakladatelů podniku. Pro banku je důležité, aby měl podnik čím ručit. Centrum SEN, s.r.o. bude ručit celým svým dlouhodobým hmotným majetkem, tedy nemovitostí a movitým majetkem. Podnikatelského úvěru investičního se týkají následující poplatky. Tab. 9
Bankovní poplatky za úvěr v Kč Poplatek
Částka
Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr
30 000,00
Realizace úvěru Spravování úvěru (měsíčně)
132 000,00 600,00
Zdroj: Vlastní práce.
Tyto poplatky jsou stanovovány individuálně pro každého žadatele o úvěr. Pro tento úvěr byla bankou stanovena úroková sazba ve výši 5,2 %. Úroková sazba se bude během doby splácení měnit. V našem plánu však budeme počítat s touto úrokovou sazbou po celou dobu. Délku splatnosti úvěru a výši měsíčních splátek banka přizpůsobuje možnostem klienta. Centru SEN, s.r.o. bude navrhnuta doba splácení 15 let. Podnik začne splácet dva měsíce od podepsání smlouvy. Celý splátkový kalendář je uveden v příloze.
Vlastní práce
59
Odpisy Společnost bude účtovat o odpisech ve výši daňových odpisů. Centrum SEN, s.r.o. bude počítat odpisy pro nemovitost a movitý majetek, který je tvořen převážně nábytkem. Předchozím majitelem nemovitosti a movitého majetku byla fyzická osoba, která do svého účetnictví nezahrnovala odpisy. Proto jsou odpisy počítány od začátku z pořizovací ceny. Movitý majetek se řadí do 2. odpisové skupiny, doba odpisování je 5 let a odpisy budou prováděny rovnoměrně. Odpisovaná částka činí 1 398 500 Kč. V prvním roce je koeficient pro odpisování 11, v následujících letech 22,25. Tab. 10
Odpisy movitého majetku Rok
Výše ročního odpisu v Kč
1.
153 835,00
2.
311 167,00
3.
311 167,00
4.
311 167,00
5.
311 164,00
Celkem
1 398 500,00
Zdroj: Vlastní práce.
Budova bude zařazena do 5. odpisové skupiny. Odpisování bude prováděno rovnoměrně po dobu 30 let. Koeficient odpisování je pro první rok 1,4, pro následující roky 3,4. Tab. 11
Odpisy budovy Rok
Zdroj: Vlastní práce.
Výše ročního odpisu v Kč
1.
247 401,00
2. - 30.
600 831,00
Celkem
17 671 500,00
Vlastní práce
60
Predikce nákladů V následující tabulce jsou spočítány předpokládané průměrné náklady na jeden rok. Finančně nejnáročnější pro domov pro seniory je zajištění energie, stravování, splácení úroku z úvěru a samozřejmě mzdy. Tab. 12
Predikce nákladů na 1. rok v Kč Položka
Částka
Energie
1 080 000,00
Stravování
963 600,00
Telefon, internet
42 000,00
Prádelní služby
360 000,00
Kancelářské vybavení
40 000,00
Hygienické, čistící prostředky
40 000,00
Zdravotnický materiál
36 000,00
Opravy a udržování
300 000,00
Náklady na reprezentaci
3 300,00
Poplatky za vedení účtu
0,00
Odpisy
401 236,00
Poplatek za spravování úvěru
7 200,00
Úroky z úvěru
908 113,30
Mzdy zaměstnanců
3 768 000,00
Zdravotní a sociální pojištění
1 281 120,00
Celkem
9 230 569,30
Zdroj: Vlastní práce.
Pro další roky je počítáno s postupným zvyšováním nákladů na mzdy zaměstnanců. Předpokládáme zvýšení nákladů na energii. Výše odpisů bude jiná než v prvním roce odpisování. Mění se také výše úroků z úvěru. Tabulka s rozepsanými náklady na následujících pět let je uvedena v příloze. Tab. 13
Predikce nákladů na následující roky v Kč 2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
9 880 264,07
9 914 893,28
9 874 002,49
9 903 628,71
Zdroj: Vlastní práce.
Vlastní práce
61
Predikce výnosů Predikce výnosů bude zpracována ve třech variantách. Půjde o variantu reálnou, optimistickou a pesimistickou. Tab. 14
Predikce výnosů na 1. rok v Kč Varianta
Položka
Optimistická
Pesimistická
Reálná
Stravování
2 847 000,00
1 916 250,00
2 190 000,00
Ubytování
2 628 000,00
1 971 000,00
2 628 000,00
Příspěvek na péči
5 280 000,00
840 000,00
3 000 000,00
Výkony vykázané zdrav. pojišťovnám
686 280,00
50 000,00
343 140,00
Fakultativní služby
313 000,00
100 000,00
200 000,00
Aktivizační činnosti pro veřejnost
159 000,00
0,00
47 700,00
Pronájem
180 000,00
96 000,00
180 000,00
Dotace
1 500 000,00
0,00
500 000,00
Celkem
13 593 280,00
4 973 250,00
9 088 840,00
Zdroj: Vlastní práce. Tab. 15
Predikce výnosů na následující roky v Kč Rok
Varianta Optimistická
Pesimistická
Reálná
2.
13 120 655,00
4 973 250,00
9 437 442,00
3.
13 191 255,00
4 977 250,00
9 968 125,00
4.
13 202 005,00
5 781 100,00
10 140 900,00
5.
13 211 805,00
6 080 000,00
10 672 575,00
Zdroj: Vlastní práce.
Optimistická varianta U optimistické varianty se předpokládá plné vytížení všech služeb. Stravu bude odebírat i veřejnost. Příspěvek na péči budou všichni klienti pobírat ve výši 11 000 Kč. Na aktivizační činnosti bude docházet i veřejnost a každou aktivizační činnost využije v prvním roce 1x týdně 10 osob z veřejnosti. Následující roky jich bude přibývat. Dle statistiky odborného čtvrtletníku pro management ústavů sociální péče Rezidenční péče se průměrná výše nákladů poskytované ošetřovatelské a rehabilitační péče v domovech pro seniory pohybuje v rozmezí od 5 086 Kč do
Vlastní práce
62
5 719 Kč na jednoho klienta měsíčně. V optimistické variantě budeme předpokládat, že tuto péči bude využívat z počátku 10 klientů Centra SEN, s.r.o. Předpokládá se, že s Centrem SEN, s.r.o. se bude počítat ve střednědobém plánování sociálních služeb a stane se registrovaným domovem pro seniory. Na základě této skutečnosti může Centrum SEN, s.r.o. žádat o dotaci ze státního rozpočtu. Bude žádat o dotaci na 1 500 000 Kč. V optimistické variantě budeme předpokládat, že žádosti o dotaci bude vyhověno. V následujících letech budeme počítat s vyhověním dotace ve výši 1 000 000 Kč. Pesimistická varianta V pesimistické variantě se předpokládá velmi malé vytížení služeb. První roky nebude naplněna kapacita. Příspěvek na péči budou pobírat všichni klienti v nejnižším stupni, tj. 2 000 Kč/měsíc. Veřejnost nebude využívat jak stravování, tak z počátku ani aktivizační činnosti. Nebudou pronajímány všechny místnosti. Výkonů vykazovaných pojišťovnám bude minimum a dotaci ze státního rozpočtu nebude vyhověno. Reálná varianta U reálné varianty se předpokládá průměrné vytížení služeb. Příspěvek na péči je vypočítán průměrně. Do každého stupně bylo zařazeno 10 klientů domova pro seniory. Počítá se s částečným uznáním dotace. Jelikož je domov pro seniory Centrum SEN, s.r.o. zapojen do střednědobého plánu, jeho nárok na dotaci se zvyšuje. Do budoucna budeme počítat s každoročním získáním dotace, i když u společností s ručením omezeným je její získání těžší. Předpokládá se, že veřejnost projeví vyšší zájem o služby domova, a to jak o stravování, tak o aktivizační činnosti. U obyvatel domova se předpokládá, že po zabydlení budou více využívat fakultativních, rehabilitačních a ošetřovatelských služeb, čímž se zvýší výnosy domova. Centrum SEN, s.r.o. také plánuje do budoucna upřednostňovat žadatele o ubytování s vyšším přiznaným příspěvkem na péči. Výnosy za ubytování se zvyšovat nebudou, jelikož je nastavena maximální cena povolená zákonem o sociálních službách. Tabulky s podrobnými předpokládanými výnosy na následující roky jsou uvedeny v příloze.
Vlastní práce
63
Hospodářský výsledek Předpokládané náklady a výnosy budou sloužit k výpočtu výsledku hospodaření (VH). Pro zjištění čistého zisku musíme výsledek hospodaření zdanit 19% sazbou daně. Počítáme výsledky hospodaření pro reálnou variantu. Tabulky s výpočty výsledků hospodaření pro pesimistickou a optimistickou variantu jsou uvedeny v příloze. Tab. 16
Výsledky hospodaření na 5 let v Kč
Rok podnikání
VH před zdaněním (V-N)
Zaokrouhlený VH před zdaněním
1.
-141 729,30
-141 000,00
0,00
-141 729,30
2.
-442 822,07
-442 000,00
0,00
-442 822,07
3.
53 231,72
53 000,00
10 070,00
43 161,72
4.
266 897,51
266 000,00
50 540,00
216 357,51
5.
768 946,29
768 000,00
145 920,00
623 026,29
Daň 19 %
VH po zdanění
Zdroj: Vlastní práce.
Plán peněžních toků Na základě zjištěných výsledků hospodaření lze vytvořit předpokládaný plán peněžních toků podniku pro prvních pět let podnikatelské činnosti. Jelikož cash flow bude vycházet z výše vypočítaných výsledků hospodaření, půjde o plán peněžních toků reálné varianty. Tab. 17
Predikce Cash Flow na 5 let v Kč
Rok podnikání
VH po zdanění
+ odpisy
- splátka úvěru
Čistý peněžní tok
1.
-141 729,30
401 236,00
1 207 865,20
-948 358,50
2.
-442 822,07
911 998,00
1 449 438,24
-980 262,31
3.
43 161,72
911 998,00
1 449 438,24
-494 278,52
4.
216 357,51
911 998,00
1 449 438,24
-321 082,73
5.
623 026,29
911 995,00
1 449 438,24
85 583,05
Zdroj: Vlastní práce.
Vlastní práce
64
4.10 Hodnocení efektivnosti investic Na základě výsledků, které byly získány zpracováním finančního plánu, můžeme zhodnotit finanční zdraví majetku podniku a efektivnost investic. Hodnocení finančního zdraví majetku Pro hodnocení finančního zdraví majetku se používají poměrové ukazatele. Pro tuto práci byly vybrány nejpoužívanější ukazatele rentability a zadluženosti. Tab. 18
Ukazatele rentability v %
Ukazatel ROA ROE
1. -0,65 -70,86
2. -2,04 -221,41
Rok 3. 0,20 21,58
4. 1,00 108,18
5. 2,87 311,51
Zdroj: Vlastní práce.
Rentabilita celkových aktiv je v tomto případě velmi malá, i když každým rokem nepatrně roste. V pátém roce podnikání připadne na 1 Kč celkových aktiv 0,0287 Kč čistého zdaněného zisku. Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu, který do podniku vložili jeho vlastníci. Kapitál se stane pro vlastníky výnosný až ve třetím roce podnikání. V pátém roce podnikání připadne na 1 Kč vloženého kapitálu 3,12 Kč zisku. V prvním roce je koeficient samofinancování 0,92 %. Celková zadluženost činí 99,08 %. Z vypočítaného plyne, že míra krytí majetku cizími zdroji zdaleka převyšuje financování z vlastních zdrojů. Jelikož je hodnota celkové zadluženosti vyšší než 50 %, poukazuje to na negativní vývoj. Hodnocení efektivnosti investic Mezi nejčastěji používané metody hodnocení investic patří mj. doba návratnosti a čistá současná hodnota. Pro výpočet doby návratnosti bylo vytvořeno předpokládané cash flow na několik let dopředu. Samozřejmě není vyloučeno, že ve skutečnosti by se cash flow mohlo o hodně lišit. Počáteční kapitálový výdaj nebyl uskutečněn, jelikož v počátku jsou výdaje podniku financovány bankovním úvěrem, který je splácen postupně v následujících letech.
Vlastní práce Tab. 19
65
Výpočet doby návratnosti v Kč Rok
Cash Flow
Diskontované CF
Kumulované CF
0.
0,00
0,00
0,00
1.
-948 358,50
-910 028,12
-910 028,12
2.
-980 262,31
-902 623,93
-1 812 652,05
3.
-494 278,52
-436 735,55
-2 249 387,60
4.
-321 082,73
-272 236,29
-2 521 623,89
5.
85 583,05
69 630,43
-2 451 993,46
6.
78 833,84
61 546,92
-2 390 446,54
7.
138 964,63
104 107,05
-2 286 339,48
8.
198905,41
142 989,70
-2 143 349,79
9.
259 036,20
178 690,26
-1 964 659,53
10.
319 166,98
211 271,37
-1 753 388,16
11.
379 297,77
240 926,88
-1 512 461,28
12.
439 428,56
267 840,05
-1 244 621,23
13.
499 369,34
292 072,97
-952 548,26
14.
559 500,13
314 016,13
-638 532,13
15.
619 630,92
333 708,38
-304 823,74
16.
2 106 985,00
1 088 874,31
784 050,57
Zdroj: Vlastní práce.
S předpokládanými cash flow vychází, že investice se vrátí do 15 let a 3 měsíců. ČSH =
(− 948358,50 ) + (− 980262,31) + (− 494278,52) + (− 321082,73) + 85583,05 − 1,04212
1
1,04212
2
1,04212
3
1,04212
4
1,04212
5
0 1,04212 0
ČSH = − 2451993,46
Čistá současná hodnota je počítána pro prvních pět let podnikatelské činnosti. Výsledek čisté současné hodnoty je menší než nula (NPV<0), což znamená, že investiční projekt je pro podnik nepřijatelný. Nezajišťuje požadovanou míru výnosu.
Návrhy a doporučení
66
5 Návrhy a doporučení Ze získaných poznatků z finančního plánování vyplývá, že podnikání v této oblasti je z finančního hlediska velmi náročné. Financování podniku je z 99,08 % pokryto cizími zdroji. Podnik znevýhodňují především vysoké splátky bankovního úvěru, kvůli kterým se dostane jeho čistý peněžní příjem do kladných hodnot až v pátém roku podnikání. Vypočtený hospodářský výsledek by mohlo negativně ovlivnit několik faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je riziko, že podnik nezíská státní dotaci. Zakladatelé se rozhodli zařadit svůj domov pro seniory do registrovaných sociálních služeb právě z důvodu možnosti získávání dotací, což je hlavní výhoda registrování. Bohužel nestátním domovům pro seniory stát nevychází příliš vstříc. Dalšími významnými rizikovými faktory je snížení příspěvku na péči a snižování důchodů. Oba faktory by měly nepříznivý dopad na výnosy společnosti, jelikož klienti odvádí domovu pro seniory celý přiznaný příspěvek na péči a z důchodů hradí stravování, ubytování a další nadstandardní služby. Portfolio klienta Prvním návrhem jak zlepšit finanční situaci podniku je, aby podnik do svého domova pro seniory přijímal pouze klienty, kteří mají přiznán nejvyšší příspěvek na péči, tj. 11 000 Kč. Jak jde vidět v optimistické variantě, kde je s touto možností počítáno, zvýší se tak výnosy podniku oproti reálné variantě až o 2 mil. Kč. Podnik samozřejmě ale musí počítat s tím, že tím pádem se zvýší i náklady na jednoho klienta, jelikož klienti ve IV. stupni závislosti jsou převážně imobilní a péče o ně je náročnější. Tento návrh je bohužel ale závislý na okruhu žadatelů o ubytování v domově pro seniory. Rozhodnutí o zařazení do registru poskytovatelů sociálních služeb Centrum SEN, s.r.o. se rozhodlo stát se registrovaným poskytovatelem sociálních služeb z důvodu získávání státních dotací a také proto, že pro potenciální klienty se registrovaný poskytovatel jeví jako důvěryhodnější sociální služba, jelikož musí dodržovat určité standardy kvality sociálních služeb. Pokud se na registrované poskytování sociálních služeb ale podíváme z finanční stránky, je pro poskytovatele, který má formu společnosti s ručením omezeným, spíše omezující. Stát totiž soukromým podnikům nepřiznává takové dotace jako státním organizacím. V některých případech soukromé podniky státní dotace nedostávají vůbec. Finančně omezující je také fakt, že Zákon č. 108/2006 Sb.,
Návrhy a doporučení
67
o sociálních službách, udává maximální výši úhrady za ubytování a stravování, kterou mohou domovy pro seniory po klientech žádat. Z toho důvodu by z finančního hlediska bylo pro Centrum SEN, s.r.o. vhodnější neusilovat o zařazení do registru poskytovatelů sociálních služeb. V tomto případě by již nešlo o sociální službu domov pro seniory, ale pouze o společnost, která poskytuje seniorům celodenní ubytování, stravování a další služby. Centrum SEN, s.r.o. by nebylo omezováno zákonem a výši úhrad za služby by si mohlo nastavit podle svých finančních možností. Investiční dotace ze strukturálních fondů EU Další možností je podání žádosti o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie. Z programů dostupných v letech 2007 – 2013 je vhodný operační program Podnikání a inovace (OPPI), který se zaměřuje na rozvoj podnikatelského prostředí. OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého je na něj vyčleněno 3,04 mld. € a z českých veřejných zdrojů je tato částka navýšena o 0,54 mld. €. OPPI obsahuje sedm prioritních os. Pro Centrum SEN, s.r.o. je nejvhodnější prioritní osa 1 – vznik firem, která se mj. zaměřuje na pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, pozemků a drobného hmotného majetku. Pokud by žádost o investiční dotaci ze strukturálních fondů EU byla úspěšná, podnik by těmito finančními prostředky mohl pokrýt počáteční výdaje na pořízení dlouhodobého majetku. Potřeba financování z cizích zdrojů by tak klesla na 1,6 mil. Kč. V takovém případě by podnik mohl využít Provozní úvěr 5 PLUS od České spořitelny. Doba splácení úvěru by byla 5 let při úrokové míře 7,5 %. Roční splátky by činily 320 000,04 Kč. Následující tabulka znázorňuje vývoj cash flow v případě získání investiční dotace. Tabulky s výpočtem hospodářského výsledku a cash flow jsou uvedeny v příloze. Tab. 20
Vývoj cash flow v případě získání investiční dotace v Kč 1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
631 843,29
1 005 965,29
1 363 048,29
1 491 133,29
1 853 068,29
Zdroj: Vlastní práce.
Z předchozí tabulky vyplývá, že omezujícím finančním faktorem je v popisovaném podnikání právě bankovní úvěr a jeho vysoké splátky. Získání investiční dotace by znamenalo značné finanční ulehčení a v podstatě bezproblémovou a výnosnou podnikatelskou činnost.
Závěr
68
6 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zpracovat podnikatelský plán na založení registrovaného poskytovatele sociální služby domov pro seniory, který bude podnikat v právní formě společnost s ručením omezeným. Při sestavování podnikatelského plánu bylo postupováno dle literární rešerše. Prvním krokem byla analýza trhu. V rámci analýzy trhu byl popsán a segmentován trh a analyzována konkurence v odvětví. K posouzení konkurenceschopnosti podniku a jeho postavení na trhu byl využit Porterův model konkurenčních sil, SLEPT analýza a SWOT analýza, která odhalila silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby podniku. Z provedených analýz vyplynulo, že ve zkoumaném odvětví poptávka dalece převyšuje nabídku a současná konkurence by tudíž pro Centrum SEN, s.r.o. nepředstavovala velkou hrozbu. Aby mohla být zhodnocena finanční stránka podnikání, musely být nejdříve rozpracovány dílčí části podnikatelského plánu, na jejichž základě byly zjištěny podklady potřebné pro predikci startovacího rozpočtu a budoucích nákladů a výnosů podniku. Po sestavení zakladatelského rozpočtu byla zjištěna částka 21,7 mil. Kč, která je nutná pro financování zahájení podnikání. Při zápisu do obchodního rejstříku byl složen vklad 200 000 Kč. Zbytek prostředků byl zajištěn z cizích zdrojů, konkrétně z bankovního úvěru. Vybrán byl Podnikatelský úvěr investiční od Komerční banky ve výši 21,5 mil. Kč. Doba splácení úvěru by činila 15 let při úrokové míře 5,2 %. Předpokládané náklady a výnosy posloužily k vytvoření výsledků hospodaření a předpokládaného cash flow na prvních pět let podnikatelské činnosti. První čtyři roky byly pro podnikání ztrátové. Kladného čistého peněžního toku podnik dosáhl až v pátém roce podnikání. Důvodem ztrátového podnikání jsou především vysoké splátky úvěru. Z vypočtené rentability celkových aktiv vyplývá, že na 1 Kč celkových aktiv připadne v pátém roce podnikání pouze 0,0287 Kč čistého zisku. Investice vložená do podnikání by se navrátila až za 15 let a 3 měsíce. Čistá současná hodnota investice se nachází v záporných hodnotách, což znamená, že investice do projektu by byla nevýnosná. Hodnocení efektivnosti investic ukazuje, že podnikání v této oblasti by bylo za daných podmínek náročnou a finančně nevýhodnou záležitostí. Podnik by musel řešit financování prvních čtyř ztrátových let. Je pravděpodobné, že banka by na poskytnutí úvěru v takovém případě nepřistoupila. V závěru práce bylo navrhnuto několik doporučení, kterými by podnik mohl zlepšit svoji finanční situaci a zvýšit tak realizovatelnost a výnosnost podnikání. Z doporučených návrhů plyne, že podnikání v oblasti sociálních
Závěr
69
služeb by bylo výnosné především tehdy, pokud by podnik získal investiční dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie na pořízení dlouhodobého majetku. Realizovatelnost projektu by bez investiční dotace byla pro podnikatele nevýhodná. V případě nezískání dotace by pro podnikatele bylo vhodnější od celého projektu odstoupit. Cílem práce bylo vypracování podnikatelského plánu a zhodnocení, zda je pro podnikatele výhodné kombinovat registrovanou sociální službu a právní formu společnost s ručením omezeným. Cíl bakalářské práce byl tedy splněn.
Literatura
70
7 Literatura Seznam použitých literárních zdrojů FORET, M. Marketing pro začátečníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 152 s. Praxe managera. ISBN 978-80-251-1942-6. FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 356 s. ISBN: 80-247-0939-2. HAVLÍK, M. ET AL., SKŘIČKOVÁ, Z. Metodiky pro plánování sociálních služeb. 1. vyd. Praha: Centrum pro komunitní práci, 2007. 112 s. ISBN 978-80-86902-44-9. HISRICH, R. D., PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 501. s. ISBN 80-85865-07-6. KORÁB, V., MIHALISKO, M. Založení a řízení společnosti : společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní. 1. vyd. Brno: Computer Press, 200. 252 s. ISBN: 80-251-0592-X. KORÁB,.V, PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. KRÁLOVÁ, J., RÁŽOVÁ, E. Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. 2. aktual. a dopl. vyd. Praha: ANAG, 2003. 303 s. ISBN 80-7263-168-3. MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 80 s. ISBN 80-247-1557-0. MARTINOVIČOVÁ, D. Základy ekonomiky podniku. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. 178 s. ISBN 80-86851-50-8. MATOUŠEK, O. A KOL. Sociální služby : legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-310-9. MICHALÍK, J. Smluvní vztahy v sociálních službách. 1. vyd. Olomouc: Výzkumné centrum integrace zdravotně postižených - sekce vzdělávání, 2008. 223 s. ISBN 978-80-903658-1-0. POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 155 s. ISBN: 978-80-7375-231-6. PRŮŠA, L. Ekonomie sociálních služeb. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2007. 179 s. ISBN: 978-80-7357-255-6. SRPOVÁ, J., ŘEHOŘ, V., A KOL. Základy podnikání : teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů.1. vyd. Praha: Grada, 2010. 427 s. ISBN 97880-247-3339-5.
Literatura
71
SYNEK, M. A KOL. Podniková ekonomika. 4. přeprac. a dopl. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4. ŠIMKOVÁ, E. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 3 upr. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 173 s. ISBN 978-80-7041-083-7. VEBER, J., SRPOVÁ, J. A KOL. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2008. 311 s. ISBN 978-80-247-2409-6. VESELÝ, I., WOJNAROVÁ E. Zpracováváme podnikatelský plán : (zásady, praktické rady, podpory podnikání. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita, 2000. 78 s. ISBN 807248-079-0. WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9. ZATLOUKAL, L. Plánování rozvoje sociálních služeb metodou komunitního plánování. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 255 s. ISBN: 97880-244-2128-5. ŽIVĚLOVÁ, I., ZACHOVÁ, J. Živnostenské podnikání. 1. vyd. Brno: B.I.B.S., 2002. 79 s. ISBN: 80-86575-15-2. Seznam použitých elektronických zdrojů Česká spořitelna [online]. 2010 [cit. 2011-01-03]. Provozní úvěr 5 PLUS. Dostupné z WWW:
. Český statistický úřad [online]. c2010 [cit. 2010-12-28]. Práce, sociální statistiky. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. c2010 [cit. 2010-12-28]. Věkové složení obyvatelstva v roce 2009. Dostupné z WWW: . Fondy Evropské unie [online]. 2010 [cit. 2010-12-30]. Operační program Podnikání a inovace. Dostupné z WWW: . GASTROSTELLA [online]. 2010 .
[cit.
2010-12-28].
Dostupné
z WWW:
Holomý [online]. c2009 [cit. 2010-12-28]. Výrobky pro zdravotnictví. Dostupné z WWW: .
Literatura
72
HORÁK, P. Úhrada ošetřovatelské a rehabilitační zdravotní péče v zařízeních pobytových sociálních služeb. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky. [online]. 2007-11-01 [cit. 2010-11-03]. Dostupný z WWW: . HORIZONT-NARE [online]. 2010 [cit. .
2010-12-28].
Dostupné
z WWW:
JEŘÁBKOVÁ, V., PRŮŠA, L. Ošetřovatelská a rehabilitační péče v pobytových zařízeních sociálních služeb. Rezidenční péče [online]. 2010, 6. ročník, 1. číslo, [cit. 2010-12-28]. Dostupný z WWW: . Kancelářský velkoobchod www.alera.cz [online]. c2009 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: . LEVNY-TISK-LETAKU.CZ [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: . MULLCOM [online]. c2009 [cit. 2010-12-28]. Tvorba www stránek. Dostupné z WWW: . NEPTUN hotel [online]. [2010] .
[cit.
2010-11-29].
Dostupné
z WWW:
Nemovitosti [online]. 2010-08-05 [cit. 2010-11-29]. Hotel na brněnské přehradě. Dostupné z WWW: . Petřina prádelna [online]. c2009 [cit. .
2010-12-28].
Dostupné
z WWW:
Portál sociální péče ve městě Brně [online]. 2009 [cit. 2010-11-29]. Senioři. Dostupné z WWW: . Prokonzulta : Organizace a kompletní realizace veřejných dražeb [online]. 2005-2008 [cit. 2010-11-29]. Detail dražby. Dostupné z WWW: SENIOR centrum Blansko [online]. 2007-2008 [cit. 2010-11-29]. Poskytované služby. Dostupné z WWW: . Svoj & Svoj, s.r.o. [online]. 2010-11-18 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: . STŘELEC, J. Vlastní cesta : poradce a poradenství pro každého [online]. 2006–2009a [cit. 2010-11-17]. Porterův model konkurenčních sil. Dostupné z WWW:
Literatura
73
. STŘELEC, J. Vlastní cesta : poradce a poradenství pro každého [online]. 2006–2009b [cit. 2010-04-19]. SWOT analýza. Dostupné z WWW: . ŠENKÝŘ, M. VESELÁ, J. Domov důchodců i „soukromě“. Lidovky.cz : Zpravodajský server Lidových novin [online]. 2010-09-31 [cit. 2010-11-29]. Dostupný z WWW: . Zdravotnické potřeby [online]. c2008 [cit. 2010-12-28]. Dostupné z WWW: . Seznam použitých zákonů Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Seznamy tabulek, obrázků a příloh
74
8 Seznamy tabulek, obrázků a příloh Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20
Zahajovací rozvaha (Veber, Srpová a kol., 2008)................................... 23 Stupně závislosti (vytvořeno dle §8 Zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách)...................................................................................................... 29 Náklady na pořízení zdravotnického vybavení .................................... 45 Náklady na jednorázovou propagaci...................................................... 51 Ceník fakultativních služeb...................................................................... 52 Průměrné hrubé mzdy zaměstnanců v Kč............................................. 55 Rozpočet potřeby startovního kapitálu v Kč ......................................... 57 Zahajovací rozvaha v Kč........................................................................... 58 Bankovní poplatky za úvěr v Kč ............................................................. 58 Odpisy movitého majetku ........................................................................ 59 Odpisy budovy........................................................................................... 59 Predikce nákladů na 1. rok v Kč .............................................................. 60 Predikce nákladů na následující roky v Kč............................................ 60 Predikce výnosů na 1. rok v Kč................................................................ 61 Predikce výnosů na následující roky v Kč ............................................. 61 Výsledky hospodaření na 5 let v Kč........................................................ 63 Predikce Cash Flow na 5 let v Kč............................................................. 63 Ukazatele rentability v %.......................................................................... 64 Výpočet doby návratnosti v Kč................................................................ 65 Vývoj cash flow v případě získání investiční dotace v Kč................... 67
Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4
Porterův model konkurenčních sil (Střelec, 2006–2009a)..................... 19 SWOT analýza (Střelec, 2006–2009b) ...................................................... 20 Logo společnosti Centrum SEN, s.r.o. .................................................... 33 Organizační schéma .................................................................................. 53
Seznam příloh A B C
Posuzování závislosti ................................................................................ 76 Finanční plán - tabulky ............................................................................. 78 Splátkový kalendář.................................................................................... 83
Přílohy
75
Přílohy
Posuzování závislosti
76
A Posuzování závislosti Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: • • • • • • • • • • • • • • • • • •
příprava stravy, podávání, porcování stravy, přijímání stravy, dodržování pitného režimu, mytí těla, koupání nebo sprchování, péče o ústa, vlasy, nehty, holení, výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh, sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě, stání, schopnost vydržet stát, přemisťování předmětů denní potřeby, chůze po rovině, chůze po schodech nahoru a dolů, výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení, oblékání, svlékání, obouvání, zouvání, orientace v přirozeném prostředí, provedení si jednoduchého ošetření, dodržování léčebného režimu.
Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony: • • • • • • • • • • • • •
komunikace slovní, písemná, neverbální, orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí, nakládání s penězi nebo jinými cennostmi, obstarávání osobních záležitostí, uspořádání času, plánování života, zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování), vaření, ohřívání jednoduchého jídla, mytí nádobí, běžný úklid v domácnosti, péče o prádlo, přepírání drobného prádla, péče o lůžko,
Posuzování závislosti
• • • • •
obsluha běžných domácích spotřebičů, manipulace s kohouty a vypínači, manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří, udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady, další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.
77
Finanční plán - tabulky
78
B Finanční plán - tabulky Tab. 1 Podrobná predikce nákladů na 5 let v Kč Rok podnikání Položka
Energie Stravování Telefon, internet Prádelní služby Kancelářské vybavení Hyg., čistící prostředky Zdravotnický materiál Opravy a udržování Náklady na reprezentaci Poplatky za vedení účtu Odpisy
1.
2.
3.
4.
5.
1 080 000,00
1 100 000,00
1 200 000,00
1 200 000,00
1 300 000,00
963 600,00
970 000,00
980 000,00
985 000,00
990 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
42 000,00
360 000,00
360 000,00
360 000,00
360 000,00
360 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
40 000,00
36 000,00
36 000,00
36 000,00
36 000,00
36 000,00
300 000,00
300 000,00
300 000,00
300 000,00
300 000,00
3 300,00
3 300,00
3 300,00
3 300,00
3 300,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
401 236,00
911 998,00
911 998,00
911 998,00
911 995,00
7 200,00
7 200,00
7 200,00
7 200,00
7 200,00
908 113,30
1 020 646,07
945 275,28
869 904,49
794 533,71
3 768 000,00
3 768 000,00
3 768 000,00
3 790 000,00
3 790 000,00
1 281 120,00
1 281 120,00
1 281 120,00
1 288 600,00
1 288 600,00
9 230 569,30
9 880 264,07
9 914 893,28
9 874 002,49
9 903 628,71
Poplatek za sprav. úvěru Úroky z úvěru Mzdy zaměstnanců Zdrav. a soc. pojištění Celkem
Zdroj: Vlastní práce.
Finanční plán - tabulky
79
Tab. 2 Podrobná predikce výnosů na 5 let v Kč – optimistická varianta Rok podnikání Položka 1.
2.
3.
4.
5.
Stravování
2 847 000,00
2 874 375,00
2 874 375,00
2 875 125,00
2 875 125,00
Ubytování
2 628 000,00
2 628 000,00
2 628 000,00
2 628 000,00
2 628 000,00
5 280 000,00
5 280 000,00
5 280 000,00
5 280 000,00
5 280 000,00
686 280,00
686 280,00
686 280,00
686 280,00
686 280,00
313 000,00
313 000,00
320 000,00
330 000,00
335 000,00
159 000,00
159 000,00
222 600,00
222 600,00
222 600,00
180 000,00
180 000,00
180 000,00
180 000,00
184 800,00
1 500 000,00
1 000 000,00
1 000 000,00
1 000 000,00
1 000 000,00
Příspěvek na péči Výkony vykázané ZP Fakultativní služby Aktiv. činnosti pro veřejnost Pronájem Dotace Celkem
13 593 280,00 13 120 655,00 13 191 255,00 13 202 005,00 13 211 805,00
Zdroj: Vlastní práce. Tab. 3 Výsledky hospodaření na 5 let v Kč – optimistická varianta Rok podnikání
VH před zdaněním (V-N)
Zaokrouhlený VH před zdaněním
Daň 19 %
VH po zdanění
1.
4 362 710,70
4 362 000,00
828 780,00
3 533 930,70
2.
3 240 390,93
3 240 000,00
615 600,00
2 624 790,93
3.
3 276 361,72
3 276 000,00
622 440,00
2 653 921,72
4.
3 328 002,51
3 328 000,00
632 320,00
2 695 682,51
5.
3 308 176,29
3 308 000,00
628 520,00
2 679 656,29
Zdroj: Vlastní práce.
Finanční plán - tabulky
80
Tab. 4 Podrobná predikce výnosů na 5 let v Kč – pesimistická varianta Rok podnikání Položka 1.
2.
3.
4.
5.
Stravování
1 916 250,00
1 916 250,00
2 080 500,00
2 190 000,00
2 190 000,00
Ubytování
1 971 000,00
1 971 000,00
2 496 600,00
2 628 000,00
2 628 000,00
840 000,00
840 000,00
912 000,00
960 000,00
960 000,00
50 000,00
52 000,00
52 000,00
54 000,00
54 000,00
100 000,00
102 000,00
102 000,00
110 000,00
110 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
15 900,00
96 000,00
96 000,00
138 000,00
138 000,00
138 000,00
Dotace
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celkem
4 973 250,00
4 977 250,00
5 781 100,00
6 080 000,00
6 095 900,00
Příspěvek na péči Výkony vykázané ZP Fakultativní služby Aktiv. činnosti pro veřejnost Pronájem
Zdroj: Vlastní práce. Tab. 5 Výsledky hospodaření na 5 let v Kč – pesimistická varianta Rok podnikání
VH před zdaněním (V-N)
Zaokrouhlený VH před zdaněním
Daň 19 %
VH po zdanění
1.
-4 257 319,30
-4 257 000,00
0,00
-4 257 319,30
2.
-4 907 014,07
-4 907 000,00
0,00
-4 907 014,07
3.
-4 937 643,28
-4 937 000,00
0,00
-4 937 643,28
4.
-4 092 902,49
-4 092 000,00
0,00
-4 092 902,49
5.
-3 823 628,71
-3 823 000,00
0,00
-3 823 628,71
Zdroj: Vlastní práce.
Finanční plán - tabulky
81
Tab. 6 Podrobná predikce výnosů na 5 let v Kč – reálná varianta Rok podnikání Položka 1.
2.
3.
Stravování
2 190 000,00
2 463 750,00
2 600 625,00
2 737 500,00
2 874 375,00
Ubytování
2 628 000,00
2 628 000,00
2 628 000,00
2 628 000,00
2 628 000,00
3 000 000,00
3 000 000,00
3 360 000,00
3 360 000,00
3 720 000,00
343 140,00
366 192,00
380 000,00
380 000,00
390 000,00
200 000,00
220 000,00
240 000,00
260 000,00
280 000,00
47 700,00
79 500,00
79 500,00
95 400,00
95 400,00
Pronájem
180 000,00
180 000,00
180 000,00
180 000,00
184 800,00
Dotace
500 000,00
500 000,00
500 000,00
500 000,00
500 000,00
Celkem
9 088 840,00
9 437 442,00
Příspěvek na péči Výkony vykázané ZP Fakultativní služby Aktiv. činnosti pro veřejnost
4.
5.
9 968 125,00 10 140 900,00 10 672 575,00
Zdroj: Vlastní práce. Tab. 7 Výsledky hospodaření na 5 let v Kč - v případě získání investiční dotace Daň 19 %
VH po zdanění
679 617,33
129 010,00
550 607,33
8 926 384,67
511 057,33
97 090,00
413 967,33
9 968 125,00
9 016 384,67
951 740,33
180 690,00
771 050,33
4.
10 140 900,00
9 030 864,67
1 110 035,33
210 900,00
899 135,33
5.
10 672 575,00
9 115 861,67
1 556 713,33
295 640,00
1 261 073,33
Rok
Výnosy
Náklady
1.
9 088 840,00
8 409 222,67
2.
9 437 442,00
3.
Zdroj: Vlastní práce.
VH před zdaněním
Finanční plán - tabulky
82
Tab. 8 Predikce Cash Flow na 5 let v Kč – v případě získání investiční dotace Rok podnikání
VH po zdanění
+ odpisy
- splátka úvěru
Čistý peněžní tok
1.
550 607,33
401 236,00
320 000,04
631 843,29
2.
413 967,33
911 998,00
320 000,04
1 005 965,29
3.
771 050,33
911 998,00
320 000,04
1 363 048,29
4.
899 135,33
911 998,00
320 000,04
1 491 133,29
5.
1 261 073,33
911 995,00
320 000,04
1 853 068,29
Zdroj: Vlastní práce.
Splátkový kalendář
83
C Splátkový kalendář Splátkový kalendář je vytvořen pomocí kalkulačky Komerční banky pro podnikatelský úvěr. Model splácení Úroková sazba: Zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr: Za realizaci úvěru (příslibu úvěru): Spravování úvěru (měsíčně): Tab. 9
Stručný přehled finančních dat
Měsíc 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.
5,2 % 30 000 Kč 132 000 Kč 600 Kč
Nečerpaná částka úvěru 21 500 000,00 21 379 213,48 21 258 426,97 21 137 640,45 21 016 853,93 20 896 067,42 20 775 280,90 20 654 494,38 20 533 707,86 20 412 921,35 20 292 134,83 20 171 348,31 20 050 561,80 19 929 775,28 19 808 988,76 19 688 202,25 19 567 415,73 19 446 629,21 19 325 842,70 19 205 056,18 19 084 269,66 18 963 483,15 18 842 696,63 18 721 910,11 18 601 123,59 18 480 337,08 18 359 550,56
Splátka jistiny 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120
786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52
Splátka úroků 93 92 92 91 91 90 90 89 88 88 87 87 86 86 85 85 84 84 83 83 82 82 81 81 80 80 79
166,67 643,26 119,85 596,44 073,03 549,63 026,22 502,81 979,40 455,99 932,58 409,18 885,77 362,36 838,95 315,54 792,13 268,73 745,32 221,91 698,50 175,09 651,69 128,28 604,87 081,46 558,05
Celková výše splátky 213 953,18 213 429,78 212 906,37 212 382,96 211 859,55 211 336,14 210 812,73 210 289,33 209 765,92 209 242,51 208 719,10 208 195,69 207 672,28 207 148,88 206 625,47 206 102,06 205 578,65 205 055,24 204 531,84 204 008,43 203 485,02 202 961,61 202 438,20 201 914,79 201 391,39 200 867,98 200 344,57
Splátkový kalendář
Měsíc 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67.
Nečerpaná částka úvěru 18 238 764,04 18 117 977,53 17 997 191,01 17 876 404,49 17 755 617,98 17 634 831,46 17 514 044,94 17 393 258,43 17 272 471,91 17 151 685,39 17 030 898,87 16 910 112,36 16 789 325,84 16 668 539,32 16 547 752,81 16 426 966,29 16 306 179,77 16 185 393,26 16 064 606,74 15 943 820,22 15 823 033,71 15 702 247,19 15 581 460,67 15 460 674,16 15 339 887,64 15 219 101,12 15 098 314,60 14 977 528,09 14 856 741,57 14 735 955,05 14 615 168,54 14 494 382,02 14 373 595,50 14 252 808,99 14 132 022,47 14 011 235,95 13 890 449,44 13 769 662,92 13 648 876,40 13 528 089,88
84
Splátka jistiny 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120
786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52
Splátka úroků 79 78 77 77 76 76 75 75 74 74 73 73 72 72 71 71 70 70 69 69 68 68 67 66 66 65 65 64 64 63 63 62 62 61 61 60 60 59 59 58
034,64 511,24 987,83 464,42 941,01 417,60 894,19 370,79 847,38 323,97 800,56 277,15 753,75 230,34 706,93 183,52 660,11 136,70 613,30 089,89 566,48 043,07 519,66 996,25 472,85 949,44 426,03 902,62 379,21 855,81 332,40 808,99 285,58 762,17 238,76 715,36 191,95 668,54 145,13 621,72
Celková výše splátky 199 821,16 199 297,75 198 774,34 198 250,94 197 727,53 197 204,12 196 680,71 196 157,30 195 633,90 195 110,49 194 587,08 194 063,67 193 540,26 193 016,85 192 493,45 191 970,04 191 446,63 190 923,22 190 399,81 189 876,40 189 353,00 188 829,59 188 306,18 187 782,77 187 259,36 186 735,96 186 212,55 185 689,14 185 165,73 184 642,32 184 118,91 183 595,51 183 072,10 182 548,69 182 025,28 181 501,87 180 978,46 180 455,06 179 931,65 179 408,24
Splátkový kalendář
Měsíc 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107.
Nečerpaná částka úvěru 13 407 303,37 13 286 516,85 13 165 730,33 13 044 943,82 12 924 157,30 12 803 370,78 12 682 584,27 12 561 797,75 12 441 011,23 12 320 224,72 12 199 438,20 12 078 651,68 11 957 865,16 11 837 078,65 11 716 292,13 11 595 505,61 11 474 719,10 11 353 932,58 11 233 146,06 11 112 359,55 10 991 573,03 10 870 786,51 10 750 000,00 10 629 213,48 10 508 426,96 10 387 640,45 10 266 853,93 10 146 067,41 10 025 280,89 9 904 494,38 9 783 707,86 9 662 921,34 9 542 134,83 9 421 348,31 9 300 561,79 9 179 775,28 9 058 988,76 8 938 202,24 8 817 415,73 8 696 629,21
85
Splátka jistiny 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120
786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52
Splátka úroků 58 57 57 56 56 55 54 54 53 53 52 52 51 51 50 50 49 49 48 48 47 47 46 46 45 45 44 43 43 42 42 41 41 40 40 39 39 38 38 37
098,31 574,91 051,50 528,09 004,68 481,27 957,87 434,46 911,05 387,64 864,23 340,82 817,42 294,01 770,60 247,19 723,78 200,37 676,97 153,56 630,15 106,74 583,33 059,93 536,52 013,11 489,70 966,29 442,88 919,48 396,07 872,66 349,25 825,84 302,43 779,03 255,62 732,21 208,80 685,39
Celková výše splátky 178 884,83 178 361,42 177 838,02 177 314,61 176 791,20 176 267,79 175 744,38 175 220,97 174 697,57 174 174,16 173 650,75 173 127,34 172 603,93 172 080,52 171 557,12 171 033,71 170 510,30 169 986,89 169 463,48 168 940,07 168 416,67 167 893,26 167 369,85 166 846,44 166 323,03 165 799,63 165 276,22 164 752,81 164 229,40 163 705,99 163 182,58 162 659,18 162 135,77 161 612,36 161 088,95 160 565,54 160 042,13 159 518,73 158 995,32 158 471,91
Splátkový kalendář
Měsíc 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147.
Nečerpaná částka úvěru 8 575 842,69 8 455 056,17 8 334 269,66 8 213 483,14 8 092 696,62 7 971 910,11 7 851 123,59 7 730 337,07 7 609 550,56 7 488 764,04 7 367 977,52 7 247 191,01 7 126 404,49 7 005 617,97 6 884 831,46 6 764 044,94 6 643 258,42 6 522 471,90 6 401 685,39 6 280 898,87 6 160 112,35 6 039 325,84 5 918 539,32 5 797 752,80 5 676 966,29 5 556 179,77 5 435 393,25 5 314 606,74 5 193 820,22 5 073 033,70 4 952 247,18 4 831 460,67 4 710 674,15 4 589 887,63 4 469 101,12 4 348 314,60 4 227 528,08 4 106 741,57 3 985 955,05 3 865 168,53
86
Splátka jistiny 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120
786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52
Splátka úroků 37 36 36 35 35 34 34 33 32 32 31 31 30 30 29 29 28 28 27 27 26 26 25 25 24 24 23 23 22 21 21 20 20 19 19 18 18 17 17 16
161,98 638,58 115,17 591,76 068,35 544,94 021,54 498,13 974,72 451,31 927,90 404,49 881,09 357,68 834,27 310,86 787,45 264,04 740,64 217,23 693,82 170,41 647,00 123,60 600,19 076,78 553,37 029,96 506,55 983,15 459,74 936,33 412,92 889,51 366,10 842,70 319,29 795,88 272,47 749,06
Celková výše splátky 157 948,50 157 425,09 156 901,69 156 378,28 155 854,87 155 331,46 154 808,05 154 284,64 153 761,24 153 237,83 152 714,42 152 191,01 151 667,60 151 144,19 150 620,79 150 097,38 149 573,97 149 050,56 148 527,15 148 003,75 147 480,34 146 956,93 146 433,52 145 910,11 145 386,70 144 863,30 144 339,89 143 816,48 143 293,07 142 769,66 142 246,25 141 722,85 141 199,44 140 676,03 140 152,62 139 629,21 139 105,81 138 582,40 138 058,99 137 535,58
Splátkový kalendář
Měsíc 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 175. 176. 177. 178.
Nečerpaná částka úvěru 3 744 382,02 3 623 595,50 3 502 808,98 3 382 022,47 3 261 235,95 3 140 449,43 3 019 662,91 2 898 876,40 2 778 089,88 2 657 303,36 2 536 516,85 2 415 730,33 2 294 943,81 2 174 157,30 2 053 370,78 1 932 584,26 1 811 797,75 1 691 011,23 1 570 224,71 1 449 438,19 1 328 651,68 1 207 865,16 1 087 078,64 966 292,13 845 505,61 724 719,09 603 932,58 483 146,06 362 359,54 241 573,03 120 786,51
87
Splátka jistiny 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120 120
786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52 786,52
Splátka úroků 16 225,66 15 702,25 15 178,84 14 655,43 14 132,02 13 608,61 13 085,21 12 561,80 12 038,39 11 514,98 10 991,57 10 468,16 9 944,76 9 421,35 8 897,94 8 374,53 7 851,12 7 327,72 6 804,31 6 280,90 5 757,49 5 234,08 4 710,67 4 187,27 3 663,86 3 140,45 2 617,04 2 093,63 1 570,22 1 046,82 523,41
Celková výše splátky 137 012,17 136 488,76 135 965,36 135 441,95 134 918,54 134 395,13 133 871,72 133 348,31 132 824,91 132 301,50 131 778,09 131 254,68 130 731,27 130 207,87 129 684,46 129 161,05 128 637,64 128 114,23 127 590,82 127 067,42 126 544,01 126 020,60 125 497,19 124 973,78 124 450,37 123 926,97 123 403,56 122 880,15 122 356,74 121 833,33 121 309,93
Zdroj: Vlastní práce na základě informací z Komerční banky.
Úroková sazba, zajištění úvěru – Jsou stanoveny individuálně dle hodnocení každého klienta. V příkladu jsou proto pouze orientační. Poplatek za zpracování úvěru – Jedná se o ceny dle sazebníku, které mohou být individuálně upraveny. Délka splatnosti úvěru – Délku splatnosti úvěru a tedy i výši měsíčních splátek lze přizpůsobit možnostem klienta.