PODNIK – PŘ ÍLEŽ ITOSTI A HROZBY V SOUČ ASNOSTI THE FIRM - PRESENT OPPORTUNITIES AND THREATS DUDA Jiř í, (ČR) ABSTRACT The paper describes possible opportunities and threats of external environment, which can currently influence a firm operating in viniculture. The opportunities can lay in growth of wine-consumption in Czech Republic, growth of demand for quality wine, supportive programmes for production of Czech origin food, etc. Significant threats include cheap wine imports, growth of inputs into the industry, competition and so on. The paper is a part of solution of a Ministry of agriculture grant focused on analysis and suggestion of a development concept of winegrowing and wine-producing industries in the Czech Republic (NAZV, QF 3276) KEY WORDS firm, threats, opportunities Ú VOD Víno a hrozny se staly souč á stí zdravé výživy č lověka od nejstarších dob. Pěstová ní révy vinné k ná m zanesli pravděpodobně Ř ímané, kteří měli svou předsunutou vojenskou stanici na Ř ímském vrchu pod Pá lavou, kousek za Mikulovem. První vinice v Č echá ch zaklá dala podle pověsti sv. Ludmila v okolí Mělníka a první zmínka o č eských vinicích je v darovací listině Spytihněva II kostelu sv. Štěpá na v Litoměřicích z roku 1057. Na Moravě to je darovací listina klá šteru benediktinů v Třebíč i z roku 1101. Roku 1654 bylo v Č echá ch 3336 ha a na Moravě 18 328 ha. V roce 1890 se objevil révokaz a houbové choroby. Do roku 1930 poklesly plochy vinic na Moravě na úroveň 3870 ha. Potom se plocha zač ala zvyšovat, v roce 1960 dosá hla 6781 ha, v roce 1980 14 019 ha a v souč asnosti je to více než 15 000 ha. K 31.12. 2003 je v Č R zaregistrová no 15 155 ha, před deseti lety to bylo skoro o 5000 ha méně. MATERIÁ L A METÓDY Odvětví vinohradnictví a vinařství v souč asné době, tak jako jiná odvětví, prochá zí složitým vývojem a připravuje se na vstup do EU a na to, aby obstá lo v nových podmínká ch evropského trhu. Cílem prá ce je identifikovat a popsat některé hrozby a příležitosti působícího vnějšího prostředí na firmu podnikající v odvětví vinohradnictví a vinařství, které mohou na podnik působit a ovlivňovat jej. Vnějšíprostředíje tvořeno faktory, které působívně podniku a ovlivňujíjeho č innost má lo kontrolovatelným způsobem. Příležitosti podniku představují důležité klíč e pomocí nichž získá konkurenč ní výhody a naopak ohrožení podniku je výzva vzniklá na zá kladě nepříznivého vývoje, která může vést i k zá niku podniku. Odvětvím chá peme prostředí, ve kterém podnik působí. Odvětví vinohradnictví je složeno z pěstitelů moštových hroznů pro výrobu vína a odvětvívinařstvíje charakterizová no výrobci vína. Vinařský marketingový rok zač íná od 1.8. každého roku a konč í 31.7. roku ná sledujícího. Pro splněnícíle bylo využito literatury uvedené v seznamu použité literatury. Příspěvek je souč á stí řešení grantu zaměřeného na analýzu a vytvoření koncepce dalšího rozvoje odvětvívinohradnictvía vinařstvív Č R (NAZV, č . QF 3276).
232
VÝ SLEDKY A DISKUSIA Na podnik podnikající ve vinohradnictví a vinařství působí mnoho faktorů z vnějšího prostředí. Některé tyto faktory, jak hrozby tak i příležitosti, ukazuje tabulka č . 1. Tab. č .1. Přehled některých faktorů vnějšího prostředí Hrozba Nadprodukce vína ve světě Dovozy do Č R Č lenstvív EU Cenový růst vstupů do odvětví Konkurence Klimatické podmínky
Příležitost Výsadba nových vinic Programy podpory tuzemských potravin Ná rodníznač ka KLASA, Czech Made Existence Vinařského fondu Agroturistika Poptá vka po víně, vyššíspotřeba vína Č lenstvív EU
Struč ná charakteristika vybraných jednotlivých faktorů: Vý sadba nový ch vinic Výsadba, identifiková na pro podnik jako příležitost, je možná pouze do konce dubna 2004. Dle statistického šetřeníČ MVVU je požadavek na jarnívýsadbu v r.2004 1000-1500 ha vinic. V roce 2002 bylo nově vysá zeno 1 100 ha vinic. V roce 2003 bylo v Č R vysazeno 1522,1 ha a č á stka vyplacená na výsadbu a obnovu vinic č inila 264,5 mil. Kč . Z toho s podporou Vinařského fondu bylo vysá zeno 1236,5 ha (finanč nípodpora č inila 219 mil. Kč ) a 285,6 ha (finanč ní podpora byla okolo 45,2 mil. Kč ) bylo vysá zeno za podpory dotač ního titulu „restrukturalizace vinic“ Mze Č R. Po vstupu do EU není možné dá le vysazovat nové vinice s výjimkou opětovné výsadby (tj. po vykluč ení). Programy podpory tuzemský ch potravin - Národní znač ka KLASA Další příležitostí, které by mohl podnik podnikající ve sledovaném odvětví využít, je nově vyhlá šený program MZe Č R „Ná rodní znač ka pro č eské potraviny a zemědělské produkty“. Ná rodníznač ku, KLASA (obr. č . 1), uděluje ministr zemědělstvíČ R potraviná řskému výrobku nebo zemědělskému produktu, který splňuje urč ité podmínky stanovené tímto programem (např. spotřeba tuzemských surovin pro výrobu přihlá šených výrobků musí splňovat podíly na celkové spotřebě surovin – u vína je to min.70%; podíl ná rodní prá ce na výrobě výrobku musíbýt 100%, tzn. že výrobek byl vyroben zcela na územíČ R; musíbýt doložen certifiká t systému kritických bodů nebo certifiká t ISO, vydaný certifikač ním orgá nem; žadatel musí potraviná řský výrobek nebo zemědělský produkt pravidelně dodá vat do obchodní sítě; přihlá šený výrobek musí splňovat nejméně požadavky zá kona č .110/1997 Sb., o potraviná ch a tabá kových výrobcích v platném znění; musí splňovat vyhlá šku MZe č . 335/1997 Sb., v platném zněníatd.). Ž á dost o udělení ná rodní znač ky pro jednotlivé výrobky podá vá žadatel na MZe, odboru potraviná řské výroby. Znač ka KLASA je udělena na dobu 3 let.
Obr.č .1. Ná rodníznač ka pro č eské potraviny a zemědělské produkty.
233
V souč asné době (do 15.3.2004) znač ku KLASA u produktů sledovaného odvětví používají Vinné sklepy Roztoky spol. s r.o. a Vinopol Santé spol. s r.o. Velké Bílovice. Tab.č .2.: Produkty označ ené znač kou KLASA
Produkt Frankovka 2001, oblast Podluží Modrý Portugal 2001, oblast Podluží Muller Thurgau 2000, oblast kyjovská Rulandské bílé 2001, oblast Podluží Rulandské modré 2001, oblast velkopavlovická Ryzlink rýnský 2001, oblast Podluží Svatovavřinecké 2001, oblast Podluží Zweigeltrebe 2001, oblast Podluží Porta Bohemica
Výrobce Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinné sklepy Roztoky spol. s.r.o. Vinopol Santé spol. s.r.o. Velké Bílovice
Datum udělení znač ky 11.11.2003 11.11.2003 11.11.2003 11.11.2003 11.11.2003 11.11.2003 11.11.2003 11.11.2003 28.8.2003
Program podpory prodeje kvalitních výrobků a poskytová ní kvalitních služeb i program podpory tuzemských potravin je zá vislý na tom jak jej přijmou spotřebitelé, jakou důvěryhodnost jednotlivé znač ky získají. Zkušenosti se znač kou Czech Made (uvedenou níže) jsou rozdílné, Ministerstvo zemědělství by mělo více propagovat svůj program podpory tuzemským potravin a více seznamovat spotřebitele se znač kou KLASA. Vinařský podnik usilující o některou znač ku musí zvá žit ekonomické ná klady a přínosy vyplývající z vlastnictvíznač ky. Znač ka Czech Made Dalšíznač ka, která by spotřebiteli měla napomoci k identifikaci kvalitního výrobku je znač ka Czech Made (obr.č .2). Vyjadřuje, že výrobek nebo služba byly ověřeny nezá vislým orgá nem a splňují stanovená kriteria a vlastnosti odpovídají požadavkům nejméně v míře srovnatelné s nabídkou kvalitních výrobků/služeb na č eském trhu. Sprá vcem znač ky je Sdruženípro cenu Č R za jakost a doba platnosti znač ky je dva roky.
Obr.č . 3. Logo Programu Č eská kvalita
Obr.č .2. Logo znač ky Czech made
234
Znač ka Czech Made je souč á stí Programu Č eská kvalita (obr.č .3), který přijala vlá da Č eské republiky v č ervnu 2002. Cílem programu je vytvořit jednotný systém, který umožní zviditelnit důvěryhodné a nezá vislé znač ky kvality, ty které jsou založené na objektivním ověřová ní kvality výrobků nebo služeb třetí stranou a vylouč it znač ky bez vypovídací schopnosti, které jsou jako informace pro spotřebitele pouze zavá dějící. Znač ku Czech Made za dosavadní historie existence získali Vinné sklepy Valtice a.s. v roce 1994 (Rulandské modré – jakostní víno odrůdové) a ZNOVÍN ZNOJMO, a.s. v roce 1994 (Müller Thurgau – jakostnívíno odrůdové). Existence Vinař ské ho fondu Vinařský fond, identifikovaný jako příležitost pro odvětví vinohradnictví a vinařství, byl zřízen zá konem č . 115/1995 Sb. ve zněnípozdějších předpisů. Vinařský fond má za úkol pomocí prostředků získaných jako platba odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína a dá le prostředků získaných jako dlouhodobě ná vratná finanč ní podpora od stá tu podporovat výsadbu a obnovu vinic před vstupem Č R do EU a dá le podporovat propagaci prodeje vína. Vinařský fond pracuje na obdobné bá zi jako organizace v ostatních vinařských zemích Evropy. Poslá ní podporovat vinohradnictvía vinařstvíformou propagace prodeje vín bude jeho hlavní ná plní i po vstupu Č R do EU. Výše příspěvků do fondu se pravděpodobně snížía povinnost odvodů se nebude vztahovat na dovozová vína. V souč asné době je příjmem fondu poplatek 1 Kč z každého litru vína uvedeného poprvé do oběhu, dá le 350 Kč za každý hektar vinice a ná vratná finanč ní podpora stá tu ve výši rovnajícíse vybraným poplatkům. Agroturistika Agroturistika je pro podniky podnikajícím ve vinohradnictví a vinařství možnou velkou příležitostí. Evropský model zemědělství je především postaven na existenci rodinných farem, protože Evropa je přesvědč ena, že malé a střednípodniká nív zemědělstvíje zá roveň integrá lní souč á stí zdravého rozvoje venkova, vytvá ří nezbytnou infrastrukturu venkova. Bohužel agroturistika na č eský způsob zatím v největší míře vypadá tak, že zahranič ní turisté vyhledá vají venkovské nebo příměstské statky jako lacinější formu ubytová ní. Je potřeba vybudovat takové věci, aby to přitá hlo lidi, jako např. vytvořenírybníků pro chytá níryb, aby mohli chodit na ná dherný prochá zky, aby se mohli projíždět na koních. Vždy je výhodné, když je nějaký ucelený program, příkladem mohou být vinařské stezky, cyklistické na jižní Moravě. Využití této příležitosti je založeno na využití marketingových schopnostíjednotlivých podniků sledovaného odvětví. Nadprodukce vína ve světě Produkce vína v zemích EU dosahuje až 60,85% celkové světové produkce vína. K největším producentům vína na světě patří Francie (59,7 mil. hl), Itá lie (54,1 mil. hl) a Španělsko (41,8 mil. hl), dohromady představují 86,68% z celkové produkce vína EU a 52,75% ze světové produkce vína. Průměrná roč nívýroba vína v zemích EU převyšuje jeho spotřebu každoroč ně o 34,92% (tj. o 44,7 mil. hl), zá soby vína se postupně zvyšujía pěstitelé v řadě zemívinice neobnovují. Poptávka po víně, spotř eba vína V roce 2002 byla spotřeba vína (tzn. vč etně vín ovocných, dezertních a samozá sobení) v Č eské republice vyšší, podle odhadů 16,2 l na osobu. Trend spotřeby vína ukazuje tab.č . 3. Podíl vína na celkové roč ní spotřebě alkoholických ná pojů ( okolo 181 l na osobu) se zvýšil o 0,1 % na 8,9 %.
235
V Č R existují výrobní kapacity pro plné zá sobení tuzemského trhu vínem, která pokrývá asi 35 % spotřeby vína Č R. Zbývajících 65 % vína je třeba dová žet (tab.č .4). Produkce tuzemského vína v souč asnosti je tvořena z 25 % až 60 % vínem stolním, z 35 % až 60 % vínem jakostním a z 1 % až 15 % vínem s přívlastkem. V posledních letech však výrazně roste podíl vína zatříděného jako jakostnína úkor stolního vína. Tab.č .3. Vývoj roč níspotřeby stolních hroznů v kg/osobu a vín celkem v litrech/osobu v Č R Produkt Stolníhrozny Vína celkem*
1994 1,8 15,4
1995 1,9 15,4
1996 2,0 15,8
1997 2,1 15,9
1998 2,2 16,0
1999 2,6 16,1
2000 2,7 16,1
2001 2,9 16,2
2002** 3,1 16,2
Pramen: MZe; Pozná mka: * vč . ovocných vín a medoviny; ** odhad MZe
Tab.4. Bilance produkce a užitívína (v tis. hl) v Č R Ukazatel Poč á teč nízá soba k 1.9. Produkce vína Dovoz surovin a vína Celková nabídka Spotřeba vína celkem Vývoz suroviny a vína Koneč ná zá soba k 31.8.
1997/98 1998/99 1999/00 2000/01 2001/02 2002/03* 446 200 178 438 495 566 250 413 697 520 545 495 716 780 912 940 1045 982 1412 1393 1787 1898 2090 2043 1200 1200 1300 1350 1499 1500 12 15 49 53 20 21 200 178 438 495 566 522
Pramen: MZe; Pozná mka: * odhad Č MVVU a MZe
Dovozy do ČR Ve vinařském marketingovém roce 2001/2002 se zvýšil celkový dovoz produktů vinohradnictví a vinařství v porovná ní s minulým marketingovým rokem o 19,0 % na 2,76 mld. Kč . Celkový dovoz vína do Č R se zvýšil oproti minulému marketingovému roku o téměř 25 % na objem 1045,3 tis. hl zejména z důvodu téměř 39% ná růstu dovozu vína v obalech nad 2 litry. Dovoz vín v obalech do 2 litrů zůstal přibližně na předchozí úrovni, zvýšil se dovoz perlivých vín na úkor vín šumivých. Dovoz vína v obalech nad 2 litry v marketingovém roce 2001/2002 dosá hl 724,4 tis. hl, přič emž největší dovozce Itá lie (288,6 tis. hl) mírně zvýšila svůj podíl. Oproti předchozímu období se zdvojná sobil dovoz vína z Rakouska (z 82,1 tis. hl na 168,9 tis. hl). Pořadí zemí zůstá vá stejné jako v předchozím marketingovém roce, první pětici dotvá ří Slovensko (89,4 tis. hl), Maďarsko (62,4 tis.hl) a Makedonie (33,5 tis. hl). Bílé víno se na dovozu podílelo 43,9 %. Dovoz vín v obalech do 2 litrů byl 312,8 tis hl. Ve struktuře dovozu došlo k posílení dovozu vín ze zemíEU na úkor zejména Maďarska. Mezi největšídovozce patřilo Španělsko (184,1 tis. hl – tj.ná růst o 33 %) a Maďarsko (47,1 tis. hl, tj. pokles o 55,9 %). Dovoz ze Slovenska byl téměř stejný jako v předchozím období(27,0 tis. hl), stejně jako u Francie (14,4 tis. hl). Dovoz z Itá lie se téměř zdvojná sobil (16,1 tis. hl). Podíl bílého vína č inil 47,1 %. Dovoz šumivého vína v uvedeném marketingovém roce č inil 7,3 tis. hl, přič emž dovoz ze Slovenska dosá hl podílu 42,4 %, z Německa 36,9 % a z Francie 13,1 %. V marketingovém roce 2001/2002 mírně poklesl dovoz vermutů do Č R, a to o 4,5 % na 20,6 tis.hl. K nejvýznamnějším dovozcům patří stá le Itá lie (16,4 tis. hl), ná sleduje Španělsko (1,7 tis. hl) a Rumunsko (1,1 tis. hl). Během marketingového roku 2002/2003 dosá hl dovoz vína do Č R celkového objemu 981,7 tis. hl a zůstal tak pod úrovní předchozího období. Nejvíce vína v obalech do 2 litrů bylo dovezeno ze Španělska (150,7 tis. hl) a Slovenska (36,2 tis. hl). Dovoz vína v obalech
236
nad 2 litry byl dosud uskuteč ňová n především z Itá lie (207,7 tis. hl), Rakouska (207,8 tis. hl), Slovenska (86,7 tis. hl) a Maďarska (75,3 tis. hl). Členstvív EU Vstup do Evropské unie bude pro některé podniky příležitostí, pro některé hrozbou. Změny po vstupu do EU budou např. tyto: 1. Pro vinohradnictví a vinařství budou bezezbytku platit předpisy Evropských společ enství. 2. Budou stanoveny vinařské oblasti Morava a Č echy, přič emž stá vající oblasti budou nazvá ny podoblastmi. Cukernatost moštu bude možno zvyšovat jen o 4,3° NM ve vinařské zó ně B (Morava) a o 5,9° NM ve vinařské zó ně A (Č echy). 3. Bude platit zá kaz výsadby nových vinic (ten nyní platí do 31.7.2010); bude možná opětovná výsadba (tj. po vykluč ení) nebo nová výsadba podle udělených ná rodních prá v na novou výsadbu vinic pro Č eskou republiku. 4. Bude stanoven maximá lní hektarový výnos, po jehož překroč ení bude víno moci být uvedeno do oběhu pouze jako stolní. 5. Nebudou uplatňová na cla, kvó ty nebo dotace na dovoz a vývoz vína v rá mci EU. Pro dovoz vína ze třetích zemí(tj. zemímimo EU) bude platit společ ný celnísazebník EU. 6. Budou zavedeny nové typy podpor, např. na restrukturalizaci vinic (prémie za koneč né vzdá ní se vinohradnictví - pěstitel může dostat č á stku od 1 450 Euro až po 12 300 Euro za jeden hektar); na vývoz některých vín do třetích zemíapod. 7. Na naše podniky se budou vztahovat např. podpory skladová ní vína, podpory destilace vína, podpory užití hroznové šťá vy, podpory vzniku organizací producentů vína a interprofesních organizacíatd. 8. Bude přísnějšíevidence sklizených hroznů a vyrobeného vína. V odvětvívinohradnictvía vinařstvíexistuje mnoho dalších hrozeb a příležitostí, jako např. cenový růst vstupů do odvětví, konkurence, klimatické podmínky, dotač ní politika v Č R, vstup finanč ně silných investorů do odvětví, možnosti prezentace svých výrobků na výstavá ch. Podniky (resp. MZe Č R a profesní organizace typu Č MVVU, Moravínu ) musí identifikovat příležitosti a hrozby vnějšího prostředí, vyhodnotit jejich důležitost a patřič ně na ně reagovat. ANOTÁ CIA Příspěvek popisuje možné příležitosti a hrozby vnějšího prostředí, které mohou působit na podnik podnikající v odvětví vinohradnictví a vinařství v souč asné době. Příležitostmi mohou být růst spotřeby vína v Č R, růst poptá vky po kvalitním víně, programy podpory tuzemských potravin atd.. Významné hrozby představují dovozy levnějších vín, růst vstupů do odvětví, konkurence atd. Příspěvek je souč á stí řešení grantu zaměřeného na analýzu a vytvoření koncepce dalšího rozvoje odvětvívinohradnictvía vinařstvív Č R (NAZV, č . QF 3276). KĽ Ú Č OVÉ SLOVÁ firma, hrozby, příležitosti LITERATÚ RA 1. Č ESKÝ STATISTICKÝ ÚŘ AD. Statistická roč enka České republiky 2003. Praha: Scientia, 2003. ISBN 80-7183-250-2. 2. KRAUS, V. a KRAUS, V. ml. Pěstujeme ré vu vinnou. 1 vydá ní, Grada Publishing 2003, 96 s. ISBN 80-247-0562-1.
237
3. MZe Č R. Situač ní a vý hledová zpráva ré va vinná,víno 2003. Vydalo MZe Č R, 2003, 64 s. ISBN 80-7084-276-8. 4. PŮČ EK,M. Finanč níprostředky pro letošnídotace. Vinař ský obzor, č .2/2004, str.54. ISSN 1212-7884. 5. Ministerstvo zemědělstvíČ R, Praha
Vinařský fond KONTAKTNÁ ADRESA Ing. JiříDuda, Ústav managementu, PEF MZLU, Zemědělská 1, Brno, Č eská republika. [email protected], +420 54513 2027. Oponent: Ing. Roman Serenč éš, PhD.
238