Rozbor geologických a hydrologických podmínek Plachty ve vztahu ke kontroverzním „protipovodňovým“ stavbám magistrátu HK - Jezírko Plachta sever, svodnice, Češík I a II. (Mgr. T. Kopecký - 2010) Držme se faktů: 1) V příloze je stanovisko AOPK a závazné stanovisko MŽP, které magistrát nerespektoval, ba dokonce „šel“ ve stavební dokumentaci proti němu. Také tato stanoviska nebyla ve stavební dokumentaci (jaksi se ztratila!), jsem svědek, dokumentaci jsem si na základě žádosti ofotil. Tedy si myslím, že magistrát pochybil a porušil zákon, protože hodlal stavět v rozporu se stanoviskem MŽP, bez výjimek z druhové i územní ochrany chráněných druhů, které zde žijí! Proto byla v souladu se zákonem podle mého názoru část stavby zakázána ČIŽP! Zakázán byl i vrt u jezírka, která ho měl dotovat vodou, protože hydrogeologové vypočítali, že čerpání vody by mohlo narušit statiku přilehlých domů! 2) Na základě našeho podnětu a podnětu ČIŽP byl vypracován odborně seriózní i když za daných podmínek (málo času, absence aktuálních vrtů atd.) ne vyčerpávající nezávislý hydrogeologický posudek (Česká geologická služba). Posudek, včetně zápisu z jeho prezentace na magistrátu je přiložen jako příloha. Na základě těchto informací lze vyvodit: a)
b)
c)
d)
Zestručnit lze geologické poměry širší oblasti takto: Nejspodněji jsou druhohorní (Křídové) slínové vrstvy, které jsou ukloněné směrem z Novohradeckých lesů do středu města k soutoku řek Orlice a Labe. Tyto vrstvy tvoří samostatnou puklinovou zvodeň (= proudí v nich podpovrchová voda v hloubce) na jejich povrchu je zvětralá vrstvička (prastarých) naplavených slínů, které izolují tuto vrstvu. Nejsvrchnější vrstva je čtvrtohorní, tedy „dnešní“ tvořená několikametrovou vrstvou nasákavých štěrkopísků. Takto to stručně interpretuje Geologická služba na str. 5 přílohy geologického posudku „Tyto eluviální jíly a slíny představují izolátor mezi křídovou puklinovou zvodní a kvarterní zvodní.“ Hydrologické poměry oblasti lze přirovnat k mycí houbě na šikmé nepropustné ploše, tedy propustné štěrkopísky absorbují dešťovou vodu a těmi tato již podpovrchová voda pomalu (během roku) proudí ve směru sklonu tedy těsně pod povrchem směrem do centra města cca. k soutoku Labe a Orlice. Tyto vrstvy byly ve čtvrtohorách narušeny řekou Orlicí, do formy teras. Vždy pokud je u paty terasy obnažena jílová vrstva, tak tam po ní tekoucí podpovrchová voda vyvěrá viz. obrázek dále. V těchto místech se pak tvoří jezírka a mokřadní louky. Město Hradec Králové povolilo na takové mokřadní louce na jižním okraji PP postavit sídliště Plachtu sever a u ní luxusní vily regionálních politiků (včetně náměstka ministra, eurposlance atd.) a místních podnikatelů! Nyní se tito „mocní“ diví, že mají všude vodu, vždyť jejich domy stojí na periodickém mokřadu! Na jaře, každoročně, více méně dle vydatnosti zimních a jarních srážek se oblast zamokří a postupně během roku voda odtéká a odpařuje se! Je to jen a jen zodpovědnost magistrátu a projektanta, že v tak nestabilním hydrogeologickém prostředí povolili stavbu! Jak to dnes vyděšení „mocní“ řeší? Z peněz rozpočtu města, tedy občanů“ se snaží postavit nějaké, dle nich protipovodňové opatření, viz výše zákony nezákony! Zatím to stálo: estetické jezírko v sídlišti, lesní rybník Češik I a Češík II, který je suchý poldr cca 18 miliónů! Aby to nebylo tak jednoduché, obáváme se, že stavba zakázané svodnice (ČIŽP) měla patrně za cíl odvodnit louky i pro zamýšlenou stavbu dalšího sídliště (zjištěno na podzim 2009) v areálu bývalého Interlovu, jak je patrné z mapového
e)
f)
podkladu územního plánu (červeně vícepodlažní zástavba domů). Indicií je absurdní, ale výmluvné konstatování v prováděcí dokumentaci ke stavbě zakázané svodnice (příloha P4): „ 7. Vliv na životní prostředí: Stavbou nedojde ke trvalému zhoršení životních podmínek, mírné zhoršení bude pouze po dobu výstavby, kdy je nutný provoz těžkých mechanismů. Výstavba zajistí trvalé odvodnění povrchových vod z lučních prostorů Plachta a dotaci vody do uvažovaného Jezírka Plachta.“ Připomínáme, že na těchto mokřadních loukách žije řada druhů chráněných rostlin a živočichů a tyto louky hydrogeologicky navazují na sousední PP. Proto také závazné stanovisko MŽP nařizuje, že stavba může být realizována jen „za podmínky, že realizací projektu za žádných okolností nedojde ke snížení hladiny podzemní vody v prostoru Přírodních památek „Na Plachtě 1“ a „Na Plachtě 2“ či jinému negativnímu ovlivnění tamějšího režimu.“ Myslíme si, že ČIŽP postupovala správně dle zákona, když část stavby zakázala. Obáváme, že tato část stavby byla vedena snahou pouze „hasit“ problémy vzniklé v důsledku nevhodně postavené vilové čtvrti na mokřadu a dost možná i snahou „vyjít vstříc“ dalšímu investorovi! Aktuální stav: Město postavilo „solitérně“ stojící estetické „jezírko“ v sídlišti Plachta sever, které vystlalo nepropustnou geotextilií ve snaze na hydrologicky kolísavém místě udržet nějaký stav vody. V tuto dobu (jaro 2010), kdy již dva měsíce prší a logicky je mokřadní louka na které je vilová čtvrť postavena zamokřená, jezírko paradoxně nevpouští přes geotextilii žádnou vodu a má sníženou hladinu vůči okolní podpovrchové vodě (obr. 1)! Jeho hladina nedosahuje přepadu, je tedy z hlediska protipovodňové ochrany, jak celou soustavu magistrát prezentuje, nefunkční! Podpovrchová voda z okolí se logicky snaží odtéct skrz sídliště ve směru spádu a využívá k tomu všechny skuliny vrstvy, včetně například kanalizace co jí do cesty člověk postavil! Není divu je to ukloněný mokřad! Funkce zbylé takzvané protipovodňové ochrany tedy nádrže Češík I a suchého poldru Češík II je dle obhlídky 2.6.2010 diskutabilní. Pro ilustraci je možné si představit efekt takto: Na velké, vodou nacucané ukloněné mycí houbě, uděláme na povrchu dva důlky (Češíky) a budeme se snažit do nich chytat podpovrchovou v houbě nasáklou vodu. Něco málo co na houbu nalijeme a nestačí se rychle vsáknout, možná odteče po povrchu? Tak to je ten diskutabilní efekt! Již téměř nepřetržitě dva měsíce prší, geologické vrstvy Plachty jsou silně nasáklé a 2.6.2010 bylo zaznamenáno (obr.2), že Češík I není zdaleka plný, vtéká do něj z lesa kontinuálně potok, který protéká mělkým a nikterak naplněným suchým poldrem do Zámostské svodnice směrem do centra města (do řeky). Z technického hlediska Češíky tvoří funkční celek tedy přes ně nějaká vody protéká dál, nicméně se obáváme, že z důvodu výše popsaných skutečností , nemají v rozsahu území Plachty valný deklarovaný protipovodňový efekt! Češíky mají zjevně být nejdůležitější zádržnou částí městem postavené soustavy, a tak si myslíme, že případná realizace zakázané svodnice by jejich diskutabilní funkci nijak výrazně neumocnila? Zjevně její možné negativní důsledky na bezprostřední okolí biotopů, přes které je chce město realizovat, převažují její mlhavý protipovodňový efekt. Celou problematiku a efekt kontroverzní stavby by měl rozhodně posoudit nezávislý hydrogeolog a odborník na vodní stavby!
Obecné geologické a hydrogeologické poměry oblasti.
Mapa oblasti s takzvanými protipovodňovými opatřeními města a situace
OBR. 1 Jezírko není plné
Odtok z Jezírka je suchý
zamokřené okolí jezírka
Mokřadní louka za vilovou čtvrtí, není divu na mokřadu mokro bývá!
Obr.2 Češík I – nádrž není plná. Již v hydrogeologickém posudku je napsáno, že v místě Češíku I je nedaleko povrchu nespodnější druhohorní slínová zvodeň. Jak je zjevné z pramenných vývěrů ze slínů na okraji nádrže, je možné, že byla stavbou napojena tato zvodeň a ne čtvrtohorní nejsvrchnější, což patrně mělo být účelem celého díla? Navrhujeme prověřit skutečnost hydrogeologem!
Češík II – suchý poldr, kterým voda zjevně bez zádržného efektu protéká? Není nám jasný účel stavby?
