povodeň Srpnová po deseti letech 2002
Miroslav Sígl a spoluautoři
Miroslav Sígl a spoluautoři
povodeň Srpnová po deseti letech 2002
Vydala společnost AITOM Group s.r.o. Ing. Pavel Houser, Ph.D. ředitel společnosti mobil: +420 739 544 215 e-mail:
[email protected] AITOM Group s.r.o. Na Popelce 1236/14a 150 00 Praha 5 www.aitom.cz
Praha - Mělník 2012
Po velké povodni Miroslav Sígl Tatínkův odkaz plnil jsem doslova: rodný dům vzkvétal jak zahrádka. Po otci, mamince zůstala památka. Stáhly se mraky – obloha z olova. Příval vod zanechal kruté stopy, v sutinách žalují pahýly stromů. Já už se nemohu vrátit domů. Kdo tohle nezažil, nepochopí. Chybějí slova, víc nemohu říci. Zákeřná povodeň všechno smetla. Už nikdy nebudou zářit tu světla, rodný dům podlehl ve vichřici. Jsem v letu zasažený pták, který nedoletěl, zbavený navždy rodného svého hnízda. Neslyším pláč, ba ani vítr, který tu hvízdá. Jen za matkou, otcem bych nejraději šel.
KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Sígl, Miroslav Srpnová povodeň 2002 po deseti letech /Miroslav Sígl a spoluautoři. ISBN 978-80-7229-356-8 (brož.) Automatické obracení 145 stran na internetu pod doménou http://msigl-povoden2002.pageflip.cz 556.166 * (437.3) - 2002 - povodně -- Česko -- 2001-2010 - pojednání 556 - Hydrologie [7]
Copyright © Miroslav Sígl 2012 ISBN 978-80-7229-356-8
Předmluva
Několik vět
předmluvy
elmi jsem ocenil myšlenku spisovatele Miroslava Sígla na vydání knihy o srpnové povodni 2002 po deseti letech, protože tato katastrofa zasáhla tisíce rodin a desítky obcí a nelze na ni zapomenout.
V
Dnes knihu držíte v ruce. Jsou v ní shrnuty události tak, jak šly dramaticky za sebou a jak je věrohodně zachytili odborní pracovníci Povodí Labe, Povodí Vltavy, měst Mělníka, Kralup nad Vltavou a Neratovic. Zamýšlí se kriticky i nad některými jevy, které povodně provázely. Zásadní význam měla v době povodní dobrovolná činnost mnoha našich organizací a jednotlivých občanů. Všichni viděli, jak důležitá byla veškerá přípravná cvičení hasičských a záchranných sborů. Ukázala se lidská solidarita, statečnost, odhodlanost a rozhodnost jednotlivců. Kniha je poučením pro budoucnost. Podařilo se zde soustředit přehled potřebné literatury, natočených filmových a televizních dokumentů, seznam instruktážních a výukových filmů, které jsou k dispozici pro všechny odborné, ale i laické zájemce. Povodeň roku 2002 nás přiměla k rozborům či analýzám situací, při nichž jde o záchranu lidských životů a hodnot, které člověk vytvořil. Mnoho takových prací vzniklo ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka v Praze, na odborných katedrách Českého vysokého učení technického v Praze, na Ministerstvu životního prostředí České republiky, ale i mimo tato pracoviště. Byly vydány sborníky z různých seminářů, které připravily dobrovolně skupiny odborníků České vědeckotechnické společnosti.
5
Předmluva
Srpen 2002 v městě nad soutokem Vltavy a Labe
Klimatické změny, které se projevují na našem území od druhé poloviny 90. let minulého století, jsou trvalou hrozbou pro opakování povodní nebo tzv. bleskových povodní. Město Mělník se 10 let snažilo prosadit ochranná opatření, která by zabránila opakování povodně 2002. Teprve v roce 2012 se podařilo zahájit výstavbu 3,5 km ochranných hrází v lokalitě Mlazice, Pšovka a Rybáře. Celkové náklady překročí částku 500 mil. Kč. Jedná se největší investici tohoto typu v ČR. Město bude chráněno na úroveň stoleté vody. Uvítali bychom tady na soutoku našich obou největších řek, kdyby se nám podařilo svým knižním počinem přispět k větší znalosti a připravenosti naší samosprávy a státní správy, našich organizací, institucí a občanů, jak s využitím získaných zkušeností se chovat za mimořádných událostí, při jejich krizovém řízení a individuálním jednání. MVDr. Ctirad Mikeš starosta města Mělníka
6
Předmluva
eprve nyní po deseti letech si mohu přečíst a popsat s určitým nadhledem, jak jsme prožívali nenadálé události, které nás postihly v srpnu 2002. Tehdejší katastrofální povodní bylo poničeno celkem 753 obcí, v sedmi krajích republiky byl vyhlášen stav nouze, při němž například v Praze dosáhl průtok na Vltavě více než 5300 kubíků vody za sekundu (dlouhodobý průtok činí přitom pouhých 145 m3/s), 225 000 lidí muselo být evakuováno ze svých domovů, 17 lidí přišlo o život a celkově byly způsobeny škody za 73 miliard korun.
T
V mé rodné obci, dva kilometry vzdálené od soutoku Vltavy s Labem, padlo za obě velké vodě 41 rodinných domů, mezi nimi také ten, v němž mne maminka přivedla na svět za pomoci porodní babičky v září 1926. Od tatínkovy smrti (zemřel v říjnu 1968 v den svých 77. narozenin) jsme se svými dospělými dětmi postupně restaurovali a modernizovali chátrající objekt včetně nové střechy, nové omítky, rozvodu vody, opravy elektrického vedení. Od roku 1982 jsem pokračoval v modernizaci domu se svou druhou ženou. Přistavěli jsme verandu s dřevěným schodištěm na půdu, které nám zhotovil zdejší truhlář. Maminka se dočkala určitého pohodlí, o jakém mohla v minulosti jenom snít, zejména nemusela lézt po žebříku na půdu či si mohla dojít do koupelny a vykoupat se ve vaně. Zbourali jsme staré nevyhovující dřevěné kůlny a místo nich s pomocí mého synovce – zedníka postavili zděný objekt nad sklepem. V něm kromě mé dílny byly úložné prostory pro nářadí, dvoukolák či vysouvací žebřík pro práce na střeše. Zapojili jsme se do plynofikace naší obce.
7
Předmluva
Rozvod plynu do celého 17 metrů dlouhého domku včetně elektronického plynového kotle nás stál 150 000 Kč, a to krátce před těmi záplavami. Výhod plynového vytápění jsme si užili pouze jednu zimní sezonu 2001/2002. S manželkou jsme zvelebili naši zahrádku, vysadili nové stromky, keře, pěstovali jsme zde všechnu zeleninu (od prvních jarních ředkviček až po zimní salát), květinové záhony uprostřed zeleného pravidelně ošetřovaného pažitu byly ozdobou pro celou naši ulici. Stali se z nás chalupáři také proto, že v době tuhé normalizace jsme se tady mohli seberealizovat, utíkat od nezáživné práce v Praze, jak to ostatně činila velká většina našich obyvatel únikem z větších měst na klidnější venkov a do přírody. Všechny tři vnitřní místnosti rodného domu dozna l y v e l k ý ch z m ě n . Manželčino království – kuchyň a její pokoj jsme vybavili novým nábytkem, sedací soupravou s pohodlnými křesly, zatímco moje pracovna byla zaplněna knihami, písemnostmi a dokumenty, protože vše jsem k své práci obecního kronikáře potřeboval. Oba jsme se dožili důchodového věku a těšili se, že tady zakotvíme a pražský byt přenecháme některému z našich potomků.
Moje žena Jiřinka
8
Nad listy kroniky
Nad listy
kroniky
ebylo to poprvé, kdy v naší obci došlo k živelním pohromám rozvodněním obou našich největších řek. V knize Osobnosti a osudy obce, kterou jsem sepsal a vydal v roce 2000 (byla mj. oceněna v soutěži autorů literatury faktu Miroslava Ivanova) uvádím postupně všechny povodně, jak následovaly za sebou.
N
Například po záplavách v roce 1400 zanikla v těsném sousedství naší obce farní ves Doničky. Její obyvatelé se přestěhovali poblíž k naší vsi, která byla přece jen výše položena. Vznikla obec s názvem Zálezlice (občané do ní „zalezli“, aby se uchránili před příštími katastrofami). Na stejné výškové úrovni (163 metrů nad mořem), jakou mají Zálezlice, byla a dosud je osada Dušníky, kde stával můj rodný dům, a která později splynula do spojené obce Obříství. K ní náležely ještě Semilkovice, postižené rovněž krutou povodní, spojenou s odchodem praskajícího ledu. Koncem února 1784 všechna obydlí ve starých Semilkovicích i s kostelem sv. Ondřeje smetly velké ledové kry z povrchu země jak domečky z karet. Semilkovičtí si proto vybudovali novou osadu, sousedící s našimi Dušníky. Zachráněný zvonek z kostela zavěsili do nové kapličky, kterou si postavili doprostřed své návsi. Místo původní osady připomíná dodnes kaplička s verši místního jasnozřivého osadníka: 9
Nad listy kroniky
Jest potřebí více svornosti, jen spása je v nás a u Boha. Budeme-li věrni té ctnosti, pak národ všem nárazům odolá... Na objektu, v němž kdysi bývali správci zdejšího zdymadla, jsou dodnes znázorněny letopočty s čarami, kdy a kam až dosahovala výška záplavových vod. Dlouhou dobu byla nejvyšší čára u letopočtu 1882, kousek nížeji jsou časové údaje, na něž si jako chlapec pamatuji: rok 1936, kdy mne bylo deset let, vylila se voda Labe nad své břehy a zaplavila celý kraj do výšky 60 centimetrů. Válečný rok 1940 začal na jaře další vodní katastrofou. Více než metrové ledové kry protrhly na několika místech hráze. Do takové hloubky bývalo Labe po celou zimu zamrzlé. Na velkém kluzišti jsme bruslili, hrála se na něm hokejová utkání okresního přeboru. Děvčata se pokoušela o krasobruslařské umění každou volnou chvilku po celou zimu. Po vzoru tehdy nejslavnější a nejelegantnější krasobruslařky Sonji Henie. To byla také nejkrásnější zima, jakou si lze za války vůbec představit, a na kterou rád vzpomínám. Nepříznivé následky tehdejší jarní povodně na mělnickém okresu oživily snahy polabských a povltavských obcí o výstavbu ochranných hrází před povodněmi. Jenomže válečné poměry je znovu přehlušily. Pamatuji povodeň v roce 1954, kdy vojáci naší armády svými pontony museli zachraňovat a odvážet dobytek z velkostatku na Úpoře (někdy též Oupor - ten je zcela v blízkosti splynutí obou řek). Snímek zatopeného Úpora je na titulu knihy. V dalších letech se na škodách podepisoval nedaleký chemický velkopodnik Spolana Neratovice, který svými odpady zamořoval tok řeky Labe. Dílo zkázy dovršila povodeň v srpnu 2002, kdy areál Spolany byl zcela zatopen a došlo k úniku chemických látek. Kontaminovaná voda zasáhla kraj.
10
Nad listy kroniky
To jsem vybral jen několik řádek z obecních kronik, které jsem nejen studoval, ale také psal. Mohl bych proto líčit téměř pravidelně se opakující deště s krupobitím, při němž vždy lehly a byly poničeny veliké lány obilí, ale i úroda nás malých pěstitelů, chovatelů, rybářů či myslivců. Na den 24. července 1997 nejen u nás v obci, ale po celé naší zemi zněly kostelní zvony a houkaly sirény. Na památku obětem červencových záplav, které postihly tenkrát střední a jižní Moravu. Všemi občany u televizorů doslova otřásal dokument Moravská apokalypsa. Posílali jsme lidem bez přístřeší šatstvo, obutí, deky, prádlo, hygienické potřeby.
Zdymadlo v Obříství. Stavba z roku 1908 až 1911. Torzo původního jezu je vyhlášeno za národní technickou památku pro svoji jedinečnost a zachovalé pilíře navržené arch. Pavlem Janákem
11
Z deníkových záznamů
Z deníkových záznamů etušil jsem, že Českou apokalypsu zažiji po pěti letech (2002), a to na vlastní kůži a doslova. Došlo historicky k nejničivější povodni v naší zemi.
N
Od začátku měsíce srpna bylo proměnlivé počasí vlivem tlakové níže, kdy vytrvalé silné dešové srážky plnily postupně všechny řeky. Situace se krátce uklidnila, aby se vzápětí rozpoutalo peklo. Výrazné frontální systémy se od jihozápadu Čech posunovaly k severovýchodu, bez ustání pršelo, půda byla již natolik přesycená vodou, že její proudy stékaly k přeplněným tokům řek. Krátce před povodněmi jsem se vrátil z náročného pobytu v neratovické nemocnici Almeda, kam mne několik dnů před tím odvezla s vysokými teplotami a bolestmi rychlá záchranná služba. Vcelku vyléčený jsem se tehdy loučil s personálem o „pěti p“, protože byli všichni v čele s primářem skvělí – příjemní, pracovití, pozorní, povzbuzující a pochvalu zasluhující. Leč v úterý 13. srpna mne přepadly znovu teploty, ale to jsem se právě chystal na objednanou návštěvu k svému urologovi - ovšem do Prahy. Sotvaže jsem dojel na autobusové nádraží v Praze-Holešovicích, už jsem se dozvídal z poslechu rozhlasu, že Prahu a místa v jejím okolí čeká padesátiletá velká voda, že bude zatopena Kampa, Staré Město, Karlín, Holešovice.
12
Z deníkových záznamů
Nemohu dále napínat svoji pamě a raději poctivě použiji pro toto vyprávění záznamy ze svého deníku. Ten si vedu za všech okolností, tužku a papír mám vždy při sobě od svého studentského věku, kdy jsem psával do novin a od května 1945 začínal své reportérské povolání v deníku Mladá fronta.
Úterý 13. srpna Do rána hlásily velkou vodu Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, ale již dopoledne byl postižen Beroun a také Praha, kam jsem dorazil v době, kdy stanice metra „Nádraží Holešovice“ byla uzavřena. Musel jsem na autobus do Argentinské ulice a odtud k nám na polikliniku do Malešic. Urolog zjistil infekci, nasadil léčbu antibiotiky a mezitím mu zvonil telefon. „Ano, máte štěstí, právě je u mne…“ a podává mi sluchátko, že volá moje manželka z Obříství. Chtěla vědět, zda jsem vůbec do Prahy dojel. „Nevracej se nazpět autobusem, Holešovice jsou zatopeny, zavolej syna Mikolu, zda by Tě dovezl nazpět z Prahy svým autem“. Usedám potom v pražském bytu k televizoru, sleduji evakuaci Karlína, „čeká nás stoletá voda – průtok 3500 m3/sec“ – slyším hlasatele zpráv. Volám synovi do zaměstnání, lamentuje, že se musí uvolnit, protože ještě netuší – jako nikdo z nás – jak se to všechno bude vyvíjet dál… Musíme autem všelijak objíždět, Karlín je uzavřen, ale přece jen jsme se dostali na výpadovku směrem k Mělníku. Bylo úterý, v ten den vychází Týdeník Mělnicko, kam pravidelně píšu. Proto žádám syna, aby jel přes Neratovice, kde si v trafice koupím noviny.
13
Z deníkových záznamů
„Ty ještě kupuješ noviny, od listopadu jsem nedal do novin ani korunu, všechno mám na internetu…“ A najednou jsme projížděli komunikací mezi Kojeticemi a Neratovicemi ve vodě, která pozvolna proudila z polí. Zatopená byla velká louka za Libiší - a protože jsme oba zvyšovali pozornost víc a víc, sám syn se rozhodl namísto do Obříství jet se ještě podívat na řeku Labe přes Štěpánský most směrem k Mělníku. Hrůza a děs – tady se už začalo tvořit velké vodní jezero. Obracíme se v Klích a rychle k nám domů – do Dušník. Manželka již začala pakovat spoustu věcí, páté přes deváté, co dříve popadnout, co odvézt do Prahy, co odnést na půdu, kam se voda určitě nedostane. Vodní živel přináší první balíky slámy z polí a voda pomalu, ale stále po centimetru stoupá. Přesto syn odjel nazpět do Prahy s tím, že voda přece jen už stoupat nebude, odvezl to nejnutnější a my jsme zalehli.
Zatopená ulice v Obříství - Vinohrady
14
Z deníkových záznamů
Středa 14. srpna Mnoho jsme nenaspali. V noci houkaly sirény, hrozivě slyšitelné směrem od Zálezlic. Nejprve jakoby ve snu, ale po probuzení jsme naráz byli vysoce bdělí: vyděsil nás hukot vody. Běžím do naší zahrádky a pod ní níže položená zahrada sousedů se již topí ve vodě. Tak tomu bývalo vždy při těch minulých záplavách, ale dál se potom nikdy voda už nedostala. Tím se utěšuji. Připlavané balíky slámy se opírají o sousedův plot z druhé strany, v záplavové vodě je velké množství jablek, větví a různého harampádí. V místním rozhlasu vyhlašují stav nejvyšší nouze. V nedalekých Kralupech nad Vltavou evakuovali občané již včera večer a do půlnoci. Po zprávách z tranzistorového rádia, které oznamují, že se očekává zvýšení hladiny z přítoků Labe až na dva metry, jdu se podívat do nejbližšího okolí. Soused Jarda Bubeníček (sám bydlel s rodinkou v horní části obce, ale i tam přišli o střechu nad hlavou) již včera večer odvezl maminku z jejího domku a te ráno jde ještě pro pejska. Zouvá boty, vytahuje nohavice kalhot, protože voda mu už sahá po kolena. Už za pár dnů jsem mohl dopsat, že nevydržela náporu vod ani jeho rozestavěná novostavba nového rodinného domku z pálených cihel v těsném sousedství starého baráčku jeho osamělé maminky. Sotvaže se vrátím a chci se oholit strojkem, nejde elektrický proud. Byl také již vypnut přívod plynu. Jedu honem koupit baterie do rádia, abychom mohli sledovat vývoj situace. Noviny do zdejší trafiky už nepřivezli, obchod na návsi byl zavřený. Vracím se a zjišuji, že náš sklep je plný vody. Navíc veškeré podloží, na němž stojí naše domky, je písčité, a to do značné hloubky. S obavami se svěřuji manželce, že by voda mohla podemlýt spodní část domku, který jsme při rekonstrukci nemohli odizolovat, mohlo by tedy dojít k nejhoršímu.
15
Z deníkových záznamů
Balíky slámy ze všech polí přinesla povodeň
Na půdě máme uskladněno velké množství zavařeninových sklenic z letošní úrody, jsou tam moje další knihy a dokumenty, starý nábytek a gauč na přespávání pro návštěvy. Děsivou atmosféru naplňuje ustavičný hukot vody, který náhle zesílil neuvěřitelným příbojem. Umlkají hlasy zoufalých ptáků na stromech, vlaštovky poletují zmateně nad krajinou. Teprve později se dozvídáme, že byla vypouštěna voda z vodních nádrží z celé vltavské kaskády, že již 13. srpna oznamovalo Povodí Labe vypouštění vody ze všech vltavských přehrad, že tedy voda vysoce stoupne. Přijíždějí naši dobrovolní hasiči a pokládají pytle s pískem kolem celého domu, nejen u nás, ale i u všech sousedů. Několik set pytlů s pískem tak bylo naplněno a rozvezeno k nejvíce ohroženým domům.
16
Z deníkových záznamů
Prudký tok zvednuté hladiny Vltavy dokázal v jednu chvíli dokonce otočit tok Labe zpět k Neratovicím, a dál až ke Kostelci nad Labem. „Labe teče zpátky“, říkali jsme již zoufalí a pozorovali vše s němým úžasem. Proti takovému živlu je všechno marné. Smete doslova a nemilosrdně všechno, co mu stojí v cestě. Na našem dvoře začíná spouš: nářadí s dřevěnými násadami plave z mé dílny, sudy na dešovou vodu pod okapy také odpluly a narážejí o drátěný plot. Do naší uličky přinesl proud vody tisíce ulit malých slimáčků, které se zachycují na zdích našich domů. I takoví malí tvorečkové se zachraňují před vodním živlem. Naše zahradní studna je rovněž pod vodou. Dokonce jsem zahlédl v záplavové vodě plavat ryby. Sousedé naopak hovoří o vyplašené zvěři z lesů. Nefunguje elektrické dojení, dobytek naříká, bučí. Co s námi bude? Jsem rozrušený, píšu se slzami v očích a hlavou mi táhnou všelijaké osudové myšlenky. Volá syn z Prahy, že nás přijede odvézt, abychom na chalupě nezůstávali. Souhlasili jsme až podruhé, když jsme se dozvěděli z Obecního úřadu, že voda i na horní návsi může stoupnout na 50 – 60 centimetrů. Sousedka, jejíž domek je opět v té naší ulici na nejvyšším bodě, nám dovolila uskladnit si některé věci do její prázdné garáže. Míchačku, cirkulárku a další nástroje přikrývám plachtou a odvážím opět do vyšších poloh, protože plocha, na níž je náš dům se zahradou, má určitý výškový sklon. Ale už v poledne se brodíme po kotníky v kontaminované špinavé vodě, když se synem vynášíme poslední věci do jeho auta s tím, že nás odveze. Hodlal jsem na chalupě zůstat, ale manželka rozhodla, že sama beze mne nepojede. Vyprázdnili jsem velký mrazák zásobami, abychom je odvezli do pražského bytu.
17
Z deníkových záznamů
Rozhodující zlom nastal, když voda dosáhla na čtvrtý, poslední schod verandy, která končila u koupelny. Volala dcera Lenka rovněž z Prahy, že přijede. Už nelze nic zachránit. Všechno musíme rychle opustit před stoupající vodou. Podle meteorologů má voda stále stoupat, Labe ze současných 4500 m3/s až vysoko nad 5000 m3/s! To znamená, že v našem domku dostoupí její hladina až po krk (měřím 174 cm), že nebude zachráněno nic z toho, co jsem v bláhové víře nakupil na svůj pracovní stůl. Záplavová hnědá tekutina se všemi lidskými a zvířecími výkaly, vypuštěnou odpadní vodou z ústřední čističky na Císařském ostrově v Praze-Bubenči (povodňová voda zde překonala osmimetrové hráze!), dále brala voda sebou všechny septiky, komposty, všechen hnůj vyvážený před tím na pole po sklizni obilí – to všechno proniká do hrozivých vln, ty se valí všude a také do všech vnitřních obytných místností. Chození či spíše běhání v té špinavé vodě mělo bezprostředně své první následky: byl jsem postižen kožní vyrážkou obou dolních končetin až do výše břicha, léčili mne, až když jsem to nemohl vydržet - o pár dnů později na kožním oddělení Fakultní nemocnice v Praze na Královských Vinohradech. V pražském bytě nebylo k hnutí, co jsme zachránili je tu nakupeno, přitom hledíme ustavičně na děsivé zprávy v televizi. Obdiv zasluhuje náš věrný pejsek – čistokrevná fenka Ejsínka, která vše ukázněně, poslušně, tiše pozoruje, chvílemi se rozechvěje, očička mírně vyděšená. A stále přikována na stejném místě. Pravidelně si aplikuji antibiotika od včerejší návštěvy urologa (mám znovu postižená játra a ledviny). Teploty stále nad hranicí 37 stupňů. Na jeho doporučení bych měl být znovu hospitalizován.
18
Z deníkových záznamů
Matička Praha plná vody
Cožpak mohu za této situace to vše tady opustit? Ponechat manželku samotnou, samotinkou? Je už je natolik vyčerpaná, že chvílemi pláče. Jsem všeho plný, vybavují se mi zlomové okamžiky v mém životě. Pamatuji si z dětství požár našeho domu, zoufalého otce a maminku. Ohořelé trámy na půdě však zůstaly, odolaly, byly vyrobeny z těch, které se předtím plavily jako vory. Jiná tragická událost: utopila se nám prasnice v žumpě s dřevěným krytem zčásti zpuchřelým. Naše živitelka se všemi 12 malými prasátky, s nimiž jsme se chystali odjet na mělnický trh. Maminka z obavy před otcem (ten býval zaměstnán po celý týden na stavbách v republice a přijížděl domů až v sobotu a na neděli) si chtěla sáhnout na život.
19
Z deníkových záznamů
Zatopená polovina návsi v Obříství
Tragický rok 1938, mobilizovaný otec s kufříkem pospíchá na výzvu k svému jezdeckému pluku do Hodonína. Potom válečná léta plná strádání, má riskantní ilegální činnost, přelety bombardovacích svazů nad naším krajem až do samotného závěru války. Padesátá léta, násilná kolektivizace, při níž maminka snad všechny slzy proplakala, když jsme odváděli naše kravičky do společného ustájení. Následoval můj první můj vyhazov z práce pro mé politické poúnorové postoje, nástup do fabriky a manželka čekala naše třetí dítě. V letecké továrně jsem pracoval jen na noční směně, abych přes den mohl být se dvěma prvními „prcky“, protože manželka chodila do práce do posledních chvil, a mohla si užít více mateřské dovolené. O Vánocích jsem stál v dlouhé frontě před obchodem na pár jablíček. Srpen 1968, mimořádný sjezd ve Vysočanech, narychlo instalovaný svobodný rozhlasový vysílač v podniku Tesla Hloubětín, kde jsem působil v prvních dnech okupace.
20
Z deníkových záznamů
Z Televize, kde jsem byl zaměstnán, nás vyhnali okupanti se samopaly už 21. srpna dopoledne. Následoval další vyhazov ještě v září téhož roku, od kdy měla televize začít znovu vysílat. Podrobně se o tom rozepisuji ve své knize Události pravdy, zrady a nadějí (vyšla v roce 2009). Naposledy jsem byl donucen opustit své zaměstnání v roce 1988, když si pro mne přišli „estébáci“ až do zaměstnání – kdosi mne udal, že tisknu v naší detašované tiskárně samizdatové nepovolené Lidové noviny a dále je potom šířím. I tuto událost jsem spolu s jinými zaznamenal ve své další knize Události totality, svobody a demokracie (vyšla v roce 2010). Všechno jsem prožil, všechna dosavadní trápení jsem vydržel. Vydržet musím i te při té hrozivé povodni, třebaže zdraví mám chatrné. Nemohu propadnout zoufalství. Vědomí pomíjivosti v takových chvílích je velmi užitečné.
Zatopená druhá polovina návsi v Obříství
21
Z deníkových záznamů
Tato situace přece nepotrvá věčně! Říkám si v duchu pro sebe a modlím se zároveň. Vybavuji si chvíle, s jakou sebekázní a přitom rozechvěním moje manželka zachraňovala alespoň to nejnutnější, jakou účast projevily okamžitě všechny moje děti. Toto vědomí mne posiluje...
Čtvrtek 15. srpna Nemohu spát, ani prášky na spaní nezabírají. Usedám k deníkovým záznamům. Co všechno se asi odehrává v mé rodné obci a na celém Mělnicku? Teprve nyní v duchu děkuji hasičům, těm mladým chlapcům, kteří nás uklidňovali a te asi sami vidí, jak takové zkáze nešlo zabránit ani tisícem pytlů s pískem.
Autem při povodni
22
Z deníkových záznamů
Přemýšlím o pomíjivosti lidských materiálních hodnot. Jsme zachráněni, život je to nejcennější, by je tak těžký s mnoha ještě těžšími životními zkouškami, jimiž jsme nuceni projít. Až mnohem později se dozvídám, že Obříství také muselo evakuovat, a to do Neratovic, zatímco do té doby se zde předtím ještě přijímali evakuovaní občané ze sousedních Zálezlic, Bukole a Kozárovic. Celá náves v Obříství byla pod vodou od 75 do 150 cm! Komunikace k Štěpánskému mostu byla zatopena do výše 85 centimetrů. Proud vody z obory zdemoloval hned dva objekty. Také komunikace přes nedaleký Štěpánský most začíná být neprůjezdná. Co bude po návratu do naší chaloupky? Co vůbec vrátíme na původní očištěná a dezinfikovaná místa? Napřed musí být vysušená. Bude vůbec ještě stát náš dům? Vždy byl postaven na přelomu dvou století ještě před první světovou válkou, a to z nepálených cihel, uplácaných z hlíny a dobytčího trusu. Tomu místu, kde se podobné cihly tehdy vyráběly, se dodnes říká „Na cihelně“. Rodiče se tenkrát zadlužili, jen aby spolu s námi třemi dětmi měli vlastní domov. Kupovali domek na splátky krátce poté, kdy se vzali – v roce 1920. Dokázal jsem ještě v těch pohnutých srpnových chvílích pro Týdeník Mělnicko sepsat článek o povodni, objevil se až 28. srpna; v jeho závěru píšu: „Jsme zachráněni. Příroda si začíná vybírat svou daň neustále, stále sveřepěji. A my lidé se proto musíme neustále učit, jak spolu s ní žít a vycházet…“ Postihla nás pětisetletá až tisíciletá povodeň. Hladina Labe vystoupala v Ústí na 12 metrů, zatímco normálně ve svých březích její maximální stav je tři a půl metru! Všechny mosty na řekách jsou pod vodou. Od Kralup nad Vltavou a Roudnice nad Labem až do Mělníka, ale dál k Litoměřicím vznikla jedna velká vodní plocha – asi jako v období třetihor.
23
Z deníkových záznamů
Hora Říp se ocitla opět uprostřed jezera. A moje zamilovaná kniha Říp – hora v jezeru od Karla Žebery se utopila spolu s dalšími... Všechny komunikace v okolí jsou neprůjezdné. Celý areál neratovické Spolany je pod vodou. Došlo zde k výbuchu plynu a spalin, amalgamová elektrolýza a rtu se dostaly do záplavových vod, jak hlásí Rádio Praha. Vedení podniku naopak podobné zprávy vyvrací nepřesvědčivým tvrzením. Píšu si do deníku verše na její adresu: Spolana, Spolana, je zase prolhaná, od noci do rána, od rána do noci, není jí pomoci. Vypouští své nebezpečné jedy, kdy mluvila pravdu naposledy? Uvěřila jí i naše vláda a říká totéž, což je velká zrada. Takže – už není prolhaná jenom ta Spolana… Z pozdějších zpráv se dozvídám skutečnou pravdu, ale v oněch chvílích jsem podlehl svým emocím. Ničím nepodložené, vlastně lživé zprávy pouštěl do éteru také tehdejší primátor hl. m. Prahy, aby tzv. „uklidňoval“ situaci, která však byla nezvratná. Počínal si jako mocipáni minulého režimu, když nás měli informovat o katastrofě v jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině. Informovali pozdě a ještě špatně. Syn Mikola se mezitím vydal svým autem, aby objel nejvíce ohrožená místa. Telefonuje: „Co víš, tati, o situaci v Obříství? Myslíš, že náš barák tu spouš vydrží? Prý čtyři domy v Dušníkách již spadly, jinak koukají jen střechy domů, jak jsem viděl z dálky…“ A začíná vyčítat: „Proč jsme místo jídla z „mrazáku“ neodváželi z chalupy Tvoje dokumenty, spisy, obrazy, oblečení, počítač?“ Volám krizové centrum okresu Mělník. Potvrzují mi, že domy z nepálených cihel se bortí jeden za druhým, postiženy nejvíc jsou Zálezlice, Kozárovice, naše Dušníky jako součást obce Obříství, na druhé straně Kly, Větrušice, Tuhaň a na Mělníku soutok obou řek se rozlil na všechny strany.
24
Z deníkových záznamů
Obec Hořín v srpnu 2002
V televizi poznávám ve vodě plavat zoufalého zemědělského podnikatele inženýra Jaroslava Berana, který ztratil v sousedních Zálezlicích střechu nad hlavou. Všechnu úrodu má pod vodou, voda pronikla do jeho skladů – ty má u nás v Semilkovicích. Nad vším ční jen nápis „Prodej za farmářské ceny“. Hledám pojistné smlouvy, které jsou naštěstí uloženy tady v Praze. Bohužel jsou uzavřeny podle starého odhadu, v něm chybí plynový rozvod, vyčíslení modernizačních úprav, které nás stály tisíce naspořených korun. Sepisuji dlouhý seznam všeho, co nám zůstalo na chalupě. Jde o více než dvě stovky položek. Je mi z toho smutno, hru se mi svírá.
25
Z deníkových záznamů
Pátek 16. srpna Všechno na nás doléhá. Ráno pospíchám k urologovi, ještě musím pokračovat v léčbě s antibiotiky. Přesto jsme se vypravili do Obříství, ale již na počátku okresu Mělník stojí hoši z Policie. Nikoho dále nepouštějí. Nechali se přesvědčit mým novinářským průkazem a také pohlednicemi obce Obříství, které jsem vydal v roce 1997. Jsou na nich kromě historických objektů podobizny dvou někdejších spoluobčanů, jejichž pobyty poznamenaly historii a kulturu obce – Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha. Pár pohlednic jsem jim věnoval, vozím je stále sebou. Voda v Obříství kulminovala hodinu po půlnoci. Hned ráno zde zahájili likvidaci následků zběsilé povodně. Hasičské sbory (postupně přijely z dvaceti okolních obcí na pomoc Obříství) čerpají vodu z návsi a také u nás v Dušníkách. Voda je na obřístevských Vinohradech, také zde ji odčerpávají hasiči, které si fotografuji - a vůbec pořizuji jeden snímek za druhým. Mému dávnému spolužákovi spadla stodola, vedlejší dům rovněž v sutinách. Starosta se pokouší nastartovat obecní rozhlas. Dozvídám se o tom, jak mnoho lidí z Obříství evakuovalo do Společenského domu v Neratovicích. Těch historek se na mne jako kronikáře a novináře valí velké množství.
26
Z deníkových záznamů
Příběh nejsmutnější
Místostarostka obce Obříství Jitka Zimová od prvních hodin povodně chodila po celé obci a později jezdila na lodi v nepromokavé kombinéze se záchranným pásem na zádech po všechny dny, i v noci. Zachraňovala lidi, kteří nechtěli opustit své domovy. Vyzývala je k evakuaci. Jeden z mých posledních žijících spolužáků Karel Marusík, s nímž jsme sedávali ve škole v jedné lavici a léta vzpomínali na své mládí u piva v hospodě nebo na lavičce na návsi. Při povodni odmítal opustit obydlí do poslední chvíle. Jeho příběh je velice smutný, ale převyprávím o něm vše už na tomto místě. Karel Marusík se před několika lety po prodeji svého vlastního domu v Dušníkách přestěhoval ke své dlouholeté přítelkyni Vlastě Turecké – rovněž v Dušníkách. Již před povodní si podal žádost o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou (který mimochodem měl být slavnostně otevřen 13. 8. 2002 za účasti kardinála Miroslava Vlka). Jeho zdravotní stav byl neuspokojivý. On i jeho přítelkyně byli nuceni opustit svůj domov v noci ze středy 14. srpna na čtvrtek 15. srpna, kdy jejich dům byl ohrožen zatopením. Paní Turecká musela být vynesena ze svého domu doslova „násilím“ za pomoci Policie ČR. Hlavním důvodem byl její dlouho nemocný pejsek, takže se obávala, že transport nepřežije, což se také bohužel stalo. Oba staří lidé byli převezeni do prostor Základní školy, odkud v tutéž noc museli být evakuováni znovu s ostatními občany do učiliště v Neratovicích.
27
Z deníkových záznamů
Jejich dům nevydržel prudký nápor a zřítil se do kalné vody spolu s jejich doklady a veškerým majetkem. Utopilo se doslova a do písmene všechno. Odplavalo neznámo kam. Paní Tureckou záhy ubytovali v Léčebně dlouhodobě nemocných v Měšicích a Karel Marusík se po návratu do Obříství mohl přestěhovat do vytouženého bytu v Domě s pečovatelskou službou. Pobyl zde jen velmi krátce. Jeho zdravotní stav se rapidně zhoršoval, byl převezen do nemocnice v Mělníku a následně do Léčebny dlouhodobě nemocných rovněž v Mělníku. Odtud se po roce vrátil nazpět do Obříství. Byl to pro něj návrat se stěhováním již poslední – můj spolužák Karel po třech dnech pobytu zemřel v Domě s pečovatelskou službou v Obříství 17. listopadu 2003 ve svých 77 letech.
racím se zpět k svým autentickým záznamům a píšu v nich, že k nám do Dušník a k našemu domu se ještě nedostanu. Mávám za sousedem, který se jede do těch míst podívat na pramici a s kamerou chce natáčet historické záběry. Má svůj domek až na konci naší slepé uličky se sklonem do polí. Vysoká voda zaplavila také Semilkovice a osadu Lamberk s Památníkem Bedřicha Smetany. Všechny plantáže a skleníky zahradnické firmy Arboeko na ploše 80 hektarů jsou pod vodou. Škody všude jdou do miliónů korun. Odjíždíme znovu do Prahy s prázdnou a s velkými obavami, abychom jen přespali, protože zítra už voda opadne jistě mnohem víc.
V
Sobota 17. srpna Vybaveni gumovými holínkami jedeme znovu do mé rodné obce, voda přece jen opadává, odtéká i ze hřbitova korytem přes pole a přes komunikaci do nižších poloh směrem k Labi. Postupně hladina vody klesala o několik metrů!
28
Z deníkových záznamů
Skládka zničených věcí po povodni
S velkým pohnutím a těžkostí odemykáme náš dům. Všude jenom bahno, smrdutá voda, špinavá, vlastně močůvka, jsou jí plné i zásuvky od mého psacího stolu, které jsem před povodní vytahal a dal na horní desku v domnění, že takhle vysoko snad voda nevystoupá. Bohužel – došlo k nejhoršímu. Přichází jeden statik, po něm druhý statik (prý ten první se nervově zhroutil), policie obepíná celý dům červenobílou páskou „Vstup zakázán – vstup na vlastní nebezpečí…“ V protokolu čtu hrozivý příkaz: „Demolice nutná“ – v celém domě jsou viditelné trhliny, přijíždějí ještě hasiči a podpírají stropy velkými kůly, aby to nespadlo dřív, než se nám podaří alespoň některé věci zachránit.
29
Z deníkových záznamů
Pomáhala celá rodina - moji dva vnuci Michal a Bertík
Přijeli nám pomoci postupně všechny moje tři děti, vnuci a vnučka, dále synovec s manželkou, jakož i příbuzní z manželčiny strany. Odváželi mnoho zařízení, napitého kontaminovanou vodou, na skládku odpadu rychle vytvořenou na obecní návsi. Sedací souprava, křesla, zásoby z kuchyně, skříně s prádlem a šatstvem – nic z toho nebude už k potřebě. Vše končí v postupně se vršící hromadě, kterou začínají odvážet automobilové posily. Zkáza postihla zejména můj pokoj, pracovnu. Příčky knihovny z dřevotřísky nasákly vodou, zbortily se. Do špinavé záplavové vody napadaly stovky knih, svázané ročníky časopisů, necelá dvacítka svazků encyklopedie Pyramida, spisy cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, všechny na křídě tištěné a drahocenné knihy, které se nedají zachránit. Jejich stránky nelze odlepit.
30
Z deníkových záznamů
Dokumenty, písemnosti, psací potřeby, množství papíru a také bohužel - některé předměty a knížky, které mně jako obecnímu kronikáři přinášeli lidé s tím, že z nich vznikne jednou místní muzeum. Snad nad tím je mi nejsmutněji. Proč jsem to lépe nezabezpečil? – vyčítám si. Utěšuji se v duchu tím a doufám, že mě lidé mí spoluobčané - pochopí. Z mé řemeslné dílny záchranáři ze společnosti Adra naházeli doslova všechno do připraveného kontejneru – veškeré pečlivě utříděné šroubky, matičky, hřebíky všech velikostí, ale také elektrické nářadí – nic nemohlo být dále použito, vše bylo v bahně a začalo rezivět. Však si každý podobný kutil umí představit, o jaké nenahraditelné předměty jsem asi musel přijít... Bolí nás z toho všechny srdce, jsem asi unaven ze všech nejdříve, nemám chu na jídlo, jenom piji uvařený čaj, který manželka připravuje do termosek a vozíme si ho sem z Prahy.
Rodný dům krátce před demolicí
31
Z deníkových záznamů
Zachraňuji, co se dá...
Zkáza verandy, koupelny a prádelny byla stoprocentní. Všude trhliny, na podlaze mazlavé bláto, po němž jsme několikrát uklouzli a upadli. Mrazicí box byl zaklíněn nakoso a opřen o parapet okna, které bylo rozbité. Voda tady s ním musela šplouchat, když sem přitékala s velkou silou. Převracela vše, co jí přišlo do cesty. Na zahrádce další spouš – všechna úroda zničená, nebylo možné ani otrhat rajčata či sklidit další plodiny – česnek, cibuli. Květinové záhony, rhododendrony, muškáty na oknech tolik ošetřované – všechno zmizelo v bahně. Z ovocných stromů přežily dvě jabloně, které začaly až po dvouleté přestávce znovu rodit. Ale meruňky, broskve, keře rybízu a angreštu, nádherná švestka - podlehly té zkáze, už se nevzpamatovaly, seschly a bylo nutné je odstranit. Sdílená bolest, poloviční bolest a strádání. V našem sousedství padlo za obě hned šest dalších domů, v celé obci pak 41. Vzájemně se utěšujeme v němém objetí.
32
Z deníkových záznamů
S našimi sousedy – Růženkou, Alenkou, Zdeňkou, Milenou, která sem dojížděla až z Vídně, kam po srpnu 1968 emigrovala, aby po listopadu 1989 domek po své mamince stvořila k obrazu svému. Musel být také zbourán. Všichni jsme přišli o střechu nad hlavou, všude jen spouš, zkáza, škody, jdoucí do statisíců. Armádní Caterpillar o pár dnů později všechny zle narušené domy postupně demoloval.
Demolice mého rodného domku - říjen 2002
33
Z deníkových záznamů
Bagr ničí vše, co zůstalo z mého rodného domku
Již za několik dnů projednávalo obecní zastupitelstvo celkovou situaci, obec zahájila jednání s dodavateli stavebních prací a zabezpečila pozemek v blízkosti hřbitova pro rychlou výstavbu prvních sedmi rodinných domků ještě do konce roku, což se také zdařilo. Ve školní jídelně vařili denně stovky obědů, protože zde byli ubytováni hasiči, vojáci a dobrovolní brigádníci. Narychlo zřízená střediska pomáhala s občerstvením, pitnou vodou, vydávala čisticí prostředky, gumové holínky, šatstvo.
34
Z deníkových záznamů
Přišli o střechu nad hlavou
V mém rodném Obříství nás bylo 41 majitelů usedlostí či objektů, které postihla demolice bezprostředně po srpnové povodni v roce 2002. Uvádím jména v abecedním pořádku (písmena D znamenají Dušníky, S – Semilkovice, ostatní Obříství): Jiří a Věra Baurovi (č. p. 8) Marie Beranová (č. p. 23) Růžena Beranová (č. p. 71) Ladislav Bibrdlík a Ivana Šubrtová (D č. p. 23) Jaroslava Blažejová (č. p. 28) Jaroslav a Jiřina Bubeníčkovi (D č. p. 29) Milan a Jolana Bucharovi (č. p. 134) Růžena Dokoupilová a Růžena Musílková (D č. p. 11) Dana Dostálová (č. p. 6 – odstranění hospodářského příslušenství) Marie Dupalová (S č. p. 14) Libor Dvořák (č. p. 29) František Fiala (č. p. 74) Antonín a Hana Grosmanovi (č. p. 116) Bohumil a Hana Heranovi (č. p. 33 - není zrealizována, vlastník se odvolal proti demoličnímu výměru) Miloslava Hunčovská a Radka Konečná (D č. p. 52) Marie Charvátová (D č. p. 42) Zdeněk Jech (č. p. 32) Vladimíř Karlovský (D č. p. 37) Pavla Kettnerová (S č. p. 19) Josef a Vlasta Manovi (č. p. 54) Vladimír a Irena Mikulcovi (č. p. 72)
35
Z deníkových záznamů
Milena Minářová (č. p. 5 - demolice objektu kromě brány, která je kulturní památkou) Miroslav Nedvídek (č. p. 78 - včetně hospodářského příslušenství) Josef, Eva a Petra Nimochodští (č. p. 31 a nařízení zabezpečovacích prací u hospodářského stavení) Tomáš Novák (č. p. 52) Obecní úřad Obříství (č. p. 40) Vladimír Plocek (č. p. 10) Miroslav a Jiřina Síglovi (D č. p. 14) Eduard Sitař (č. p. 51) Bedřich a Marie Smetanovi (S č. p. 4) Antonín a Zdenka Stupkovi (D č. p. 32) Květuše Šafránková (č. p. 69) Jaroslav Šaroch a Alena Vondrová (D č. p. 13) Václav a Alena Štěpánkovi (D č. p. 40) Vlasta Turecká (D č. p. 36) Vladimír a Milena Wimmerovi (D č. p. 41) Monika a Romana Wolodkovy (č. p. 30) Milena Wondrová (D č. p. 12) Emilie Zachystalová (č. p. 77 - přístavba zůstala zachována)
Při každé zprávě o zátopách, které postihují naši zemi od nepaměti, se mi znovu vynořují myšlenky a vzpomínky spojené s povodní v srpnu 2002. „Čas mnohé zhojí“ – ano, konečně dozrál čas, že jsem se odhodlal k sepsání svých pocitů, dojmů, podat svědectví a s nadhledem se ohlédnout za vším, co potkalo mne, moji manželku, mé sousedy. Konečně dozrál čas, že se postupně smiřuji s onou drsnou skutečností, kdy přijdete o rodný dům, léty opečovávaný, o svoji zahrádku okrasnou i užitkovou, kdy se utěšujete tím, že už jste staří a síly ubývá, že bychom stejně na to vše nestačili. Finančně i fyzicky.
36
Z deníkových záznamů
Před našimi zraky po několika dalších dnech později se odehrávalo snad poslední drama: armádní těžký Caterpillar boural podemletý objekt, který hrozil sesutím, a vše nakládal na přistavené nákladní vozy. Přišli jsme téměř o všechno. Nemohu ani dnes a také nechci vše počítat a vypsat. Snad pro představu hrubý odhad: hodnota domu se zahrádkou a veškerým vybavením a zařízením, uvedená v závěrečná zprávě pojišovacího pracovníka, činila 1,5 miliónu korun. Beze slov...
Bohužel – neměli jsme v obci trvalé bydliště, nevztahovaly se na nás charitativní podpory, dokonce hrozilo, že si demolici budeme muset zaplatit. Jedině v tomto případě nám obec pomohla od našich starostí. Zakoupili jsme 30 metrických centů zeminy na tu „měsíční krajinu“, která po demolici zbyla, kolem celého objektu zapustili do země a betonu železné sloupky, vše oplotili zakoupeným drátěným pletivem a opustili. V našem neštěstí byli solidární všichni příslušníci našich rodin, ale také mí přátelé a známí z okolí a celé republiky. Přišly i nějaké peněžité dary, o něž jsme však nikoho nežádali. Neodpustitelnou naší chybou bylo, že jsme nedokázali zvýšit včas hodnotu, uvedenou v naší pojistné smlouvě, takže z odškodného jsme si mohli zvelebit jedině náš pražský dvoupokojový byt a zaplatit si dvakrát pobyt v lázních.
37
Z deníkových záznamů
Opuštěná a zarostlá parcela po povodni
Mezitím spoluobčané v mé rodné vsi v zachráněných domech vysoušejí stěny ve dne v noci. Přijížděli pracovníci z pojišoven, sepisují se škody, pořizuje se fotodokumentace. Z peněžních ústavů informují svolané občany o možnostech požádat o podporu. Na obecním úřadě jsou dveře neustále otevřeny. Koncem roku 2002 na mne dolehly deprese, když jsem zvažoval - jak dále? Dostal jsem se do psychiatrické péče, rok nato jsem byl postižen mozkovou cévní příhodou a díky rychlému zákroku a díky mé manželce, která okamžitě zavolala Rychlou záchrannou službu, jsem se jakoby znovu narodil. Ocitl jsem se nakrátko mezi životem a smrtí. Lékaři mi kladli na srdce: „Ne každá žena dokáže tak rychle zareagovat jako Vaše paní, poděkujte více jí, než nám…“
38
Z deníkových záznamů
V rekonvalescenci jsem postupně prostudoval mnoho literatury o životě a smrti a rozhodl se uspořádat populárně naučnou encyklopedii Co víme o smrti (tou jsem se zabýval stále po všem, co jsem až dosud prožil), kniha vyšla v roce 2006 v nakladatelství Epocha. Taková na našem knižním trhu dosud chyběla. Ve své pražské knihovně jsem také našel jen knihy s vědeckým, filozofickým nebo teologickým pojednáním. Uvědomil jsem si cenu zachráněného života mého i mé manželky, postupně skutečně čas rány hojil, ale nevyléčil zcela. Vždy si uvědomuji, že existují lidé, kteří jsou na tom mnohem hůře. Žiji – nepřežívám, jen občas upadám do depresí, přece jen v mém věku už nevydržím to, co dříve. Mám vynikající rodinné zázemí, a toho si nesmírně považuji. Také mám mnoho přátel nejen v rodném kraji (o 1750 osobnostech dohromady jsem sepsal encyklopedii Kdo byl a je kdo: Mělnicko - Kralupsko – Neratovicko (nakladatelství Libri 2007), ale i mezi kolegy, s nimiž jsem psal a vydal společný Almanach českých novinářů (vyšel též v nakladatelství Libri, 2008) a ještě dnes ve vysokém věku tu a tam píšu do internetových novin či jiných médií. Se svými vzpomínkami jsem vystoupil i na několika konferencích, kam jsem byl pozván. Nejvýznamnější z nich byla mezinárodní konference v Českých Budějovicích, na niž mne pozvali v roce 2007 a její téma bylo vysoce aktuální: Člověk ve stínu svého konce. Svolala ji Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ve sborníku přetiskli celý můj referát, který jsem zde přednesl. Se životem jsem vyrovnán a připraven na cestu poslední. Největší hodnotou je pro mne rodina. Udržujeme léta tradiční rodinné zvyklosti, podporujeme se navzájem, nedopustíme, aby někdo z nás byl nešastný anebo se trápil či rmoutil. Těší nás, že v tomto přesvědčení pokračují i naši vnuci a vnučka. Radost máme již ze tří pravnuček.
39
Z deníkových záznamů
Rodinné domky v Obříství po povodni
V obci Obříství za těch deset let po povodni vyrostly desítky nových domů, vše znovu ožilo, přijel se podívat sám premiér vlády a někteří naši volení zástupci, když obec slavila v roce 2010 již 720 let od své první historické zmínky. Také jednoho mého vnuka napadlo, nenechat úplně zpustnout onu „měsíční krajinu“, co zbyla po té povodni. Po deseti letech od povodně ji zkultivoval se svou ženou. Pro svou dcerku, moji pravnučku, zhotovil malé pískoviště, prořezal zbylé dvě jabloně, darovaný přívěs od manželčiných rodičů jim slouží k přechodnému pobytu. Kdyby tu chtěl jednou postavit znovu dům, podle stavebního úřadu musel by být nejméně metr nad zemí, nesměl by být podsklepen, muselo by se počítat s vysokou pojistkou, stále jde o zátopovou oblast. Přivést sem znovu sítě elektřiny, plynu, napojit se na obecní kanalizaci, kterou zde mezitím vybudovali včetně čističky odpadních vod. O všem vážně ti mladí lidé přemýšlejí a pouštějí se do nového díla. Nezachránil jsem rodný dům pro naše potomky, avšak přece jen zůstává po mne nejen parcela, ohlédnuli se nazpět…
40
Třináctá komnata občanů
Třináctá komnata
občanů
elých deset let o ničem jiném nemluvíme. Někdy více, někdy méně, ale poměrně často. Přesto sedím a hledám vhodná slova. Nejsem schopna pár větami vylíčit zážitky, které se s touto událostí váží.
C
Když mám tuto mimořádnou a historickou událost shrnout do pár vět, napadají mě slova jako: hrůza, slzy, beznaděj, katastrofa… Vždy v Obříství padlo za obě 41 domů, dalších 90 % z celkového počtu bylo poškozených – jejich majitelé přišli o veškeré své vybavení, zařízení, ale také o fotografie, listinné vzpomínky a jiné písemnosti, knihy... Zároveň mě napadají další slova s touto událostí spojená: ohromná pomoc, a finanční či materiální, solidarita, přátelství a mimořádná podpora od široké veřejnosti. Myslím, že právě všem, kteří se na znovuobnovení naší obce podíleli, patří ohromný dík i po deseti letech. Bohužel se tato událost na některých, zejména starších spoluobčanech, „podepsala“, poznamenala jejich hodnotový žebříček, jejich život. Velké vypětí, nervozita a ztráta svého domova a svého soukromí zanechala stopy i na jejich zdraví.
41
Třináctá komnata občanů
Pevně věřím, že takováto událost v onom neuvěřitelně mimořádném rozsahu nás už nikdy nepostihne, že s tímto živlem už nikdy nebudeme bojovat, i když Obříství „leží“ na soutoku Labe a Vltavy a klimatické podmínky jsou k nám lidem v poslední době trochu drsné... Jsem schopna po deseti letech napsat jen tuto stručnou zprávu o záplavách v srpnu 2002. Nejprve jsem si myslela, že jde o poměrně snadnou záležitost. Vždy jsem to zažila na vlastní kůži. Proto jsem se obrátila ještě na některé další pamětníky. Oslovila jsem několik lidí z Obříství a bylo pro mě překvapením, že nechtěli o svém soukromí vůbec hovořit. Poznala jsem, že je to jejich třináctá komnata, kterou si chtějí uchovat jen pro sebe. Jitka Zimová starostka obce Obříství
Vzpomínky ředitelky školy Deset 10 let od ničivých srpnových povodní bychom si tuto událost nejraději vytěsnili z paměti. Přesto je nutné podělit se o svoji zkušenost, nebo takový začátek kariéry nové ředitelky školy prožije málokdo. 12. srpna 2012 jsem se přistěhovala do Obříství a 14. srpna jsem si měla oficiálně převzít školu od starosty Jaroslava Polívky. A tehdy už začínala velká srpnová povodeň. Starosta obce mě proto povolal již 13. srpna odpoledne s tím, že mi předal klíče a řekl mi: „Tady to máte a ubytujte evakuované občany Zálezlic“. Vzala jsem si své evakuační zavazadlo a pospíchala do práce. Ve škole jsme postupně ubytovali asi 90 občanů ze Zálezlic. Druhý den však museli být tito lidé přestěhováni do Neratovic. Povodeň začala ohrožovat i obec Obříství.
42
Třináctá komnata občanů
Dokonce bylo třeba evakuovat některé zdejší občany také, nebo jejich domy zaplavila voda. Do školy se během dne nastěhovalo asi 100 občanů, vojáků a hasičů, dobrovolných pracovníků. Spali ve třídách, v tělocvičně a v aule. Škola byla přeplněná. Mysleli jsme, že se voda zastaví. Bohužel se tak nestalo a ještě v noci jsme museli i my školu opustit. Jako poslední jsem v půl páté ráno odjížděla na korbě vojenské tatry poté, co jsme všechny věci ve škole uložili nejméně metr nad podlahu, aby se nepoškodily. Ubytované psy jsme odstěhovali do poschodí výše, aby se jim nic nestalo. V očích lidí jsem viděla jen strach a slzy. Nespala jsem druhou noc a připadalo mi to, že se mi snad zdá nějaký divný a přitom hrozivý sen. Skončila jsem na vojenském lehátku v sále Kulturního domu v Neratovicích. V poledne se rozezněly sirény s tím, že unikl ze Spolany chlór a nesmíme vycházet ven. Jelikož jsem pracovala dříve jako zástupce ředitele v Pelhřimově, nic takového jsem neznala. Teprve odpoledne přijeli za mnou přátelé a odvezli mě právě tam na Vysočinu. Konečně jsem pořádně usnula a spala, a spala... Ale již druhý den jsem se vracela zpět do Obříství, protože voda opadávala a bylo třeba zjistit, jaké škody napáchala. Zpočátku se zdálo, že snad nebudou ani tak vysoké. Svůj pedagogický sbor jsem poznávala za pochodu v teplácích a s košaty v ruce. Uklízeli jsme společnými silami zatopenou školu. Té špíny co všude bylo! Stali jsme se centrem humanitární pomoci. Některé rodiny prožívaly kruté chvíle, když přicházely o své domovy. Připravili jsme pro ně třídy, ve kterých bydleli. Večer jsme se setkávali v jídelně při večeři, kterou pro nás zajišovaly naše kuchařky ze školní jídelny. Když jsem viděla beznaděj v očích převážně starších spoluobčanů, bylo mi jich velmi líto a tuto situaci jsem prožívala s nimi. Společně jsme se utěšovali, že to nějak zvládneme. Učitelé si rozdělili směny včetně noční služby. Blížil se kvapem začátek školního roku.
43
Třináctá komnata občanů
Letecký snímek zatopené obce Obříství na Mělnicku, poblíž soutoku
Naděje o nízkých škodách záhy zmizela. Najednou se začala zdvíhat podlaha v tělocvičně, kontaminovaná omítka musela dolů, šatní skříňky a nábytek byl zničený, sklep školní jídelny zatopený, atd. Škoda narostla přes jeden milión korun. Jaké bylo naše zděšení, když přišel pojišovací agent a sdělil, že dostaneme na opravu pouhých 5000 Kč. Myslela jsem si, že jsem se přeslechla!? Bohužel nebylo v té době uzavřeno připojištění, které rozlišovalo záplavu a povodeň. Neměli jsme žádné finanční prostředky. A právě v té době jsem byla svědkem úžasné solidarity! Ve složité, děsivé situaci jak lidé dokázali pomáhat! Český červený kříž opravil tělocvičnu (500 000 Kč), z městečka Čechtice přivezli zástupci obce 150 000 Kč, kterou věnovali občané, jakýsi D. J. z Německa, který vlastnil diskotéku, přivezl 90 000 Kč, firma Narex darovala asi 80 000 Kč, ze Švýcarska poslali asi 300 000 Kč na nové šatní skříňky a další a další firmy a občané vozili nebo přinášeli finanční či věcné dary.
44
Třináctá komnata občanů
Pomohl filmový režisér Juraj Jakubisko a jeho žena Deana Horváthová tím, že pro děti z postižených rodin uspořádali tábor s pobytem v přírodě. Nemohu zde všechny vyjmenovat a nerada bych na někoho zapomněla. Pomáhalo se nejen škole, ale i lidem, kteří bydleli ve škole. Zažívali jsme společně dojemné chvilky a jsme dodnes těmto lidem za jejich nezištnou pomoc neskonale vděčni. Začátek školního roku jsme odložili na 16. září 2002 s tím, že v přízemí ve třídách a v hernách v půdních prostorách se bude bydlet v prvním patře se bude vyučovat. Žáci prvního stupně odjeli na školu v přírodě na 14 dní. Pak se malé děti vrátily a na 14 dnů odjeli žáci druhého stupně. Pobyt zdarma pro ně zajistila skupina kolem modelky Michaely Salačové. Když občané opustili třídy v přízemí, musely se prázdné místnosti také opravit. V hernách bydlely rodiny až do prosince. Se všemi opravami jsme skončili v lednu 2003. Kromě úžasných pomáhajících lidí jsme se však také setkali i s takovými, které snad ani za „lidi“ nelze považovat. S falešným policistou, falešným záchranářem, který se na několik dní nastěhoval do školy a nechtěl odejít, když jsem ho vyháněla. Bude si prý na mne stěžovat. Šestý smysl mi pravil, že s ním není něco v pořádku a také nebylo, jak se později ukázalo. Náš učitel Mgr. Jan Titěra například zachránil při noční službě pračku, kterou nám chtěli neznámí pobertové odnést. Zažila jsem spolu se svými zaměstnanci neskutečné chvíle, které si poneseme celý život. Hřejivý pocit zůstává trvalý: každý z nás pomáhal ze všech svých sil. Povodňové životní zážitky pro mne však znamenaly, že jsem si připadala, jako bych zde žila již dávno a měla jsem po mnoho dalších let společné, ačkoli tak smutné téma, ale byla jsem občanům Obříství nějak najednou blíž, nablízku, s nimi. Přeji všem, aby nás již nic takového nepotkalo. Mgr. Milena Jachková ředitelka Základní školy v Obříství
45
Třináctá komnata občanů
Láska trvalá Miroslav Sígl Obříství - Dušníky - Semilkovice všechny je miluji co nejvíce. Bývají tu krásná každá rána, když hledím na kostel svatého Jana. I já se narodil mamince k ránu, tatínek modlil se k svatému Janu.
Na dětství, školu vzpomínám stále znova a z hloubi duše mi tanou živá slova o úctě k rodičům a učitelům též, vždy učili mě, co pravda je a co lež, o úctě k práci, by někdy těžká bývá, o to víc chutná z čerstvého chleba skýva.
Kolik jen písní mi denně v srdci znělo, tolikrát zarosil jsem prací svoje čelo. A sázet stromky pro potomky – nezapomeň! I na své předky dávné si též vzpomeň. Ač můj dům v srpnu krutá povodeň vzala, má láska k rodným místům je trvalá.
46
Zpráva povodí Labe
Zpráva Povodí
Labe
ejme slovo odborníkům. Odvolávám se na možné využití důkladně zpracované a odborně fundované zprávy státního podniku Povodí Labe, Hradec Králové. Uvádím z ní jen přehledné informace bez větších podrobností, které však mnohem přesvědčivěji dokreslují moje osobní zážitky. Přitom se zaměřuji na region kolem středního a dolního Labe, jehož se naše vyprávění především týká.
D
Navíc důkladnost dokumentu je podložena zpracováním ve Vodohospodářském dispečinku Povodí Labe, a to nejen z podkladů Povodí Labe, ale i Povodí Vltavy, Českého hydrometeorologického ústavu, okresních úřadů, Hasičské a záchranné služby a též od správců drobných vodních toků.
Hydrometeorologická situace V pásmu vydatných a intenzívních srážek v srpnu 2002 (v oblasti frontálního rozhraní v bouřkách šlo o srážky přívalové) jsme byli svědky dvou povodňových vln na Labi. Zatímco ve dnech 9. až 10. srpna činil průtok pouze 30-40 kubíků za sekundu, tak s postupem povodňové vlny z Vltavy došlo ke kulminacím již 10. srpna v profilu Mělníka k průtoku 1540 kubíků za sekundu.
47
Zpráva povodí Labe
U pramene řeky Labe (německy Elbe) - je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí do Severního moře. Je to snad jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km2 (v Česku 49 933 km2). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km. Z levé strany má Labe celkem na 70 přítoků, mj. Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Ohře, Bílinka. Z pravé strany je to 54 přítoků, kromě Vltavy mj. Bělá, Jordán, Cidlina, Mrlina, Vlkava, Pšovka, Liběchovka, Ploučnice, Kamenice. Labe protéká Mělnickem v celkové délce 39 km, nad soutokem to činí 25, 8 km a pod soutokem 13,2 km.
48
Zpráva povodí Labe
Druhou povodňovou vlnu 13. – 14. srpna vyvolaly intenzívní srážky, které se přesouvaly k východu; povodí všech řek, zasažených první povodňovou vlnou (horní Vltava, Otava, Lužnice, povodí Berounky) již bylo nasyceno. Historicky byl dosažen nejvyšší vodní stav v Českých Budějovicích: při výšce 652 cm činil průtok 1310 kubíků za sekundu – této hodnotě byla přiřazena četnost opakování větší než 1000 let! Podobně tomu bylo na Berounce – při vodním stavu 796 cm činil průtok 2170 kubíků za sekundu – řečeno mluvou hydrometeorologů znamenalo to četnost opakování 500 až 1000 let. Pro vývoj povodňové situace na dolní Vltavě byl rozhodující střet kulminace povodňové vlny na odtoku z vltavské kaskády s kulminací povodňové vlny z Berounky. Vltava v Praze kulminovala 14. srpna při stavu 782 cm a dosáhla průtoku 5160 kubíků za sekundu – byla ji přiřazena četnost opakování 500 let.
49
Zpráva povodí Labe
Postup povodně na Labi pod Mělníkem byl tedy způsoben povodňovou vlnou z Vltavy. Labe v Mělníku kulminovalo 15. srpna mezi 13. a 16. hodinou při stavu více než 10 metrů (1066 cm) a došlo tak k zaplavování rozsáhlých inundačních území v oblasti soutoku Labe s Vltavou a dále potom Labe s Ohří. Postupové doby této mimořádné povodně jsou rovněž pozoruhodné: z Prahy-Chuchle na Mělník činila 18 - 25 hodin, z Mělníka do Ústí nad Labem 25 hodin (vody se postupně rozlévají do širého okolí), zatímco za normální průtokové situace je postupová doba v úseku Praha-Chuchle na Mělník osm hodin a z Mělníka do Ústí nad Labem 10 hodin (řeka teče plynule, pomalu, spoutána svými břehy...)
Porovnání s historickými povodněmi Povodeň v srpnu 2002 na dolním Labi překonala dosaženými vodními stavy povodeň v roce 1845, kdy byl nejvyšší stav na Mělníce 923 cm. Byla také překonána povodeň ze září 1890 (při vodním stavu 840 cm činil průtok 4300 kubíků za sekundu). Ve 20. století byly největší povodně na Mělnicku v jeho první polovině: v lednu roku 1920, letní povodeň v červnu 1926 a v březnu 1940. Až zase potom byly největší povodně v červenci 1981 (vodní stav Labe na Mělníce byl 646 cm) a v březnu 1988 (vodní stav na Mělníce 612 cm).
Plavební provoz na Labi Překročením limitních vodních stavů musel být přerušen plavební provoz na celém dolním Labi a v úseku Toušeň-Mělník na středním Labi – v rozsahu až 12 dnů.
50
Zpráva povodí Labe
Státní plavební správa zastavila i poté plavební provoz na celé labsko-vltavské cestě, tedy na Labi od Chvaletic až po státní hranici s Německem. Hned po opadnutí vod bylo nutné odstraňovat množství překážek, osazovat bóje, měřit nánosy či je dokonce vytěžit. Teprve od 3. září 2002 mohl být obnoven provoz z Mělníka do Střekova, 11. září pak z Mělníka do Kostelce nad Labem s maximálním ponorem kolem dvou metrů.
Jaká byla provedena opatření? S touto nejčastěji opakovanou otázkou jsem se rovněž obrátil na státní podnik Povodí Labe. Odpovídá na ni zevrubně souhrnná zpráva, z níž volně cituji a převádím „zdeúřední“ češtinu do obvyklého jazyka. Všechna vodní díla, která provozuje Povodí Labe, byla před katastrofální povodní v srpnu 2002 v provozuschopném stavu. Nepřetržité šíření informací o aktuální povodňové situaci měli k dispozici všichni účastníci ochrany před povodněmi. V informační zprávě ze 14. srpna v 7 hodin ráno byla poprvé uvedena předpově velikosti a času kulminačního průtoku na Labi v profilech Mělník (s předstihem 30 hodin) a v Ústí nad Labem (s předstihem dokonce 55 hodin) – v podstatě dosažená skutečnost byla blízká předpovědi. Všechna zdymadla byla zaplavena, často i několikametrovou vrstvou vody včetně přilehlých provozních objektů. Ve všech okresních a místních povodňových komisích a krizových štábech zasedali nepřetržitě jejich členové. Již v úterý 13. srpna v 10 hodin byla vydána výstraha pro všechny průmyslové podniky podél Labe, ohrožené předpokládanou výší povodně (včetně podniku Spolana Neratovice).
51
Zpráva povodí Labe
Vodohospodářský dispečink držel nepřetržitou službu, průběžně monitoroval a hodnotil aktuální průtokovou situaci, informoval povodňové orgány okresů, zpracovával předpovědi očekávaného vývoje vodních stavů a průtoků. Elektronickou poštou několikrát denně posílal informační zprávy všem příslušným a kompetentním místům, také všem rozhodujícím ústředním a regionálním médiím. Bezprostředně po poklesu hladin Povodí Labe vydalo metodiku ke značení úrovně velkých vod a k ustavení příslušných komisí, které měly za úkol osazovat značky velkých vod. Následovala instruktáž k dodržování hygienických zásad a chování terénních pracovníků vzhledem k předpokládané kontaminaci vod závadnými látkami. Proto byli také očkováni.
52
Zpráva povodí Labe
Byla ustavena komise pro vyhodnocení povodňových škod. Mimořádná porada se týkala postupu dalšího provozu jezů, zdymadel (byly zprovozněny až 25. srpna), jakož i provozních a bytových objektů. Na středním a dolním toku Labe bylo umístěno 433 povodňových značek: v úseku Kostelec nad Labem – Štěpánský most u Obříství (001-036), Štěpánský most – Dolní Beřkovice (101-181), Dolní Beřkovice – Roudnice nad Labem (201-270), atd. V okresech na Labi byl rozhodnutím předsedy vlády ČR vyhlášen nouzový stav. Zabezpečovací a záchranné práce řídily příslušné krizové štáby. Byly povolány na výpomoc jednotky hasičů, policie a armády i z dalších oblastí republiky, které nebyly povodní zasaženy.
Přehled záchranných a zabezpečovacích prací Rozsah těchto prací v místech o celkové délce 20 kilometrů podél Labe, kde povodňový průtok a jeho vysoká extremita nemá pamětníka, byl opravdu značný. Ve čtyřech okresech bylo z deseti měst a více než 50 obcí evakuováno 30 000 obyvatel. Byly zatopeny průmyslové podniky, z těch největších Spolana Neratovice, Vitana Byšice nebo Lovochemia Lovosice (samozřejmě další na dolním Labi). Do prací bylo nasazeno 3500 profesionálních a dobrovolných hasičů včetně příslušné techniky (dopravní prostředky, čerpadla, motorové čluny), hlídkovou a strážní službu konalo 1500 příslušníků policie, povodňové škody pomáhalo odstraňovat 2000 vojáků naší armády. Nasazeny byly též vrtulníky.
53
Zpráva povodí Labe
Důsledky povodně Kritickým a nejrozsáhlejším místem rozlivů bylo okolí soutoku Labe s Vltavou. Na pravém břehu zpětná vlna zasáhla obce a osady Kelské Vinice, Větrušice, Tuhaňské Větrušice a Tuhaň, Červená Píska, Tišice, Neratovice s místními částmi Mlékojedy a Kozly. Na levém břehu záplavová vlna postupovala přes obce Obříství, Libiš, Neratovice a Lobkovice, Jiřice a Kostelec nad Labem. Nad zdymadlem v Kostelci nad Labem nebylo možné odlišit zpětné vzdutí od zvýšeného průtoku přitékajícího z povodí Labe a Jizery. Mělník byl povodní zasažen zejména v místních částech Mlazice, Veklovice, Brozánky, Vliněves, okolí soutoku Labe s Pšovkou a Rybáře, v soutoku Labe s Vltavou pak nejvíce byl zasažen Hořín. Mezi Roudnicí nad Labem a Dolními Beřkovicemi byly povodněmi významně zasaženy obce Dobříň, Kyškovice, Brozánky, Kozlovice, Záluží, Račice (vodní dílo Štětí), Hněvice, Horní Počaply, Počeplice, Liběchov (zejména zámek s parkem), Křivenice, Štětí (zde nejvíce místní podnik velké firmy Frantschach, autobusové nádraží a Penny Market), dále výrazně obec Dolní Beřkovice včetně zařízení státního podniku Povodí Labe. Rovněž byla zasažena místa na dalším toku Labe, kterými se již tato publikace nezabývá (Roudnice nad Labem, Lovosice, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín a Hřensko).
Únik závadných a znečisujících látek Na úseku Labe od Neratovic až po Hřensko byl zaveden mimořádný monitoring kromě standardního monitoringu na monitorovacích stanicích v Obříství a Děčíně). Z důvodů možné kontaminace sedimentů či naplavenin byly odebrány vzorky vody zejména z Labe pod Spolanou v Neratovicích a v Obříství.
54
Zpráva povodí Labe
Obec Vrbno na Mělnicku
Celkově odborníci sledovali 166 ukazatelů, vyjadřujících klasické organické látky, nutrienty, základní chemické složení, těžké kovy, specifické organické látky a bakteriální znečištění vody. Data z mimořádného monitoringu jakosti vody Labe v Obříství a v Děčíně byla dokonce zpracována do grafů časového vývoje. Při nástupu povodňové vlny se zvyšovaly koncentrace, které nepřekročily ani v Obříství, ani v Děčíně ojedinělá maxima naměřená v období předchozích dvou roků a ani přípustné imisní hodnoty. U nutrientů byly zvýšené koncentrace pouze u amoniakálního dusíku a hodnoty převýšily i maxima z období předchozích dvou roků. Významné bylo odplavení velkého množství amonných solí z podniku Spolana Neratovice, avšak přípustný imisní limit nebyl dosažen.
55
Zpráva povodí Labe
V ukazateli, který postihuje znečištění ropnými látkami, bylo na profilech v Obříství i v Děčíně zjištěno nárazové znečištění. V různém stupni došlo ke zvýšení koncentrací železa, manganu, arsenu, hliníku, olova a chromu. U mědi a zinku zůstala jakost vody prakticky nezměněna. S výjimkou olova, které zejména v Obříství zaznamenalo několikanásobné zvýšení koncentrací, v žádném z ukazatelů nebyly zjištěny hodnoty převyšující maxima minulého dvouletí. Zpráva Povodí Labe vypočítává dlouhou řadu chemických látek, vypouštěných z chemických podniků (způsobené zejména úniky nebo vyplavením těchto látek z podniku Spolana Neratovice), ale kromě jednoho vzorku nebyly překročeny zvýšené koncentrace přípustné imisními limity. Na základě uskutečněných měření v laboratořích českých i německých lze konstatovat, že přechodně zhoršená jakost vody v Labi za povodní v srpnu 2002 nepředstavovala zvýšené riziko ohrožení zdraví lidí, ani života vodních organismů. Také u sedimentů nebyly dosaženy hodnoty znečištění, které by mělo negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí.
Zjištěné škody na vodních tocích a objektech Kulminace vodního stavu převyšovala na středním a dolním Labi o osm až deset metrů proti běžně se vyskytujícím průtokům. Zaplavena byla celá údolní niva řeky a zpětné vzdutí sahalo na středním Labi až do Kostelce nad Labem, vzdáleného 20 kilometrů od soutoku Labe s Vltavou. Katastrofální povodeň měla za následek dosud nezaznamenaný rozsah škod na celé infrastruktuře správce vodního toku.
56
Zpráva povodí Labe
Svědčí o tom 427 protokolů, z toho 102 z nich obsahuje investiční nápravná opatření. V seznamu škod jsou roztržené břehy (tzv. nátrže), zničené břehové porosty, polomy a vývraty, břehové dlažby a zdi, odplavené opevnění pod jezy a poškozené vývary vodních děl, zanesená koryta vodních toků, zanesené jezové zdrže, poškození stavebních částí vodních děl, zničení jejich technologického vybavení, poškození malých vodních elektráren, zaplavení provozních a bytových objektů. Celkové předpokládané náklady na sanaci povodňových škod byly hned po povodni vyčísleny na 696 mil., z toho na Labi 497 mil. Kč, v okrese Mělník byly škody na Labi odhadnuty na 131 mil Kč. Na sanaci povodňových škod byl použit dotační program Ministerstva zemědělství ČR na odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku s podprogramem „Odstranění následků povodně roku 2002“. Odstranění povodňových škod se uskutečnilo v souladu s vyhlášeným dotačním programem v letech 2002 – 2006. Skutečné celkové náklady na sanaci všech povodňových škod z roku 2002 byly 847 mil. Kč. Bohužel skutečně vynaložené náklady nebyly členěny a evidovány na jednotlivé okresy, vodní toky apod. Na okrese Mělník se největší škody týkaly zaplavených území obcí a objektů, zatopen byl celý areál podniku Spolana Neratovice, byly uzavřeny oba mosty na Mělníce a Štěpánský most u Obříství, které byly zcela neprůjezdné, což se týkalo také mnoha dalších příjezdových komunikací a též železničních tratí. Na Mělnicku bylo zaplaveno celkem 2692 domů a zcela zničeno 469 domů. Celková výše škod na bytovém fondu byla vyčíslena na více než půl miliardy korun (572,5 milionu).
57
Zpráva povodí Labe
Dále bylo zaplaveno 397 průmyslových objektů - z největších Spolana Neratovice a Kaučuk Kralupy nad Vltavou. Náklady na opravy poškozených silnic I. třídy činily 234 miliónů korun, u silnic II. a III. třídy dalších 454 milionů korun. Škody v zemědělství na okrese Mělník byly odhadnuty na 364 mil. Kč, největší z nich na polních plodinách (a to ze sklizně ze zaplavených pozemků a při likvidaci zničené úrody). Práce a opatření po povodni Byla přehodnocena funkce systému pro hlásnou a předpovědní službu, připravena aktualizace legislativních změn. Pokračuje se v automatizaci měřicích stanic, plně se automatizuje propojení vodohospodářského dispečinku a předpovědních pracoviš Českého hydrometeorologického ústavu, aby byl zajištěn rychlejší a plně automatizovaný vstup dat pro vzájemně využívané modely, jakož i jejich rychlé předávání dalším účastníkům povodňové služby. O to intenzívněji se pokračuje v rozvoji předpovědních srážkoodtokových modelů pro řízení vodních děl a vydávání hydrologických předpovědí pro hlavní vodoměrné profily a jednotlivá města. Jsou zpracovány podklady pro stanovování a vyhlašování záplavových území. Je zajištěno prezentování aktualizovaných dat (jakými jsou vodní stavy, průtoky, srážky, teploty a ostatní data z vodních děl), a to ze všech měřicích stanic, na internetových stránkách Povodí Labe. Tím jsou všechny dostupné informace k dispozici nejen pro odbornou, ale i pro širokou veřejnost. Organizují se školení a praktická cvičení všech účastníků povodňové služby a povodňových orgánů, zejména pak nově vzniklých povodňových komisí v obcích s rozšířenou působností.
58
Zpráva povodí Labe
U pramene řeky Vltavy (německy Moldau) - je se 433 km nejdelší řekou v České republice. Pramení na Šumavě, protéká Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km˛ (z toho 27 006,70 km˛ v Česku). Délka toku Vltavy Mělnickem od Chvatěrub k soutoku s Labem činí 25 km.
59
Z mělnické dokumentace
Z mělnické
dokumentace
okumentaci zpracovalo oddělení vodního hospodářství Okresního úřadu (OkÚ) Mělník. Pracovní štáb povodňové komise řídil RNDr. Jindřich Majer, vedoucí referátu životního prostředí OkÚ, okresní povodňovou komisi řídil přednosta OkÚ Mgr. Miroslav Neumann.
D
V jejím úvodu se uvádí, že nejkritičtější situace byla na dolním Labi, kde v důsledku povodňového průtoku Vltavy byl i pro Labe v profilu Mělník vyhodnocen průtok jako pětisetletá voda.
Hydrologická situace Velikost maximálního průtoku v Labi v profilu Mělník významně snížily rozsáhlé rozlivy v oblasti soutoku Labe a Vltavy, které zasahovaly až do Kostelce nad Labem, vzdáleného od Mělníka proti toku Labe 20 kilometrů. K největšímu rozlivu došlo také v oblasti ústí Ohře do Labe u Litoměřic, kde vzniklo jezero 20 km dlouhé a 8 km široké.
O provozu vodních děl U všech 16 přehrad, příslušných hospodaření státního podniku Povodí Labe, byl před příchodem povodně v srpnu 2002 zásobní prostor vypuštěn. Potom se manipulovalo zásadně podle platných řádů. Provoz všech vodních děl byl bezporuchový.
60
Z mělnické dokumentace
Také na všech přehradách Povodí Vltavy se manipulovalo podle schválených manipulačních řádů. Mimořádnou manipulaci si vyžádala situace na vodním díle Slapy ve dnech 25. – 31. srpna 2002, kdy se snížila hladina v nádrži do zásobního prostoru pod kótu 269 metrů nad mořem. Důvodem bylo ředění nečištěných odpadních vod z nefunkční Ústřední čistírny odpadních vod v Praze a zlepšení hygienických podmínek v dolním toku Vltavy a Labe. V nádrži vodního díla Orlík byla před příchodem první vlny hladina na kótě 348 m n.m., čili šlo o průtok 125,62 mil. m3 volného objemu. Před druhou vlnou došlo k uvolnění 104 mil. m3 objemu. Vzhledem k extrémním přítokům a nutnosti plného využití vlivu Vltavské kaskády byly na všech nádržích překročeny maximální hladiny. Na Labi v profilu Mělník byl 15. srpna mezi 13. a 16. hodinou stav vody 1035 cm, průtok 5350 m3/sec. Ještě v 19 hodin téhož dne byl na Mělníce stav 1031 cm. Hasičská záchranná služba nasadila v době povodně 15 profesních jednotek, dále pět hasičských podnikových jednotek, kromě nich působilo celkem 209 sborů dobrovolných hasičů a pět sborů podnikových hasičů.
Výsledky monitorování kvality vody Centrální distribuční systém skupinového vodovodu nebyl povodní poškozen a po celou dobu záplav pracoval spolehlivě. Nedošlo ani k poklesu tlaku vody v potrubí, které by mohlo ovlivnit kvalitu vody ve vodovodním systému nasátím záplavové vody. Rozbory pitné vody (mikrobiologické a základní chemické) i v zaplavených územích splnily limity, předepsané vyhláškou číslo 376/2000 Sb.
61
Z mělnické dokumentace
Na základě požadavku povodňového orgánu byly odebrány vzorky v laguně Větrušice a Tuhaň (jsou zdokumentovány v tabulkách ). Dále byl speciálně monitorován profil Libčice na Vltavě. Okresní hygienická stanice Mělník rovněž prováděla a hodnotila odběry vody ze studní a v případě nevyhovující kvality následovala vždy informace provozovateli studny s návrhem opatření k nápravě.
Záchranné práce a evakuace obyvatel V termínu od 9. do 15. srpna byly z rozhodnutí Okresní povodňové komise evakuováni obyvatelé z těchto obcí: Chvatěruby, Zlončice s částí Dolánek, Kralupy nad Vltavou, sídliště Cukrovar, Hůrka a Lobeček, Nová Ves s částí Staré Ouholice, Nové Ouholice, Miřejovice, Vepřek, dále Nelahozeves, Veltrusy a Všestudy s částmi Červený Mlýn a Dušníky. Dále to byly obce Vojkovice s částmi Křivousy, Bukol a Dědibaby, Zálezlice s částmi Kozárovice a Zátvor, Vraňany, Lužec nad Vltavou s částí Chramostek, Hořín s částmi Vrbno, Zelčín a Brozánky, Liběchov, Dolní Beřkovice s částí Vliněves, Horní Počaply s částí Křivenice, Mělník a jeho části Mlazice, Pšovka a Vehlovice, Kly s částmi Kelské Vinice a Kelské Větrušice, Tuhaň s částmi Červená Píska, Tuhaňské Větrušice, Obříství s částmi Dušníky a Semilkovice, Libiš, Tišice s částí Kozly a Neratovice s částí Lobkovice a Mlékojedy. Evakuaci postihlo celkem 15 464 osob. K ubytování bylo použito 800 zdravotnických nosítek a dek, stravování evakuovaných osob bylo zajištěno péči měst a obcí, jakož i dodávkami ze skladů okresu. Pro Cítov, Vojkovice a Horní Počaply bylo nutné nasadit vrtulníky. Celkem bylo zaplaveno 2692 rodinných domů, z toho zničeno 469 domů. Dále bylo zaplaveno 397 průmyslových objektů.
62
Z mělnické dokumentace
Na dopravní a technické infrastruktuře došlo k zničení silnic, na silnicích I. třídy činily opravy 1, 5 miliónu korun bezprostředně po povodni, do 20. září 2002 činily opravy 50 miliónů korun. Ostatní opravy poškozených silnic II. a III. třídy dosáhly výše 454 miliónů korun, a silnic I. třídy 234 miliónů korun. Ve zdravotnictví došlo k největším škodám v Kralupech nad Vltavou, kde byla zatopena nemocnice s poliklinikou, dále lékárna (škody 1,7 mil. Kč). Také zde byly zaplaveny čtyři ordinace lékařů a prostory zdravotnického zásobování, jakož i stanoviště záchranné služby samaritánů. V ostatních částech okresu došlo k zatopení 11 ordinací praktických lékařů v Neratovicích, na Mělníce byla zatopena soukromá lékárna a výdejna léčiv. V zemědělství došlo k poškození polních plodin za 160 mil. Kč, budov a hospodářských staveb (110 mil. Kč), krmiv, steliv a zásob (7 mil. Kč), zásob v potravinářském průmyslu (33 mil. Kč) a v lesích (10 mil. Kč). Vysoké byly náklady na likvidaci odpadu (čísla v miliónech Kč): Mělník (11), Kralupy nad Vltavou (3), Neratovice (2,8), Veltrusy (3,5), Dolní Beřkovice (6), Horní Počaply (5), Hořín (7), Lužec nad Vltavou (5), Vojkovice (2,3), Zálezlice (6), v ostatních zatopených obcích od 0,5 mil. Kč do jednoho miliónu korun. Z provedených záchranných opatření se ukázalo jako nedostatečné použití pytlů s pískem nebo vystěhování vnitřního vybavení objektů do vyšších pater – a to vzhledem k rozsahu a výši záplav. K evakuaci byly využity veškeré dostupné prostředky, v několika případech bylo nutné použít plavidla a vrtulníky, zejména u osob, které odmítaly nařízenou evakuaci. K největším technickým problémům při povodni patřilo zvláště zatopení areálu a. s. Spolana Neratovice, neprůjezdnost zatopených mostů v Kralupech nad Vltavou (muselo dojít k odstřelu zakotveného remorkéru s tlačným člunem).
63
Z mělnické dokumentace
Speciální čerpadlo vody - dar z USA
Dále mostu na Mělníce a Štěpánského mostu přes Labe, došlo k protržení protipovodňových hrází v Bukole a u Vrbna, hráze laterálního kanálu nad vodním dílem Hořín, zatopení některých čistíren odpadních vod, byla odstavena část dálnice D 8 (spadlá část mostu, narušení stožáru 400 kV), některé obce byly odříznuté, rovněž byly odstaveny některé železniční tratě Českých drah. Je nutné uvést také nedisciplinovanost některých obyvatel, kteří nereagovali na nařízenou evakuaci, a bohužel i některé mylné informace médií a sdělovacích prostředků. Dokumentační zpráva mělnického okresu obsahuje dále znění všech opatření a nařízení, která byla vydána v souvislosti s povodní, mj. také zvláštní informaci o mimořádném očkování dětí proti virové hepatitidě A, informace o náhradách Hasičského záchranného sboru České republiky, znění smlouvy o zajištění odstranění stavby, vytvoření konzultačních a informačních pracoviš pro postižené občany, zajištění přednostní pomoci na Katastrálním úřadu na Mělníce pro obyvatele ze zaplavených obcí. Ukázalo se, jak v krizových situacích mají velký význam přesné a včasné informace, neustálá aktualizace dat.
64
Jak se činili dobrovolní hasiči
Jak se činili
dobrovolní hasiči
ásahová jednotka Sboru dobrovolných hasičů při Městském úřadu Mělník má čtyři družstva na Mělníce – Blata, Chloumek, Mlazice a Vehlovice. Jde celkem o 33 členů. Rok 2002 začínal jako každý jiný, zasahovalo se pouze jednou měsíčně, než přišla povodeň. Den D nastal 12. srpna ve 14 hodin, kdy byl svolán krizový štáb města a bylo rozhodnuto částečně evakuovat osoby a majetek z ohrožených míst, jakými byly Rybáře, Pšovka, Mlazice a dolní část Vehlovic.
Z
V prvních dnech nám občané v ohrožených částech nevěnovali téměř žádnou pozornost, dokonce někteří nás osočovali z nemístného šíření paniky. Ti, co váhali s evakuací, byli nakonec nejvíce postiženi. Počet zásahové jednotky s postupem povodně se rozšířil až na 74 osob. Další dobrovolné hasiče, kteří přijížděli na pomoc z různých míst republiky, jsme odváželi především do Kel a Tuhaně. Evakuovali jsme 51 osob, rovněž drobné hospodářské zvířectvo, také včelstva a okrasné ptactvo. Naši členové pomohli s evakuací majetku a zatopených motorových vozidel. Spolu s dalšími ve spolupráci s Policií ČR, Městskou policií a příslušníky Celní správy jsme střežili majetek občanů v zatopených částech města.
65
Jak se činili dobrovolní hasiči
Po opadnutí vody byly okamžitě zahájeny práce na čištění veřejných komunikací a dvorů velkých firem a továren, jakými byly například areál loděnic nebo Celní správy atd. S pracovníky Rozvodných energetických závodů jsme čistili a myli trafostanice i rozvodná elektrická zařízení, aby mohly být co nejrychleji obnoveny dodávky elektrické energie. Po pěti dnech nepřetržité práce nám přijelo na pomoc 25 dobrovolných hasičů z obce Hlušice na okrese Hradec Králové, aby tak vystřídali mělnické členy v nočních hodinách, umožnili jim částečný odpočinek v sobotu či v neděli. Hlušičtí tak odpracovali celkem 1200 hodin. My – členové Zásahové jednotky jsme odpracovali po dobu povodně 7626 hodin Po zrušení výjimečného stavu ještě na žádost obce Hořín jsme pomohli odčerpávat spodní vody a odpracovali jsme dalších 1553 hodin. Dobrovolní hasiči z Velkého Borku na území města odpracovali 391 hodin. Do zásahových prací se zapojili také ti, kteří nebyly zařazeni v Zásahové jednotce, ale odpracovali dalších 1487 hodin. Během povodní a po nich jsme 2250 hodin věnovali údržbě výzbroje, výstroje, techniky a budov. Péče o naše nejzákladnější prostředky se vyplatila – umožnila tak jejich plné využití při záchranných a likvidačních pracích. Vůbec nám přitom nešlo o počet odpracovaných hodin, ale především o dobrou pověst všech dobrovolných hasičů. Jaroslav Havel velitel Jednotky Sboru dobrovolných hasičů Mělník
66
Protipovodňová opatření
Protipovodňová
opatření
některých bezprostředních opatřeních na Mělnicku svědčí několik skutečností, o nichž podali své informace pracovníci Městského úřadu Mělník, mj. (abecedně): Jana Bohuslavová z odboru vnitřních věcí, Jana Kašparcová z odboru rozvoje, Ing. Dana Kratěnová z finančního odboru, David Kučera, vedoucí odboru vnitřních věcí, Květa Kulíšková, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, MVDr. Ctirad Mikeš, tehdejší vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, Jana Mikšovská ing. Erika Müllerová z odboru místního hospodářství, Pavel Průcha, vedoucí odboru výstavby a rozvoje, Helena Vavřinová, redaktorka zpravodaje města Mělnická radnice.
O
Přímo na Mělníce povodeň zasáhla 390 domů ve čtvrtích Mlazice a Pšovka, kde bydlelo 1355 občanů. Mnoho z nich nalezlo azyl u známých či příbuzných, další byli ubytováni ve zvláštní škole, na Neuberku – internátu zdejší zahradnické školy, v tělocvičně Základní školy Jindřicha Matiegky. Imobilní občané byli ubytováni v mělnickém Domově důchodců a v nemocnici. Od pondělí 12. srpna byli občané v ohrožených oblastech informováni o hrozícím nebezpečí. Nucených a rychlých evakuací bylo minimum. Ale přece jen se stalo - jedni starší manželé na Českolipské ulici nechtěli opustit svůj dům, doslova se zabednili, nesvítili, aby se nepřišlo na to, že jsou v domě. Až na ně upozornila jejich dcera z Prahy. Na místo vyrazila záchrana v podobě obojživelníku, oba stařečky vytáhli mokré, prochladlé a odvezli je do náhradního ubytování.
67
Protipovodňová opatření
Ustavené hlídky roznášely narychlo vytištěné letáky s informacemi o tom, co postupně dělat, kde mohou postižení občané nalézt pomoc. Všechny domy po povodni prošli statici a pracovníci odboru výstavby a odboru rozvoje města. Domy pak rozdělili do tří skupin: do neporušených se mohli majitelé vrátit; jiné domy měly praskliny, bylo možné vynést si pouze důležité předměty, ale nestěhovat nábytek; do dalších domů byl vydán zákaz vstupu. Kde nebylo zjištěno statické narušení objektu, byl doporučen postup prací: odstranění podlah, obkladů, omítek, dále větrání, vysoušení, osazení sádrových terčů v místech popraskaných zdí a neustálé sledování objektu jeho samotným vlastníkem. Při zjištění dalších negativních jevů doporučili pracovníci stavebního úřadu vlastníkům zajistit si již na své náklady statické posouzení nemovitostí oprávněnou osobou, jakož i další jednání se stavebním úřadem. V případech zjištěného statického porušení objektů, vydával stavební úřad rozhodnutí o odstranění stavby nebo nařizoval zabezpečovací práce v souladu s ustanovením stavebního zákona číslo 50/1976 Sb., a s dalšími souvisejícími předpisy. V postižených oblastech byly okamžitě rozmístěny kontejnery, po naplnění se permanentně vyvážely. Rovněž byly přistaveny kontejnery na uhynulá zvířata. Pracovnice Městského úřadu a pomocnice z Celní správy vozily lidem pomoc ve formě desinfekčních prostředků a všeho, co mělo město k dispozici ve skladu humanitární pomoci v Tyršově domě na Mělníce. O tuto službu se dobrovolně postarali členové TJ Sokol.
68
Protipovodňová opatření
Celé území zasažené povodní hlídali strážníci Městské policie, pracovníci Celní správy a dobrovolní hasiči. Jen díky jim se dařilo zabránit nezákonnému rabování. O úklid pečovali pracovníci technických služeb nejen z Mělníka, ale i z dalších měst přijeli na pomoc. Vyklízeli vytopené domy, vytrhávali podlahy, otloukali omítky. Po záplavách - rozbitá komunikace
Nedostatkovým zbožím byly boty-gumovky a rukavice. Přímo na radnici se vydávalo lidem oblečení, získané ze sbírky občanů. Také firma Mepla zdarma k tomu účelu zapůjčila své skladovací prostory. Na Městském úřadu byla 24hodinová nepřetržitá telefonní služba. Město zajišovalo stravování pro všechny dobrovolníky. Všichni byli přitom velmi trpěliví a patří jim obrovské poděkování. Soupis škod: uhynulo 10 tun ryb na Hadíku vinou splachů z polí a nedostatku kyslíku, dále sedm tun uhynulých drobných hospodářských zvířat (slepic, králíků, krůt). Zajímavé zjištění: ani jeden pes nebyl mezi uhynulými! Dále přišlo o život 3, 5 centů lesní zvěře (srnek a zajíců).
69
Protipovodňová opatření
Bilance odpadu: 5,5 metrických centů produktů živočišného původu z domácích ledniček, 16 000 m3 odpadu bylo odvezeno na skládku u obce Uhy a zčásti umístěno ve dvou mezideponiích: Na Průhoně a Na Ráji. Náklady na odvoz a likvidaci odpadu činily 11 miliónů korun. Objem odpadu představoval množství dvakrát větší, než vyprodukuje město Mělník za celý kalendářní rok. V mělnickém útulku bylo po povodni umístěno celkem 152 psů, z toho 134 ze zatopených Mlazic a Pšovky, dále také 15 psů ze Zálezlic. Kromě nich rovněž 68 koček. Všechna zvířata prohlédl veterinář a také jim aplikoval potřebnou vakcinaci. Půjčky občanům ze Státního fondu rozvoje bydlení poskytoval Městský úřad postiženým občanům. O výhodnou půjčku si v prvním termínu zažádalo 23 občanů; šlo o půjčku do výše 50 % z celkové částky podle stavebního rozpočtu na opravu nemovitosti postižené povodní. Půjčka se splácí deset let a je úročena pouze jedním procentem. Garantem půjček je město. Občané požádali o šest miliónů korun, jejich žádosti schválilo zasedání zastupitelstva již v říjnu 2002. Žádosti na opravu bytového fondu formou dotace od 39 občanů poslal Městský úřad na Středočeský kraj. Na opravu místních komunikací se pokusilo město využít i programu PHARE, vyhlášeného Evropskou unií. Jde o dotaci ve výši 8,5 miliónů korun na opravu komunikací postižených srpnovou povodní v roce 2002. Žádosti o příspěvky a dávky podané občany postiženými povodní vyřizoval odbor sociálních věcí a zdravotnictví města. Šlo především o jednorázový příspěvek až do výše 30 000 Kč na rodinu a do výše dalších 15 000 Kč pro rodinu s dětmi. Z Mělníka si požádalo 462 občanů, z Dolních Beřkovic 353, z Horních Počapel 113,
70
Protipovodňová opatření
z Hořína 218, z Tuhaně 146, Kel 153, Obříství 258, z Lužce nad Vltavou 92, Liběchova 27, Zálezlic 115 a z Chlumína 5 občanů. Dalších 71 žádostí bylo postoupeno jiným pověřeným úřadům podle místa trvalého bydliště, 159 žádostí muselo být zamítnuto pro nesplnění předepsaných povinností nebo se žadatelé pokusili zneužít situace. Do poloviny října 2002 bylo vyplaceno téměř 61 miliónů korun. Výstavba ubytování pro občany postižené povodní se uskutečnila v autokempu Mělník – dvacet ubytovacích jednotek pro dočasné ubytování sloužilo svému účelu. Předpokládá se využití dotace poskytované státem ve výši 200 000 Kč na jednu ubytovací jednotku. – Rada města dále rozhodla nahradit 10 nevyhovujících chatek novými zateplenými o rozměrech 6 krát 6 metrů, s terasou, samostatným sociálním zařízením a vytápěním. V každé chatě byl instalován plynový kotel. Jde o chaty pro čtyři osoby, které postavila firma Večeřa z Adamova u Českých Budějovic. – Na místě, kde stálo sedm obytných sudů, postavila stavební firma Neumann přízemní zděný řadový objekt s deseti ubytovacími jednotkami, každá pro dvě osoby se samostatným vchodem, sociálním zařízením a kuchyňkou. – Zároveň začala výstavba třípodlažního domu s nájemními byty v Sokolské ulici, a to pro občany s trvalým bydlištěm na Mělníce, kteří přišli demolicí o dům a neměli možnost postavit si dům nový, by s využitím státní dotace. Informační výstražný a varovací systém na území města Mělníka zahrnuje pouze sedm funkčních rotačních sirén. Ty umožňují varování obyvatelstva pouze akustickým tónem. Bezpečnostní rada města bezprostředně po srpnové povodni v roce 2002 projednala požadavek na vybudování kvalitního informačního výstražného a varovacího systému. Doporučila uvolnit příslušné finanční prostředky ve výši 3,7 miliónů korun. Celý projekt počítá s 87 ozvučenými místy (tzv. hnízdy) a s 295 reproduktory. Půjde o moderní bezdrátovou obousměrnou komunikační sí, jakou město bezpodmínečně potřebuje a aby se obyvatelé cítili v něm bezpečně.
71
Z Velké povodňové balady Jan Zeman Morálka vlčí. Bunkr s dioxynem Za hrází nezahynem.
Že přehrady máme plné? Že se voda dolů hrne? Tak jako vždy! A co má být? Letní klid Si nenecháme vzít! Že Vltava podezřele stoupá? Že už se pár vesnic koupá? Tak plač! Zapneme nejnovější počítač. Pustíme povodňový model. Neříkejte, že udělá po povodí bordel. Evakuovat nestihli, věřili Nám. Měli jme přec povodňový plán. Povodňové modely k tomu. Nezavinili jsme tu pohromu. Dělali jsme, co se dalo. Novinářů Nás pár štvalo…
Ekolog Nás loni přiměl stavět hráz. Nebýt toho, velmi mnoho škod se mohlo stát. Voda se rozlévá široko daleko Pod Mělníkem obří jezero. Plave zámek Liběchov. Nejeden dům, nejeden chov. Voda se valí dál Terezín zaplaví, Lovosice. Zaplaví spodek Ústí, Neštěmice. Když se do nich vřítil příval z Krušných hor Třistadvanáct milimetrů za den na Cínovci. Tropický mor…
Rozlévá se Vltava. Rozlévá se Labe. Osmdesát procent Kralup plave. Rozlévá se Vltava. Zpětně vzdouvá Labe. Do Spolany valí se Proudy vody dravé. Vyplavují kde co. Uniká tam i chlor. Chemička mlčí.
Nad novou dálnicí Pějí hory chvály Je prý pěkně postavená Pevná jako skály Po čtvrt roce u dálnice Velká voda teče I kus dálničního tělesa I kus mostu vleče Ve starém vltavském korytě Leží kus dálnice rozbité.
72
Tři etapy 2012 - 2013
Tři etapy 2012 - 2013 ěstský úřad Mělník nyní realizuje protipovodňová opatření v létech 2012-2013 ve třech etapách podél toku Labe od Rybář a Veslařského klubu až po čističku odpadních vod. Mělo by tak být napříště chráněno před stoletou vodou.
M
Mlazice a přístav. Jde o lokalitu s převážnou zástavbou rodinných domků a menších provozoven. Pozemky pro protipovodňovou ochranu tvoří převážně pole a zahrady. Chránit je bude protipovodňová hráz v délce 1744 metrů a drenážní potrubí. Ochrana pro areál firmy České přístavy a.s., který leží těsně u řeky Labe, je navržena v podobě štětovnicové zdi o délce 1177,8 metrů. Součástí opatření jsou vzpěrná vrata na vjezdu do přístavního bazénu a na ústí říčky Pšovky do Labe. Komplex mělnického vinařství a bytového domu bude chráněn vybudováním základů pro mobilní hrazení v délce 99,2 metrů a opěrnou zdí dlouhou 248 metrů. Lokalita Rybáře u starého mostu přes řeku Labe. Jde zejména o rodinné domy. Budou zde postaveny základy pro mobilní hrazení v délce 159,7 metrů, zídka dlouhá 22,1 metrů a nábřežní ze o délce 30,2 metrů. Celý projekt řeší protipovodňová opatření na ochranu částí Mělníka před povodní z řeky Labe. Výškově jsou opatření navržena na stoletou vodu s bezpečnostním převýšením 30 cm. Respektují se přitom výsledky výpočtů průběhu hladiny při průchodu stoleté vody na matematickém modelu, včetně snižování hladiny směrem po proudu. RNDr. Jiří Hakl odbor životního prostředí a zemědělství MěÚ Mělník
73
Získané finanční prostředky
Získané finanční
prostředky
inanční odbor MěÚ Mělník vyčíslil a vydal přehled o finančních prostředcích získaných na náklady spojené se srpnovou povodní v roce 2002.
F
Ze státního rozpočtu získalo město 46 mil. Kč jako dotaci do povodňového fondu. Na základě smluv dostávali vlastníci domů příspěvky na opravy. Se Státním fondem rozvoje bydlení uzavřelo město smlouvu na nízko úročený úvěr ve výši 4690 tis. Kč. Občanům tak mohly být poskytovány půjčky s 1 % úrokem. Z fondů Evropské unie získalo město další dotaci ve výši 21 mil. Kč. Od Krajského úřadu získalo město dotace ve výši 4809 tis. Kč na opravu komunikací a dále dotaci ve výši 1949 tis. Kč na demolice objektů. V roce 2002 bezprostředně po povodni obdrželo město od regionu 11 384 tis. Kč na provozní náklady spojené s povodní. Do roku 2012 činily finanční zdroje města, určené na náklady spojené s povodní, přes 17 miliónů Kč. Povodňové sbírky a dary činily 4671 tis. Kč + 3300 tis. Kč; z toho například partnerské město Wetzikon 1264 tis. Kč, Nadace Člověk v tísni 1800 tis. Kč, Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 460 000 Kč, Odborový svaz pracovníků státních orgánů a organizací 261 000 Kč, město Uherské Hradiště 400 000 Kč, město Oranienburg 604 000 Kč, město Hradec Králové 800 000 Kč, město Chrudim 500 000 Kč a Česká spořitelna 420 000 Kč.
74
V Kralupech nad Vltavou
V Kralupech
nad Vltavou
nformace poskytl Jiří Mácha z krizového řízení města. Podle zákona č. 254/2000 Sb. zpracovávají povodňové orgány obcí, obcí s rozšířenou působností a účastníci ochrany před povodněmi, jimž je to ze zákona uloženo, z každé povodně komplexní zprávu. Zprávu o povodni v roce 2002 ve městě Kralupy nad Vltavou zpracovala firma Koordinace – ing. Papež a je uložena na městském úřadě (pracoviště pro krizové řízení), v městské knihovně a v městském muzeu.
I
V tomto dokumentu jsou podrobně (po resortech, i po všech obcích okresu Mělník) uvedeny jak škody způsobené povodní (pro město Kralupy nad Vltavou byly celkově vyčísleny na 845 084 tis. Kč), tak jsou zde seznamy těch, kteří pomáhali a jakým způsobem.
Z mnoha opatření lze uvést kupříkladu zpracování kvalitních povodňových plánů pro všechny objekty v majetku města, vybudování rozsáhlého vyrozumívacího a varovacího systému pro případ mimořádných událostí, zhotovení a vyznačení hlásných profilů na Vltavě a potocích protékajících městem, zpracování evakuačního plánu města a povodňových plánů vlastníků nemovitostí a zakoupení protipovodňového materiálu. Určitý problém je v současné době ve finančním vyčíslení těchto akcí. Veškeré podklady jsou již v archivu a ten se právě v tomto období přemisuje do nových prostor.
75
V Kralupech nad Vltavou
Kralupy nad Vltavou - zaplavené centrum města
K dispozici je i poměrně velké množství archivního fotografického materiálu. Město Kralupy nad Vltavou v současné době žádá o státní dotaci na další rozšíření vyrozumívacího a varovacího systému. Jde o město, kde se kumuluje ohrožení jak povodní na řece Vltavě a dvou potocích (tzv. „bleskové“ povodně), tak i ohrožení, související s přítomností chemického průmyslu a s přepravou nebezpečných chemických látek po silniční a železniční síti. V případě kladného vyřízení dotace, se všechna opatření pro varování obyvatelstva jak pro případ povodně, tak i pro případ vzniku jiné mimořádné události, dále významně rozšíří a zkvalitní.
76
Zpráva kronikáře Neratovic
Zpráva kronikáře
Neratovic
o deseti letech od této tragické události, která mě zastihla jako občana města Neratovice (funkci kronikáře jsem oficiálně převzal 1. července 2003) a zaměstnance chemického podniku Spolana, oživuji zvolna blednoucí vzpomínky na dny i noci plné nejistoty, pláče a lidské solidarity. Poskytuji proto pouze informační mozaiku od začátku povodně do relativní doby napravených škod, od obce Libiš (která je od roku 1990 samostatná, ale pevně srostlá s městem Neratovice), až po Lobkovice (od roku 1960 přidružená obec města Neratovice), tedy proti toku řeky Labe, tak jak se šířila povodeň.
P
Lidé Neratovicka jsou na menší zátopy přivyklí. Většinou velká jarní voda na chvíli zaplaví zahrádky, políčka a maximálně sklepy domků na březích řeky. Velmi dlouhou dobu tak vodní živel ukolébával lidskou ostražitost, dávno nežije očitý svědek poslední tragické povodně, který by varovně zvedal prst a písemné záznamy o možných hrozbách pokryl prach. Podle knihy Říp, hora v jezeru (Karel Žebera a Jiří Mikula, 1982) byla zdejší krajina skryta ještě na konci druhohor pod vodami křídového moře. Poté se začal Český masív v pravidelných kolísavých rytmech zdvihat. Ve třetihorách a na začátku čtvrtohor se zde střídala dlouhá období souší a průtočných jezer, která mimo další zalévala celou oblast dnešních regionů Mělnicka a Roudnicka.
77
Zpráva kronikáře Neratovic
V průběhu třetí doby ledové dochází k poklesu území při dnešním soutoku Labe s Vltavou, od pradávna nazývaného Tramtárie, což se zřetelně projevilo ve vývoji říční sítě. Labe i Vltava opět stěhují svá koryta, Labe od východu na západ (od Tišic k Neratovicím) a Vltava se vlévá do Labe stále jižněji. Za čtvrté doby ledové a následující doby meziledové se řečiště ustálila do podoby, která jen s nepatrnými změnami vydržela až do dnešních dnů. Od začátku dvacátého století dochází k velké, více méně systematické říční regulaci. Řeky se narovnávají, prohlubují se jejich koryta, zpevňují břehy, je na nich postavena soustava jezů, zdymadel, hydroelektráren, vodních nádrží. U Neratovic je v letech 1914 až 1922 vybudována plavební komora, v roce 1931 dokončena stavba jezu a od 1. listopadu 1945 je v trvalém chodu malá vodní elektrárna Lobkovice. Přesto nadále dochází k menším i větším záplavám Po červencových povodních na Moravě v roce 1997 uběhlo pět let a lidé začali věřit, že něco podobného se dlouho nebude opakovat. Náhle a nezadržitelně se přiblížila velká, pětisetletá voda. Záplavová vlna na Labi nevznikla přímo v důsledku dešů, ale druhotně tím, že při soutoku Labe s Vltavou u Mělníka měla rozvodněná Vltava takovou sílu, že prakticky zastavila tok Labe. To pak reagovalo zvyšováním hladiny v délce několika kilometrů podél soutoku. Hladina řeky se zvedla o několik metrů nad normální stav, přitom vzniklo ohromné jezero o rozloze několika km2, které zaplavilo okolí a ničilo vše, co zasáhlo.
78
Zpráva kronikáře Neratovic
Povodeň v Libiši Nejprve úryvky z kroniky obce Libiš (autor Pavel Schebesta), která leží sedm kilometrů jižně od Mělníka, ze severovýchodu k ní přiléhá přírodní rezervace Černínovsko, na východě sousedí s areálem Spolany a na jihu s městem Neratovice.
Úterý 13. srpna Třetí den hustě prší, v obci ještě panuje příslovečný klid před bouří. Večer je vyhlášena pohotovost, zasedá krizový štáb. Nikdo netuší, že se od Mělníka na Libiš řítí katastrofa, která nemá pamětníka. Drama začíná.
Středa 14. srpna V noci už dochází k evakuaci staré Libiše a přilehlého sídliště. Škola a sokolovna se plní postiženými lidmi. Od časného rána se budují zábrany, které stoupající voda zatlačuje stále výš. Do obce se sjíždějí záchranářské posily. Večer už je zaplavena i hlavní Mělnická ulice.
Čtvrtek 15. srpna Záplava stále stoupá, třetina obce je pod vodou, která se dostává i do vedlejších ulic nad Mělnickou ulici. V poledne je vyhlášen první chemický poplach kvůli úniku chlóru ze Spolany. Odpoledne povodeň kulminuje a zvolna začíná ustupovat. Do Libiše přijíždějí první automobily s humanitární pomocí.
79
Zpráva kronikáře Neratovic
Komunikace ve Spolaně u Kaprolaktamu
Foceno 16. srpna 2002
Foceno 16. srpna 2008
80
Zpráva kronikáře Neratovic
Pátek 16. srpna Voda ustoupila pod spodní část obce. Z opadlé záplavy se vynořují obrazy zkázy – zhroucené domy, zdevastované okolí. Libiš žije v režimu válečné zóny. Odpoledne se koná první schůze občanů, na níž se hovoří o situaci.
Sobota a neděle 17. a 18. srpna Obec je bez vody, obyvatelé vyklízejí trosky z vyplavených domů. Začíná úklid zdevastované části Libiše. Budova nové hasičské zbrojnice a obecní knihovny je odsouzena k demolici. Úklid je v plném proudu. Do obce se stále valí jiná, příjemnější řeka – humanitární pomoc všeho druhu, shromaž ují se sbírky ošacení a dalších věcí. Pomoc nabízejí jednotlivci, firmy i instituce z okolních nepostižených oblastí.
Pátek 23. srpna Večer je znovu vyhlášen chemický poplach 3. stupně – ze Spolany opět uniká chlór. Mrak nebezpečného plynu se tentokrát převalí přes velkou část obce. V dalších dnech už jde o první demolice poškozených domů, přijíždějí první skupiny dobrovolníků z různých částí republiky.
V pondělí 26. srpna Vrcholí sanace chlorového objektu ve Spolaně. Je připravena evakuace. Nové vedení chemičky činí první kroky v komunikaci s veřejností.
81
Zpráva kronikáře Neratovic
Září Končí základní úklid vesnice, obyvatelé vysoušejí postižené objekty, pokračují demolice. V sokolovně a základní škole stále bydlí vyplavení občané. Samospráva zvažuje řešení bytové situace postižených. Odjíždějí vojáci a policisté. Do Libiše se pomalu vrací normální život. Říjen Zastupitelstvo obce schvaluje výstavbu nových bytů.
Z dalších poznámek kronikáře Voda zaplavila Libiš ze severu, od Štěpánského mostu, skrze Libišskou strouhu a od Černínovska (za nímž přes řeku leží obec Tuhaň). Domy, které „vzala“ velká voda, byly většinou postaveny ze sušených cihel přezdívaných „buchty“, především neměly zdi svázané pořádným či žádným „věncem“, proto se složily jak „domečky z karet“. Voda zaplavila nejstarší část obce do výšky 1-2 metru (6,5 m nad normálním stavem), postihla 1/4 obce a 400 obyvatel, způsobila mnohé lidské tragédie. Zaplaveno bylo 140 popisných čísel. Povodeň „nepřežilo“ okolo 70 různě velkých objektů. Na 32 čísel popisných (většinou rodinných domů) byl vypsán demoliční výměr.
82
Zpráva kronikáře Neratovic
Provoz LAO ve Spolaně
Foceno 16. srpna 2002
Foceno 16. srpna 2008
83
Zpráva kronikáře Neratovic
Z obecního majetku povodeň zničila knihovnu s více než 7800 knihami – finanční škoda 2 mil. 365 tis. Kč, dále bylo postiženo zázemí pro výjezdovou jednotku dobrovolných hasičů, byla zaplavena čistírna odpadních vod, přízemí zdravotního střediska a sklep mateřské školy. Zcela pod vodou byla přírodní rezervace Černínovsko. Voda zaplavila do výše 1,5 m historické objekty libišského kostela sv. Jakuba s okolním hřbitovem. Největší škody napáchala na uložených bohoslužebných oděvech. Zaplaven byl areál chemické továrny Spolana, který leží z 80 % na katastru obce Libiš. Povodeň odnesla ze Spolany vše, co se dalo. Zaplaveny byly rovněž zásobníky s chlórem, který následně částečně unikl do ovzduší. Situaci monitorovali vojáci 11. praporu chemické ochrany z Liberce, kterým patří velký dík. Vlastníma rukama, odbornými znalostmi, poskytnutím zázemí, informacemi, materiálem i penězi pomáhali: dobrovolní hasiči, vojáci, policisté a další záchranáři z ČR, obecní úřad, pracovníci sokolovny, pracovníci Základní školy, členové TJ Sokol, podnikatelé, dobrovolníci místní a obětaví lidé z blízkého i vzdáleného okolí. Žáci libišské školy (90 dětí) byli 2. září mimořádně a bezplatně vypraveni na prodloužené prázdniny k moři, na dva týdny do italského Bibione. Pod záštitou Českého červeného kříže tuto akci zorganizovaly a sponzorovaly cestovní kancelář Podium-Azurra v čele s Dagmar Žákovou a Hositality Consulting pod vedením Richarda Košála. Dopravu dětí zajistil a uhradil Obecní úřad Libiš. Akce byla perfektně připravená, k maximální spokojenosti dětí i rodičů. Dětem bylo umožněno alespoň na chvíli zapomenout na prožité hrůzy uplynulých dnů, kdy s rodiči narychlo opouštěly své domovy.
84
Zpráva kronikáře Neratovic
Starostka obce Libiš Jindra Hudcová poděkovala jménem obce všem dárcům, kteří přispěli svými dary obci na zmírnění následků povodně. Předně majitelům cestovních kanceláří, kteří poskytli dětem pobyt u moře. Jsou to: cestovní kancelář NEW – DAMA a AXIA, dále oblečení poskytli Ing. Eva Lipovská, Oděvní závody – Lipany, a mnoho, mnoho dalších. Budova školy se stala dočasným útočištěm nejen pro evakuované spoluobčany, ale také pro hasiče a příslušníky armády. Obec Libiš pro postižené povodní rozhodla postavit obytný dům o 10 malometrážních bytech a ve 20 unimobuňkách umístit 27 osob. Pořadatelé Mistrovství světa silničních motocyklů v Brně zařadili obec Libiš do charitativního osudí mezi obce nejvíce postižené povodní. Libiš si vytáhl favorit číslo jedna, italský jezdec Valentino Rossi. V případě jeho vítězství by do libišské kasy putovala finanční podpora z výtěžku brněnského závodu a sbírky všech jezdců. Zvítězil Rossiho krajan Max Biaggi, malinko zmírnil utrpení v jihočeské obci Doudleby. Začátkem dubna 2003 přijeli s konkrétní pomocí i mniši - františkáni z německého Oranienburgu. Alžbětě Štruplové (85 let) přivezli nábytek a další dárky. V polovině května 2003, tři čtvrtě roku po povodních, asi pět rodin, včetně rodin s dětmi, nemá kde bydlet. Za vše mohou plané sliby vlády a nedostatek peněz. 1. listopadu 2003 předala na obecním úřadě v Libiši švýcarská delegace a zástupci Ambassador Club Praha symbolický šek na čtrnáct tisíc eur, jako dar pro libišskou knihovnu, která byla již od září opět v provozu.
85
Zpráva kronikáře Neratovic
Podle slov současného starosty obce Libiš Zdeňka Mráze není proti takto extrémní povodni ochrany. Pouze se po povodni vyčistila a prohloubila strouha (ústící do Labe u Obříství). Obec se jen zvolna vzpamatovávala z katastrofy. Místo zdemolovaných domů stojí dnes na jejich půdorysu většinou nové domovy. Lidé však na otřesné zážitky, ani s odstupem let, neradi vzpomínají.
IV. vrátnice Spolany
Foceno 16. srpna 2002
Foceno 16. srpna 2008 86
Zpráva kronikáře Neratovic
Drama v chemické továrně Chronologický přehled základních událostí povodně v areálu akciové společnosti Spolana Neratovice poskytl ing. Roman Hlinovský, velitel jednotky Hasičského záchranného sboru (HZS).
Pondělí 12. srpna V 16:00 hodin Okresní povodňová komise (OPK) není schopna seriózně stanovit prognózu pro vzedmutí Labe. V 19:05 je vyhlášen I. stupeň povodňové aktivity. Podle dílčího povodňového plánu HZS je pravidelně sledována hladina řeky Labe, kontrolují se objekty HZS, odstraňují se nepřipevněné prostředky do bezpečí.
Úterý 13. srpna V 08:00 OPK Mělník předvídá během odpoledne až večera vzestup hladiny Labe u podniku o dva metry nad současný stav. 08:15 zasedá povodňová komise Spolany. 10:20 příjem faxu z Povodí Labe Hradec Králové, poprvé oznamuje, že lze očekávat až stoletou vodu. Odstavuje se výroba kaprolaktamu a LAO (PVC odstaveno již od začátku července), zahájení prací podle dílčích povodňových plánů jednotlivých závodů. HZS pomáhá s plněním a instalací pytlů u ohrožených objektů. 17:15 vyhlášen II. stupeň povodňové aktivity. Pytluje se nepřetržitě celý den a celou noc. HZS zajišuje evakuaci materiálu z ohrožených objektů. Do Spolany dorazil specialista s výkonným čerpadlem z Chemopetrolu Litvínov. Labe stále stoupá. 19:30 dispečink Povodí Labe sděluje, že na Jizeře byl vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity, očekávaný přítok vody do Neratovic zítra odpoledne.
87
Zpráva kronikáře Neratovic
Středa 14. srpna V noci 02:00 voda v severní části podniku - přichází z lužního lesa (Černínovska). 02:56 vyhlášen III. stupeň povodňové aktivity. Pokračuje pytlování, demontují se elektromotory a další zařízení. Labe postupně zaplavuje podnik. 07:10 přestalo fungovat automatické měření výšky hladiny Labe v podniku. 07:30 odcházejí z podniku zaměstnanci, kteří nejsou nezbytně třeba na svých pracovištích. HZS evakuuje zaměstnance a materiál z objektů ohrožených vodou. Pomocí mobilní techniky HZS je odčerpávána voda z jímek zásobníků obou skladů chloru. Technické čety zajišují provizorní fixaci zásobníků proti nadzdvihnutí vodou. Na čerpání vody z jímek se podílí i specialista z Litvínova. 09:28 začíná se zatápět rozvodná stanice 100 kV. Postupně jsou odpojovány rozvodny elektrické energie v podniku. 09:47 výpadek elektrického napájení stanice HZS, která stále evakuuje ohrožené provozy a čerpá vodu. 10:00 voda v okolí stanice HZS a v garážích vystoupala do výšky asi 80 cm. Čerpací technika ani výkonné čerpadlo Chemopetrolu již nestačí odčerpávat vodu pronikající do skladu chloru. Voda stále stoupá. 10:09 zaměstnanci zatápěných částí postupně opouštějí podnik. 10:33 voda začíná vnikat do vodárny Lobkovice. Mezi 11. a 12. hodinou přijíždějí do Spolany první externí jednotky HZS s pomocí. Zaměstnanci HZS podniku Mitas Praha přivezli protipovodňovou těsnící stěnu – instalována u staré elektrolýzy. Další těsnící stěnu dovezla jednotka HZS Kaučuk. Největším přínosem se ukázal příjezd povodňového týmu jednotky HZS Chemopetrolu Litvínov se člunem, potápěčským a dalším speciálním vybavením.
88
Zpráva kronikáře Neratovic
12:00 hladina Labe stále stoupá. Stěhuje se telefonní ústředna. Přesun z administrativní budovy do objektu 250. Po 12. hodině se lze do severní části podniku dostat jen plavidlem. Jednotka HZS se evakuuje ze své stanice do objektu A 5110 (250). Je nasazeno družstvo z HZS Chemopetrol se člunem. V doprovodu dvou hasičů Spolany evakuuje zbývající zaměstnance podniku a pracovní četu, která prováděla fixaci zásobníku ve skladech chloru. Do podniku přijíždějí další externí jednotky HZS: Mladá Boleslav, Sokolov, Kladno, Fatra Napajedla. 14:30 vypnuta telefonní ústředna. Od 16. hodin jsou s využitím zkušeností povodňového týmu Chemopetrolu jednotky HZS, které se dostavily do podniku, rozdělovány do čtyř družstev a vysílány na člunech do severní části podniku. Plní odstavené železniční kotlové vozy vodou a fixují kontejnery závodu LAO ke konstrukcím a objektům, aby zabránily jejich nežádoucímu pohybu. 19:25 - 90 % podniku Spolana je pod vodou.
Čtvrtek 15. srpna 02:50 evakuováni poslední zaměstnanci podniku, kteří pokládali povodňové pytle u objektu A 1420. Labe stále stoupá a voda je i u vchodu do objektu A 5110, kde je umístěna nouzová základna jednotky HZS Spolana a provizorní operačně dispečerské pracoviště. Zřízeno přístaviště záchranných člunů. Stav hladiny zde umožňuje kotvení motorových člunů s ponorem 50 cm. V noci a ráno dokončila družstva HZS fixaci 25 kontejnerů LAO nalezených na území podniku a plnění asi 80 železničních kotlových vozů vodou. 07:00 velitel jednotky HZS Spolany informuje vedení podniku a vedoucí závodů na povodňové komisi o stavu zjištěném při ranním průzkumu podniku. Předpoklad kulminace Labe v Mělníku v odpoledních hodinách. 08:00 přesun povodňové komise do objektu Základní umělecké školy v Neratovicích.
89
Zpráva kronikáře Neratovic
10:40 – 12:00 je při průzkumu zatopeného podniku zpozorována mazutová skvrna u objektu energetiky. Vyslána skupina hasičů na člunu vybaveném nornými stěnami, a určená k likvidaci této skvrny. 12:10 při návratu zpozorovali hasiči, likvidující únik mazutu, žlutý mrak postupující od závodu elektrolýza. Protože byli vybaveni pouze na likvidaci olejové havárie, oznámili únik na improvizované operační středisko. Ihned byla vyslána průzkumná skupina (hasiči a vedoucí závodu elektrolýza) vybavená dýchacími přístroji a ochrannými obleky. Průzkumná skupina dorazila do prostoru nového skladu chloru asi ve 12:45. Po posouzení rozsahu úniku vyhlásil ve 12:47 velitel zásahu III. stupeň chemického poplachu. 12:48 – 12:54 oznámení o vyhlášení poplachu středisku OPIS Mělník a okolním obcím. 12:59 měření koncentrace chloru v Jiřicích – naměřitelné koncentrace pod spodní hranicí detekce chloru. Utěsňování starého skladu chloru. Hladina Labe stále stoupá a prognóza z Povodí Labe udává, že bude kulminovat přibližně mezi 12. - 24. hodinou. Utěsňování probíhalo až do večerních hodin a v 19:25, kdy bylo v okolí objektu naměřeno max. 12 ppm chloru, byl stupeň chemického poplachu snížen na II. stupeň. Instalace sorpčních stěn a zasypávání mazutové skvrny sorbentem, nutno měnit výšku ukotvení sorpční stěny podle změn výšky zátopové hladiny – po kulminaci dochází k večeru k pozvolnému klesání vody. 16:00 přílet ministra životního prostředí ČR Libora Ambrozka, obhlídka zatopené Spolany z vrtulníku. V odpoledních hodinách objeveno sedm kontejnerů, které uplavaly z podniku až do prostoru Štěpánského mostu. Zásahové skupiny se pokoušejí kontejnery připojit ke člunům a odtáhnout zpět do Spolany. Pokus je neúspěšný a kontejnery jsou přikotveny ke stromům. 20:15 hladina vody v podniku klesá.
90
Zpráva kronikáře Neratovic
Pátek 16. srpna Spaluje se zbytkový etylén, oznámeno na OPIS Mělník a starostům – upozornění na dým a v noci plamen – světelné efekty. Příprava revizí statiky budov. Hasiči zajišují dovoz 400 litrů hydroxidu sodného ke skladu chloru na provizorní přepracování plynného chloru z objektu na chlornan sodný. Večer zajišuje jednotka HZS Spolany za pomoci člunu HZS Mladá Boleslav další utěsnění obou skladů chloru (včetně výduchů na střechách). Při dotěsňování obou skladů byla v 18:45 zjištěna deformace a prasklina střechy na jednom ze skladů. Těsnící skupina provedla kontrolní měření – hodnoty v bezprostředním okolí skladu nepřesahovaly 12 ppm, nebylo zjištěno šíření chloru mimo prostor závodu Elektrolýza, II. stupeň chemického poplachu stále trval. Zjištěno, že okolí poškozené střechy není stabilní a mohlo by dojít ke zvětšování otvoru. Po dohodě s krizovým štábem Spolany byl vypracován plán utěsnění otvoru, připravena výroba těsnící záplaty, dodání polyuretanového tmelu a zajištěno vybavení zásahové skupiny. Po dramatické noční akci byl otvor asi v půlnoci utěsněn. Večer návštěva generálního ředitele Unipetrolu a několika ministrů české vlády, kteří se v noci účastní jednání krizového štábu.
Sobota 17. srpna 00:15 zásahová skupina je zpět na základně a velitel jednotky odjíždí informovat krizový štáb Spolany a krizový štáb města Neratovice o aktuálním stavu na místě úniku. HZS Středočeského kraje zajišuje vyslání dalších jednotek do Spolany. Soustře ují se u objektu A 5110 a jsou připraveny zajistit dodávku vody pro zkrápění dalších případných úniků. Voda klesá, zůstává pouze v severním cípu podniku. Použití člunů je omezeno jen na některé úseky. Značná část areálu je přístupná automobilům.
91
Zpráva kronikáře Neratovic
10:50 malý únik chloru ze starého skladu, ke kterému došlo vlivem poklesu hladiny spodní vody a následnému vzniku trhlin na přístavku na severní straně skladu. Prostor byl zkrápěn vodou, instalovány stabilní clonové proudnice a praskliny v objektu dotěsněny. Uniklý chlor nepřekročil hranice závodu Elektrolýza, II. stupeň chemického poplachu byl zachován. Jednotka HZS Spolany zajišuje osvětlení komína pomocí elektrocentrály. Osvětlení komína bude zajišováno trvale až do obnovení dodávky elektrické energie do podniku.
Neděle 18. srpna 10:00 zprovozněna technologie výroby chlornanu sodného, zajištěno odsávání plynného chloru z vnitřku objektu. Jednotky HZS zajišují chlazení technologie chlornanu a pomáhají pracovníkům elektrolýzy při instalaci hadice na odsávání plynného chloru z objektu. Objekt skladu posouzen statikem, bezprostřední nebezpečí nehrozí. Průběžně je proměřováno ovzduší okolo skladů chloru – naměřené hodnoty v okolí objektů nepřesahují 12 ppm.
Pondělí 19. srpna Přesun povodňové komise do administrativní budovy v areálu Spolany. Měřením nebyly zjištěny žádné koncentrace chloru vně obou skladů. Krizový štáb se souhlasem krajského ředitele HZS plk. ing. Jana Žižky rozhodl o odvolání chemického poplachu II. stupně a snížení na I. stupeň. Za přísných bezpečnostních opatření je v těžkých ochranných oblecích uskutečněn první vstup do skladu E 4920 a zjišován rozsah škod na vnitřním zařízení a konstrukci budovy. Situace se postupně stabilizuje, pracuje se na zprovoznění podnikové železniční vlečky, na řešení hygienické situace v podniku, na odklízení škod po povodni ve výrobních halách, kde to již opadávající voda dovoluje.
92
Zpráva kronikáře Neratovic
Komunikace mezi PVC a HZS Spolana.
Foceno 16. srpna 2002
Foceno 16. srpna 2008
93
Zpráva kronikáře Neratovic
Úterý 20. srpna Měření v okolí skladů chloru, chlazení chlornanu a zásobníků s dusitanem. Stav skladů chloru je stabilní, není zjištěn žádný únik do okolí, nový sklad bude prozkoumán až po celkovém odsátí starého skladu. Na HZS hlášen výskyt chloru v obci Obříství. Provedeno měření v obci v čase 22:51 až 23:05, výskyt chloru nebyl měřením prokázán.
Středa 21. srpna Pokračuje výroba chlornanu sodného z nádrží chloru ve starém skladu, úklidové práce ve všech provozech, kde již statik dal souhlas o vstupu. Nejdůležitějším úkolem je zprovoznit energetiku, čističku odpadních vod a kanalizační systém.
Čtvrtek 22. srpna Dokončeno odsávání chloru ze starého skladu, probíhá příprava na vstup do skladu.
Pátek 23. srpna Pracovník elektrolýzy uskutečnil v doprovodu dvou hasičů Spolany v těžkých protichemických oblecích první vstup do nového skladu chloru. Pohyb v prostoru skladu je obtížný. Zjištěno, že zásobník číslo 10 má odtržené potrubí z příruby a je zcela prázdný. U zásobníku číslo 7 bylo potrubí nejvíce zdeformované. Odpoledne probíhá stěhování podnikové jednotky HZS z provizorního stanoviště zpět na stanici HZS.
94
Zpráva kronikáře Neratovic
V důsledku přepouštění chloru z jednoho zásobníku do druhého došlo asi v 19 hodin k dalšímu úniku chloru (přibližně dvě tuny chloru do atmosféry skladu a asi pětina do ovzduší). Asistenční jednotka HZS Středočeského kraje, která byla přítomna na místě, začala se zkrápěním místa úniku. Ihned byla přivolána jednotka HZS Spolany, která začala instalovat stabilní vodní clony. 19:26 vyhlášen II. stupeň chemického poplachu. Pomocí polyuretanového tmelu byl utěsněn vnější pláš, dveře a větrací otvory. 20:02 preventivně vyhlášen III. stupeň chemického poplachu. V noci dorazila do podniku jednotka HZS Kaučuk s čerpadlem o výkonu 8000 l/min., čerpadlo bylo umístěno na přístavišti F 1000 a spolu se čtyřmi plovoucími čerpadly zásobovalo mobilní techniku jednotek HZS vodou. Spolana požádala Hydroprojekt a Hydroinform o spolupráci na dokumentaci průběhu povodně a při inventarizaci podkladů k jejímu vyhodnocení. Skupina ing. Jana Papeže, specialisty na vypracování povodňových auditů, nastoupila na průzkum podniku pro vytvoření zadané zprávy.
Sobota 24. srpna Po sérii měření, dotěsňování a trvalém zkrápění objektu byl v 00:25 hodin snížen chemický poplach na II. stupeň. Zásah skončil v ranních hodinách. Během odpoledne vytvořili hasiči jednotky Kaučuk asi 400 metrů dlouhé dopravní vedení od přístavu F 1000 až ke skladu chloru a zajistili tak dodávku vody pro stabilní clonové proudnice instalované předchozí noc při zásahu na únik chloru. U objektu je i nadále ponechána asistenční skupina, která zajišuje proměřování okolí na přítomnost chloru.
95
Zpráva kronikáře Neratovic
Neděle 25. srpna 09:40 další vstup do skladu E 4990 opět v těžkých protichemických oblecích. Průzkumem je zjištěno, že zásobník číslo 9 je bez tlaku a zřejmě prázdný. Pracovník závodu Elektrolýza v doprovodu dvou hasičů měří výšku hladiny vody v jímkách pod zásobníky. Asistenční skupina HZS, kromě pravidelného měření, sleduje i stav hladiny v jímkách. Na místě je připraven jeden vodní proud pro doplnění vody do jímky – při poklesu hladiny by mohlo dojít k pohybu zásobníku, deformaci potrubí a dalšímu úniku chloru. V odpoledních hodinách se do podniku dostavil specialista s podvodní kamerou, který zajistil průzkum dna zaplavených jímek a spodní části zásobníků.
Pondělí 26. srpna V podniku jsou přítomni potápěči v „suchých“ potápěčských oblecích, kteří za asistence jednotky HZS Spolany podkládají patky zásobníku číslo 7 a zajišují jej tak proti svislému pohybu směrem dolů. Pracovníci závodu Elektrolýza zajišují zásobník pomocí zvedáků ke stropu. Hasiči jednotky HZS Spolany fixují zásobník dřevěnými trámy a ocelovým „I“ profilem proti pohybu do stran. Po fixaci zásobníku asistují hasiči spolanské jednotky pracovníkům závodu Elektrolýza při demontáži deformovaného potrubí a instalaci pružné hadice na odsávání chloru ze zásobníku. Fixovaný zásobník je poté zkontrolován i pod hladinou podvodní kamerou. Zajišovací práce jsou ukončeny v 19 hodin. Mimořádné představenstvo Unipetrolu a Spolany odvolalo generálního ředitele ing. Radomíra Věka.
96
Zpráva kronikáře Neratovic
Úterý 27. srpna Na místo generálního ředitele Spolany nastoupil ing. Miroslav Kuliha. Pokračuje měření ovzduší v okolí skladů chloru a měření hladiny vody v jímkách skladu. 19:20 v prostoru železničního mostu v Neratovicích zpozorována na hladině Labe neznámá látka. Podle dostupných informací postupovala neznámá látka po Labi již od Kostelce nad Labem.
Středa 28. srpna Měření ovzduší a hladiny vody v jímkách pod zásobníky nepřetržitě 24 hodin. Chlazení technologie výroby chlornanu sodného rovněž nepřetržitě 24 hodin. Z rozhodnutí nového generálního ředitele byly ve skladu E 4990 instalovány kamery s cílem omezit počet vstupů do objektu a minimalizovat nebezpečí pro zasahující hasiče.
Čtvrtek 29. srpna Odvezeny odplavené kontejnery (tři prázdné, připravené k plnění a tři plné) s lineárními olefiny z prostoru Štěpánského mostu zpět do Spolany. Poslední sedmý (plný) kontejner se kvůli technickým problémům podařilo za pomoci vojáků 11. ženijního pluku z Litoměřic, dopravit do podniku až 17. října.
Pátek 30. srpna Demontáž přírub a instalace pružných hadic na zásobnících číslo 6 a 8, fixace zásobníků – příprava na odčerpávání chloru. Odčerpávání pokračovalo až do ranních hodin 31. srpna, kdy byly zásobníky 6 a 8 prázdné.
97
Zpráva kronikáře Neratovic
Sobota 31. srpna 05:00 zrušen II. stupeň chemického poplachu. Měření ovzduší a hladiny vody v jímkách pod zásobníky bylo v 07:30 též ukončeno. V 11:00 ukončil krizový štáb ve Spolaně svoji činnost a velitel sektoru ve shodě s generálním ředitelem Spolany konstatovali, že zásobníky chloru jsou již odsáté a nehrozí žádné nebezpečí.
Neděle 1. září Na úklid nastoupilo kolem 1500 zaměstnanců podniku a externích firem. Prioritou je zprovoznění energetiky, čistírny odpadních vod a vodárny. V 11:45 byl konečně zrušen I. stupeň chemického poplachu.
Dolní část ulic Masarykova a Nádražní
Foceno v roce 2008 98
Foceno 15. srpna 2002
Zpráva kronikáře Neratovic
Svědectví, dokumenty, hlášení Voda zaplavila areál podniku nejen od Černínovska, ale též z kanálů vystupujících z potrubí, kudy protéká Libišská strouha pod Spolanou, v blízkosti vrátnic III. a IV. Voda projevila smysl pro „černý humor“. V mazutové stanici u energetiky byla v době povodní jedna nádrž prázdná a druhá plná. Každý by čekal, že voda si „pohraje“ s prázdnou nádrží, ale stal se pravý opak. Silou povodně byla utržena plná nádrž, z níž unikl mazut do podniku. Areál podniku Spolana byl zaplaven z 95 % a hladina vody převyšovala o více než jeden metr výpočet hladiny stoleté povodně. V některých místech podniku byla výška hladiny od země až tři a půl metru. Na nejrozsáhlejším území se průměrně pohybovala kolem metru a tři čtvrtě. Tak jak opouštěla voda Spolanu, byly postupně zjišovány škody, které napáchala, a byla provedena i bilance uskladněných chemických látek, které vzala s sebou. Naštěstí chemické látky uniklé do životního prostředí neznamenaly vážnější ohrožení. Jednak proto, že z podstaty svého složení nepředstavují životu nebezpečné látky, ale také i proto, že jejich koncentrace ve vodě byla rozředěna do úrovně, která splňuje limity platné pro toto prostředí. Shrnuto – odstupující voda z průmyslového areálu s sebou vzala přibližně 3500 tun chemikálií. Z toho největší objem tvořily hnojiva (2380 tun) a sůl (1000 tun). Z výsledků měření vzorků vody a sedimentů na přítomnost dioxinů se ukázalo, že okolí Spolany nebylo výrazněji kontaminováno. Do vzduchu unikl etylén, chlor a oxid uhličitý.
99
Zpráva kronikáře Neratovic
Povodeň zastavila výrobu podniku více než na čtvrt roku, obchod téměř na půl roku. Způsobené škody se pohybují celkově v úrovni 1,5 miliardy Kč (Spolana má sjednanou ALL Risk Insurence - tzv. všerizikovou pojistku se sedmi pojišovacími ústavy, jejich lídrem je Česká pojišovna. Je pojištěn veškerý majetek společnosti a přerušení výroby v závodě PVC, které je nosným výrobním programem firmy, na zisku se podílí 45 %. Majetek, který mají pronajatý dceřiné společnosti, je majetkem Spolany, takže se pojistka vztahuje i na ně. Vše podle stavu v září 2002.). Během povodní došlo k personálním změnám ve vedení podniku (viz výše). O novém generálním řediteli bylo představenstvo Spolany a Unipetrolu přesvědčeno (oprávněně – jak ukázala budoucnost), že je lépe schopen vyvést Spolanu ze současné krizové situace a především nastartovat a řídit znovuobnovení chodu společnosti. Od 17. září se novým personálním ředitelem Spolany stal Ing. Jiří Juda, technickým ředitelem Jaroslav Tesařík, výrobním ředitelem Ing. Petr Lipták a na místo vedoucího útvaru Public Relations a tiskového mluvčího nastoupil Mgr. Jan Martínek. Změny byly jistě i reakcí na stížnosti občanů okolních obcí při začátku povodní, kdy jejich informovanost o stavu a bezpečí ze strany vedení podniku bylo více než nedostatečné. Vedle likvidace vlastních škod, které Spolaně způsobily povodně, podnik vyšel vstříc i potřebám krizového štábu v Neratovicích. Spolu se svými sesterskými podniky ze skupiny Unipetrol – Chemopetrolem Litvínov, Kaučukem Kralupy a Benzinou – zajistila Spolana v sobotu 17. srpna večer městu Neratovice a obci Libiš asi 6000 kusů igelitových pytlů pro úklidové práce. Pro potřebu hasičů, policie, městského a obecních úřadů okolí Neratovic a obce Libiš byly krizovému štábu předány Benzina Grand karty v hodnotě 25 tisíc Kč na čerpání pohonných hmot u čerpací stanice Benziny ve městě, jejíž provoz byl prodloužen v těchto dnech na 24hodinový režim.
100
Zpráva kronikáře Neratovic
K dispozici byly městu zapůjčeny dva osobní vozy, další byly připraveny posílit vozový park k zajišování organizace při likvidaci následků povodní v okolí Neratovic. Na základě požadavku krizového štábu města nabídl podnik aktivní pomoc při sběru a vyhodnocování vzorků zeminy či vody při sebemenším podezření obyvatel na jakoukoliv kontaminaci. Na zastupitelstvu města Neratovice oznámil finanční ředitel Unipetrolu ing. Jan Landa, že městu bude poskytnut finanční dar ve výši 1,5 milionu korun, stejná částka je určena pro obecní úřad Libiš. Smlouva o poskytnutí daru byla podepsána v pátek 20. září 2002 ve Spolaně. V co nejkratší možné době po ústupu povodňové vlny bylo zahájeno čištění splaškové kanalizace zanesené nečistotami a práce na zprovoznění čistírny odpadních vod. Ta je velmi důležitou podmínkou pro obnovení výroby v podniku. Zakázka na těchto pracích byla zadána specializované firmě Ondeo, která mohla ve Spolaně uplatnit svoje bohaté zkušenosti z likvidace následků záplav na Moravě v roce 1997. Firma sanovala například čistírnu odpadních vod v Ostravě. Čistírna byla plnohodnotně zprovozněna 15. října 2002. V září byla za účasti odborné firmy Royal Chemical započata sanace budov pomocí dezinfekčních postřiků. V celém podniku byla zpřísněna bezpečnost práce a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Vedení Spolany a jejích dceřiných společností společně s oběma odborovými organizacemi vyhlásily sbírku na podporu svých zaměstnanců postižených povodní. Prostředky byly shromážděny na účtu Nadace solidarity, a poté na základě žádostí rozděleny.
101
Zpráva kronikáře Neratovic
(Nadace vznikla v roce 1997 s cílem pomoci zaměstnancům chemických firem na Moravě a ve východních Čechách postižených povodněmi.) Vedení podniku poděkovalo všem zaměstnancům, kteří se podíleli na záchraně firmy. Zvláště pak všem externím jednotkám HZS ČR, které pomáhaly ve Spolaně při záchranných povodňových akcích. Členům HZS Spolany vyjádřil v dopise osobní poděkování starosta města Neratovice Mgr. František Morava. Ocenil v něm náročnou, vysoce profesionální a obětavou práci, kterou hasiči odvedli v krizové situaci spojené s únikem chloru a jeho likvidací. Generální ředitel Spolany se jménem podniku písemně omluvil městu Neratovice (a dalším obcím v okolí továrny) za způsobené problémy, nejistotu, stres a nedostatečnou informovanost. „Zavazuji se, že do budoucna udělám vše pro to, aby se podobný přístup chemického podniku k okolí neopakoval“, uvedl ve svém prohlášení.
Protipovodňový vývoj ve Spolaně Spolana zlepšila informovanost svého okolí (např. plošné rozesílání SMS zpráv zájemcům do mobilních telefonů; schůzky generálního ředitele s představiteli okresu, měst a obcí; tiskové konference; dohody s partnerskými městy a obcemi o spolupráci a vzájemné informovanosti) a otevřela se „světu“ (pořádání Dnů otevřených dveří, kdy se návštěvníci mohli seznámit nejen s areálem, ale i s péčí o bezpečnost zaměstnanců i okolí).
102
Zpráva kronikáře Neratovic
Byla provedena rekonstrukce skladového hospodářství (chloru, mazutu a jiných látek) a instalace moderních technických zabezpečovacích prvků tak, aby sklady vyhovovaly nejpřísnějším bezpečnostním požadavkům. Všechny toxické chemické látky musí být skladovány výše, než kam dostoupala voda při srpnové povodni v roce 2002, a pokud to není možné, tak tyto sklady jsou technickými prostředky ochráněny tak, aby k nim voda nepronikla. Velká zkouška. V úterý 3. prosince 2002 zahájila Spolana najíždění nejdůležitějšího ze svých závodů, výrobny PVC a s ní související chlorové chemie. Výroba PVC byla poslední, která nebyla po povodni zprovozněna. Samotný nájezd výroby, původně plánovaný na pátek 29. listopadu, byl na poslední chvíli odložen, protože generální ředitel Spolany slíbil, že podrobí obnovený sklad chloru nejnáročnější možné zkoušce: zaplavení vodou jako při povodni. A tak se stalo. Betonová vana pod jedním z pěti zásobníků na 80 tun kapalného chloru byla naplněna vodou. Ten, jelikož byl prázdný, se poslušně zvedl a stoupal spolu se stoupající vodou. Podstatné však bylo, že se na cestě vzhůru posunoval po ocelových lyžinách a řízeně nadzvedl obslužné lávky, které vedou nad každým ze zásobníků. Právě zkroucení lávek nad zásobníky bylo příčinou úniku chloru při povodních. Spolana prezentovala technické úpravy na zlepšení bezpečnosti skladu chloru novinářům, zástupcům ministerstev průmyslu a obchodu, životního prostředí a vnitra, a také starostům okolních měst a obcí. Na dotaz, zda další únik chloru je vyloučený, dostali novináři odpově , že stoprocentní jistota neexistuje u žádného technického zařízení, ale že provedená technická opatření určitě zabrání masivnímu úniku chloru, k jakému došlo při povodních v srpnu 2002.
103
Zpráva kronikáře Neratovic
Na jaře 2003 byla zahájena realizace moderního varovného informačního systému pro Spolanu a jejího okolí. Dne 24. května 2005 koupil polský PKN ORLEN S. A. od české vlády akcie UNIPETROL a. s. Tím získal podnik Spolana a. s., jako člen skupiny Unipetrol, nového majoritního vlastníka. V úterý 4. října 2005 během třídenní cesty po Středočeském kraji navštívil Spolanu Neratovice prezident republiky Václav Klaus s chotí Lívií. Oba byli mimo jiné seznámeni se situací o povodních v roce 2002. Před skladem chloru jim hasiči HZS Spolana předvedli ukázku zásahu při mimořádné situaci úniku chloru ze skladu. Hejtman Středočeského kraje Petr Bendl, který Václava Klause na jeho cestě doprovázel, doplňoval současnou realitu, která byla vidět z autobusu, osobními zážitky z povodní 2002 právě ze Spolany. Z hodnotících slov prezidenta republiky na závěr návštěvy bylo zřejmé, že jej prohlídka areálu zaujala a že se přesvědčil, že je Spolana na zvládnutí krizových situací připravena. Na přelomu března a dubna 2006 Spolana „hravě“ zvládla menší povodeň (zaplavena byla jen asi desetina areálu podniku). V úterý 16. května 2006 převzal v Brně generální ředitel Spolany od místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha osvědčení „Bezpečný podnik“. Spolana se tak zařadila mezi 48 podniků v České republice, které splňují podmínky programu bezpečného podniku. V pátek 27. října 2006 se většinovým majitelem Spolany stává polská chemička ANWIL, dceřiná společnost PKN ORLEN. Ve čtvrtek 11. října 2007 rezignoval ing. Miroslav Kuliha na post generálního ředitele Spolany, kterým se nově stal ing. Petr Lipták.
104
Velká voda v městě Neratovice
V lednu 2008 oznámila firma BCD CZ a. s., že realizace projektu „Spolana Dioxiny“ je u konce. Tzv. dioxinové objekty byly zdemolovány, kontaminované podloží a okolí budov bylo odtěženo a nebezpečné odpady odstraněny (sanační práce byly zahájeny v lednu 2006; k podepsání realizační smlouvy mezi společnostmi SITA CZ, BCD CZ a Ministerstvem financí ČR došlo v prosinci 2002, jistě i „přispěním“ povodní 2002). Úspěšně provozovaná unikátní technologie BCD, v této sestavě a objemu odstranění zvláště nebezpečných odpadů (přibližně 40 000 tun) byla odborníky pozitivně vyhodnocena a projekt ve Spolaně byl označen svým rozsahem a druhem jako největší na světě vůbec.
Velká voda v městě
Neratovice
Pondělí 12. srpna V 11:55 ze Záchranného hasičského sboru Mělník nahlášen II. stupeň povodňové aktivity – stav pohotovosti. 12:00 byla vyslána autohlídka Městské policie (MěP) do povodňové oblasti, byli svoláváni a aktivizováni členové povodňové komise a zabezpečena stálá služba u telefonu. 12.:05 první upozornění občanům rozhlasem. 12:10 druhé upozornění občanů rozhlasem. Svolána povodňová komise na zasedání.
105
Velká voda v městě Neratovice
12:15 telefonicky postupně varovány ohrožené podniky podle povodňového plánu. Průběžně mezi 12:30 – 18:00 hlášení II. stupně povodňové aktivity v Mlékojedech a Lobkovicích. 18:15 přijaty aktuální informace o stavu vody – hladina Labe v klidu, bezprostřední nebezpečí nehrozí. 19:00 kontrola zátopové oblasti městskou policií, zkontrolovány holobyty, útulek pro zvířata, stav hladiny Labe. 20:00 Labe je v normálu - další průběžné kontroly Labe, Mlékojed, Lobkovic - každou hodinu.
Úterý 13. srpna 00:10 hlídka městské policie neustále kontroluje Labe – mírně stoupá. 05.50 Labe o 50 cm nad normálem. 7:50 vyhlášení pohotovosti všem strážníkům městské policie. 8:50 vyhlášení pohotovosti všem dobrovolným hasičům. 10:50 OPIS Mělník vyhlašuje III. stupeň povodňové aktivity – stav ohrožení. Varování všem ohroženým podnikům a občanům v zátopové oblasti podle povodňového plánu. Povodňová komise zasedá nepřetržitě, příprava evakuace, zahájení odsunu uskladněného materiálu v ohrožených podnicích, příprava dopravních prostředků, pracovního materiálu a nářadí, navázání spolupráce s ostatními orgány: Policií ČR, zdravotnickými zařízeními, okresní hygienickou stanicí. 13.58 Hlídky MěP kontrolují stav Labe od 11:00 hodin stoupla voda o 25 – 30 cm. Příprava evakuace Ústavu sociální péče (ÚSP) u Lachemy. 15:15 neustálá hlídková služba – kontrola Labe, od 14:00 hodin stoupla voda o 25 cm. Hlídka MěP vyslána do Mlékojed pomoci občanům podle povodňových plánů nemovitostí. Evakuace ÚSP u Lachemy do evakuačního centra III. Základní školy 28. října.
106
Velká voda v městě Neratovice
17:15 zabezpečovací práce v oblasti „starých“ Neratovic, doporučení občanům evakuovat. 19:00 rozvoz písku. 19:10 hlídka MěP kontroluje Labe a Kojetický potok – voda stoupá, plnění pytlů. 20:00 stálá hlídková služba MěP kontroluje Labe – mírně stoupá. Průběžná kontrola stavu vody a zátopových oblastí během celé noci. 21:35 příprava evakuace ze zátopových území, připraveny autobusy. Stálé zasedání povodňové komise, členové podle potřeby v terénu. 21:40 kontrola hladiny Labe – pozvolný vzestup, aktuální informace: zdymadlo Mlékojedy – hladina Labe o 170 cm nad normálem, od rána vzestup o 110 cm, stálý pozvolný vzestup. 23:00 hladina Labe zvýšena asi o 20 cm, další zvyšování o 15 – 20 cm za hodinu, celkové zvýšení hladiny o dva metry. Stálá pohotovost MěP, Policie ČR, hasičských sborů. Příprava evakuace a evakuačních center, průběžné varování obyvatelstva v zátopových oblastech. Stavění protipovodňových hrází, plnění pytlů pískem.
Středa 14. srpna 07.00 příprava automobilů, autobusů, nákladních vozů, obstarávání pytlů, písku, pytlování a stavění hrází v ulicích, dodávání písku a pytlů k ohroženým objektům, na stavění hrází vyžádání dobrovolníků, požádání firmy Tesařík a Frank o zpracování prognózy výšky vody. 10:13 spuštěna evakuace „starých“ Neratovic, vyhlášena evakuace občanům. 10:17 přistaveny autobusy. Labe stále stoupá. 10:20 kontrola Kojetického potoka – zvýšený průtok. 11:31 přistavení autobusů a nákladních aut do Mlékojed, vyhlášena evakuace Mlékojed podle evakuačního plánu. 12:00 vypnut plyn a elektřina v zátopových oblastech. 12:40 kontrola vypnutí proudu v Mlékojedech – volána MěP.
107
Velká voda v městě Neratovice
13:10 rozhlasem byli povolání dobrovolníci na stavění hráze v ulicích Masarykova a Jarošova. 13:30 Policie ČR hlásí neprůjezdnost směr Neratovice – Mělník. Štěpánský most je uzavřen. 13:40 první autobus s evakuovanými opustil Mlékojedy, příprava evakuačních center: II. Základní škola, Urxova Mateřská škola, Společenský dům, III. Základní škola , Klub důchodců, Záchranná služba – stanoviště nyní v Domě Kněžny Emmy, vysílány další autobusy do zátopových území, hlášení a žádost občanům o pomoc, průběžné zajišování humanitární pomoci pro evakuované – deky, karimatky, přikrývky, pitná voda. 15:35 vyslán autobus do Lobkovic – evakuace. 16:00 vyslán autobus do Jarošovy ulice – evakuace „starých“ Neratovic. 17:30 dokončena evakuace Mlékojed. Příkaz vypnout plyn. Stálé varování rozhlasem a hlídkami MěP. 17:45 na pomoc povoláno vojsko. 21:15 občané několikrát upozorněni, aby ve „starých“ Neratovicích opustili domovy, jsou uzavírány zaplavené ulice (Masarykova, Palackého v Lobkovicích), evakuace obyvatel z ulic Za lesem, Hraniční. Odpojen proud, stálá kontrola a záchranné práce v zaplavovaných ulicích, voda stoupá o 20 – 30 cm/hod. Všichni policisté, hasiči a vojáci jsou v terénu. Stálá služba na telefonech MěÚ – recepce, starosta, povodňová komise - během celé noci. Pomoc okolním obcím Libiš, Obříství, Zálezlice, Kozárovice, Kly, a to až do ranních hodin.
Čtvrtek 15. srpna V 05:00 ubytování občanů z Obříství a dalších evakuovaných obcí ve Společenském domě. Povodňová komise má stálé zasedání, v terénu členové podle potřeby.
108
Velká voda v městě Neratovice
9:10 začátek evakuace občanů z ulice kpt. Jaroše, další evakuace, zajišování sudů u firmy Styl, hledání pohřešovaných osob a zachraňování těch, kteří se nechtěli nebo nestačili evakuovat, prověření hlášení z lobkovického jezu – ucpává se kládami, hrozí protržení. 12:00 z MěÚ v Kostelci nad Labem a od občanů hlášení, že je cítit přítomnost chloru, dotazy od občanů, zjišování informací, ve Spolaně není možno nikoho kontaktovat, telefony vypnuty. Labe stále zvolna stoupá. 12:20 MěP volá dispečink Spolany (na mobil) ohledně unikajícího chloru – prý prověří a zavolají. Žádost o informace a zásah na Okresním krizovém štábu. 12:50 sirénami Okresního úřadu vyhlášen chemický poplach III. stupně – únik chloru ze Spolany, ihned svolána bezpečnostní rada města a ustaven krizový štáb. Povodňová komise se stává součástí krizového štábu města. Situace v Neratovicích je dále pod kontrolou HZS Středočeského kraje.
Z povodňové knihy vybrala Ludmila Vítková místostarostka a předsedkyně povodňové komise
Voda zaplavovala „staré“ Neratovice od Spolany, dále od řeky a z kanalizace – do domů vnikaly nezadržitelně odpady. Povodeň dosahovala různé výšky, někde i dva metry – např. u psího útulku v ulici Práce (blízko Spolany). Zajímavé je, že v Řepových sadech a přilehlé části ulice Práce – středu nejstarší známé zástavby Neratovic (minimálně druhá polovina 17. století) se povodeň téměř neprojevila, nepočítáme-li zatopené sklepy; okolí přitom zápasilo s různě vysokou záplavou.
109
Velká voda v městě Neratovice
Pohled na Staré Neratovice
Foceno 15. srpna 2002
Foceno v roce 2008
110
Velká voda v městě Neratovice
Rozsah povodně a napáchané škody V Neratovicích byly zatopeny tyto ulice (směrem od Spolany): Práce, Jedová, Berty Pirunčíkové, Přístavní, U Luk, Štítová, Tovární, Kostomlatského sady (zázemí profesionálních i dobrovolných hasičů Neratovice), Valtrových, Krátká, Havlíčkova, Malá, Kolmá, Sadová, Štěpná, Na Závěrce, Labská; dále Nádražní, Masarykova a kpt. Jaroše. Demoliční výměry postihly celkem 7 domů, převážně v Sadové ulici.
Z činnosti odborů Městského úřadu v období záplav Vnitřní odbor od 13. srpna nepřetržitá služba u telefonu odpovídala na dotazy občanů. Zaměstnanci úřadu a dobrovolníci zajišovali služby v evakuačních místech. Evakuace se uskutečnila organizovaně a bez problémů. Evakuovaným občanům byla poskytnuta pomoc v rámci možností (deky, lehátka, potraviny, hygienické potřeby, oblečení). Nabídky na humanitární pomoc byly shromážděny a tříděny podle druhu. Byl zřízen centrální sklad ve Společenském domě, kam směřovala všechna pomoc a odtud byla i podle požadavků posílána do oblastí postižených povodní. Do služeb v evakuačních místech, ve skladu humanitární pomoci a při rozvozu prostředků pomoci bylo zapojeno celkem 43 zaměstnanců společně s dobrovolníky a tyto služby byly zajišovány nepřetržitě 24 hodin denně. Dále byla zřízena krizová čísla na dvou mobilních linkách. V sekretariátu starosty byla vydávána potvrzení na slevu elektrické energie a další různá potvrzení pro občany ze zatopených oblastí.
111
Velká voda v městě Neratovice
Finanční odbor vyhlásil veřejnou sbírku a založil zvláštní konto, z něhož se hradily nezbytné náklady na pohonné hmoty, potraviny a další materiál. Byly vypláceny sociální dávky, které se odhadovaly na 12,5 mil. Kč. Rada města rozhodla o hrazení demoličních nákladů, nákupu vysoušečů v hodnotě 100 tisíc Kč, vysoušecí hmoty Drycell ve výši 120 tisíc Kč.
Odbor školství, kultury, sociálních věcí a zdravotnictví zřídil celkem šest evakuačních center (II. ZŠ, III. ZŠ, IV. MŠ, Společenský dům, internát učiliště, Domov důchodců), kde bylo hromadně ubytováno 554 osob z postižených oblastí města Neratovice a okolních obcí. Celkově se odhaduje počet individuálně ubytovaných osob na 650 až 720. Školní jídelna II. ZŠ vydávala celodenní stravu. Telefonicky byly zajišovány objednávky, doprava, částečný rozvoz a přísun humanitární pomoci. Školní rok byl zahájen ve všech městských školních zařízeních s výjimkou III. ZŠ a MŠ v Mlékojedech, kde děti nastoupily až 16. září.
Odbor životního prostředí a správy majetku využil pět pracovnic pro nepřetržitou službu v evakuačním středisku v MŠ Urxova. Zajišoval materiální potřeby pro práce ve městě (písek, pytle, osvětlení). Organizoval práce ve spolupráci s První Polabskou společností. Po opadnutí vody začala práce v komisi, která v první fázi v terénu, společně s pracovníkem odboru výstavby (případně stavařem) a hasičem, umožňovala na základě prohlídky objektu vstup a užívání tohoto objektu. Dále byly vytypovány stavby, které potřebovaly prohlídku statikem. Spolupráce s HZS při odčerpávání vody. Dalším úkolem byla prohlídka města postiženého povodní za přítomnosti zástupce pojišovny, sepisování škod, vyplňování formulářů, zajišování vyklízecích prací v městských objektech, zadání prací na opravách, koordinace prací při úklidu města a odvozu odpadů.
112
Velká voda v městě Neratovice
Odbor výstavby a územního plánování (OVÚP)– pomáhal v evakuačních centrech a při budování protipovodňových hrází. V době, kdy došlo k poklesu hladiny vody tak, že bylo možné provést prohlídky jednotlivých rodinných domů a ostatních stavebních objektů (v pátek 16. srpna), byly vytvořeny tři komise z řad pracovníků OVÚP a ostatních stavebních techniků, které procházely jeden postižený objekt za druhým. Při těchto prohlídkách bylo lidem vydáváno: 1. povolení vstupu do objektu bez omezení, 2. povolení vstupu na vlastní nebezpečí, 3. zákaz vstupu do doby prohlídky objektu statikem, 4. zákaz vstupu do již zbořených staveb. Takto bylo prohlédnuto 110 objektů v Neratovicích, 15 v Lobkovicích, 140 v Mlékojedech, 70 v Zálezlicích, 35 v Kozárovicích a část budov v Libiši. OVÚP dále vypomáhal odstraňovat škody a postaral se o možné následné užívání staveb v majetku města (MŠ Mlékojedy, ÚSP Neratovice) Posledním velkým úkolem, kterým byl tento odbor pověřen, bylo zajištění odborného posudku hydrogeologa při řešení vysoké hladiny v pískovně v Mlékojedech.
Z publikace „50 let jachetního oddílu Neratovice“ (vydané v roce 2009): Ač naše loděnice (přestavěná budova bývalé ubytovny Spolany v ulici Jedová) neleží bezprostředně u břehu jezera nebo řeky, povodeň zaplavila loděnici až do výšky 150 cm. Velká část lodí byla před povodní včas odvezena na bezpečná místa, ale značná část vybavení loděnice byla zcela zničena. Celkové škody byly vyčísleny na 430 000 korun. Protože loděnice stojí hned vedle areálu Spolany a bylo možné předpokládat určitou kontaminaci zatopené stavby chemickými látkami, bylo třeba celý objekt asanovat. Rekonstrukce vypadala tak, že veškeré, nejen zničené ale i poškozené vybavení bylo odvezeno, omítky otlučeny, ocelové konstrukce omyty. Práce probíhaly díky neutuchající pracovní aktivitě členů oddílu velice rychle a jachtaři se mohli vrátit brzy do normální činnosti.
113
Velká voda v městě Neratovice
Mlékojedy Obec byla zaplavena téměř celá, mimo jiné i stanice dobrovolných hasičů. Demoliční výměr postihl osm objektů. Voda zaplavila obec od jezera Pískovna a od řeky. Nebyla zaplavena železniční tra Neratovice – Všetaty, jejíž násep tvořil zdánlivou hráz. Na železničním mostě hlídkovalo vojsko, propouštějící osoby v době povodní pouze na zvláštní potvrzení (např. z MěÚ Neratovice). Odhady škod, které způsobily katastrofální záplavy, prudce narůstaly každým dnem. Čísla nejsou zatím zdaleka konečná. Ještě před několika dny šlo o částku šest a půl milionu korun, 11. září byl odhad nejméně o deset miliónů větší. Starosta Neratovic František Morava uvedl, že se jedná pouze o škody způsobené povodněmi na obecním majetku (města Neratovice). Jednou z nejpostiženějších oblastí, které náležejí k Neratovicím, jsou Mlékojedy. V Mlékojedech byla kompletně zničena kanalizace v části zvané Kolonka. Podle jeho slov bude nutné kanalizační sí postavit celou znovu. Mlékojedy mají i další problém. Stále přeplněné jezero znemožňuje občanům odčerpávání vody ze sklepů a studní. Obyvatelé této příměstské části mají strach z příchodu mrazů. Řešení situace závisí právě na snížení hladiny vody v jezeře, u něhož pracuje obří vysoce výkonné čerpadlo. Mlékojedy byly poslední takto postiženou obcí proti proudu řeky. Dále byla jen částečně zasažena obec Kozly (na pravém břehu řeky).
114
Velká voda v městě Neratovice
Restaurace River, blízko železničního mostu
Foceno 15. srpna 2002
Foceno v roce 2008
115
Velká voda v městě Neratovice
Lobkovice Voda přišla od řeky. Zatopena Ostrovní ulice, „Hydro“ s tenisovými kurty a loděnicí, okolí mlýna, částečně Palackého ulice a samozřejmě lužní lesy. Záznam povodně: u domu čp. 39 v Palackého ulici 14. srpna – 9:30 hod. +1,2 metrů nad normální hladinou, koryto je plné, 12:30 +1,5 m, zaplavuje se cestička podél řeky, 19:00 hod. +2 metry, louka z velké části pod vodou. 15. srpna 7:30 +2,8 metru, vzestup hladiny se skoro zastavil, 13:00 +3, 09 metru kulminace, 19:30 hod. +2,93 metru, znatelný pokles. 16. srpna 7:30 +2,5 metru, 20:00 +1,75 metru. 17. srpna ráno už je Labe zpět v korytě. Maximální hladina činila tedy 3,09 metru nad normálem (asi 0,3 m pod stoletou vodou). Pod jezem (konkrétně Spolana) bylo maximum 5,61 metru nad normální hladinou (asi 0,75 m nad stoletou vodou). V Lobkovicích bylo zasaženo šest domů v Palackého ulici směrem k zámku Bylo štěstí, že voda jen pozvolna stoupala a neměla skoro žádný proud, tak na domech nezpůsobila velké škody (jen praskliny). Pro srovnání další velké vody v posledním desetiletí: březen 2000 +1,46 m, 5. ledna 2003 +1,23 m. 3. dubna 2006 +2,05 m (podle měření Martina Čejky).
Humanitární pomoc 21. srpna v podvečerních hodinách přijela do Neratovic humanitární pomoc ze spřáteleného města Radebergu. Starosta města Gerhard Lemm přivezl tři vozy s přívěsy plné materiální pomoci, které bylo v té době tolik třeba: rukavice, holínky, lopaty, kolečka, dětské ošacení, dezinfekční a hygienické prostředky.
116
Velká voda v městě Neratovice
Kromě toho vyslal Radeberg na pomoc jedno hasičské auto s čerpadly a se šesti hasiči, kteří v Neratovicích a blízkém okolí pomáhali likvidovat následky záplav. Starosta Radebergu předal městu Neratovice také finanční dar 5000 euro, což bylo v přepočtu 150 tisíc Kč, na pomoc nejhůře postiženým oblastem. Tato pomoc byla tím humánnější a patří za ni dvojnásobný dík proto, že okolí Radebergu tou dobou samo trpělo velkými záplavami a v Radebergu byli evakuovány stovky lidí z Dráž an a blízkých obcí. Lidem postiženým povodní z Neratovic i okolních obcí významně pomáhala Farní charita Neratovice. Také vojenští psychologové. Město řešilo náhradní bydlení pro těžce postižené povodní. Velké poděkování patří všem, kteří v těch nelehkých dnech nezištně pomáhali druhým. Zastupitelstvo města schválilo 18. září 2002 dar města občanům Neratovic postiženým povodní ve výši 50 tisíc Kč na dům, který spadl nebo byl určen k demolici a v době povodní trvale obydlen, a 5000 Kč na osobu obyvatelům domů, u kterých byly prokazatelně zatopeny obytné místnosti se ztrátami na nábytku či ošacení. Dále byl zřízen povodňový fond obce. Koncem října 2002 navštívily Ústav sociální péče v Neratovicích zástupkyně humanitární pomoci Ředitelství pro rozvoj a spolupráci při Ministerstvu zahraničních věcí Švýcarské konfederace a předaly ředitelce ústavu Romaně Šounové certifikát v hodnotě 287 tisíc korun na rekonstrukci a modernizaci nové plynové kotelny (zatopené při povodni). Na zastupitelstvu města 4. prosince 2002 byli přijati zástupci Sboru dobrovolných hasičů města Neratovice. Starosta města dr. M. Lid jim poděkoval za práci, kterou pro město vykonali během povodní a předal diplom udělený velitelem okresního sboru hasičů a pamětní medaile města.
117
Velká voda v městě Neratovice
Současně přislíbil vypracování návrhu na koncepci budoucí existence tohoto sboru ve městě, a to včetně řešení materiálového vybavení. Město Neratovice děkuje těmto firmám, organizacím a jednotlivcům (a omlouvá se těm na něž ve výčtu zapomnělo): Firmy – 1. Polabská (Neratovice); NERABUS (I. Marinov); TOURTRANS (Šrámek); ANPA – Libiš; Truong Kien Qvoc – Neratovice (první, kdo nabídl humanitární pomoc); Technické služby Nymburk; EKO BI – Česká Třebová; FIRE CLAY – stavební společnost z Litvínova; SAKO BRNO a. s.; DAHLIA (ing. Zemanová); Klokoč s. r. o.; Dr. Žitný (hydrogeolog); Frank a Tesařík. Z organizací: Jídelna II. ZŠ ve Školní ulici (vedoucí paní Ticháčková + kolektiv); Společenský dům Neratovice. Dobrovolníci – HESTIA – Národní dobrovolnické centrum (Praha 1); Magistrátní linka; Život 90; ADRA; Člověk v tísni; Diakonie; Krizová linka pro zdravotně postižené. Sbory dobrovolných hasičů Neratovice, Mlékojedy, Lobkovice, Záryby, Mladá Boleslav, Bakov nad Jizerou, Petkovy Mlazy, Mnichovo Hradiště, Kněževes, Březno, Chrášany, Nové Strašecí, Jesenice, Nová Bystřice, Hranice, Kojetín, Hradec – Nová Ves, Zvěřínek, Kounice, Opolánky, Kostomlátky, Klášter – Hradiště, Semčice, Smilovice, Paceřice, Dolní Bousov. Profesionální hasiči Neratovice, Spolana Neratovice, Fatra Napajedla, Hradec Králové, Radeberg (Německo). Vojsko – Liberec (por. Janiš), Kutná Hora (por. Zelinger, por. Nechvila), Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (kpt. Opletal), Stříbro. Městská policie Neratovice, Havířov, Policie ČR, Český červený kříž.
118
Velká voda v městě Neratovice
Foceno v roce 2008
Labská ulice v Neratovicích Foceno 15. srpna 2002
Postpovodňový vývoj Postupně se zdokonaluje informační a varovný systém, s důrazem na kvalitní pokrytí celého území města Neratovice. Neratovice se ještě v roce 2002 napojují na trasu přivaděče tepla Mělník – Praha a podepisují smlouvu s jejím provozovatelem Pražskou teplárenskou a. s. Město tak není odkázáno na situaci ve Spolaně.
119
Velká voda v městě Neratovice
Byla zpevněna povodňová hráz u Kozel. Povodňový plán Neratovic z roku 1997 byl v roce 2011 novelizován. Uvažuje se o zakoupení těsnících vaků do potrubí, kde nejsou zpětné klapky.
Katastrofa 500letého rozměru zanechala dodnes otisk v podobě viditelné čáry od několik dní stojaté hladiny vody na omítce mnoha budov (především v areálu Spolany). Následky povodně a chemické havárie jsou pro město Neratovice a jeho okolí nevyčíslitelné.
Bohužel, také z důvodu „katastrofického otisku“ v myslích cizích lidí, kteří díky zkresleným, zveličeným a jednobarevným zprávám různých médií získali o Neratovicku představu podobnou chemickému peklu. Není to pravda! Přije te se sami přesvědčit. Aleš Novák kronikář města Neratovic
120
Poničené knihovny
Poničené
knihovny
rpnová povodeň v roce 2002 poničila v českých knihovnách přes 660 000 knih, časopisů, filmů a historických fondů. Vůbec největší škody, které kdy živelní katastrofa na knihovnách v Česku způsobila, dosáhly 380 miliónů korun.
S
Při povodních bylo poškozeno nejméně 50 knihoven. Podle údajů z Národní knihovny muselo být zmrazeno 140 000 svazků knih, které byly všechny vysušené. Avšak byly též celé knihovny, jejichž fondy se kompletně likvidovaly, protože knihy postihla plíseň a nešlo je zachránit. Vesměs šlo o nahraditelné publikace.
121
Povodeň v knihovně
Povodeň
v knihovně
o srpnových povodních v roce 2002 se v Kralupech nad Vltavou nehovořilo o stoleté vodě (jako v roce 1890, kdy se hladina Vltavy v Kralupech zvedla o 6 metrů), ale o vodě pětisetleté až tisícileté. Protože zdejší knihovna leží v záplavové oblasti, byly pracovnice knihovny v pondělí 12. srpna po zasedání povodňové komise informovány o celé situaci. Urychleně začaly evakuační práce s tím, že vypracované povodňové plány upozorňovaly asi na 20 centimetrů vody, která by zasáhla prostory knihovny. Snažily se knihy vyklidit do výšky alespoň 50 centimetrů, někde i výše. Byly vyneseny počítače, tiskárna, drahé a dílové svazky. Pomoc nikde žádná, dovolené byly v plném proudu. Na vyklízení se podílelo pět knihovnic. Bohužel v pátek 16. srpna poté, co opadla voda, zjistily že voda dosahovala do výšky téměř dvou metrů.
P
Vznikly tak velké škody. Z celkového fondu 73 000 svazků bylo zničeno téměř 50 000 knih, byl také poškozen veškerý nábytek pořízený při rekonstrukci v roce 1998 a 1999. Pomoc po povodních byla zorganizována dobře a relativně dlouhodobě, což bylo také velmi podstatné. Pomáhali občané města, dobrovolníci z jiných míst republiky, skauti, ale především čs. armáda. Nechyběla ani pomoc hasičů a městského úřadu. I humanitární pomoc poskytla vše potřebné - a to byly gumové rukavice, gumovky, nářadí, hygienické potřeby nebo jídlo. Kontejnery se plnily mokrými knihami, nábytkem, podlahovými krytinami, sutí. Městský úřad poskytl náhradní prostory pro uskladnění zachráněných knih. S pomocí kulturního a společenského střediska Vltava mohl být rozšířen provoz na pobočce knihovny již od 14. října v obchodním domě Máj. Velice potěšila pomoc mnoha jiných knihoven v republice.
122
Vysoušení knih
Vysoušení
knih
íce než 25 milionů korun stálo Národní technické muzeum (NTM) vysušení dokumentů, které v roce 2002 poškodila povodeň. Na 200 metrů krychlových archiválií bylo tehdy uloženo v karlínské Invalidovně, po opadnutí vody byly zmrazeny a poté postupně obnoveny. Redaktorka Julie Daňková na internetu umístila informace o tom, že až 16. srpna 2011 posledními vysušenými předměty byly fotografie Josefa Zítka z cest po Itálii.
V
Velká voda tehdy zaplavila Archiv NTM v karlínské Invalidovně do výšky tří metrů a zůstala tu stát 72 hodin. Poškodila desetitisíce dokumentů.
„Když jsem do Invalidovny jako dobrovolník přišel, nevěřil jsem, že se archiv podaří zachránit,” řekl novinářům ředitel muzea Karel Ksandr. Tragická očekávání se však naštěstí nenaplnila a drtivou většinu dokumentů se podařilo zachránit ztráty byly odhadovány na pouhá dvě až tři procenta.
123
Vysoušení knih
Záchranné práce začaly okamžitě po opadnutí vody. Dokumenty se nejdříve opláchly, poté vyrovnaly do balíků. Nakonec se uložily do mrazících boxů a zamrazily na mínus 25 stupňů Celsia. Pro opětovné vysušení dokumentů bylo při Národním technickém muzeu zřízeno speciální vysoušecí pracoviště. Sendviče, jak se zmrzlým balíkům říká, se nejprve rozložily na jednotlivé dokumenty, které pak vysychaly na velkých sítech. Součástí vysoušecího procesu je i dezinfikování archiválií, protože povodňová voda obsahovala mnoho nečistot. Poté nastává fáze odvětrávání a nakonec se obnovené dokumenty uloží do nových klimatizovaných archivů. Celkové náklady na vysoušení zmrazených fotografií, knih, časopisů, plánů, výkresů či modelů dosáhly částky 25,3 milionu korun. K poškození archivů může dojít i v budoucnu, a právě pro tyto případy vysoušecí pracoviště v Národním technickém muzeu zůstává zachováno. Své služby může nabídnout zemím Evropské unie nebo svým partnerským muzeím.
53 000 pojistných událostí ak informoval Jan Hainz z České pojišovny, pět let po dramatických povodňových událostech v roce 1997 se situace opakovala v mimořádné síle a náročnosti: vodní živel v roce 2002 způsobil, že pracovníkům této jediné (naší největší) pojišovny prošlo rukama přes 53 000 pojistných událostí.
J
Největší škody byly zaznamenány v hlavním městě Praze – za něco málo
přes šest tisíc pojistných událostí byl stanoven účet na 4,2 miliardy korun.
124
53 000 pojistných událostí
Poničených vozovek, mostů a mostků byly při obou povodí desítky
V jižních Čechách to bylo více než 20 000 případů, zaplaceny byly
1,7 miliardy korun. Ve středních Čechách ohlásili pojištěnci přes 14 000 případů a dostali zaplaceno 1,9 miliardy korun. Severní Čechy ohlásily přes 6000 případů a zaplaceno bylo 807 miliónů korun.
Podnikatelé dostali na náhradách za způsobené škody povodní v roce 2002 více než 4,6 miliardy korun, občanům bylo vyplaceno více než 4,4 miliardy korun. Podle internetové zprávy Aktuálně.cz srpnové povodně 2002 ve střední a východní Evropě, jejichž pojištěná hodnota převýšila tři miliardy USD, byly největší světovou přírodní katastrofou toho roku. Povodeň přinesla klientům všech pojišoven u nás dosud největší škody. Celkem šlo o více než 80 tisíc pojistných událostí, jimž odpovídaly odhadované škody ve výši téměř 35 miliard korun. Celkové škody způsobené povodněmi přesáhly 73 miliardy.
125
Dobrovolná pomoc
Dobrovolná
pomoc
současné době působí v České republice dobrovolníci v krizových situacích zejména při záplavách. Dobrovolnická pomoc je v těchto situacích nezbytná a nenahraditelná. Lidé zasažení povodní její následky zvládají obtížně. Zejména na počátku – v prvních dnech po katastrofě – je potřeba a poptávka po dobrovolnících velmi vysoká nejen po manuální pomoci s odstraňováním následků, ale také kvůli potřebě zasažených - nebýt v „té“ situaci sami. Dobrovolnickou činnost pro zasažené obce zajišují organizace, které působí na území celé republiky mj.
V
ADRA, Diakonie ČCE (České církve evangelické), Charita (římskokatolická církev), ČČK (Český červený kříž) a Člověk v tísni. Kromě pomoci postiženým občanům poskytují zázemí pro dobrovolníky, jejich pojištění nebo vybavení pracovními prostředky. Často se zapojují také menší organizace s místní působností. Je proto nutné zejména koordinovat dobrovolníky tak, abych jejich pomoc byla co nejlépe využita ve všech zasažených oblastech. Pro snadnější koordinaci zřizují jednotlivé organizace registrační linky, emaily nebo webové stránky tak, aby mohli zájem o dobrovolnickou činnost co nejlépe využít. K těmto činnostem nedochází jen při samotné události, ale také po celý průběžný rok. Vzhledem k poměrně častému výskytu povodní se setkáváme s dobrovolníky, kteří se této činnosti věnují opakovaně. Humanitární organizace a organizace na ochranu lidských práv vznikly převážně po roce 1989 a v posledních deseti letech se významně zviditelnily především v souvislosti s pomocí v oblastech postižených válečnými konflikty či přírodními katastrofami.
126
Dobrovolná pomoc
Pádem železné opony získali občané ČR větší povědomí o problémech v okolním světě a také možnost aktivně jako dobrovolníci do dění zasahovat. Kromě pomoci ve válečných oblastech se dobrovolníci podílejí i na domácích akcích, jako byly například záplavy na Moravě v roce 1997. Od té doby se četnost těchto událostí neustále zvyšuje. Při záplavách se ukázalo, že často nestačí pouhé nadšení a dobrá vůle, ale je také důležitá profesionalita řízení záchranných akcí tak, aby byla práce dobrovolníků co nejlépe využita. Josef Koláček a Mgr. Nataša Diatková Dobrovolnické centrum ADRA
Dobrovolnická centra Rozsáhlejší organizované pokusy o systematické zavádění dobrovolnické činnosti v ČR se objevily až ve druhé polovině 90. let minulého století. Oblasti, v nichž jsou formální dobrovolníci velmi prospěšní a zároveň je třeba jejich činnost pečlivě formálně organizovat, jsou zejména sociální služby a zdravotnictví. V roce 1998 byl z iniciativy Open Society Institut New York (dále OSI) uskutečněn první samostatný dobrovolnický program pro nemocnice, do kterého se přihlásily Baova nemocnice ve Zlíně a nemocnice sv. Karla Boromejského v Praze. O rok později spustilo Národní dobrovolnické centrum HESTIA ve spolupráci s Open Society Institute New York a nadací Open Society Fund Praha pilotní program s názvem „Dobrovolníci v nemocnicích“. Klinika dětské onkologie ve Fakultní nemocnici Motol, se stala v roce 1999 prvním zdravotnickým lůžkovým pracovištěm, se kterým HESTIA zásluhou prof. Josefa Kouteckého navázala kontakt. Koncem roku 2009 to bylo již více než 40 zdravotních a sociálně zdravotních zařízení. Dobrovolníci v nemocnicích se pohybují v počtech přes 1000 osob ročně.
127
Dobrovolná pomoc
Samostatnou kapitolou jsou dobrovolná centra občanské společnosti ADRA, která dnes působí v těchto městech: České Budějovice, Česká Lípa, Frýdek-Místek, Prostějov, Valašské Meziříčí, Zlín, Ostrava a Praha. Podobně vzniklo několik dobrovolnických center při Charitě, například v Českých Budějovicích, Chebu, Táboře a Ostravě. V současné době působí regionální dobrovolnická centra v Brně, Českých Budějovicích, České Lípě, Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Chebu, Kadani, Karlových Varech, Kladně, Kroměříži, Liberci, Novém Městě na Moravě, Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, Pelhřimově, Písku, Plzni, Praze, Prostějově, Přerově, Sokolově, Táboře, Třebíči, Uherském Hradišti, Ústí nad Labem, Ústí nad Orlicí, Valašském Meziříčí, Vsetíně a Zlíně. Jednotlivá centra mají specifický charakter daný místem a náplní své činnosti. V řadě dalších měst se realizují dobrovolnické programy jako součást činnosti jiné organizace.
Literatura k tomuto tématu Aronová, K., ed. (2008). Dobrovolnictví v Domovech pro seniory, Příklady dobré praxe, Praha: HESTIA. Beranová, J.: (2001) Dobrovolníci v neziskových organizacích. Závěrečná práce kurzu Řízení neziskových organizací. AGNES, Ústí nad Labem. Brumovská, T, Seidlová Málková, G. (2010). Mentoring: výchova k profesionálně vedenému dobrovolnictví; Praha, Portál.
128
Dobrovolná pomoc
Clinton, B. (2008). Dárcovství. Praha: Volvox Globator. Klepač, F. (2006). Metodika programu Rozvoj dobrovolnictví. Ústí nad Labem: Dobrovolnické centrum. Kolektiv (2005). Metodika integrace dobrovolnictví v zařízeních pro seniory, Praha: HESTIA, Domov Sue Ryder, Domov sv. Karla Boromejského. Novák Tomáš (2008). Hodnota dobrovolné práce, doktorská disertační práce, Praha: Fakulta podnikohospodářská VŠE v Praze. Novotný, M., Stará I. a kol. (2002). Dobrovolníci v nemocnicích, Praha: HESTIA. Novotný, M. a kol. (2003). Dobrovolnictví středoškoláků, Praha: HESTIA. Ochman, M., Jordan, P. (1997). Dobrovolníci: cenný zdroj pomoci, Baltimore: The J. Hopkins Univ. Institut for Policy Studies. Sozanská, O., Tošner, J. (2002, II. vydání 2006). Dobrovolníci a metodika práce s nimi v organizacích. Praha: Portál. Tošner, J. (2007). Metodika vzdělávacích plánů, Celoživotní vzděláváni v sociálních službách. Praha: MPSV. Tošner, J. (2010). Dokumentace dobrovolnických center a programů. Studijní materiály pro kurzy koordinátorů dobrovolníků. Praha: HESTIA. Tošner, J., editor (2003). Průvodce dobrovolnictvím pro neziskové organizace. Praha: HESTIA. Zemanová, B., Kořínková, I., Tošner J. (2004, aktualizace 2005). Praktický průvodce.
129
Další literatura a prameny
Další literatura
a prameny
(Z tohoto přehledu je pozoruhodný výskyt titulů po povodni v roce 1997 a zejména potom v roce 2002)
Beletrie KVAČKOVÁ, Radka: Povodeň a já, Nakladatelství Motto, Praha, 2002 HUDLER, Petr a kolektiv: Povodeň 2002, Svoboda Servis, Praha, 2003 EMOTO Masaru: Skutečná síla vody, Tomáš Janeček, Brno, 2003 Kolektiv autorů: Voda v krajině, Consult, Praha, 2004 JAKEŠ, Petr: Vlny hrůzy, Lidové noviny, Praha 2005 Kolektiv autorů: Živel voda, Agentura Koniklec, Praha, 2005 SCHWENK Teodor: Tři úvahy o podstatě vody, Fabula, Hranice na Moravě, 2005 ZEMAN, Jan: Ekologické balady podruhé (povodňové), vlastním nákladem, Praha, 2007 SYRUČEK, Milan: Voda, jak ji neznáme, Nakladatelství Epocha, Praha, 2011
Fotodokumentační kniha DORAZIL, Ivo: Povodně 2002, letecké dokumenty, Vydavatel Miroslav Raudenský, Praha, 2002,
[email protected]
130
Další literatura a prameny
Monografie ACOT, Pascal, KAKOS, Vilibald: Historie a změny klimatu: Od velkého třesku ke klimatickým katastrofám, Karolinum, Praha, 2005 ANDAH, Kodwo: Přehled problémů s povodněmi v Itálii, ČVUT, Stavební fakulta, Katedra hydrauliky a hydrologie, Praha, 2002
Zde vzniklo nejvíce zpráv o povodni
BRÁZDIL, Rudolf a kol.: Historické a současné povodně v České republice, Masarykova univerzita v Brně a ČHMÚ v Praze, 2005 BRÁZDIL, Rudolf, KOTYZA, Oldřich: Historie počasí a podnebí v Českých zemích, Masarykova univerzita v Brně, 1996 ČAMROVÁ, Lenka, JÍLKOVÁ, Jiřina: Povodně jako průřezový problém státní politiky, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku Fakulty národohospodářské, Vysoká škola ekonomická, 2004 HLADNÝ, Josef a kol.: Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002, Ministerstvo pro životní prostředí, Praha, 2005 KAŠPÁREK, Ladislav, KREJČOVÁ, Katrin: Vztah mezi úhrnem, trváním a periodicitou dešů pro území, Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) TGM, Praha, 1993 KAŠPÁREK, Ladislav a kolektiv: Vliv velkých údolních nádrží v Povodí Labe na snížení povodňových průtoků, VÚV TGM, 2005 KUBÁT, Jan: Jakost vody v tocích 1997: Povodí Labe, Vltavy a Ohře, Český hydrometeorologický ústav, Praha, 2002
131
Další literatura a prameny
KVĚTOŇ, Vít: Normály teploty vzduchu na území České republiky v období 1961-1990 a vybrané teplotní charakteristiky období 1961-2000, Český hydrometeorologický ústav, Praha, 2001 PUNČOCHÁŘ, Pavel a kol.: Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. s rozšířeným komentářem, Sondy, Praha 2003 VAISHAR, Antonín, MUNZAR, Jan: Krajina, lidé a povodně v povodí řeky Moravy: regionálně geografická studie, Regiograph, Brno, 2002 ZPRÁVA státního podniku Povodí Labe, Hradec Králové, 2002 DOKUMENTACE o vyhodnocení povodně v srpnu 2002, Okresní úřad Mělník, 2002 Obecní zpravodaj „Libišská radnice“, říjen 2002 a listopad 2003; publikace „Libiš“ (RNDr. Aleš Střecha, 2008); zpravodaje akciové společnosti Spolana, především číslo 11, z 25. září 2002; zpravodaje města Neratovice „Listy neratovické radnice“, především číslo 7 – 8, ze 17. září 2002; dále články Polabského týdeníku TOK a Týdeníku Mělnicko.
Sborníky BACÍLKOVÁ, Bronislava: Studium účinků par butanolu a jiných alkoholů na plísně, Seminář historiků a restaurátorů, Národní archiv Praha, 2005 BLAŽEK, Vladimír D.: Povodně a my, sborník semináře, Klub techniků ČVTVHS a MŽP ČR, Praha, 2003 ĎUROVIČ, Michal: Povodeň 2002 v archivech a knihovnách České republiky, Národní archiv Praha, 2005 HLADNÝ, Josef, ŠERCL, Petr: Povodňová pohroma v srpnu 2002, sborník semináře ČVTVHS a MŽP ČR, Praha, 2003
132
Další literatura a prameny
KOP, Radomír: Financování krizového řízení – povodně 2002, ČVTVHS a MŽP ČR, 2003 Kolektiv autorů: Jak jsme připraveni na povodně, ČVTVHS a Odborná skupina vodohospodářské soustavy, Praha, 2000 KUBÁT, Jan: Předpovídání povodní v ČR, ČVTVHS a Odborná skupina vodohospodářské soustavy, Praha, 2000 KUŽELOVÁ, Zdenka: Kategorie mimořádných událostí, Národní archiv Praha, 2005 MAREŠOVÁ, Ivana a kol: Povodně, ČVUT, Stavební fakulta, Katedra hydrauliky a hydrologie, Praha, 2002 POKORNÝ, Daniel, PUNČOCHÁŘ, Pavel: Prevence povodňové ochrany v ČR, ČVTVHS a MŽP ČR, Praha, 2003 REIDINGER, Josef: Nařízení vlády č. 100/1999 Sb. (o ochraně před povodněmi) a současný stav, ČVTVHS a Odborná skupina vodohospodářské soustavy, Praha, 2000 REIDINGER, Josef: Strategie ochrany před povodněmi, ČVTVHS a MŽP ČR, Praha, 2003 SCHAAF, Otto: Protipovodňová ochrana v Kolíně nad Rýnem, ČVUT, Stavební fakulta, Katedra hydrauliky a hydrologie, Praha, 2003 SRUBEK, Ladislav: Technologická opatření pro ochranu Prahy před povodněmi, ČVTVHS a Odborná skupina vodohospodářské soustavy, Praha, 2000 SOUČKOVÁ, Magda: Předcházení haváriím a živelným pohromám v knihovnách, Ze semináře historiků a restaurátorů, Litoměřice, Státní ústřední archiv v Praze, 2003 ŠŤASTNÁ‚ J.: Povodeň nám ušetřila spoustu peněz, EKOjournal, Praha, 1997
133
Další literatura a prameny
ŠUPOVÁ, Kateřina, HEŘMÁNEK, Zbyněk: Vznik a vývoj vysoušecího pracoviště Národního technického muzea v Praze, Zprávy památkové péče, Praha, 2007 ĎUROVIČ, Michal a kol.: Ochrana archiválií před živelnými pohromami – voda, interní materiály SÚA, oddělení ochrany archivních fondů, Praha, 2002 Kolektiv autorů: Praktické rady občanům, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2003
Internetové odkazy Povodně 2002,Národní technické muzeum v Praze, 2005, dostupné: http://www.ntm.cz/ Povodně 2002 v archivech a spisovnách, Státní ústřední archiv v Praze, 2002, http://www.nacr.cz Strategie ochrany před povodněmi v České republice, Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2003 http://www.mzp.cz Člověk v tísni, o.p.s. Povodně, http://clovekvtisni.cz/index2.php?id=805 Výsledná zpráva o projektu Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002 a návrhu úpravy systému prevence před povodněmi, Ministerstvo životního prostředí České republiky, Praha, 2003, http://www.mzp.cz Zabezpečení archiválií a písemností zasažených povodní: Pravidla bezpečnosti práce se zasaženými dokumenty, Státní ústřední archiv v Praze, 2002. http://www.nacr.cz
134
Filmové a televizní dokumenty, divadlo
Oceněný román o povodních Literární cenu Knižního klubu získal David Jan Novotný za román z prostředí pražské židovské komunity nazvaný Sidra Noach. Nakladatelství knihu vydalo a autora odměnilo částkou 100 tisíc korun. David Jan Novotný (*1947) je vysokoškolský pedagog, spisovatel, scenárista a publicista. Po absolvování FAMU (obor scenáristika a dramaturgie) nastoupil jako scenárista Filmového studia Barrandov. Od roku 2008 přednáší na Literární akademii Josefa Škvoreckého. V knize Sidra Noach se nechal inspirovat povodněmi v Praze v roce 2002. V jeho fantazii dosáhly mnohem větších rozměrů - stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Své byty museli opustit také židé z Josefova. Deset mužů se tak sešlo v židovském penzionátu na Vinohradech. Kniha sleduje jejich osudy, příběhy a historky.
Filmové a televizní
dokumenty, divadlo
elkým poučením pro pracovníky televizních stanic byly zkušenosti získané při červencových povodních na Moravě v roce 1997. Už tehdy dokázaly pohotově informovat i v častějších mimořádných relacích občany našich měst a vesnic, pomáhaly šířit přijatá opatření a působit na sílící proud mezilidské solidarity a s ohroženými oblastmi a postiženými spoluobčany.
V
Moravská apokalypsa se jmenoval televizní dokument Roberta Sedláčka (vysílaný bezprostředně po povodních 25. července 1997 na stanici ČT 1 s mimořádnou sledovaností).
135
Filmové a televizní dokumenty, divadlo
Učiň sobě koráb - byl rovněž dokument Vladislava Kvasničky o tom, co vše odhalila potopa na Moravě a ve Slezsku. Byl vysílán poprvé 13. srpna 1997. Iva Hlavsová: Místy déš – dokument, 27 minut, o povodních na Moravě v roce 1997, Zoom Film Production (VISTAFILM).
Mimořádnost a rozsah povodní v srpnu 2002 přiměly pracovníky České
televize rovněž k mimořádné aktivitě, velké obětavosti a k nasazení mnoha štábů.
Velká voda – byl hodinový dokument České televize o pěti kapitolách o srpnových dnech roku 2002 Měl premiéru v roce 2003. Autory jsou režiséři Alena Činčerová, Jana Hádková, Marie Šandová, Pavel Koutecký a Miroslav Kučera. Dramaturgem a koordinátorem projektu byl Martin Štoll. Karlín žije dál – televizní dokument Miroslava Kučery mapuje proměny této pražské čtvrti, která byla nejvíce postižena srpnovou povodní v roce 2002. Byl natočen sběrnou metodou od povstávání Karlína z bahna, kdy domy byly zatopeny do výše prvních pater, po opadnutí vody čtvr připomínala mrtvou zónu. Postupně začala její obnova, její průběh snímek zaznamenává. Film měl premiéru v lednu 2006. Martin Vadas: Příběhy Zálezlic – 28minutový sběrný dokument o záplavami poničené obci v roce 2002, Česká televize, 2003. Amatérský dokument Povodně 2002, natočený o dnech od 12. srpna v západočeských Rokycanech, lze vidět na internetovém portálu You Tube. Praha-velká voda, televize SPTVTTER, Povodeň 2002.
136
Videotéka Hasičské a záchranné služby
Ohlédnutí - polohraný dokumentární film o povodni v Čechách v roce 2002, 18 minut, Zoom Film Production (VISTAFILM) Kolektivní dílo: Povodně I. – IV. část – Plzeňská regionální televize, Videoserver Plzeň. Povodeň 2002 – televizní dokument o pomoci mladých lidí tam, kde je to nebezpečné, TV-MIS.cz, tv.bezva.info. Jiří Suchý: To nám to pěkně začíná - srpnové povodně roku 2002 zaplavily Karlínské divadlo v Praze a Jiří Suchý tak přišel o stálou scénu. Ještě v roce 2002 napsal a složil tuto povodňovou revui. Zálezlická romance – je název písničky, kterou složil písničkář Miroslav Paleček a poprvé ji zahrál a zazpíval spolu s Ivo Jahelkou 16. února 2012, a to přímo v této mělnické obci u příležitosti vzpomínky 10. výročí od ničivé povodně v srpnu 2002. Je vydána též na CD.
Videotéka
Hasičské a záchranné služby
(Jednotlivé výukové videofilmy lze po domluvě zapůjčit na HZS Jihočeského kraje, České Budějovice, Pražská 52b, tel. 950 230 264, 950 230 264)
DVD CHOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘI KRIZOVÝCH SITUACÍCH Havárie s únikem nebezpečných látek, Povodně a ochrana člověka, Než přijede záchranka
137
Videotéka Hasičské a záchranné služby
OCHRANA ČLOVĚKA ZA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Výukový program, ochrana obyvatelstva a krizové řízení, Gymnázium F.X. Šaldy, Liberec (2006) ZÁKLADY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ PRO VEŘEJNOST (I., II. a III. díl) Mimořádné události a ochrana obyvatelstva, CINEMA VERITÉ (2005, 2006, 2007) MATERIÁLNÍ ZÁKLADNA HUMANITÁRNÍ POMOCI Instruktážní film, 2008 ŠTĚSTÍ PŘEJE PŘIPRAVENÝM Soubor devatenácti videoklipů s tématikou prevence krizových situací, 2005 PROSTŘEDKY INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY Instruktážní film, který seznamuje s dostupnými prostředky individuální ochrany a jejich používáním (1993) UKRYTÍ OBYVATELSTVA Zhlédnutím filmu získáte základní přehled o jednotlivých typech úkrytů, návod k vybudování protiradiačního úkrytu svépomocí a další informace (1994) EVAKUACE Instruktážní film o provádění evakuace obyvatelstva (1998) CHOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘI ZÁTOPOVÉ VLNĚ Poučení, jak se chovat při povodních (1996) POVODNĚ A OCHRANA ČLOVĚKA Výukový film určený především základním a středním školám (avšak nejen jim), ukazující nebezpečí povodní a jak se při nich chovat (1998) HAVÁRIE S ÚNIKEM NEBEZPEČNÝCH LÁTEK Výukový film určený především základním a středním školám (avšak nejen jim), ale i ostatním zájemcům. Ukazuje nebezpečí vznikající při úniku nebezpečných látek a jak se při takovém úniku chránit (1999)
138
Videotéka Hasičské a záchranné služby
VÝUKOVÁ KAZETA PRO ŠKOLY k tématům „Ochrany člověka za MU“ Povodně a ochrana člověka (10 min), Havárie s únikem nebezpečných látek (15 min), Než přijede záchranka (12 min), Ochrana obyvatelstva za mimořádných událostí, (2001) CHOVÁNÍ OBYVATELSTVA PŘI KRIZOVÝCH SITUACÍCH (2003)
Dokumenty DNY ZÁCHRANÁŘŮ - PODĚBRADY 2002 Ukázka techniky a činností jednotek HZS ČR (2002) VELKÁ VODA, dokument z povodní 2002 (2002)
Dokumenty vyrobené v součinnosti s dalšími subjekty PROTIPOVODŇOVÉ PYTLE , zhotovení protipovodňových zábran ze speciálních pytlů (1998)
Autorem povodňových snímků z Mělníka je Ing. Jiří Čermák 139
Poděkování
Poděkování Jako autor a současně editor společného díla děkuji všem dalším spoluautorům. Jejich jména jsou uvedena vždy spolu s jejich příspěvky přímo v obsahu knihy.
O autorovi MIROSLAV SÍGL (*25. 9. 1926), rodák z Obříství na okrese Mělník, redaktor, spisovatel, encyklopedista, autor literatury faktu, několikrát za své knihy oceněný. Byl redaktorem Mladé fronty od května 1945, dále spoluzakládal v roce 1957 týdeník Hospodářské noviny, působil v Čs. televizi (1965 – 1968), po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Mediažurnálu a časopisu Inovační podnikání, který založil. Od té doby vydal přes 30 knih, z toho dvě bilanční k svým 85. narozeninám v elektronické podobě (O kom – o čem a Od koho – komu). Ve svém životě byl několikrát existenčně postižen za své politické přesvědčení a postoje. Více o něm: www.miroslav.sigl.cz
140
Obsah
OBSAH Báseň Po velké povodni.........................................................................3 Přemluva starosty MVDr. Ctirada Mikeše............................................ 5 Nad listy kroniky....................................................................................9 Z deníkových záznamů........................................................................12 Příběh nejsmutnější..............................................................................27 Přišli o střechu nad hlavou...................................................................35 Třináctá komnata občanů....................................................................41 Vzpomínky ředitelky školy...................................................................42 Báseň Láska trvalá................................................................................46 Zpráva Povodí Labe............................................................................. 47 Z mělnické dokumentace.................................................................... 60 Jak se činili dobrovolní hasiči.............................................................. 65 Protipovodňová opatření.................................................................... 67 Báseň Z velké povodňové balady .......................................................72 Tři etapy 2012 – 2013...........................................................................73 Získané finanční prostředky................................................................ 74 V Kralupech nad Vltavou.................................................................... 75 Zpráva kronikáře Neratovic................................................................ 77 Povodeň v Libiši................................................................................... 79 Drama v chemické továrně..................................................................87 Svědectví, dokumentace, hlášení........................................................ 99 Protipovodňový vývoj ve Spolaně..................................................... 102 Velká voda v městě Neratovice......................................................... 105 Postpovodňový vývoj......................................................................... 119 Poničené knihovny.............................................................................121 Vysoušení knih....................................................................................123 Přes 53 000 pojistných událostí.........................................................124 Dobrovolná pomoc............................................................................ 126 Dobrovolnická centra.........................................................................127 Literatura k tomuto tématu.............................................................. 128 Další literatura a prameny.................................................................130 Filmové a televizní dokumenty, divadlo..........................................135 Videotéka............................................................................................137 Poděkování.........................................................................................140 O autorovi.......................................................................................... 140 Český hydrometeorologický ústav .................................................. 142
141
Odborná konference, jejímž cílem je připomenout katastrofální povodeň v kontextu současných aktivit k ochraně před povodněmi Podrobnosti na http://voda.chmi.cz/pov_2002 Zřizovatelem Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), příspěvkové organizace, je Ministerstvo životního prostředí České republiky. Zřizovací listina ČHMÚ je tvořena těmito dokumenty: Vládní nařízení č. 96/1953 Sb. částka 57 ze dne 27. listopadu 1953. Opatření č. 3/04 Ministerstva životního prostředí o úpravě zřizovací listiny příspěvkové organizace Český hydrometeorologický ústav. Základním účelem ČHMÚ je vykonávat funkci ústředního státního ústavu České republiky pro obory: čistota ovzduší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jakož i objektivní odborné služby poskytované přednostně pro státní správu. Prvním březnem 2012 zahájil ČHMÚ pátý rok své přítomnosti v evropském výstražném systému Meteoalarm (http://www.meteoalarm.eu). Produktem tohoto mezinárodního projektu je webový displej prezentující aktuálně vydané výstrahy s platností na aktuální (dnešní) a zítřejší den. Datový server aktualizuje informace každé čtyři minuty a výstrahy až do úrovně regionů dodávají národní meteorologické služby. Systém využívají kromě médií a široké veřejnosti například cestovní kanceláře, dopravci, pojišovny nebo složky civilní ochrany včetně evropského monitorovacího centra MIC.
Do Meteoalarmu se zapojuje stále více zemí (v roce 2011 rozšíření na Balkáně) a také se postupně zvětšuje rozsah rizik, lesní požáry, lavinové nebezpečí nebo vysoké vlnobití. Do budoucna se uvažuje o varování na vulkanický prach, smog, intenzivní UV záření, radioaktivitu a v relativně nejkratší době na povodně. Integrace jakéhokoli dalšího nebezpečného jevu, kterým se přímo nezabývá meteorologická služba, může být ovšem z technického i koordinačního hlediska značně problematická. Proto se také od roku 2010 příliš nepokročilo v implementaci povodňové výstražné služby. V současné době dodává do systému informace o povodňovém nebezpečí pouze Francie a Česká republika. V blízké době se očekává zapojení Rakouska a Nizozemska. ČHMÚ zřídil cenu A. R. Harlachera jako prestižní ocenění za výjimečný přínos k rozvoji hydrologické služby a hydrologie v České republice. Cena nese jméno zakladatele systematické hydrologie na našem území, švýcarského inženýra, profesora a později i rektora německé části pražské polytechniky a vedoucího hydrometrické sekce Hydrografické komise pro Království české zřízené v roce 1875, Andrease Rudolfa Harlachera (1842 - 1890). Položil základy vodoměrné sítě v povodí Labe, zdokonalil hydrometrickou vrtuli, s níž provedl rozsáhlé hydrometrické práce, na jejichž základě vytvořil měrné křivky pro přepočet vodního stavu na průtok, provedl vyčíslení odtoku a navrhl metodu předpovědi průtoků. V řadě uvedených případů předběhl svou dobu a českou hydrologickou službu posunul do čela tehdejšího světového poznání. Prvním laureátem ceny se stal Ing. Josef Hladný CSc.(* 1932) který celou svou profesní kariéru zasvětil práci v Českém hydrometeorologickém ústavu a akademickému působení na půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. ČHMÚ vydal několik stěžejních děl: • Atlas podnebí Československé republiky (1958) • Podnebí Československé socialistické republiky - Tabulky (1961) • Hydrologické poměry ČSSR, 3 díly (1965-1970) • Podnebí Československé socialistické republiky - Souborná studie (1969) • Podnebí a vodní režim ČSSR (1984) • Meteorologický slovník výkladový a terminologický (1993) • Dějiny meteorologie v českých zemích a na Slovensku (2001) • Atlas podnebí Česka (2007) • Historie a současnost hydrometeorologické služby na jižní Moravě (2008)
© MIROSLAV SÍGL a spoluautoři SRPNOVÁ POVODEŇ 2002 po deseti letech Návrh obálky a grafická úprava: Lenka Střížovská Snímky: autor knihy, Ing. Jiří Čermák, Ivo Dorazil, Dr. Daniela Karasová, Ing. arch. Petr Krajčí, Aleš Novák, Jiří Pecháček, Povodí Vltavy, Jan Zeman
Vydala společnost AITOM Group s.r.o. Ing. Pavel Houser, Ph.D. ředitel společnosti mobil: +420 739 544 215 e-mail:
[email protected] AITOM Group s.r.o. Na Popelce 1236/14a 150 00 Praha 5 www.aitom.cz Automatické obracení 145 stran na internetu pod doménou http://msigl-povoden2002.pageflip.cz ISBN 978-80-7229-356-8
Srpnová povodeň 2002 po deseti letech Autor knihy Miroslav Sígl (*1926) líčí podle svého deníku dramatické chvíle, které se odehrávaly při srpnové povodni v roce 2002. Jeho rodný dům patřil k těm, které musely být v obci zbourány na základě úředního rozhodnutí statiků. Díky svému rodinnému zázemí přežil bolestné ztráty a teprve po deseti letech se mohl k událostem vrátit s patřičným odstupem a nadhledem. Vypovídací hodnotou jsou především výtahy ze zpráv Povodí Labe a Povodí Vltavy, zprávy ze tří samosprávných obvodů Mělníka, Kralup nad Vltavou, Neratovic a jeho rodné obce. Dále informace o činnosti pojišoven po srpnové povodni, o práci vysoušecího pracoviště Národního technického muzea. Výmluvné jsou dnes již historické snímky, které knihu provázejí. Pozoruhodný je přehled literatury, o televizních, filmových a dalších videopořadech, které se týkají uvedené tématiky.