Plch – Průvodce výstavou pro děti Informační středisko Národního parku Saské Švýcarsko
přízemí
01. Úvodní film 02. Model reliéfu 03. Mapa Národního parku Saské Švýcarsko 04. Přehled národních parků 05. Dalekohled u velké skály 06. Obrázková galerie
30
07. Animace „Vznik krajiny Labských pískovců“ 08. Zkamenělé mušle
VCHOD /
09. Přesýpací hodiny
VÝCHOD
31
10. Borovice 01
11. Zvěř skal 12. Biotopy skal 13. Výšky a hloubky 14. Lovci a kořisti
02
03
04
05
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
první patro
16. Čí jsou to zvuky? 17. Stanice mikroskop
29 25
18. Pohádkový kout
23
21
19. Inspirace přírodou 24
20
22
28 26
12
19
22. Noční tvorové 07
09
14 11
20. Mravenci 21. Měnící se lesní mozaika
27
13 10
15
08
23. Mrtvé dřevo není k smrti nudné / Mrtvé dřevo žije 24. Sklepní klima 25. Rys 26. Krajinné puzzle
17 18
06
27. Hra na rovnováhu 28. Hnízdní budky
16
29. Plch zahradní 30. Výstava o kulturní krajině 05
31. Multivize 06
Vítejte v Informačním středisku Národního parku Saské Švýcarsko Jsme rádi, že jste nás navštívili. Čeká Vás nezapomenutelný program pro děti plný zážitků a nápadů. Na jeho konci obdržíte ve vstupním foyer malý suvenýr. Pokyny k použití: Tento sešit Vás provede několika stanovišti s plchem, maskotem naší výstavy o divočině národního parku.
Na jednotlivých stanovištích jsou pro Vás připraveny zajímavé otázky a tvořivé úkoly k řešení. Pod označením „Pedagogické pokyny“ najdete na zadní straně informace k úkolům stanovišť a nápady na další aktivity. Ke stanovišti č. 20 (Mraveniště / Ameisenstation) je připraven pracovní list. Rozdejte si jej až u tohoto stanoviště. A teď už je vše na Vás! Přejeme Vám mnoho zábavy a radosti při plnění úkolů. Děkujeme Vám za ohleduplné zacházení s tímto průvodcem. Váš tým informačního střediska národního parku.
Hopla hej, kdepak to jsme? Pedagogické pokyny: Orientace v mapě Nechte děti, ať si řečiště Labe projedou prstem a najdou Bad Schandau. Stejným způsobem mohou děti hledat místa i po obou březích Labe. Světové strany: Pokud vaše bydliště není na mapě, požádejte děti, aby ukázaly směrem, kterým se nachází. Něco o Národním parku Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz): Byl vyhlášen roku 1990 a je jedním z 16 národních parků v Německu, avšak jediným v Sasku. Národní park je území nejvyšší kategorie ochrany přírody. Národní park Saské Švýcarsko chrání v rámci střední Evropy ojedinělou krajinu lesů a skal.
Celková plocha národního parku (93 km²) je rozdělena na severozápadní a jihovýchodní část („Vordere“ a „Hintere Sächsische Schweiz), na topografické mapě ohraničené světle zelenou barvou. Toto rozdělení bylo nutné vzhledem k velkému množství obcí, které se v oblasti nacházejí. Národní park je členěn do dvou zón ochrany. Tmavozeleně ohraničená je tzv. jádrová zóna (v ČR známá jako I. zóna), tedy území s nejpřísnější ochranou. Člověk tu již do přirozených stanovišť nezasahuje, příroda si vše řídí sama. Druhou zónou je tzv. zóna péče a rozvoje. Základní myšlenka každého národního parku zní: „Přírodu ponechat přírodou“. A protože je rostlinstvo a živočišstvo na české straně stejně tak vzácné, vyžaduje stejnou ochranu a oblast je málo osídlena, byl tam v roce 2000 na rozloze 80 km2 vyhlášen Národní park České Švýcarsko.
01. Mapa Národního parku Saské Švýcarsko
Hopla hej, kdepak to jsme? ● Najdete na mapě Bad Schandau? ● Jak se jmenuje velká řeka, na které Bad Schandau leží? ● Kde leží město / obec, ve které(m) bydlíte? ● Našli jste Národní park Saské Švýcarsko? ● Jaké barvy mají hranice národního parku? Zkus je na mapě obkreslit prstem. ● Která země na mapě hraničí s Německem (Saskem)? ● Jakou barvu má tato hranice?
01. Mapa Národního parku Saské Švýcarsko
Národní parky Kategorie ochrany přírody - národní parky
Kategorie chráněných území v České republice a Německu
V Německu je dnes 16 národních parků, nejstarším z nich je Bavorský les (Bayerischer Wald) vyhlášený již v roce 1970. Právě se nacházíš v “mezi-národním“ parku Českosaské Švýcarsko, rozprostírajícím se ve dvou státech, v České republice a v Německu. Jeho saská část byla založena v roce 1990, část v České republice v roce 2000. Jeho celková plocha je asi 173 km².
Národní parky jsou území s nejvyšší ochranou. Mají především za úkol zachovat druhově co nejbohatší rostlinstvo a živočišstvo a mají být co nejméně ovlivněné člověkem. To znamená, že člověk v nich „přírodu ponechává přírodou“.
Úplně prvním národním parkem na celém světě je Yellowstonský národní park, založený ve Spojených státech roku 1872. Nachází se na územích států Wyoming, Montana a Idaho a jeho rozloha je 8 983 km². Národní parky najdeme kromě Antarktidy na všech kontinentech Země. V Evropě jich napočítáme přes 400, ty první tu byly v roce 1909 vyhlášeny ve Švédsku.
Biosférické rezervace jsou chráněná území, v nichž je ochrana přírody sladěna se zemědělským a lesnickým využíváním území. Přednostně jsou jimi vyhlašovány druhově bohaté tzv. kulturní krajiny. Najdeme v nich tzv. jádrové zóny, v nichž je jakékoliv využívání území vyloučeno, a také zóny trvale udržitelného obhospodařování přírodních zdrojů. Přírodní parky jsou jedinečné velkoplošné kulturní krajiny, které často vznikly teprve vlivem lidské činnosti. Mají mimo jiné umožňovat rozvoj oblastí pro oddech obyvatelstva. Přírodní rezervace chrání přírodní stanoviště nebo určité druhy - z vědeckých nebo přírodovědně-historických důvodů - kvůli vzácnosti nebo zvláštnostem jejich výskytu. Pokud to předmět ochrany dovoluje, jsou všem přístupné a lze je, i když s jasným určením, i lesnicky nebo zemědělsky obhospodařovat. V chráněných krajinných oblastech je činnost člověka místy dokonce žádoucí, ale musí být v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Najdeme v nich i přírodní rezervace nebo památky, někde plní i funkci ochranného pásma národního parku. Přírodní památky jsou území do plochy 5 ha nebo přírodní útvary chráněné obdobně jako přírodní rezervace.
Národní parky Kolik má Německo národních parků?
Najdete národní park, ve kterém se právě nacházíte?
02. Přehled národních parků
Proč má přástevník medvědí malé tlapky?
● Jak se jmenují dvě zvířátka, která můžete dalekohledem pozorovat na skalách? A pro chytré hlavičky: ● Porovnejte obě zvířátka a najděte 3 věci, které mají společné a také 3 rozdíly.
03. Dalekohled u velkých skal
Obrázková galerie Pedagogické pokyny: Fotografie, které zde vidíte, znázorňují terasovitou stavbu Labských pískovců, jejich skalní útvary a charakteristické obyvatele. Za začátek (úplně dole) je zvoleno údolí Křinice, tedy prostředí údolí a roklí. Po stezkách a schodech se dostanete až do nejvyšších partií, na skalní plošinu. Vysvětlivky k fotografiím najdete v legendě. Labské pískovce - struktura terasovité stavby Legenda k fotografiím 1 - v údolí Křinice, na dně rokle 2 - v údolí Křinice, 3 - obří smrk u Křinice 4 - květ česneku medvědího 5 - ledňáček říční 6 - sirnatý lišejník 7 - violka dvoukvětá 8 - v rokli (soutěska Křinice) 9 - u potoka (Křinice) 10 - útvary zvětrávání v údolí Křinice
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
-
padlý strom skalní blok porostlý mechem les ohraničující rokli Křinici lemují skalní partie bukovinec osladičovitý na skalní stěně skalní terasa borovice na skalách horní část skalní stěny vřes obecný na skalním výběžku skalní masiv (Lilienstein) 06. Obrázková galerie
Obrázková galerie ●
Víte, proč je tu tolik obrázků?
● Jsou vám zvířata a rostliny z obrázků povědomé? ● Vidíte tu i rostliny a zvířata, o kterých se chcete dozvědět něco víc?
06. Obrázková galerie
Pozor!
Pedagogické pokyny: Tento animovaný film trvá zhruba 9 minut. Úkoly představte před začátkem filmu, protože se k němu vztahují první tři otázky.
08. Animace vzniku krajiny Labských pískovců
Pozor! V tomto krátkém filmu se dozvíte, jak vznikly Labské pískovce.
●
Slyšíte opravdu velká čísla. Zapamatujete si některá?
●
Která zvířata ve filmu létají vzduchem?
● ●
Jak se do kamene dostaly mušle? Kolik nul má milión? 08. Animace vzniku krajiny Labských pískovců
Jak se do kamene dostane mušle?
Pedagogické pokyny: Najděte souvislosti s právě shlédnutým filmem!
08. Zkameněliny mušlí
Jak se do kamene dostane mušle?
08. Zkameněliny mušlí
Od kdy existuji na Zemi?
Pedagogické pokyny: Hra na uvolnění Požádejte děti, ať setrvají v nějaké strnulé pozici (např. stoj na jedné noze, jedna ruka zvednutá, zavřené oči nebo zakryté uši atp.) dokud se písek v hodinách nepřesype. Přesýpací hodiny symbolizují čas. Během 70 vteřin se veškerý písek přesype. Symbolizuje tak vznik a pomíjivost existence Labských pískovců. Ze zeměpisného hlediska se totiž nenacházíme v pahorkatině nebo pohoří, ale v rámci střední Evropy jedinečné erozní krajině výrazně tvarované působením vody.
09. Přesýpací hodiny
Od kdy existuji na Zemi?
Najděte plcha a změřte čas. 09. Přesýpací hodiny
Pěkně pokroucená!
Pedagogické pokyny: Borovice Požádejte děti, ať si vymyslí a následně odvypráví příběh(y) k borovici, kterou zkoušely vrtochy počasí (viz otázka č. 1). Při vyprávění měňte vyprávějící, aby každé dítě mohlo odvyprávět kousek příběhu.
O borovici skalních ostrohů: Borovice lesní je tzv. iniciální nebo-li pionýrskou dřevinou tzv. extrémních stanovišť na živiny chudých mělkých půd horních partií skalních plošin. Své kořeny vzhledem k nedostatku půdy nemůže zapustit do hloubky a proto se doslova přdržuje skalních štěrbin. Aby se navíc přizpůsobila z hlediska větrů a klimatu exponované poloze, roste její kmen šroubovitě.
Šroubovitý růst je podmíněn geneticky a borovici skalních ostrohů pomáhá přežít na neobvyklých stanovištích. Tato borovice svým pokrouceným vzrůstem označuje horní hranici lesa. Řešení otázky č. 2: 120 let Řešení otázky č. 4: pískovce Řešení otázky č. 5: krahujec obecný
10. Borovice
Pěkně pokroucená! ●
Ten strom je prastarý. Uhádnete jeho věk?
●
Proč je tato borovice tak pokroucená? Poznáte ještě další rozdíly od vám známých stromů?
●
Na jakém kameni tato borovice roste?
●
Co to sedí na borovici a proč sedí právě tam nahoře?
10. Borovice
Vidím, co ty nevidíš!
Pedagogické pokyny: Soutěž V přidělování čísel a jmen mohou soutěžit dvě skupiny. Ta, která je co nejrychleji přidělí, vyhrává. Hádanky Nechejte děti podobně jako ve hrách „Hádej, kdo jsem“ (např. „Rád se čachtám ve vodě a nejraději jím ryby – kdo/co jsem?“) a „Vidím, co ty nevidíš!“ (např. „Má to bílé bříško, v zimě to spí a vypadá to trochu jako veverka – Koho/co vidím?“) popsat a uhádnout zvířata skalního prostředí.
1 2 3 4 5 6 7 8
lejsek černohlavý kavka obecná vydra říční plch velký plch zahradní mládě kuny skalní netopýr zrzavý norník rudý
11. Zvěř skal
Vidím, co ty nevidíš! A tady jde o rychlost. Najděte k číslu správné zvíře nebo ke zvířeti správné číslo. Kdo to zvládne nejrychleji?
6
2 4
5
7
1
3
●
Jak se jmenuje zvíře s číslem 1?
●
Kdo se schovává za číslem 3?
●
Jaké číslo má netopýr?
●
Jaké číslo má plch zahradní?
8
11. Zvěř skal
Komu se to tu zelení?
● Které rostliny jste už někdy viděli při procházce lesem? ● Víte, jak se jmenují? ● Najdete tu rostliny, které rádi jedí i lidé?
12. Biotopy skal
Šplh - žádný problém Pedagogické pokyny: Horolezectví má v Sasku dlouhou tradici. Již v roce 1864 vylezli pro zábavu sportovci z Bad Schandau na skalní věž Falkenstein, aby se pokochali nádherným rozhledem. Tehdy k výstupu použili různé pomocné prostředky jako např. žebříky nebo větve. Ale pozdější horolezci brzy zjistili, že právě používání různých pomůcek skálu ničí a rozhodli se do saských lezeckých pravidel ukotvit zákaz jejich používání. Dodnes opravdoví horolezci takto lezou a řídí se tzv. „Pravidly lezení v pískovcových skalních oblastech“. Do skal nevpravují klíny, nepoužívají magnézium a nelezou, pokud jsou skály vlhké.
Řešení otázky č. 2: Růžovský vrch, 619 m Řešení otázky č. 3: Růžovský vrch, vzdálený 15,7 km, najdeme jej v Českém Švýcarsku
13. Výšky a hloubky
Šplh - žádný problém
● Ze shora je vidět nejlépe. Co všechno vidíte? ● Toooolik čísel! Který vrchol je nejvyšší? Už jste na něj někdy vylezli? ● Který z výletních cílů je odsud nejdál? Víte, v které zemi leží?
13. Výšky a hloubky
Pozor! Dravý pták!
Pedagogické pokyny: Požádejte děti, aby porovnaly rychlost letu sokola stěhovavého s rychlostí něčeho/někoho jiného: Např.: Rychlý jako závodní auto, 10x rychlejší, než člověk, atd.
Řešení: Otázka č. 1: sokol stěhovavý Otázka č. 2: 300 km/h Otázka č. 3: holuby, špačky a jiné druhy ptáků
14. Lovci a kořisti
Pozor! Dravý pták!
● Které zvíře je nejrychlejší na světe? ● Jak rychle létá? ● A co toto zvíře rádo žere?
14. Lovci a kořisti
Životní cyklus lesa Pedagogické pokyny: Požádejte děti, aby se při řešení otázky č. 1 podívaly pod kruhovité zákryty a popsaly, která zvířata tam vidí.
Při řešení otázky č. 2 děti nejprve popíší tzv. pionýrskou dřevinu. Vypomoci můžete případně u stanoviště č. 1 (mladý les).
Při řešení otázky č. 3 děti nejprve shrnou / popíší, co si představují pod životním cyklem (koloběhem) lesa.
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
Životní cyklus lesa
● Která zvířata se schovala za strom? ● Co je to „pionýrská dřevina“? ● Jak probíhá životní cyklus lesa?
15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
Které ptačí druhy jsou tu doma? Pedagogické pokyny: Exponát k životnímu cyklu lesa (grafika jednotlivých fází vývoje lesa s tažnými provazy). Zkouška čtení a počítání, hra s písmeny Životní cyklus lesa je přiblížen prostřednictvím ptačích druhů. Pět dětí současně vytáhne skryté seznamy ptačích druhů tak, aby byly všechny vidět. Děti se při držení provazů mohou vystřídat, aby dobře viděly, o které druhy jde a kolik jich na seznamech je. Děti vyjmenují jim známé (přečtou jim neznámé) druhy a ukáží na seznamu. Životní cyklus lesa: Les je mozaikou různých věkových fází vývoje. Kamínky této mozaiky představují tyto fáze: stádium dorůstání, les závěrečný, fáze optima, fáze stárnutí, fáze rozpadu, úplný rozpad. Všechny společně vytvářejí životní prostor zvaný les.
Čím je les starší, o to je zmíněná mozaika, tedy nabídka věkových fází, pestřejší. Tyto fáze existují současně vedle sebe. Se vzrůstajícím věkem lesa a rostoucím počtem jeho věkových fází vzrůstá i počet v lese žijících druhů. Jinými slovy: Poměrně k rostoucímu věku lesa vzrůstá i počet v něm se vyskytujících druhů. Ruderální fáze (nálet) (0-2 let) – velmi vzácná, dřeviny jako ostružiny, kopřivy nebo trávy, porost do výšky 2 m, stále mnoho ležícího mrtvého dřeva, ptačí druhy: ještěrka obecná, káně lesní Les přípravný (2-15 let) – několikaleté dřeviny, bez zápoje korun stromů, úbytek mrtvého dřeva, častý výskyt pionýrských dřevin (bříza, vrby, topoly), ptačí druhy: jeřábek lesní, včelojed lesní Stádium dorůstání (15–75 let) – koruny stromů v zápoji, výška stromů do 10 m, úbytek mrtvého dřeva, ptačí druhy: krahujec obecný, jeřábek lesní Les závěrečný (75-100 let) – téměř bez mrtvého dřeva, porost do výšky 20 m, ptačí druhy: strakapoud velký, krahujec obecný Fáze optima (100-250 let) – největší přírůstek, z lesnického hlediska ideální stav, koruny stromů v úplném zápoji, příbytek mrtvého dřeva, výška porostu dosahuje optima 20 - 30 m, přírůstek kmenoviny, ptačí druhy: strakapoud velký, datel černý, jestřáb lesní, sýc rousný Fáze stárnutí (250-400 let) – padající mrtvé dřevo vytváří otvory v dosud uzavřené „lesní střeše“ vytvořené úplným zápojem korun, hromadění mrtvého dřeva, velký podíl kmenoviny, ptačí druhy: holub doupňák, lejsek černohlavý Fáze rozpadu (400-550 let) – Velké mezery v porostu, převládá mrtvé dřevo, ptačí druhy: rehek zahradní, žluna šedá, puštík obecný, linduška lesní Úplný rozpad (550-600 let) – málo stojících starých stromů, ptačí druhy: káně lesní, jeřábek lesní, tetřev hlušec, skřivan lesní
Které ptačí druhy jsou tu doma? ●
Které ptáky znáte?
● Který pták se vyskytuje nejčastěji? Jak často? Přepočítej! ● Který pták/kteří ptáci se vyskytují nejméně často? Jak často? Přepočítej!
●
Které druhy zvířat vymřely? Čtěte jejich jména nahlas.
●
Kolik zvířat je na tabulích celkem vyobrazeno?
●
Které druhy zvířat začínají na písmena D; R; S; Ž 15. Příroda-proměna – žívotní cyklus lesa
Čí jsou to zvuky?
Pedagogické pokyny: Požádejte děti, aby přiřadily zvuky ke správným zvířatům na obrázcích.
16. Čí jsou to zvuky?
Čí jsou to zvuky?
● Kterýpak hlas tu ke komu patří? ● Už jste našli mého většího brášku?
16. Čí jsou to zvuky?
Stanice mikroskop
Tady můžete malé věci vidět ve velkém!
17. Stanice mikroskop
Pohádkový les
Pedagogické pokyny: Zmáčkněte vypínač na obrázku a uvidíte odpověď, na kterou pohádku se ptáme.
18. Pohádkový les
Pohádkový les
● Kterou z pohádek podle textu na zdi poznáte? ● Kterou pohádku máte nejraději? ● Podívejte se ještě jednou do jeskyně. Možná, že uvnitř ještě sedí skřítek.
18. Pohádkový les
Inspirace divočinou
Pedagogické pokyny: Zkuste se projít kus po stezce Caspara Davida Friedricha nebo po Malířské stezce (Malerweg) a porovnejte namalované obrazy s „přírodními originály“.
19. Inspirace divočinou
Inspirace divočinou
19. Inspirace divočinou
Kohopak jsem to tu našel?
Pedagogické pokyny: Požádejte děti, ať dají dohromady všechny poznatky, které dosud získaly o mravencích, případně je odpovídajícně věku doplňte. Texty na tabulkách u formikária (mraveniště) a na výstavní zdi Vám pomohou. Následně rozdejte pracovní listy, aby si děti právě probrané téma ještě jednou zopakovaly.
20. Mravenci
Kohopak jsem to tu našel? Na tomto pracovním listě si můžete vyzkoušet vaše znalosti o mravencích. ● Víte, proč se mravencům říká také „lesní zdravotní policie“? ● Utvořte několik vět obsahujících slovo „mravenec“. A pro ty nejchytřejší hlavičky: ● Proč je ve formikáriu (mravenčím teráriu) mrtvé dřevo? ● Proč nesmíme ničit mraveniště?
20. Mravenci
Kohopak jsem to tu našel?
Pracovaní listy mravenci
20. Mravenci
Měnící se lesní mozaika
Pedagogické pokyny:
Cílem hry je poskládat díly puzzle tak, aby vznikl pro hlemýždě i ještěrku co největší životní prostor. Zkuste poznatky z filmu použít ve hře.
21. Měnící se lesní mozaika
Měnící se lesní mozaika
21. Měnící se lesní mozaika
Noční tvorové
Pedagogické pokyny: Zvuky Když si děti všechna noční zvířata prohlédly a poslechly, může každé z nich jednoho z nočních tvorů napodobit, ostatní hádají, kdo to je. Tuto hru, prosím, hrajte mimo průchod nocí. Průchod nocí je tmavý, svítí v něm jen hvězdná obloha. Setkáte se tu s 10 resp. 9 zvířaty (puštík je tu hned dvakrát). Každé zvíře je nejprve nasvíceno, vzápětí se ozve zvuk, který vydává. Postupně se prostřídají všechny druhy a postup se opakuje od začátku.
Pokud do průchodu nocí vstoupíte, aniž byste slyšeli zvuky nebo byla nasvěcována zvířata, chvilku počkejte, postup se opakuje od začátku, technice zahájení přehrávání několik vteřin trvá. 1. zvuk - hryzec vodní 2. zvuk - plch zahradní 3. zvuk - puštík obecný 4. zvuk - výr velký 5. zvuk - sýc rousný 6. zvuk - kulíšek nejmenší 7. zvuk - prase divoké 8. zvuk - puštík obecný 9. zvuk - sýček obecný 10. zvuk - jezevec lesní
22. Noční tvorové
Noční tvorové Zvuky ●
Která zvířata můžete potkat v noci?
●
Kolik zvířat jste napočítali?
●
Kolik jmen zvířat jste postřehli?
22. Noční tvorové
Ani v nejmenším to není k smrti nudné (mrtvé dřevo)
Pedagogické pokyny: Přiřazení hmyzích druhů podle čísel a jmen Dejte dětem (podle jejich aktuální schopnosti koncentrace) nejvýše 3 hledací úkoly. Vyslovte číslo, ke kterému mají děti najít odpovídajícího živočicha, vyslovit jeho jméno a přiřadit k jeho biotopu (životnímu prostředí). Toto cvičení můžete provést i v několika skupinách nebo formou soutěže.
23. Mrtvé dřevo žije
Kdopak tu bydlí? Hledejte: ● Znáte toho pestrobarevného ptáčka na obrázku? Jak se jmenuje? Najděte ve dřevě díry, které jsou jeho dílem. Jaké má číslo? ●
Mohou v dírách tohoto ptáka žít i jiná zvířata? Co myslíte?
●
Které zvíře bydlí v čísle 9?
23. Mrtvé dřevo žije
Svět vzhůru nohama Pedagogické pokyny: Společně s dětmi zjistěte, so znamená slovní spojení „sklepní klima“. Pomohou vám při tom obrázek a text uvedený vedle něj. Podle věku požádejte děti, aby přečetly, co se píše o klimatických podmínkách v roklích (vlhko a chlad) a na skalních výběžcích (sucho a teplo), a pomocí úkolů zkuste rozpoznat, v čem tkví převrácení klimatu. K lepšímu porozumění je možné pomocí teploměru i společně vypočítat teplotní rozdíly ráno a večer. Sklepní klima: Labské pískovce se svou průměrnou nadmořskou výškou mezi 150 - 450 m n.m. leží podstatně níže, než všechna ostatní pohoří v ČR i SRN. Přesto v něm místy panuje vyloženě horské klima. Je to dáno rozmanitě tvarovanými roklemi, soutěskami, doly a příkrými skalními stěnami. Klima údolí a roklí Labských pískovců je chladné a vlhké.
Protože ve sklepích (starších) domů bývá většinou také chladno a vlhko, přirovnáváme tomuto jevu i naše zdejší podmínky a mluvíme o tzv. sklepním klimatu. Může za něj nedostatek slunečních paprsků v roklích, který je na podzim ještě znatelnější a v zimě slunce v roklích nesvítí vůbec. Teplotní výkyvy jsou jak mezi létem a zimou, tak mezi dnem a nocí. Za normálních okolností se teplota s každými 100 metry narůstající nadmořské výšky snižuje o 1°C. Proto je vysoko v horách chladno, zatímco v údolích je teplo. V Labských pískovcích je tomu ale přesně naopak: Tady je na nejvýše položených skalních plošinách (skalních výběžcích) teplo a slunečno, v nízkých polohách (údolích a roklích) chladno a vlhko.
24. Sklepni klima
Svět vzhůru nohama
Sklepní klima, tak zní naše zaklínadlo. Ale co to vlastně znamená? Pozorně se podívejte na obrázek a na teploměr.
Mistr počtů: •
Na které tři dlouhé části dělíme den?
Kde je v poledne tepleji – dole v údolí nebo na hoře na skalních výběžcích? Kolik stupňů Celsia je v poledne v údolí, a kolik na skalních výběžcích? Dobře se podívejte, co ukazuje teploměr. • O kolik stupňů Celsia se liší v poledne teplota v údolí od té na skalních výběžcích? Spočítejte rozdíl.
24. Sklepni klima
Rys Tip: Po návštěvě naší výstavy se můžete projít k rysímu výběhu a pozorovat tam živé rysy. K výběhu se dostanete snadno, budete-li sledovat rysí stopu, která začíná před vstupem do našeho domu.
25. Rys
Rys
25. Rys
Krajinné puzzle
Sestav svět tak, jak by se líbil Tobě!
26. Krajinné puzzle
A teď všichni společně! ●
Jaké barvy rozpoznáte na této desce?
●
Co ty barvy představují?
●
Jaký význam má ta malá kulička?
A teď potřebujete šikovné ruce a prsty. Pomozte nám naši krásnou přírodu uvést zpět do rovnováhy. Zkuste dostat kuličku doprostřed a udržet ji tam.
27. Zkouška rovnováhy
Rorýs / Netopýr – hnízdní budky
Vidíš nás? Kolik malých zobáčků rozpoznáš?
28. Hnízdní budky
Plši – neobyčejní hlodavci Českosaské Švýcarsko je nebo bylo domovem tří druhů plchů. plch velký
plch zahradní
plšík lískový
Během teplých měsíců vedou tajemný noční život, chladnou zimu zkrátka prospí. Jen zřídka se dají pozorovat při jejich řádění, musí být totiž velmi ostražití před sovami a kunami. A protože je v Čechách i Německu plchů tak málo, jsou chráněni. 29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Plši – neobyčejní hlodavci Orientace Rychlostí blesku se prohánějí po tenkých větvičkách nebo členitých skalách, a to všechno v noci! Ale jak to zvládají? Ani svýma velkýma citlivýma očima ve tmě vše nerozpoznají. „Jdou“ proto doslova za nosem. Namísto rozcestníku vnímají pachy a „dívají“ se svými „vousy“. Právě všechny možné pachy označují spletité cesty ve větvích. Dlouhé citlivé hmatové vousy na čenichu, krku a na loktech používají podobně jako hmyz tykadla. Pomocí chlupatého ocasu na tenkých větvičkách udržují rovnováhu a kormidlují jím i při dalekých skocích. Díky ostrým drápkům a lepivým polštářkům na končetinách mohou plši doslova chodit i kolmo po skalách.
Zimní spánek Plši se na podzim pořádně nacpou, vytvoří si tzv. tukový polštář. S ním se pak odeberou do svých skrýší: Plši velcí se zahrabou hluboko do země – plši zahradní se smotají do klubíčka ve skalních štěrbinách – plšíci lískoví si na zimní spánek ustelou v listí nebo pod kořeny stromů. A celé měsíce pak přežívají bez jídla. Zpomalí se jim tep srdce i dýchání a sníží se jim i tělesná teplota. Koncem zimy se začínají pozvolna probouzet, úplně vzhůru jsou ale až v květnu nebo v červnu, když se vyhladovělí opět vydávají na lov a sběr do noční tmy.
Jídelní lístek Bukvice a oříšky, žaludy a plody, pupeny a květy, listy a pyl, stejně tak i menší druhy hmyzu jsou plší potravou. 29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Charakteristika plcha velkého Plch velký – sedmispáč Jak už jeho jméno napovídá, je plch velký opravdu tím největším ze tří u nás se vyskytujících plchů. Bývá 13 až 20 cm velký, ocas má 10 až 18 cm dlouhý, je tedy asi poloviční, než veverka. V létě osidluje staré, druhově pestré smíšené lesy, v nichž nachází dostatek pupenů, listí, bobulovin a hmyzu. Úplně nejraději má bukvice a žaludy. Plcha velkého ale můžeme potkat i v zahradách, sklepích s ovocem nebo na půdách domů v blízkosti lesa. Mláďata rodí mezi srpnem a zářím. Sedmispáč se mu říká proto, že jeho zimní spánek trvá právě sedm měsíců (v období mezi říjnem a květnem). Tráví jej ve skalních jeskyních, štěrbinách, v dírách, které si sám vyhloubil do země nebo na půdách domů. Může se dožít stáří až 9 let.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Charakteristika plcha zahradního Plch zahradní – maskovaný loupežník Plch zahradní je se svou velikostí těla 11 až 17 cm a 9 až 13 cm dlouhým ocasem o něco menší, než jeho příbuzný plch velký. Po lesích se prohání od května do září. Za nocí loví nejraději pavouky a hmyz, k tomu si sbírá plody a pupeny. Obývá skalní štěrbiny a jiné otvory. Mláďata plcha zahradního přicházejí na svět od května do července. K zimnímu spánku se ukládá v říjnu a probouzí se v dubnu. Dožívá se až 5 let. V Českosaském Švýcarsku se zdá, že o sobě dává po delší době tu a tam opět vědět.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Charakteristika plšíka lískového Plšík lískový – tkadlec hnízd Plšík lískový, nejmenší ze všech plchů, dorůstá do velikosti 7 až 8 cm, ocas mívá 6 až 8 cm dlouhý. To, že patří do plší rodiny, je vidět na jeho hustém chlupatém ocasu, díky němuž skvěle skáče větvovím sem a tam. Plšíci lískoví milují lesy s hustým podrostem, protože právě tam nacházejí dostatek pupenů, květů, bobulí, pylu i hmyzu. Jejich nejoblíbenější pochoutkou jsou lískové oříšky a žaludy. Jemně utkané asi jako pěst velké kulovité hnízdo si vyrábějí z trávy nebo listí v dutinách stromů, budkách nebo mezi větvemi ostružiníku. Mezi červnem a zářím přicházejí na svět jejich mláďata, od října nebo listopadu se ukládají k zimnímu spánku. Plšíci lískoví se mohou dožít až 5 let. Právě tohoto plšíka už u nás dlouho nikdo neviděl.
29. Zajímavosti o plších Českosaského Švýcarska
Bydlení v kulturní krajině Tady si můžeš postavit vlastní dům.
30. Bydlení v kulturní krajině
Multivize
Lesní skřítek na cestách
31. Multivize
Saská zemská nadace přírody a životního prostředí Informační středisko Národního parku Saské Švýcarsko Dresdner Str. 2 B 01814 Bad Schandau
Telefon:
+49 35022 / 502 40
Fax:
+49 35022 / 502 35
www.lanu.de
Vyrobeno v r. 2005; autorky: Barbara Reichstein & Kati Ehlert Přepracováno v r. 2012: Projekt TREND, Kristin Eichhorn Překlad 2012: Petra Sochová
Ilustrace:
Barbara Reichstein Projekt TREND, Kristin Eichhorn www.austria-lexikon.at
