Plán péče o Přírodní památku
PODLOUČKY na období 2010–2019
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: Kategorie ochrany: přírodní památka Název území: Podloučky Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení Orgán, který předpis vydal: Správa Chráněné krajinné oblasti Český ráj Číslo předpisu: 2/2010 Datum platnosti předpisu: 5.11.2010 Datum účinnosti předpisu: 20.11.2010 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností : obec: katastrální území: obec: katastrální území: obec: katastrální území: obec s rozšířenou působností třetího stupně: obec: katastrální území:
Liberecký Semily Turnov Mírová pod Kozákovem, Bělá u Turnova Klokočí Klokočí u Turnova Loučky Loučky u Turnova Železný Brod Koberovy Besedice
Příloha č. M 1: Orientační mapa ZM 1:10 000 s vyznačením území
-1-
1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: 667251 Besedice Číslo parcely podle KN 741/1 741/2 741/3 741/4 742 745 746/2 778/3 799/1 799/2 799/3 799/4 799/5 802 807/2 807/3 910/1 910/2 911 921/2 928 939 955 957 958/2 960/2 960/3 960/4 968/1 968/2 974 975/1 975/2 976
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN podle PK (m2) nebo jiných evidencí lesní pozemek PUPFL 110 310 lesní pozemek PUPFL 895 827 lesní pozemek PUPFL 110 3854 lesní pozemek PUPFL 895 7306 ostatní plocha neplodná půda 110 205 lesní pozemek PUPFL 895 450 lesní pozemek PUPFL 110 245 lesní pozemek PUPFL 110 900 lesní pozemek PUPFL 351 4406 lesní pozemek PUPFL 486 4802 lesní pozemek PUPFL 208 4352 lesní pozemek PUPFL 586 5740 lesní pozemek PUPFL 586 784 lesní pozemek PUPFL 291 4672 lesní pozemek PUPFL 291 2779 TTP ZPF 291 1050 lesní pozemek PUPFL 373 554 lesní pozemek PUPFL 495 683 lesní pozemek PUPFL 351 1680 lesní pozemek PUPFL 345 752 lesní pozemek PUPFL 486 1234 ostatní plocha neplodná půda 859 234 lesní pozemek PUPFL 394 331 lesní pozemek PUPFL 486 687 lesní pozemek PUPFL 486 145 lesní pozemek PUPFL 110 1526 lesní pozemek PUPFL 486 622 lesní pozemek PUPFL 486 1727 lesní pozemek PUPFL 110 3129 lesní pozemek PUPFL 110 468 ostatní plocha neplodná půda 55 76 TTP ZPF 55 2107 TTP ZPF 55 184 lesní pozemek PUPFL 55 1586
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
I.zóna I.zóna I.zóna
60 376
OP Číslo parcely podle KN 371
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví podle PK nebo jiných evidencí zast. plocha zast. plocha 244 90
800
TTP
ZPF
244
4226
801
TTP
ZPF
244
989
5 305
Celkem
-2-
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
Katastrální území: 577316 Bělá u Turnova Číslo parcely podle KN 361/3 361/6 361/7 362/1 362/2 372/3 381/4 397/1 397/2 398/1 398/4 398/5 398/6 404/1 1143/1
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku parcely KN podle KN podle PK nebo jiných evidencí lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL TTP ZPF lesní pozemek PUPFL lesní pozemek PUPFL TTP ZPF TTP ZPF TTP ZPF TTP ZPF lesní pozemek PUPFL ostatní plocha ostatní komunikace
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2) 441 225 441 441 225 1200 268 641 268 641 268 641 268 927 10001
Celkem
836 1986 416 90 2988 2577 5934 6026 15404 3449 3417 2578 6383 108558 1360
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
I.zóna I.zóna
I.zóna
162 002
OP Číslo parcely podle KN 110
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví podle PK nebo jiných evidencí zast. plocha budova č.p. 12 268 367
398/3
TTP
ZPF
268
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
2382 2 749
Katastrální území: 577227 Klokočí Číslo parcely podle KN 79/1 96/1 96/2 96/3 96/4 96/5 96/7 96/8 96/9 96/10 98 99 102/1
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN podle PK (m2) nebo jiných evidencí lesní pozemek PUPFL 14 391 lesní pozemek PUPFL 191 3557 lesní pozemek PUPFL 179 107 lesní pozemek PUPFL 179 636 lesní pozemek PUPFL 179 4705 lesní pozemek PUPFL 185 4325 lesní pozemek PUPFL 185 221 lesní pozemek PUPFL 191 4010 lesní pozemek PUPFL 179 3588 lesní pozemek PUPFL 18 3675 lesní pozemek PUPFL 356 6529 lesní pozemek PUPFL 356 4039 TTP ZPF 91 582
-3-
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
102/2 102/3 102/4 102/5 103 104/1 104/2 104/3 104/5 104/6 105/1 105/2 106 108/2 112 113 114 115 116 117 118/1 118/2 119 120 121/3 124 126 127 128 129/1 129/2 130/1 130/2 131 132 150/1 150/2 151 153 154 157 159 160 202/1 203 204/1 204/2 207 208 210 211 214 216 217 218 220/1 220/2 220/3 223/1 223/2 223/4 225 228/1 229/1 229/2 229/3 234/1 235/1 235/2 237
TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek orná půda lesní pozemek TTP TTP TTP TTP ostatní plocha TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek TTP
ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF PUPFL PUPFL PUPFL ZPF PUPFL PUPFL ZPF PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF neplodná půda ZPF ZPF PUPFL PUPFL ZPF
-4-
10001 91 91 91 356 32 32 32 191 32 32 392 356 356 153 153 153 201 191 115 115 183 183 305 305 183 356 356 356 32 183 32 183 356 356 32 32 361 361 361 50 50 356 284 396 284 284 284 284 284 284 284 284 284 265 300 392 392 300 392 300 396 387 387 387 387 387 387 387 387
308 609 347 1021 13356 3435 4114 433 4461 4978 83 65 187 9524 443 2217 5475 12541 1238 2640 3087 4801 11667 772 755 176 1271 2489 400 681 1259 1860 1575 2604 4950 2133 3146 338 2003 344 12750 828 631 106121 1390 8688 2481 1541 1876 141 2264 653 87 154 3033 267 695 858 1275 3253 1687 11269 1122 1431 237 1126 3849 5228 2560 5071
240/2 240/3 240/5 241/1 241/2 243/1 243/2 243/4 244/1 244/2 244/3 246/1 246/4 250 251/1 253 254 255/1 255/3 258/1 258/3 260 261 262/1 262/2 263 264/1 264/2 266 267/1 267/2 267/3 267/4 267/5 268 269 270/1 270/2 270/3 271/1 271/2 272/1 272/2 273 275/1 275/2 277/2 277/3 279 280/1 280/2 281 282 283/1 283/2 284
orná půda orná půda orná půda TTP TTP TTP TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP zahrada TTP lesní pozemek TTP lesní pozemek TTP lesní pozemek TTP lesní pozemek TTP TTP TTP TTP orná půda lesní pozemek TTP TTP TTP TTP TTP TTP ostatní plocha TTP TTP TTP orná půda TTP ostatní plocha lesní pozemek TTP ovocný sad zahrada orná půda orná půda TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF ZPF PUPFL ZPF PUPFL ZPF PUPFL ZPF PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF neplodná půda ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF neplodná půda PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF PUPFL PUPFL ZPF PUPFL PUPFL PUPFL
5 375 41 375 387 375 387 387 375 104 387 305 264 300 300 104 104 104 104 63 63 63 63 63 63 63 63 63 193 10 193 193 115 376 115 115 10 193 115 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 184 194
4055 1831 3013 452 488 7114 1925 2339 9053 4786 599 2742 1484 317 1070 259 1397 8169 2080 7803 75 426 2024 2825 1631 202 1313 163 1513 1358 3501 2326 5613 7201 249 453 384 412 1069 1937 684 393 800 2432 2689 2102 737 611 61 2125 579 5965 2978 1873 647 2089
285 287 288 291/1 291/3 294 295 296 297 298 299 301/1 301/2
lesní pozemek TTP zahrada TTP lesní pozemek TTP TTP ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP
PUPFL ZPF ZPF ZPF PUPFL ZPF ZPF neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF
10 10 10 10 10 194 197 197 197 317 317 317 317
12018 185 638 17048 2020 904 2495 1430 15445 1448 2093 3678 2008
-5-
302/1 302/2 305 306 307/1 308 309 310/1 310/2 310/3 312 314 315 316 318/1 318/2 324/3 324/7 325/1 325/3 1774/2 1778 1779 1780 1782 1783 1784 1785 1787 1788 1909
TTP TTP lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek zahrada lesní pozemek lesní pozemek zahrada lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha lesní pozemek ostatní plocha vodní plocha
ZPF ZPF PUPFL ZPF PUPFL PUPFL ZPF PUPFL ZPF PUPFL ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace PUPFL ostatní komunikace vodní tok
317 317 197 197 197 197 197 197 197 197 197 197 197 197 317 317 197 348 197 197 201 10001 10001 10001 10001 10001 10001 197 197 197 305
Celkem
5955 706 2484 456 462 1032 540 1872 426 1754 2471 449 2357 281 1897 12 6995 1846 6894 1832 1335 2511 423 3523 2207 314 1632 1031 172 2912 6219 579 543
OP Číslo parcely podle KN
1 2 3 4 5 6 7 8 10 224 230 231 232 233 238 239 247 251/2 255/2 290 293 297 312 329
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví podle PK nebo jiných evidencí zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha ostatní plocha TTP orná půda TTP zahrada TTP zahrada TTP zahrada TTP zahrada zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha
zem.stav budova čp. 32 budova čp. 18 budova čp. 15 budova čp. 34 budova čp. 17 budova čp. 21 budova čp. 31 budova čp. 22 ostatní komunikace ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF rodinný dům zem.stav budova čp. 70 garáž
-6-
63 63 270 10 104 387 41 265 143 265 387 387 387 387 387 41 166 265 104 10 104 387 42 387
32 91 308 345 96 315 179 133 371 608 296 463 486 467 255 515 268 1634 2039 2566 45 64 136 32
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
330 331 335/1 335/2 12/1 12/2 234/2 240/1 246/3 246/5 248/1 248/2 255/4 258/2 275/3 277/1 313/1 313/2 1781
zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha zast. plocha TTP zahrada lesní pozemek lesní pozemek zahrada zahrada zahrada TTP zahrada zahrada zahrada ovocný sad ostatní plocha
garáž garáž budova čp. 76 budova čp. 76 zbořeniště budova čp. 14 ZPF ZPF PUPFL PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ostatní komunikace
Celkem
387 203 166 264 197 125 387 42 264 265 265 166 104 63 270 270 197 125 265
32 26 80 14 315 220 2525 1478 508 516 2093 325 2851 3320 990 502 1048 4274 236 33 097
Katastrální území: 573400 Loučky Číslo parcely podle KN 98/2 100/3 114 131 133/1 133/2 140 143 144/1 148 149/1 149/2 154 158 162/1 162/2 166/1 166/2 167 168 169 170 171 172 174/1 174/2 174/3 175 176 180/1 180/2 180/3 181 182
Číslo Druh pozemku podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely parcely KN podle KN vlastnictví celková podle KN podle PK (m2) nebo jiných evidencí lesní pozemek PUPFL 51 1349 TTP ZPF 51 876 TTP ZPF 137 356 ostatní plocha neplodná půda 10002 154 TTP ZPF 10002 2382 TTP ZPF 10002 1325 TTP ZPF 397 1546 TTP ZPF 176 1470 TTP ZPF 131 4691 lesní pozemek PUPFL 176 1456 lesní pozemek PUPFL 218 2260 lesní pozemek PUPFL 305 43180 lesní pozemek PUPFL 305 9042 ostatní plocha neplodná půda 397 154 TTP ZPF 397 2398 lesní pozemek PUPFL 305 2312 lesní pozemek PUPFL 305 21505 TTP ZPF 397 2515 lesní pozemek PUPFL 135 608 lesní pozemek PUPFL 135 130 lesní pozemek PUPFL 135 4644 lesní pozemek PUPFL 135 4621 lesní pozemek PUPFL 305 777 ostatní plocha neplodná půda 176 479 TTP ZPF 176 4272 TTP ZPF 176 1946 TTP ZPF 176 2641 TTP ZPF 176 90 TTP ZPF 37 3726 lesní pozemek PUPFL 322 1954 TTP ZPF 346 416 TTP ZPF 397 1306 TTP ZPF 215 673 ostatní plocha neplodná půda 346 111
-7-
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
183/1 183/3 183/4 183/5 183/6 183/7 183/8 183/9 183/10 187 188 189/1 189/2 189/3 189/4 189/5 189/6 190/1 190/2 190/3 190/4 190/5 190/7 191/1 191/2 192 194/1 195 196 197 199/1 199/2 199/3 199/4 200 207 209 210 212 214 219/1 220 225/2 225/3 225/4 226/2 227 228/1 230/1 230/2 230/4 231/1 232/1 233 236/1 236/2 236/10 634/1 634/2 636 637 640/3 641/2 642 643 644/1 645 646/2 657 658/1
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha TTP ostatní plocha TTP ostatní plocha TTP TTP TTP TTP ostatní plocha ostatní plocha zahrada lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP ostatní plocha lesní pozemek TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek
PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda ZPF neplodná půda ZPF neplodná půda ZPF ZPF ZPF ZPF neplodná půda neplodná půda ZPF PUPFL ZPF PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF PUPFL neplodná půda PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF neplodná půda PUPFL ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL neplodná půda PUPFL PUPFL ZPF ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL
-8-
305 346 215 346 215 322 305 346 346 220 55 55 305 55 220 305 318 322 346 215 215 346 305 305 28 397 397 397 397 397 322 215 346 322 28 397 218 397 397 305 48 305 397 397 305 397 305 49 215 346 322 48 322 397 215 346 322 364 135 109 109 288 163 364 288 135 135 135 109 109
2547 2187 861 1336 874 4910 7013 1169 806 1098 545 6850 4380 4774 5111 7084 7045 1755 361 770 391 283 704 946 703 268 3047 1925 719 310 1596 955 892 292 1027 445 1858 3046 3878 2123 1168 1191 4412 1386 2277 283 883 175 1344 1623 896 427 1212 476 2467 1874 1668 317 101 1629 5133 259 735 253 379 2517 78 1372 501 909
658/2 659 660 661/1 661/2 661/3 661/4 662/2 662/3 666/1 666/2 667 668/1 668/2 669 670 671 672/2 672/5 672/6 680/1 680/2 681 682 689 690 691/1 691/2 691/3 691/4 692 693/1 693/2 693/3 693/4 694 696/1 700 701/1 702 704 705/1 705/2 705/5 707 708 710 711/1 711/2 722 727/2 728 729/3 731/1 731/2 731/3 733 734 737/2 740/1 740/3 2695
lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek TTP TTP TTP TTP TTP ostatní plocha TTP lesní pozemek zahrada lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha lesní pozemek TTP TTP TTP TTP orná půda TTP TTP ostatní plocha TTP zahrada lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha
PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF neplodná půda ZPF PUPFL ZPF PUPFL PUPFL neplodná půda PUPFL ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF neplodná půda ZPF ZPF PUPFL PUPFL ostatní komunikace
Celkem
288 109 109 109 288 217 217 128 109 109 217 109 288 109 109 109 109 109 109 109 364 305 71 288 364 364 288 364 288 364 364 71 364 288 109 36 36 132 132 24 131 217 167 132 131 131 131 131 131 10001 109 156 37 37 37 37 352 352 352 352 37 10001
693 69 1451 863 925 672 631 1908 4877 876 658 1809 986 1006 182 3945 142 486 162 2141 994 1194 544 603 4480 2367 1129 984 559 646 3124 1462 1152 1549 1265 3130 7863 3414 66 2839 7788 1809 1963 462 839 473 257 4326 620 818 709 1988 5233 1082 649 1558 312 1158 3590 4879 5034 3678
365 433
-9-
?
OP Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
83
zast. plocha
budova čp.25
131
126
84
zast. plocha
zem.stav
131
39
85
zast. plocha
rod.dům
352
76
86
zast. plocha
budova čp.26
352
81
87
zast. plocha
budova čp.24
132
134
89
zast. plocha
zbořeniště
36
113
698
zahrada
ZPF
36
1381
719
TTP
ZPF
24
129
720 721
zahrada TTP
ZPF ZPF
132 131
3283 390
Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Číslo listu Výměra parcely vlastnictví
723
TTP
ZPF
10001
235
725
zahrada
ZPF
131
1280
726
zahrada
ZPF
132
129
727/1
TTP
ZPF
132
787
737/1
zahrada
ZPF
352
6566
2727
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
435
Celkem
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
15 184
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
1.4. Výměra území a jeho ochranného pásma
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha 83,9890
OP plocha v 0,0000 ha 0,1024
Způsob využití pozemku PUPFL
vodní plochy
0,6219
0
zamokřená plocha
Druh pozemku
ZCHÚ plocha v 0,0000 ha
rybník nebo nádrž vodní tok trvalé travní porosty 25,6420
1,8327
orná půda
1,4704
0,0463
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
1,3661
3,1382
3,6460
0,1279
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
0,3860
116,7354
5,6335
0,6219
ZPF
- 10 -
neplodná půda
1,5534
ostatní způsoby využití
2,0926
1.5. Překryv území s jinými chráněnými územími chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 Evropsky významná lokalita:
CHKO Český ráj CHOPAV Severočeská křída EVL CZ 0510191 Průlom Jizery u Rakous
1.6 Kategorie IUCN IV – řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany jsou luční společenstva xerotermních trávníků a lesní společenstva zachovalých květnatých bučin s výskytem zvláště chráněných druhů organismů vyvinutá na geologickém podloží slinitých pískovců. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav A. ekosystémy název společenstva
podíl plochy v ZCHÚ (%)
Bromion erecti (sveřepové louky) 8 Cephalanthero-Fagenion (květnatá vápnomilná bučina) Tilio cordatae-Fagetum
2 40
popis biotopu společenstva druhově bohaté bylinné společenstvo hlubších minerálně silných půd teplých oblastí květnatá vápnomilná bučina na svazích se skeletovitou půdou zachované nesmíšené a velmi často holé bučiny - převládající společenstvo území
B. druhy název druhu
Cephalanthera damasonium (okrotice bílá) Cephalanthera rubra (okrotice červená) Dactylorhiza majalis (prstnatec májový)
aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ hojně C3, §3, květnaté a vápnomilné bučiny a lesní lemy CITES cca 100 ex. desítky
C2, §2, vápnomilné bučiny CITES C3, §3, vlhká loučka sv. Calthion na dně údolí CITES
- 11 -
Gymnadenia conopsea subsp. Montana (pětiprstka žežulník horská) Lilium martagon (lilie zlatohlavá) Gentiana cruciata (hořec křížatý) Gentianopsis ciliata (hořec brvitý)
tisíce
C1, §3, výslunné svahy s xerotermní vegetací sv. CITES Bromion erecti
tisíce
C4a, §3
lesní lemy sv. Trifolion medii
desítky
C2, §3
zarůstající louky sv. Bromion erecti
desítky
C3
lesní okraje
1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (ha) 6210 Polopřirozené suché trávníky a 7,875 facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště T3.4C Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis)+ (FestucoBrometalia) T3.4D Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce obecného (Juniperus communis) 6430 Vlhkomilná vysokobylinná ------lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně -T1.6 Vlhká tužebníková lada 6510 Extenzivní sečené louky nížin až 33,638 podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) -T1.1 Mezofilní ovsíkové louky 8210 Chasmofytická vegetace ---------vápnitých skalnatých svahů - S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 15,875 - -L5.4 Acidofilní bučiny 9130 Bučiny asociace Asperulo48,101 Fagetum -L5.1 Květnaté bučiny 9150 Středoevropské vápencové bučiny 1.676 (Cephalanthero-Fagion) - L5.3 Vápnomilné bučiny 9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na 0,264 svazích, sutích a v roklích - L4 Suťové lesy 91E0 Smíšené jasanovo-olšové lužní 5,881 lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) -L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty
- 12 -
popis biotopu typu přírodního stanoviště Výslunné svahy na podloží slínitých sedimentů
Dno údolí podél drobných vodotečí
Svažité deluvium v centrální části údolí
Výchozy slínovců a jílovců
Svahy údolí Svahy údolí Svahy údolí Svahy údolí Dno údolí podél vodotečí
1.9 Cíl ochrany Zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky nezbytné pro ochranu význačných lučních druhů vyžadujících lidskou péči – kosení a údržba luk. Zabezpečit ochranu vápnomilných a holých květnatých bučin.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ ÚZEMÍ Údolí Podloučky se nachází SV města Turnova, v nadmořské výšce 263–436 m n. m. z větší části na území okresu Semily a menší část leží na území okresu Jablonec nad Nisou. Je utvářeno dvěma sbíhajícími se větvemi svažujícími se JZ od obce Loučky a SZ od obce Klokočí. Údolí ústí u řeky Jizery u osady Betlémský mlýn. GEOLOGIE A GEOMORFOLOGIE Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatina Okrsek: Turnovská stupňovina Turnovská stupňovina leží v sv. části Turnovské pahorkatiny a má ráz ploché vrchoviny kerné stavby. Vyznačuje se strukturně a tektonicky podmíněným reliéfem pískovcových kuest a tabulových plošin, místy s hlubokými údolími, pískovcovými sklaními městy a s tvary selektivního zvětrávání. Nad Betlémským mlýnem vystupují vápnité jemnozrné pískovce středního a svrchního turonu a nad nimi v podloží kvádrových pískovců jsou vápnité jílovce a slínovce svrchního turonu. Území je přemodelováno intenzivní mladopleistocenní zpětnou erozí vyvolanou hlubokým zaříznutím Jizery. Tato zpětná eroze nastartovala i četné sesuvné jevy zasahující jak kvartérní pokryv tak i kvádrové pískovce a jejich bezprostřední podloží. Vrchní části vápnitých jílovců a slínovců jsou trvale převlhčovány, což vede k pramenným vývěrům, které jsou zdrojem dnešních drobných vodotečí na lokalitě. KLIMATICKÉ POMĚRY Území náleží do klimatické oblasti MT 9 s dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým létem, s přechodným obdobím krátkým, a mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, s krátkou zimou, mírnou a suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky (Quitt 1971). HYDROLOGICKÉ POMĚRY Hydrologická síť je velice řídká, reprezentovaná pouze Klokočským potokem a jeho pravostranným přítokem ve větvi údolí spadající od osady Loučky. Tento přítok je silně - 13 -
kontaminován splaškovými vodami a v horní části toku dosahuje biologické znečištění polysaprobního stupně. Pozoruhodným jevem jsou travertinové vývěry vyskytující se místy na příkrých stráních, v okolí kterých je vegetace pokryta vrstvami uhličitanu vápenatého. Zpravidla však jejich vydatnost nepostačuje k vytvoření trvalé vodoteče. BIOGEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ Území Podlouček leží v Hruboskalském bioregionu. FYTOGEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ Fytogeografická oblast: Mezofytikum obvod: Českomoravské mezofytikum okres: Český ráj podokres: Maloskalsko Údolí Podloučky patří do fytogeografické oblasti mezofytika, jehož květena je rozmanitá, více mezofytní než termofytní. Rozpětí vegetačních stupňů je suprakolinní, území je relativně srážkově nadbytkové, reliéf krajiny je svažitý, podkladem jsou především půdy pískovcové, ale i slínité s třetihorními vyvřelinami. CHARAKTERISTIKA VEGETACE Geobotanická rekonstrukce Podle Neuhauslové (1998) území odpovídá květnaté bučině. 1/ S v e ř e p o v é l o u k y Xerotermní trávníky sv. Bromion erecti KOCH 1926 se vyskytují na nejvýše položených a nejpříkřejších částech odlesněných svahů pod hranou lesa se skeletovitou strukturou půd. Představují botanicky nejcennější typ vegetace v údolí a přes dlouhodobé přerušení obhospodařování v nedávné minulosti se dodnes vyznačují vysokou druhovou diverzitou a výskytem zákonem zvláště chráněných druhů rostlin. Při lesních okrajích zarůstají náletem borovice lesní (Pinus sylvestris), javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a keřů (Swida sanguinea, Frangula alnus, Crataegus sp., Rosa sp., méně Rhamnus cathartica, Euonymus europaeus, Ligustrum vulgare, Prunus spinosa). V místech výraznějšího ohybu svahu, v počátku tzv. podsvahového deluvia se místy vytvořily téměř monokulturní porosty válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). Jejich vznik byl také podmíněn ukončením hospodaření na svahových loukách v údolí. V důsledku vytváření mohutné vrstvy stařiny, díky které nemůžou semena stromů a keřů proniknout k půdě, jsou porosty válečky zpravidla bez náletu dřevin, nebo se zde objevují pouze keře šířící se podzemními výhonky. V podsvahovém deluviu se šíří druhově chudé porosty s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenetherum elatius), který postupně přerůstá nízkostebelné sveřepové trávníky. 2/ O v s í k o v é l o u k y Jako luční vegetaci svazu Arrhenatherion KOCH 1926 - mezofilní louky nížin a podhorského stupně je možné charakterizovat louky na SZ a SV orient.svazích a na sv. hranici památky, kde jsou do tohoto svazu zahrnuty i částečně pozměněné kult. louky a pastviny. Ve spodní části údolí, kolem trvale obydlených sídel, jsou zčásti udržovány a vyznačují se druhovou pestrostí.
- 14 -
3/ N i t r o f i l n í l e m y Především na dně údolí podél místní komunikace přecházejí neudržované ovsíkové louky ve společenstva druhotné lemové nitrofilní vegetace svazu sv.Aegopodion podagrarie TUXEN 1976 et al. místy s dominantním kerblíkem lesním(Anthriscus sylvestris) nebo krabilicí zápašnou (Chaerophyllum aromaticum) na místech s vyšší půdní vlhkostí. 4/ P c h á č o v é l o u k y Vlhké a podmáčené louky psv. Calthenion BALÁTOVÁ - TULÁČKOVÁ 1978 se vyskytují zřídka na dně údolí, jsou vesměs zdegradovány přechodem k pods. Filipendulenion nebo zarůstají populací celíku obrovského (Solidago gigantea). 5/ T u ž e b n í k o v é l o u k y psv.Filipendulenion LOHMEYER in OBERDORFER et al., BALÁTOVÁ-TULÁČKOVÁ 1978 Představují zřídka se vyskytující typ vegetace přecházející jak v porosty pcháčových luk tak v ruderální vegetaci, nebo v porosty vysokých ostřic. Tužebníková louka na parcele 211 k.ú. Klokočí byla zalesněna javorem klenem se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. 6/ P o r o s t y v y s o k ý c h o s t ř i c Jako společenstva sv. Magnocaricion elatae KOCH 1926 s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis) se vyskytují v údolí na jediné lokalitě na parcele č. 225 k.ú.Klokočí. Pravděpodobně se jedná o náhradní společenstvo. 7/ K u l t u r n í l o u k y Tzv. kulturní louky s dominantní psárkou luční (Alopecurus pratensis) byly založeny ve spodní části údolí. Louky s dominantní srhou laločnatou (Dactylis glomerata) v lokalitě zvané V hrobkách. 8/ L e s n í l e m y Společenstva lesních lemů sv. Trifolion medii TH. MULLER 1962 nacházíme v údolí hojně na rozmezí lesa a sveřepových luk. Jetel prostřední (Trifolium medium) vytváří místy poměrně mohutné porosty. 9/ B ř e h o v é p o r o s t y Bylinné břehové porosty podél Klokočského potoka a hlavně na jeho přítoku z Louček jsou z větší části tvořeny populacemi devětsilu lékařského (Petasites hybridus). 10/ D ř e v i n y m i m o l e s Dřeviny mimo les představují staré sady a remízky. Staré sady se zpravidla přestárlými ovocnými dřevinami (převážně třešně, v menší míře jabloně, hrušně a ořešáky) jsou situovány z větší části na výslunných svazích uvnitř údolí. Remízky na okrajích lesa, na mezích nebo v terénních depresích jsou tvořeny nejčastěji jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), břízou bělokorou (Betula pendula), někdy bukem lesním (Fagus sylvatica), habrem obecným (Carpinus betulus) nebo borovicí lesní (Pinus sylvestris). Z keřů jsou běžné růže a hlohy, svída krvavá (Swida sanguinea), krušina olšová (Frangula alnus), trnka (Prunus spinosa) a méně četný řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica).
- 15 -
11/ L e s y Za zbytky přirozených lesních porostů (zpracováno podle Slavíka 1977) je možné považovat pěchavový bor v spodní části údolí, částečně zasahující do lokality a bučiny as. Seslerio-Fagetum MOOR z podsvazu Cephalanthero-Fagenion. Převažující je však as. Tilio cordatae-Fagetum. Typické bylinné patro květnatých bučin je zachováno jen v náznacích, protože je silně potlačeno vysokým zápojem a ve většině případů jsou bučiny holé. Typické luhy psv. Alnenion glutinoso-incanae OBERDORFER 1953 jsou vyvinuty jen omezeně. Spíše jsou v údolích zastoupeny porosty svazu Tilio-Acerion KLIKA 1955. Příloha č. M3: Mapa biotopů podle mapování Natura 2000 Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu
Cephalanthera rubra (okrotice červená) Cephalanthera damasonium (okrotice bílá) Dactylorhiza majalis . (prstnatec májový) Gymnadenia conopsea subsp. montana (pětiprstka žežulník horská) Lilium martagon (lilie zlatohlávek) Gentiana cruciata (hořec křížatý)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky jedinců
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
§2
tisíce jedinců
§3
desítky jedinců
§3
tisíce jedinců
§3
stovky jedinců
§3
do 30 trsů
§3
popis biotopu druhu
- vyskytuje se v bučině na prudkém svahu mezi částí Peklo a Tunčov - podsv. CephalantheroFagenion, - roztroušeně téměr všude v území v květnatých a vápnomilných bučinách - dno údolí v části Peklo - jižně a jihovýchodně orientované odlesněné svahy údolí, v horní části, součást xerotermních sveřepových trávníků - křoviny a podél cest - jižně a jihovýchodně orientované odlesněné svahy údolí, v horní části, součást xerotermních sveřepových trávníků
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
kategorie popis biotopu druhu podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
Salamandra salamandra (mlok skvrnitý)
10–30 ex.
§2
- 16 -
obyvatel lesů, především listnatých a smíšených, často bučin a doubrav, podmínkou výskytu je přítomnost vody pro vývoj larev, mlok je rozšířen od nížin do hor (u nás od 200 do 1000 m n.m)
Lacerta agilis (ještěrka obecná)
100 – 200 ex.
§2
obývá sušší, teplejší místa, slunné stráně, pastviny, paseky a okraje lesů, náspy silnic a železnic, křovinaté meze, zahrady, zbořeniště, hlavně v nížinách a středních polohách
Anguis fragilis (slepýš křehký)
100 - 200 ex.
§2
v křovinatých porostech, listnatých i jehličnatých lesích, dává přednost místům hojně zarostlým mechem a lesům listnatým a smíšeným
Accipiter nisus (krahujec obecný)
1 – 2 páry
§2
Jynx torquilla (krutihlav obecný) Bombus spp. (čmelák) Papilio machaon (otakárek fenyklový)
1 – 2 páry
§2
hnízdí hlavně na okrajích jehličnatých lesů, hnízda si staví hlavně v mladších porostech, dosti často loví přímo ve městech a vesnicích obývá hlavně otevřenou krajinu se sady, zahradami a s rozptýlenou mimolesní zelení
100-300 ex.
§3
10 - 30 ex.
§3
Formica spp. (mravenec)
v řádu min.statisíců
§3
téměř všude v lesích, jejich okrajích i v biotopech mimo les
Bufo bufo (ropucha obecná)
50 – 100
§3
obývá různé typy krajiny od nížin do hor, včetně měst, zahrad, světlejších lesů
Accipiter gentilis (jestřáb lesní)
2 ex.
§3
hlavně rozsáhlejší starší lesní porosty s pasekami a otevřenými plochami v sousedství
Corvus corax (krkavec velký)
2 ex.
§3
obývá lesnatou krajinu, hnízdí hlavně na stromech nebo na skalách, v území loví
Apus apus (rorýs obecný)
20-50 ex.
§3
Lanius collurio (ťuhýk obecný)
2-3 páry
§3
Hirundo rustica (vlašťovka obecná)
50-100 ex.
§3
Bubo bubo (výr velký)
2-4 ex.
§3
Sciurus vulgaris (veverka obecná)
10–30 ex.
§3
původně je obyvatelem skal a starých lesních porostů, dnes je vázán hlavně na umělé stavby různého druhu hlavně v otevřené krajině s jednotlivými keři či keři v pásech na zarůstajících loukách, pastvinách, u cest, tratí, méně na pasekách hnízdí většinou v blízkosti člověka uvnitř různých budov, ale loví i mimo lidská sídla a to i nad lesnimi komplexy obývá většinou různorodě členitou krajinu s lesy i otevřenými terény, rybníky, vodními toky, hnízdí hlavně na skalách, v území loví obývá lesy všech typů od nížin do hor, žije běžně i ve městech v parcích a zahradách
žije spíše v nížinách a mimo lesy různé biotopy v otevřené krajině od nížin do hor, dosti často také v zahradách
Přehled ohrožených druhů hub Výskyt ohrožených druhů hub v loukách lokality Podloučky podle Červeného seznamu hub v ČR (Holec a Beran, 2003) - 17 -
Vědecký název druhu
Český název druhu
Kategorie ohrožení
Entoloma incana (Fr.: Fr.) Hesler
čirůvečka klínolupenná závojenka plavozelenavá
Hygrocybe coccinea (Shaeff.: Fr.) P. Kummer aff.
voskovka šarlatová
EN
Hygrocybe irrigata (Pers.: Fr.) Bon
voskovka kluzká
EN
Stropharia inuncta (Fr.: Fr.) Quél. límcovka natřená
CR
Dermoloma cuneifolium (Fr.: Fr.) Bon
EN EN
Výskyt v ČR Nyní 15 lokalit; teplejší oblasti ČR, vč. Turnovska Nyní 4 oblasti výskytu; vápencové oblasti, na Turnovsku neuváděn Nyní 3 oblasti nálezů; polosuchá travnatá stanoviště, v ČR silný úbytek lokalit, na Turnovsku neuváděn Nyní známo 9 lokalit; vlhčí travnatá stanoviště, v ČR úbytek druhů, na Turnovsku nedoložený druh Nyní známy 4 oblasti nálezů, louky a pastviny, na Turnovsku nedoložený druh
Výskyt ohrožených druhů hub v lesích lokality Podloučky podle návrhu novelizace vyhlášky 395/92 Sb. Vědecký název druhu
Český název druhu
Boletus rhodoxanthus Cortinarius nanceinensis Disciotis venosa
muchomůrka ježohlavá hřib nachový pavučinec nancyský terčovnice síťnatá
Tricholoma orirubens
čirůvka načervenalá
Amanita echinocephala
Kategorie Výskyt ohrožení O Listnaté porosty s bukem KO O O
Listnaté porosty s bukem Listnaté porosty s bukem Pod strmými svahy v údolí potoků, kde dochází k významné akumulaci tlejícího dřeva
O
V lesních lemech je významný výskyt mykorhizních druhů hub. V sezóně 2006 zde byly nalezeny dva významnější zástupci hřibů. Hřib koloděj (Boletus luridus) je vázán na listnáče, velmi často na lípy. V Červeném seznamu hub ČR je jako téměř ohrožený druh (NT) uveden hřib plavý (Boletus impolitus), který je vázán na teplá stanoviště s výskytem dubu. Vzhledem k členitosti území, orientaci ke světovým stranám, k vápenitému podkladu a přítomnosti rozmanitých typů lesních lemů lze v území předpokládat i výskyt dalších teplomilných druhů hub z řádu hřibotvarých (Boletales) – rody hřib, klouzek, kozák, křemenáč, holubinkotvarých (Russulales) rody holubinka a ryzec a pečárkotvarých – lupenatých (Agaricales). Druhovou rozmanitost mykorhizních druhů hub podmiňuje druhová rozmanitost přítomných domácích dřevin. Komentář k mykologii: Pilotní mykologické šetření v připracovaném CHÚ konstatuje výjimečnost lokality především z hlediska lučních porostů. Vzhledem k tomu, že pro ČR není rozpracovaná metodika hodnocení přírodní kvality těchto stanovišť (podle kritérií biodiverzity a kontinuity v čase) doporučenými houbovými indikátory (Neumann 2003, Nitare 1988, Jordal er Gaarder 1993), je použita jednoduchá metodika zahraniční (Boerkmann 1995), založená na indikaci podle výskytu druhů jediného rodu šťavnatka (Hygrocybe). Podle ní mají zdejší louky regionální význam. Listnaté porosty s bukem vykazují obdobnou mykoflóru jako PR Bučiny u Rakous (Lepšová 2006).
- 18 -
Entomologie (Čtvrtečka 2008) Zatím bylo nalezeno a determinováno 109 druhů brouků. Protože velká část sběrů není dosud zpracována, lze očekávat, že navrhovaná PP Podloučky bude náležet mezi druhově nejbohatší chráněná území v Českém ráji. Přispívají k tomu zejména druhově bohaté květnaté louky, z nichž některé mají xerotermní charakter a na kterých žije velmi mnoho druhů brouků. Velcí motýli - Macrolepidoptera (Krejčík 2008) Lokalita se vzhledem ke své rozmanitosti jeví jako velmi zajímavá a bude předmětem dalšího, podrobnějšího monitoringu. V roce 2008 zde byly učiněny zajímavé nálezy motýlů čeledi Pyralidae.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a) ochrana přírody V roce 2001 se území stalo součástí CHKO Český ráj a v rámci zonace bylo zařazeno do druhé zóny ochrany přírody. Od roku 1996 se podařilo na velké části luk obnovit kosení, od roku 2007 v jedné lokalitě rovněž pastvu ovcí a koz. b) lesní hospodářství Lesy zde patřily od počátku středověké kolonizace zpravidla drobným osadníkům a sloužily převážně jako zdroj paliva a stavebního dříví těmto drobným vlastníkům. Také se v lesích do 17. století páslo. Pravděpodobně vitalita buku na živných stanovištích na hůře dostupných prudkých svazích a nejspíše preference palivového dříví před stavebním u místních drobných vlastníků umožnily zachování poměrně přirozené dřevinné skladby na svazích do současnosti. Zpětně nelze zjistit podíl jedle v lesích, je možné, že její současný minimální podíl v porostech je ovlivněn selektivní těžbou stavebního dřeva a současně absencí lesní pastvy. V současné době je velkým nebezpečím zalesnění pasek po těžbě dřeva jinými dřevinami než dřevinami z přirozené druhové skladby. c) zemědělské hospodaření Původně lesnaté údolí bylo v minulosti činností člověka mimo prudké svahy odlesněno a původní vegetace byla nahrazena mozaikou luk a polí. Ještě do 50-tých let tohoto století zde byla (podle ústního sdělení místního obyvatele pana Havlíčka) pole i na silně svažitých místech. Půda byla z těchto míst neustále vodní erozí splavována a několikrát ročně v koších vynášena z úpatí svahů na výše položená místa. S nástupem kolektivního hospodaření v zemědělství byla větší část polí zatravněna a louky na svazích byly využívány dále jako pastviny pro ovce a později skot. Travnaté porosty na dně údolí byly sekány jako louky, ale z větší části byly zcela druhově pozměněny v kulturní louky s dominantní psárkou luční (Alopecurus pratensis) a srhou laločnatou (Dactylis glomerata). Do roku 1992 byly louky v údolí, s výjimkou některých svažitých míst, které nebyly udržovány cca 10-15 let, sekány. Samotnou kapitolu, která je v přímé návaznosti na zemědělské hospodaření je sukcese. Xerotermní bylinná a na ně navazující lemová a křovinná společenstva náleží k druhově nejpestřejším společenstvům vyskytujícím se na území našeho státu. Rozlišování jejích - 19 -
primárního nebo sekundárního vzniku je nanejvýš důležité, neboť různý původ ovlivňuje jejich sukcesní vývoj a případnou formu ochrany a udržování. Na území Podlouček se v případě výskytu keřových formací jedná o porosty vzniklé sekundárně v místech luk. U sekundárně vzniklých společenstev probíhá sukcese, ve srovnání s primárními porosty, obvykle nesrovnatelně rychleji. Sekundární typy vzniklé pod vlivem určitého tlaku, jako je pastva, kosení, vypalování a pod., mění po odeznění tohoto faktoru poměrně rychle svoji strukturu. Sukcese probíhá zpravidla podle následujícího schématu: 1. získání úlohy dominance agresivního druhu, až k vytvoření typů charakterů monocenóz, tyto sklony vykazují zvláště Calamagrostis epigeios, Bromus erectus, Brachypodium pinnatum, Arrhenatherum elatius. 2. nástup křovin (Prunus spinosa, druhy rodů Crataegus a Rosa) za současného rozbití homogenní plochy společenstva a vzniku menších, méně odolných ploch, s průnikem obvykle mezofilnějších a často nitrofilnějších druhů, než jsou vlastní druhy společenstva. 3.zapojení křovinného patra - vznik uniformních křovin bez valné druhové hodnoty z hlediska botanického, které však mají hodnotu půdoochrannou a zoologickou. Další sukcese pokračuje dlouhodobě k příslušnému lesnímu typu, na mělkých půdách může být zablokována. Tímto procesem bývají více postižena společenstva mezofilnějšího křídla xerotermních trávníků, a to především řádu Brometalia (Kolbek 1987). S místy, kde bylo upuštěno od zemědělské činnosti úzce souvisí invaze agresivních cizorodých druhů. Z cizorodých druhů s invazní tendencí se v údolí objevila populace křídlatky japonské (Reynoutria japonica), prozatím ojedinělý výskyt bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) a četnější populace zlatobýlu obrovského (Solidago gigantea), v Hrobkách populace slunečnice topinamburu (Helianthus tuberosus). Ne zcela vhodná je pastva skotu na loukách pod Tunčovem, vhodnějším způsobem by bylo pastvu skotu omezit pouze na spodní rovinatější část louky a převést ji spíše na extenzivní pastvu. Horní část svahu sekat či extenzivně spásat ovcemi a kozami. d) myslivost Vzhledem ke značné vlastnické rozdrobenosti se jedná o příklad honiteb, kde uživatel honitby není zároveň vlastníkem lesa (min výměra je 500 ha). Normovaný či skutečný stav zvěře počítaný na celé výměry zasahujících i okolních honiteb je v případě PP překročen, protože se sem stahuje zvěř ze širokého okolí díky lepším podmínkám (úživnost, klid, úkryt). Při kalkulaci nákladů na podporu přirozené obnovy by se na tento fakt mělo přihlížet. S ohledem na problémy vyplývající z organizace myslivosti (viz kap. 2.2e) bude velmi obtížné podporovat a chránit přirozenou obnovu buku, dalších listnáčů a jedle před přemnoženou spárkatou zvěří. Ochrana jakékoli obnovy přirozených dřevin zde bude jedním z nejnákladnějších položek i ochrany přírody. e) rekreace a sport Lokalita není dosud tak sportovně a rekreačně zatěžována jako skalní města. Tento stav je v zájmu ochrany přírody záhodno udržet. Dosud se ho okrajově dotýkají zájmy orientačního běhu, především tréninky, což při počtu max. několika málo prvních desítek jedinců a frekvenci 2 – 5 x ročně může představovat jisté, ale dosud ne výrazné riziko ohrožení dochovaného stavu. Z hromadných akcí je zde občasně využívána komunikace Betlémský mlýn – Podloučky, event. Betlémský mlýn - Michovka cyklisty při štafetových nebo vícesportových závodech, což vzhledem k charakteru komunikace nemá na území
- 20 -
dopad. Individuálně je oblast navštěvována turisticky a cykloturisticky, ale podstatně méně, než „atraktivnější“ části Českého ráje. Jistý problém představují neukáznění cyklisté, nelegální tréninky a závody orientačního běhu, do oblasti dosud výrazně nezasáhl fenomén čtyřkolek a motokrosu (těžko řešitelný silami PČR natož stráže přírody). Výše zmíněné problémy lze do jisté míry eliminovat pravidelnou činností stráže přírody. f) jiné způsoby využívání V současné době se objevují staré zátěže z minulých let – nelegální skládky odpadu, které vznikaly pod obcemi Klokočí a Loučky v horních částech roklí a údolíček. Přívalové deště v posledních letech stále vyplavují množství odpadu do nižších partií údolí.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy a) lesní hospodářství V platných LHO/LHP jsou uvedeny plánované seče a náseky u mýtních porostů a další zásahy (viz výpisy z LHPO v příloze) a bez ohledu na zastoupení stávajících porostů (tedy i v čistých bučinách) jsou navrženy obnovní skladby dřevin se SM a to zpravidla i přes 50% zastoupení SM při zalesňování holin. b) Územní plány obcí - schválený ÚP Koberovy - zpracovává se ÚP Loučky c) Nařízení vlády č. 132/2005 Sb. – EVL Průlom Jizery u Rakous
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 18b Zařizovací obvod (ZO) Výměra ZO v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO
podoblast Český ráj LHO Semilsko – Turnov (501 867) – modrý rastr na mapě 56,00 ha 2003-2012
Přírodní lesní oblast 18b Zařizovací obvod (ZO) Výměra ZO v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO
podoblast Český ráj LHO Semily (504 801) – modrozelený rastr na mapě 1,73 ha 1998-2007
Přírodní lesní oblast 18b Zařizovací obvod (ZO) Výměra ZO v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO
podoblast Český ráj LHO Jablonec n.N - jih (409 806) – žlutohnědý rastr na mapě 7,47 ha 2003-2012
- 21 -
Přírodní lesní oblast 18b LHC Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHC
podoblast Český ráj LČR Podkrkonoší (502 003) – zelený rastr na mapě 10,86 ha 2002-2011
Přírodní lesní oblast 18b LHC Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHC
podoblast Český ráj Obec mírová p.Kozákovem (501 458) – černý rastr na mapě 10,76 ha 2003-2013
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů název souboru
SLT
ha
% lesních typů
4B
29,6
31,7 BOHATÁ BUČINA
4S
20,7
22,1
4C
11,2
12,0
4F
3,8
4,0
4D
7,9
8,4
4V
0,7
0,8
• živné stanoviště střed. poloh; mezotrofní kambizem až pararendzina; mírně kyselá až neutrální, středně hluboká, mírně až čerstvě vlhká • středně bohaté neexponované půdy středních poloh; písčitohlinité; SVĚŽÍ BUČINA oligomeztrofní kambizem; mírně kyselá, hluboká, čerstvě vlhká • slunné konkávní horní části svahů a hřebeny středních poloh; písčitohlinitá, VYSÝCHAVÁ BUČINA kambizem; mírně kyselá, vysýchavá SVĚŽÍ KAMENITÁ • středně bohaté kamenité kapradinové stinnější svahy rokliny; písčitohlinitá; SVAHOVÁ BUČINA mezotrofní kambizem; hluboká, čerstvě vlhká OBOHACENÁ • deluvia a spodní části svahů; písčitohlinité - hlinité, místy slabě oglejená, BUČINA mezotrofní kambizem; mírně kyselá až neutrální, hluboká, čerstvě vlhká • podél vodotečí a na prameništích; písčitohlinitá - jílovitohlinitá, slabě VLHKÁ BUČINA štěrkovitá, oglejená až glejová kambizem; mírně kyselá, hluboká, vlhká • zahliněné obohacené sutě; kambizem mezotrofní až rankerová; mírně LIPOVÁ BUČINA kyselá, středně hluboká, drolivá; • acidofilní společenstva na kyselých půdách středních poloh; hlinitopísčitá, KYSELÁ BUČINA kambizem typická oligotrofní; silně kyselá, středně hluboká, mírně vlhká • slunné kamenité výspy, hřbety na různých substrátech středních poloh; písčitohlinitá ZAKRSLÁ DUBOVÁ rankerová vyluhovaná kambizem až ranker místy litozem, případně litická pararendzina; BUČINA (vápnitá) středně kyselé, mělké, suché, drolivé;
4A
2,2
2,4
4K
5,6
6,0
3Zx
0,6
0,6
3C
5,4
5,8
VYSÝCHAVÁ DUBOVÁ BUČINA
3J
1,7
1,9
SUŤOVÁ LIPOVÁ JAVOŘINA
3L
0,5
0,5
JASANOVÁ OLŠINA
3U
0,2
0,2
5U
3,4
3,6
93,5
100
Σ
charakter ekotopu
JAVOROVÁ JASENINA VLHKÁ JASANOVÁ JAVOŘINA
• slunné konkávní horní části svahů a hřebeny středních poloh; písčitohlinitá, oligotrofní kambizem; mírně kyselá, vysýchavá • příkré až srázné suťovité a skalnaté obohacované svahy a rokliny; ranker kambický a kambizem rankerová, místy litozem; silně kamenité až balvanité, středně hluboké; nitrofilní • aluvium podél vodotečí a prameniště; fluvizem oglejená až glejová, příp. glej kambický až aquický; písčitohlinitá až jílovitohlinitá • úzké úžlabiny podél vodotečí; fluvizem psefitická, kambizem oglejená až glej kambický; písčitohlinitá (až jílovitohlinitá), místy skeletnaté • úzké úžlabiny podél vodotečí; fluvizem psefitická, kambizem oglejená až glej kambický; písčitohlinitá (až jílovitohlinitá), místy skeletnaté
přirozená dřevinná skladba BK 8 JD 1 (LP JV HB) 1 BK 8 JD 2 LP JV DB HB BK 7 JD 1 (DB LP JV HB) 2 BK 8 JD 2 JV LP HB BK 6 JV 1 JD 1 (LP HB JS) 2 BK 7 JD 2 (JV JS JL HB OL) 1 BK 6 JV 1 LP 2 JD 1 DB HB BK 7 JD 2 (DB SM BO) 1 BK 6-8 DB +-2 (LP HB) +-1 (JD BŘ BO) +-1 BK 6 DB 3 (LP HB) 1 BO BR JV 3 BK 3 LP 3 (JL JD DB HB) 1 JS OL 7 JS 3 JD JL JV SM JS 4 JV 2 BK 2 JD 1 (JL OL LP) 1 JV 3 JS 2 BK 2 JD 1 (JL OL) 1 SM 1
Poznámka: Mapa lesních typů byla revidována v r.2007 (Mikeska 2007) a je přiložena. Pro posuzování stanoviště jednotlivých lesních porostů nelze brát údaj z LHP, kde je uveden jen jeden převládající lesní typ.
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka
Název dřeviny
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
16,8 23,4
18 25
0 0
0 0
Jehličnany SM BO
smrk ztepilý borovice lesní
- 22 -
JD MD DG BOČ VJ
jedle bělokorá modřín evropský douglaska tisolistá borovice černá (exota) borovice vejmutovka (exota)
+ 1,9 + + +
+ 2 + + +
10,3 0 0 0 0
11 0 0 0 0
dub letní a zimní dub červený (exota) buk lesní jasan ztepilý lípa srdčitá bříza bělokorá habr obecný javor mléč a klen třešeň ptačí javor babyka olše lepkavá a šedá topol osika trnovník akát (invazní druh)
4,7 + 37,4 1,9 0,9 2,8 0,9 1,9 + + 0,9 + +
5 + 40 2 1 3 1 2 + + 1 + +
9,4 0 54,2 2,8 4,7 2,8 3,7 3,7 0 + 1,9 + 0
93,5
100
93,5
10 0 58 3 5 3 4 4 0 + 2 + 0 100
Listnáče DB DBČ BK JS LP BR HB JV + KL TR BB OL OS AK
Celkem 93,5
- 23 -
Přehled zastoupení lesních typů s převody na jiné jednotky
- 24 -
Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů Stupně přirozenosti lesních porostů
Skladba dřevin 1. (%) 2. 0-5 +
1. Les původní 0-5
+
2. Les přírodní
0-10
+
3. Les přírodě blízký
4. Les kulturní (přírodě vzdálený) 5. Les nepůvodní 6. Holina
0-50 51-100 -
-
Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posl. 50-ti letech (v současnosti ne) 1. obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby hospodářsky využívaný Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby produkčně hospodářsky využívaný -
Barva v Zast. (%) mapě zelená
0
hnědá
0
žlutá
5
modrá
55
červená
40
bílá
1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1%
Příloha č. M4: Mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ Příloha č. M5: Mapa lesnicko-typologická 1:10 000 Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od – do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Klokočský potok 1-05-02-005 0- 2.8 ------Lesy ČR, s.p. --------
- 25 -
+
2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích 1 - Sveřepové louky 1A- sv.Bromion erecti 1B- degradační stádia sv. Bromion erecti 1A- Bromion erecti Sveřepové louky svazu Bromion erecti se vyskytují na nejvýše položených a nejpříkřejších částech odlesněných svahů pod hranou lesa se skeletovitou strukturou půd. Představují botanicky nejcennější typ vegetace v údolí a přes dlouhodobé přerušení obhospodařování se dodnes vyznačují vysokou druhovou diverzitou a výskytem zákonem zvláště chráněných druhů rostlin. 1B – tyto plochy zahrnují degradační stádia tohoto svazu – porosty s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) a ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatois). 2 - Ovsíkové louky Jako luční vegetaci svazu Arrhenatherion KOCH 1926 - mezofilní louky nížin a podhorského stupně je možné charakterizovat louky na SZ a SV orientovaných svazích a na SV hranici památky, kde jsou do tohoto svazu zahrnuty i částečně pozměněné kult. louky a pastviny. Ve spodní části údolí, kolem trvale obydlených sídel, jsou zčásti udržovány a vyznačují se druhovou pestrostí. 3- Kulturní louky Tzv. kulturní louky s dominantní psárkou luční (Alopecurus pratensis) byly založeny ve spodní části údolí. Louky s dominantní srhou laločnatou (Dactylis glomerata) v lokalitě zvané V hrobkách. 4 - Vlhké louky 4A – Calthenion 4B - Filipendulenion 4C - Magnocaricion elatae Zahrnují ostrůvky pcháčových luk psv. Calthenion, které přecházejí do podsv. Filipendulenion, případně v ruderální vegetaci. Rovněž zahrnují porosty vysokých ostřic sv. Magnocaricion elatae KOCH 1926 s dominantní ostřicí ostrou (Carex acutiformis). 5- Pobřežní vegetace Bylinné břehové porosty podél Klokočského potoka a hlavně na jeho přítoku z Louček jsou z větší části tvořeny populacemi devětsilu lékařského (Petasites hybridus). 6 – Nelesní vegetace Stromová vegetace doprovázející nevyužívané cesty, porůstající staré snosy kamení vyneseného z dřívějších polí a luk. Souvislé keřové porosty vzniklé sukcesí v neobhospodařovaných částech luk. 7 - Nitrofilní lemy Především na dně údolí podél místní komunikace přecházejí neudržované ovsíkové louky ve společenstva druhotné lemové nitrofilní vegetace svazu sv.Aegopodion podagrarie TUXEN 1976 et al. místy s dominantním kerblíkem lesním(Anthriscus sylvestris) nebo krabilicí zápašnou (Chaerophyllum aromaticum) na místech s vyšší půdní vlhkostí.
- 26 -
Z důvodu potřeb managementu jsou v případě velké rozlohy jednotlivých ploch tyto plochy rozčleněny do dílčích ploch – „managementových ploch“. Toto je učiněno s ohledem na způsob managementu zahrnujícího ponechání neposečené části takovéto plochy. Rozdělení velké plochy na drobnější „managementové plochy“ zajišťuje v případě uvedeného způsobu obhospodařování dostatečně jemnou mozaiku. V případě ponechání velké plochy louky jako uceleného celku by předpokládaný účinek uvedeného způsobu hospodaření nebyl adekvátní k vynaloženému úsilí i finančním prostředkům. Pokud je to možné, rozdělení na „managementové plochy“ respektuje parcelní členění, případně jej zohledňuje.
Příloha č M6: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. T 2: Popis dilčích ploch a objektů
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Úspěchem z pohledu ochrany přírody byla obnova obhospodařování luk, tedy především jejich kosení. Prvotní problém degradovaných porostů je tak v současné době na řadě míst vyřešen a je proto vhodné přistoupit k jemnějšímu způsobu managementu a v prostoru luk v údolí se pokusit nastolit mozaikovitou péči, která by měla přispět k diverzifikaci podmínek a měla by lépe respektovat nároky a potřeby rostlinných i živočišných druhů. V lesních porostech je cílem i nadále podporovat přirozené zmlazení a věkové rozrůznění porostů a v případě nutnosti podporovat zalesňování po těžbě bukem. Na mnoha vhodných lokalitách je ideálním cílem dosáhnout bezzásahovosti v lesních porostech. U cenných porostů by bylo vhodné před případným vykácením nabídnout majiteli odkoupení. 2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody je zachování a udržování podmínek potřebných pro existenci a rozvoj ekosystémů suchých luk, které jsou nutným předpokladem pro zachování populace Gymnadenia conopsea subsp. montana a dalších rostlinných druhů za současného zohlednění životních cyklů a potřeb bezobratlých. V případě možnosti kolize je hlavní prioritou zachování podmínek pro druh Gymnadenia conopsea subsp. montana. V současné době se takováto kolize nepředpokládá. V lesních porostech je prioritním zájmem ochrany přírody zachování porostů bučin.
- 27 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ASANAČNÍ MANAGEMENT. Asanace nelegálních skládek odpadů Jedná se o sanaci především největší nepovolené skládky domácího odpadu z předchozích let nacházející se na parcele p.č.98, k.ú. Klokočí u Turnova. Vlivem odtěžení lesního porostu došlo k odhalení skládky, ze které jsou odpadky po každém silnějším dešti smývány do údolí. Likvidace náletových dřevin V současné době je většina porostů keřů stabilizovaných a návrat v těchto místech k lučním porostům by byl příliš obtížný, zdlouhavý a náročný. Proto je vhodné zachovat současný stav keřových porostů, omezit jejich šíření a v případě potřeby uskutečňovat pouze takové zásahy, které budou vést k udržení keřových porostů a nedojde k jejich přeměně ve stromovou vegetaci. Keřové porosty jsou potřebné pro mnoho druhů organismů a jejich přítomnost tak zvyšuje pestrost území. V případě potřeby tedy navrhovaný management spočívá ve vyřezání semenáčků stromů druhů Pinus sylvestris, Betula pendula, Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus případně příliš se rozrůstajících keřů Swida sanguinea, Frangula alnus, Rhamnus cathartica, Crataegus sp., Rosa sp. v mimovegetačním období a následné ošetření pařízků listnáčů herbicidem. Ještě vhodnější je omezování porostů keřů vhodnou pastvou koz, respektive případným částečným prořezáním porostů a následnou pastvou. Není žádoucí porosty keřů vzniklých spontánní sukcesí převádět na lesní porosty. Reintrodukce V rámci programu reintrodukcí přichází v úvahu výsadba Anemone sylvestris. Posílení populací Cephalanthera rubra pro vysoký stupeň mykorhizy a další obtíže při pěstování v laboratorních podmínkách a následné výsadbě do přírody zřejmě nepřichází prozatím v úvahu. V případě realizace je potřeba vypracovat záchranný program a vydat příslušné výjimky z ustanovení zákona.
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Určitý problém přírodní památky do budoucna může spočívat v tom, jak BK porosty obnovovat, aby nevznikaly větší stejnověké obnovené plochy, ale aby bylo zabezpečeno určité zastoupení více věkových stadií včetně stadia rozpadu a aby byla zabezpečena obnova zase na BK a neobnovovalo se na SM. Stáří a nerozčleněnost zdejších čistých BK porostů sama o sobě není problémem. - Obnova BK porostů zase bukem - Přiřazování dalších skupinových sečí by mělo optimálně probíhat tak, aby vždy zůstala mezi jednotlivými sečemi zapojená skupinka či řada listnáčů, aby nebyla narušena
- 28 -
horizontální věkově rozrůzněná struktura přírodě blízkého lesa. V případě dlouhého náseku je vhodné ho v polovině přerušit řadou stromů. - Vhodné je ponechávání nejstaršího BK patra na dožití, odumřelých souší a padlých kmenů (min. 15 % zásoby), neboť na staré, doupné a odumřelé dřevo je v lesním biotopu vázána většina ptáků, hmyzu, hub a mikroorganismů.
- 29 -
ad 3.1.1: Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
Kategorie lesa
40
§8a - les zvláštního určení v lesích PR
Soubory lesních typů (skupiny SLT) 4Be(4Se, 4C, 4F, 4A, 3C, 4D), 4K, 3J(3Zx), 5U(4V 3U, 3L)
Orientační druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa podle SLT SLT 4Be 4K 3J 5U
Doporučené podíly dřevin při obnově
meliorační a zpevňující dřeviny
BK 80, (JV, LP, JD) 20, SM, DB, JS, JL BK 70, SM 20, (LP, JD, DB) 10 BK 30, JV 30, LP 30, (JL, JD, JS, DB) 10 JV 30, JS 20, BK 20, JD 10, (JL OLL) 10, SM 10
BK, JD, JV, JS, JL, LP, HB, DB BK, DB, JD, LP BK, JV, LP, DB, JD, HB, JS, JL JV, BK, JL, LP, JD, (OLL, DB, JS, HB)
A) Porostní typ
B) Porostní typ
BUKOVÝ (DUBOVÝ) Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 160 - ∞
50 - ∞
Hospodářský způsob
C) Porostní typ
SMRKOVÝ (BOROVÝ)
JASANOVÝ(OLŠOVÝ)
Obmýtí
Obnovní doba
Obmýtí
Obnovní doba
100
40
-
-
Hospodářský způsob
Hospodářský způsob
Stanoviště v PR jsou velmi vhodná k pěstování porostů s vysokým podílem zastoupení BK, JD a JV s vtroušenými JS, JL, LP a s vysokým podílem přirozené obnovy a k maloplošnému skupinovitému hospodaření s principy výběrného lesa. Uplatnění skupinovitých principů je třeba zejména při obnově porostů budováním složitější prostorové struktury a tvorbou věkově a druhově rozrůzněných skupin cílových dřevin s členitějším volnějším stupňovitým zápojem.
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Bukové a smíšené porosty s větším Základním cílem v těchto v PR zastoupením BK místního původu. Převážně arondovaných SM porostech je úprava čisté BK porosty. druhové skladby ve prospěch BK (40 %) a vhodné rozmístění JD, BK a KL.
zpravidla bez zásahu
Způsob obnovy a obnovní postup U BK, LP, KL jsou možnosti přirozené Obnova kombinací náseků a skupinových Skupinovité formy (max. 0,15 ha) obnovy nadprůměrné (limit zvěř) - nutno sečí, míšení dřevin do skupin, JD a BK s výběrnými prvky – částečně bezzásahový režim vždy využít. Obnova optimálně kombinací v předstihu. nepřiřazovaných jen krátkých přerušovaných skupinovitých sečí se clonnou sečí po celém porostu s postupným ponecháním kostry porostu 15% zásoby (tvar ementálu) skupinek BK (a výstavků BK) na dožití (Míšení dřevin do skupin; JD,JV,JL,JS i v menších hloučcích na vhodná vlhčí místa, JD v předstihu.
Péče o nálety, nárosty a kultury Zpravidla možno přirozenému vývoji.
ponechat
téměř Důsledně uvolňovat JD, BK, KL a LP, u zpravidla bez zásahu SM podpora souměrných a hluboce nasazených korun, redukce BŘ a JŘ ponechat v mezerách
Výchova porostů Podpora budoucí přirozené obnovy a včasné rozčlenění a horizontální a vertikální strukturování. Ponechávání částí porostů a jedinců BK samovolnému vývoji podle stanoviště a stavu porostu.
Podpora budoucí přirozené obnovy a zpravidla bez zásahu včasné rozčlenění a strukturování stejnověkých porostů. Zásahy orientovat na důsledné uvolňování JD, BK, KL a k podpoře zmlazení. Ponechávání nejstarších jedinců BK na dožití.
Opatření ochrany lesa Půdy na prudkých svazích jsou ohroženy Půdy na prudkých svazích jsou ohroženy zpravidla bez zásahu erozí. BK, JD a KL trpí silně okusem zvěří. erozí. BK, JD a KL trpí silně okusem zvěří. Ohrožení přepadovým větrem je dáno úzkým údolním reliéfem.
Provádění nahodilých těžeb Ponechávat stát i souše (15 % zásoby)
-
Ponechávat stát i souše (15 % zásoby)
Poznámka
- 30 -
Péče o lesy z pohledu mykologického Potenciální diverzita mykorhizních makromycetů v lesnatém území a v lesních lemech pozitivně souvisí s diverzitou dřevin původního přirozeného porostu (Fagus silvatica Carpinus betulus, Tilia cordata, Quercus sp. div, Coryllus avellana, Betula verrucosa, v malé příměsi Pinus sylvestris). Zachování a podpora přirozené druhové skladby dřevin představuje vhodnou péči o druhovou diverzitu makromycetů. V území se potenciálně mohou vyskytovat vzácné teplomilné druhy hub, které jsou vázané na vápnité podklady. Ze zjištěných jde např. o hřib skvrnitý (Boletus depilatus). Mohou se zde potenciálně vyskytovat významné druhy, které byly nalezeny v PR Bučina u Rakous. Diverzita mykorhizních makromycetů může být potenciálně snížena vstupem anorganických dusíkatých látek do prostředí. Celkovým imisím oxidů dusíku a amoniaku se lze těžko bránit. Lze však zamezit vstupu těchto látek z místních zdrojů, a to především ze zemědělské výroby. Proto je nutné registrovat a řídit režim hnojení zemědělské půdy nad lesními porosty, které by mohlo způsobit nežádoucí únik živin do lesních porostů. Diverzita hub, které jsou vázány na dřevo, je limitována zásobou tlejícího dřeva v lese a jeho druhovou kvalitou. Je proto vhodné ponechávat v lese vysoký podíl zbytkového dřeva všech přítomných druhů dřevin. Nejenže zbytkové dřevo bude substrátem pro houby, ale také pro xylofágní hmyz. Kromě toho hmota dřeva přispěje výrazně ke tvorbě půdy a ovlivní její kvalitu (obsah příznivých forem humusu, zvýšená vodní kapacita a retence vody). Klády, které leží na svazích anebo v korytech potoků chrání lesní půdu před erozí a napomáhají hromadění humusu (cf. LEPŠOVÁ 2007) b) péče o vodní toky Tok Klokočského potoka a jeho přítoku v současné době nevyžaduje žádná opatření. Koryto by mělo být i nadále zachováno v přirozené podobě. Znečištění v horní části toku je způsobováno vypouštěním odpadních vod z části zástavby v obci Loučky. Toto je potřeba řešit spolu s příslušnou obcí vybudováním čistírny odpadních vod. c) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní pozemky Kosení sveřepových luk – S/L Blažková (1989) doporučuje minimální údržbu teplomilných sveřepových trávníků jednou za dva roky s aplikací metody fázového posunu. Ta spočívá ve střídání sekaných a nesekaných ploch v následujících letech. I když je pro sveřepové trávníky jako optimální doporučována častější seč (Petříček 1993) vzhledem k požadavkům na management populací Gymnadenia conopsea, Gentianopsis ciliata a Tretorhiza cruciata a také ke skutečnosti,že nesekané plochy mohou fungovat jako zdroj diaspor pro sekané monokulturní porosty válečky prapořité jeví se prozatím jako vhodnější kosení pouze jednou za dva roky v pozdním létě. Zásadní podmínkou je důsledné odstranění náletu v prvních dvou letech a také odstranění posekané biomasy. Nejvhodnějším typem managementu by byla extenzivní pastva masného plemene ovcí s malou tendencí ke shlukování (Wild 1996), v ideálním případě volná pastva pod dohledem ovčáka se psem (vyloučení výběrové pastvy a upřednostňování vybraných ploch).
- 31 -
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení se sušením píce a odvozem usušené hmoty 1x ročně s ponecháním motýlích pásů 1x za 2 roky samohybná lehká až těžká technika, ruční nástroje / možná extenzivní pastva ovce+koza (3:1) srpen/ září střídání nepokosených ploch s kosením v dalším roce
Kosení porostů válečky prapořité – 1xR Víceletým opakovaným kosením se podstatně sníží dominance válečky (z 80 % až na 10 %) za současného zvýšení počtu a pokryvnosti ostatních trav a dvouděložných. Po dosažení druhové diverzity cca 30 druhů vyšších rostlin na ploše fytocenologického snímku 5 x 5m je možné přejít na výše uvedený management sveřepových trávníků. Nevyhnutelné je odstranění posekané biomasy. Zvýšení druhové diverzity je možné napomoci odrolky sena z místních sveřepových trávníků. Při pastvě ovce spásají válečku pouze v ranných stadiích jejího růstu (Petříček 1993) – možná pastva v jarním až časně letním období. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 1x ročně 1x ročně mechanizace, ručně / možná pastva ovce+koza (3:1) červen – srpen Provádět do doby zlepšení druhového složení, pak možný přechod na management S nebo L dle umístění v území
Kosení porostů ovsíku vyvýšeného – 2xR Degradované porosty sveřepových luk přecházejících do sušších typů luk ovsíkových s expandujícím ovsíkem vyvýšeným v podsvahových deluviích. Vhodným managementem je seč minimálně 2x ročně na přelomu května – června a v srpnu s odstraněním posekané biomasy. Vzhledem k vyšší úživnosti a vlhkosti půdy zůstane tento management pravděpodobně zachován i po zvýšení druhové diverzity (nutno zhodnotit oprávněnost a vhodnost tohoto managementu až po onom zvýšení druhové diverzity!). Pastva možná. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 2x ročně 1x ročně mechanizace / možná pastva ovcí a koz konec května/ červen – srpen Po zvýšení druhové pestrosti management jako u ovsíkových luk
- 32 -
Kosení ovsíkových luk – 2xR Čerstvě vlhké ovsíkové louky kosit 2x ročně v červnu a srpnu, včetně úklidu biomasy. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 2x ročně 1x ročně mechanizace / možná pastva ovcí a koz konec května/ červen – srpen
Kosení vlhkých luk- 1xR U lučních porostů psv. Calthenion postačí kosení jednou za rok v pozdním létě, malou mechanizací (podmáčený terén), v sušších letech možné využití i velké mechanizace. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení s odvozem zelené hmoty /sečení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 1x ročně za příhodných podmínek možné i dvě seče ročně(červen, srpen/září) 1x za 2 roky samohybná lehká technika/ samohybná těžká technika za předpokladu vhodných podmínek srpen (začátek září)
Kosení vlhkých luk- 1xR Vzhledem k malé ploše a umístění parcel s tužebníkovými porosty psv. Filipendulenion a vzhledem k způsobu jejich vzniku (nesečením vlhkých luk psv. Calthenion) doporučuje se. obhospodařování shodné. Rovněž je možné ponechat tyto louky samovolné sukcesi. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení s odvozem zelené hmoty /sečení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 1x ročně 1x za 2 roky ručně / samohybná lehká technika za předpokladu vhodných podmínek květen, červen/ červenec, srpen/ září
- 33 -
Kosení vlhkých luk- LPIS Kosení porostů vysokých ostřic jednou za 4 roky postačí k udržení bezlesé vegetace. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
kosení s odvozem zelené hmoty /sečení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 1x za 4 roky 1x 10 let ručně srpen Plochy jsou v současnosti zahrnuty do LPIS – probíhá pastva skotu, po ukončení platného období vyjmout
Kosení nitrofilních lemů 2xR Degradované louky a nitrofilní lemy sv. Aegopodion podagrariae vyžadují minimálně 2 seče za rok, přičemž první seč musí být provedena v jarním období (nejpozději v květnu (Hejný et Hadač 1978). Posekanou biomasu je nutné z parcely odstranit. Po potlačení vysokobylinných mrkvovitých je možné přesunout první seč na konec června nebo začátek července a sekat jako ovsíkové louky. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
sečení s odvozem zelené hmoty /sečení se sušením píce a následným odvozem usušené hmoty 2x ročně 1x ročně samohybná technika květen, červenec/srpen
Údržba kulturních luk Management kulturních luk není součástí tohoto plánu péče. Je na uživateli, aby zde zabezpečil odpovídající kosení. V případě jejich opuštění, doporučuje se sekání jednou ročně, aby nedošlo k zalesnění dna údolí a případné zvýšení druhové diverzity mulčováním s využitím sena z místních luk. Péče louky z pohledu mykologického Diverzita makromycetů v lučních porostech je indikátorem, který ukazuje na dobu jejich trvání a na jejich biologickou kvalitu. Tato indikace je vypracována pro luční porosty v severozápadní Evropě, v Holandsku, Dánsku, Švédsku, Norsku a ve Velké Británii. V popředí zájmů jsou různé typy lučních porostů: původní (bez meliorací) polosuché i vlhčí louky, pastviny, neudržované trávníky, nehnojené, kosené nebo pasené. Obvykle mají dobře vyvinuté mechové patro. Významným faktorem je nízká dostupnost dusičnanů a fosforečnanů v půdě. Podstatou je posouzení druhové bohatosti makromycetů především v rodech čeledi šťavnatkovitých (Hygrophoraceae, rody Hygrocybe, Camarophyllopsis a Hygrophorus), v čeledi závojenkovitých (Entolomaceae, rod závojenka – Entoloma) a v čeledi kuřátkovitých
- 34 -
(Clavariaceae, rody Clavulina, Clavulinopsis). V lučních porostech, které byly meliorovány, orány a hnojeny, se tyto druhy nevyskytují a naopak zde převládají druhy, které vyžadují více dostupného dusíku (např. pečárky, rod Agaricus, špička travní – Marasmus oreades, apod.). Kosení nebo pasení na „původních“ loukách je významným postupem, jak udržovat oligotrofní luční porosty a jejich druhovou diverzitu. Podporují výskyt druhů, které jsou obligátně závislé na mykorhizách (např. vstavačovité, hruštičkovité a jiné orchideovité rostliny). U makromycetů pak jde o vzácné druhy zmíněných čeledí a druhů. Metodika hodnocení kvality lučních porostů pomocí makromycetů není dosud v ČR propracována. Luční porosty v oblasti Českého ráje představují vhodné pokusné trvalé plochy pro případné budoucí studium. Použijeme-li kritéria podle Boertmanna (1995) v tab. 1, který se soustředil pouze na voskovky, pak výsledky z luk v oblasti Podlouček poukazují na porosty téměř regionálního významu. d) péče o rostliny Management lokality s Cephalanthera rubra: Žádoucí je šetrná probírka stromového patra za účelem snížení celkového zápoje v bučině celkově o 15 %. Prosvětlení se doporučuje provést po etapách a průběžně sledovat reakci populace na zásah. Samozřejmostí je při tomto zásahu co možná nejšetrnější odstranění kmenů. Vhodné je ponechání vybraných kmenů a větví k zetlení. Management ploch se zastoupením Gymnadenia conopsea subsp. montana monitorovat, v případě potřeby upravit navrhovaný management. Management ploch s výskytem Gentiana cruciata musí být prováděn ručně a jednotlivé trsy musí být ponechávány neposečené (vhodné je dopředu označit) ! Likvidace agresivních a nepůvodních expanzivních druhů Na území PP Podloučky se jako problematický jeví výskyt populací druhů Reynoutria japonica (podél Klokočského potoka pod Tunčovem), Heracleum mantegazzianum (tamtéž), Robinia pseudoacacia (hřeben nad Trhovkou). Rozrůstá se rovněž populace Solidago gigantea v olšině a pcháčové louce V hrobkách, dále pak podél lesních okrajů nad Hrobkama. Druh je bohužel vysazován a pěstován jako okrasná trvalka u chat. Zejména u tohoto druhu a u druhu Helianthus tuberosus (vysazován pro účely myslivosti) je potřeba provést i osvětu mezi obyvateli. Doporučený způsob likvidace: Reynoutria japonica – aplikace kontaktního herbicidu RounUp Bioaktiv v době květu rostlin za současného co nejmenšího mechanického poškození rostlin, v červnu následujícího roku aplikaci herbicidu zopakovat na přeživší jedince. Heracleum mantegazzianum – při malém výskytu je dostačující mechanická likvidace rostlin (a likvidace květů nejlépe spálením mimo lokalitu) v době před utvořením semen Robinia pseudoacacia – stromy pokácet a řeznou plochu pařezu potřít vhodným herbicidem. Populaci Solidago gigantea se doporučuje likvidovat vytrháním před vytvořením semen a spálením ( olšina a pcháčová louka V hrobkách atd.) Minimální varianta, která může být využita pouze jako náhradní a dočasné opatření je odstranění a spálení kvetoucích lodyh. Helianthus tuberosus (V Hrobkách) se doporučuje likvidovat vyoráním hlíz a použitím biocidu na list.
- 35 -
Veškeré zásahy je nutno předem administrativně ošetřit vydáním odpovídající výjimky ze zákona 114/92 Sb., § 26 odst.3 o zákazu používaní biocidů na území I. a II. zóny CHKO. e) péče o živočichy Péče o bezobratlé by měla být navrhovaným management s ponecháváním neposečených ploch dostatečně zajištěna. Ostatní, v lokalitě se vyskytující druhy, nevyžadují žádnou speciální péči. Pro ptáky je vhodné ponechávat staré, dožívající i mrtvé stromy v nelesní zeleni stejně jako ve zbytcích starých sadů a v lesích. Chránit doupné a hnízdní stromy. f) zásady jiných způsobů využívání území Území by nemělo být nijak turisticky propagováno ani zviditelňováno. Současný stav je z tohoto pohledu vyhovující a bylo by vhodné jej takto udržet. Udržet lokalitu na okraji zájmu organizátorů sportovních akcí, jako tomu je dosud. Stejně tak udělat vše pro nezvyšování návštěvnosti – nevytvářet nové stezky, opravy povrchu u stávajících komunikací odsouhlasit pouze v oprávněných případech (trvale obydlené nemovitosti).
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Příloha č: T 1: Výčet navrhovaných zásahů v lesních porostech je uveden v příloze v tabulce T1 : Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich V mapových přílohách je pak mapa typologie lesů a mapa zastoupení hlavních dřevin d) nelesní pozemky Příloha č: T 2: - výčet plánovaných zásahů (tabulka T2) Příloha č: M6: Mapa dílčích ploch a objektů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu je možné běžné zemědělské využívání pozemků. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Provést vyznačení hranice PP v terénu – pruhové značení, instalace tabulí s malým státním znakem u cest vstupujících do území.
- 36 -
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Veškeré zásahy související s likvidací invazních druhů je nutno předem administrativně ošetřit vydáním odpovídající výjimky ze zákona 114/92 Sb., § 26 odst.3 o zákazu používaní biocidů na území I. a II. zóny CHKO. Před realizací záchranných programů je potřeba také vydat výjimky z ustanovení zákona 114/92 Sb. § 49 odst. 1. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Územím nevyznačovat žádné nové značené turistické ani cykloturistické cesty.
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Územím v současnosti nevedou žádné značené turistické ani cykloturistické cesty. V území se nebude umisťovat žádná naučná stezka ani panel. Výjimečně lze územím vést odbornou exkursi pro studenty geologie, botaniky, zoologie a ochrany přírody, odborné exkurse pro ekology a pracovníky ochrany přírody, a sice vždy s odborným pracovníkem Správy CHKO Český ráj. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Trvalý monitoring vybraných ploch ke sledování změn rostlinných společenstev. Monitoring bezobratlých i v návaznosti na změnu managementu. Pokračování mykologické inventarizace.
- 37 -
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení a vyznačení hranice cedulemi se státním znakem sanace skládek odpadu Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
----------
100 000
-------------------
1 000 000 1 100 000
Opakované zásahy Úprava druhové skladby ve prospěch listnáčů - výchova, prořezávky (2 ha ročně). Dřeviny přirozené druhové skladby – výsadba a ochrana (1,5 ha ročně) Ponechávání výstavků, souší a ležícího odumřelého dříví v lese (15 % hmoty) Kosení Pastva Likvidace invazních druhů
10 000
100 000
50 000
500 000
12 000
120 000
184 000 41 000 20 000
1 840 000 410 000 200 000
Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)
--- --- ----- --- ---
3 060 000 4 160 000
Poznámky: Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci Programu rozvoje venkova 2007-2013 z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) řeší i environmentální lesnické otázky: Opatření II.2.2. Platby v rámci Natura 2000 – podopatření II.2.2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu (porostního typu) z předchozího produkčního cyklu Opatření II.2.3. Lesnicko-environmentální platby – podopatření II.2.3 Zlepšování druhové skladby lesních porostů. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Blažková D.(x ): Louky - jejich ohrožení a problémy ochrany. Příroda. Boertmann D. (1995): The genus Hygrocybe. Fungi of Northern Europe - vol. 1., The Danish Mycological Society, Denmark. 184. pp. Dostál J.(1989): Nová květena ČSSR. Academia, Praha. Faltys V.(1988): Inventarizační průzkum vegetačního krytu. Materiály KSSPPOP Pardubice. Nepubl. Holec J. a M. Beran, 2006, eds.: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Příroda, Praha, 24: 1-282.
- 38 -
Kolbek (1987): Ochrana a využití fytogenofondu, současný stav výzkumu a metod. přístupy.Genofond xerotermních společenstev a jeho změny. Acta ecologica naturae ac regionis.Příloha Mikyška R. a kol.(1968): Geobotanická mapa ČSSR.1.České země. List Hradec Králové. Academia, Praha. Moravec J.(1995): Rostlinná společenstva ČR a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Litoměřice, Příloha 1995, 2.vydání. Neuhauslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Newton et al. (2003): Status, distribution and definition of mycologically important grassland in Scottland. Biological Conservation 111: 11-23 Petříček V. a kol.(1999): Péče o chráněná území.I. Nelesní společenstva. AOPK Praha, p 451. Procházka F., Velísek V.(1983): Orchideje naší přírody.Academia, Praha. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. ČSAV, Geografický ústav Brno. Studia Geografica 16. Brno. XIX:129 – 131. Slavík B. (1977): Floristicko-fytogeografická charakteristika Českého ráje z hlediska ochrany přírody. – Bohemia Centralis, Praha, 6: 43-123. Slavík B. a kol. (1988): Květena České socialistické republiky, 1. Academia, Praha. Slavík B. a kol. (1995): Květena ČR, díl 4. Academia, Praha. Wild J.(1996): Návrh revitalizace vybraných stanovišť v bývalém VVP Mladá z hlediska ochrany přírody. Dipl., depon. ČZU Praha. 4.3 Seznam použitých zkratek ZCHÚ – zvláště chráněné území CHKO – chráněná krajinná oblast IUCN – Světový svaz ochrany přírody
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1.Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav 1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu 1.9. Cíl ochrany
2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody b) lesní hospodářství - 39 -
c) zemědělské hospodaření d) myslivost e) rekreace a sport f) jiné způsoby využívání 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výče, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky c) péče o nelesní pozemky 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy b) nelesní pozemky 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhů zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území 3.7 Návrhy na průzkum či výzkm a monitoring předmětu ochrany území
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek
5.Obsah Plán péče zpracovali: Rndr. Daniela Vacková Ing. Miroslav MIKESKA Ph.D. Ing. Alena Drahoňovská Ladislav Matouš Dis. ZO ČSOP Křižánky;
- 40 -
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Příloha I:
Tabulka 1 - Popis dílčích ploch a objektů na lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Tabulka 2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Příloha II:
Zápisy z projednání plánu péče s vlastníky, nájemci, s orgány veřejné správy, obcemi, kraji a s dalšími dotčenými subjekty a zápisy o provedené oponentuře.
Příloha III:
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
Mapy: Příloha č. M1: Orientační mapy ZM 1:10 000 s vyznačením území Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Příloha č. M3: Mapa biotopů podle mapování Natura 2000 Příloha č: M4: Mapa „Stupně přirozenosti lesních porostů“ Příloha č: M5: Mapa lesnicko-typologická 1:10 000 Příloha č: M6: Mapa dílčích ploch a objektů
- 41 -
- 42 -