Ing. Darek Lacina Ondráčkova 556/199 628 00 Brno
Plán péče o přírodní památku Vršky - Díly na období 2014 –2023
Zpracoval v prosinci 2012 ing. Darek Lacina
1
Obsah Obsah ............................................................................................................................................................... 1 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .................................................................................................... 3 1.1 Základní identifikační údaje..................................................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území ......................................................................................................................... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí................................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ................................................................................................. 4 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími........................................................................................... 4 1.6 Kategorie IUCN ...................................................................................................................................... 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .......................................................................................................................... 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu.......................................................................... 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav................................................................................ 5 1.8 Cíl ochrany ............................................................................................................................................. 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................................. 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................................................................ 9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................. 10 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ............................................................ 10 2.4.1 Základní údaje o lesích ................................................................................................................... 10 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích............................................................................................. 12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup......................................................................................................................................................... 13 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............................................. 13 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................................................. 13 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ....................................................... 13 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání................................................... 13 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území................................................................. 15 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................................................................... 16 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu .................................................................................................... 16 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ............................................................. 16 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností.............................................. 16 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území....................................................................................................... 17 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................................................... 17 4. Závěrečné údaje .......................................................................................................................................... 17 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .......................................................................................................................................................... 17 4.2 Použité podklady a zdroje informací ...................................................................................................... 17 4.3 Seznam používaných zkratek................................................................................................................. 18 T1: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich .......................................................................... 20
2
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2037 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Vršky - Díly druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení OkÚ Vsetín orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Vsetín číslo předpisu: 2/1999 datum platnosti předpisu: 22. 2. 1999 datum účinnosti předpisu: 10. 3. 1999 1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Zlínský Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín
Přílohy: M1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PR Vršky - Díly Katastrální území: Vsetín (786764) Parcelní vymezení: Celková výměra ZCHÚ činí 19,8300 ha, z toho část Díly 11,4292 ha a část Vršky 8,4008 ha.
3
Ochranné pásmo má celkovou výměru 6,5285 ha, z toho připadá na Díly 5,5498 a na Vršky 0,9787 ha. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Tabulkové přehledy dotčených parcel 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
OP plocha v ha 0,5049
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 0,3846
vodní plochy
0
0
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0
neplodná půda
1,2159
ostatní způsoby využití
0,1472
trvalé travní porosty
15,4086
3,4560
orná půda
2,3449
1,2382
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0,3262
0,2599
1,3631
1,0602
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0,0026
0,0093
19,8300
6,5285
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
ne ne CHOPAV Vsetínské vrchy
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
ne ne
Příloha č. M1: Viz Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Unikátní krajinný ráz u terasovitě členěného svahu s porosty dřevin, dále květnaté louky a křovinaté biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů flóry (zejména orchidejí a hrachoru širolistého), ohrožených druhů ptáků (zejména pěnice vlašské a ťuhýka obecného) a vzácných druhů hmyzu (teplomilné kutilky z blanokřídlých Scelliphrom destilatorium a z motýlů zejména ostruháčka modrolesklého a zelenáčka Adscita notata).
4
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému Vysoké mezofilní křoviny (K3) Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) Poháňkové pastviny (T1.3)
podíl plochy v ZCHÚ (%) 25 15 10
Širokolisté suché trávníky (T3.4)
40
Karpatské dubohabřiny (L3.3)
10
popis ekosystému Křovité formace vzniklé sukcesí Degradovanější části TTP Ostrůvkovitý výskyt; přechody k jiným biotopům Většina TTP; často s ovocnými dřevinami (ext. sady) Porost v centrální části (více níže)
Zdroj: aktualizace podrobného mapování biotopů soustavy NATURA 2000 (viz Mapomat AOPK ČR) B. druhy název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 10 – 12 párů
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
Ťuhýk obecný (Lanius §3 Křoviny – pravidelné hnízdění collurio) Více níže v textu Pěnice vlašská (Sylvia 5 – 6 párů §2 Křoviny – pravidelné hnízdění nisoria) Více níže v textu Vstavač mužský (Orchis cca 150 ks (stabilní §2 Více níže v textu mascula) populace) Vstavač kukačka (Orchis 2 ks §2 Více níže v textu morio) Vstavač osmahlý (Orchis 1 ks §2 Více níže v textu ustulata) 3 ks §2 Více níže v textu Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) Cca 100 ks §3 Více níže v textu Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) 30 ks §2 Více níže v textu Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) 50 ks §3 Více níže v textu Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) 50 ks C4 Více níže v textu Kruštík širolistý (Epipactis helleborine) 5 – 10 ks C3 Více níže v textu Hrachor širolistý (Latyhrus latifolius) Vysvětlivky: §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh (dle vyhl. 395/1992 Sb.); C3 – ohrožený druh; C4 – vzácnější druh vyžadující pozornost (podle Černého a červeného seznamu ČR)
1.8 Cíl ochrany Dlouhodobými cíli péče o PP Vršky - Díly je: - zachování charakteru květnatých orchidejových luk a udržovaných křovinatých porostů střídajících se s obhospodařovanými loukami (pastvinami), tím zachování optimálních životních podmínek pro ohrožené a vzácné druhy flóry a fauny, - zachování esteticky hodnotných vzrostlých jedinců javoru babyky a hlohu a krajinářsky působivého, terasovitě členěného svahu na Dílech, který je pozůstatkem zemědělského hospodaření našich předků na svažitých pozemcích.
5
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka „Vršky – Díly“ se nachází východně nad zástavbou Vsetína v místních částech Zádilský a Vršky. Je tvořena dvěma vedle sebe ležícími lokalitami s rozdílným charakterem v nadmořské výšce 380 – 510 m. Na většině ploch převládají rostlinná společenstva mezofilních luk svazu Arrhenaterion (ovsík vyvýšený, chrpa luční, srha říznačka, svízel povázka, kozí brada východní aj.), dále se vyskytují fytocenózy svazu Violion caninae (pětiprstka žežulník, vemeník dvoulistý, mochna nátržník), Bromion erecti (teplomilné společenstvo s dominancí válečky prapořité – místy zejména ve východní části Dílů souvislý pokryv), Cynosurion (krátkostébelné mezofytní porosty ovlivňované pastvou, častou sečí nebo sešlapáváním), na vlhkých stanovištích svaz Alopecurion (kohoutek luční, kyseláč luční) a ojediněle svaz Molinion (v údolí toku Zádilský, např. jej indikuje krvavec toten). Část Vršky leží jižně od kóty Vršky. Část území se nachází na vrcholu hřbetu, větší část na jihozápadním svahu a menší část na východním svahu (bývalá sjezdovka Ďáblovka). Na většině plochy jsou přítomny květnaté louky s bohatou květenou včetně orchidejí. Menší část plochy zaujímají listnaté lesíky (původní pařeziny) s dominujícím habrem obecným (Carpinus betulus). Ladem ležící pozemky podél okrajů těchto lesů intenzivně zarůstají náletem habru. Část Díly - jedná se většinou o jižně, zčásti jihovýchodně, východně a západně exponovaný svah, který je rozčleněn asi dvaceti mezemi. Meze se vytvořily v minulých staletích během orby na svahu a jsou významným kulturně historickým fenoménem zemědělsky obhospodařované krajiny v kopcovitém terénu na Valašsku. Na mezích roste většinou bohatý porost křovin, zejména trnka obecná, hloh sp. a růže šípková, místy s roztroušenými listnatými stromy z náletů (vrba, třešeň ptačí, hrušeň, javor babyka, jasan ztepilý, dub). Na několika parcelách je ovocný sad (jabloně, slivoně, třešně). Na několika místech se nacházejí zbytkové populace orchidejí. Dvě třetiny pozemků jsou běžně zemědělsky obhospodařovány. Ladem ležící pozemky postupně zarostly dřevinami, zejména keři a v důsledku této sukcese se na lokalitě vytvořily optimální životní podmínky zejména pro ptáky křovinatých biotopů. Lesní porost 916B7 (zdroj: mapový server ÚHÚL – OPRL) v ZCHÚ patří do přírodní lesní oblasti 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky. Z hlediska geomorfologického se území nachází v soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Západní Beskydy, celku Hostýnsko-vsetínská hornatina, podcelku Vsetínské vrchy a okrsku Valašskobystřická vrchovina. Klimaticky jde o okraj chladné oblasti 7. Hydrologicky náleží k povodí řeky Moravy, dílčího povodí Vsetínské Bečvy. Geobotanicky náleží do zóny květnatých bučin; avšak dle potenciální přirozené vegetace ještě do jednotky 10 - Carici pilosae-Carpinetum. Geologickým podkladem území jsou flyšové vrstvy s vápnitými jílovci a glaukonitickými pískovci Magurské skupiny příkrovů račanské jednotky (souvrství zlínské, vrstvy vsetínské). Z hlediska lesnické typologie náleží lesní porosty k souborům lesních typů (SLT) 4B – bohatá bučina a 4A – lipová bučina.
6
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
Vstavač mužský (Orchis mascula) Vstavač kukačka (Orchis morio) Vstavač osmahlý (Orchis ustulata) Hlavinka horská (Traunsteinera globosa) Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) Kruštík širolistý (Epipactis helleborine) Hrachor širolistý (Latyhrus latifolius) Ostružiník šedavý (Rubus canescens) Prvosenka jarní (Primula veris) Kakost krvavý (Geranium sanguineum) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) Krutihlav obecný (Jynx torquila) Otakárek fenyklový (Papilio machaon) Otakárek ovocný (Iphicidles podalirius) Slepýš křehký (Angius fragilis) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Užovka hladká (Coronella autria) Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) Dudek chocholatý (Upupa epops) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Chřástal polní (Crex crex) Ťuhýk obecný (Lanius collurio)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ cca 150 ks (stabilní populace) 2 ks
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §2
popis biotopu druhu, další poznámky
§2
Více níže v textu
1 ks
§2
Více níže v textu
3 ks
§2
Více níže v textu
Cca 100 ks
§3
Více níže v textu
30 ks
§2
Více níže v textu
50 ks
§3
Více níže v textu
50 ks
C4
Více níže v textu
5 – 10 ks
C3
Více níže v textu
1 polykormon (4x3 m) Stovky ks 2 plošky
C3
Více níže v textu
C4 C4
Více níže v textu Více níže v textu
5 – 6 párů
§2
1 pár
§2
Křoviny – pravidelné hnízdění Více níže v textu Více níže v textu
Jednotlivě
§3
Luční porosty
Jednotlivě
§3
Luční porosty
Vitální populace Vitální populace Vitální populace
§2 §2 §2
V celé ploše V celé ploše V celé ploše
1 ks
§2
Pavelka – ústní sdělení
Jednotlivě
§2
V době tahu
Jednotlivě
§2
V době tahu
Jednotlivě
§3
V době tahu
Ojediněle (Díly); 1 samec 10 – 12 párů
§2
Louky
§3
Křoviny – pravidelné hnízdění Více níže v textu
Více níže v textu
Vysvětlivky: §2 – silně ohrožený druh; §3 – ohrožený druh (dle vyhl. 395/1992 Sb.); C3 – ohrožený druh; C4 – vzácnější druh vyžadující pozornost (podle Černého a červeného seznamu ČR)
Vstavač mužský (Orchis mascula): vyskytuje se místy na Dílech (na p. č. 5225 roste 65-70 ex., na p. č. 5229 na východním okraji pod mezí roste kolem 20 ex., na p. č. 5222 jihovýchodně od východní staré babyky kvete 5-10 ex., jinde kvete ojediněle) a na Vrškách (na p. č. 5160 kvete 20-30 ex., na p. č.
7
5097 kvete 20-40 ex., na p č. 5092 kvete 10 ex., jinde ojediněle) a ve spodní části bývalé sjezdovky Ďáblovka (p. č. 5140/1 na východním okraji, kvete 10 až 20 ex.). Populace je stabilní, počet kvetoucích rostlin kolísá v různých letech, není jednoznačná tendence růstu/úbytku. Vstavač kukačka (Orchis morio): vyskytuje se pouze na Vrškách na několika místech, populace je velmi nízká, v posledních letech konverguje k nule a hrozí jí vyhynutí. Zatímco začátkem 90. let tam celkem kvetlo 50-70 ex., počet trvale klesal na 1-3 kvet ex. po roce 2005. Hlavní lokalitou výskytu dříve byla p. č. 5130 (50-60 ex. začátkem 90. let), občas vykvetl na p. č. 5099 západně pod keři uprostřed u pěšiny na sešlapu (1-3 ex.), dvakrát po 1 ex. bylo na p. č. 5097, jednou 1 ex. na p. č. 5166 na sz. okraji (kolem roku 1994) a třikrát po 1 ex. na západním okraji sjezdovky Ďáblovky v údolní nivě potoka (p. č. 5140/1, pouze začátek 90. let, netypické vlhčí místo s vyšší trávou) Vstavač osmahlý (Orchis ustulata): v posledních letech (rok 2009) byl 1 kvet ex. zjištěn na Vrškách na p. č. 5097 v místě s výskytem prstnatce bezového, kde má velmi vhodné biotopové podmínky (silná populace se nachází 0,7 km směrem k SV v PP Ježůvka a okolí). Hlavinka horská (Traunsteinera globosa): ojediněle se vyskytla na Vrškách na západním okraji p. č. 5166 (kolem roku 1995), vzácně kvete na sjezdovce Ďáblovka ve východní, horní, části a jednou (kolem roku 2008) vykvetla na Dílech na p. č. 5222 uprostřed (jihovýchodně od východní staré babyky). Druh je na hranici vyhynutí. Vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia): vyskytuje se pravidelně na Vrškách (hlavně parcely 5097, 5096 a 5092, celkem desítky kvet ex.) a na sjezdovce Ďáblova (desítky kvet ex.), jeho populace je stabilní. Prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina): po roce 2002 se opět začal vyskytovat na Vrškách na suché květnaté louce s keři západně od polní cesty (p. č. 5097 a 5096, v roce 2011 bylo kolem 30 kvet ex.), kde jeho populace roste a je perspektivní do budoucna. Tamtéž se vyskytoval dle vlastníka – pamětníka ještě v 60. letech, pak vyhynul v důsledku sukcese (neobhospodařování lokality). Nejbližší větší populace (cca 50 ex.) se nachází v PP Ježůvka, která leží 700 m sv. směrem. Pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea): vyskytuje se na několika místech, populace je celkově stabilní (někde snížení, někde zvýšení). Největší populace je v sz. části parcely 5133 (cca 40 kvet ex.), dále východní okraj p. č. 5164 (cca 20 kvet ex.), na sjezdovce Ďáblovka v horní části (cca 10 ex.), ojediněle byla zjištěna na Dílech na p. č. 5263 nebo 5262 jižně od zpustlého sadu (2 kvet ex. kolem roku 2000). Kruštík širolistý (Epipactis helleborine): roste v habrových lesích na p. č. 5132 (severní okraj) a 5093 – desítky ex., dále v habr lese p. č. 5141 (desítky ex.), ojediněle jinde, např. p. č. 5166. Hrachor širolistý (Latyhrus latifolius): vyskytuje se pouze na Vrškách (hlavně p. č. 5132), kde se jeho početnost snížila (kosení mu nesvědčí). Při kosení se musí podstatná část rostlin nechat bez zásahu, na vysemenění. Ostružiník šedavý (Rubus canescens): vyskytuje se pouze na Vrškách, kde je stabilní výskyt na jednom místě p. č. 5097 – mezi parcelami 5096 a 5095 v západní části (ostružiník se nesmí kosit). Kakost krvavý (Geranium sanguineum): v tomto regionu vzácný teplomilný druh, vyskytuje se pouze na jednom místě na Vrškách na parcele č. 5088 v západní části, populace je stabilní. Prvosenka jarní (Primula veris): hojně se vyskytuje ve Vrškách na p. č. 5088, dále také na p.č. 5097, 5096, 5094, 5132, roztroušeně na většině dalších luk, na Dílech je jen místy na sušších místech, zejména v sv. části (nejvíce na p. č. 5218, méně 5219, 5220, 5222, 5224, 5225) Ťuhýk obecný (Lanius collurio): celkem v PP hnízdí 12 až 14 párů, populace je celkově stabilní, ale hrozí zhoršení podmínek v důsledku sukcese stromů v křovinatých porostech a stárnutí keřových porostů. Pěnice vlašská (Sylvia nisoria): v PP hnízdí celkem 5 - 6 párů, populace je celkově stabilní, ale hrozí zhoršení podmínek v důsledku sukcese stromů, stromové porosty musí být průběžně odstraňovány. Krutihlav obecný (Jynx torquila): jeden pár pravidelně hnízdí na Dílech ve zpustlém sadu, na Vršky zaletují krutihlavové, kteří hnízdí (1 pár) v zahradách pod Vršky, kde mají budky. Na Dílech i ve Vrškách mají dostatek potravy u populací lučních mravenců (nachází se tam stovky kup od větších druhů, tisíce hnízd drobných druhů). Z blanokřídlých se vyskytuje např. velmi vzácná teplomilná vosička kutilka jižní (Sceliphron destillatorius), která dosahuje velikosti až 30 mm a běžně se vyskytuje ve středomořské oblasti, z rovnokřídlých saranče vrzavá (Psophus stridulus) a kobylka Metrioptera brachyptera. Vzácnější
8
druhy motýlů reprezentují ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae) a zelenáček velký (Jordanita notata). Do roku 1967 se na lokalitě Vršky nad zámkem vyskytoval modrásek černoskvrnný (Maculinea arion), který již později nebyl nalezen. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ochrana přírody je na území praktikována od roku 1999, kdy byla 22. 2. nařízením Okresního úřadu Vsetín zřízena přírodní památka Vršky – Díly. Od roku 2000 dochází k systematické péči o nelesní ekosystémy v přírodní památce kosením luk. Pozornost se zaměřila na květnaté louky s výskytem ohrožených druhů rostlin. Na místech, která byla několik desetileté bez údržby, sukcesně zarůstala náletovými dřevinami a agresivnějšími bylinami, se pravidelným kosením zlepšily podmínky pro některé vstavačovité rostliny, zejména pro pětiprstku žežulník, vstavač mužský a prstnatec bezový, jejichž populace se stabilizovaly nebo i rostou (dobře se regeneruje zejména populace prstnatce bezového na Vrškách v místě, kde se pravidelně vyskytoval do konce 60. let 20. století). V případě ťuhýka obecného a pěnice vlašské se od roku 2010 přistoupilo k zásadnější redukci náletových stromů a zmlazování dřevin, takže u těchto ptačích druhů lze příznivý dopad na jejich populaci očekávat během 4 - 5 let. V minulosti byla zřízena naučná stezka. b) lesní hospodářství PUPFL se týká pouze jedné parcely (5143). V minulosti byl porost obhospodařován jako výmladkový les pro převážně palivové dříví. Původ porostu je pravděpodobně v náletu na snosech kamene. Postupem času se svou výmladností prosadil habr, který je v současnosti absolutní dominantou a šíří se i do okolních neobhospodařovaných ploch mimo PUPFL, kde místy tvoří regulérní lesní prostředí. V poslední době byl porost bez zásahu c) zemědělské hospodaření Zemědělské hospodaření bylo provozováno převážně extenzivním způsobem. Území ZCHÚ si podrželo charakter mozaiky luk a pastvin, doplněných o výsadby ovocných stromů. Pouze původně vypásané meze zarostly nálety keřů. d) myslivost Území vždy poskytovalo i nepřímý užitek pro myslivost (kryt a potravní příležitosti pro zvěř), aktivně ale provozována či podporována nebyla a není. e) rekreace a sport Vlastní území rezervace nebylo využíváno k intenzivnějším formám rekreace. Docházelo k neorganizovanému využití pro krátkodobé vycházky. Turistické využití se zvýšilo zbudováním naučné stezky „Okolo Vsetína“. f) jiné způsoby využívání Aktuálně není známo. Potenciálně je možno počítat s různými formami výzkumu. Negativní vlivy (činitelé) a možná nebezpečí dalšího ohrožení: V případě květnatých luk s orchidejemi je nebezpečí zanedbání pravidelného kosení (nebo extenzivní pastvy) s následnou invazí trávy válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) a šířením náletu dřevin, zejména trnky obecné. Plošné rozšíření dřevin by mělo za následek paradoxně snížení počtu ptáků, kteří hnízdí v těchto křovinatých biotopech – a to ťuhýka obecného a pěnice vlašské. Pro management těchto druhů je nutné pravidelně zmlazovat (resp. redukovat) rozrůstající se křovinaté porosty tak, aby vždy v okolí křovinatého porostu byla vypásaná nebo kosená louka, je nutná přítomnost mozaiky luk a menších, ojediněle i větších porostů křovin. Na některých obhospodařovaných květnatých loukách nebezpečí nadměrného hnojení nevhodnými hnojivy. V případě křovinatých stanovišť se vzácnou faunou nebezpečí plošně rozlehlejšího kácení křovin bez dohledu ochrany přírody případně nebezpečí vytvoření souvislejšího zápoje stromového patra v průběhu další neregulované sukcese dřevinných porostů. Dalším ohrožujícím faktorem je nadměrná návštěvnost lidmi z blízkého sídliště, kteří na obě lokality chodí často i se psy. Přítomnost psů může mít negativní dopad na některou faunu (chřástal polní, koroptev polní – regenerace populace). Nebezpečí zakládání nových ohnišť 9
občany při rekreačních pobytech v přírodě - zejména v části Vršky, kde jich bývá až deset. Poškozování dřevin, které mají zvláštní ochranářský význam – jedná se zejména o solitérní babyky na rozhraní parcel 5222 a 5221, z nichž u jedné z nich byla již hrubě poškozena spodní část kmene. Znečišťování odpadky od návštěvníků a od kontejnerů z panelového sídliště Sychrov (hlavně igelitové a papírové sáčky, zbytky obalů), polétavé předměty se sem často roznesou ze sídliště při silných větrech. Znečištění je místy intenzivní, největší je podél hlavní hřebenové cesty, po které vede i trasa naučné stezky, a v okolí ohnišť (prázdné láhve od alkoholu, PT lahve) V některých letech došlo v předjaří k vypálení suché trávy na části lokality (např. tak vyhořel celý střední pruh v lokalitě Díly v roce 1988, Vršky v roce 2003). Takové občasné vypálení plochy však nelze považovat jen za negativní jev, některým druhů to spíše prospívá (orchideje, modráskovití, luční mravenci) – protože dojde k likvidaci zastiňujícího pokryvu, který např. mravencům ve větším rozsahu jednoznačně škodí. Negativně se to může dotknout pěnice vlašské a ťuhýka obecného, poněvadž poškozené keře nejsou první roky po požáru tak hustě olistěny případně uschnou zcela.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán Vsetín vydaný opatřením obecné povahy č. 1/2010 RURÚ ORP Vsetín 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 41 – Hostýnsko-vsetínská vrchovina a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací LHC 721000 Vsetín obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) 0,3576 ha v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) 1. 1. 2010 – 31. 12. 2019 Organizace lesního hospodářství LS Vsetín Nižší organizační jednotka Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) 4B 4A Celkem
Název SLT Bohatá bučina Lipová bučina
Přirozená dřevinná skladba SLT
Výměra (ha) JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-10, 0,3040 JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1 SM-+, JD 10-20, DB 3-25, BK 50-70, 0,0536 HB 0-10, JV +-20, JS+-1, LP 5-15, JL 0-3 0,3576
Podíl (%) 85 15 100 %
Zdroj: KOLEKTIV: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000. Ministerstvo životního prostředí, Praha. 2006, publikováno v edici PLANETA 2006, Ročník XIV, číslo 9/2006, ISSN 1801-6898
10
Porovnání přirozené a současné skladby lesa (výměry dle LHP) Zkratka Název dřeviny Jehličnany Smrk ztepilý SM (Picea abies) Jedle bělokorá JD (Abies alba) Borovice lesní BO (Pinus sylvestris) Listnáče Dub zimní DBZ (Quercus petraea) Lípa (Tilia sp.) LP Jasan ztepilý JS (Fraxinus excelsior) Javor klen (Acer KL pseudoplatanus) Habr obecný HB (Carpinus betulus) JL Jilm (Ulmus
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (%)
0
0
+
0
0
7 - 20
0,001
+
0
0,001
+
5-30
0,001 0
+ 0
5-15 0-2
0
0
5-10
0,3573
99
0 - 10
0
0
0–2
0
0
50 - 70
sp.) BK
Buk lesní (Fagus sylvatica)
Celkem 0,3576 100 % ----+ dřevina se vyskytuje vtroušeně (pod 1%) Údaje pro přirozenou skladbu byly převzaty z Pravidel hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy NATURA 2000 Údaje současného zastoupení – odborný odhad
11
Přílohy: - lesnická mapa typologická podle OPRL / příloha č. M3
2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Plocha A: Louky s náletem dřevin Vršky (p.č. 5088 – část, 5089, 5097, 5096, 5095, 5094, 5098, 5099 – část, 5132). Plochy B: Ostatní louky Vršky (p.č. 5088-část, 5099, 5133, 5131, 5130, 5129, 5128, 5127, 5126, 5125, 5124, 5123, 5122, 5121, 5144, 5160, 5163, 5152, 5164, 5166 – část, 5140/1). Plocha C: Křovinaté meze Díly. Na některých parcelách je místy souvislý porost trnky a dalších dřevin. Na rozhraní parcel 5222 a 5221 rostou tři vzrostlé a velmi hodnotné javory babyky, které musí být ušetřeny škodlivých zásahů. Je nutné pravidelně kontrolovat jejich stav. Plocha D: Křovinaté remízy Sychrov/Díly. Plocha E: Květnaté louky Díly (p.č. 5208, 5207, 5206, 5205, 5212, 5211, 5210, 5199, 5216, 5217, 5222, 5194, vých část 5198, 5218, 5219, 5220, 5221, 5223, 5223, 5224 a 5225). Kosit jednou až dvakrát ročně (od června do srpna), velmi vhodné doplnit pastvou, nepřihnojovat. Porosty třtiny kosit nejméně dvakrát ročně. Plocha F: Ovocné sady Díly a Sychrov (p. č. 5222 západní okraj, dále 5204, 821/1, 820, 5229, 5254 a 5256).
12
Plochy G: Buď v současnosti intenzivněji obhospodařované pozemky nebo donedávna byly intenzivněji využívané (častější hnojení, místně byla pole nebo jsou pole). Na Vrškách již takové plochy nejsou. Na Dílech se jedná o pozemky ve spodní části svahů: 5227, 5228, 5233, 5234, 5236, 5237, 5238, 5239, 5240, 5241, 5246, 5247, 5248, 5249, 5253, 5254, 5257, 5260, 5261, 5262, 5263, 5264, 5269, 5271, 5274, 5276, 5277, 5282, 5283, 5285, 5286, 5289, 5290, 5291/3, 5292, 5293. V okolí malého a velkého vodojemu se jedná o parcely č. 5173, 5171, 5186, 5189, 5193, 5195, západní část 5198). Tyto pozemky lze intenzivně zemědělsky využívat – jako pole, pastviny nebo louky. Místy tam, kde v posledním desetileté došlo k omezení hnojení, dochází sukcesně ke zlepšování skladby fytocenózy. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Od roku 2000 dochází k systematické péči o nelesní ekosystémy v přírodní památce kosením luk. Pozornost se zaměřila na květnaté louky s výskytem ohrožených druhů rostlin. Na místech, která byla několik desetileté bez údržby, sukcesně zarůstala náletovými dřevinami a agresivnějšími bylinami, se pravidelným kosením zlepšily podmínky pro některé vstavačovité rostliny, zejména pro pětiprstku žežulník, vstavač mužský a prstnatec bezový, jejichž populace se stabilizovaly nebo i rostou (dobře se regeneruje zejména populace prstnatce bezového na Vrškách v místě, kde se pravidelně vyskytoval do konce 60. let 20. století). V případě ťuhýka obecného a pěnice vlašské se od roku 2010 přistoupilo k zásadnější redukci náletových stromů a zmlazování dřevin, takže u těchto ptačích druhů lze příznivý dopad na jejich populaci očekávat během 4 - 5 let. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Ke kolizi může dojít v plochách se sukcesí keřů, kdy je třeba případ od případu na místě rozhodovat, zda je možné provést redukci za účelem zlepšení podmínek pro fytocenózy TTP a na ně vázané živočichy, či zda je účelnější ponechat sukcesi svému vývoji, případně jen drobnými zásahy udržovat vhodnou hustotu i skladbu křovin, aby byly zabezpečeny vhodné hnízdní podmínky především pro pěnici vlašskou a ťuhýka obecného. Tato konkrétní rozhodnutí bude činit příslušný orgán ochrany přírody s ohledem na okamžité potřeby ochrany vzácné flóry a fauny.
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Vzhledem k tomu, že PUPFL je do ZCHÚ začleněn spíše z důvodu arondace hranic a jeho výměra je ve vztahu k celému ZCHÚ nepodstatná, jsou následující zásady pojaty souhrnně (nejsou řešeny RSH). Zásadním principem ochrany je nezhoršování aktuálního stavu Nejdůležitější obecné požadavky na hospodaření v lesních porostech lze formulovat takto: nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních dřevin při výchově a obnově přednostně a důsledně odstraňovat případné invazní a geograficky nepůvodní dřeviny včasnými a pravidelnými výchovnými zásahy upravovat složení druhové skladby ve prospěch klimaxových dřevin, neopomíjet úpravu nevhodné druhové skladby některých listnatých porostů (čisté habřiny) při hospodaření v lesích neopomíjet význam mrtvého dřeva v lesním ekosystému. Jeho účast v porostech lze zajistit mimo jiné ponecháním jednotlivých stromů přirozené dřevinné skladby (zejména doupných) na dožití a posléze do úplného rozpadu dřevní hmoty na místě (může jít i o zlomy; tyto stromy by se neměly nalézat přímo u cest, avšak je (z estetického hlediska) možné a vhodné, aby některé byly v dohledu cest nebo jejich křížení). Pro daný porost existuje rozpor mezi vymapovaným biotopem L3.3 – Západokarpatské dubohabřiny a lesnickou typologií, která rozeznává dva typy bučin. Tento rozpor ale nemá vliv na samotnou podstatu ZCHÚ.
13
Přílohy: - lesnická mapa typologická (viz výše) b) péče o nelesní pozemky Kosení TTP s ohledem na charakter fytocenózy. V některých případech je možná i pastva. Květnaté louky s výskytem vstavačovitých rostlin: kosit 1 x ročně po odkvětu (případně na místech bez jejich výskytu lze kosit v době květu) od června do srpna, trávu z plochy odstranit. Vhodné doplnit extenzivní pastvou koz a ovcí na otavě. Při kosení květnatých luk mozaikovitě ponechávat porosty s mateřídouškou a krvavcem totenem (často vazba na drobné drnové mravence a motýly z čeledi modráskovitých), při kosení ponechávat bez zásahu ostružiník šedavý a většinu rostlin hrachoru širolistého a kakostu krvavého. Nekosit v jednom termínu velké plochy, kosit po menších částech, a to z důvodu šetrnosti pro bezobratlé živočichy (zejména motýlů). Na dokvetení (případně vysemenění) ponechávat část nektarodárných rostlin, např. dobromysl, dále koncentrovanější porosty chrpy luční a chrpy čekánku. Šetrným kosením je mimo jiné zajištěn i dostatek potravy pro ohrožené druhy ptáků. V místech, kde nerostou orchideje, lze alternativně provádět jen extenzivní pastvu dobytka (zejména koz a ovcí). Porosty křovin se stromy (nejvíce rostou na mezích oddělujících louky): odstraňovat odrůstající stromy, aby se snížil zástin keřů (hloh, trnka obecná). Větší osvětlení keřů má za následek jejich kvalitnější olistění, což je příznivé pro hnízdění ťuhýka obecného a pěnice vlašské. Nejvíce stromů zastiňujících křoviny se nahází na Dílech (jsou většinou na mezích), menší množství je ve Vrškách na mezích. Zmlazení keřových porostů (zejména porosty trnky obecné): přestárlé porosty keřů seřezat. Ťuhýk obecný a pěnice vlašská hnízdí zejména v mladších keřích, které mají dostatečně husté olistění. Největší porosty starých trnek obecných se nacházejí na Dílech, jsou prakticky na všech mezích, ve Vrškách se větší staré porosty trnky obecné nacházejí na dvou místech. K ořezu hlohů je třeba přistupovat individuálně – hustě olistěné keře a staré památkově vzrostlé hlohy nechat bez zásahu, odstraňovat je třeba málo olistěné a živořící keře. Louky s agresivními bylinami (třtina) je potřebné kosit aspoň 2 krát ročně – květen/červen, červenec/srpen, největší porosty třtiny se nacházejí na parcelách číslo 5194 (Díly), východní část parcel č. 5089 a 5088 (Vršky). Odstraňování mechu: na zastíněných místech na loukách dobře vegetuje mech. Jedná se o místa podél lesů a v okolí vzrostlejších porostů stromů a křovin. Mech je třeba rozrušit, vyhrabat a deponovat mimo udržovanou plochu (vzhledem k tomu, že mech při pálení hodně zadýmuje, málokdy se dá zcela vysušit, doporučujeme jej pouze ukládat co nejčerstvější na hromady k tlení do zástinu dřevin). Posečenou biomasu z luk nutno odklízet. V případě nezájmu o využití biomasy ze strany vlastníka/nájemce lze tuto na vhodném místě spálit (minimální vzdálenosti ohnišť cca 40 m, v těžce přístupných a svažitých místech lze i méně). Alternativně lze trávu hned po seči (ještě čerstvou) deponovat na vhodná místa, kde se nenachází vzácná květena – tj. na místech degradovaných postupující sukcesí trnky obecné, do porostů dřevin se stromy a keři, lze uložit i na okraje lesa. V zástinu dřevin je vyšší vlhkost, tam dochází k rychlejšímu rozkladu hmoty. Hnijící hmota je využitelná jako úkryt pro plazy, zejména pro slepýše a užovky hladké, vhodná je i pro jejich rozmnožování (podpoří se tím zejména množení slepýše, který je významnou částí potravního řetězce). Místa pro pálení sena a deponování trávy budou určena pracovníkem orgánu ochrany přírody s ohledem na výskyt chráněné květeny. V dalších letech je nutno využívat již dříve založená ohniště a deponie. Pastvu provádět optimálně s menší skupinou ovcí nebo koz, je možná také pastva skotu či koní. Pastva je pozitivní zejména pro výskyt hmyzu, který naopak trpí kosením. Optimální je vytvořit mozaiku různých druhů obhospodařování (údržby): kombinace kosení na různých místech v různou dobu s extenzivní pastvou, některý rok vypást, druhý rok jen pokosit atd. Likvidace porostů mechu: Větší porosty mechu se nacházejí tam, kde se delší dobu nekosilo či nepáslo, na suchých místech se při pravidelné údržbě mech nestačí udržet. Ovšem na zastíněných místech mech každoročně intenzivně dorůstá, tam je nutná každoroční likvidace – zejména se jedná o lokality podél okrajů a podél vzrostlých porostů křovin.
14
c) péče o rostliny Ohrožené druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. Více v předchozím textu. d) péče o živočichy Ohrožené druhy rostlin vyskytující se v území, nevyžadují žádnou samostatnou péči. Pokud budou dodrženy zásady plánu péče s navrženým managementem, bude podpořen i výskyt daných druhů v území. Více v předchozím textu. e) zásady jiných způsobů využívání území Ovocné dřeviny – staré odrůdy: Na několika místech se nacházejí zpustlé sady, kde rostou staré odrůdy ovocných stromů. Je třeba provést analýzu odrůd, sady zregenerovat a hodnotné stromy udržovat v příznivém stavu (prosvětlení porostů a korun, odstranění poškozených částí apod.). Nejvyšší koncentrace stromů je na p. č. 5222 západní okraj, dále 5204, 821/1, 820, 5229, 5254 a 5256. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy V následujícím decéniu bude vhodné provést probírku. Zásah přitom směřovat výlučně do habru. Výhledově pro obnovu je přípustná holoseč, avšak minimálně ve třech etapách. V případě těžby stromů v okolních porostech se nesmí přes louky svážet vytěžené dřevo na měkkém nebo rozmoklém terénu. Rozježděním luk by došlo k závažnému poškození chráněné květeny. Dřevo lze svážet nejlépe při zámrzu nebo při vyšší sněhové pokrývce, případně v suchém období roku nejméně 10 dnů po posledním dešti. b) nelesní pozemky Plocha A: Alternativy:(1) – extenzivní pastva dobytka (prioritně kozy a ovce) průběžně celý rok od června, (2) – kosení: kosit jednou ročně od konce června do konce srpna. Mraveniště a většinu vzrostlých hlohů ponechávat nedotčeny (ojedinělé hlohy lze likvidovat po důkladné úvaze s ohledem na vyšší osvětlení plochy sluncem pod nimi – hustě olistěné hlohy jako potenciálně vhodnější hnízdiště pro ptáky nechat, přednostně odstranit hlohy s prořídlou korunou a na místech, kde se pod jejich korunami nacházejí ještě pestrá bylinná společenstva), odstraňovat všechny habry, některé náletové hrušně a další dřeviny. Hlohy napadené spálou růžovitých rostlin zlikvidovat okamžitě po detekci spály a spálit. Kosení by bylo optimální doplnit extenzivní pastvou dobytka na vyrůstající otavě po seči. Porost třtiny kosit nejméně dvakrát ročně. V případě provádění této pastvy seč provést dříve. Louky nehnojit. Plocha B: Kosit jednou až dvakrát ročně (první seč druhá polovina června až začátek července, druhá seč srpen). V případě jedné seče ročně kosit od července do začátku září. Velmi vhodné je doplnit první seč pastvou dobytka na otavě. Louky nehnojit vůbec. Likvidaci náletu habru provádět na všech loukách, nutno vytvořit podmínky pro růst luční květeny. Porost třtiny kosit nejméně dvakrát ročně. Květnaté louky s výskytem hrachoru širokolistého: kosit 1 x ročně, trávu z plochy odstranit, při údržbě je třeba část rostlin hrachoru širolistého nechat na vysemenění (nesmí být pokoseny, je nutné ruční kosení – kosa, křovinořez, případně obkosit s rezervou a zbytek trávy vytrhat v okolí hrachorů ručně tak, aby nedošlo k vytržení hrachoru!). Plocha C: Průběžně odstraňovat přehoustlé skupiny stromů, u kterých dochází k vytvoření souvislejšího zapojení korun. Ze stromů ponechat některé soliterní jedince, např. duby, třešně, hrušně a javory babyky. Přednostně odstranit vrby, osiky a jasany, dále husté nálety ostatních stromů (zejména třešně, místy jasan, babyka, hrušeň aj.). Průběžně zmlazovat část keřů, staré vzrostlé hlohy nechat až na výjimky (které posoudí na místě pracovník ochrany přírody nebo zkušený ornitolog) bez zásahů – jedná se často o památkově hodnotné jedince (z hlediska estetiky a věku). Na některých parcelách je místy souvislý porost trnky a dalších dřevin. Tyto porosty je nutno zredukovat tak, aby zůstaly hlavně na mezích. Na plochách mezi mezemi (tj. tam, kde v minulých staletích byla orná pole) provádět radikálnější redukci dřevin s ponecháním jen z hlediska ptáků
15
význačných porostů trnky, hrušní nebo hlohů (na místě musí být přítomen ornitolog). Tato redukce je částečně potřebná i pro existenci lučních mravenců, jejichž hnízda (kupy) v místech s hustým porostem dřevin vymírají. Na rozhraní parcel 5222 a 5221 rostou tři vzrostlé a velmi hodnotné javory babyky, které musí být ušetřeny škodlivých zásahů. Je nutné pravidelně kontrolovat jejich stav. V okolí těchto babyk je třeba průběžně odstraňovat náletové dřeviny, aby došlo k vyniknutí korun těchto památně starých stromů. Podrobnější pokyny obdrží vykonavatelé údržby od orgánu ochrany přírody vždy příslušném roce, v terénu bude před zásahem vždy provedena společná pochůzka s upřesněním údržbových prací. Plocha D: V prostoru mezi panelovou cestou k malému vodojemu VaK a velkým vodojemem VaK zredukovat korunu jasanů (aby se snížilo zastínění křovin pod jejich korunami), zredukovat počet stromů a jednou za několik let zmlazovat část porostů trnky obecné. Zásahy budou v tom kterém roce upřesněny odborem ŽP Krajského úřadu Zlínského kraje. Plocha E: Kosit jednou až dvakrát ročně (od června do srpna), velmi vhodné doplnit pastvou, nepřihnojovat. Porosty třtiny kosit nejméně dvakrát ročně. Plocha F: Prosvětlit husté porosty na p. č. 5222, 820, 821/1. Sad na p. č. 5229 kosit 1 x ročně s doplněním extenzivní pastvy dobytka, odstraňovat nálet drobných dřevin. U sadu na p. č. 5254 a 5256 lze část stromů odstranit, případně lze provést jeho obnovu, současný zanedbaný stav sadu zase vyhovuje drobné zvěři jako úkryt. Plochy G: Tyto pozemky lze intenzivně zemědělsky využívat – jako pole, pastviny nebo louky. Na těchto pozemcích není hnojení z hlediska ochranného režimu omezeno. V těchto částech je nutné hospodaření udržet zejména proto, aby nedocházelo k plošnému zarůstání pozemků nálety dřevin, dřeviny lze nechat růst jen na mezích (tolerovat jen keře – trnka obecná, růže, hloh). V dohledné době nelze na těchto pozemcích očekávat výskyt vzácnějších druhů květeny i po vyloučení jakéhokoliv hnojení. Místy tam, kde v posledním desetiletí došlo k omezení hnojení, dochází sukcesně ke zlepšování skladby fytocenózy. Pole, zejména s bramborami, by byla pro přítomnost koroptve pozitivním jevem. Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T1 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo ZCHÚ je vymezeno. Pro lesní porosty se jedná o porosty podél luk na p. č. 5133, 5132, 5130, 5129, 5140/1. Zde je třeba odkácet krajní řadu habrů kvůli odstínění těchto luk. Holoseč je přípustná z toho důvodu, že při vykácení lesa dojde k výraznému osvětlení květnatých luk, které leží ze severní strany tohoto lesa. Tím se na uvedených loukách po vykácení výrazně zlepší světelné i vlhkostní podmínky (bude nižší vlhkost půdy), které jsou pro udržení vzácné květeny žádoucí, protože zde chráněné druhy orchidejí jsou světlomilné a suchomilnejší. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Na přístupových místech instalovat označníky s tabulemi „Přírodní památka“. Další informační tabule není třeba přidávat, protože jsou tu instalovány tabule naučné stezky. Pruhové značení v současnosti neexistuje nebo není zřetelné, proto je třeba obnovy (vysoká priorita). Jelikož má pruhové značení omezenou životnost, je třeba počítat v průběhu platnosti plánu péče 3x s jeho obnovou. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Aktuálně nejsou známa. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Stávající ohniště na Vrškách, která jsou využívaná veřejností k rekreaci, nutno zredukovat na pět. Průběžně likvidovat všechna nově vzniklá ohniště, hlavní očistu ohnišť je nutno provést koncem
16
školního roku (konec června/začátek července) a koncem letních prázdnin (konec srpna/začátek září). Průběžně uklízet odpadky, zejména různé obaly (např. PET lahve, skleněné lahve, igelity, sáčky). Nejvíce je jich v okolí trasy naučné stezky a v okolí ohnišť. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Žádná konkrétní opatření. Území je velmi vhodné pro využití v ekologické osvětě – v těsné blízkosti chráněného území se nachází základní škola a velké panelové sídliště včetně čtvrti rodinných domků (celkem 660 bytů). Přes přírodní památku prochází trasa naučné stezky Okolím Vsetína se 4 tabulemi, která je hojně turisty využívána. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Je nutné postupně zpracovat inventarizační průzkum dalších významnějších skupin bezobratlých živočichů – zejména skupiny pavouci, brouci, kobylky, sarančata, ploštice. Optimální by bylo provádět každoroční monitorování stavů hnízdící populace u hlavních druhů ptáků (pěnice vlašská, ťuhýk obecný, krutihlav obecný) a u rostlin (orchideje, hrachor širolistý, ostružiník šedavý). Vhodné provést dále inventarizaci hub. Inventarizaci všech rostlin by bylo vhodné provádět 1 x za 5 let včetně fytocenologie. Zvážit repatriaci modráska černoskvrnného na křovinatou lokalitu Vršky. Možností je spolupráce s univerzitami přírodovědného a/nebo zemědělského zaměření při vhodné formě specifického výzkumu. Vhodný by byl dlouhodobější výzkum, avšak možnosti se nabízejí i pro zpracování bakalářských, diplomových nebo disertačních prací.
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační náklady Orientační náklady plochy) za rok (Kč) bez za období platnosti DPH plánu péče (Kč) bez DPH Jednorázové a časově omezené zásahy Podrobná inventarizace zoologická ---------25 000,- Kč Podrobná inventarizace botanická ---------20 000,- Kč Probírka lesního porostu s vyklizením klestu na ---------10 000,- Kč hromady v okraji porostu Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------55 000,- Kč Opakované zásahy Kosení lučních porostů a likvidace mechu Pruhové značení ZCHÚ (3x 4 300 m; 150,- /100 m) Monitoring rostlin včetně fytocenologie Monitoring živočichů (především ptáci a hmyz) Likvidace keřů a nárostu včetně odvozu na skládku nebo spálení mimo plochu ZCHÚ Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
200 000,- Kč 6 450,- Kč 4 000,- Kč 5 000,- Kč 30 000,- Kč
2 000 000,- Kč 19 350,- Kč 40 000,- Kč 50 000,- Kč 300 000,- Kč
245 450,- Kč
2 409 350,- Kč
----------
4.2 Použité podklady a zdroje informací Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.), 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 s. Bělín V., 2005: Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Vršky-Díly, část Vršky., 16 s. Bělín V., 2005: Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v PP Vršky-Díly, část Díly, 16 s. Bezděčka P. a kol., 2008: Inventarizační průzkum žahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera 17
aculeata) přírodní památky Vršky-Díly, 9 s. Dančák M.(1997): Inventarizační botanická zpráva Vsetín – Vršky. Dep.: KÚZK, odbor ŽP Dančák M.(1999): Vsetín – Vršky. Inventarizační botanický průzkum. Dep. KÚZK, odbor ŽP Holuša J.ml. (1997): Výsledky faunistického průzkumu sarančí (Caelifera) a kobylek (Ensifera) na lokalitě nad Vsetínem (Vršky). Dep. KÚZK, odbor ŽP Horčičko I., 2002: Výzkum čmeláků v blízkém okolí Vsetína. Katedra zoologie PřF UP Olomouc, 10 s. Hrabovský S (1995): Inventarizační botanický průzkum Vršky. Dep. KÚZK, odbor ŽP Hrabovský S (1997): Inventarizační botanický průzkum Díly. Dep. KÚZK, odbor ŽP Konvička M (1997): Maculinea arion (Linné 1758) – modrásek černoskvrnný. Poznámky k ochraně lokality na Vsetínsku (Losový u Huslenek). Dep. KÚZK, odbor ŽP Kuras T., Beneš J. (1997): Zpráva z orientačního průzkumu denních motýlů v létě 1997. Dep. KÚZK, odbor ŽP, 1s Mackovčin P., Jatiová M. a kol., 2002: Chráněná území ČR - Zlínsko, svazek II. AOPK ČR a EkoCentrum Brn, Praha, 376 s. Pavelka J (1997): vyhodnocení avifauny a některých druhů flóry za období 1978-1997. Dep. KÚZK, odbor ŽP Pavelka J., Trezner J., 2001: Příroda Valašska (okres Vsetín). ZO ČSOP 76/06 Orchidea, Vsetín, 480 s. + 64 s. bar přílohy. Roháčová M. (1997): Ploštice (Heteroptera) na lokalitě Za Díly. Dep. KÚZK, odbor ŽP Tkáčiková J., 2003: Plán zásahů a opatření – zásady managementu. PP Vršky-Díly, 10 s. Trezner J. (1996): Vzácná teplomilná kutilka jižní (Scelliphron destilatorium) ve Vsetíně. MS, 1 s, Dep. KÚZK, odbor ŽP, Valchář Z. (1997): Motýli v lokalitě nad zámkem a Díly (údaje ze 60.let). Dep. KÚZK, odbor ŽP, 1s Rezervační kniha PP Vršky - Díly (uložena na KÚZK, odboru ŽPZe) Databáze NDOP Nařízení Okresního úřadu Vsetín č. 2/1999 ze dne 22. 2. 1999 o zřízení přírodní památky Vršky - Díly http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs http://botany.cz Vlastní terénní šetření v roce 2012 a ústní sdělení pracovníků odboru životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. 4.3 Seznam používaných zkratek §1 – kriticky ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů §2 – silně ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů §3 - ohrožený druh podle vyhlášky 395/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů C1 - Kriticky ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C2 - Silně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C3 - Ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu České republiky C4 - Vzácnější taxony vyžadující další pozornost podle Černého a červeného seznamu České republiky CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod ČR – Česká republika EVL – Evropsky významná lokalita KrÚ – Krajský úřad RBC - regionální biocentrum LHP – lesní hospodářský plán (M)ZCHÚ – (maloplošné) zvláště chráněné území OP – ochranné pásmo OPRL – oblastní plán rozvoje lesů ORP – obec s rozšířenou působností PP – přírodní památka 18
pp – plán péče PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RSH – rámcové směrnice hospodaření RURÚ – rozbory udržitelného rozvoje území (S)LT – skupiny lesních typů ÚP – územní plán ÚSES – územní systém ekologické stability
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulka:
T1 - Výčet plánovaných zásahů v dílčích plochách
Seznam dotčených parcel: Seznam parcel pro ZCHÚ Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území (v textu) Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Lesnická mapa typologická (v textu)
19
Tabulky - T1 k bodu 2.4.1 a k bodu 3.1.2 T1: Popis dílčích ploch a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu A B
C D E F G
výměra (ha)
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
naléhavost
Louky s náletem dřevin – zachování TTP a biodiverzity
Alt.1: extenzivní pastva ovcí a koz Alt.2: kosení
1
Louky Vršky – zachování TTP a biodiverzity
Kosení
1
Kosení květnatých luk s hrachorem
1
Likvidace habru Křovinaté meze Díly – podpora hnízdních možností; zachování Redukce dřevin krajinného rázu; ochrana starých stromů Křovinaté remízy na Sychrově/Díly Redukce dřevin a zmlazování porostů trnky
2 2
Květnaté louky Díly - zachování TTP a biodiverzity Kosení doplnit pastvou Ovocné sady Díly a Sychrov - podpora hnízdních možností; Prosvětlení hustých porostů zachování krajinného rázu; ochrana biodiverzity Kosení s pastvou Rekonstrukce sadu - postupná Aktuálně nebo v nedávné minulosti intenzivně využívané Udržet stávající využití při redukci hnojení pozemky (Díly) – zamezit absenci péče s následným zarůstáním
1 1 1 3 2
2
termín provedení
interval provádění
od června konec VI – konec VIII 1. seč: 2.půle VI 2. seč: VIII Konec VII – začátek IX Zima Mimo dobu hnízdění ptactva Mimo dobu hnízdění ptactva
celoročně 1x ročně
1x ročně Po 5 letech Průběžně
Dle pokynů OŽP KrÚ VI - VIII 1-2x ročně Mimo hnízdění 1x VI – VIII 1-2x ročně Podzim/jaro průběžně Dle agronomických průběžně zásad
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku
20
2x ročně
