Plán péče o Přírodní památku Rybník Vražda na období 2010-2019
1
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
2000 přírodní památka Rybník Vražda Nařízení Okresní úřad Jičín č. 2/1999 4. 1. 1999 1. 2. 1999
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území
2
Královéhradecký Jičín Jičín Jičín Jinolice Jinolice
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 724564 Jinolice Číslo parcely KN dle výnosu
Číslo parcely podle KN nově
309/2 část ---------
----309/62 309/69
-----
309/70
-----
309/71
-----
309/72
-----
309/73
----------------309/36 část -----
--------------------309/65
-----
309/66
-----
309/67
3
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
----309/6 část 309/38 část 309/35 část 309/34 část 309/33 část 309/32 část 309/32 309/33 309/34 309/35 309/36 309/48 část 309/47 část 309/46 část
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
TTP
ZPF
louka louka
---------
Není zapsána 1 10002
24838
9842
155 184
155 184
louka
-----
306
202
202
louka
-----
240
490
490
louka
-----
3
377
377
louka
-----
5
102
102
----------------TTP
----------------ZPF
2527 2426 2384 1905 24122
2527 2426 2384 1905 9749
282
282
pastvina
-----
5 3 240 306 Není zapsána 272
pastvina
-----
110
245
245
pastvina
-----
53
106
106
-----
309/68
-----
-----
-----
-----
-----
-----
-----
-----
----------------------------309/53 310
----------------------------309/53 -----
-----------------
310/1 310/2 310/3 310/4
-----
310/5
-----
310/6
-----
310/7
-----
310/8
-----
310/9
-----
-----
4
309/38 část 309/39 část 309/40 část 309/41 část 309/42 část 309/36 309/37 309/38 309/39 309/40 309/41 309/42 --------310 310 309/51 309/47 část 309/46 část 309/45 část 309/44 část 309/43 část 309/38 část 309/39 část
pastvina
-----
10002
31
31
-----
-----
10002
275
275
-----
-----
10002
302
302
-----
-----
10002
183
183
-----
-----
10002
19
19
4079 2747 2661 1389 1069 1536 1659 1220 41840
4079 2747 2661 1389 1069 1536 1659 1220 41840
26439 877 918 238
26439 877 918 238
----------------------------Ostatní plocha vodní plocha
----------------------------Ostatní komunikace Tok přírodní
vodní plocha Ostat. plocha vodní plocha vodní plocha
rybník Ostat. komunikace rybník rybník
10002 10002 10002 10002 10002 113 10002 10001 Není zapsána 10001 10001 1 110
vodní plocha
rybník
53
460
460
vodní plocha
rybník
55
553
553
vodní plocha
rybník
57
657
657
vodní plocha
rybník
356
634
634
vodní plocha
rybník
10002
160
160
-----
10002
1170
1170
-----
-----
-----
-----
-----
-----
-----
-----
310/10
-----
310/11
-----
310/12
-----
310/13
-----
310/14 Celkem
309/40 část 309/41 část 309/42 část 309/33 část 309/32 část 309/34 část 309/35 část 309/8 část
-----
-----
10002
1468
1468
-----
-----
10002
1100
1100
-----
-----
10002
480
480
vodní plocha
rybník
3
813
813
vodní plocha
rybník
5
1054
1054
vodní plocha
rybník
240
192
192
vodní plocha
rybník
306
58
58
vodní plocha
rybník
1
4569
4569 62 651
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.
Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
5
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 0
vodní plochy
4,1 810
OP plocha v ha _
trvalé travní porosty 1,9591
-
orná půda
0
-
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0
-
0,1220
-
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
4,1810
vodní tok
0
neplodná půda
0
ostatní způsoby využití
0,1220
-
6,2651
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
není CHKO Český ráj CHOPAV Severočeská křída
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
není není
6
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Účelem zřízení přírodní památky je ochrana vlhkých luk u rybníka Vražda s výskytem vzácných rostlin a živočichů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany je totožný s předmětem ochrany ve zřizovacím předpise tj. vlhké pcháčové louky a bezkolencové louky s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. A. ekosystémy název ekosystému Calthion
podíl plochy v ZCHÚ (%) 20
Molinion
10
popis ekosystému Vlhké louky v jz a sz části PP jižně a severně olšiny na přítoku Střídavě vlhké louky v jižní části PP
B. druhy název druhu
Dactylorhiza majalis – prstnatec májový Trollius altissimus – upolín nejvyšší
7
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Do tisíce jedinců
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu
§3
Tisíce polykormonů
§3
Vlhká pcháčová a střídavě vlhká bezkolencová louka Vlhká pcháčová a střídavě vlhká bezkolencová louka
střídavě vlhké, druhově bohaté
Carex davalliana
Drobná populace
§3
Ostrůvky ostřicovo-mechového společenstva v bezkolencové louce
1.8 Cíl ochrany Protože předmětem ochrany jsou luční společenstva, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk, je cílem ochrany udržení stávajícího vývojového stadia těchto společenstev a zabránění samovolnému sukcesnímu vývoji, který by směřoval ke společenstvům, jenž by neposkytovaly optimální nebo vůbec žádné podmínky pro existenci populací cenných druhů rostlin.
TTento cíl je v souladu aZásady pro kategorizaci chráněných území na základě managementu
8
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalizace Chráněné území leží cca 5 km SZ Jičína a 3 km J Libuně, v nadmořské výšce 320 m. Podle středoevropského síťového mapování území leží ve čtverci 5557b. Geologická charakteristika Orograficky se jedná o severní část členité Jičínské pahorkatiny. Samotná lokalita tvoří výraznou depresi mezi Javornickou Horkou (373 m) na severu, Prachovskými skalami na JZ a spojnicí Přivýšina–Brada. Geologicky patří popisované území k severnímu okraji české křídové pánve. Z hlediska litofaciálního vývoje se jedná o hranici jizerské a labské oblasti. Dochází zde k prolínání sedimentárního vývoje těchto oblastí v souvislosti s eustatickými cykly a tektonickým režimem ovlivněným zejména lužickou poruchou. Podloží křídových sedimentů tvoří sedimenty svrchního karbonu, které leží diskordantně na proterozoických horninách. Kvartérní pokryv na území PP Rybník Vražda je značné mocnosti, místy přesahuje 5-6 m. Převážně se jedná o druhotně přemístěné vápnité půdy s prachovitou příměsí. Podrobná geologická charakteristika území je součástí plánu péče pro období 2000-2009 (Martin Košťák). Geomorfologie Provincie: Česká Vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Severočeská křídová tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatina Okrsek: Libuňská brázda Libuňská brázda se rozkládá v SV části Turnovské pahorkatiny. Jedná se o nesouměrnou tektonickou sníženinu sudetského směru při linii libuňského zlomu, se strukturně denudačními svahy mírně se sklánějícími k JZ, k široké údolní nivě Libuňky. Hydrologie Jinolické rybníky (jejichž součástí je rybník Vražda) byly vybudovány v kotlině pod svahy Prachovských skal a Přivýšiny. Jsou zásobovány přitékajícími svahovými potůčky. V 50. až 70. letech byly louky povrchově odvodněny (povrchové meliorační příkopky a pásy olší). Vodoteč
9
vytékající z posledního rybníka soustavy (Vražda) je nazývána Javornice a je levým přítokem říčky Libuňky. Vlévá se do ní v obci Libunec. Libuňka patří do povodí Jizery. Klimatické poměry Chráněné území Rybník Vražda se nachází v klimatické oblasti MT 10, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je mírně teplé jaro a podzim. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota je 7,9o C (stanice Kbelnice–Soudná) a úhrn ročních srážek se pohybuje kolem 666 mm (stanice Jičín). Fytogeografie a biogeografie území Fytogeografická oblast: Mezofytikum Fytogeografický obvod: Českomoravské mezofytikum Fytogeografický okres: Český ráj Fytogeografický podokres: Trosecká pahorkatina Trosecká pahorkatina – květena je jednotvárná, tvořená mezofyty. Odpovídá vegetačnímu stupni suprakolinnímu, srážkově nadbytkovému. Reliéf krajiny je více svažitý než plochý, podkladem jsou půdy chudší. Krajina je více kulturní než lesnatá. Rybník Vražda se rozkládá na východní hranici Hruboskalského bioregionu v centrální části Jičínské pahorkatiny. Bioregion je tvořen zdviženou pískovcovou tabulí rozčleněnou do skalních měst. Dna údolí naplňují písečné naplaveniny, často se slatinami na povrchu. V bioregionu, který je zemědělsky využívaný se zachovalo jen malé procento typicky vlhkých luk. Vegetaci těchto luk tvoří svazy Calthion, Molinion, Caricion fuscae i Caricion davallianae. Kolem rybníků bývá vyvinuta vegetace vysokých ostřic (Magnocaricion elatae). Dominuje jednotvárná biota hercynského charakteru, ochuzená vlivem pískovců, s charakteristickou mozaikou společenstev 3. dubo-bukového a 4. bukového stupně. Méně typické jsou části bez skalních výchozů, často s pokryvy spraší a dubohabrovými háji, nebo acidofilními doubravami. Geobotanická rekonstrukce Podle Mikyšky (1968) se na území vyskytovali dubohabrové háje (Carpinion betuli). Podél vodoteče lze předpokládat výskyt olšin (Alnetea glutinosae). Po vybudování rybníků zde vznikly vlhké louky. Podle Neuhauslové (1998) území odpovídá černýšové dubohabřině (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Vegetace Zdroj – Mapování biotopů Natura 2000 Příloha č. M4: Přírodní biotopy na území PP Rybník Vražda
10
Výčet mapovaných biotopů z roku 2001 s přihlédnutím k aktuálnímu stavu M1.1 – Rákosiny eutrofních stojatých vod – sv. Phragmition communis Koch 1926 – jsou vyvinuty pouze na záp. a sev. břehu rybníka Vražda, jejich stav není reprezentativní. M1.3 – Eutrofní vegetace bahnitých substrátů – v litorálu rybníka na záp. břehu (s dominantní Oenanthe aquatica). M1.5 – Pobřežní vegetace potoků – na záp a severním břehu rybníka Vražda v obci (s Leersia oryzoides). M1.7 – Vegetace vysokých ostřic – sv. Caricion gracilis Neuhäusl 1958 em. Balátová-Tuláčková 1963 - zastoupena fragmentárně na záp. břehu rybníka Vražda R2.1 – Vápnitá slatiniště - .ostřicovo-mechové společenstvo slatinných luk sv. Caricion davalianae zaznamenáno západně rybníka Vražda. T1.5 – Vlhké pcháčové louky – sv. Calthion palustris Tüxen 1937 podsvaz Calthenion palustris se nacházejí v louce na JZ břehu rybníka. T1.9 – Střídavě vlhké bezkolencové louky – sv. Molinion Koch 1926 – střední část lučního porostu jižně rybníka.. L2.2. – Údolní olšovo-jasanové luhy – svaz Alnion incanae Pawlowski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953. - olšinka na přítoku do rybníka. Pravděpodobně antropog. původu (pravidelný spon). X5 – Intenzivně obhospodařované louky – část lučního porostu na jv hranici CHÚ X12 – Nálety pionýrských dřevin – podél jižního břehu rybníka a na okrajích lesa podél jižní hranice CHÚ.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Dactylorhiza majalis – prstnatec Do tisíce ks májový Trollius altissimus – upolín Tisíce polykormonů nejvyšší Carex davalliana – ostřice Drobná populace Davallova Rana dalmatina – skokan štíhlý Natrix natrix – užovka obojková Podiceps cristatus – potápka roháč
11
nespecifikováno nespecifikováno Datum posledního pozorování 1999
kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. §3 §3 §3
§2 §3 §3
popis biotopu druhu, další poznámky Vlhká pcháčová a střídavě vlhká bezkolencová louka Vlhká pcháčová a střídavě vlhká bezkolencová louka Ostrůvky ostřicovo-mechového společenstva v bezkolencové louce V prostoru PP V prostoru PP Hnízdění na rybníce
Poznámky k botanicky významným taxonům Dactylorhiza majalis – Druh je z území Jinolických rybníků udáván již v roce 1906 Smolařem. Populace je v současnosti stabilní čítající kolem 1000 jedinců. Pravděpodobně v důsledku posledních suchých let jsou některé rostliny velmi malého vzrůstu. Druh se vyskytuje zejména v bezkolencové louce v jižní části přírodní památky. V současnosti nejrozšířenější druh čeledi Orchidaceae v Českém ráji. K nárokům druhu patří zachování světelných, a vlhkostních poměrů. Trollius altissimus – V současnosti stabilní populace čítající tisíce polykormonů. Nejpočetnější v jz cípu CHÚ, méně početná populace i na sev. okraji olšiny. Druh pravidelně uváděn i ve starších pracích. Nároky stejné jako prstnatec májový, každoroční kosení není dle zkušeností z praxe úplně nejvhodnější. Velmi dobré výsledky jsou dosaženy ručním obsekáváním trsů. U velkých ploch a početných populací to však není nutné. Parnassia palustris – Druh je uváděn naposledy z r. 1997.Malá nekvetoucí populace mohla být přehlídnuta. Carex davalliana - V jihozápadní části přír. památky ve vegetaci bezkolencových luk. . Drobné ostrůvky vegetace typu Caricion davallianae v porostech bezkolencových luk lehce podléhají sukcesi, zejména při nedostatečném sycení vodou. Ophioglossum vulgatum – Druhu udávaný v literatuře, naposledy v roce 1977. Novějšími průzkumy nebyl potvrzen.. Vyžaduje narušování drnu mechanizací nebo pastvou. Leersia oryzoides –Posledními průzkumy opakovaně potvrzený výskyt v rákosinách. Ranunculus lingua – Udáván naposledy v roce 1994. Současný stav potenc. biotopu neodpovídá možnému výskytu. Poznámky k zoologicky významným taxonům Základní vertebratologický průzkum PP Oborská luka a PP Rybník Vražda z roku 1999(Pudil) uvádí 30 zjištěných druhů obratlovců na území PP Vražda. Jednalo se o 1 druh obojživelníků (Amphibia), 24 druhů ptáků (Aves) a 4 druhy savců (Mammalia). Z toho náleží podle zákona č. 114/92 Sb. a vyhlášky č. 395/92Sb. 1 druh do kategorie silně ohrožených (Rana dalmatina) a 2 do kategorie ohrožených (Natrix natrix a Podiceps cristatus). Lokalita je považována za zoologicky poměrně chudou, zejména výskyt hnízdících ptačích druhů může být limitován provozem blízkého kempu.
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Rybník Vražda leží na hranici bývalého panství Schliků (Veliš-Vokšice). Jádrem panství Veliš (později Vokšice), byl statek Jičín, který koncem 13. stol. patřil ke stolu českých královen. Od 14. st. až po r. 1620 město Jičín s přilehlými vesnicemi drželi různé šlechtické rody. V roce 1556 měl dozor nad Velišským hospodářstvím budovatel jihočeských rybníků Jakub Krčín z Jelčan. Po bělohorské bitvě území připadlo Albrechtu z Valdštejna (stalo se součástí vévodství Frýdlantského.). V roce 1635 byla část panství postoupena Jindřichu hraběti Schlikovi. Na mapě panství Schlikovského z r. 1811 se soustava rybníků ještě nenalézá, v mapě z r. 1902 jsou už zakresleny všechny tři rybníky. Po roce 1945 byl majetek 12
zkonfiskován a zestátněn. Po roce 1990 byla část majetků (lesy) vrácena rodině Schliků. Rybník Vražda a louky byly navráceny původním majitelům, část zůstala v majetku obce Jinolice a ve správě Pozemkového fondu ČR. S nástupem rozvoje turistického ruchu ve druhé polovině 20. století byla soustava rybníků u Jinolic předurčena k rekreačnímu využití. Rybník Vražda zůstal zachován. V 50-tych letech byl v prostoru Jinolických rybníků vybudován kemp a většina luk uvolněna ke stanování. Z původních luk zbyly luční porosty, které jsou chráněny v PP Oborská luka a PP Rybník Vražda. a) ochrana přírody V roce 1990 byl původně usnesením ONV Jičín z 26.9. vyhlášen chráněný přírodní výtvor Jinolické rybníky. V roce 1992 byly podle zákona č. 114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 395/92 Sb. Jinolické rybníky přeřazeny do kategorie přírodní památka a to jako dvě samostatné maloplošné zvláště chráněné území – PP Rybník Vražda a PP Oborská luka. b) zemědělské hospodaření Většina luk u rybníka Vražda je zemědělsky obhospodařována, lze je charakterizovat jako kulturní louky. V minulosti byly hnojeny a botanicky cenné druhy se na nich nevyskytují. Pouze v jiho-západní části zůstaly zachovány botanicky hodnotné luční porosty. Tyto byly poměrně dlouhou dobu (9 let) neobhospodařovány, až v roce 1999 je začalo opět sekat ČSOP Křižánky. Od té doby je louka pravidelně jednou ročně kosena ručně a pokosená biomasa byly zprvu pálena, pak kompostována v tzv. hadích líhních. Část louky v jiho-východním cípu CHÚ je součástí půdního bloku a je kosena zemědělským družstvem 2x ročně traktorem. c) rybářství Rybník slouží ke sportovnímu rybolovu a jeho obsádka je velmi vysoká, což se projevuje takovým stupněm zakalení vody, který již neumožňuje růst submerzní vegetace. Z plovoucích druhů byl v roce 2009 zaznamenán pouze výskyt bublinatky (Utricularia vulgaris). Početná obsádka narušuje také litorální zónu, kde zabraňuje vytvoření odpovídající litorální vegetace v závislosti na výšce vodního sloupce. Břehy rybníka jsou intenzivně využívány rybáři, což vedlo k ruderalizaci vegetace, k sešlapu a celkové devastaci. Rybník Vražda má dle zooplanktonu dosud charakter mírně až středně eutrofního rybníka. Z velikostní struktury zooplanktonu je zřejmé, že zde panuje výrazný vyžírací tlak rybí obsádky i koncem vegetační sezóny, kdy by měla být většina nasazených ryb již vylovena, takže lze zooplankton charakterizovat, jako drobný v převážné části biomasy, ale objevují se v malém množství i druhy, které reprezentují střední velikost (vznášivka Diaptonus gracilis, Daphnia cucullata, Scapholeberis mucronata). O tom, že zooplankton má spíše kvalitativní skladbu známou z nádrží nezasažených výrazně intenzifikací, zejména organickým hnojením, svědčí dominantní zastoupení perloočky Ceriodaphnia sp., přítomnost perloočky Diaphanosoma brachyurum a buchanky Mesocyclops leuckarti. V tomto smyslu je důležitá i přítomnost jezerní perloočky Daphnia cucullata, která u nás z rybníků již téměř vymizela a vyskytuje se obvykle v přehradních nádržích nebo v relativně čistých rybnících přehradního typu (Máchovo jezero, Staňkovský rybník, Bolevecký rybník) s nízkou úrovní intenzifikace.
13
Způsob hospodaření provozovaný na rybníku Vražda sportovními rybáři není přímo devastující a s nevratnými dopady, ale neumožňuje plnohodnotný rozvoj tohoto rybničního ekosystému. To se především týká rostlinného společenstva. Litorální porosty i submersní vegetace se nemohou obnovit v podmínkách silného vyžíracího tlaku rybí obsádky. 200 kg amura bílého je schopno potenciálně zlikvidovat na kusový přírůstek 1kg, tj. celkem 200 kg až 6 000 kg mokré rostlinné biomasy, což je 30-40 kg rostlinné biomasy na 1 kg přírůstku amura bílého. Je fakt, že se zde amur za současného stavu živí hlavně obilím, ale i v takovém případě rostlinnou potravu vyhledává a konzumuje. V cca 3 ha rybníku Vražda, kde je biomasa submersní vegetace velmi nízká, lze důvodně předpokládat, že tato býložravá ryba je schopna v nasazovaném množství eliminovat rozvoj ponořené a natantní vegetace, ale i mladých rostlin příbřežní vegetace. Jak je vidno z drobné struktury zooplanktonu, hlavní přirozenou potravu kapra a cejna tvoří zoobentos. Trvalé přerývání dna uvedenými druhy ve vysazeném množství rozvoji rostlin též neprospívá zvláště, když rybí obsádka je nejpočetnější, a tím i nejaktivnější v jarním až časně letním období, tj. v počátku rozvoje rybniční vegetace. Skladba a četnost obsádky je nepříznivá i z hlediska možnosti reprodukce obojživelníků. Je obecně známo, že v případě zvýšeného vyžíracího tlaku obsádky (drobný zooplankton) jsou larvy obojživelníků, kromě ropuších pulců, vyhledávaným přilepšením potravy prakticky všech druhů ryb, což vede k jejich úplné likvidaci, s výjimkou rybníků s rozsáhlejšími, pro ryby těžko prostupnými zárosty litorální nebo submersní vegetace. Tato možnost úkrytu je za současného stavu rybníka Vražda zcela minimální. Paradoxní situace je na rybníku Vražda ve spojitosti s přikrmováním. I přesto, že rybáři tvrdí, že do konce sezóny je 90 % obsádky vyloveno, vykrmí za rok 10 000 kg (10 t !) pšenice s ječmenem. I kdyby všichni vysazení kapři a amuři přirostli o 1 kg (= 1 200 kg), byl by relativní krmný koeficient (RKK 8,5) minimálně několikanásobně vyšší, než vykazují profesionální rybnikáři i ve značně intenzivních chovech na rybnících. K tomu ještě nutno podotknout, že se toto přikrmování děje bez udělené platné výjimky k používání závadných látek, a že se rybník nachází v CHKO ! V případě rybníka Vražda, – kde dochází průběžně odlovem ryb k postupnému snižování obsádky, by měl dostačovat RKK 1,5 až 2. I kdyby bylo, koncem sezóny, dle tvrzení rybářů, 90 % vysazené obsádky odloveno, nasvědčuje drobná struktura zooplanktonu, že v rybníku se v této době vyskytuje ještě dosti silný vyžírací tlak zbylých ryb, převážně planktonofágů. (Odběr vzorku zooplanktonu byl proveden 22.9.2009.) d) rekreace a sport Z celé soustavy Jinolických rybníků je rybník Vražda a jeho okolí nejméně vystaven tlakům vyplývajícím z rekreačního využití oblasti. Nicméně není jim zcela nedotčen. Podél jižní hranice CHÚ vede značená turistická stezka do Prachovských skal. Blízký rybník Němeček je hojně navštěvován rybáři, kteří pak i podél hranice PP Vražda parkují svá auta. Aby nedocházelo k zajíždění aut a traktorů pracujících v lese až do cenné louky, byla západní hranice oplocena dřevěnou ohradou.
14
e) zásahy v ochranném pásmu V ochranném pásmu podél jižní hranice PP probíhaly v posledních několika letech těžby v lesních porostech. V roce 2009 byly při přibližování dřeva k hrázi rybníku Němeček a k záp. hranici PP Rybník Vražda vytvořeny traktorem v lese hluboké koleje po spádnici. Tyto budou v značné míře urychlovat odtok srážkových vod a odvádět je k hrázi rybníka Němeček. Slatinná louka je sycena zejména povrchovými a podpovrchovými vodami přitékajícími z lesa. Změna odtokových poměrů v lesních porostech nad jižní hranicí PP je krajně nežádoucí a ohrožující vůbec existenci hlavního předmětu ochrany v CHÚ . Devastující charakter přibližování dřeva je zachycen na fotodokumentaci. K dalším nežádoucím jevům patří zajíždění těžkou mechanizací do vlhké slatinné louky. Z neznámého důvodu se zde v roce 2009 otočil traktor kosící kulturní louku v ochranném pásmu a vytvořil zde 2 řady hlubokých kolejí. Tyto jsou nežádoucí jak z hlediska další údržby tak z pohledu změny vlhkostních poměrů a následných změn vegetace v postižených místech. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Jinolice. Závazné stanovisko referátu ŽP OkÚ v Jičíně k budování líhnišť a zimovišť pro plazy. Vydal OkÚ Jičín, referát životního prostředí, pod čj. 01/78/02 dne 8.4.2002. Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka
15
Vražda 4,1810 ha 2,10 ha ----------2,00m
Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení
-----Schválený Okr. Úřadem v Jičíně, referát živ. prostředí č.j. ŽP03/93/2002/231.2/Vo/A/20 ze dne 2.4.2002 Dle zarybňovacího plánu lovná voda Polointenzivní Není
Nejsou ( jedná se o VN IV.kategorie) Česká republika – Zemědělská vodohospodářská správa Nájemce: Český rybářský svaz , samostatná místní organizace Turnov Libuňka 1 451042 ČRS MO Turnov kapr 5q, lín 1q, amur 2q, Štika 1q, bílá ryba 2q, candát 1q
Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
16
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Území je botanicky známé již více jako 200 let (Pospíchal 1882). Z historických pramenů je zřejmé, že došlo k výrazné degradaci stavu zejména v rybníce a litorální zóně. Louky, které jsou součástí přírodní památky tvoří už jen zbytek rozsáhlejšího lučního komplexu, který se povedlo melioracemi, dosadbami a hnojením změnit na kulturní, produkční louky s nízkou druhovou diverzitou a nevalnou biologickou hodnotou. Zachovalý zbytek luk v jihozápadní části CHÚ částečně zdegradoval za dobu téměř 10-let, po které nebyl obhospodařován. Došlo zde k samovolné sukcesi a původní společenstva byly nahrazeny vysokostébelníma tužebníkovýma ladama s ochuzenou druhovou garniturou. Nicméně po zavedení managementu se stav začal opět zlepšovat, část louky lze považovat za pcháčovou louku sv. Calthion, část za pravděpodobně původní sv. Molinion. Problematické je zachování drobného ostrůvku nízkoostřicových slatinných luk a to zejména s ohledem na extrémně suché počasí v jarních a letních měsících v posledních několika letech. Pokud tento trend bude pokračovat je velmi pravděpodobné, že přes veškerou péči tento typ vegetace v PP zanikne. Pro podporu populací plazů byla na území PP zřízena tzv. hadí líheň z kulatiny, do které se ukládala biomasa. Nicméně efekt nebyl monitorován a posléze došlo k jejímu rozpadnutí. Znovu nebyla obnovena. Na území PP je žádoucí pokračovat v dosavadním managementu luk. Ve spolupráci s rybářským svazem je potřeba pracovat na eliminaci nebo alespoň zmírnění negativních důsledků rybářského využívání vodní plochy v přírodní památce. Její současný stav neodpovídá nárokům na stav ekosystémů v maloplošném zvláště chráněném území.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Současné poznatky o stavu území a potřebných managementových opatřeních nepředpokládají vznik vážnější kolize zájmů ochrany přírody. Do budoucna je potřeba nechat zpracovat lepidopterologický průzkum a na základě jeho zjištění případně upravit management na lokalitě .
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky
17
Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky
Vražda Dle vývoje ekosystému Extenzivní nebo polointenzivní nevhodná ---------------Max do RKK2 -----Viz. opatření
Opatření: pro zlepšení podmínek v rybníku Vražda je nutno provést : • • • • • • • • •
18
Vylovit dokonale rybník (na jaře nebo na podzim). Nenasazovat amura bílého a cejna (je neregulovatelný přisazovanými dravci). Do obnovy vegetace nenasazovat „bílou“ rybu. Lína je možno přisadit – 50 kg. V následujícím roce je možno vysadit dravce (nejlépe candáta). Dravci by měli v rybníku sloužit jako bariéra proti „bílé“ rybě a k tlumení veškerého planktonofágního plůdku. Do konce června by neměla být obsádka kapra vyšší než 200 kg/celý rybník). V 1. polovině července v případě masivní obnovy vegetace je možno přisadit 300 kg a začátkem srpna 500 kg z letních odlovů, za předpokladu, že bude kapr do podzimu odloven z 90 %. V případě, že by rybník začal intenzivně zarůstat již v dubnu nebo v květnu vláknitou řasou, bude nutno zvýšit neprodleně obsádku kapra na dvojnásobek (přisadit 200 kg). Nedojde-li k obnově žádoucí submersní makrovegetace během června (nevydařený pokus), bude možno od července dosadit zbytek kaprů (do 1 000 ks). Je nezbytné, aby rybník byl průběžně sledován hydrobiologicky i botanicky. Z uvedeného sledování (aktivace semenné banky) lze získat podklady pro úpravu rybí obsádky na následující období. Relativní krmný koeficient 2 zabezpečuje ještě vyrovnanou bilanci P ze strany rybářského hospodaření. Množství fosforu, které se s tímto množstvím obilí do rybníka vloží, je v rybí biomase vytěženo. K ohrožení okolních cenných lokalit za současného stavu ze strany rybníka Vražda zatím nedochází. Není vhodné provádět za účelem podpory rozvoje vodního rostlinstva záměrné a dlouhodobější snižování hladiny vody v rybníku, což by mohlo vést ke zvýšenému drenování přilehlých biologicky hodnotných vlhkých luk.
•
Výhledově zlepšit podmínky ve výše položeném rybníce Němeček, z něhož přitéká do rybníka Vražda hlavní přítok.
b) péče o nelesní pozemky Vlhké louky sv. Calthion a Molinion (dílčí plocha A) Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení a úklid biomasy 1x za rok 1x za dva roky Malá mechanizace, křovinořez Druhá polovina srpna Hlídat vymetání třtiny, seč provést předem
Kulturní louka Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení a úklid biomasy 2x ročně 1x ročně Traktor 1. seč - Druhá polovina května až první polovina června 2. seč – Druhá polovina srpna Nezajíždět traktorem do vlhčí části louky!!! Občas narušovat drn bránami.
Poznámka: Pokud by inventarizační průzkum Lepidopter prokázal potřebu navržený management změnit, doporučuje se kosit vlhké louky pouze jednou za 2 roky (tzv. minimální management). Vzhledem k velikosti lokality by další rozdělování na menší plochy se střídáním kosení v sudých a lichých letech nebylo příliš účelné a ekonomické.
19
c) péče o rostliny Postačující je celkový management lučních společenstev jak je uvedený v odstavci b) této kapitoly. Nutné je potlačování konkurenčně silných druhů kosením, pravidlené odstraňování biomasy a udržování světelných a vlhkostných poměrů na lokalitě. Také změny trofie (hnojení) jsou nežádoucí. Ke zlepšení stavu litorálu a vytvoření alespoň nějaké vodní vegetace je zapotřebí změnit rybářské hospodaření v rybníce. d) péče o živočichy Obnovit útočiště pro plazy. Na území přírodní památky neumisťovat myslivecká zařízení a to jak určena k lovu (posedy) tak ke krmení zvěře (krmelce). Tolerovat pouze sportovní rybaření a omezit rybářská místa podél jižního a západního břehu rybníka – pohyb rybářů a devastace porostů v litorální zóně omezuje hnízdění druhů ptáků typických pro břehy rybníků. Nepovolovat v území žádné hromadné akce sportovního ani jiného charakteru.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zamezit negativním jevům ovlivňujícím vodní režim – jak při hospodářských zásazích v lesních porostech tak při údržbě okolních luk. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území bylo v období platnosti posledního plánu péče označeno cedulemi se st. znakem a pruhovým značením v souladu s vyhláškou č. 395/92 Sb.. Stav značení je potřeba průběžně kontrolovat a případné nedostatky odstranit. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Dát podnět na Český úřad katastrální a zeměměřičský (pracoviště Jičín) k systémovému řešení stavu katastru v území (formou pozemkových úprav nebo jiným možným nástrojem). Současný stav nelze označit jinak jako krajně nepřehledný a chaotický. Iniciovat převod pozemků patřících Pozemkovému fondu České republiky na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.
20
Zvážit ponechání parcely p.č. 309/53 k.ú. Jinolice v přírodní památce.
3.5 Návrhy na vzdělávací využití území Zajistit informovanost návštěvníků Jinolických rybníků – informační cedule, propagačné tiskoviny, přednášky pro veřejnost zaměřené na ekovýchovu zejména pro návštěvníky kempu.
3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Pro území je potřeba provést aktualizaci inventarizačního průzkumu obratlovců a zadat inventarizační průzkum lepidopter, který by měl obsahovat i doporučení pro management s ohledem na cílové druhy motýlů.
21
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Jednorázové a časově omezené zásahy Údržba značení Údržba dřevěného zábradlí Inventarizační průzkumy Informační cedule Obnova hadí líhně Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
-------------------
N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
30 000 10 000 30 000 15 000 2 000 87 000
-------------------
Opakované zásahy Kosení vlhkých luk Opakované zásahy celkem (Kč)
18 000 18 000 ----------
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
180 000 180 000 267 000
4.2 Použité podklady a zdroje informací Baudyš E. (1924): Příspěvek ke květeně poříčí Cidliny a Mrliny. Sb. Klubu přírodověd., Brno, 6: 44-71. Culek M. et kol. (1995): Biogeografické členění ČR. – Enigma, Praha. Čtvrtečka R. (1999): Základní entomologický průzkum přírodní památky Oborská luka. Liberec. Nepubl./Depon. In Správa CHKO Český ráj, Turnov. Demek J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. – Academia, Praha. Dohnal Z.(1978 – 1983): Herbář Okresního muzea v Jičíně. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. – Academia, Praha. 22
Ducháčková L. (1987 – 1990): Herbář Okresního muzea v Jičíně. Faina R. (2010): Znalecké stanovisko ke stavu rybníka Vražda. Nepubl., depon. In Správa CHKO Český ráj. Faltys V. (1993): Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených cévnatých rostlin na území východních Čech. – ČÚOP, středisko Pardubice. Faltys V. (1994): Seznam rostl. druhů na území CHPV Jinolické rybníky v okrese Jičín. – ms. /depon. In: Okr.Úřad Jičín, RŽP/. Hoffman K. (1902): Statisticko-topografický popis velkostatku Ervína hraběte Schlika. – Praha. Mikyška R. a kol. (1968): Geobotanická mapa ČSSR. 1.České země. – Academia, Praha. Moravec J. a kol. ( 1995): Rostlinná společenstva ČR a jejich ohrožení. – Severočeskou přírodou, příloha 1995 Litoměřice. Neuhauslová Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. Pospíchal E. (1882): Květena poříčí Cidliny a Mrliny. Procházka F. (1980): Současné změny východočeské flóry a poznámky k rozšíření chráněných druhů rostlin. –KMVČ, Hradec Králové. Pudil M. (1999): Základní vertebratologický průzkum PP Oborská luka a PP Rybník Vražda. Liberec. Nepubl./Depon. In Správa CHKO Český ráj, Turnov. Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. ČSAV, Geografický ústav Brno. Studia Geografica 16. Brno. XIX:129 – 131. Rybníček K., Balátová-Tuláčková E., Neuhausl R. (1984): Přehled rostlinných společenstev rašelinišť a mokřadních luk Československa. – Studie ČSAV 8/84, Academia, Praha. Slavík B. (1977): Floristicko-fytogeografická charakteristika Českého ráje z hlediska ochrany přírody. – Bohemia Centralis, Praha, 3: 43-123. Slavík B. a kol. (1988): Květena České socialistické republiky, 1. Academia, Praha. Šoltysová L. (1990-1998): Herbář Okresního muzea v Jičíně. Šoltysová L. (1998): Záchrana ohrožených druhů rostlin na okrese Jičín. – Ochrana přírody, Praha, 12: 43-51. Śoltysová L. (2001): H0014 Prachovské skály. Závěrečná zpráva mapování biotopů Natura 2000. Nepubl. Depon.in Správa CHKO ČR, Turnov.
4.3 Seznam používaných zkratek PP – přírodní památka OP – ochranné pásmo ÚSES – Územní systémy ekologické stability CHÚ – chráněné území Dm - dominantní KN – Katastr nemovitostí
23
PK – Pozemkový katastr ZCHÚ – zvláště chráněné území
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje 1.2 Údaje o lokalizaci území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími 1.6 Kategorie IUCN 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav 1.8 Cíl ochrany
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody b) zemědělské hospodaření c) rybářství d) rekreace a sport e) zásahy v ochranném pásmu 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup
24
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče rybníky (nádrže) a vodní toky b) péče o nelesní pozemky c) péče o rostliny d) péče o živočichy 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.5 Návrhy na vzdělávací využití území 3.6 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací 4.3 Seznam používaných zkratek
5. Obsah Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území
25
Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – Mapa biotopů Botanická inventarizace
26
Tabulka T1 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název plochy nebo objektu A Pcháčová a bezkolencová loukajih
-
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
naléhavost
termín provedení
0,8873 Vlhká pcháčová louka v jz cípu CHÚ a na ni navazující Kosení ručně. Biomasu uklízet. bezkolencová louka, s výskytem zvláště chráněných druhů. Dlouhodobým cílem je zachování stávajícího sukcesního stadia, které poskytuje odpovídající vlhkostní, světelné a živinové podmínky pro zájmové druhy. 0,3982 Vlhká louka severně olšiny na přítoku, výskyt druhu Trollius Kosení ručně. Biomasu uklízet altissimus.
1
Seč v druhé polovině srpna.
1
B
Pcháčová sever
C
Kulturní louka
0,2649 Kulturní louka s částečně pronikajícími druhy z bezkolencové Kosení traktorem. Úklid biomasy. louky. Zlepšení stavu občasným narušením drnu bránami, aby bylo umožněno uchycení semen dalších druhů z okolí (zvýšení druhové diverzity).
1
D
Olšina
-
E
Rybník
0,7239 Menší olšový porost na obou březích vodoteče (přítoku). Bez zásahu. Zachování stavu. 3,4228
F
Rákosiny a křoviny
27
louka
výměra (ha)
0,7803 Porosty Phragmites australis a dalších druhů na záp. a severo Zlepšení stavu změnou hospodaření v rybníce a 2 západním břehu rybníka. Z větší části vyrůstají až na omezením rybolovu na místa u vesnice.. vyvýšeném břehu a nikoliv z vody co je dáno činností přemnožené rybí obsádky. Místy sešlapány a zruderalizovány – chytací místa rybářů. Z keřů a náletu dm Salix cinerea, Salix caprea a Populus tremula.
interval provádění
Optimálně 1x za rok, minim. 1x za dva roky Seč Optimálně v druhé 1x za rok, polovině minim. 1x srpna. za dva roky První seč Optimálně v druhé 2x za rok, polovině minim. 1x za rok května nebo první polovině června. Druhá v druhé polovině srpna -
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.
28
Přírodní památka Rybník Vražda 15°17'30"E
orientační mapa s vyznačením území 15°18'0"E
15°18'30"E
15°19'0"E
15°19'30"E
15°20'0"E
Příloha č. M1
15°20'30"E
50°29'30"N
50°29'30"N
50°29'0"N
50°29'0"N
50°28'30"N
50°28'30"N
50°28'0"N
50°28'0"N
50°27'30"N
PP Rybník Vražda
50°27'30"N
OP Rybník Vražda
hranice CHKO Český ráj 15°18'0"E
15°18'30"E
15°19'0"E
15°19'30"E
15°20'0"E
0
15°20'30"E
500
1:25 000 1 000
15°21'0"E
2 000 m
Mapové podklady: ZABAGED® Zeměměřický úřad ©AOPK ČR,Správa CHKO Český ráj
Příloha č. M2
Přírodní památka Rybník Vražda
katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
15°19'0"E
15°19'30"E
50°28'30"N
50°28'30"N
15°19'0"E
PP Rybník Vražda
OP Rybník Vražda
0
62.5
1:2 880
15°19'30"E
125
Katastrální mapy ©ČÚZK 2010 ©AOPK ČR,Správa CHKO Český ráj
250 m
Přírodní památka Rybnik Vražda dílčí plochy
15°19'0"E
Příloha č. M3 15°19'30"E
F
50°28'30"N
E
B D A
50°28'30"N
C
PP Rybník Vražda OP Rybník Vražda
dílčí plochy
kulturní louka olšina
pcháčová a bezkolencová louka pcháčová louka rybník
rákosiny a křoviny
15°19'0"E
15°19'30"E
0
85
1:4 000 170
340 m
Ortofoto ©GEODIS 2007 ©AOPK ČR,Správa CHKO Český ráj
Přírodní památka Rybnik Vražda 15°19'0"E
mapování biotopů Natura 2000
Příloha č. M4 15°19'30"E
L5.1
X9B X9A
X11
50°28'30"N
T1.5 M1.7 M1.3
X1
M1.5 X14
L2.2A
X14
T1.6 T1.5 M1.7 R2.1 L2.2B
X12
L2.2B X1
X9A X10
L2.2B L5.1 R1.4
X11
X11
X10
L5.1 R1.4 15°19'0"E
PP Rybník Vražda
mapování Natura 2000
X9A
L2.2B
L2.2A R1.4 L5.1
X9A
X9A
L5.4
L2.2A R1.4 L5.1 X10
X9A X9B
X12
X11
X1
50°28'30"N
X9A X12 X9B
X5
L7.3 L2.2B
K3
L2.2B
K1
X11 X9A
X9A X9B
X9A
X9A
X12
L2.2B
X11
15°19'30"E
0
105
X11 X11
X9A
1:5 000 210
X9A S1.2
420 m
Ortofoto ©GEODIS 2007 ©AOPK ČR,Správa CHKO Český ráj