Plán péče o přírodní památku Šejval. na období

Plán péče o přírodní památku Šejval na období 2013 - 2022

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo:

723.

Kategorie ochrany:

přírodní památka.

Název území:

Šejval.

Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno:

usnesení Rady Okresního národního výboru.

Orgán, který předpis vydal:

Rada Okresního národního výboru v Pardubicích.

Číslo předpisu:

132 ze dne 12.5.1982.

Datum platnosti předpisu:

12.5.1982.

Datum účinnosti předpisu:

12.5.1982.

Území bylo původně zřízeno podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody jako „chráněný přírodní výtvor“. Při přijetí nového zákona na ochranu přírody (zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, dále jen „zákon č. 114/1992 Sb.“) bylo zařazeno do kategorie zvláště chráněného území „národní přírodní památka“ (Příloha V vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále jen „vyhláška č. 395/1992 Sb.“). V roce 2009 bylo změnou vyhlášky č. 395/1992 Sb. vyjmuto z Přílohy V k této vyhlášce a tím bylo fakticky podle § 22 odst. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb. přeřazeno do kategorie „přírodní památka“.

1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj:

Pardubický.

Okres:

Ústí nad Orlicí.

Obec s rozšířenou působností:

Vysoké Mýto.

Obec s pověřeným obecním úřadem:

Vysoké Mýto.

Obec:

Radhošť.

Katastrální území:

Radhošť.

-2-

Příloha: M1 – Orientační mapa s vyznačením území.

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (737640, Radhošť) Číslo parcely podle KN 117 119 120/5 120/6 120/7 120/8 Celkem

Druh pozemku podle KN

Způsob využití Číslo listu Výměra parcely Výměra pozemku vlastnictví celková podle parcely podle KN KN (m2) v ZCHÚ (m2) trvalý travní porost 251 1.167 1.167 vodní plocha rybník 227 15.466 15.466 lesní pozemek 246 1.636 1.636 lesní pozemek 10.001 1.618 1.618 trvalý travní porost 251 1.255 1.255 trvalý travní porost 251 2.226 2.226 23.368

Ochranné pásmo: Katastrální území: (737640, Radhošť) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

Příloha: M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma.

-3-

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha (ha)

OP plocha (ha)

Lesní pozemky

0,3254

Vodní plochy

1,5466

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha (ha)

zamokřená plocha rybník nebo nádrž

1,5466

vodní tok Trvalé travní porosty Orná půda

0,4648

Ostatní zemědělské pozemky Ostatní plochy

neplodná půda ostatní způsoby využití

Zastavěné plochy a nádvoří Plocha celkem

2,3368

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Národní park:

ne.

Chráněná krajinná oblast:

ne.

Jiný typ chráněného území:

Chráněná oblast přirozené akumulace

vod

Východočeská

křída (hranice vede po hrázi rybníka – do CHOPAV zasahuje tedy ochranné pásmo přírodní památky Šejval), Nadregionální biocentrum Uhersko (č. 10). Natura 2000 Ptačí oblast:

ne.

Evropsky významná lokalita:

ne.

-4-

Příloha: M1 – Orientační mapa s vyznačením území.

1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace.

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany je dle zřizovacího předpisu lokalita ohrožených druhů rostlin, zvláště prustky obecné (Hippuris vulgaris).

Obr. 1: Prustka obecná (zdroj: www.botany.cz).

-5-

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Druhy Název druhu

Česnek hranatý (Allium angulosum)

Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) Prustka obecná (Hippuris vulgaris)

Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Aktuální početnost nebo vitalita populace v PP v roce 2012 šedesát osm kvetoucích rostlin, vitální populace ojedinělý výskyt (FALTYSOVÁ 2004), v roce 2011 nepotvrzená od roku 1996 vymizelá (FALTYSOVÁ 2004) v roce 2011 pět kvetoucích rostlin (RUSŇÁK 2011)

Stupeň ohrožení

Popis biotopu druhu

C3, C2

jižní vlhká, slatinná louka při silnici.

C2, C2

slatinná louka na břehu rybníka.

C1, C1

příbřežní mělčiny zvláště podél hráze.

C3, C3

obě vlhké, slatinné louky při silnici.

Vysvětlivky: stupeň ohrožení podle červených seznamů: 1) Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (PROCHÁZKA et al. 2001) C1 – taxon kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C3 – ohrožený, C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a – méně ohrožený). 2) Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území VČ (FALTYS 1995) A1 – taxon vyhynulý, A2 – nezvěstný, C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C3 – ohrožený, C4 – vzácnější taxon vyžadující další pozornost (potenciálně ohrožený nebo vzácný, sledovaný).

Intenzivní chov ryb zcela znemožňuje vyvinutí významnějších vodních makrofyt. Výskyt prustky obecné je za současného stavu nepravděpodobný. Jako nereálné se jeví i přežití tohoto taxonu v semenné bance (RUSŇÁK 2011).

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu Přírodní památka Šejval (dále jen „PP“) není v překryvu ani s evropsky významnou lokalitou, ani s ptačí oblastí.

-6-

1.9 Cíl ochrany •

Zajistit vhodné biotopové podmínky pro místní význačné rostlinné druhy.

•

Vytvořit podmínky pro znovuobjevení se prustky obecné.

•

Zachovat slatinné louky.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území PP je tvořeno nevelkým rybníkem a přilehlými lučními a lesními porosty v jinak zemědělsky intenzivně obdělávaném území. Celková rozloha je 2,34 ha. Hlavním důvodem vyhlášení chráněného území v roce 1982 byl výskyt prustky obecné (Hippuris vulgaris). Rybník leží v mělké kotlině v pramenné oblasti bezejmenného krátkého pravobřežního přítoku Loučné. V podloží jsou deluviální sedimenty ležící na vápnitých jílovcích a slínovcích. Lesní a křovinaté porosty navazující na rybník jsou tvořeny převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa) a vrbami (Salix sp.). Plní zde především funkci ochrannou, oddělují totiž území PP od okolní intenzivně zemědělsky obhospodařované půdy.

a) Geologie K zemskému povrchu v místě PP vystupují druhohorní, svrchnokřídové horniny patřící stratigraficky do svrchního turonu až spodního coniaku. Jde o zpevněné usazené horniny teplického souvrství v jílovcovém, slínovcovém nebo prachovcovém vývoji. Jsou to jedny z nejrozšířenějších hornin ve východním polabí. Tyto podložní horniny jsou však na velké části území překryty čtvrtohorními deluviálními sedimenty, jež mají charakter převážně hlinitých písků (FUSÁN &KODYM & MATĚJKA & URBÁNEK 1967, www.geology.cz).

Přímo v PP, ani v celém katastrálním území není vymezen dobývací prostor ani chráněné ložiskové území (zdroj: www.geofond.cz).

-7-

Obr. 2: Geologická situace v okolí přírodní památky Šejval s vyznačením zájmové lokality (zdroj: www.geology.cz).

b) Geomorfologie Území PP leží v nadmořské výšce 260 m. PP je situována v mírně zvlněné krajině východního polabí, v území které formovala a formuje řeka Loučná. Sama přírodní památka pak leží v mělkém široce otevřeném údolí jehož osa má přibližně severozápado – jihovýchodní směr. Směrem k jihu, tedy k obci Radhošť ho ohraničuje výběžek nevýrazného

-8-

návrší (nadmořská výška dosahuje pouhých 269 m). K severu terén stoupá výrazněji, a to až do nadmořské výšky kolem 300 m, což je úroveň planiny kolem Horního Jelení.

Vzhledem k morfologii terénu je zřejmé, že v PP ani jejím okolí nejsou zaznamenány žádné svahové pohyby – sesuvy. (zdroj: www.geofond.cz)

Podle geomorfologického členění (CZUDEK 1976, nature.cz) patří území do: Systém: Subsystém: Provincie: Subprovincie: Oblast:

HERCYNSKÝ. HERCYNSKÁ POHOŘÍ. I Česká vysočina. I-VI Česká tabule. I-VIA Východočeská tabule.

Celek:

I-VIB-4 Východolabská tabule.

Podcelek: Okrsek:

I-VIB-4C Pardubická kotlina Kunětická hora.

c) Pedologie Zájmové území náleží do oblasti s výskytem kambizemě modální, jižně a jihovýchodně od PP jsou rozšířeny kambizemě vyluhované (www.cenia.cz). Kambizem se vyvíjí ze středně těžkých a lehčích těžkých substrátů. Jako matečný substrát se uplatňují horniny skalního podkladu, v tomto případě to byly jílovce až slínovce. Původní vegetací byly listnaté lesy.

Celá parcela KN č. 120/8 a část parcely KN č. 117 má dle katastru nemovitostí kód BPEJ 3.54.1.1 (zdroj: www.cuzk.cz). Tento kód značí klimatický region T3, který je teplý, mírně vlhký, průměrná roční teplota je (7) 8 – 9 oC, roční úhrn srážek je 550 – 650 (700) mm. Místní půda je těžká až velmi těžká, s velmi nepříznivými fyzikálními vlastnostmi, různých oglejených subtypů (jako např. pseudogleje pelické, kambizemě pelické oglejené atd.), která je situována na mírném, všesměrně orientovaném svahu (3 – 7o). Půda je bezskeletovitá, až slabě skeletovitá (= obsah skeletu do 25 %), hluboká až středně hluboká (= 30 – 60 cm).

-9-

Část parcely KN č. 117 má kód BPEJ 3.20.1.1. Tato půda se oproti předchozí liší pouze půdním typem. Do daného typu patří např. pelozemě modální, vyluhované a melanické, kambizemě pelické atp., vždy na velmi těžkých substrátech, jílech či slínech. Jsou to půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené.

d) Hydrogeologie a hydrologie Hydrogeologicky leží dané území na jihovýchodním okraji rajonu 436 Labská křída, který patří do skupiny hydrogeologického rajónu Křída Středního Labe po Jizeru. (www.geology.cz).

V lokalitě samé i v jejím širším okolí lokality se nacházejí nepropustné jíly. Zvodnění je zde puklinové a průlinové (FRANKO & HAZDROVÁ 1966). Zvodněný systém pánevního typu je tvořen většinou dvěma vrstvovými, regionálně vymezenými kolektory. V daném místě převažuje nespojitý puklinový kolektor. Odtok podzemní vody je zvýšený (3 – 5 l.s-1.km-2) (DAŇKOVÁ & HANZEL 1981).

Přírodní památka leží v pramenné oblasti bezejmenného drobného vodního potoku, který je pravostranným přítokem řeky Loučné. Do té se vlévá u nedaleké obce Radhošť. Na severním okraji PP se nachází drobný, ale nevysychající pramenný vývěr, který je jedním ze zdrojů vody v rybníce. Nedaleko od něj, výše ve svahu, v ochranném pásmu PP je další prameniště. To je však rozptýleno na ploše cca 8 x 1,5 m do více slabších vývěrů, odtok z nich se děje několika velmi drobnými stružkami travním porostem přímo do rybníka. Posledním, ale periodickým přítokem vody do rybníka je napřímená meliorační strouha počínající 60 m západně od severozápadního okraje PP.

e) Podnebí Dle „Mapy klimatických oblastí ČSSR“ (QUITT 1970) leží řešené území v rajónu T2 oblasti teplé. Pro ni je charakteristické dlouhé léto, teplé a suché. Přechodné období je velmi

- 10 -

krátké s teplým, až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. . Charakteristiky podnebí

T2

Počet letních dnů

50 - 70

Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10oC

160 - 180

Počet mrazových dnů

100 - 110

Počet ledových dnů

30 - 40

Počet dnů se srážkami nad 1 mm

90 - 100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

350 - 400

Srážkový úhrn v zimním období

200 - 300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 - 50

f) Rostlinstvo Podle fytogeografického členění (HEJNÝ & SLAVÍK 1987, mapy.nature.cz) leží území PP na okraji termofytika, blízko pomezí s mezofytikem: Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod: Okres:

termofytikum. České termofytikum. 15. Východní Polabí.

Podokres:

15.c. Pardubické Polabí.

Podle mapy potencionální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ 1998) leží PP na území černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum) patřící mezi dubohabřiny. Černýšová dubohabřina představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Ve stromovém patře převládá na vlhčích stanovištích dominantní dub letní (Quercus robur) s častou příměsí lípy velkolisté (Tilia platyphylos) a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý (Fraxinus exelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), třešeň ptačí (Cerasus avium). Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (jaterník podléška Hepatica nobilis, svízel lesní Galium sylvaticum, černýš hajní Melampyrum nemorosum, violka lesní Viola reichenbachiana aj.) a méně často trávy (kostřava různolistá Festuca heterophyla, lipnice hajní Poa nemoralis). - 11 -

Rekonstrukční geobotanická mapa (MIKYŠKA 1972) uvádí v území svaz Alnion glutinosae (olšiny), které však rostou v současné době pouze na severním břehu rybníka. Mokřadní olšiny charakterizuje odborná literatura (CHYTRÝ & KUČERA & KOČÍ 2001) jako světlé porosty olše lepkavé, místy se slabou příměsí břízy pýřité (Betula pubescens). V keřovém patře se vyskytují krušina olšová (Frangula alnus), maliník obecný (Rubus idaeus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), případně

střemcha hroznovitá (Prunus padus).

Kopečkovitý mikroreliéf v některých porostech, tvořený vyvýšeninami kolem pat stromů a vodou zaplněnými sníženinami, podmiňuje diferenciaci bylinného patra. Na vyvýšeninách se vyskytují relativně suchomilné druhy, zatímco ve sníženinách rostou ostřice a další bahenní nebo vodní rostliny (např. kosatec žlutý Iris pseudacorus, karbinec evropský Lycopus europaeus, vrbina obecná Lysimachia vulgaris aj.). Časté jsou acidofilní mechy. Mokřadní olšiny rostou v zamokřených terénních sníženinách, v pramenných pánvích, nebo

na

zbahnělých okrajích rybníků, což je i případ přírodní památky Šejval. Půdy se vyznačují nadbytkem vody stagnující po většinu roku v úrovni povrchu nebo jej dlouhodobě přeplavující.

Jsou

nedostatečně provzdušněné,

těžší,

mokré až zbahnělé, s vrstvou slatiny nebo náslatě.

Obr. 3: Stejnověká olšina s podrostem jasanu ztepilého na parcele KN č. 120/6 (foto 15.9.2012).

Na hladině rybníku Šejval se vyskytuje v poslední době pouze okřehek menší (Lemna minor) (RUSŇÁK 2011). Výskyt prustky obecné je za současného stavu nepravděpodobný. Stejně tak jako některých dalších druhů vodních makrofyt udávaných odsud z nedávné minulosti, jako např. rdestu světlého (Potamogeton lucens), či rdestu vzplývavého (P. natans) (FALTYSOVÁ 2002). Jako nereálný se jeví i přežití prustky obecné v semenné bance. Litorál rybníka je vcelku bohatý. Dominantní bylinou je zde orobinec širolistý (Typha latifolia), - 12 -

místy tvoří příměs orobinec úzkolistý (Typha angustifolia) a rákos obecný (Phragmites australis). Z bylin je v okrajích orobincového a rákosového porostu nápadný lilek potměchuť (Solanum dulcamara). Na jihozápadním břehu rybníka na litorál navazují keře vrb, které tvoří těžko proniknutelný pruh křovin. Na severním břehu pak navazují na litorální porosty rybníka stejnověké, mladé porosty olše lepkavé, které byly vysázeny na místech bývalých luk, částečně mají původ v náletu. Při okrajích olšiny tvoří lesní plášť opět vrby. Hojná je vrba popelavá (Salix cinerea), zastoupena je i vrba jíva (S. caprea), vrba nachová (S. purpurea) a vrba ušatá (S. aurita) (RUSŇÁK 2011).

Obr.

4:

Enkláva

mokřadní louky na světlině v západním výběžku

PP

mezi

křovitými

vrbami

a olšinou

(foto

15.9.2012).

Bylinné patro křovin i olšin je chudé, bohatší je pouze na světlinách. Převažují zde ostřice štíhlá (Carex acuta) a ostřice ostrá (Carex acutiformis) (RUSŇÁK 2011). Místy je hojná metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Na severovýchodě a jihovýchodě navazují na křoviny, respektive olšový les poměrně botanicky bohaté slatinné louky. Rostlinné společenstvo na nich lze přiřadit do svazu Arrhenatherion (FALTYSOVÁ 2004). Severní louka je pod intenzivním tlakem od rybníka se šířícího rákosu obecného. Na loukách rostou některé vzácné druhy bylin (viz níže – přehled zvláště chráněných druhů rostlin). Z botanického hlediska jde v současné době o nejhodnotnější část přírodní památky.

- 13 -

g) Živočichové Pro bezobratlé živočichy tvoří PP refugium polabské termofilní zvířeny. Pro většinu místních živočichů je však území PP příliš malé na to, aby zde mohly trvale prosperovat jejich izolované

místní

populace.

populace

živočichů

jsou

Místní obvykle

součástí větších lokálních populací. Z bezobratlých živočichů vázaných na vodu jsou nejnápadnější a relativně hojně zastoupené vážky (Odonata). Z nich pak barevností vyniká převážně modrá vážka černořitná, či výrazně červená

vážka

rudá

(Sympetrum

sanguineum).

Obr.

5: Samec vážky černořitné

vyhřívající se na betonovém schodě na břehu rybníka (foto 24.7.2012).

Při průzkumu vážek v roce 2012 (MOCEK 2012) bylo v PP včetně jejího OP zjištěno 15 druhů vážek. V PP výrazně převládají druhy s širokou ekologickou valencí vázané na stojatou vodu, které jsou tolerantní k eutrofizaci vody a ke kolísání vodní hladiny. Většina z nich běžně osídluje eutrofní až hypertrofní vody rybníků s intenzívním chovem ryb, některé jsou časté i u vodních biotopů bez významnějších vegetačních porostů (např. vážka ploská Libellula depressa, vážka černořitná, šidélko větší Ischnura elegans). Jako limitující faktor pro větší druhovou diverzitu a četnost vážek byla identifikována přítomnost rybí osádky, eutrofizace vody a izolovanost lokality od hodnotných přírodních vodních stanovišť. Fauna vodních měkkýšů (Molusca) je podle staršího průzkumu z roku 2002 nepříliš bohatá s eudominantním

nepůvodním

druhem

člunkou

pravohrotou

(Ferrisia

clessiniana)

(FALTYSOVÁ 2004), což je drobný vodní plž s redukovanou nohou a ulitou bez závitů.

- 14 -

Ze suchozemských skupin živočichů byla v nedávné době zkoumána fauna motýlů (Lepidoptera) s denní aktivitou (MIKÁT 2012). Rozlohy stanovišť vhodných pro tuto skupinu (především louky) jsou v PP včetně jejího ochranného pásma příliš malé, proto je PP pro motýly vhodná pouze v omezené míře. Přesto bylo ve zkoumaném území v roce 2012 potvrzeno 28 druhů motýlů s denní aktivitou. Mezi nimi byly zjištěny tři zvláště chráněné druhy, a to modrásek očkovaný (Maculinea teleius), ohniváček černočárný (Lycaena dispar) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Při průzkumu motýlů byly v PP zjištěny také dva druhy brouků (Coleoptera) z červeného seznamu ČR. Jde o tesaříka pižmového (Aromia moschata), který se vyvíjí především ve vrbách a jeho autochtonní vývoj v PP je tak velmi pravděpodobný, a o nosatce Larinus sturnus, který je druhem přirozených i polopřirozených nelesních stanovišť s vývojem larev ve statných bylinách z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).

Podobné je to u obratlovců (Vertebrata). Význam PP jako refugia stoupá především v době, kdy jsou okolní pole sklizena a rozorána a blízké louky jsou posečené. Vzhledem k charakteru lokality, jejíž podstatnou část tvoří rybník, nepřekvapuje, že nejvíce početné jsou druhy vázané na vodní a mokřadní biotopy. Nejpočetnějším druhem obratlovce zde tak v roce 2012 byli skokani ze skupiny skokana zeleného (Rana esculenta). Nejpočetněji hnízdícím druhem ptáka pak byl rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus). Zajímavý je pravidelný výskyt labutě velké (Cygnus olor), či možný pokus o zahnízdění kopřivky obecné (Anas strepera). Nepochybně zde však v roce 2012 vyhnízdila lyska černá (Fulica atra). Zvláště v létě byla početně pozorována i kachna divoká (Anas platyrhynchos), hnízdění však nebylo pozorováno. Všechny čtyři uvedené druhy ptáků využívající převážně volnou hladinu jsou z našich druhů nejvíce tolerantní k intenzitě rybářského hospodaření. Přesto však nebylo v roce 2012 zjištěno úspěšné vyhnízdění žádného z nich. U lysky černé bylo jako u jediné prokázáno zahnízdění nálezem hnízda s vejci, vyvedené mladé lysky však nebyly viděny. V potravě jejich mladých je významně zastoupena živočišná složka, jejíž dostatek rozhoduje o přežití mladých lysek. Živočišnou potravou jsou především malí vodní měkkýši, hmyz a jeho larvy (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005). Druhově nejpočetnější skupinou ptáků na rybníce jsou ptáci vázaní na křoviny. Z nich je zcela jistě nejznámější slavík obecný (Luscinia megarhynchos). Hojně zde dále hnízdí např. pěnice (Sylvia sp.).

Ze savců jsou nejvýznamnějšími letouni (Chiroptera). Při průzkumu v roce 2012 byly v PP pozorovány čtyři druhy, a to netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr večerní - 15 -

(Eptesicus serotinus), netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr vodní (Myotis daubentonii). Vzhledem k naprostému nedostatku mohutných stromů s dostatečně prostornými dutinami je téměř vyloučeno, aby se v PP ukrývala mateřská kolonie některého z nich. Pravděpodobnější je, že netopýři lokalitu využívali jen jako loviště, případně se zde ukrývali jednotliví samci. Suchozemské biotopy v PP jsou intenzivně využívány početnou tlupou (tlupami) prasete divokého (Sus scrofa), o čemž mimo jiné svědčí několik kališť na severní hranici PP. Tento živočich může mít však významný nepříznivý vliv na početnost některých jiných zvířat. Je známo, že prase divoké je poměrně úspěšným predátorem např. ptáků hnízdících na zemi, nebo nízko nad zemí.

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Název druhu

ROSTLINY Česnek hranatý (Allium angulosum)

Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum)

Prustka obecná (Hippuris vulgaris) Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

Aktuální početnost nebo vitalita populace v PP

Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

v roce 2012 šedesát osm kvetoucích rostlin, vitální populace ojedinělý výskyt (FALTYSOVÁ 2004), v roce 2011 nepotvrzená vymizelá (FALTYSOVÁ 2004) v roce 2011 pět kvetoucích rostlin (RUSŇÁK 2011)

§2

jižní vlhká, slatinná louka při silnici.

§3

slatinná louka na břehu rybníka.

§1

příbřežní mělčiny zvláště podél hráze.

§3

obě vlhké, slatinné louky při silnici.

§3

létá plošně po všech suchozemských biotopech v PP, hnízdo si staví v drnu suché trávy, v mechu, v listí, v zemních norách atp.

§2

obývá suchá, výhřevná, travnatá místa, v PP to jsou nejčastěji okraje keřových porostů. hnízdí na rybnících s bohatou litorální vegetací, hnízdo je umístěno na zemi poblíž vody, je kryto trávou.

ŽIVOČICHOVÉ Čmelák (Bombus spp., nehojný, odhad nejméně 2 druhy: čmelák populace do pěti polní Bombus agronum hnízd a čmelák ze skupiny čmeláka zemního B. terrestris) odhad populace do pěti dospělých jedinců Kopřivka obecná (Anas nepravidelné strepera) hnízdění jednoho páru Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

§3

Popis biotopu druhu, další poznámky

- 16 -

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

hnízdění jednoho páru mimo PP

§2

Modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

ojedinělý výskyt (MIKÁT 2012)

§2

Netopýr rezavý (Nyctalus noctula)

nehojný, odhad populace do pěti jedinců

§2

Netopýr večerní (Eptesicus serotinus)

nehojný, odhad populace do pěti jedinců

§2

Netopýr velký (Myotis myotis)

nehojný, odhad populace do pěti jedinců

§1

Netopýr vodní (Myotis daubentonii)

nehojný, odhad populace do pěti jedinců

§2

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar)

zjištěn pouze v OP západně od PP (MIKÁT 2012)

§2

Otakárek fenyklový (Papilio machaon)

ojedinělý výskyt (MIKÁT 2012)

§3

dravý pták lovící především drobné ptáky. Jeho hnízdo je umístěno nejčastěji na jehličnatých stromech. PP využívá pravděpodobně pouze jako loviště. žije na mokřadních loukách s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) a hostitelských mravenců rodu Myrmica. Po jednom samci zjištěno na každé z mokřadních luk. vyskytuje se v blízkosti řek a rybníků s dostatkem starých stromů s dutinami. Je pravděpodobné, že prostředí PP využívá pouze jako loviště, není však vyloučeno, že drobné stromové dutiny v PP využívají k úkrytu jednotliví samci. loví nad korunami stromů i přímo v nich. K letním úkrytům využívá dutiny ve stromech, nebo půdy budov, zimuje mimo jiné i ve stromových dutinách. Jednotliví netopýři mohou mít úkryty přímo v PP, ale mohou sem také pouze zaletovat lovit z úkrytů v obci. letními úkryty mateřských kolonií bývají střechy kostelů, zvonic, škol atp. Je proto vyloučené, aby v PP byla ukryta mateřská kolonie tohoto druhu netopýra. Samci se mohou ukrývat i ve stromových dutinách. PP byla využívána téměř jistě pouze jako loviště. loví při letu nízko nad vodní hladinou. V létě využívá k úkrytu především stromové dutiny, zimuje i ve stromových dutinách, nebo ve sklepích. Může se celoročně vyskytovat přímo v PP. druh podmáčených, vlhkých až mezofilních lučních porostů, nezalesněných pobřežních porostů, vlhkých pastvin a podobných biotopů. Vývoj housenek probíhá na širokolistých šťovících (šťovík tupolistý Rumex obtusifolius, š. kadeřavý R. crispus, š. koňský R.. hydrolapathum). druh nelesních stanovišť včetně těch druhotných jako jsou zahrady, pustnoucí pole či náspy. Housenky se vyvíjejí na miříkovitých rostlinách (Apiaceae). V PP zjištěn jeden motýl na severovýchodní mokřadní louce. - 17 -

v PP žije smíšená populace skokana krátkonohého a zeleného o velikosti 20 – 30 dospělých jedinců, dle hlasových projevů Skokan zelený (Rana a kontrolních esculenta syn. odchytů Pelophylax esculentus) převažuje skokan zelený v poměru cca 3 : 1 Slavík obecný (Luscinia hnízdění jednoho megarhynchos) páru v PP, či v jejím ochranném pásmu nehojný, odhad Slepýš křehký (Anguis fragilis) populace do pěti jedinců Skokan menší syn. sk. krátkonohý (Rana lessonae syn. Pelophylax lessonae)

zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta)

nehojný

§2

§2

rozmnožuje se ve stojatých vodách v rybnících, ale i v malých tůních, ve vodou zatopených rašeliništích atp. Na vodní prostředí není obvykle vázán tak pevně jako skokan zelený nebo skřehotavý. V létě ho lze nalézt na vlhkých místech i dále od vody. Zimuje zahrabán na vlhkých místech na souši. není náročný na vodní plochu pro rozmnožování, musí být však osluněná. Celoročně se vyskytuje v blízkém okolí stojatých vod. Zimuje pod vodní hladinou.

§3

obývá řidší listnaté lesy s bohatým podrostem křovin. v roce 2012 hnízdil v křovinách u silnice vedoucí po hrázi.

§2

obývá vlhčí křovitá místa. Dává přednost místům hojně zarostlým mechem. Skrývá se v lesní hrabance, v děrách, pod kameny či padlými kmeny. Nalezen na okraji silnice na hrázi rybníka. vyskytuje se v otevřených biotopech, jako jsou luční společenstva, pole, nebo rozvolněné okraje lesů. Upřednostňuje výsušná stanoviště, i když je v poslední době nalézán i na vlhkých loukách. Larvy se vyvíjejí v menších či větších kupách rostlinného opadu, jako např. v tlejícím listí, v trouchnivějícím ležícím dřevě apod.. Brouk se živí žírem na květech bylin.

§3

Vysvětlivky – kategorie podle Vyhlášky č. 395/1992 Sb. §1 - druh kriticky ohrožený, §2 - druh silně ohrožený, §3 - druh ohrožený. Zdroj: pokud není uvedeno jinak – vlastní zjištění (Centrum ochrany přírody 2012).

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Jak je vidět z mapy prvního (josefovského) mapování, rybník Šejval existoval nejpozději již ve druhé polovině 18. století. V té době byl nejhořejším (pramenným) rybníkem ze soustavy čtyř rybníků na daném bezejmenném potoce.

- 18 -

Obr.

6:

Mapa

zájmové

lokality

pořízená v době prvního (josefského) vojenského mapování, které proběhlo v Rakousko – Uhersku v letech 1764 až 1768 ukazuje, že rybník Šejval existoval již v té době. Byl větší a pod ním byly na stejném potoce ještě tři další rybníky. (zdroj: www.geolab.cz)

Obr.

7:

Mapa

zájmové

lokality

pořízená v době druhého (Františkova) vojenského mapování, které proběhlo v letech 1806 až 1869 ukazuje, že rybník Šejval existoval v té době již ve svých současných hranicích. Tehdy byly v okolí pouze nelesní pozemky. Rybníky níže na potoce již zanikly. (zdroj: www.mapy.cz)

- 19 -

Obr. snímek

8:

Letecký lokality

z roku 1954 (zdroj: www.kontaminace.ce nia.cz).

V 19. století byly rybníky níže na potoce směrem k obci Radhošť již zrušeny. Stalo se tak v souladu s tehdejším trendem z důvodu malé výnosnosti rybářství. Zůstal pouze rybník Šejval. Na snímku o dalších sto let později v roce 1954 lze pozorovat pokročilé zazemňování rybníka – na jihozápadní hranici na katastrální ploše rybníka lemuje rybník pás křovin. Zalesněny jsou již obě parcely na severozápadě PP. Jinak je v okolí rybníka pořád samá orná půda, a to i v místě současného borového lesa severně od rybníka.

a) Ochrana přírody Území bylo původně zřízeno podle § 6 zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody jako „chráněný přírodní výtvor“. Při přijetí nového zákona č. 114/1992 Sb. bylo zařazeno do kategorie „národní přírodní památka“. To odpovídalo významnosti lokality jako jednoho ze šesti míst v České republice, kde v té době byl znám výskyt prustky obecné. Tato kriticky ohrožená rostlina zde však nebyla od roku 1996 nalezena. Také proto bylo území v roce 2009 změnou vyhlášky č. 395/1992 Sb. přeřazeno do kategorie zvláště chráněného území „přírodní památka“.

Obě louky jsou od roku 2003 pravidelně jednou ročně koseny. Děje se tak v rámci zajišťování managementu o PP.

- 20 -

b) Lesní hospodářství Jako lesní pozemky jsou z PP v katastru nemovitostí zapsány parcely č. 120/5 a 120/6. Roste zde zhruba padesátiletá olšina. Ta však roste i na celé parcele KN č. 120/7 a na převážné části parcely KN č. 120/8, ačkoliv jsou tyto pozemky v katastru nemovitostí vedeny jako trvalé travní porosty. Jejich původ je nutno hledat v náletu (FALTYSOVÁ 2004). Lesní hospodaření se dosud omezilo na odstraňování uschlých stromů. V budoucnu při obnově porostu je nutné zachovat plášť lesa. Vykácení všech dřevin mezi polem a rybníkem by totiž zhoršilo (zvýšilo) přísun živin do rybníka. Dále se nesmí místní pozemky hnojit ani se na nich nesmějí používat biocidy.

c) Zemědělské hospodaření Na větší části parcely KN č. 117 a na východním okraji parcela KN č. 120/8 se nachází slatinné louky. Zanedbání pravidelného kosení v minulosti mělo za následek šíření křovin a náletu dřevin. Rozloha louky se výrazně zmenšila především na severu PP. Zde z původní louky, která se rozkládala na parcelách KN č. 120/7 a 120/8, zůstal jen malý zbytek. Jak zmíněno výše, jsou od roku 2003 obě zbylé louky opět pravidelně jednou ročně koseny. Pravidelné kosení a odstraňování šířících se křovin je nezbytnou podmínkou blokování sukcese a zachování místních luk v příznivém stavu z hlediska ochrany. Vedle zanedbané údržby ovlivňuje louky i hospodaření na sousedních pozemcích, a to i přímo. Západní okraj parcely č. 117 v šíři cca 2 – 3 m je „přiorán“ k orné půdě nacházející se na sousední parcele KN č. 105/14, která leží již mimo PP.

Poměry v PP ovlivňuje zemědělské hospodaření nejen přímo v PP, ale i v jejím širším okolí. Vliv zemědělství se projevuje zvyšováním množství živin v PP. Ty se do PP dostávají z okolních polí splachy při přívalových deštích. Tomu napomáhá morfologie území tím, že PP leží v mělkém údolí. Zemědělství stav PP ovlivňuje také zcelováním pozemků. Zcelením okolních pozemků do velkých lánů se zvýšila izolace PP od ostatních kvalitnějších přírodě blízkých biotopů. Při vymření nějakého rostlinného či živočišného druhu v PP je tak mnohem obtížnější znovu osídlení lokality z okolí.

- 21 -

V roce 2012 byla na poli severně od PP pěstována kukuřice. Obecně se ví, že pěstování této plodiny zvyšuje nebezpečí eroze. Navíc kukuřice je velmi oblíbenou potravou prasete divokého, jehož tlupy pak hledají místo k odpočinku i v PP. Tím se zvyšuje nepřirozeně koncentrace této zvěře v PP, na což má vliv i shora zmíněné zcelování pozemků. Zvířata pak v takovéto krajině jen stěží nacházejí úkryt. Přírodní památku Šejval před těmito vlivy částečně chrání pás křovin a stromů okolo rybníku. Není proto žádoucí tento pás dřevin rušit nebo omezovat (s výjimkou křovin mezi jižní slatinou loukou a rybníkem). Jiným dalším způsobem tyto plošné vlivy z okolí PP však nelze kompenzovat, či zmírnit.

d) Rybníkářství Největší plochu v území zabírá vlastní rybník. Hospodaření na rybníce je zásadní činností, která ovlivňuje stav bioty v celé PP. Před rokem 1989 probíhalo na rybníce jen extenzivní hospodaření, které vyhovovalo biologii prustky obecné (FALTYSOVÁ 2004). Rybářské hospodaření se výrazně zintenzívnilo po restituci rybníka, tedy v posledních 15 – 20 letech. Z hlediska stavu v celé České republice jde ale v případě intenzifikace hospodaření na rybnících bohužel o obecnou tendenci. Po převedení rybníka na soukromého majitele začalo docházet k oslabování populace prustky obecné, až k jejímu úplnému zániku (FALTYSOVÁ 2004).

Na dně rybníka je silná vrstva jílovitých sedimentů s velkou příměsí organických zbytků. Obsah živin v rybníce výrazně ovlivňuje jednak samo rybářské hospodaření, jednak splachy z okolních polí. V případě dusíku to je také depozice oxidů dusíku vymývaných z ovzduší dešťovými srážkami. Zdrojem vody v rybníce jsou dešťové srážky a velmi málo vodnaté prameny v severovýchodní části PP. Při přípravě podkladů pro plán péče byla opakovaně kontrolována kvalita zadržené vody. Největší průhlednosti dosahovala voda v první polovině jara. Dne 28.4. bylo pozorováno, že voda má zelenošedý zákal a průhlednost byla stanovena na 20 cm. S oteplováním se vegetační zákal zvýraznil a po zbytek vegetační sezóny roku 2012 se její průhlednost při opakovaném měření (24.6., 22.7., 15.9.) pohybovala vždy mezi 10 – 15 cm. Při měření pro předcházející plán péče dne 30.9.2002 však byla naměřena průhlednost 32 cm (FALTYSOVÁ 2004). Ze srovnání těchto měření tak lze vyvodit, že za posledních deset let se kvalita vody v rybníce ještě více zhoršila. Intenzitu zákalu zvyšuje kapří obsádka, která ryje ve dně. Jednak se tím stále víří sedimenty, jednak se

- 22 -

ze zvířených sedimentů uvolňují do vody další živiny. Rybník tak lze klasifikovat jako eutrofní až hypertrofní.

Obr.

9:

Již

začátku sezóny

vegetační byla

v rybníce (foto

na

voda

zakalená 28.4.2012).

V pozadí

dřevěná

buňka sloužící jako základna pro rybářské hospodaření.

Obr. 10: V létě se kvalita

vody

více

ještě

zhoršila,

průhlednost vody se pohybovala kolem 10 –

15

cm

(foto

24.7.2012).

V dubnu byl pozorován začátek rozvoje okřehku menšího, ten však během jara vymizel. Ani v roce 2011 (RUSŇÁK 2011), ani v roce následujícím nebyl zjištěn výskyt jiné makrofytní vegetace v rybníce, např. rdestů (Potamogeton sp.). Samostatnou kauzou je vymizení prustky obecné, která byla důvodem pro vyhlášení daného území za zvláště chráněné. Stav vodních makrofyt je ovlivněn především nevhodným (ve vztahu k předmětu ochrany příliš intenzivním) hospodařením na rybníce. Intenzivní chov ryb zcela znemožňuje - 23 -

rozvinutí ponořené vodní vegetace. Je to způsobeno jednak přímou konzumací měkkých částí vodních rostlin nasazenými kapry obecnými (Cyprinus carpio), jednak jemnými zvířenými sedimenty, které kalí vodu, snižují její průhlednost a usedají na fotosyntetizující části submerzních rostlin. Tím snižují jejich vitalitu. Rybí obsádka ale na druhou stranu není v současné době tak vysoká, aby ryby výrazně destruovaly tvrdé porosty v litorálu rybníka, hlavně porosty orobince širolistého. Přední linie litorálních porostů, která je nejvíce pod tlakem kapří obsádky, je více méně souvislá, pouze v severní části se mírně rozpadá do jednotlivých bultů. V roce 2012 také nebyly pozorovány žádné trsy litorálních rostlin plavající na hladině, které by ze dna rybníka uvolnili kapři ryjící ve dně při hledání zoobentosu.

Obr. 11: Kapři jsou přikrmováni

obilím

(foto 15.9.2012).

Kapři v rybníce jsou přikrmováni. Při kontrole dne 15.9.2012 byla v severní části hráze na mělčině pozorována kupa obilí. Přiměřenost rybí obsádky se obvykle hodnotí kombinací měření průhlednosti vody Secchiho deskou a zjišťováním zastoupení velikostních skupin zooplanktonu. Při kontrolním odlovu zooplanktonu dne 24.6.2012 u hráze rybníka byla zjištěna přítomnost pouze jemného a velmi řídce i středního zooplanktonu. Převažovala zde drobná vývojová stádia, tzv. nauplií korýšů, tedy zooplankton, který akvaristé hodnotí jako „prach“. Šlo o korýše z rodu perloočka (Daphnia sp.) a především z řádu buchanek (Cyclopoida). Zvýšená rybí obsádka velmi podstatně ovlivňuje kvalitu vody právě také prostřednictvím vyžíracího tlaku na místní zooplankton. Tím, že kapři požírají hrubý zooplankton, umožňují rozvoj drobného fytoplanktonu, který následně způsobuje vegetační zákal vody. - 24 -

Celé jaro a začátek léta 2012 byla vodní hladina oproti provozní hladině popuštěna až o cca 20 – 30 cm. Při takovémto nízkém stavu vody byla obnažena část rybničního dna. Voda nedosahovala do litorálních porostů. Popuštění hladiny mělo podpořit znovuobjevení se prustky obecné. Takto nastavená manipulace s vodou má však nepříznivý účinek na místní obojživelníky. Zvláště v případě rybníka s velkou rybí obsádkou. Naši obojživelníci totiž umísťují své snůšky vajíček v naprosté většině do porostu litorální vegetace. Zde jsou ukryty nejen před kapry, ale např. i před kachnami divokými. Také vylíhlí pulci se ukrývají na mělčinách mezi stébly a listy makrofyt. Pokud se nemají kde ukrýt, jsou konzumovány rybami. Tento predační tlak jsou po určitou dobu a po určitou intenzitu snášet jen žáby ze skupiny zelených skokanů, jejichž pulci jsou mezi našimi žábami nejostražitější (ZAVADIL & SÁDLO & VOJAR 2011). V případě dané konkrétní lokality a dané manipulace s vodní hladinou je z biologie zelených skokanů příznivá i doba jejich rozmnožování – své snůšky kladou až od konce května a v červnu. V závislosti na aktuálních podmínkách jsou ale schopni pozdržet své rozmnožování až do první poloviny července. To byl zřejmě i případ PP Šejval, kdy se od konce měsíce června v souvislosti se zvyšováním vodní hladiny zvýšila i aktivita dospělých skokanů zelených a krátkonohých. Nastavená manipulace s vodou, kdy byl rybník dopuštěn na plnou provozní hladinu až na přelomu června a července je nepříznivá také z hlediska ptáků hnízdících v rákosinách. Pokud by hnízdili v době napouštění (náhradní snůška, druhé hnízdění) byla by jejich vejce zničena stoupající vodou.

e) Myslivost Celé území PP je součástí honitby Uhersko, kód honitby 5303110019 o rozloze 1465 ha (zdroj: internetové stránky ÚHUL Honitby 2011, WMS). Přímo v PP se pravidelně vyskytuje srnčí zvěř (srnec obecný Capreolus capreolus) v počtu 1 – 2 kusy. Škody zvěří na místních dřevinách nebyly zjištěny.

Větší početnosti dosahuje prase divoké. V PP se pravidelně ukrývá, odpočívá a kaliští nejméně jedna tlupa o odhadované početnosti 5 – 10 kusů zvěře. Zvláště za nízkého stavu vody prochází prasata i orobincovými porosty, kde mají vyšlapané své cestičky. To může mít za následek likvidaci snůšek na zemi hnízdících druhů ptáků, např. kachen.

- 25 -

Obr. 12: Starý vozík na

přikrmování

pernaté zvěře (foto 28.4.2012).

Obr. 13: Stejný vozík na konci léta (foto 15.9.2012).

V severní části PP na rozhraní lesního porostu a porostu křovinatých vrb je umístěno zařízení (starý vozík), kde je zvěř přikrmována obilím. Původně toto zařízení bylo určeno pro zvěř pernatou, tj. především pro kachny divoké, podle stop se sem ale chodí krmit i prasata divoká a srnci obecní. Lákání zvěře do PP je z pohledu ochrany přírody nežádoucí. Zařízení není ponecháno pouze na dožití, ale jak ukazují jeho fotografie z různých měsíců v roce 2012 je aktivně udržováno. Vozík je umístěn na místě, kde byla dříve odchovna kachen divokých. Ta však byla odstraněna před rokem 2004 (FALTYSOVÁ 2004).

- 26 -

Konání společných loveckých akcí dokládají prázdné patrony, které lze nalézt porůznu především v jižní polovině PP.

f) Rekreace a sport PP leží severně od malé obce Radhošť. V roce 2012 zde bylo přihlášeno 171 obyvatel (www.obceamesta.info). Z obce vede k PP pouze státní silnice II třídy č. 305. Po silnici je vedena též cyklotrasa 4195 Luže – Horní Jelení (www.mapy.cz). Turistické trasy nevedou ani v blízkém okolí PP. Přes vlastní území PP není vedena žádná stezka ani zde není vyšlapána žádná pěšina. Území není využíváno ani pro krátkodobou rekreaci. Je v něm umístěna pouze dřevěná mobilní buňka, která slouží jako zázemí pro rybniční hospodaření a dřevěný suchý záchod v křoví nedaleko od této mobilní buňky.

g) Jiné způsoby využívání Na hranicích PP, v jejím ochranném pásmu po hrázi rybníka je vedena státní silnice II třídy č. 305. Jde o poměrně frekventovanou silnici. Na silnici dochází relativně často k usmrcování drobných zvířat projíždějícími automobily. Při kontrolách v roce 2012 byli na silnici spadající do OP nalezeni přejetí dva ježci východní (Erinaceus concolor), jedna myšice lesní (Apodemus flavicolis), jedna myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) a jeden slepýš křehký. Z důvodu bezpečnosti provozu na této komunikaci byly v roce 2001 (FALTYSOVÁ 2004) vykáceny mohutné, dožívající topoly kanadské (Populus x canadensis) na hrázi. Tím byly odstraněny jedny z mála dostatečně mohutných stromů, ve kterých se mohly vytvořit prostornější dutiny.

- 27 -

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy a) Ochrana přírody Posledním schváleným plánem péče o přírodní památku Šejval je plán péče zpracovaný RNDr. Helenou Faltysovou a kol. na období let 2005 – 2014.

b) Územně plánovací dokumentace Územní plán obce Radhošť (KULDA 2011) byl schválen dne 26.10.2011 (zdroj: www.uur.cz).

c) Územní systém ekologické stability Celá PP je součástí lokálního biocentra Šejval (KULDA 2011) a nadregionálního biocentra Uhersko (č. 10) (zdroj: zásady územního rozvoje Pardubického kraje 2010).

d) Lesní hospodářství Dvě z parcel v PP náleží mezi lesní pozemky. Na parcele KN č. 120/5, která je ve vlastnictví České republiky a právo hospodařit na ní mají Lesy ČR, s. p. (zdroj: www.cuzk.cz), se v současné době hospodaří podle lesního hospodářského plánu, jenž má období platnosti od 1.1.2003 do 31.12.2012. Druhá parcela, tedy parcela KN č. 120/6 je v majetku obce Radhošť. Hospodaří se na ní podle lesních hospodářských osnov platných od 1.1.2005 do 31.12.2014.

e) Myslivost Celé území PP je součástí honitby Uhersko, kód honitby 5303110019 o rozloze 1465 ha (zdroj: internetové stránky ÚHUL Honitby 2011, WMS).

- 28 -

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v PP (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

17 Polabí Choceň (kód LHC 509003) 0,1636 1. 1. 2003 – 31. 12. 2012 Lesy České republiky, s. p. Lesní správa Choceň

Přírodní lesní oblast Zařizovací obvod Výměra zařizovacího obvodu v PP (ha) Období platnosti LHO

17 Polabí LHO Vysoké Mýto I (kód LHO 509818) 0,1618 1. 1. 2005 – 31. 12. 2014

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 17 Polabí Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 1G vrbová olšina Celkem

Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra (ha) Podíl (%) OL 6 VR 3 (TP TPČ) 1 OS BŘ

0,3254 0,3254

100 100 %

Poznámka: přirozená druhová skladba podle (PLÍVA 1971), (zdroj: ÚHUL).

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka

Název dřeviny

Současné Současné Přirozené Přirozené zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%)

Listnáče OLL VR

olše lepkavá vrba (sp.) topol sp., topol TP TPČ OS černý, topol osika JS jasan ztepilý BŘ bříza bílá Celkem

0,2278 0,0325 0,0488

70 10 15

0,1953 0,0976 0,0325

60 30 10

0,0163 0,3254

5 100 %

+ -----

+ -----

Příloha: M4 – Lesnická mapa typologická.

- 29 -

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka

Šejval 15.466 m2 5.262 m2 7.629 m2

Zdeněk Petrle a Liběna Petrlová, Ostřetín, Jiří Špaček a Jana Špačková Ostřetín, Václav Zíta a Miluše Zítová, Ostřetín Zdeněk Petrle, Ostřetín

Poznámka 1: Podle ústního sdělení příslušného vodoprávního úřadu – MěÚ Vysoké Mýto, nebyl tomuto orgánu při přenosu kompetencí z Okresního úřadu v Chrudimi na něj předán žádný písemný doklad týkající se rybníku Šejval. Hospodařící subjekt na žádost o poskytnutí informací či kopií listinných dokladů (např. manipulačního řádu) nereagoval. Poznámka 2: Výměry v tabulce jsou uvedeny dle měření v GIS.

Rybník je napájen občasně tekoucí meliorační strouhou přitékající do PP z polí západně od PP. Celoroční přítok je realizován ze dvou drobných pramenišť na severovýchodě území. Rybník má vypouštěcí zařízení tzv. požerák z litého betonu. Hladina vody je regulována dřevěnými dlužemi. Proti neoprávněné manipulaci s hladinou rybníka je na výpusti osazen poklop z žabkového plechu. Z břehu vede na výpusť obslužná lávka s jednostranným zábradlím. Pochůzný povrch lávky je taktéž z žabkového plechu. Beton i plech jsou mírně korodované, avšak provozuschopné. Vedle pochůzné lávky jsou do prostoru rybníka zbudovány betonové schody. Návodní strana hráze je v úrovni provozní hladiny částečně narušená vodní erozí (podemletá). Na koruně hráze je vedena asfaltová státní komunikace II třídy č. 305. V daném úseku spojuje obce Radhošť a Jaroslav. Rybník je malý, patří do IV kategorie vodních děl. Technicko bezpečnostní dohled tak může provádět sám vlastník rybníka. Má však povinnost (§ 62 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách) přizvat jedenkráte za deset let ke kontrolní prohlídce vodního díla příslušný vodoprávní úřad (MěÚ Vysoké Mýto).

- 30 -

Rybník nemá bezpečnostní přepad ani nemá instalovánu vodočetnou lať. Do zátopy není zbudován sjezd pro těžkou techniku, ani zde není upraveno loviště a kádiště.

Přílohy: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. M3 – mapa dílčích ploch a objektů.

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou součástí dané PP Šejval.

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis dílčí plochy

Katastrální území

Číslo parcely KN

Radhošť

119

0,5262

2

rybník, volná vodní hladina litorální porosty

Radhošť

119

0,7629

3

keřový a lesní porost

Radhošť

117, 119, 120/5, 120/6, 120/7, 120/6 117 120/8

0,9212

Číslo dílčí plochy 1

4

4a slatinné louky 4b

Radhošť

Výměra dílčí plochy (ha)

0,1265

0,0281 0,0984

Popis dílčích ploch

Dílčí plocha č. 1 – rybník, volná vodní hladina Plochu tvoří vlastní rybník. Rybník je nevelký a relativně mělký, silně zazemněný splachy z okolních polí. Vlivem zintenzivnění rybářského hospodaření od počátku devadesátých let odsud postupně vymizely všechny submerzní a natantní rostliny včetně prustky obecné, která byla hlavním důvodem k vyhlášení lokality zvláště chráněným územím. V roce 2012 byl vyžírací tlak rybí obsádky tak velký, že eliminoval po počátečním rozvoji v první polovině jara i výskyt okřehku menšího (Lemna minor) na vodní hladině. Jedinou

- 31 -

rostlinou v těchto místech tak zůstaly zelené řasy. Stav vodních makrofyt je ovlivněn především nevhodným hospodařením na rybníce. Znovu objevení se prustky obecné je za současného stavu silně nepravděpodobné. Jako nereálné se jeví i přežití tohoto taxonu v semenné bance.

Dílčí plocha č. 2 – litorální porosty Litorální porosty tvoří neúplný prstenec kolem volné vodní hladiny. Největší šíře, až cca 55 m, dosahují na západní straně rybníka. Nejužší jsou naopak na jižní straně rybníka (3 – 5 m). V porostu naprosto dominuje orobinec širolistý. Místy je přimíšen orobinec úzkolistý a na

jižní

straně

i rákos obecný.

Obr.

14:

orobince

Porost

širolistého

na západě rybníka za popuštěné

vodní

hladiny

(foto:

28.4.2012).

Dominance orobince širolistého má za následek, že litorální porosty nerostou podél hráze, což je návětrná strana rybníka. Porosty rostou na hloubce vody 0 – cca 40 cm (myšleno za provozní hladiny). Podle leteckých snímků z let 2003 – 2009 (www.mapy.cz) lze usuzovat, že rozsah litorální vegetace prodělal od roku 2003 až dodnes dynamický vývoj. Jak je vidět na snímku z roku 2003, byly v této době litorální porosty narušeny, zvláště na severu byla jejich linie rozpadlá do několika ostrůvků. Degradace litorálu vrcholila kolem roku 2006. Tehdy byly litorální porosty nejvíce redukovány a omezily se především na plochu ve zhlaví rybníka. Po té však došlo k opětovné expansi litorálních porostů. V roce 2009 byl jejich rozsah již větší než v roce 2003. Od té doby se změnily jen nevýrazně. V časovém horizontu daném délkou platnosti jednoho plánu péče tak prošly litorální porosty významnými proměnami. Příčinu tohoto stavu lze hledat ve vlivu rybí obsádky.

- 32 -

Obr. 15: Letecká fotografie PP z roku 2003, na jihozápadě rybníka

navazovaly

na

rákosinu ještě bezkolencové louky. Litorální porosty jsou již

významně

destruktivní

poškozené

činností

obsádky.

kapří (zdroj:

www.mapy.cz).

Obr. 16: Letecká fotografie PP z roku 2006. Vlivem nadržení vody nad provozní hladinou a destrukční činnosti kapří obsádky byly litorální porosty značně destruovány. (zdroj: www.mapy.cz).

Obr. 17: Letecká fotografie PP z roku 2009. Litorální porosty se začaly opět šířit. (zdroj: www.mapy.cz).

- 33 -

Jak je vidět např. na mapě z roku 2003, i na mapě v příloze k plánu péče (FALTYSOVÁ 2004), prodělaly litorální porosty za posledních deset let výraznou změnu i ve svém rozsahu na jihozápadě lokality směrem k hranici PP, kde na porost orobince navazoval neudržovaný porost vysokých ostřic a bezkolencových luk. Ten byl však ponechán přírodní sukcesi – nebyl kosen, ani nebyly křoviny vyřezávány, naopak sem byla plánem péče naplánována výsadba olší lepkavých. V důsledku toho zarostl křovinami a tak dnes v těchto místech pás orobince širolistého přechází přímo ve vrbiny. Litorální porosty jsou důležité pro rozmnožování většiny živočichů rozmnožujících se ve vodě. Jsou také místem hnízdění některých druhů ptáků, z nichž nejpočetnější je rákosník obecný. Je proto nutné zabránit jejich opětovné degradaci a dalšímu zarůstání křovinami.

Dílčí plocha č. 3 – keřový a lesní porost Keře jsou rozvinuté na jižní a jihozápadní straně lokality. Navazují přímo na porosty orobince širolistého. Jsou tvořeny vrbami. Jednotlivé keře vrb se rozrůstají do plochy a tvoří tzv. polykormony. Keře tvoří jen obtížně průchozí spleť větví a kmenů. Jednotlivé keře pronikají i do rákosových porostů. Keře vrb jsou rozšířeny i v ochranném pásmu na jihozápadě území (část parcely KN 105/14 v k.ú. Radhošť). Na severním břehu je pás křovin velmi úzký, tvořený pouze jednou řadou vrb. Dále od rybníka roste více méně stejnověký, mladý porost olše lepkavé. Jen řídce jsou zde přítomny jiné dřeviny, např. jasan ztepilý. Olšina roste i na místech bývalých luk (parcely KN č. 120/7 a 120/8). Dříve rostly na hrázi a v jejím blízkém okolí mohutné hybridní topoly. Poslední topoly však byly vykáceny v roce 2001. Zvláště křoviny jsou biotopem poměrně pestrého ptačího společenstva.

Obr. 18: Jižní, ve vrcholném létě ještě nepokosená

slatinná

louka,

v pozadí

keřový

porost

přesahující

do

ochranného pásma na jihozápadě

území

(foto 24.7.2012).

- 34 -

Dílčí plocha č. 4 – slatinné louky Na severovýchodě a na jihu lokality zůstaly zachovány poměrně botanicky bohaté slatinné louky. Severní louka je pod silným tlakem rákosu obecného, do jižní se šíří křovité vrby. V současné době jde z botanického hlediska o nejhodnotnější části PP. Louky je nutné kosit, jinak by degradovaly a postupně zarostly křovinami a nakonec olšinou, tak jak se to stalo na většině rozlohy původních luk na severním břehu rybníka.

Přílohy: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. M3 – mapa dílčích ploch a objektů.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Rybník Šejval byl se svým nejbližším okolí vyhlášen jako zvláště chráněné území v době, kdy na něm bylo aplikováno extenzivní rybářské hospodaření. Po navrácení rybníka do soukromých rukou se však intenzita rybničního hospodaření velmi výrazně zvýšila. To mělo za následek velmi rychlé vymizení hlavního předmětu ochrany, tj. prustky obecné (naposled pozorována v roce 1995), zhoršení kvality vody a obecně i celkového stavu vodního biotopu. Na pokles kvality přírodních hodnot území zareagovala ochrana přírody přeřazením z kategorie „národní přírodní památka“ do kategorie „přírodní památka“. Stalo se tak novelizací vyhlášky č. 395/1992 Sb. Problémem byla především nízká průhlednost vody, která znemožňovala růst submerzní vegetace. Takto ovlivněný rybniční ekosystém neumožňoval zachování či přirozený vývoj pestrých společenstev vodních a mokřadních organizmů.

V roce 2004 byl vypracován plán péče (FALTYSOVÁ a kol. 2004), který měl za cíl tento stav zvrátit. K tomu mělo sloužit zmírnění a změna rybničního hospodaření. Byly navrženy některé způsoby a parametry hospodaření, které by umožnily i rozvoj submerzní vegetace. Změněným hospodařením se mělo dosáhnout stavu, kdyby se průhlednost vody pohybovala mezi 50 a 60 cm, výjimečně by krátkodobě mohla poklesnout na 40 cm. Cílem by mělo být mimo jiné znovuobjevení se prustky obecné. Pro její podporu byla navržena i nová

- 35 -

manipulace s vodou. Podle ní měla být voda v jarním období snížena o 30 – 60 cm. Napuštěna na plný stav měla být ve druhé polovině vegetační sezóny. Ani takto nastavená manipulace s vodou však nevedla k tomu, aby se prustka obecná znovu objevila na lokalitě. Nepotvrdil ji ani aktuální botanický průzkum (RUSŇÁK 2011). Podle něj je dokonce nepravděpodobné, aby prustka obecná přežila i v semenné bance v rybničním bahně. Taktéž se nepodařilo dosáhnout zlepšení průhlednosti vody ani zlepšení stavu zooplanktonu. V roce 2012 se po většinu vegetační sezóny pohybovala průhlednost vody mezi 10 a 15 cm, na konci jara převládal v rybníce jemný zooplankton s příměsí středního. Degradace vodního prostředí postoupila do té míry, že z vodních makrofyt byl v roce 2012 pozorován pouze okřehek menší. I ten však na rozhraní jara a léta vymizel. Na neutěšený stav ukazuje nejen nepřítomnost vodních bylin, ale i zastoupení vodních ptáků – všechny čtyři druhy, které zde byly v roce 2012 pozorovány jsou charakterizovány jako nejtolerantnější k intenzivnímu rybničnímu hospodaření. Kvalita vodních biotopů v PP je tak v současné době stejná jako na rybnících, na kterých se běžně rybářsky hospodaří.

Nepříznivé změny pokračovaly na počátku tisíciletí také v rákosinách. Lze tak alespoň usuzovat podle vymizení rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus), který v PP v devadesátých letech pravidelně hnízdil (FALTYSOVÁ 2002). Tento ptačí druh hnízdí v nižších rostlinných porostech mělkých vod a jejich okrajů, s nepříliš hustou strukturou vyššího patra, tvořeného hlavně rákosem obecným, ale s co možná nejhustším spodním patrem (ostřice apod.) (HUDEC 1983). Porost neudržovaných ostřic na jihozápadě lokality přerostl křovitou vrbinou, a tak rákosník proužkovaný ztratil v této lokalitě vhodné místo ke hnízdění. Rákosník, který zde je stále častý, tedy rákosník obecný obývá hustší porosty rákosin, do kterých mohou pronikat keře vrb, přítomnost vody v porostu rákosin striktně nevyžaduje. Změny v ptačím společenstvu tak odpovídají pozorovanému stavu v roce 2012 – více či méně hustá rákosina, bez podrostu ostřic, v hnízdním období mimo vodní hladinu, na níž přímo navazují porosty křovitých vrb. Na ochuzení ptačího společenstva vázaného na rákosiny (včetně kachen) měla pravděpodobně vliv i nastavená manipulace s vodou. Ta určitě neprospívá ani rozmnožování obojživelníků. Většina našich druhů totiž umísťuje své snůšky do litorálních porostů. Ty však jsou v PP v době rozmnožování většiny našich druhů (čolci, hnědé druhy skokanů, ropucha obecná) na suchu. Z tohoto pohledu by proto bylo žádoucí změnit manipulaci s vodou (viz následující kapitola 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize). Možným pokusem o záchranu prustky obecné by bylo vybudování tůně, a to buď ve zhlaví rybníka, v orobincovém porostu, nebo na severním břehu - 36 -

s využitím vody jednoho ze dvou pramenišť (blíže viz kapitola 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání – d) péče o rostliny). Na druhou stranu popuštění vodní hladiny v první polovině vegetační doby mělo příznivý vliv na rozrůstání se litorální vegetace a stabilizaci její plochy, jednoduše proto, že se nasazení kapři do ní nedostali.

V lokalitě byly vykáceny mohutné topoly, což byly jediné místní stromy, v nichž mohly být vytvořeny prostornější dutiny. Současné zastoupení dřevin není příznivé z hlediska druhů živočichů, jež vyhledávají úkryt ve stromových dutinách. Převažující olše lepkavá a vrby nedorůstají (s výjimkou vrby jívy) dostatečné mohutnosti kmene. V jejich kmenech vznikají obvykle jen málo prostorné uzavřené dutiny, ve kterých mohou hnízdit např. sýkory (Parus sp.), nejsou však obvykle natolik prostorné, aby se v nich mohla usadit mateřská kolonie netopýrů. Bylo by proto žádoucí dosadit do okrajů PP, nebo do jejího ochranného pásma druhy stromů, ve kterých vznikají velké uzavřené dutiny (např. topol černý, dub letní apod.).

Obr. 19: Ocún jesenný je na konci léta nejnápadněji kvetoucí místní bylinou (foto: 15.9.2012).

Jediným biotopem, který si zachoval své přírodní hodnoty jsou obě slatinné louky. Na nich se praktikuje pravidelné jednoroční kosení ve druhé polovině léta. To je udržuje - 37 -

v dobrém stavu z hlediska výskytu význačných druhů rostlin (prstnatec májový, česnek hranatý, ocún jesenný Colchicum autumnale atd.). Bez tohoto kosení by louky velmi brzy zarostly rákosem obecným a vrbami. V kosení je proto žádoucí pokračovat.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Střetovým faktorem v rámci hospodaření na rybníce je nastavená manipulace s vodou. Jarní snížení hladiny o cca 30 cm bylo zavedeno z důvodu obnovy podmínek pro výskyt prustky obecné, která vytváří i suchozemskou formu. Obecně ji prospívá kolísavý vodní režim, kdy je voda snížena na jaře a v létě je dopuštěna na plnou úroveň. Takto nastavená manipulace s vodou však nevyhovuje ani hnízdícím ptákům, ani rozmnožujícím se obojživelníkům. Doposud byla dávána priorita při hospodaření v přírodní památce snaze vytvořit vhodné podmínky pro prustku obecnou. To je pochopitelné, protože především k její ochraně bylo toto území vyhlášeno za zvláště chráněné. Vzhledem k faktu, že ani zmíněná manipulace s vodou však nepřinesla požadovaný efekt, tj. nevedla ke znovuobjevení se prustky obecné, ani k rozšíření jakýchkoli jiných vodních makrofyt, ani se v roce 2012 nerozvinula žádná jiná vegetace obnaženého dna, je vhodnější vrátit se k obvyklému hospodaření. Při něm by byl rybník napuštěn na plnou úroveň již v jarním období.

- 38 -

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) Péče o lesy Příloha: M4 – Lesnická mapa typologická.

Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo Kategorie lesa směrnice 1 32a – les zvláštního určení

Soubor lesních typů 1G – vrbová olšina

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 1G OLL 60, VR 30, (TPČ, OS) 10, BŘ + Porostní typ OLŠOVÝ Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) PODROSTNÍ (NÁSEČNÝ) Obmýtí 100 (f)

Obnovní doba 20 (∞)

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zachování přírodě blízké struktury lesního ekosystému, včetně ponechání části stromů do fyzického rozpadu. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Podrostní nebo násečný způsob obnovy. Maximální využití generativní nebo vegetativní přirozené obnovy, při neúspěchu umělá obnova. Technologie: Mýtní úmyslnou těžbu provádět v době vegetačního klidu, za vhodných klimatických podmínek – zmrzlá půda, sucho. Těžba: klasické technologie – motorová pila, harvestorové technologie nižší třídy s nízkým tlakem na půdu. Soustřeďování dříví: kůň, UKT, vyvážecí souprava – vše technika s nízkým tlakem na půdu. Zpracování klestu: ponechání na místě v hromadách či pruzích do fyzického rozpadu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu

- 39 -

Jamková nebo štěrbinová sadba. Dřevina hlavní: OLL MZD: 70 %, OLL, VR Přimíšená a vtroušená: JS, OS, TPČ Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1G OLL dřevina hlavní OLL, VR, JS, OS, TPČ MZD + přimíšená a vtroušená Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Skupinová nebo individuální ochrana dřevin CDS proti zvěři. Vyžínání buřeně. Standardní výchova, ponechání části suchých stromů, zlomů apod. do fyzického rozpadu (cca 10 kusů stromů na 1 ha). V případě výskytu geograficky nepůvodních druhů dřevin jejich přednostní odstranění. Technologie: Výchovné zásahy provádět v době vegetačního klidu, za vhodných klimatických podmínek – zmrzlá půda, sucho. Těžba: klasické technologie – motorová pila, harvestorové technologie nižší třídy s nízkým tlakem na půdu. Soustřeďování dříví: kůň, UKT, vyvážecí souprava – vše technika s nízkým tlakem na půdu. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Porosty jsou potenciálně ohroženy buření, zamokřením a mrazem. Případné zásahy předem konzultovat s orgány ochrany přírody. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechání části suchých stromů, zlomů či jinak poškozených stromů různých dimenzí (slabé i silné kmeny) do fyzického rozpadu (cca 10 kusů stromů na 1 ha). Poznámka

- 40 -

b) Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou

Způsob letnění nebo zimování

Způsob odbahňování

Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování

Způsoby použití chemických látek

Rybí obsádky

Šejval. jednohorkový i dvouhorkový. polointenzifikační. hladinu udržovat celoročně na provozní hladině, po slovení ryb nejdéle do dvou týdnů opět napustit (s ohledem na možnosti dané aktuálním přítokem vody do rybníka). přípustné je pouze letnění, nebo pololetnění v intervalu 1x za 3 – 4 roky, zimování není přípustné (zimování skokanů zelených pod vodní hladinou, poškození litorálních porostů mrazem). možné je odbahnění rybníka, a to úplné, nebo i částečné. Z důvodu výskytu skokanů ze skupiny skokana zeleného je vhodným obdobím pro odbahnění podzim s vypuštěním rybníka v září, méně vhodný je jarní termín (duben – červen). Při odbahnění musí být alespoň na 15 % rozlohy vodní plochy zachovány mělké partie s výškou vodního sloupce za provozní hladiny do 40 cm. Vytěžený sediment je nutné uložit mimo PP i její OP. používání statkových i průmyslových hnojiv je nepřijatelné. maximální jednorázová krmná dávka se smí pohybovat do 20 kg.ha-1, maximální roční krmná dávka je akceptovatelná do 500 kg.ha-1., přikrmovat lze obilninami, luštěninami nebo krmnými směsmi. použití páleného a chlórového vápna se nedoporučuje, v případě potřeby (na základě rozborů vody, které by signalizovaly potřebu vápnění) je možné použít mletý vápenec. Jiné chemické preparáty (např. manganistan draselný a jiné biocidy) mohou být použity pouze ve výjimečných případech infekčního onemocnění ryb potvrzeného Veterinární správou a pouze po udělení výjimky vodoprávním úřadem. velikost rybí obsádky musí být udržována tak, aby v období od 1. 5. do 30. 6. byla průhlednost stanovená Secchiho deskou větší než 50 cm a zároveň se vyskytoval hrubý a střední zooplankton. Nepřípustné je vysazování býložravých druhů ryb, jako je amur bílý (Ctenopharyngodon idella), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), či tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis).

Poznámka: Všechny limity týkající se obsádek a krmiv jsou stanoveny v kg na 1 hektar volné vodní plochy a 1 metr hloubky vodního sloupce. Při jiné průměrné hloubce rybníku je nutné vynásobení těchto hodnot příslušným koeficientem.

Pro optimální zabezpečení dokonalého využití přirozené produkce a zároveň pro zlepšení biologické hodnoty rybníka je optimální obsádka, která zabezpečí průměrnou sezónní biomasu ryb do maximální výše 300 kg.ha-1. Toho lze dosáhnout nasazením maximálně 110 – 135 kg ryb.ha-1 při jednohorkovém systému hospodaření a maximálně 75 – 95 kg ryb.ha-1 při

41

dvouhorkovém systému. Vyhovující je chov plůdku kapra (K0-1) a násady kapra (K1-2). Vzhledem k výskytu skokana zeleného a krátkonohého nevadí v tomto případě potřeba jarního slovení obsádky. Při kaprovém hospodaření je pro rybniční ekosystém optimální zejména smíšená obsádka s výrazným omezením kapra a jeho nahrazení línem obecným (Tinca tinca). Z dravých ryb je možné do rybníka nasadit štikou obecnou (Esox lucius), případně candáta obecného (Sander lucioperca). Iniciální hmotnost takové smíšené obsádky je nízká (do 60 kg) a vyžírací tlak ryb je tedy malý. Nižší celková hmotnost slovených ryb je kompenzována vyššími

tržními

cenami

lína,

štiky a candáta.

(zpracováno

podle

FALTYSOVÁ a kol. 2004)

Kontrolním mechanizmem žádoucí kvality vodního prostředí je měření průhlednosti vody a odlov zooplanktonu. Průhlednost vody by se měla i v letním období pohybovat kolem 50 – 60 cm, výjimečně může krátkodobě poklesnout na 40 cm. Chov ryb v rybníce by měl umožnit přirozenou sukcesi rozvoje zooplanktonu, což znamená, že v první polovině sezóny by měl být přítomen výrazný podíl hrubého zooplanktonu (větší druhy rodu Daphnia) a ve druhé polovině sezóny by měl převažovat velikostně střední zooplankton.

Jako vhodné se jeví i odbahnění rybníka, které by mělo být provedeno po detailnějším hydrobiologickém průzkumu, hydrochemických rozborech a zjištění mocnosti a kvality sedimentu. Po šetrném odbahnění, které s sebou ponese i zkvalitnění některých specifických podmínek (vyšší průhlednost vody, dostatek litorálních zón, vyrovnaná rybí obsádka), je možné předpokládat i rozvoj cenných submerzních druhů makofyt a navazujících biocenóz. Tvar dna je pak nutné modelovat tak, aby vznikly plochy pro litorál i profundál.

c) Péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

kosení mokřadní louky. 1x ročně. 1x ročně. v případě přísušků sekačka (mechanizace) jinak křovinořez. druhá polovina září. odstraňování sklizené biomasy mimo PP (biomasa může být částečně využita k založení jednoho až dvou „kompostů“ na rozhraní křovin a louky jako biotopu vyhledávaného některými druhy živočichů – například ještěrkami obecnými nebo hmyzem.)

42

Kosení lučních společenstev je navrženo do obou částí dílčí plochy č. 4. Pravidelné kosení má za cíl udržet v lokalitě druhově pestré luční společenstvo, podpořit konkurenčně méně zdatné druhy bylin. Odstranění biomasy přispěje ke snížení obsahu živin v půdě a umožní zvýšení druhové rozmanitosti lučních druhů. Odstraňování křovin má též blokovat sukcesi na okrajích luk. Vhodným managementem pro tuto lokalitu je kosení jedenkrát ročně v pozdně-letním termínu (nejdříve od poloviny září). Daný pozdější termín umožní vysemenění řady ohrožených druhů rostlin a současně zohledňuje životní cyklus modráska očkovaného. Louky jsou poměrně malé, přesto je zvláště v případě jižní louky vhodné užití mozaikové seče. Při kosení by měla být lišta sekačky nastavena cca 11 cm nad úrovní terénu, aby byla ušetřena mraveniště mravenců rodu Myrmica.

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Pracovní nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

zatravnění pole 1 x za 10 let 1 x za 10 let ruční mechanizace březen – září zatravněn má být západní okraj parcely KN č. 117.

V současné době je západní okraj parcely KN č. 117 přioráván k sousednímu poli. Navrhuje se proto po vytyčení hranice PP v těchto místech

a její stabilizace v terénu

pruhovým značením na sloupcích tuto část parcely zatravnit. K zatravnění je vhodné použít odrolky ze sena sklízeného na dané parcele. Na úplný západní okraj parcely je možné vysázet jednořadý pruh nízkých křovin jako např. brslenu evropského (Euonymus europaeus), nebo ptačího zobu obecného (Ligustrum vulgare). Linie keřů by fungovala jako částečná ochrana před úlety agrochemikálií z pole, byla by sezónním zdrojem nektaru a pravděpodobně by pro motýly zlepšila mikroklimatické parametry lokality (závětří) (MIKÁT 2012).

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj Kalendář pro management Upřesňující podmínky

výřez dřevin 1 x za 3 roky 1 x za 5 let lehká nebo ruční mechanizace listopad – březen (mimo vegetační období) odstraňování dřevin je navrženo v jižním výběžku parcely KN č. 119. Vyřazené dřeviny je žádoucí odstranit mimo PP.

Dřeviny mají být vyřezány v prostoru mezi jižní mokřadní loukou a litorálními porosty na jižním okraji rybníka. Tímto opatřením se má rozšířit mokřadní louka tak, aby navazovala

43

přímo na litorální porosty. To je žádoucí např. pro mladé, čerstvě metamorfované žabky, které se na takovýchto loukách v sousedství rybníka vykrmují, aby dosáhly potřebné velikosti k přežití jejich prvního zimního období.

d) Péče o rostliny Pro podporu místních zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin se navrhují dvě hlavní opatření: Vybudování tůně – hlavním předmětem ochrany je prustka obecná. Naposled zde byla pozorována v roce 1995. Její návrat se nezdařil ani změněnou manipulací s vodní hladinou. Ačkoliv je nepravděpodobné, že přežila v semenné bance (RUSŇÁK 2011), bylo by možné pokusit se o její záchranu ještě vybudováním tůně, do které by byla přenesena část bahna od jižního konce hráze, kde byla prustka obecná naposledy spatřena (obr. 20). Tůňka by mohla být umístěna poblíž jednoho z pramenišť, nebo ve zhlaví rybníka v porostech orobince (obr. 20). Tůň ve zhlaví by neměla být nespojená s hlavní vodní plochou, aby tam nepronikali kapři. Problém by však v takovém případě mohl nastat, pokud by se do tůně dostaly při vyšší hladině nepůvodní druhy ryb (mohou být do rybníka zavlečeny s násadou ryb) jako je střevlička východní (Pseudorasbora parva) nebo karas stříbřitý (Carassius auratus) – oba druhy se mohou živit i úlomky rostlin, zvláště pak karas, který je všežravcem, u střevličky výrazně převažuje v potravě zooplankton (BARUŠ & OLIVA 1995). Tůň by byla nevypustitelná a tak by bylo obtížné tyto nežádoucí druhy ryb z ní odstranit. Přesto by bylo vhodné se o záchranu prustky obecné tímto způsobem pokusit. Opětovné zavedení extenzivního chovu ryb je totiž nereálné. Pravidelné kosení mokřadních luk – na severu a na jihu PP jsou dvě menší mokřadní louky. Pro zachování jejich druhové bohatosti a za účelem blokování sukcese odstraňováním náletových dřevin a omezováním rákosu obecného se navrhuje pravidelné kosení obou luk. Vhodným termínem ke kosení je konec léta, tj. měsíce srpen a září. Tento termín umožní vysemenění místních druhů bylin. Vzhledem k výskytu modráska očkovaného je však žádoucí tuto seč posunout až do druhé poloviny září.

44

Obr 20: Zákres navržených zásahu do letecké fotografie PP.

45

e) Péče o živočichy Žádný z živočišných druhů není předmětem ochrany. Řada místních druhů je však zařazena přílohou III vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi tzv. zvláště chráněné druhy. Proto jsou zde navrhována některá opatření i na jejich podporu: Vybudování tůně – ta by mohla být umístěna buď ve zhlaví rybníka, nebo v blízkosti jednoho z pramenišť (viz předchozí kapitola a obr. 20). Tůň by mohla posloužit nejen k pokusu o záchranu prustky obecné, ale byla by být i místem rozmnožování místních obojživelníků – skokana hnědého, v případě dostatečné velikosti, tj. více než 10 m2 i ropuchy obecné a též vážek a dalšího ve vodě se vyvíjecího vzácného hmyzu. Tůň by měla být oválného tvaru s pozvolnými břehy (sklon břehů 1 : 3 a menší) a s maximální hloubkou nejméně 0,6 m. Propojení biotopů – pro obojživelníky je důležité nejen nalezení vhodného vodního prostředí k rozmnožení, ale na danou vodní plochu musí navazovat vhodné terestrické biotopy, kde se mladé, vodu čerstvě opustivší žabky, mají možnost vykrmit, aby rychle vyrostly a připravily se tak na nadcházející zimu. Velmi vhodné pro tento účel jsou podmáčené, mokřadní louky s dostatkem živočišné potravy a s dostatkem úkrytů. Proto se navrhuje odstraněním části křovin na jihu území propojit litorální porosty s mokřadní loukou (obr. 20). Rozšíření mokřadní louky na úkor křovin prospěje i zdejším vzácným druhům motýlů, jako je modrásek očkovaný. Odstraněním křovin mezi rybníkem a loukou se osluní litorál na jihu rybníka, což prospěje i místním vážkám (MOCEK 2012). Zlepšení úkrytových možností – pro druhy živočichů obývající stromové dutiny (někteří ptáci, netopýři) je žádoucí ponechat v území tři uschlé, nebo usychající stromy rostoucí v severní části PP. Tyto stromy neohrožují bezpečnost provozu na silnici, ani žádný majetek. Jsou však ze zbývajících místních stromů nejmohutnější. Jako budoucí náhradu za tyto dožívající stromy se navrhuje v území vysadit 5 – 10 stromů těch dřevin, ve kterých se vytvářejí prostornější dutiny. Nejlepší dřevinou se z tohoto pohledu jeví dub letní (Quercus robur). Je dlouhověký, dorůstá velkých objemů kmene. Vzhledem k jeho stanovištním nárokům by však musel být vysazen až na samý okraj severní hranice PP, nebo ještě výše, v ochranném pásmu PP (obr. 20). Vzhledem ke stanovištním nárokům dubu letního je vhodným místem pro jeho dosadbu pouze severní hranice PP. I zde by však musela být použita kopečková výsadba. Při kopečkové výsadbě je strom vysazován nad úroveň okolního terénu. Používá se v místech zvýšené úrovně podzemní vody. Možným řešením by bylo také vysazení topolu černého (Populus nigra) nebo uvolnění

46

některých exemplářů vrby jívy a zapěstování jejich koruny tak, aby byl umožněn jejich růst a vytvoření silného kmene o větším průměru. Vrba jíva je totiž schopná dorůst až 12 m výšky a kmen může dosáhnout až 50 cm v průměru (HEJNÝ & SLAVÍK 1990). Pro zlepšení aktuální nabídky dutin ke hnízdění a k úkrytu se navrhuje vyvěšení budek. Jako žádoucí se jeví vyvěšení budek pro pěvce (sýkory, lejsky – celkem cca 5 – 10 ks) a pro netopýry (celkem cca 2 – 3 budky). Budky lze vyvěsit na stromy kdekoliv v PP. Důležitá je především orientace budky. Ta by měla směřovat pokud možno k jihovýchodu. Parametry budek (materiál, rozměry, průměr vletového otvoru) i místo jejich upevnění v terénu je vhodné dodržet dle obecně dostupných metodických materiálů (např. www.birdlife.cz, www.ceson.org atd.). Odstranění zařízení ke krmení zvěře – z hlediska vlivu na místní živočichy a biotopy není žádoucí aby se v rámci mysliveckého hospodaření lákala zvěř do PP, nebo se zde dokonce vysazovala (odchované kachny divoké apod.). Proto je navrženo odstranění vozíku sloužícího jako krmiště zvěře. Eliminace invazních druhů živočichů – v současné době nebyly v PP zjištěny nepůvodní invazní druhy živočichů. Pokud by se v rybníce objevily některé druhy zvláště nebezpečných invazních druhů ryb (např. karas stříbřitý, střevlička východní, sumeček americký Ameiurus nebulosus) je nutné podniknout rychlá razantní opatření, která povedou k jejich dostatečné eliminaci. Opatřeními se rozumí při masivnějším výskytu invazních druhů opakované vypuštění a slovení rybí obsádky spojené s ponecháním minimálně 2 týdnů rybníka bez vody. Při podchycení výskytu nepůvodních druhů ryb v počátcích je k jejich eliminaci možné použít přisazení dravých druhů ryb do rybníka. Na potlačení karase stříbřitého se nasazuje štika obecná (Esox lucius) a sumec velký (Silurus glanis), proti střevličce východní je to spíše candát obecný (Sander lucioperca), někdy i okoun říční (Perca fluviatilis).

Pokud se mají zlepšit podmínky přírodní přímo v rybníce, je nutné upravit i rybniční hospodaření (viz kapitola b) Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky).

47

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) Lesy V daných lesních porostech v PP se navrhuje těžba výchovná, zdravotní výběr v celkovém objemu (tj. pro oba lesní pozemky a dobu 10 let) do 10 m3.

Příloha: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů.

b) Rybníky Příloha: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů.

c) Nelesní pozemky Příloha: T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. M3 – Mapa dílčích ploch a objektů.

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Dle ustanovení § 37 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. je ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským

úpravám, k použití chemických prostředků a změnám kultury

pozemku v ochranném pásmu nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

48

Křoviny a les rostoucí v ochranném pásmu přírodní památky Šejval tvoří důležitý prvek ochrany biotopů proti vlivům z okolní zemědělsky silně využívané krajiny (především splachy z okolních polí). Jako takové je nutné je proto zachovat a nekonat v ochranném pásmu žádnou činnost, která by je poškozovala.

Západně od PP v jejím OP je kolem občasného přítoku louka s vlhkomilnou až mezofilní vegetací, částečně zarůstající rákosem obecným a vyššími pcháči (Cirsium spp.). Zárůst vyššími bylinami je omezován kosením. Pro místní bezobratlé živočichy by bylo příznivé, kdyby louka byla pokosena buď mozaikovitě, nebo v pozdějším termínu, tj. až ve druhé polovině září stejně jako mokřadní louky v PP.

Severně od této louky na okraji lesa je situována nekosená louka s vyšší bylinnou vegetací, s kvetoucími pcháči, s plošně rozsáhlými porosty miříkovitých rostlin (Apiaceae) a s kopřivami dvoudomými (Urtica dioica). V letním období slouží jako shromaždiště hmyzu a zdroj nektaru na okolících miříkovitých. Navrhuje se tuto louku začít udržovat. V první fázi by měl být proveden asanační management, tj. plošné pokosení podstatné části plochy ve vegetační sezóně a odstranění biomasy, podle vývoje by měl být zásah zopakován i další sezónu. Následně by měla být louka každoročně kosena ve vegetační sezóně s ponecháváním třetiny plochy nepokosené, tento zbytek by měl být pokosen na podzim (ve druhé polovině září), případně ponechán přes zimu do sezóny následující jako úkryt bezobratlých živočichů (MIKÁT 2012).

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Při srovnání hranic parcel a leteckého snímku lokality (www.cuzk.cz) je zřejmé, že západní část parcely KN č. 117 v k.ú. Radhošť je rozorána a přičleněna k sousednímu poli. Místní louka je přitom v současnosti botanicky nejhodnotnější částí PP. Navrhuje se proto hranici parcely zaměřit v terénu a stabilizovat ji v terénu pruhovým značením na sloupcích umístěných na lomové body.

Hranice chráněného území je v terénu vyznačena červeným pruhovým značením ve shodě s vyhláškou č. 64/2011 Sb. Dvě cedule se státním znakem jsou umístěny na severním

49

a jižním okraji hráze rybníka. Navrhuje se průběžná údržba, oprava, nebo výměna sloupků a cedulí.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území a) Povolení ke kácení dřevin a křovin. Vzhledem k tomu, že křoviny navržené ke smýcení rostou na nelesních pozemcích je jejich výřez podmíněn předchozím povolením podle §8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les se podle § 8 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2. Příslušným orgánem ochrany přírody je Krajský úřad Pardubického kraje.

b) Ohlášení stavby tůní Tvorba nové tůně dle návrhu v kapitole 3.1.1. d), nepodléhá režimu povolení stavby, pokud by ale byla situována mimo parcelu rybníka KN č. 119 vztahuje se na ní povinnost územního souhlasu příslušného stavebního úřadu podle § 76 v souladu s § 96 odst. 2 písm. e) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

c) Změna druhu pozemků Ke zvážení se navrhuje změna druhu pozemku KN č. 120/7 v k.ú Radhošť evidovaného v katastru nemovitostí s druhem pozemku trvalý travní porost, mající však dnes na celé své výměře charakter lesa a navazující na pozemky určené k plnění funkcí lesa (č. 120/5 a 120/6) na druh pozemků: lesní pozemek.

50

d) Kategorizace lesů Navrhuje se lesy v přírodní památce zařadit při zpracování LHP a LHO do kategorie lesů zvláštního určení dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (dále jen zákon o lesích). Dle § 8 odst. 3 zákona o lesích, rozhoduje o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení, z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka, orgán státní správy lesů, kterým je v tomto případě Krajský úřad Pardubického kraje.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka Šejval se nachází mimo centra rekreace. V současnosti není žádným způsobem rekreačně ani sportovně využívána a není proto nutné tuto činnost nijak regulovat.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Území přírodní památky Šejval není vzhledem ke své izolovanosti a neexistenci veřejně přístupných pěšin vhodné pro didaktické využití. Na dvou sloupcích umístěných na okrajích hráze jsou pod státním znakem vyznačujícím přírodní památku též nevelké informační tabule podávající základní informace a stručně popisující přírodní hodnoty přírodní památky. Navrhuje se jejich průběžná údržba, případně obnova, či aktualizace textu.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Navrhuje se zpracování následujících biologických průzkumů (ke konci platnosti tohoto plánu péče): Inventarizační průzkum vyšších rostlin. Inventarizační průzkum obratlovců. Entomologický

inventarizační

průzkum

-

především

vážky (Odonata) a motýli

(Lepidoptera).

51

Dále se navrhuje: Pravidelné nejméně 2x ročně měření průhlednosti vody a kontrolní odchyt zooplanktonu. První měření by mělo proběhnout v první polovině května a druhé ve třetí dekádě června. Pokud bude rybník odbahněn, je potřeba v rámci přípravy záměru zajistit průzkum sedimentů dna rybníka (mocnost, složení apod.)

52

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Geodetické práce (ZPMZ) – 40 m Označení jižní části hranice přírodní památky pomocí sloupků především v lomových bodech – 4 ks Oprava a obnova pruhového značení hranic – cca 850 m Oprava a obnova hraničních sloupků a cedulí se státním znakem Zhotovení tůně včetně výřezu dřevin a přípravy plochy – cca 15 m2 Zatravnění zorané části parcely p.č. 117 – cca 120 m2 Doplnění dřevin (dub letní, topol černý), ochrana a následná péče – 5 ks, poloodrostek, nebo odrostek Výsadba pásu křovin podél pole na jihu území – 35 m Umístění 13 ks budek pro ptáky a netopýry Odstranění zařízení (starý vozík) pro přikrmování zvěře Botanický průzkum Vertebratologický průzkum Entomologický průzkum (vážky, motýli) Průzkum sedimentů dna Částečné odbahnění rybníka (rozsah opatření nelze dopředu odhadnout, bude záviset na výsledcích specializované studie a množství zajištěných finančních prostředků). Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) -------------------

540,800.-

----------

1.275,-

----------

4.000,-

----------

5.500,-

-------------------

670,8.100,-

----------------------------

8.400,1.900,2.000,-

----------------------------------------------

12.000,12.000,18.000,15.000,-

----------

90.185,-

Opakované zásahy Kosení dvou slatinných luk (lehká mechanizace, ručně) – 0,1265 ha Výřez křovin na jihu území – cca 250 m2 Pravidelné měření průhlednosti vody a kontrolní odchyty zooplanktonu – 2x ročně Likvidace geograficky nepůvodních druhů (rozsah opatření nelze přesně odhadnout, je závislé od aktuálního výskytu nepůvodních druhů), podle potřeby – v průměru 1x za 5 let Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

1.850,-

18.500,-

900,600,-

1.800,6.000,-

-

-

26.300,----------

116.485,-

53

4.2 Použité podklady a zdroje informací BARUŠ V., OLIVA O. (eds.), 1995: Fauna ČR a SR Mihulovci Petromyzontes a ryby Osteichthyes (2). Academia, Praha. CZUDEK T. a kol., 1976: Regionální členění reliéfu. Geografický ústav ČSAV, Brno. DAŇKOVÁ H., HANZEL V. a kol., 1981: Mapa odtoku podzemní vody ČSSR. Ústřední hydrometeorologický ústav, Praha. FALTYS V., 1995: Přehled vyhynulých, nezvěstných a ohrožených taxonů cévnatých rostlin na území východních Čech. AOPK ČR středisko Pardubice, Pardubice. FALTYSOVÁ H., 2002: Chráněná území okresu Pardubice. In Chráněná území ČR Pardubicko. Praha : AOPK ČR a EkoCentrum Brno. Svazek IV. FALTYSOVÁ H., ŘÁDEK L., VOŘÍŠKOVÁ K., 2004: Národní přírodní památka Šejval Plán péče 2005 – 2014. AOPK ČR Praha. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. FARKAČ J., KRÁL D. a ŠKORPÍK M. (eds.), 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates. AOPK ČR, Praha. FRANKO O., HAZDROVÁ M. a kol., 1966: Hydrogeologická mapa ČSSR. Ústřední ústav geologický, Praha. FUSÁN O., KODYM O., MATĚJKA A., URBÁNEK L. (eds.), 1967: Geologická mapa ČSSR 1 : 500 000, Ústřední ústav geologický, Praha. HEJNÝ S., SLAVÍK B. (eds.), 1987: Květena České socialistické republiky I. Academia, Praha. HEJNÝ S., SLAVÍK B. (eds.), 1990: Květena České socialistické republiky II. Academia, Praha. HUDEC K. (eds.), 1983: FAUNA ČSSR. Ptáci – Aves III/1. Academia, Praha. HUDEC K., ŠŤASTNÝ K (eds.), 2005: FAUNA ČR. Ptáci – Aves 2/1. Academia, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. (eds.), 2001: Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. KULDA P., 2011: Územní plán Radhošť. Tipos, depon.MěÚ Vysoké Mýto. MIKÁT M., 2012: Výsledky průzkumu fauny ve dne aktivních motýlů (Lepidoptera: Zygaenidae a Papilionoidea) v PP Šejval v roce 2012. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. MILUŠKA R. a kol. 1972: Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Academia, Praha.

54

MOCEK B., 2012: Vážky (Odonata) přírodní památky Šejval. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. NEUHÄUSLOVÁ Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Academia, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (eds.), 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky, Obratlovci. Red List of Threatened Species in the Czech Republic Vertebrates. Die Rote Liste der gefärdeten Arten der Tschechischen Republik Der Wirbeltiere. AOPK ČR, Praha. PROCHÁZKA F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha. QUITT E., 1970: Mapa klimatických oblastí ČSSR. Geografický ústav ČSAV Brno. RUSŇÁK J., 2011: Botanický průzkum PP Šejval včetně návrhu managementových opatření. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. ZAVADIL V., SÁDLO J., VOJAR J (eds.), 2011: Biotopy našich obojživelníků a jejich management. Metodika AOPK ČR, Praha.

Nařízení č. 85/1981 Sb. o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy Vyhláška č. 26/2007 Sb. kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška). Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Usnesení Okresního národního výboru č. 132 ze dne 12. května 1982: Chráněný přírodní výtvor „Šejval“. Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v úplném znění. Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), v úplném znění. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon), v úplném znění.

55

Internet: AOPK ČR, mapový server: http://mapy.nature.cz. Česká Geologická služba: http://www.geology.cz (geologická mapa 1:50 000) Český úřad zeměměřičský a katastrální: http://www.cuzk.cz Informace o obcích a městech v ČR: http://www.obceamesta.info Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně: http://www.geolab.cz Pardubický kraj: http://www.pardubickykraj.cz Úhul Myslivost WMS: http://geoportal 12.uhul.cz/cgi-bin/honitby.asp?Service=WMS& Ústav územního rozvoje: http://www.uur.cz.

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka CDS – cílová druhová skladba EVL – evropsky významná lokalita, viz § 45a zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v úplném znění GIS – geografický informační systém CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod, viz § 28 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, v úplném znění. JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa KN – katastr nemovitostí LHC – lesní hospodářský celek LHO – lesní hospodářské osnovy LHP – lesní hospodářský plán OPRL – oblastní plán rozvoje lesů PO – ptačí oblast, viz § 45e zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (v úplném znění) PP – přírodní památka, v tomto plánu péče je pod touto zkratkou vždy myšlena přírodní památka Šejval SLT – soubor lesních typů ÚHUL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů WMS – Web Map Services (webové mapové služby)

56

ZCHÚ – zvláště chráněné území, viz § 14 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (v úplném znění) ZO – zařizovací obvod ZPMZ – záznam podrobného měření změn

4.4. Autor plánu péče o.s Centrum ochrany přírody Ing. Ilona Rusňáková (eds.) Náměstí č.p. 50 538 25 Nasavrky Zpracováno listopad 2012.

5. Obsah 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ ....................................................................... 2 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................... 2 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ ...................................................................................................................... 2 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ................................................ 3 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA........................................................................................... 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI .................................................................................... 4 1.6 KATEGORIE IUCN....................................................................................................................................... 5 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ ........................................................................................................................ 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu............................................................................. 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 6 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL ANEBO PO, SE KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU ............................................ 6 1.9 CÍL OCHRANY .............................................................................................................................................. 7 2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY ... 7 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ............................................... 7 a) Geologie...................................................................................................................................................... 7 b) Geomorfologie ............................................................................................................................................ 8 c) Pedologie .................................................................................................................................................... 9 d) Hydrogeologie a hydrologie ..................................................................................................................... 10 e) Podnebí ..................................................................................................................................................... 10 f) Rostlinstvo................................................................................................................................................. 11 g) Živočichové .............................................................................................................................................. 14 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI .......................................................................................................... 18 a) Ochrana přírody ........................................................................................................................................ 20 b) Lesní hospodářství .................................................................................................................................... 21 c) Zemědělské hospodaření........................................................................................................................... 21 d) Rybníkářství.............................................................................................................................................. 22

57

e) Myslivost .................................................................................................................................................. 25 f) Rekreace a sport ........................................................................................................................................ 27 g) Jiné způsoby využívání............................................................................................................................. 27 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY ............................. 28 a) Ochrana přírody ........................................................................................................................................ 28 b) Územně plánovací dokumentace .............................................................................................................. 28 c) Územní systém ekologické stability.......................................................................................................... 28 d) Lesní hospodářství .................................................................................................................................... 28 e) Myslivost .................................................................................................................................................. 28 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH........................................ 29 2.4.1 Základní údaje o lesích......................................................................................................................... 29 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ....................................................................... 30 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ............................................................................................ 31 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích................................................................................................. 31 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............................................................................................................................. 35 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE ......................... 38 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ .................................................................................................................... 39 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ..................................... 39 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ..................................................... 39 a) Péče o lesy................................................................................................................................................. 39 b) Péče o rybníky (nádrže) a vodní toky ....................................................................................................... 41 c) Péče o nelesní pozemky ............................................................................................................................ 42 d) Péče o rostliny........................................................................................................................................... 44 e) Péče o živočichy ....................................................................................................................................... 46 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................................................... 48 a) Lesy........................................................................................................................................................... 48 b) Rybníky .................................................................................................................................................... 48 c) Nelesní pozemky....................................................................................................................................... 48 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ ....................................................................................................................................... 48 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU .............................................................................................. 49 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ .......................................... 50 a) Povolení ke kácení dřevin a křovin. .......................................................................................................... 50 b) Ohlášení stavby tůní.................................................................................................................................. 50 c) Změna druhu pozemků.............................................................................................................................. 50 d) Kategorizace lesů...................................................................................................................................... 51 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ..................... 51 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................ 51 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ .................................. 51 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ................................................................................................................................... 53 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ........................................................................................................ 53 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ.............................................................................................. 54 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ............................................................................................................ 56 4.4. AUTOR PLÁNU PÉČE .................................................................................................................................. 57 5. OBSAH………................................................................................................................................................. 57 SOUČÁSTÍ PLÁNU PÉČE JSOU DÁLE TYTO PŘÍLOHY ........................................................................................ 59

58

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická

59

Tabulka T 1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních i lesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich. Označení plochy nebo objektu Dílčí plocha 1

Dílčí plocha 2

Dílčí plocha 3

Dílčí plocha 4

60

Název

Výměra (ha)

rybník, volná vodní hladina

0,5262

litorální porosty

0,7629

keřový a lesní porost

0,9212

slatinné louky

0,1265

Stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče

Doporučený zásah

Naléhavost

eutrofní rybník s dlouhodobě nadměrným vyžíracím tlakem rybí obsádky, cílem je umožnění rozvoje natantní i submerzní vegetace, u tůně je cílem znovuobjevení se prustky obecné

úprava rybničního hospodaření vybudování tůně (alternativa k tůni v dílčí ploše č. 3) odbahnění rybníka

3

nenavrhuje se žádný zásah

-

dosadba dubů letních nebo topolů černých – 5 sazenic

2

vybudování tůně o ploše cca 15 m2

2

odstranění křovin mezi jižní mokřadní loukou a litorálními porosty uvolnění z okolního porostu 3 – 5 stromů v případě přísušků kosení ručně vedenou mechanizací jinak křovinořezem vytyčení a stabilizace hranice západního okraje parcely KN č. 117 v terénu

2

listopad březen

1x za 3 roky

2

listopad březen druhá polovina září leden – prosinec

1x za 5 roků

v porostu naprosto dominuje orobinec širolistý, porosty rostou na hloubce vody cca 0 – cca 40 cm (myšleno za provozní hladiny), cílem je jejich zachování v nezměněném rozsahu keře jsou rozvinuté na jižní a jihozápadní straně lokality, rostou zde převážně vrby, keře tvoří jen obtížně průchozí spleť větví a kmenů, ve východní polovině severního břehu rybníka roste více méně stejnověký, mladý porost olše lepkavé, jen řídce jsou zde přítomny jiné dřeviny, např. jasan ztepilý, cílem je zlepšení podmínek pro živočichy a pokus o návrat prustky obecné

slatinné louky, severní louka je pod silným tlakem rákosu obecného, do jižní se šíří křovité vrby, v současné době jde z botanického hlediska o nejhodnotnější části PP, cílem je zachování vysoké druhové bohatosti luk a blokování sukcesního stádia,

Termín provedení

Interval provádění

1

-

2

září – listopad září – listopad -

po celou dobu platnosti plánu péče 1x za 10 let

1

2

duben – květen, říjen – listopad září – listopad

1x za 20 - 30 let -

1x za 10 let

1x za 10 let

1x ročně

1x za 20 let

zatravnění v současnosti zorané části jižní louky má zvětšit plošnou výměru louky

zatravnění zorané části parcely KN č. 117 – 120 m2 vysázení jedné řady keřů podél západní hranice parcely KN č. 117 – 35 m,

2 2

duben – květen březen duben

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný.

61

1x za 20 let 1x za 20 let