Plán péče o evropsky významnou lokalitu
Kunětická hora na období 2014-2022
Centrum ochrany přírody, Náměstí 50, 538 25 Nasavrky http://cop.iprofil.cz
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1
1.1 Základní identifikační údaje Navrhovaná kategorie ochrany: Přírodní památka Název území: Kunětická hora
1.2 Údaje o lokalizaci území Kraj: Pardubický Okres: Pardubice Obec s rozšířenou působností: Pardubice Obec s pověřeným obecním úřadem: Pardubice Obec: Ráby Katastrální území: Ráby (737194) Obr. 1: Orientační mapa širšího rámce území s vyznačením EVL (viz příloha M 1).
Příloha č. M1: Mapa širších vztahů
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
2
Katastrální území: Ráby (737194)
Číslo Výměra parcely Číslo Číslo parcely Způsob využití parcely Druh pozemku listu podle PK pozemku podle podle podle KN vlastnict celková nebo jiných KN v ZCHÚ KN ví podle KN evidencí (m2) (m2) 162/2
lesní pozemek
PUPFL
1029
652
652
162/3
lesní pozemek
PUPFL
1029
114
114
162/4
lesní pozemek
PUPFL
1029
24
24
162/5
lesní pozemek
PUPFL
162
637
637
163/1
trvalý travní porost
10002
84
84
163/2
trvalý travní porost
1
182
182
163/3
trvalý travní porost
1
21
21
163/4
trvalý travní porost
471
172
172
163/5
trvalý travní porost
162
2598
2598
164/3
ostatní plocha
162
392
392
165/1
ovocný sad
162
149103
140438
165/10
zahrada
1
164
164
165/11
zahrada
1
498
498
165/12
zahrada
1
145
145
165/13
zahrada
1
217
217
165/14
zahrada
1
197
197
165/15
zahrada
1
66
66
165/16
zahrada
1
7
7
165/17
zahrada
1
151
151
165/18
zahrada
384
41
41
165/19
zahrada
162
820
820
165/2
ovocný sad
162
25913
25913
165/20
zahrada
162
46
46
165/21
zahrada
162
5
5
165/22
zahrada
175
258
258
165/23
zahrada
978
56
56
165/4
zahrada
162
14
14
165/5
zahrada
10001
39
39
165/6
zahrada
10001
330
330
165/7
zahrada
683
117
117
165/8
zahrada
1
201
201
165/9
zahrada
1
78
78
175/1
zahrada
162
15975
15975
175/10
zahrada
školka
10
69
69
175/11
zahrada
školka
1052
70
70
175/12
zahrada
školka
21
77
77
3
ostatní komunikace
Číslo Výměra parcely Číslo Číslo parcely Způsob využití parcely Druh pozemku listu podle PK pozemku podle podle podle KN vlastnict celková nebo jiných KN v ZCHÚ KN ví podle KN evidencí (m2) 2 (m ) 175/13
zahrada
školka
913
130
130
175/14
zahrada
školka
914
207
207
175/15
zahrada
školka
286
259
259
175/16
zahrada
školka
162
6
6
175/18
zahrada
162
10
10
175/19
zahrada
1
282
282
175/2
zahrada
931
264
264
175/20
zahrada
1
28
28
175/21
zahrada
916
54
54
175/22
zahrada
917
122
122
175/23
zahrada
918
195
195
175/24
zahrada
470
217
217
175/25
zahrada
883
206
206
175/26
zahrada
10
117
117
175/27
zahrada
1052
129
129
175/28
zahrada
21
145
145
175/29
zahrada
913
270
270
175/30
zahrada
914
169
169
175/31
zahrada
931
193
193
175/32
zahrada
286
172
172
175/33
zahrada
978
1
1
175/4
zahrada
školka
1
114
114
175/5
zahrada
školka
916
119
119
175/6
zahrada
školka
917
175
175
175/7
zahrada
školka
918
131
131
175/8
zahrada
školka
470
82
82
175/9
zahrada
školka
833
64
64
183/10
zahrada
162
2877
2877
183/11
zahrada
80
1
1
183/12
zahrada
162
69
69
183/2
zahrada
384
14649
14649
183/3
ovocný sad
384
7478
7478
183/8
zahrada
1
153
153
183/9
zahrada
1
72
72
22/5 30/1
zahrada
162
12
12
zahrada
1
508
508
30/2
zahrada
1
1
1
30/3
zahrada
1
252
252
4
školka
Číslo Výměra parcely Číslo Číslo parcely Způsob využití parcely Druh pozemku listu podle PK pozemku podle podle podle KN vlastnict celková nebo jiných KN v ZCHÚ KN ví podle KN evidencí (m2) 2 (m ) 30/4 30/5 30/6 30/7
ovocný sad
162
8793
8793
zahrada
162
31
31
zahrada
162
196
196
zahrada
929
8
8
35/1
ostatní plocha
neplodná půda
1
10
10
35/2
ostatní plocha
neplodná půda
162
3704
3704
358/10 358/11 358/12 358/13 358/14 358/5 358/6
ostatní plocha
ostatní komunikace
10002
78
78
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
374
374
ostatní plocha
ostatní komunikace
471
119
119
ostatní plocha
ostatní komunikace
471
68
68
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
332
332
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
16
16
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
54
54
368/3
vodní plocha
koryto toku
162
280
280
368/6
vodní plocha
koryto toku
162
12
12
368/7
vodní plocha
koryto toku
1
183
183
368/22
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
9
9
368/23
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
25
25
368/25
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
31
31
368/26
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
51
51
37/1
ovocný sad
929
3080
3080
37/3
ostatní plocha
neplodná půda
929
1865
1865
37/4
ostatní plocha
jiná plocha
471
30
30
37/5
ostatní plocha
neplodná půda
162
83
83
37/6
zahrada
162
288
288
37/7
zahrada
929
139
139
37/8
zahrada
1
275
275
376/10
ostatní plocha
ostatní komunikace
1
91
91
376/11
ostatní plocha
ostatní komunikace
1
24
24
376/12
ostatní plocha
ostatní komunikace
1
39
39
376/13
ostatní plocha
ostatní komunikace
10002
77
77
376/14
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
361
361
376/15
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
27
27
376/16
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
39
39
376/2
ostatní plocha
ostatní komunikace
10002
395
395
376/4
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
556
556
376/8
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
377
377
376/9
ostatní plocha
ostatní komunikace
10001
63
63
5
Číslo Výměra parcely Číslo Číslo parcely Způsob využití parcely Druh pozemku listu podle PK pozemku podle podle podle KN vlastnict celková nebo jiných KN v ZCHÚ KN ví podle KN evidencí (m2) 2 (m ) 377/3
ostatní plocha
ostatní komunikace
10002
135
135
377/6
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
3674
1374
378/2
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
214
74
378/3
ostatní plocha
ostatní komunikace
1
2297
2297
378/4
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
214
214
378/5
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
73
73
378/6
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
1214
1214
378/7
ostatní plocha
ostatní komunikace
162
17
17
378/8
ostatní plocha
ostatní komunikace
238
9
9
43/1
trvalý travní porost
1
17
17
43/2
trvalý travní porost
1
116
116
43/3
trvalý travní porost
1
45
45
43/4
trvalý travní porost
162
37
37
43/5
trvalý travní porost
162
1
1
43/6
trvalý travní porost
162
377
377
43/7
trvalý travní porost
471
3
3
43/8
trvalý travní porost
929
43
43
43/9
trvalý travní porost
929
36
36
46/3
ostatní plocha
neplodná půda
471
1470
1470
46/4
ostatní plocha
neplodná půda
1
1
1
46/5
ostatní plocha
neplodná půda
162
38
38
46/6
ostatní plocha
neplodná půda
929
56
56
52/1
ovocný sad
471
21031
21031
52/2
zahrada
1
73
73
54/1
ostatní plocha
ostatní komunikace
903
376
376
54/2
ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří
ostatní komunikace
471
85
85
162
104
104
162
15
15
283420
272315
st. 218 st. 328 Celkem
*Zjištěno geodetickým zaměřením Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
6
ZCHÚ
OP
Způsob využití
ZCHÚ
plocha v ha
plocha v ha
pozemku
plocha v ha
lesní pozemky
vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky- zahrada zastavěné ostatní plochy
0,1427 0,0475
0
0
0,3732
0
0
0
4,3106
0
0,0119
0
1,6723
0,5 928
zamokřená plocha
0
rybník nebo nádrž
0
vodní tok
0,0475
neplodná půda
0,7227
ostatní využití
plocha celkem (ha)
27,2315
způsoby
0,9496
0, 5 928
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Území se nepřekrývá se žádnou ZCHÚ ani územím Natura 2000.
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace (návrh) 1.7 Předmět ochrany 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu - saproxylický hmyz, zejména páchník hnědý (jakožto evropsky významný druh); - savci a ptáci vázaní na porosty starých doupných stromů; - zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin vázané na skalní útvary, suché trávníky a staré sady. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Předmětem ochrany nejsou žádné ekosystémy.
7
B. druhy
Název druhu
Aktuální Stupeň početnost nebo ohrožení. vitalita populace v ZCHÚ
Jedinci, velice Páchník hnědý (Osmoderma eremita) slabá současná populace
Popis biotopu druhu, další poznámky
silně ohrožený Výskyt páchníka hnědého byl potvrzen na základě nálezu trusu v jediném stromě, a to ve staré třešni v sadu na jižním okraji EVL. Potenciální výskyt ve starých ovocných stromech po uvolnění z keřových náletů.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území se nepřekrývá s žádným ZCHÚ, EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany - zachování významného a trvalého biotopu páchníka hnědého (Osmoderma eremita), - zachování a podpora biotopu ptáků a savců vázaných na listnaté doupné stromy - zachování a podpora zde se vyskytujících zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin
8
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Kunětická hora se zříceninou hradu na svém vrcholu je dominantou a symbolem krajiny Pardubicka i celého východního Polabí. Se svými 304 metry nadmořské výšky vyčnívá o celých 75 metrů nad úroveň okolní rovinaté krajiny, takže je dobrým a z daleka viditelným orientačním bodem, nejvyšším v Pardubické kotlině. Jedná se o tzv. lakolit, který vzniká utuhnutím magmatu těsně pod povrchem Země a následným jeho odkrytím při odnosu okolních sedimentů. Magma z hlubin Země při třetihorním alpínském vrásnění pronikalo svrchnokřídovými sedimenty, které pokrývaly celé Polabí, ovšem nedostalo se až na povrch a utuhlo ve tvaru bochníku. Teprve při následném odnosu sedimentů řekou - tj. poměrně měkkého a nezpevněného materiálu z okolí “budoucí” Kunětické hory - došlo k postupnému obnažování odolného magmatického tělesa. S postupným snižováním dna Pardubické kotliny, spojeném s odnosem materiálu Labem, se zvýrazňovala dominantní poloha Kunětické hory v okolní nížině. Masiv Kunětické hory je tvořen tefritoidním fonolitem (znělcem), místy jsou zřetelné polohy porcelanitu, tedy slínovců (opuky) kontaktně metamorfovaných vystupujícím žhavým magmatem. Díky geologickému podkladu i své konfiguraci se Kunětická hora značně odlišuje od okolního rovinatého a usazeninami tvořeného terénu. Této odlišnosti odpovídá i velmi svérázná druhová skladba rostlin a živočichů, z nichž mnohé druhy jsou z Pardubicka (často i z východních Čech) známy pouze odsud. Kunětická hora byla ovšem jediná, která v širokém okolí úrodného Polabí mohla člověku poskytnout kámen. V souvislosti s výstavbou železnice Praha - Olomouc a s tím spojené velké poptávce po kvalitním stavebním kameni došlo v polovině 19. století k otevření nového lomu na jižním svahu a k velmi intenzívní těžbě. To zničilo nejvýhodnější stepní biotopy rostlin a živočichů. Další výraznou potřebu kunětickohorského znělce představovala výstavba a údržba silniční sítě, budované v průběhu 19. století. Těžba kamene byla zastavena až v roce 1912. Byl tím sice zachován vrchol Kunětické hory, ale z hlediska biologického již právě ty nejcennější plochy jižních stepních svahů byly nenávratně zničeny. Původní květena Kunětické hory je velmi zajímavá, obsahuje celkem přes 300 druhů vyšších rostlin, z nichž je množství druhů jinde na Pardubicku nevídaných, např. rožec krátkoplátečný (Cerastium brachypetalum), konopice úzkolistá (Galeopsis angustifolia), lomikámen tříprstý (Saxifraga tridactylites), lipnice cibulkatá (Poa bulbosa) a další. Z lišejníků zde v období mezi světovými válkami byl objeven druh Lecidea atomaria, který zde má jedinou lokalitu na území Čech. Na jediném místě ve východních Čechách zde roste parazitická záraza Bartlingova (Orobanche bartlingii), která parazituje na žebřici horní (Libanotis montana). Z mnoha druhů rostlin, které zde ještě poměrně nedávno hojně rostly, lze jmenovat např. vzácné vstavače - vstavač obecný (Orchis morio), švihlík krutiklas (Spiranthes spiralis), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) nebo vstavač osmahlý (Orchis ustulata). Posledním místem na Pardubicku, kde vstavač osmahlý rostl, byla právě Kunětická hora. Jeho lokalita zde se zdála být chráněna před škodlivými vlivy. V 80. letech 20. století vymizel ovšem i na Kunětické hoře. Jedná se s největší pravděpodobností o ztrátu nevratnou, proto tento druh již nadále nelze uvádět v seznamu květeny Pardubicka. Ve snaze obohatit flóru této význačné lokality byla zde ve 30. letech 20. století provedena výsadba přibližně 100 exotických druhů, do té doby pěstovaných u nás pouze v zahrádkách. Patří k nim např. mochna křovitá (Potentilla fruticosa), několik druhů skalníků (Cotoneaster), celá řada druhů dřišťálů (Berberis), sakury (Prunus serrulata), tařice zední (Alyssum murale), yzop barvířský (Hyssopus officinalis), plamenka plazivá (Phlox subulata), růže svraskalá
9
(Rosa rugosa) a další. Tyto cizí elementy jednak poměrně agresivně vytlačily část původní přirozené květeny Kunětické hory a částečně se s ní smísily, takže nynější flóra dnes tvoří velice nesourodý celek dosti vzdálený dřívější druhové bohatosti této význačné xerotermní lokality (PROCHÁZKA a SKLENÁŘ 1970 in LEMBERK 2007). Předmětem ochrany je zejména lokalita páchníka hnědého (Osmoderma eremita), tedy zejména starý ovocný sad založený r. 1930, ovšem ochranu si zasluhují rovněž svahy hradního vrchu a lomová stěna. Nadmořská výška leží v intervalu 230 až 304 metrů nad mořem. Celé sledované území je součástí čtverce 5960 mezinárodní sítě mapování živočichů a rostlin. Klimaticky spadá EVL Kunětická hora do mírně teplé oblasti a do okrsku B2 mírně teplý, mírně suchý. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 7,8 °C a roční úhrn srážek činí cca 640 mm (VESECKÝ et al. 1958, QUITT 1971, TOLASZ et al. 2007). (LEMBERK 2007) EVL Kunětická hora se od ostatních EVL v Pardubickém kraji se stejným předmětem ochrany výrazně liší. Je to jednak morfologií, co je ale podstatnější, je to druh dřevin, ve kterých by měl páchník hnědý žít. V dané EVL prakticky nerostou mohutní jedinci druhů dřevin, ve kterých se vytvářejí velké centrální dutiny ve kmeni a ve kterých lze místy najít páchníka hnědého ve velkém počtu jedinců, jako jsou lípy, duby, nebo i buky a vrby. Více méně všechny potenciální stromy vhodné v současné době svým stářím jako biotop tohoto druhu zvířete jsou zde ovocné dřeviny, tzv. vysokokmeny. U ovocných dřevin jen výjimečně přesahuje průměr kmene půl metru. Stejně tomu tak je i v dané EVL. Ačkoliv stromy dosahují na svůj druh značného stáří, mohutnost jejich kmene (až na ojedinělé výjimky) není dostatečná pro vytvoření rozsáhlých dutin. Z toho vyplývají obecné podmínky, pro místní výskyt páchníka hnědého a charakteristika jeho místní populace – vzhledem k menším dutinám nelze v současné době, ani v blízké budoucnosti očekávat početně velmi silnou populaci. Pokud by jeho populace prosperovala, byla by odkázána na řadu menších osvětlených dutin v ovocných stromech, nejčastěji třešní a jabloní. Nevýhodou u ovocných stromů je, že v nich dutiny často vznikají v nejhořejší části kmene v místech ran po odříznutých, nebo pokud byly stromy neudržovány v ranách, po vylomených kosterních větvích. Přístup do dutin pak směřuje šikmo vzhůru, nebo i kolmo vzhůru. Nevýhodou takové orientace je, že do dutiny zatéká ve větším množství dešťová voda a trouch v dutině bývá rozmočen, a to vzhledem k malému rozsahu dutiny a k malému množství trouchu v ní, v celém svém objemu. V zimních měsících pak tato voda zmrzne na led a sní případní zazimovaní bezobratlí živočichové. Specialitou dané EVL pak je, že většina místních ovocných stromů je dosti stará, některé stromy již na hranici své životnosti. Takové stromy rostoucí v blízkosti cest musí být z bezpečnostních důvodů pravidelně odstraňovány, čímž dochází k umenšování počtu potenciálních biotopů vhodných pro páchníka hnědého. Mimo cesty lze pak najít i rozpadající se torza, vyvrácené, či polovyvrácené stromy atp. (RUSŇÁKOVA [ed.] 2012)
10
Přehled zvláště chráněných druhů Název druhu
Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
čmelák (Bombus spp., nejméně 5 druhů: čmelák lesní B. sylvarum, čmelák luční B. pratorum, čmelák polní B. pascuorum, čmelák skalní Bombus lapidarius, a čmelák ze skupiny č. zemního B. terrestris ) drabčík huňatý (Emus hirtus)
desítky ohrožený (RUSŇÁKOVÁ eds. 2012, SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008)
nehojný (SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008) pravděpodobné jestřáb lesní (Accipiter hnízdění jednoho gentilis) páru v sousedství EVL (RUSŇÁKOVÁ eds. 2012) ještěrka obecná (Lacerta desítky jedinců (RUSŇÁKOVÁ. agilis) eds. 2012) hnízdění kolem 25 kavka obecná (Corvus párů v sousedství monedula) EVL (RUSŇÁKOVÁ eds. 2012) hnízdění 1 páru v krutihlav obecný (Jynx roce 2007 torquilla) (LEMBERK 2007) hnízdění až 3 párů lejsek šedý (Muscicapa (RUSŇÁKOVÁ eds. striata) 2012, LEMBERK 2007) nehojný lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) (SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008) desítky motýlů modrásek očkovaný (Maculinea teleius) (SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008) (LEMBERK 2007) netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) netopýr rezavý (Nyctalus (LEMBERK 2007) noctula) (LEMBERK 2007) netopýr večerní (Eptesicus serotinus)
11
Kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
ohrožený
ohrožený
silně ohrožená silně ohrožená
Popis biotopu druhu, další poznámky létá na loukách i v přilehlých křovinách a lesích, hnízdo si staví v dutinách v zemi, nebo hromadách kamení, ve zdech nebo i ve starých hnízdech veverek
závislý na pastvě skotu, loví v trusu larvy koprofágních brouků, nalezen na hranicích EVL na komunikaci východně od hradu EVL využívá jako loviště, pravděpodobně hnízdí v těsném sousedství, západně od EVL, hnízdo bývá umístěno na jehličnatých stromech výskyt plošně na otevřených výsušných plochách, hojněji při patě lomu a v sousedství EVL při patě hradebních zdí hnízdění v sousedství EVL na hradním paláci
silně ohrožený
hnízdí ve stromových dutinách, zjištěn na severních svazích
ohrožený
obývá okraje lesa, hnízdo si staví v polodutinách
silně ohrožený
obývá otevřená a polootevřená stanoviště, odchycen na jihozápadním skalnatém svahu
silně ohrožený
nacházen na vlhkých loukách východně oplocené části na severu EVL, vyžaduje sečené louky s krvavcem totenem a hnízdy mravenců rodu Myrmica úkryty hledá ve štěrbinách zdí i v dutinách stromů mateřské kolonie mohou být ukryté v dutinách starých stromů loví ve vzdušném prostoru nad EVL
silně ohrožený silně ohrožený silně ohrožený
netopýr vousatý/Brandtův (Myotis mystacinus/Brandtii) otakárek fenyklový (Papilio machaon) páchník hnědý (Osmoderma eremita) plch velký (Glis glis) prskavec větší (Brachinus crepitans) ropucha obecná (Bufo bufo) ropucha zelená (Bufo viridis)
(LEMBERK 2007)
silně ohrožený
(SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008) vzácný (RUSŇÁKOVÁ eds. 2012) silná, stabilní populace (LEMBERK 2007) nehojný (SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008) (LEMBERK 2007)
ohrožený silně ohrožený
larvy se vyvíjejí v trouchu v dutinách listnatých stromů
ohrožený
žije v listnatých lesích, hnízdo si staví v korunách stromů, může obývat i půdy lidských stavení doložen na ruderálním stanovišti na navážce východně od třešňového sadu a v těsném sousedství EVL u hradní studny v EVL pouze v terestrické části života, nemá zde vhodné místo pro rozmnožování opakovaně nalezena na západním okraji EVL, rozmnožuje se v dočasných vodních plochách na pastvinách západně od EVL hnízdí ve štěrbinách zdí na hradním paláci
ohrožený
ohrožená
do 10 – 20 jedinců silně ohrožená (RUSŇÁKOVÁ eds. 2012)
hnízdí v těsném ohrožený sousedství EVL do 5 párů (RUSŇÁKOVÁ eds. 2012, LEMBERK 2007) silně ohrožený slepýš křehký (Anguis stabilní populace (LEMBERK 2007) fragilis) rorýs obecný (Apus apus)
ťuhýk obecný (Lanius nepravidelné hnízdění 1 páru collurio) (LEMBERK 2007) stabilní populace užovka hladká (LEMBERK 2007, (Coronella austriaca) MOCEK 2008 in verb.) užovka obojková (Natrix nehojná (LEMBERK 2007) natrix) pravidelné hnízdění výr velký (Bubo bubo) 1 páru nehojný zlatohlávek tmavý (RUSŇÁKOVÁ eds. (Oxythyrea funesta) 2012, SAMKOVÁ & MIKÁT & MOCEK 2008)
zaznamenán opakovaně detektorem ultrazvuku, v něm nejde tento podvojný druh odlišit, mateřské kolonie bývají umístěny v dutých stromech luční porosty na JV území s výskytem živných rostlin z čeledi miříkovitých
zastižen na úpatí lomové stěny
ohrožený
v roce 2007 zjištěno hnízdění 1 párů v křovinách v EVL
silně ohrožená
dává přednost křovinatým výslunným stráním s dobrými možnostmi úkrytu (kamenné snosy apod.)
ohrožená
výskyt je vázán na populaci žijící podél Labe v roce 2012 pravděpodobně hnízdil na horní hraně lomu nad amfiteátrem luční společenstva, brouk saje na květech bylin, larva prodělává vývoj na sušších místech v půdě, kde okusuje kořeny rostlin
ohrožený ohrožený
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Evropsky významná lokalita Kunětická hora byla navržena do soustavy Natura 2000 pro ochranu páchníka hnědého (EVL č. CZ0533309). Snahy o ochranu tohoto území se datují již do období po 2. světové válce, ovšem nikdy nebyly naplněny. 12
V roce 2011 byl pod názvem „Obnova krajinných struktur a podpora přírodních biotopů Kunětické hory“ zpracován občanským sdružením DAPHNE ČR podrobný projekt na obnovu místních biotopů, který zohledňuje jak potřeby ochrany památek, tak i turistické zájmy. Hlavním úkolem vyplývajícím z tohoto projektu je obnova sadů v EVL a celková koncepce péče o biotopy Kunětické hory (pastva, kosení, výsadby, péče o keřové porosty apod.). Tento projekt významě převyšuje úroveň plánu péče o tuto EVL, který stanovuje zásady, jak v EVL hospodařit, aby tím byla podpořena místní populace páchníka hnědého. Celou zmíněnou studii lze s ohledem na zájmy stanovené zřízením EVL zcela podpořit a doporučit k realizaci. Tato studie není v rozporu s tímto plánem péče.
b) lesní hospodářství c) Zemědělství
Přírodní podmínky na kopci doznaly v posledním století významných změn. Ještě před první světovou válkou byl kopec holý. Mezi válkami byly na svazích kolem hradu činností nového majitele, a to pardubického muzejního spolku, vysázeny ovocné sady. Jejich účelem bylo vytvoření příjemného prostředí pro krátkodobou příměstskou rekreaci. Od osmdesátých let se v souvislosti s uzavřením hradu přestaly okolní sady na většině jejich plochy udržovat. Vlivem nehospodaření začaly poměrně velmi rychle zarůstat náletovými stromy a křovinami. Porost na svazích se tak během několika málo desítek let změnil od otevřené krajiny v uzavřený, hustý, tmavý, listnatý, mladý les. Charakter sadu se zachoval pouze v amfiteátru v bývalém lomu na západě EVL, kde byly konány a občas jsou stále pořádány hromadné akce typu dožínek, koncertů atp. Otevřený charakter sadu si zachoval též třešňový sad na jižních svazích nad obcí Ráby. Část sadu v severozápadní části EVL byla v minulém desetiletí oplocena a od té doby jsou místní stromy vystaveny okusu chovanou zvěří. Farmový chov rozmanitých druhů zvěře má podle místních podnikatelů zvýšit přitažlivost lokality pro obyvatele okolních obcí a měst v rámci krátkodobé příměstské rekreace.
d) jiné způsoby využívání
Je potřeba si uvědomit, že tento lakolit, vyčnívající nad okolní rovinu, se do současnosti dochoval v přírodovědně celkem narušeném stavu. Pomineme-li stavbu hradu na vrcholu zůstala Kunětická hora více méně neporušena až do poloviny 19. století. Pak ovšem došlo k otevření velkého lomu na jižním svahu a k velmi intenzivní těžbě stavebního kamene, používaného při výstavbě nové železnice z Prahy do České Třebové a při stavbě okolních silnic. Těžba v lomu nejen zničila nejcennější stepní stanoviště rostlin a živočichů, ale dokonce ohrozila samotný hrad. Zastavením těžby byl sice zachován vrchol Kunětické hory, přírodovědně nejzajímavější lokalita Pardubicka však již nikdy nebude navrácena. Ve snaze obohatit flóru této význačné lokality byla zde ve 30. letech 20. století provedena výsadba přibližně 100 exotických druhů, do té doby pěstovaných u nás pouze v zahrádkách. Patří k nim např. mochna křovitá (Potentilla fruticosa), několik druhů skalníků (Cotoneaster), celá řada druhů dřišťálů (Berberis), sakury (Prunus serrulata), tařice zední (Alyssum murale), yzop barvířský (Hyssopus officinalis), plamenka plazivá (Phlox subulata), růže svraskalá (Rosa rugosa) a další. Tyto cizí elementy jednak poměrně agresivně vytlačily část původní přirozené květeny Kunětické hory a částečně se s ní smísily, takže nynější flóra dnes tvoří velice nesourodý celek dosti vzdálený dřívější druhové bohatosti této význačné xerotermní lokality. Negativní vliv na vzhled kopce i místní biotopy měla výstavba vodojemu v roce 1956 a jeho rozšíření v roce 1997. I přesto představuje navrhované EVL cenné stanoviště petrofilních, xerofilních a dalších úzce specializovaných skupin živočichů a rostlin. Vzhledem k silným tlakům na komerční využívání celého areálu „podhradí“ je vyhlášení jakéhokoliv stupně ochrany lokality žádoucí.
13
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy •
• • • • • • •
Národní kulturní památka Zřícenina hradu Kunětická Hora (Ráby)- Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky ÚP Ráby- ze dne 3.8.1995 ÚP Ráby- změny a doplňky I. a II. Ze dne 15.1.1998 ÚP Ráby- změny a doplňky III. ze dne 2.8.1998 ÚP Ráby- změny a doplňky IV. ze dne 5.4.2001 ÚP Ráby- změny č. VI. a V. květen 2009 ÚP Ráby- návrh zadání listopad 2011 ÚSES- RBC 1758 Kuněticko, NRBK K74
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Příloha: - tabulka “Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek Výměra LHC v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství
17 Polabí 50819 LHO Pardubice 0,1427 01.01.2005 - 31.12.2014 Vlastníci lesů do 50 ha
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 31 Českomoravské mezihoří Soubor lesních Název SLT typů (SLT) 2B bohatá buková doubrava Celkem
Přirozená dřevinná skladba SLT (%) JD +-5, BO 0-5, DB 50-70, BK 0-25, HB 0-20, JV 0-5, JS 0-3, LP 5-15, JL 0-3, BŘK 0-+, BB 0-+
Výměra (ha) 0,1427 0,1427
Podíl (%) 100 100 %
Porosty jsou vedeny jako pozemky určené k plnění funkcí lesa v kategorii „jiné pozemky“. Dle lesního zákona se tedy jedná o pozemky typu lesních cest apod. Na pozemcích nejsou lesní kultury jako takové. Přirozená dřevinná skladba byla stanovena dle Planeta 9/2006. 2.4.2 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T1 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3
14
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Jak bylo zmíněno v předchozím textu, hlavním současným nedostatkem je absence obhospodařování pozemků a silně zanedbaný charakter sadů. Staré ovocné dřeviny, které jsou (nezvykle) biotopem páchníka hnědého jsou z větší části silně zarostlé v keřích. Nutná je tedy především obnova sadu s ponecháním starých jedinců dřevin a následné udržování prosvětleného sadu kosením nebo pastvou. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize •
15
zachovat vhodné podmínky pro existence páchníka hnědého
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Pozemky s kulturou Lesní pozemek jsou v LHO vedeny jako „jiné pozemky“. Dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 289/1995 Sb., Lesního zákona, jsou "jiné pozemky" definovány jako pozemky určené k plnění funkcí lesa, které tvoří zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. V tomto konkrétním případě se jedná o pozemky s charakterem cesty. Pro pozemky určené k plnění funkcí lesa v EVL Kunětická hory není potřeba stanovovat rámcové ani bližší zásady péče. Jejich využíváním není dotčen předmět ochrany EVL. b) péče o nelesní pozemky Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Odstraňování náletových dřevin (křovin) výřezy každoročně po dobu 5 let, pak 1x za 3 roky 1 x za 3 roky Křovinořez, pila Vegetační klid Vždy ponechat část keřů a stromů z důvodů zachování vhodných podmínek pro hmyz a ornitofaunu.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Pastva 1 x ročně 1 x ročně Ovce, koza Květen-září 1 DBJ/Ha, košárování nebo oplůtková pastva Vždy následné kosení nedopasků.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Kosení 1 x ročně 1 za 2 roky Lehká nebo ruční mechanizace Červenec-srpen Tuto metodu aplikovat pokud nebude v daném roce aplikována pastva.
16
Užít mozaikovou seč, kdy je v daném roce posečena jen část příslušné louky, neposečené plochy jsou sečeny při následující seči, tj. v následujícím kalendářním roce. Nepokoseno by v každém roce měla zůstat 1/3 - 1/4 výměry luk. Je to důležité pro zachování vhodných podmínek pro motýly, blanokřídlé a jiné skupiny hmyzu. Vlhké louky na severu území s výskytem krvavce totenu, na nichž byl zjištěn výskyt modráska očkovaného, je nutno kosit v dostatečném předstihu před dobou letu motýlů, tedy v době do 15. června, nikoli však později. Při pozdějším kosení totiž nestačí zavčasu vykvést krvavec toten a doba květu krvavce se tak neprotne s dobou letu motýlů. Část luk lze pokosit v rámci seče otavy až na konci léta po 15. září.
Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky
Likvidace invazních a expanzivních druhů 1-2x ročně Na základě odborného posouzení Vhodný herbicid Vhodný termín z hlediska ekologie druhu Možné aplikovat častěji i na plochách, kde je plánován jiný typ managementu.
b) péče o rostliny (nejsou předmětem ochrany EVL, ale udržování vhodných podmínek pro páchníka je nutná pravidelná údržba sadů, čímž bude pečováno i o rostliny) • •
pravidelné kosení a pastva v intervalech dle daných společenstev (viz popis dílčích ploch) případná likvidace invazních druhů vhodným managementem
c) péče o živočichy • • • • • • • 17
Při výřezech ponechat část plochy keřů a vybraných stromů různého stáří. Provádět dosadby sadů různými druhy ovocných dřevin. Výsadby rozfázovat do více let. Protože dospělí páchníci hnědí jsou špatnými letci, je nutné aby stromy s dutinami tvořily vzájemně propojenou síť, ve které budou stromy navzájem vzdáleny maximálně 50 – 100 m. Při kosení bude na části porostů užita mozaiková seč tak, že budou místa pokosena buď dříve (na přelomu května a června) a nebo budou porosty posekány až v září nebo následující rok. Nepokoseno by v každém roce měla zůstat 1/3 - 1/4 výměry luk. V plochách s modráskem kosit provádět se zvýšenou lištou (7 cm a více nad terénem)ochrana mravenišť Výřezem náletových křovin uvolnit zastíněné staré dřeviny, následně sady kosit či pást. Připastvě chránit dřeviny před nadměrným ohryzem či odírání chovanými zvířaty
• •
Při výřezech značného množství náletů vybudovat ohrazené kompstéry na osluněných svazích, které budou sloužit jako plazníky Pokud budou muset být pokáceny stromy, v nichž se zjistí dutina s výskytem páchníka hnědého, ať již dospělců, nebo larev, je možné ponechat kmen nejméně jeden rok na místě otočený tak, aby do dutiny nezatékala dešťová voda. Tato doba by měla umožnit dokončení vývoje larev. Na základě zkušeností z jiných lokalit s výskytem páchníka hnědého se zpracovateli zoologického průzkumu však jeví vhodnější přenést larvy páchníka do jiné vhodné dutiny. U kmenů položených na zemi totiž hrozí nejen to, že do nich nateče voda a v rozmočeném trouchu larvy zahynou, ale také to, že larvy při svém pohybu uvnitř dutiny (nebo i vlivem manipulace se kmenem např. návštěvníky areálu) z dutiny vypadnou. Na zemi ležící kmeny jsou také častěji navštěvovány drobnými zemními hmyzožravci a hlodavci a larvy jsou tak vystaveny zvýšenému riziku predace. Jinou (z hlediska zoologického vhodnější možností) je v případě nutnosti kácení stromu s dutinou ve kmeni obsazenou páchníkem, ponechání torza s dutinou.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha: - výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T1
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo není pro EVL stanoveno. V případě vyhlášení EVL za ZCHÚ není nutné stanovit zvláštní podmínky. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Je nutné provést zhotovení záznamu podrobného měření změn. Je nutné označit EVL cedulemi. V případě vyhlášení za ZCHÚ vytvořit značení hranic ZCHÚ v terénu. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Při výřezech souvyslých ploch keřů a při nutnosti kácení je nutné vyřídit povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. Doporučujeme vyhlásit území EVL alespoň v kategorii PP. Vhopdnější kategorií je PR za předpokladu, že bude rozšířen předmět ochrany o cenné biotopy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a geologické a geomorfologické fenomeny. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace není v současnosti nutná. Dále je možné využívat amfiteátr k pořádání kulturních akcí.
18
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na hraničních cedulích se státním znakem umístit vhodný osvětový text. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Provádět monitoring výskytu páchníka hnědého. Cca 3 roky před koncem platnosti plánu péče zadat botanické a zoologické průzkumy, jako vhodný vstup pro zpracovatele nového plánu péče.
19
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení (v případě zřízení ZCHÚ) Hraniční sloupky 5 ks Výsadby Výřezy náletu a vzrostlých dřevin včetně ošetření dřevin Zatravnění včetně přípravy pozemků Inventarizační průzkumy Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)
Orientační náklady za rok (Kč)
-------------------------------------
8 000 15 000 300 000* 1 500 000
----------------------------
1 500 000 30 000 1 853 000
Opakované zásahy Pastva nebo kosení Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)
400 000 400 000 ----------
4 000 000 4 000 000 5 853 000
* položka odpovídá zhruba cílovému stavu v případě, že by výsadby byly provedeny v jednom decéniu. Ideální by bylo výsadby rozvrhnout do více dekád. 4.2 Použité podklady a zdroje informací QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Studia Geographica, 1. ČSAV, Brno. TOLASZ R. et al., 2007: Atlas podnebí Česka. ČHMÚ, Praha et Universita Palackého, Olomouc. VESECKÝ A. et al., 1958: Atlas podnebí Československé republiky. Praha. PROCHÁZKA F., SKLENÁŘ J., 1970: Příroda Pardubicka. Depon. in Východočeské muzeum, Pardubice. LEMBERK V., 2007: Výsledky průzkumu obratlovců v EVL Kunětická hora (okr. Pardubice) v roce 2007. Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje. SAMKOVÁ V., MIKÁT M., MOCEK V., 2008: Kunětická hora Botanická a entomologická inventarizace. Depon. in Muzeum východních Čech, Hradec Králové. RUSŇÁKOVA I. [ed.], 2012: EVL Kunětická hora CZ053307 – zoologický Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje
20
průzkum.
Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví seznam evropsky významných lokalit. Vyhláška č. 395/1992 Sb.. kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v úplném znění.
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR GIS IUCN KN PK ÚPD ZCHÚ
21
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR geografický informační systém Světový svaz ochrany přírody katastr nemovitostí pozemkový katastr územně plánovací dokumentace zvláště chráněné území
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ......................................................................................................... 1 1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................................................... 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................................................... 2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................................................... 6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................................................... 7 1.6 Kategorie IUCN ............................................................................................................................................ 7 1.7 Předmět ochrany ........................................................................................................................................... 7 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................................................. 7 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 7 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ............................................................... 8 1.9 Cíl ochrany .................................................................................................................................................... 8 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ............................................................ 9 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................................................... 9 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ............................................................................................................................................ 12 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................................................... 14 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch............................................................... 14 2.4.1 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 14 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ................................................................................................................................................................ 15 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ................................................ 15 3. Plán zásahů a opatření ....................................................................................................................................... 16 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ .......................................................... 16 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ..................................................... 16 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ................................................................... 18 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností .......................................................................................................................................................................... 18 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................................................... 18 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ................................................................ 18 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................................................ 18 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................................................... 19 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................................................... 19 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................................ 20 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ................................................................................................................................................................. 20 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................................................... 20 4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................................................... 21 5. Obsah ................................................................................................................................................................ 22
22
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem PP Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů
23
Příloha T1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu
1
2
3
název
oplocená louka na severozápadních svazích
severovýchodní svahy Kunětické hory
amfiteátr
výměra (ha)
8,0703
2,4660
6,9247
stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Na většině této dílčí plochy roste ovocný sad, od osmdesátých let zarůstající křovinami. Na svahu k restauraci v nejzápadnější části plochy je hustý křovinatý les. Stromy a křoviny zde jsou v současné době často poškozeny okusem chovanou zvěří. Na zbylém území je zárůst křovinami výrazně menší. Dochovalo se zde nejvíce solitérně rostoucích stromů. Z důvodu chovu zvěře je plocha oplocena. V sadu rostou převážně staré jabloně, místy s dutinami. Některé stromy mající dutiny ve kmeni s přístupovými otvory na boku kmene, jsou potenciálně vhodnými stanovišti pro páchníka hnědého. Více méně celá tato plocha byla donedávna využívána jako sad. V horních částech svahu byly povětšinou vysázeny třešně a jabloně, v nižších partiích pak k nim přibyly i švestky a občas i hrušně. Na většině plochy jsou ovocné stromy zarostlé v hustém zápoji křovin, které silně zastiňuje kmen a dolní části koruny, občas však i korunu celou. V řádově desítkách stromů byly zjištěny menší dutiny. V několika stromech (do 10 stromů) se je pravděpodobně i větší dutina v centrální části kmene případně zasahující i do kosterních větví. Nejnadějnějšími stromy vhodnými jako biotopy pro páchníka hnědého se jeví tři jabloně se kmeny o průměru kmene ve výčetní výšce kolem 45 cm, rostoucí na samém východě dílčí plochy 2, při hranici s dílčí plochou 1, zhruba v polovině výšky svahu. Všechny tři stromy mají velkou centrální dutinu ve kmeni, přístup do ní je menší dutinou (dutinami) z boku kmene, trouch v dutině má příznivý způsob hnití – je červenohnědý (ne tedy např. s černou hnilobou). Stopy pobytu páchníka hnědého, ani jeho larev však v přístupných částech dutin nebyly zjištěny. Ze dvou stran chráněná plocha, ohraničená stěnami bývalého lomu. Lze zde tedy očekávat nejteplejší klimatické podmínky v celé EVL. Na části plochy roste dnes již značně prořídlý sad třešní. Z důvodu zachování bezpečnosti návštěvníků areálu jsou nevitální stromy pravidelně odstraňovány. Odstraněné stromy nejsou však nahrazovány novými. V některých třešní jsou drobné mělké dutiny po odřezaných větvích. Nejperspektivnějším stromem z hlediska možného výskytu páchníka hnědého se jeví strom v jihovýchodním rohu sadu, který má prasklinu po celé délce kmene. Je zde možnost, že se z ní časem vytvoří velká centrální dutina ve kmeni.
doporučený zásah Místní stromy je v případě zvýšeného tlaku chované zvěře nutné ochránit proti okusu chovanou zvěří, aby nebyla zbytečně snižována jejich životaschopnost. Sad je již místy prořídlý, je tedy žádoucí postupná dosadba vysokokmennými odrůdami ovocných dřevin. Luční porosty dále kosit nebo spásat. Připastvě volit zátěž tak, aby nedošlo k poškození drnu (poškození do cca 5 % akceptovatelné). Případné nedopasky kosit. V případě kosení i pastvy provádět princip mozaikové seče. Tato plocha poskytuje potencionálně největší možnosti vytvořit zde v krátké době vhodné podmínky pro život páchníka hnědého. Nejdříve musí být vybrány vitální mohutné stromy, v jejichž kmenech, nebo kosterních větvích jsou již vytvořeny dutiny. Bylo by užitečné využít k této činnosti podrobné mapování stromů proběhlé v rámci zmíněného projektu o. s. Daphne. Kolem stromů vyřezat křoviny tak, aby byla osluněna jejich koruna i kmen. U stromů zastřešit dutiny tak, aby do nich nezatékalo, ale aby zůstaly nadále přístupny otvorem z boku. Postupná dosadba ovocných dřevin.
naléhavost
1
Kosit, případně pást obdobně jako u dílčí plochy 1.
interval provádění
červen až září
1-2x ročně (pastva průběžně)
výřezy v období vegetačního klidu
výřezy každoročně po dobu 5 let, pak 1x za 3 roky (v případě, že neproběhne radikální obnova lučních společenstev)
kosení červen až září 1
Po výřezu křovin založit trávníky a kosit. Stávající travní porosty kosit nebo pást obdobně jako na dílčí ploše 1.
Sad je stále udržován kosením. V současné době je bez křovin, které by stínily ovocným stromům. Koruny stromů jsou však občas přehoustlé, bylo by tedy vhodné provést řez stromů, který by odlehčil koruny. Toto opatření by mělo zabránit případnému rozlomení korun. Sady jsou prořídlé, je tedy žádoucí postupná dosadba.
termín provedení
1
výsadby nejlépe na podzim či na jaře (v případě letních výsadeb je nutné zabezpečit pravidelnou zálivku) kosení červen až září výsadby nejlépe na podzim či na jaře (v případě letních výsadeb je nutné zabezpečit pravidelnou zálivku)
kosení 1-2x ročně (pastva průběžně)
kosení 1-2x ročně (pastva průběžně)
kosení červen až září
4
třešňový sad na jižních svazích
7,5208
Sad je stále udržován kosením. V současné době je bez křovin, které by stínily ovocným stromům. Koruny stromů jsou však občas přehoustlé, bylo by Sad je značně prořídlý, nové stromy nejsou dosazovány. Sad je tedy vhodné provést řez stromů, který by odlehčil využíván k výcviku a venkovnímu ustájení koní ze sousedního koruny. Toto opatření by mělo zabránit případnému statku. rozlomení korun. Sady jsou prořídlé, je tedy žádoucí postupná dosadba.
1
Kosit, případně pást obdobně jako u dílčí plochy 1.
Na této dílčí ploše jsou původní ovocné stromy v nejhorším zdravotním stavu. Vhodné podmínky pro páchníka hnědého je možné zajistit i zde obnovou ovocného sadu.
5
porosty s charakterem mladého lesa
2,0416
Na celé ploše je zapojený, hustý, povětšinou listnatý mladý les. Stromy pocházejí v naprosté většině z náletu, jejich věk lze odhadnout ponejvíce na cca 30 - 40 let. Většinou jde o jasany ztepilé (Fraxinus excelsior), místy též duby (Qeurcus sp.) o průměrech kmene až kolem 40 – 50 cm. Na výsušných stráních na východě a jihovýchodě je pak rozsáhlá enkláva nepůvodního trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Na ostrohu východně od hradní bašty roste jehličnatý les tvořený borovicí lesní (Pinus sylvestris). Na části plochy, např. kolem turisticky značené cesty na západě plochy, nebo naopak na svazích na východě dílčí plochy lze v hustém porostu najít dnes povětšinou již rozpadající se, nevitální ovocné stromy, převážně třešně, na východě i jabloně. Přežilé stromy jsou celé zastíněné, z toho důvodu vytáhlé do výšky, občas rozlámané.
Jiným možným řešením je využít stávajících dlouhověkých dřevin, především dubů (Quercus sp.) a lip (Tilia sp.) pro vytvoření rozvolněného porostu parkového charakteru. Uvolnit perspektivní neovocné stromy, především duby a lípy. Tyto stromy by časem (ve výhledu vzdáleném nejméně 50 let) měly postupně získat v dané části EVL nejdůležitější význam pro výskyt páchníka hnědého. Výhledově by mohutné stromy měly časem vytvořit síť, ve které by stromy neměly být navzájem vzdáleny více než 50 – 100 m. V porostu uvolnit vedle dubů a lip i relativně perspektivní ovocné stromy a zdravotním řezem, případně snížením koruny prodloužit jejich životnost. V místech, kde není přirozené zmlazení vhodných dřevin provést dosadbu.
Po výřezu dřevin založit trávníky a kosit. Stávající travní porosty kosit nebo pást obdobně jako na dílčí ploše 1.
naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. Je-li v tabulce naléhavost uvedena jen číselně, uvede se vysvětlení významu stupňů pod tabulku.
výsadby nejlépe na podzim či na jaře (v případě letních výsadeb je nutné zabezpečit pravidelnou zálivku) výřezy v období vegetačního klidu kosení červen až září
1
výsadby nejlépe na podzim či na jaře (v případě letních výsadeb je nutné zabezpečit pravidelnou zálivku)
kosení 1-2x ročně (pastva průběžně)
výřezy každoročně po dobu 5 let, pak 1x za 3 roky (v případě, že neproběhne radikální obnova lučních společenstev)
kosení 1-2x ročně (pastva průběžně)
