Příručka pro novináře Evropské volby 2009

Příručka pro novináře – Evropské volby 2009 Tato příručka pro novináře obsahuje základní informace o legislativních i nelegislativních činnostech Parlamentu ve volebním období 2004–2009. Jelikož Evropský parlament rozhoduje společně s Radou ministrů o dvou třetinách evropské legislativy, a současně je jediným občany přímo voleným evropským orgánem, který ovlivňuje řadu rozhodnutí přijímaných na evropské úrovni, budou moci občané ve volbách v červnu 2009 rozhodnout o složení Parlamentu na nadcházející pětileté období a zvolit si zástupce, kteří budou nejlépe hájit jejich zájmy. Informace obsažené v této příručce by proto měly sloužit jako podklad pro novináře, kteří se budou problematice evropských voleb v nadcházejících měsících věnovat. Kapitola „Významná témata 2004–2009” je členěna do tematických částí, jež nabízejí přehled veškerých významných návrhů, které Parlament přijal v určitých oblastech, jako je ochrana spotřebitele, boj proti klimatickým změnám či zaměstnanost a sociální věci. Kapitola „9 klíčových témat” obsahuje příklady stěžejních legislativních návrhů s významným dopadem na každodenní život občanů a chod veřejných a soukromých společností, které Parlament v průběhu čtení výrazně pozměnil či v několika případech zcela zamítl. Poslední část příručky je věnována obecným informacím o Evropském parlamentu, volebnímu zákonu, volební účasti při předchozích volbách, pravomocem EP, poslancům, uplatňování mohojazyčnosti jako základní zásady, kterou se řídí práce Parlamentu a jeho komunikace s občany, a zastoupení žen v EP. Evropský parlament a poslanci • • • • • • •

Poslanci a volby do Evropského parlamentu Politické skupiny Volební zákon Údaje o předchozích evropských volbách Evropský parlament: široká škála pravomocí ve službách občanů Mnohojazyčnost v Evropském parlamentu Ženy v Evropském parlamentu

Významná témata 2004-2009 • • • • • • •

CS

Souhrnný přehled Životní prostředí Klimatické změny Dopravní politika Trh se zbožím a službami Finanční trhy Ochrana spotřebitelů

Tisková služba Ředitelství pro média Ředitel a tiskový mluvčí: Jaume DUCH GUILLOT Press ústředna: (32-2) 28 33000

www.volby2009.eu

• • • • • • • •

Ochrana zdraví Zaměstnanost a sociální věci Přistěhovalectví a volný pohyb Bezpečnost, terorismus a občanské svobody Kultura, sport a vzdělávání Prostředky na politiky Úloha Parlamentu ve světě Institucionální rozhodování a rozšíření

11 klíčových témat • • • • • • • • • • •

REACH: snižování chemických rizik bez postihu průmyslu Aktivity CIA v Evropě: Evropský parlament kritizuje netransparentnost některých členských států Liberalizace služeb bez narušení evropského sociálního modelu – úspěšná mise EP Železniční služby v EU: větší výběr a jasnější práva cestujících Když Parlament zamítne Roaming: Parlament snižuje náklady na používání mobilních telefonů v zahraničí Úplné letecké tarify Nedovolené přistěhovalectví: Evropský parlament stanoví společné normy týkající se vyhoštění Reformovaný Parlament od roku 2009 Pracovní doba Změna klimatu: rozsáhlá opatření EU na boj s globálním oteplováním

Kontakt:

Radka HEJTMÁNKOVÁ Tisková atašé pro česká média Tel. +32 2 283 10 56 (BRX) +33 3 88 17 34 77 (STR) GSM: +32 49 89 83 280 E-mail: [email protected] Jan PÁTEK Tiskový atašé pro česká média Informační kancelář Evropského parlamentu v Praze Tel. +420 255 708 270 (PRG) +33 3 88 17 42 40 (STR) GSM: +420 775 329 820 E-mail: [email protected]

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Poslanci a volby do Evropského parlamentu

Volby do Evropského parlamentu se uskuteční ve všech členských státech Evropské unie ve dnech 4.–7. června 2009. Více než 375 milionů evropských občanů bude mít možnost si zvolit své zástupce na další pětileté období: 736 poslanců z 27 členských států. S každou novou smlouvou získával Parlament na vlivu a v dnešní době má rozsáhlé legislativní a rozpočtové pravomoci. Evropský parlament zastupuje občany členských států na evropské úrovni. Od roku 1979 je jediným občany přímo voleným evropským orgánem a jediným mnohonárodnostním parlamentem na světě, do nějž občané volí své zástupce v přímých a všeobecných volbách. V letech 1958–1979 byli poslanci Evropského parlamentu jmenováni národními parlamenty členských států, přičemž každý poslanec měl dvojí mandát. Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let. V tomto roce, kdy proběhnou sedmé evropské volby, si bude Parlament připomínat 30. výročí od prvních přímých voleb z roku 1979. Od roku 1958 se Parlament výrazně změnil, zejména z důvodu postupného rozšiřování Unie. Počet členských států se zvýšil ze 6 na 27, a stejně tak se zvýšil počet poslanců ze 142 na 736. Počet úředních jazyků v současné době dosahuje 23. Postupné revize smluv kromě toho posilovaly pravomoci EP, který se z téměř výhradně poradního orgánu v roce 1958 stal jedním ze zákonodárců. V současné době je převážná většina evropských zákonů přijímána tzv. postupem spolurozhodování, na němž se stejnou měrou podílí Rada ministrů a Parlament. Volební dny Volby do Evropského parlamentu se uskuteční ve dnech 4.–7. června 2009. Volební dny se však v jednotlivých členských státech liší podle jejich místních zvyklostí, a výsledky z jednotlivých zemí budou známy až 7. června ve večerních hodinách. V Belgii, Francii, Lucembursku a řadě dalších členských států (Polsko, Rakousko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Rumunsko, Řecko, Litva, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) se budou volby konat v neděli 7. června. Ve Velké Británii a Nizozemí budou občané hlasovat 4. června, v Irsku 5. června, v Lotyšsku, na Maltě, na Kypru a na Slovensku 6. června. V některých členských státech budou volby rozděleny do dvou dnů: 6.–7. června v Itálii a 5.–6. června 2009 v České republice. Oficiální datum voleb není dosud známo v Bulharsku a v Maďarsku. V Bulharsku a Maďarsku se volby obvykle konají v neděli.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Kolik bude zvoleno poslanců? S každým novým rozšířením Unie se počet poslanců postupně zvyšoval. Od roku 2007 činí počet poslanců z 27 členských států 785. Niceská smlouva, která byla pozměněna po přistoupení Bulharska a Rumunska, však stanoví, že celkový počet poslanců bude od voleb v roce 2009 snížen na 736. Počet poslanců za každý členský stát po volbách v roce 2009:

SE: 18 FI: 13

EE: 6 LV: 8 DK: 13 IE: 12 UK: 72

LT: 12

NL: 25 BE: 22

PL: 50

DE: 99 CZ : 22

LU: 6 FR: 72

AT: 17 IT: 72

SK: 13 HU: 22

RO: 33

SI: 7 BG: 17

PT: 22

ES: 50 EL : 22

MT: 5

CS

CY: 6

Tisková služba

www.volby2009.eu

Pokud Lisabonská smlouva vstoupí v platnost před volbami v roce 2009, bude počet poslanců činit 751. Česká republika má v současné době 24 mandátů a po volbách v roce 2009 bude jejich počet snížen v souladu s Niceskou smlouvou na 22.

Členský stát

Stávající počet poslanců

Počet poslanců po volbách v roce 2009

Počet poslanců po přijetí Lisabonské smlouvy

Německo

99

99

96

Francie

78

72

74

Velká Británie Itálie

78 78

72 72

73 73

Španělsko Polsko

54 54

50 50

54 51

Rumunsko

35

33

33

Nizozemí

27

25

26

Belgie

24

22

22

Řecko

24

22

22

Maďarsko Česká republika

24 24

22 22

22 22

Portugalsko

24

22

22

Švédsko Bulharsko

19 18

18 17

20 18

Rakousko Dánsko

18 14

17 13

19 13

Slovensko Finsko

14 14

13 13

13 13

Litva

13

12

12

Irsko

13

12

12

Lotyšsko Slovinsko

9 7

8 7

9 8

Estonsko Kypr

6 6

6 6

6 6

Lucembursko

6

6

6

Malta Celkem

5 785

5 736

6 751

Pokud Lisabonská smlouva vstoupí v platnost po volbách v roce 2009, bude v souladu s rozhodnutím Evropské rady z prosince 2008 celkový počet poslanců dočasně zvýšen na 754. Německo je jediným členským státem, který po přijetí Lisabonské smlouvy přijde o část svých mandátů. Do dalších evropských voleb však bude zachován jeho stávající počet křesel - 99. Při tomto uspořádání bude tedy počet poslanců v přechodném období činit 754.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Politické skupiny Poslanci se sdružují podle své politické příslušnosti, a nikoli podle národnosti. Každou politickou skupinu tvoří v současné době nejméně 20 poslanců zvolených v alespoň šesti členských státech (pětině všech členských států). Po volbách v roce 2009 se však tato pravidla změní: pro vytvoření politické skupiny bude zapotřebí nejméně 25 poslanců ze 7 členských států. V současné době je v Evropském parlamentu 7 politických skupin, přičemž žádná z nich nemá ve sněmovně většinu:

Breakdown of MEPs by political group

UEN 5%

GUE/NGL 5%

IND/DEM 3%

Non-inscrits 4% PPE-DE 37%

Verts/ALE 5% ALDE 13%

PSE 28%

EPP-ED: Skupina Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů PES: Skupina sociálních demokratů ALDE: Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu UEN: Skupina Unie pro Evropu národů Greens/EFA: Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance GUE/NGL: Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice IND/DEM: Skupina nezávislých/demokracie Nezařazení poslanci

Rozdělení křesel podle politických skupin a členských států v šestém volebním období (2004-2009): EPPED

PES

ALDE

UEN

Greens/

EUL/

IND/

EFA

NGL

DEM Attached

Belgie

6

7

6

2

Bulharsko

5

5

5

Česká republika

14

2

Dánsko

1

5

4

1

Německo

49

23

7

13

Estonsko

1

3

2

Irsko

5

1

1

Řecko

11

8

Španělsko

24

24

2

3

1

Francie

18

31

10

6

3

Itálie

24

17

12

2

Kypr

3

1

Lotyšsko

3

1

Litva

2

2

7

Lucembursko

3

1

1

Maďarsko

13

9

2

Malta

2

3

Nizozemí

7

7

5

4

Rakousko

6

7

1

2

Polsko

15

9

6

Portugalsko

9

12

Rumunsko

18

10

6

Slovinsko

4

1

2

Slovensko

8

3

Finsko

4

3

1

6

1

1

1

NonTotal

3

24

3

18

1

24 14

7

99 6

4

13

1

1

13

4

1

24 54

3

7

7

78

3

78

2 1

6

4

9

2

13

1

6 24 5 2

20

2

3

27 2

18

1

54

3

24

1

35 7 3

5

1

1

14 14

Švédsko

6

5

3

1

2

2

Velká Británie

27

19

11

5

1

8

19 7

78 Celkem

Celkem

288

215

100

43

43

41

22

31

783

Každý poslanec je členem jednoho nebo více výborů. V EP je v současné době 23 výborů, z nichž dva jsou podvýbory a jeden dočasný výbor.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Statut poslanců Evropského parlamentu Po evropských volbách v roce 2009 vstoupí v platnost nový jednotný statut poslanců Evropského parlamentu, který bude upravovat platy poslanců, sociální zabezpečení, zdravotní pojištění, důchody, příspěvky atp. Tento statut umožní odstranit rozdíly v odměňování poslanců. Jejich hrubé měsíční platy budou od nynějška dosahovat přibližně 7.665 EUR a budou hrazeny z rozpočtu EU. V současné době neexistují žádná společná pravidla, pokud jde o vyplácení odměn: platy poslanců jsou hrazeny z vnitrostátních rozpočtů a ve většině případů odpovídají výši platů poslanců národních parlamentů. Během přechodného období se může každý členský stát rozhodnout, že bude nadále uplatňovat stávající systém. Stejně tak si mohou zvolit starý systém i poslanci, kteří budou znovu zvoleni.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Volební zákon Volby do Evropského parlamentu se stále ve velké míře konají v souladu s vnitrostátními právními předpisy a tradicemi. Existují společná evropská pravidla, která stanoví, že tyto volby musí být přímé, všeobecné, svobodné a tajné. Poslanci do Evropského parlamentu jsou v členských státech voleni na základě systému poměrného zastoupení. Členské státy se však mohou svobodně rozhodnout, zda si zvolí systém otevřených či uzavřených kandidátních listin. Pokud hlasování probíhá podle otevřených kandidátních listin, mohou voliči dát přednostní hlas pro jednoho nebo více kandidátů uvedených na listinách. Tento systém se používá například v Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Finsku, Itálii, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemí, Rakousku, Slovensku, Slovinsku a Švédsku. Při hlasování podle systému uzavřených kandidátních listin mohou voliči hlasovat pouze pro stranu. Tento systém se používá například v Estonsku, Francii, Maďarsku, Řecku, ve Španělsku či ve Velké Británii. Je povoleno stanovit spodní hranici pro přidělení mandátů, která však současně nesmí přesáhnout 5 % hlasů získaných na národní úrovni. Tyto spodní hranice se mohou stát od státu lišit. Každý členský stát může pro volby do Evropského parlamentu vytvořit volební obvody či jakýmkoli jiným způsobem rozdělit svou volební oblast. Většina členských států považuje za volební obvod celé své národní území. Belgie, Irsko, Itálie, Francie, Polsko a Spojené Království mají několik volebních obvodů či oblastí. Datum voleb je určováno na úrovni EU, ale přesný den voleb a přesnou hodinu otevírání volebních uren si členské státy určují samy podle svého volebního zákona. Účast na volbách je povinná v Belgii, Lucembursku, na Kypru a v Řecku. Věková hranice pro účast na volbách jako volič i jako kandidát se stát od státu liší. V některých členských státech je stejná věková hranice pro voliče i kandidáty 18 let (Dánsko, Finsko, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko). V Rakousku mohou občané volit po dosažení 16 let věku a kandidovat do voleb od 18 let věku, zatímco v Itálii činí tato spodní věková hranice 18 a 25 let. V některých zemích, jako například ve Francii nebo ve Velké Británii je nezbytná předběžná registrace na seznam voličů, zatímco v řadě dalších států jsou občané na seznamy zapisováni automaticky. Evropští občané, kteří trvale pobývají na území jiného členského státu, mohou volit či být voleni ve státě, jehož jsou rezidenty. Vnitrostátní právní předpisy však mohou obsahovat specifická ustanovení v této oblasti. Občané Commonwealthu, jako například Kanaďané či Australané, jejichž jména byla zapsána na volební seznamy ve Velké Británii, mají také právo volit.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Evropští občané žijící ve třetích zemích, kteří mají zájem zúčastnit se voleb ve své zemi původu, podléhají volebnímu zákonu dané země. Některé státy, i když ne všechny, umožňují hlasovat prostřednictvím pošty a/nebo zřídit volební místnosti na svých velvyslanectvích nebo konzulárních úřadech. Podle evropského volebního zákona existuje rovněž seznam funkcí, které jsou neslučitelné s funkcí poslance Evropského parlamentu. Jedná se například o post člena vlády, poslance národního parlamentu či úředníka evropských institucí v aktivní službě. Některé státy stanoví další pozice, které jsou považovány za neslučitelné s funkcí poslance Evropského parlamentu, jako například post bankovního ředitele v Rakousku či ředitel televizní stanice ve Španělsku.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Údaje o předchozích evropských volbách První přímé volby do Evropského parlamentu se konaly přesně před 30 lety – v roce 1979, a od té doby se konalo dalších pět evropských voleb. V letech 1958–1979 byli poslanci Evropského parlamentu jmenováni národními parlamenty členských států, přičemž každý poslanec měl dvojí mandát. Volební účast v roce 2004 činila 45,5 %. Rozhodnutí a akt o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách byly podepsány v Bruselu dne 20. září 1976. Poté, co byl ratifikován ve všech členských státech, se ve dnech 7. a 10. června 1979 konaly první volby, při nichž bylo zvoleno 410 poslanců. Od té doby se konalo dalších pět evropských voleb – v roce 1984, 1989, 1994, 1999 a 2004. Po každém novém rozšíření byly v přistoupivším členském státě uspořádány volby, aby si občané mohli zvolit své zástupce v Evropském parlamentu. Tak tomu bylo v případě Řecka v roce 1981, Španělska a Portugalska v roce 1987, Švédska v roce 1995, Rakouska a Finska v roce 1996 a Bulharska a Rumunska v roce 2007. Volební účast Účast na evropských volbách od roku 1979 se stát od státu výrazně liší (viz tabulka 1 a 2). Trend postupného snižování účasti odráží trend celkového snižování účasti v parlamentních i místních volbách ve většině členských států. Při posledních volbách se volební účast zvýšila ve 4 členských státech, kde občané nemají povinnost volit – Itálie, Nizozemí, Irsko, Velká Británie a Finsko. Účast členských států, které teprve několik týdnů před volbami přistoupily k EU, byla velmi nízká. Vývoj volební účasti v členských státech: 1979–2007 Členský stát Německo Francie Belgie* Itálie** Lucembursko* Nizozemí Velká Británie Irsko Dánsko Řecko* Španělsko Portugalsko

CS

1979 65,73 60,71 91,36 85,65 88,91 58,12 32,35 63,61 47,82

1981

81,48

1984 56,76 56,72 92,09 82,47 88,79 50,88 32,57 47,56 52,38 80,59

1987

68,52 72,42

1989 62,28 48,8 90,73 81,07 87,39 47,48 36,37 68,28 46,17 80,03 54,71 51,1

1994 60,02 52,71 90,66 73,6 88,55 35,69 36,43 43,98 52,92 73,18 59,14 35,54

1995

1996

1999 45,19 46,76 91,05 69,76 87,27 30,02 24 50,21 50,46 70,25 63,05 39,93

2004 43 42,76 90,81 71,72 91,35 39,26 38,52 58,58 47,89 63,22 45,14 38,6

2007

Tisková služba Ředitelství pro média Ředitel a tiskový mluvčí: Jaume DUCH GUILLOT Press ústředna: (32-2) 28 33000

www.volby2009.eu

Členský stát Švédsko Rakousko Finsko Česká republika Estonsko Kypr* Lotyšsko Litva Maďarsko Malta Polsko Slovinsko Slovensko Rumunsko Bulharsko

1979

Celkem EU

61,99

1981

1984

1987

1989

1994

1995 41,63

1996 67,73 57,6

1999 38,84 49,4 30,14

2004 37,85 42,43 39,43 28,3 26,83 72,5 41,34 48,38 38,5 82,39 20,87 28,35 16,97

2007

29,47 29,22 -

58,98

-

58,41

56,67

-

-

49,51

45,47

* V Belgii, Lucembursku, v Řecku a na Kypru je účast na volbách povinná ** V Itálii byla volební účast povinná do roku 1992

Vývoj účasti na volbách do Evropského parlamentu:

Účast na volbách do EP 100,00%

80,00%

60,00%

61,99% 40,00%

58,98%

58,41%

56,67% 49,51%

45,47%

20,00%

0,00% 1979

CS

1984

1989

1994

1999

2004

Tisková služba

www.volby2009.eu

-

Evropský parlament: široká škála pravomocí ve službách občanů Evropský parlament má v celé řadě politik stejné rozhodovací právo jako Rada ministrů 27 členských států. I v oblastech, jako je zemědělství nebo zahraniční politika, kde je EP pouze konzultován či informován, jeho stanoviska a usnesení často ovlivňují rozhodnutí Rady. Parlament má také rozsáhlé rozpočtové pravomoci a provádí demokratickou kontrolu dalších evropských institucí. 1. Legislativní pravomoci Spolurozhodování Přibližně ve dvou třetinách evropské legislativy se Evropský parlament podílí na rozhodování stejným dílem jako Rada ministrů. V oblastech, jako je politika v oblasti životního prostředí, dopravy, ochrany spotřebitelů, nelegální imigrace a vnitřního trhu má Parlament pravomoc přijmout, pozměnit nebo zamítnout návrhy nařízení a směrnic Evropské komise. V tomto volebním období EP zamítl návrh směrnice o liberalizaci přístavních služeb a o počítačových patentech. U jiných návrhů, jako například u směrnice o chemických přípravcích, REACH, podstatně změnil původní text. Konzultace U některých otázek (např. daně, průmyslová politika, zemědělství, přistoupení k eurozóně) vydává Parlament pouze poradní stanoviska (tzv. postup konzultace). I zde však pozměňovací návrhy Parlamentu často ovlivní konečný výsledek jednání v Radě, jako například v otázce dobrovolné modulace pro zemědělce. Souhlas Některé dohody vyžadují souhlas Parlamentu, který nemůže pozměnit navrhovaný text, ale může jej zamítnout. Tento postup se nazývá „postup souhlasu” a používá se na přistoupení nových členských států a na uzavírání dohod se třetími státy. K rozšíření EU proto může dojít pouze tehdy, získá-li souhlas Parlamentu. 2. Politický vliv Parlament se vyjadřuje i k otázkám, které nespadají do legislativní oblasti. Ačkoli členské státy mají poslední slovo v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, Rada a Komise musí předem informovat Parlament a ten svou účastí na politické a veřejné diskusi usiluje o konkrétní činnosti v dané oblasti. Poslanci prostřednictvím zpráv, doporučení a parlamentních otázek ovlivňují různé evropské hráče a vytvářejí tlak na Radu a Komisi, aby přijala opatření například v oblasti lidských práv. Parlament přijímá také „zprávy z vlastního podnětu”, kterými může vyzvat Komisi, aby předložila legislativní návrh v určité oblasti, či uvést, jakým způsobem by měl být vypracován určitý legislativní návrh.

CS

Tisková služba Ředitelství pro média Ředitel a tiskový mluvčí: Jaume DUCH GUILLOT Press ústředna: (32-2) 28 33000

www.volby2009.eu

3. Rozpočtové pravomoci Evropský parlament je společně s Radou odpovědný za sestavování ročního rozpočtu Unie. Má poslední slovo u více než poloviny rozpočtu EU a rozhoduje o výdajů v oblasti sociálních a regionálních fondů, energie, výzkumu, dopravy, rozvojové pomoci, životního prostředí, vzdělávání a kultury. V oblasti zemědělství má poslední slovo Rada. EU rovněž usiluje o dlouhodobé finanční plánování, které stanoví maximální výše výdajů na období sedmi let. Žádná dohoda o tzv. „finančním výhledu” nemůže být dosažena bez souhlasu Parlamentu. 4. Demokratická kontrola a kontrolní pravomoci Jmenovací pravomoc Parlament hraje klíčovou roli při schvalování Evropské komise a schvaluje také jejího předsedu. Dříve než Parlament hlasuje o složení Komise jako celku, jsou jednotliví navržení komisaři pozváni na slyšení před poslanci. EP rovněž pořádá slyšení s prezidentem a členy výkonné rady Evropské centrální banky a s nově navrženými členy Evropského účetního dvora. Demokratická odpovědnost v měnové politice Prezident Evropské centrální banky předkládá plénu EP svou výroční zprávu a každé tři měsíce informuje příslušný výbor EP. Rozpočtová kontrola Parlament je odpovědný za systematický dohled nad výdaji Unie a rozhoduje, zda jednotlivým evropským orgánům a institucím udělí absolutorium za plnění rozpočtu. Vyšetřovací a dočasné výbory Parlament má pravomoc ustanovit dočasné výbory, jejichž úkolem je vyšetřit údajné nesprávné uplatňování práva Společenství (vyšetřovací výbory), nebo se dočasně zabývat určitým konkrétním problémem. Parlamentní otázky, k písemnému či ústnímu zodpovězení, představují další způsob dohledu nad ostatními orgány. Otázky se kladou v průběhu rozprav na plenárních zasedáních Radě nebo Komisi, které jsou povinny je zodpovědět. 5. Petice Každý evropský občan má právo předložit Parlamentu petici, a požádat v ní Parlament, aby se zabýval určitým problémem spadajícím do kompetence EU. 6. Úloha Parlamentu v budoucnosti Lisabonská smlouva dále posiluje pravomoci Parlamentu. Postup spolurozhodování by byl rozšířen na oblasti zemědělství, rybolovu, legální migrace, vesmíru a sportu. Rozpočtové pravomoci EP by byly rozšířeny na všechny výdaje Unie, tedy včetně zemědělství. Parlament by měl také širší pravomoci, pokud jde o jmenování předsedy Komise.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Mnohojazyčnost v Evropském parlamentu Zásada mnohojazyčnosti Pokud jde o úřední jazyky Unie, Evropský parlament respektuje zásadu mnohojazyčnosti. Tato zásada, jež je zakotvena v evropských smlouvách, je odrazem kulturní a jazykové rozmanitosti Evropské unie. • • •

Smlouvy stanoví, že všichni občané by měli mít možnost sledovat práci Parlamentu, klást mu dotazy a dostávat odpovědi ve svém mateřském jazyce; Poslanci jsou voleni podle jejich politické příslušnosti, a nikoli podle jazykových schopností. Mají právo číst dokumenty EP, sledovat rozpravy a hovořit ve svém mateřském jazyce. Toto právo výslovně uznává také jednací řád Parlamentu; Jako zákonodárce má Evropský parlament povinnost zabezpečit jazykovou kvalitu svých dokumentů ve všech úředních jazycích, v nichž jsou zákony přijímány.

23 úředních jazyků Evropská unie má 23 úředních jazyků: angličtinu, bulharštinu, češtinu, dánštinu, estonštinu, finštinu, francouzštinu, holandštinu, irštinu, italštinu, litevštinu, lotyštinu, maďarštinu, maltštinu, němčinu, polštinu, portugalštinu, rumunštinu, řečtinu, slovenštinu, slovinštinu, španělštinu a švédštinu, a používá tři abecedy: latinku, cyrilici a řeckou abecedu. Rozhodnutí týkající se úředních jazyků přijímají členské státy jednomyslně. Existuje 506 možných jazykových kombinací (23x22). Jelikož však není možné, aby Parlament zaměstnával tolik překladatelů, aby pokryli všechny jazykové kombinace, jsou překlady i tlumočení prováděny prostřednictvím tzv. „pivotních” jazyků, jež posléze slouží jako základ pro překlad do dalších jazyků. Plenární zasedání Parlamentu jsou tlumočeny do všech jazyků a stejně tak jsou překládány do všech úředních jazyků Unie veškeré oficiální dokumenty EP. Práce překladatelů a tlumočníků se řídí „kodexem chování”, který byl naposledy aktualizován v roce 2008, což zaručuje „plnou a kontrolovanou mnohojazyčnost”. Žádosti o překlad musí být podávány včas, přičemž priority jsou stanovovány podle žadatele a typu dokumentu. Personál Evropský parlament je spolu s Evropskou komisí největším zaměstnavatelem překladatelů a tlumočníků: Přibližně 1500 zaměstnanců (přibližně třetina celkového počtu) pracuje na odděleních pro překlady, tlumočení a jazykové ověřování textů. Počet překladatelů, které zaměstnává Parlament, dosahuje přibližně 700. Méně naléhavé texty jsou ve většině případů zadávány externím překladatelským firmám.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Pokud jde o tlumočníky, Parlament v současné době zaměstnává na plný úvazek přibližně 400 tlumočníků a během plenárních zasedání je najímáno dalších 400-600 tlumočníků. Náklady Roční náklady na překlady a tlumočení dosahují přibližně 1 % rozpočtu EU, což představuje cca. 2,3 EUR na občana. Pokud jde o Parlament, náklady na mnohojazyčnost dosahují jedné třetiny jeho celkových výdajů, tj. přibližně 484 milionů EUR v roce 2008.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Ženy v Evropském parlamentu Ačkoli více než polovina evropských voličů jsou ženy, jejich zastoupení v rozhodovacích pozicích v rámci Evropské unie je nižší. Evropský parlament ve svých usneseních opakovaně vyzýval k většímu počtu žen v politickém životě a v rozhodování. Prvním předsedou přímo voleného Evropského parlamentu byla žena: Simone Veil. V průběhu let se podíl europoslankyň neustále zvyšoval: zatímco v roce 1979 tvořily ženy 16,3% poslanců Evropského parlamentu, v roce 1994 toto procento vzrostlo na 26,1% a v roce 2004 na 30,3% (31,4% v říjnu 2008 díky příchodům a odchodům jednotlivých poslanců v průběhu mandátu). Během voleb v roce 2004 tlačili poslanci na politické strany, aby zahrnuly více žen na stranické kandidátky. V nedávné době Evropský parlament vyzval ke kvótám a zaznamenal „pozitivní efekty volebních kvót na zastoupení žen“. Některé země zajišťují větší počet zvolených žen legislativně – ve Francii přispěl zákon o rovnosti k užívání tzv. „zipového systému“, podle nějž je každý druhý kandidát na volebním seznamu do Evropského parlamentu žena. V jiných zemích to jsou vnitřní stranická pravidla, která přinášejí změnu, např. ve Švédsku použily strany zipovou metodu dobrovolně. Ve výsledku řada zemí dosáhla rovnoměrného zastoupení (Estonsko, Lucembursko, Slovinsko) nebo se mu blíží (Francie, Nizozemsko, Švédsko), mluvíme-li o procentu europoslankyň. Přesto stále v některých případech je podíl žen mnohem nižší (Polsko) a dvě země (Kypr a Malta) dokonce žádné europoslankyně nemají.

Podíl žen mezi europoslanci (říjen 2008) 60,0 50.0 50,0

50.0

42.9

42.9

41.7

40,0 30,0

27.8

32.3

29.2 20.8

38.5

50.0

48.1

46.2

44.4

38.5 34.3

29.2 21.8

25.0

22.2

20,0

47.4

35.7 31.4 25.9

24.4

14.8

10,0 0.0

0.0

0,0

Malta France Greece Austria Finland Ireland ItalyLatvia Poland Estonia Sweden Belgium Germany Hungary Portugal Romania Slovakia BulgariaCyprus Denmark Slovenia Spain Lithuania Luxembourg Netherlands Czech Republic

CS

UK Average

Tisková služba

www.volby2009.eu

Zastoupení žen v Evropském parlamentu se také liší dle politických skupin.

Podíl žen v politických skupinách 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

46.5% 40.5%

40.0% 31.4%

29.3% 25.7% 18.2% 12.9%

11.6%

PSE

EPP-ED

ALDE

UEN

Greens/EFA

GUE/NGL

NI

IND/DEM

Average

Tři ze sedmi politických skupin mají spolupředsedkyně (Skupina zelených/Evropské svobodné aliance, Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice a Nezávislí/Demokracie); žádná politická skupina nemá předsedkyni jako takovou. Od roku 1979, kdy byli poslanci EP poprvé zvoleni všeobecným volebním zákonem, 2 z 26 (7,7%) předsedů byly ženy – Simone Veil v letech 1979–1982 a Nicole Fontaine v letech 1999–2002. Pět ze současných čtrnácti místopředsedů jsou ženy. Šest z dvaadvaceti předsedů parlamentních výborů jsou ženy (27,3%) a taktéž 29 z 86 místopředsedů výborů jsou ženy. Zastoupení žen v parlamentních výborech je různé. Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů mají nejvyšší procento žen, zatímco podvýbor pro bezpečnost a obranu a Výbor pro dopravu a cestovní ruch mají zastoupení žen nejnižší.

Podíl žen v parlamentních výborech 100% 86,7%

90% 80% 70% 60%

48,0%

46,2%

50%

42,9%

30%

32,8%

28,3% 22,9%

18,8%

21,9%

20,4%

46,4%

46,2%

39,4%

40%

25,6%

42,4%

39,5%

37,8%

34,0%

31,8%

30,6% 25,0%

23,1%

23,1%

20% 10%

M

TI CL IM

PE

M FE

I

E AF CO

LI B

LT

JU R

CU

PE CH

I AG RI

RE G

I SE D E D EV E IN TA BU D G CO N T EC O N EM PL EN VI IT RE IM C O TR AN

D RO

AF ET

0%

Podíl žen v národních parlamentech se v průměru pohybuje okolo 23% napříč EU. V severských zemích, kde je politika rovnosti (povinná či dobrovolná) uplatňována delší dobu a aktivněji, je toto číslo vyšší: v roce 2008 ženy tvořily 47% ve švédském, 41,5% ve finském a 38% v dánském parlamentu. Na druhé straně škály dosáhlo zastoupení žen jen 8,7% v maltském a 9,4% v rumunském parlamentu. Mezi kyperskými zákonodárci je 14,3% žen.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Rovnost a různorodost v sekretariátu EP EP rovněž podporuje rovnost v politice zaměstnanosti – v roce 2006 přijalo předsednictvo EP dokument „Politika podporování rovnosti a různorodosti v sekretariátu Evropského parlamentu“, díky které EP „upřednostňuje aktivní a širší přístup k rovnosti“ a jakožto zaměstnavatel „si přeje, aby jeho personál odrážel různorodost evropské společnosti“. V roce 2008 tvořily ženy 58,6 % personálu Parlamentu. Ženy také zastávaly 52,2 % vedoucích pozic a 63,4 % asistentských pozic. Podíl žen na vyšších vedoucích pozicích (vedoucí oddělení a výše) činil 22,7 %.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Souhrnný přehled Tento stručný souhrn obsahuje přehled veškerých významných témat, jež Parlament projednával v tomto volebním období. Je zaměřen především na rozhodnutí, která ovlivňují každodenní život občanů a každodenní chod soukromých podniků a veřejných institucí. Práva spotřebitelů • • • •

Levnější roamingové hovory v EU Letecké tarify musí zahrnovat všechny poplatky a taxy Nová pravidla pro televizní reklamu: nejvýše 12 minut reklam za hodinu, více flexibility, pokud jde o umisťování produktů Vyšší bezpečnost hraček na evropských trzích: zákaz karcinogenních látek a omezení dalších nebezpečných látek

Životní prostředí • • • •

REACH: povinnost registrovat všechny chemické přípravky a nejnebezpečnější z nich postupně nahrazovat Nová evropská legislativa v oblasti odpadů: recyklace 50 % papíru, kovů a skla z domácností a 70 % odpadu ze stavebnictví do roku 2020 Nová pravidla pro sběr baterií a akumulátorů a jejich recyklaci Trestní sankce za poškozování životního prostředí

Klimatické změny • • •

•

CS

Snížení emisí CO2 u nových automobilů: do roku 2012 na 120g CO2/km a do roku 2020 na 95g CO2/km Obnovitelné zdroje energie: 20 % obnovitelných zdrojů energie v evropském energetickém mixu a 10 % obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020 Revize systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů: prodej povolenek na aukcích od roku 2013; výjimky pro členské státy vysoce závislé na uhlí; bezplatné přidělování povolenek skončí v roce 2020; týká se odvětví: elektrárny, rafinerie, koksárenské pece, výroba cementu, keramiky, skla, papíru, oceli, železářství či zpracování železné rudy Začlenění letecké přepravy do systému ETS od roku 2012

Tisková služba

www.volby2009.eu

Ochrana zdraví • • • • • •

Pracovníci v oblasti zdravotnictví: usnadnit pracovníkům ve zdravotnictví poskytovat služby v jiném členském státě díky systému uznávání kvalifikací Nový impuls pro vývoj dětských léků Voda ke koupání: zpřísnění pravidel pro kvalitu vod poblíž pláží, v řekách a jezerech s cílem snížit riziko infekcí pocházejících z baktérií Zákaz rtuti: zákaz prodeje nových teploměrů a barometrů obsahujících rtuť od října 2009 Čistější vzduch: snížit koncentraci mikročástic (tzv. PM2,5) na 20 µm/m3; místa odběru vzorků budou zřízena v městských zónách a aglomeracích nad 250 000 obyvatel. Závazné cíle pro maximální limity znečišťujících látek v ovzduší

Trh se službami • •

Směrnice o službách: členské státy jsou povinny odstranit do konce roku 2009 překážky pro volný pohyb služeb a poskytování služeb v jiných členských státech Plné otevření trhu s poštovními službami od roku 2011 a 2013

Práva cestujících • •

Nová práva pro cestující v železniční přepravě: náhrady za zpožděné spoje, adaptace vlaků pro cestující se zdravotním postižením Práva cestujících se zdravotním postižením: cestující se zdravotním postižením nesmí být vyloučeni z přepravy z důvodu jejich postižení nebo snížené mobility

Doprava • • • • •

Nový impuls pro přepravu cestujících po železnici: plné otevření mezinárodní železniční přepravy hospodářské soutěži od 1. ledna 2010 Společné standardy pro vysokou bezpečnost letecké přepravy Celoevropský řidičský průkaz ve formátu kreditní karty od roku 2013 Společná „černá listina” leteckých společností, které nesplňují bezpečnostní požadavky Přístavní služby: Parlament zamítl návrh na zavedení společných pravidel o pilotních službách a odbavování vlastními silami

Zaměstnanost a sociální věci • • • •

Stejná práva pro dočasné zaměstnance agentur: dočasní zaměstnanci agentur budou mít od prvního dne stejná práva jako stálí zaměstnanci Uznávání profesionálních kvalifikací: jednodušší výkon zaměstnání v zahraničí pro lékaře, zdravotní sestry či architekty Směrnice o službách: pracovní právo a sociální zabezpečení beze změny Pomoci občanům zpět do zaměstnání: 500 mil. EUR z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci

Boj proti terorismu a financování nelegálních aktivit • • •

CS

Bankovní instituce povinny ověřit totožnost zákazníka při otevírání účtu a převodu částek nad 15.000 EUR Kasina povinny ověřit totožnost zákazníka, který vsází více než 2.000 EUR Telefonní společnosti povinny uchovávat údaje o hovorech, nikoli o obsahu

Tisková služba

www.volby2009.eu

•

Boj proti terorismu v letecké přepravě: společné standardy pro kontrolu cestujících a jejich příručních zavazadel, bezpečnostní kontroly zavazadel, zboží a pošty; EP proti zařízením pro fyzickou kontrolu osob

Finanční služby • •

Povinnost pro auditorské firmy prokázat svou nezávislost na společnostech, v nichž provádějí audit Záruka bankovních vkladů do 100.000 EUR od roku 2010

Občanské svobody • •

Aktivity CIA v Evropě: Poslanci kritizují členské státy za to, že „přivíraly oči” nad lety CIA za účelem mimořádného vydávání či nezákonné přepravy vězňů EP: Boj proti terorismu nesmí ohrozit občanské svobody

Imigrace a volný pohyb osob • •

Rozšíření schengenského prostoru volného pohybu: Velká Británie, Irsko, Kypr, Rumunsko a Bulharsko prozatím mimo Společná pravidla a minimální standardy pro návrat nelegálních přistěhovalců

Úloha Parlamentu ve světě • • • • •

Výzva k přijetí celosvětového moratoria na trest smrti Sacharovova cena EP: ocenění obhájců svobody myšlení Obavy ohledně situace v oblasti lidských práv v Rusku a v Číně EP vyzývá USA, aby uzavřely vazební zařízení v zátoce Guantánamo Izrael-Palestina: poslanci žádají řešení dvou států

Institucionální rozhodování a rozšíření • • • • •

Parlament schválil Evropskou komisi a alternativní kandidáty, jež předseda Barroso navrhl poté, co EP proti původním kandidátům vznesl námitky Podpora pro Lisabonskou smlouvu po zamítnutí návrhu Ústavy Souhlas s přistoupením Rumunska a Bulharska Souhlas se zahájením jednání o přistoupení s Tureckem, Chorvatskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií při respektování integrační kapacity EU Souhlas se zavedením eura ve Slovinsku, na Kypru, Maltě a na Slovensku

Více prostředků pro priority EP • • • •

CS

Finanční rámec 2007–2013: 4 miliardy EUR více pro priority EP: zahraniční politika, inovace, strukturální rozvoj a životní prostředí 53 miliard EUR na 7. rámcový program pro výzkum, 309 milionů EUR pro Evropský technologický institut 3,4 miliardy EUR na evropský navigační systém Galileo 7 miliard pro evropské vzdělávací programy (Erasmus)

Tisková služba

www.volby2009.eu

Na pořadu jednání Významné legislativní návrhy, jež dosud nebyly uzavřeny, o nichž by však měl Parlament hlasovat před koncem volebního období: • • • • • • • • • •

CS

Směrnice o pracovní době: EP hlasoval pro ukončení výjimek z 48 hodinové pracovní doby, jako průměru za 12 měsíců Trh s energií: oddělení vlastnictví výrobních a přenosových sítí na trhu s plynem a elektřinou Telekomunikace: opatření na zpřístupnění sítí při ochraně práv spotřebitelů Nižší ceny za SMS v roamingových sítích Boj proti znečišťování moří a námořním nehodám: nová legislativa o inspekci lodí, povinnostech státu vlajky, kotvení lodí v nouzových situacích, klasifikačních společnostech Rodinný život a práce: EP bude hlasovat o návrhu na prodloužení mateřské dovolené na 18 měsíců Nová antidiskriminační směrnice: zaplnit mezery v platném právním rámci s cílem zabránit diskriminaci v přístupu ke zboží a službám Nová pravidla o kapitálových požadavcích s cílem zabránit neodpovědnému poskytování půjček Nová pravidla pro kreditní ústavy: zabránit střetu zájmů Přísnější pravidla pro emise znečišťujících látek z průmyslu

Tisková služba

www.volby2009.eu

EP za lepší životní prostředí Přísnější pravidla pro chemické látky, konkrétní cíle pro další využití a recyklaci odpadu, ochrana podzemích vod před znečištěním či sběr baterií a akumulátorů jsou některé z otázek v oblasti životního prostředí, jimiž se Evropský parlament zabýval v tomto volebním období. Poslanci se rovněž zasadili o přísnější kontrolu pesticidů. REACH: nová legislativa v oblasti chemikálií Nařízení o chemických přípravcích, známé pod názvem REACH, si klade za cíl chránit veřejné zdraví a životní prostředí, aniž by tím byla poškozena konkurenceschopnost evropského průmyslu. Ukládá výrobcům povinnost registrovat všechny chemikálie, jež byly vyrobeny či dovezeny v množství přesahujícím 1 tunu ročně. Registrační povinnost se týká přibližně 30.000 chemikálií. U nebezpečných přípravků musí výrobci předložit plán na jejich postupné nahrazování bezpečnějšími alternativami, a pokud tyto alternativy neexistují, musí vypracovat výzkumný plán zaměřený na jejich vývoj. Nařízení přijato v EP: 13. 12. 2006 Prováděno postupně od: 1. 6. 2007 Bezpečnost pesticidů na prvním místě Nové nařízení o pesticidech, které přijal EP, zakazuje používání některých vysoce toxických látek při výrobě pesticidů, a požaduje, aby byly nebezpečné látky postupně nahrazovány bezpečnějšími alternativami. Parlament současně přijal také směrnici, která omezuje množství používaných pesticidů, a to téměř úplným zákazem leteckých postřiků pesticidy, a zákazem používání těchto přípravků v blízkosti parků, na hřištích a v „nárazníkových pásmech” v blízkosti řek a jezer. Nařízení a směrnice přijata v EP: 13. 1. 2009 Termín pro převedení směrnice do vnitrostátního práva: 24 měsíců po zveřejnění v Úředním věstníku EU (začátkem roku 2011) Nařízení v plně v platnosti od: 18 měsíců po vstupu v platnost Nová evropská legislativa v oblasti odpadů se závaznými cíli do roku 2020 EP přijal novou legislativu v oblasti odpadů, která obsahuje cíle pro opětovné využití a recyklaci odpadů, jichž má být dosaženo do roku 2020. Směrnice stanoví pravidla pro recyklaci a předcházení vzniku odpadu. Stanovené cíle pro recyklaci do roku 2020 činí 50 % pro papír, kovy a sklo pocházející z domácností a 70 % pro bezpečný odpad ze stavebnictví a demolic. Pouze nejvíce energeticky účinné spalovny budou považovány za zařízení k „využití odpadu”. Směrnice přijata v EP: 17. 6. 2008 Termín pro převedení do vnitrostátního práva: 24 měsíců po vstupu v platnost (koncem roku 2010)

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Nová pravidla pro sběr baterií a akumulátorů a jejich recyklaci Evropský parlament schválil směrnici, která stanoví pravidla pro sběr použitých baterií a akumulátorů. V roce 2012 by měla úroveň sběru baterií a akumulátorů dosáhnout 25 % a v roce 2016 by měl jejich podíl činit alespoň 45 %, přičemž tyto baterie by měly být recyklovány. Nová legislativa rovněž stanoví přísné limity pro obsah rtuti a kadmia v bateriích. Směrnice přijata v EP: 4. 7. 2008 Termín pro převedení do vnitrostátního práva: 26. 9. 2008 Trestní sankce za poškozování životního prostředí Protiprávní jednání poškozující životní prostředí či zdraví osob bude ve všech členských státech považováno za trestný čin. Členské státy budou moci uplatnit trestní sankce za jakékoli úmyslné či nedbalé jednání vážně poškozující zdraví osob, půdu, ovzduší, vodu, rostliny a živočichy. Směrnice přijata v EP: 21. 5. 2008 Termín pro převedení do vnitrostátního práva: 24 měsíců po vstupu v platnost (koncem roku 2010) Přísnější standardy na ochranu podzemích vod před znečištěním Evropská pravidla na ochranu podzemích vod před znečištěním jsou v platnosti od roku 1980. Nová směrnice stanoví kritéria pro hodnocení úrovně chemikálií v podzemích vodách a obsahuje opatření, jež mají zabránit vstupu nebezpečných látek, jako je kyanid, arzenik, pesticidy a fytofarmaceutické přípravky, do podzemních vod. Směrnice přijata v EP: 12. 12. 2006 Termín pro převedení do vnitrostátního práva: 16. 1. 2009 Přísnější kontrola látek znečišťujících vodní zdroje Parlament přijal směrnici, která si klade za cíl ukončit nebo omezit používání 33 znečišťujících látek – zejména pesticidů a těžkých kovů, které se nacházejí v řekách, jezerech a pobřežních vodách, a to v závislosti na riziku, jež představují. Členské státy budou povinny do roku 2018 ukončit nebo postupně omezit emise, vypouštění a úniky nebezpečných látek. Tato směrnice je posledním legislativním návrhem tzv. rámcové směrnice o vodě. Směrnice přijata v EP: 17. 6. 2008 Termín pro převedení do vnitrostátního práva: 18 měsíců po vstupu v platnost

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Parlament v boji proti klimatickým změnám Klimatický balíček, který Parlament přijal v prosinci 2008, umožní do roku 2020 dosáhnout 20% snížení skleníkových plynů, 20% zvýšení energetické účinnosti a 20% podílu obnovitelných zdrojů v evropském energetickém mixu. Poslanci rovněž stanovili ambiciózní cíl pro emise CO2 z automobilů, a požadují také po dodavatelích pohonných hmot, aby snížili emise skleníkových plynů způsobených přepravou, distribucí, zpracováním a spalováním pohonných látek. Revize systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů Parlament přijal směrnici, která reformuje systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS). Cílem této legislativy je snížit emise určitých odvětví, jako jsou elektrárny, rafinerie, koksárenské pece, výroba cementu, keramiky, skla, papíru, oceli, železářství či zpracování železné rudy, o 21 % ve srovnání s úrovní z roku 2005. Novela směrnice stanoví prodej těchto povolenek na aukcích od roku 2013, s tím, že pro některé členské státy, zejména nové členské státy vysoce závislé na uhlí, byly povoleny výjimky. Bezplatné přidělování povolenek skončí v roce 2020. Směrnice přijata v EP: 17. 12. 2008 V platnosti postupně od: 1. ledna 2013 Snížit emise z pozemní dopravy a dalších odvětví Rozhodnutí o společném úsilí o snížení emisí skleníkových plynů stanoví závazné národní cíle pro jednotlivé členské státy týkající se snížení emisí skleníkových plynů ze zdrojů mimo ETS (např. ze silniční a námořní dopravy, budov, služeb, zemědělství či malých průmyslových podniků) o 10 % v období 2013– 2020. Z těchto zdrojů pochází v současné době 60 % všech skleníkových plynů EU. Toto rozhodnutí je první legislativou svého druhu na světě. Rozhodnutí přijato v EP: 17. 12. 2008 Vybavit elektrárny podzemními skladišti pro CO2 Parlament přijal směrnici, která stanoví právní rámec pro nové technologie pro zachycováni a skladování uhlíku (CCS). V zájmu snížení emisí CO2 budou moci průmyslové podniky a elektrárny využívat v budoucnu tyto nové technologie k zachycování uhlíku a jeho trvalému a bezpečnému skladování v podzemních geologických útvarech. Financování pilotních projektů bude zajištěno poskytnutím 300 milionů povolenek ETS na CCS projekty v rámci celé Unie. Směrnice přijata v EP: 17. 12. 2008 V účinnosti od: 24 měsíců od vstupu v platnost

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

20 % obnovitelných zdrojů energie v evropském energetickém mixu do roku 2020 Nová směrnice stanoví závazné vnitrostátní cíle, jichž mají členské státy dosáhnout podporou využívání obnovitelných zdrojů energie v oblasti elektřiny, topení, klimatizace a dopravy, tak, aby v roce 2020 představoval podíl obnovitelných zdrojů nejméně 20 % celkové spotřeby energie v EU. Podle přijaté dohody by do roku 2020 měla biopaliva, elektřina a vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů dosahovat nejméně 10 % celkové spotřeby pohonných látek ve všech druzích dopravy. Směrnice přijata v EP: 17. 12. 2008 Termín pro převedení do vnitrostátního práva: 18 měsíců od vstupu v platnost Snížit emise CO2 u nových automobilů Nové nařízení stanoví normy pro emise CO2 u nových osobních automobilů zaregistrovaných na území EU. Podle přijatého návrhu by měly být průměrné emise CO2 u nových automobilů sníženy do roku 2012 na 120g CO2/km, přičemž současné průměrné emise dosahují 160g CO2/km. Zlepšením technologií výroby motoru by přitom mělo být dosaženo cíle 130 g CO2/km a dalšího 10% snížení by mělo být dosaženo využitím jiných technických zlepšení. Text nařízení dále stanoví dlouhodobý cíl pro průměrné emise, které by neměly u nových automobilů od roku 2020 překračovat 95g CO2/km. Nařízení přijato v EP: 17. 12. 2008 V platnosti od: tři dny po zveřejnění v Úředním věstníku EU Méně emisí skleníkových plynů z paliv Revidovaná směrnice o kvalitě pohonných látek ukládá dodavatelům paliv povinnost snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů pocházejících z obdělávání půdy, dopravy a distribuce, zpracování a spalování (např. fosilní paliva jako benzín, nafta, a také biopaliva, elektřina a vodík) o 6 % ve srovnání s úrovní z roku 2010. Směrnice přijata v EP: 17. 12. 2008 V platnosti od: 1. 1. 2011 Limity pro emise CO2 z letadel Poslanci začlenili odvětví letecké přepravy do systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (ETS). Od roku 2012 budou veškeré lety z a do Evropy začleněny do systému ETS. V první fázi (v roce 2012) budou sníženy emise skleníkových plynů o 3 % a v druhé fázi (v roce 2013) o 5 %. Z působnosti směrnice budou vyňaty vojenské lety, lety celních a policejních orgánů, pátrací a záchranné lety, protipožární lety, humanitární lety a lety letecké záchranné služby. Směrnice přijata v EP: 8. 7. 2008 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 12 měsíců po vstupu v platnost

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Dopravní politika v Evropském parlamentu V oblasti dopravy věnoval Evropský parlament v tomto volebním období zvláštní pozornost posilování práv cestujících, zvyšování bezpečnosti v letecké i pozemní přepravě a spravedlivé hospodářské soutěži. Poslanci přijali také opatření na podporu železniční dopravy. Nový impuls pro přepravu cestujících po železnici Posílená hospodářská soutěž mezi dopravními společnostmi a interoperablita sítí byly hlavními prvky třetího železničního balíčku, který přijal Evropský parlament s cílem oživit toto dopravní odvětví. Od 1. ledna 2010 bude mezinárodní železniční přeprava plně otevřena hospodářské soutěži. Legislativa rovněž stanoví nová základní práva cestujících a zavádí evropský systém licencí. Přeprava zboží je již otevřena od roku 2007. Nařízení a směrnice přijaty v EP: 25. 9. 2007 V platnosti od: 31. 12. 2009 Letecké tarify musí zahrnovat všechny poplatky a taxy Od 1. listopadu 2008 mohou cestující na první pohled vidět, jakou cenu zaplatí za letenku. Díky novým pravidlům, které přijal EP, musí ceny letenek zahrnovat veškeré daně, poplatky a příplatky známé v době zveřejnění. Nařízení přijato v EP: 9. 7. 2008 V platnosti od: 1. 11. 2008 Posílení práv cestujících se zdravotním postižením Podle nových pravidel, které přijal Evropský parlament, nesmí být cestující se zdravotním postižením vyloučeni z přepravy z důvodu jejich postižení nebo snížené mobility. Letecké společnosti budou rovněž povinny bezplatně poskytovat těmto cestujícím asistenci na palubě letadla a při výstupu. Za nedodržení těchto pravidel budou ukládány sankce. Nařízení přijato v EP: 15. 12. 2005 V platnosti od: 26. 7. 2008 Bezpečnost v letecké přepravě Evropský parlament podpořil vysokou úroveň bezpečnosti letecké přepravě v celé EU. Poslanci schválili zákon, který zavádí společná pravidla a standardy, jako jsou kontrola pasažérů a příručních zavazadel či kontroly při vstupu a bezpečnostní kontroly letadel. Zbraně na palubě budou povoleny pouze tehdy, pokud jsou splněny určité bezpečnostní požadavky. Pokud se členské státy rozhodnou využít služeb členů bezpečnostního doprovodu letů („sky marshals”), musí dbát na to, že jejich výběr a výcvik budou podléhat specifickým pravidlům. Nařízení přijato v EP: 11. 3. 2008 V platnosti od: 29. 4. 2010

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Společná černá listina nebezpečných leteckých dopravců Společnosti, které od 16. července 2006 nesplňují bezpečnostní požadavky, budou zapsány na evropskou černou listinu, a bude jim zakázáno provozovat lety na celém území EU. Podle nařízení, které přijal Evropský parlament, budou mít pasažéři k dispozici také informace o identitě dopravce a budou mít nárok na kompenzaci, pokud bude po rezervaci letenky jejich dopravce zapsán na černou listinu. Nařízení přijato v EP: 17. 11. 2005 V platnosti od: 16. 7. 2006 Nový systém poplatků pro 69 letišť EP přijal novou směrnici, která stanoví společný systém pro výběr letištních poplatků v EU. Nová legislativa má zabránit jednotlivým letištím, aby zneužívala svého dominantního postavení na trhu, a bude se vztahovat na všechna letiště, jež odbaví více než 5 milionů cestujících ročně, nebo alespoň na největší letiště v jednotlivých členských státech, a stanoví také mechanismy pro řešení neshod mezi uživateli a letišti. V České republice se bude směrnice týkat letiště Praha-Ruzyně. Směrnice přijata v EP: 22. 10. 2008 V platnosti od: konce roku 2010 Lepší ochrana chodců a cyklistů Parlament podpořil plán na omezení počtu chodců a cyklistů, kteří jsou každoročně zraněni na evropských silnicích. Mezi přijatá opatření patří například vybavení automobilů zařízením asistence při brzdění a systémem čelní ochrany, či zavedení testů, které mají zhodnotit případné důsledky srážky s chodcem. Každoročně přijde v EU o život nejméně 8.000 chodců a cyklistů a dalších 300.000 osob utrpí na evropských komunikacích zranění. Nařízení přijato EP: 13. 6. 2008 V platnosti od: 9 měsíců od zveřejnění (cca. v listopadu 2009) Námořní balíček: posílit bezpečnost na moři Parlament přijal sedm legislativních návrhů, které tvoří třetí námořní balíček EU. Cílem této legislativy je posílit bezpečnost plavidel, ochranu posádek a cestujících v námořní přepravě a ochranu životního prostředí prostřednictvím rychlejší a koordinovanější reakce v případě námořní nehody a vyjasněním práva na odškodnění cestujících. Legislativa kromě toho zvyšuje četnost inspekcí plavidel a stanoví režim povinného pojištění. Přijato v EP: 11. 3. 2009 Nově vydávané řidičské průkazy ve formátu kreditní karty od roku 2013 Od roku 2013 budou veškeré nově vydané řidičské průkazy v celé EU ve formátu kreditní karty. Nový formát nahradí více než 110 platných modelů ve všech členských státech. Směrnice přijata v EP: 14. 12. 2006 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 19. 1. 2013

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Trh se zbožím a službami Další otevírání jednotného trhu bylo jedním z klíčových témat tohoto volebního období. Poslanci v jeho průběhu přijali legislativní návrhy v řadě oblastí, jako jsou poštovní či finanční služby. Parlament kromě toho přijal také komplexní směrnici v oblasti trhu se službami. Poslanci při každém hlasování usilovali o dosažení rovnováhy mezi potřebami průmyslu a právy spotřebitelů na odpovídající ochranu. Odstranění překážek pro volný pohyb služeb na vnitřním trhu Směrnice o službách si klade za cíl odstranit překážky pro volný pohyb služeb a poskytování služeb v jiných členských státech. Omezení pohybu bude možné pouze na základě specifických důvodů (veřejná bezpečnost, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví). Členské státy budou povinny omezit administrativní zátěž, například zřízením jednoho kontaktního místa, aby nebyli poskytovatelé služeb nuceni jednat s různými národními, regionálními a místními úřady. Vzhledem k tomu, že Rada vzala v potaz návrhy Parlamentu, představuje konečný text rovnováhu mezi hospodářskou soutěží a sociální ochranou. Směrnice zahrnuje například manažerské poradenské služby, cestovní kanceláře a služby v oblasti cestovního ruchu včetně služeb turistických průvodců, stavebnictví včetně služeb architektů, služby v oblasti nemovitostí či podpůrné služby pro domácnosti. Směrnice přijata v EP: 15. 11. 2006 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 28. 12. 2009 Plné otevření poštovních služeb hospodářské soutěži Poslední monopoly v oblasti poštovních služeb v EU by měly být ukončeny k 1. lednu 2011, přičemž 11 členských států bude mít možnost odložit plnou liberalizaci tohoto trhu do roku 1013. To se týká zemí, jež přistoupily k EU v roce 2004 a které se při přizpůsobování svých poštovních trhů setkaly s obtížemi, a zemí se složitou topografií (velké množství ostrovů, nízký počet obyvatel, omezená rozloha). S cílem zabránit nekalé soutěži budou moci ty státy, které své trhy již otevřely, zamítnout povolení pro provozovatele, které dosud chrání národní monopol. Směrnice současně zaručuje všeobecnou službu: korespondence musí být doručována a vybírána alespoň jednou denně, nejméně pět dní v týdnu, a to jak v odlehlých oblastech, tak i ve městech. Při otevření poštovních trhů budou moci členské státy zavést opatření v oblasti zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Směrnice přijata v EP: 31. 1. 2008 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 31. 12. 2010; 31. 12. 2012 pro Českou republiku, Řecko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko a Slovensko

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Parlament zamítl návrhy v oblasti přístavních služeb a softwarové patenty Parlament dvakrát využil svého práva na zamítnutí návrhu, a to když poslanci dospěli k názoru, že „žádná směrnice je lepší než špatná směrnice”. Tak tomu bylo v případě návrhu na uvolnění trhu s přístavními službami. Poslanci byli proti navrhovaným pravidlům týkajícím se odbavování vlastními silami a pilotních služeb, neboť jsou přesvědčeni, že by mohly vést k masovému propouštění a nekalé soutěži. Namísto toho žádali přijetí legislativy na posílení hospodářské soutěže mezi přístavy. Většina poslanců zamítla také návrh směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem. Hlasování v EP: 17. 1. 2006 (zamítnuto poměrem hlasů 532:120:25) Hlasování v EP: 6. 7. 2005 (zamítnuto poměrem hlasů 648:14:18)

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Finanční trhy Poslanci přijali legislativu, která si klade za cíl vytvořit v Evropě stabilní a konkurenceschopný trh s finančními službami. Parlament žádal Komisi, aby rychleji reagovala na finanční krizi a zavedla jednotný systém dohledu nad dosud fragmentovanými evropskými finančními trhy. Kapitálové požadavky pro banky Pokud jde o finanční služby, přijal Parlament směrnici o kapitálových požadavcích, která aktualizuje evropská pravidla týkající se kapitálových požadavků pro banky a úvěrové instituce a uvádí je do souladu s dohodou Basel II. Cílem bylo vytvořit komplexnější přístup ke kapitálovým požadavkům pro bankovní ústavy, který by zohledňoval možná rizika a umožňoval tak lépe předcházet krizím. Nová pravidla stanoví přesnější požadavky na disponibilní kapitál, tj. na výši „interního kapitálu”, kterým musí banky a investiční instituce disponovat, aby byly schopny pokrýt svá rizika a ochránit vkladatele. Tato pravidla vstoupila v platnost v letech 2007–2008, přičemž někteří odborníci se domnívají, že pokud by tato pravidla byla v platnosti již delší dobu, nebyl by dopad finanční krize tak výrazný. Tento balíček však nepokrývá všechny oblasti. Komise proto nyní navrhla jeho aktualizaci, která zohlední jednak zmíněné nepokryté aspekty, a jednak aspekty vyplývající z finanční krize, jako je například otázka sekuritizace. Směrnice přijata v EP: 28. 9. 2005 Nezávislost auditorů Poslanci přijali nová pravidla, která mají přispět ke zlepšení auditů v rámci EU a podpořit důvěru ve fungování evropských kapitálových trhů. Evropští auditoři a auditorské firmy budou povinny prokázat svou nezávislost na vedení společností, v nichž provádějí audit. Směrnice přijata v EP: 28. 9. 2005 Záruka bankovních vkladů do 100.000 EUR Poslanci podpořili legislativu, díky níž budou v případě úpadku banky vklady spotřebitelů zaručeny až do výše 100.000 EUR. Stávající minimální úroveň záruky 20.000 EUR bude od června 2009 zvýšena na 50.000 EUR a od konce roku 2010 na 100.000 EUR. Poslanci rovněž prosadili, aby měli spotřebitelé v naléhavých situacích rychlejší přístup ke svým úsporám. Pro případ další krize bude vytvořen mechanismus pro přeshraniční spolupráci. Výzva k přijetí legislativy v oblasti finančních služeb Poslanci rovněž široce projednávali opatření, jež by měla být v nejbližší době přijata, a požádali formálně Komisi, aby předložila návrhy v řadě oblastí, z nichž některé jsou přímo spojené s finanční krizí. Parlament požadoval změny, které by zajistily, že systém kapitálových požadavků se bude týkat všech finančních institucí, bez ohledu na jejich právní formu, což by vedlo k zahrnutí zajišťovacích investičních fondů a soukromých kapitálových fondů, a přísnější dohled nad přeshraničními finančními institucemi.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

EP a ochrana spotřebitelů Levnější roamingové hovory v EU, jasné zveřejňování cen letenek, posílení práv cestujících po železnici a lepší přístup k přeshraničním spotřebitelským úvěrům jsou některé z nejvýznamnějších legislativních návrhů v oblasti ochrany spotřebitele, jež přijal Parlament v tomto volebním období. Práva spotřebitelů byla dále posílena novými pravidly pro cestující se zdravotním postižením v letecké přepravě a novými pravidly pro televizní reklamu. Levnější roamingové hovory v EU Poslanci upozorňovali, že vysoké ceny za mezistátní hovory z mobilních telefonů v EU nejsou odůvodněné. Nové nařízení, které přijal EP, zavádí eurotarif, který stanoví maximální cenu za odchozí roamimgové hovory na €0,46 za minutu a za příchozí hovory na €0,22 (bez DPH). Před přijetím nařízení stál minutový roamingový hovor v průměru €1,15. V průběhu léta 2009 budou tarify dále sníženy na €0,43 a €0,19. Nařízení přijato v EP: 23. 5. 2007 Eurotarif v platnosti od: 30. 7. 2007 Ukončení platnosti nařízení: 30. 6. 2010 Letecké tarify musí zahrnovat všechny poplatky a taxy Díky novému nařízení, které přijal Parlament, uvidí nyní cestující na první pohled, jakou cenu zaplatí za letenku. Ceny letenek musí zahrnovat veškeré daně, poplatky a příplatky k základní ceně letenky. To bude platit i pro nákup prostřednictvím internetu. Dobrovolné příplatky musí být zveřejněny jasným a jednoznačným způsobem na začátku rezervace. Nařízení přijato v EP: 9. 7. 2008 V platnosti od: 1. 11. 2008 Posílení práv cestujících po železnici EP přijal nařízení, které si klade za cíl posílit práva cestujících po železnici, včetně odškodnění za zpožděné spoje a lepšího přístupu pro cestující se zdravotním postižením. V případě zpoždění bude cestujícím vyplacena náhrada ve výši 25 % jízdného za 60 minut zpoždění a 50 % za 120 a více minut zpoždění. Nařízení budou pokrývat mezinárodní a na žádost EP i domácí spoje. Členské státy budou moci nicméně uplatnit až 15-leté přechodné období. Nařízení přijato v EP: 25. 9. 2007 V platnosti od: 3. 12. 2009 Výjimka z uplatňování některých ustanovení až 15 let

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Práva cestujících se zdravotním postižením Podle nových pravidel, které přijal Evropský parlament, nesmí být cestující se zdravotním postižením vyloučeni z přepravy z důvodu jejich postižení nebo snížené mobility. Letecké společnosti budou rovněž povinny bezplatně jim poskytnout asistenci na palubě letadla a při výstupu. Na evropských letištích je každoročně poskytnuta asistence 10 milionům občanů se zdravotním postižením. Nařízení přijato v EP: 15. 12. 2005 V platnosti od: 26. 7. 2008 Nová pravidla pro televizní reklamu Parlament revidoval platnou legislativu v oblasti televizního vysílání, která zavádí nová přísnější pravidla pro vysílání reklam určených pro děti a po umísťování produktů do vysílání. Maximální čas vyhrazený pro reklamu nesmí přesáhnout 12 minut za hodinu. Filmy a zpravodajské pořady mohou být přerušeny pouze jednou za třicet minut. Stejně tak je tomu u dětských pořadů, pokud trvají déle než půl hodiny. Umisťování produktů bude možné pouze u filmů, seriálů, sportovních a zábavních pořadů a bude zcela zakázáno u dětských programů. Nařízení přijato v EP: 29. 11. 2007 V platnosti od: 19. 12. 2009 Vyšší bezpečnost hraček na evropských trzích Díky nové směrnici, kterou přijal EP, bude výrazně posílena bezpečnost hraček uváděných na evropský trh. Nová legislativa zakazuje používání karcinogenních látek a látek škodlivých pro reprodukci a omezuje používání těžkých kovů a parfémů. Výrazně omezen bude také prodej malých hraček jako součást potravin, například hraček prodávaných v čokoládových vejcích. Varování na hračkách musí být uvedena v jazyce, jemuž spotřebitelé rozumí, a musí být umístěna tak, aby byla při nákupu na první pohled viditelná. Směrnice přijata v EP: 18. 12. 2008 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 2 roky po vstupu v platnost (začátek roku 2011) Snazší přístup k přeshraničním spotřebitelským úvěrům Nová směrnice, kterou přijal EP, si klade za cíl zjednodušit přístup ke spotřebitelským úvěrům v jiném členském státě. U půjček v rozmezí €200 a €75.000 budou banky povinny poskytovat srovnatelné informace, včetně práva na předčasné splacení půjčky. Ačkoli dvě třetiny evropských spotřebitelů kupují automobily či nábytek na úvěr, většina z nich využívá služeb bank v jejich státě. Směrnice se nevztahuje na hypotéky, půjčky na nákup pozemků a na platební karty. Nařízení přijato v EP: 16. 1. 2008 V platnosti od: 12. 5. 2010 Nová pravidla pro výrobu a označování lihovin Podle nařízení, které přijal EP, může být tradiční vodka vyrobena z jakékoli zemědělské plodiny, pokud je to jasně uvedeno na etiketě. Podle nových pravidel budou zachována geografická označení původu a bude zakázáno dochucování lihovin. Nařízení přijato v EP: 19. 6. 2007 V platnosti od: 20. 5. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Přísnější pravidla pro držení zbraní Evropský parlament revidoval platná evropská pravidla pro držení zbraní s cílem zamezit nezákonnému obchodování s nimi, a to i prostřednictvím internetu. Revidovaná směrnice zakazuje také držení střelných zbraní pro mladistvé do 18 let. Směrnice přijata EP: 29. 11. 2007 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 28. 7. 2010 Větší výběr balení pro spotřebitele Parlament podpořil deregulaci velikosti balení u výrobků, jako je mléko, cukr, máslo, káva, těstoviny nebo rýže. To umožní prodej těchto i dalších výrobků v širší škále velikostí. Nebude kromě toho existovat výjimka pro mléko, které bude prodáváno v balení dle uvážení výrobce. Směrnice přijata v EP: 10. 5. 2007 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 11. 4. 2009 Bezpečnější internet pro děti Parlament schválil program EU, z nějž budou financovány akce na posílení ochrany dětí před škodlivými obsahy na internetu. Na program byl vyčleněn rozpočet ve výši €55 milionů na období 2009–2013. Program přijat v EP: 22. 10. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Evropský parlament pro zdravější Evropu Pravidla pro uznávání kvalifikací v oblasti zdravotní péče, čistější vzduch, lepší kvalita vod ke koupání, bezpečnější léky pro děti či pravidla pro vyžívání rtuti byly předmětem legislativních návrhů, které přijal EP v tomto volebním období. Poslanci kromě toho vyčlenili v rámcovém výzkumném programu 2007–2013 prostředky na projekty v oblasti zdravotnictví. Nejvýznamnější legislativní návrh v této oblasti, o němž bude EP zanedlouho hlasovat, se týká práv pacientů na lékařskou péči v jiném členském státě. Pracovníci v oblasti zdravotnictví – uznávání kvalifikací Nová legislativa o uznávání kvalifikací se bude kromě jiných profesí vztahovat i na pracovníky v oblasti zdravotnictví, jako jsou všeobecní lékaři, zdravotní sestry, porodní asistentky či fyzioterapeuté. Cílem nové směrnice, kterou přijal EP, je usnadnit pracovníkům v určitých oborech poskytovat své služby v jiném členském státě. Členské státy budou mít současně možnost ověřit kvalifikaci daného pracovníka dříve, než mu povolí vykonávat jeho profesi. Směrnice přijata v EP: 11. 5. 2005 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 20. 10. 2007 Nový impuls pro vývoj dětských léků Podle nařízení, které přijal Evropský parlament, se mají farmaceutickým firmám, které vyvinou účinné a bezpečné testy pro dětské léky, o půl roku prodloužit patenty. Cílem je, aby farmaceutické firmy více investovaly do dětských léků a aby byl umožněn přístup na trh pouze těm firmám, které splňují přísné standardy. Nařízení přijato v EP: 1. 6. 2006 V platnosti od: 26. 1. 2009 Voda ke koupání: čistější pláže a řeky Parlament revidoval směrnici z roku 1976 a zpřísnil pravidla pro kvalitu vod poblíž pláží, v řekách a jezerech. Cílem nové legislativy je snížit riziko infekcí pocházejících z baktérií. Budou zavedeny nové standardy pro kvalitu vod (výborná, dobrá, přijatelná a špatná), přičemž do roku 2015 budou muset všechna evropská přírodní koupaliště dosáhnout alespoň „přijatelné” kvality. Občané budou mít také přístup k informacím o bezpečnosti evropských přírodních koupališť přímo na místě nebo na internetu. Směrnice přijata v EP: 18. 1. 2006 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 24. 3. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Čistější vzduch Evropský parlament revidoval směrnici týkající se kvality ovzduší. Poslanci poprvé definovali maximální koncentrace malých částic a prachu (tzv. PM2,5), které jsou pro lidské zdraví velmi nebezpečné a mohou způsobovat rakovinu a onemocnění dýchacích cest, jako je astma, bronchitida či rozedma plic. Cílem je snížit koncentraci těchto mikročástic na 20 µm/m3, přičemž tato orientační hodnota by měla být v roce 2013 přezkoumána a případně potvrzena jako povinná. Místa odběru vzorků budou zřízena v městských zónách a aglomeracích nad 250.000 obyvatel. Směrnice přijata v EP: 11. 12. 2007 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 11. 6. 2010 Financování výzkumu v oblasti zdravotnictví - €6,1 miliard na sedm let Výzkumný program EU, který přijal EP, zahrnuje financování programů v oblasti zdravotnictví. Na období let 2007–2013 bylo na výzkum v oblasti zdravotnictví vyčleněno €6,1 miliard. Na žádost Parlamentu bude výzkum kmenových buněk financován pouze tehdy, pokud je to v souladu s právními předpisy daného členského státu. Finanční prostředky EU nebude možné využít na výzkumné činnosti za účelem klonování lidí k reprodukčním účelům či na změny lidské genetické výbavy. Přijato v EP: 30. 11. 2006 Program v platnosti: 2007–2013 Zákaz rtuti Poslanci přijali soubor právních předpisů, které si kladou za cíl omezit používání rtuti. Ta má totiž škodlivé účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém. Od března 2011 bude platit zákaz vývozu rtuti z EU. Prodej teploměrů, jak pro lékařské, tak pro osobní účely, bude zakázán od 3. dubna 2009 s šestiměsíčním přechodným obdobím pro barometry. Již vyrobené měřící přístroje mohou být stále opraveny, zakoupeny či prodány „z druhé ruky”. Zákaz vývozu rtuti přijat v EP: 21. 5. 2008; v platnosti od: 15. 3. 2011 Zákaz přístrojů obsahujících rtuť přijat v EP: 10. 7. 2007; v platnosti od: 3. 4. 2009 Kromě legislativních aktů přijal Evropský parlament i řadu usnesení, v nichž žádá okamžitou akci v oblastech spojených s ochranou zdraví: Boji proti kouření: nekuřácká pracoviště Evropský parlament vyzval členské státy, aby do konce roku 2009 zavedly zákaz kouření na všech uzavřených pracovištích, včetně všech veřejných budov, veřejné dopravy a dětských hřišť. Zpráva přijata v EP: 24. 10. 2007 Boj proti rakovině Poslanci žádají, aby byl posílen výzkum v oblasti rakoviny a aby byla zavedena plošná mamografická vyšetření každé dva roky u všech žen ve věku od 50 do 69 let. EP v této souvislosti připomíná, že ročně v EU na rakovinu prsu onemocní 275 000 žen a 88 000 na ni zemře. U žen ve věku od 35 do 59 let je rakovina prsu nejčastější příčinou smrti. Usnesení o rakovině přijato v EP: 10. 4. 2008 Usnesení o rakovině prsu přijato v EP: 25. 10. 2006

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Boj proti obezitě od útlého věku Parlament žádá přijetí opatření na předcházení obezitě již od útlého věku a předkládá v tomto ohledu řadu doporučení, jako je jasné označování výrobků, lepší strava ve školách a školkách, omezení reklam na nezdravé potraviny a snížení DPH na ovoce a zeleninu. Podle dostupných údajů žije v EU 22 milionů dětí s nadváhou a 5 milionů dětí trpících obezitou. Usnesení přijato v EP: 25. 9. 2008 Dárcovství orgánů Poslanci navrhli celou řadu opatření, včetně zavedení průkazu dárce orgánů, které mají řešit stávající nedostatek orgánů na transplantaci a současně zabránit nelegálnímu obchodu s lidskými orgány. Usnesení přijato v EP: 22. 4. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Zaměstnanost a sociální věci Základní pracovní podmínky pro dočasné zaměstnance agentur, přeshraniční uznávání profesionálních kvalifikací usnadňující výkon pracovní činnosti v jiném členském státě a otázky pracovního práva ve směrnici o službách jsou některé z příkladů legislativy oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, kterou přijal EP v tomto volebním období. V nejbližších měsících bude Parlament projednávat směrnici o pracovní době a návrh, jež má umožnit lépe sladit rodinný a pracovní život. Stejná práva pro dočasné zaměstnance agentur Dočasní zaměstnanci agentur budou mít stejná práva jako stálí zaměstnanci. Zásada rovného zacházení bude uplatňována od prvního dne, pokud se sociální partneři nedohodnou jinak. Směrnice pokrývá základní práva, jako jsou plat, školení, mateřská dovolená, dovolená a přístup ke společným zařízením, jako jsou jídelny, zařízení péče o děti a dopravní služby. Směrnice přijata v EP: 22. 10. 2008 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: tři roky od vstupu v platnost (na konci roku 2011) Uznávání profesionálních kvalifikací: jednodušší výkon zaměstnání v zahraničí S cílem usnadnit výkon zaměstnání v jiném členském státě v profesích, jako jsou lékaři, zdravotní sestry či architekti, přijal EP novou směrnici o uznávání diplomů vydaných v jiných členských státech Unie. Směrnice se naopak nevztahuje na veřejné profese, jako jsou notáři. Členské státy budou mít pravomoc ověřit si kvalifikaci dříve, než vydají příslušné oprávnění. Směrnice přijata v EP: 11. 5. 2005 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 20. 10. 2007 Směrnice o službách – pracovní právo beze změny Evropský parlament pozměnil směrnici o službách, která odstraňuje překážky v přeshraničním poskytování služeb, a to takovým způsobem, aby se nová legislativa nijak nedotkla vnitrostátního pracovního práva, pracovních podmínek a sociálního zabezpečení. Směrnice přijata v EP: 15. 11. 2006 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 28. 12. 2009 Nový fond: pomoc pro pracovníky znovu se začlenit do pracovního trhu Parlament podpořil zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který každoročně poskytuje až €500 milionů na programy, jež mají zaměstnancům, kteří byli propuštěni z důvodu ekonomické krize v určitém odvětví, napomoci znovu se začlenit do pracovního trhu. Nařízení přijato EP: 30. 12. 2006 Fond operativní od: 1. 1. 2007

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Stárnoucí populace a budoucnost sociálního modelu Parlament několikrát upozorňoval na možné dopady stárnoucí evropské populace na systémy sociálního zabezpečení, které mohou ohrozit i samotnou podstatu evropského sociálního modelu. Poslanci proto doporučují, aby členské státy motivovaly občany k pozdějšímu odchodu do důchodu, prováděly vyváženou imigrační politiku a přijaly lepší opatření na sladění rodinného a pracovního života. Zpráva přijata v EP: 23. 3. 2006 Evropský parlament chce zmírnit dopady demografických změn Zpráva přijata v EP: 21. 2. 2008 Jak čelit demografickým změnám v Evropě Zpráva přijata v EP: 20. 11. 2008 Budoucnost sociálního pojištění

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Přistěhovalectví a volný pohyb Během svého mandátu přijal Parlament legislativu, která stanoví klíčové principy efektivní politiky pro navracení ilegálních přistěhovalců a obsahuje záruky na ochranu práv přistěhovalců. Poslanci zároveň vyzvali k rozvoji legálních cest pro přistěhovalce, včetně zavedení tzv. modré karty pro vysoce kvalifikované pracovníky. Parlament také podpořil rozšíření schengenského prostoru o devět nových členských států v roce 2007. Návrat ilegálních přistěhovalců: směrem ke společným pravidlům a minimálním normám Po dlouhém rokování přijal Evropský parlament směrnici zavádějící společná pravidla a minimální normy pro návrat a vypovězení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Její znění upřednostňuje dobrovolný odchod ilegálních přistěhovalců (za dodržení minimálně 7 a maximálně 30-ti denní lhůty poté, co byla členskou zemí uložena povinnost k návratu). Směrnice současně pevně stanoví minimální normy pro použití vyhošťovací vazby a bere v úvahu zejména zájem dětí a otázky spojené se zdravím. Maximální délka vazby je stanovena na 6 měsíců, přičemž za určitých okolností může být prodloužena o dalších 12 měsíců. Zákaz vstupu platí v zásadě na období maximálně 5-ti let v případě, že vyhoštěná osoba neohrozí veřejné bezpečí. Členské země si ponechávají právo pozastavit takový zákaz. Směrnice přijata EP: 18. 6. 2008 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 24. 12. 2010; 24. 12. 2011 pro zajištění bezplatné právní pomoci Rozšíření schengenského prostoru volného pohybu Evropský parlament podpořil rozšíření schengenského prostoru o devět z deseti členských států, které vstoupily do EU v roce 2004. Česká republika, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko tak odstranily veškeré pozemní, letištní a námořní hraniční kontroly mezi sebou navzájem a mezi ostatními členskými státy schengenského prostoru: s Belgií, Dánskem, Německem, Řeckem, Španělskem, Francií, Itálií, Lucemburskem, Nizozemím, Rakouskem, Portugalskem, Finskem a Švédskem, stejně jako s Islandem a Norskem - zeměmi přidruženými k Schengenu. Švýcarsko odstranilo pozemní kontroly v prosinci 2008 a v březnu 2009 budou odstraněny také hraniční kontroly na letištích. Spojené království, Kypr, Rumunsko a Bulharsko jsou jediné členské země mimo schengenskou zónu. Přijato v EP: 15. 11. 2007 (konzultace) V platnosti od: 30. 3. 2008 pro letištní hranice; pro pozemní a námořní hranice dříve Sankce vůči zaměstnavatelům nelegálních přistěhovalců Parlament přijal směrnici, která stanoví minimální sankce pro zaměstnavatele příslušníků třetích zemí nelegálně pobývajících na území EU, jako jsou pokuty, zpětné vyplácení platů či zamítnutí přístupu k veřejným zakázkám, ať již na národní či evropské úrovni, až po dobu pěti let. Zaměstnavatel, který se dopustil přestupku, bude kromě toho povinen navrátit veškeré podpory, které získal v předchozím roce, a bude muset zaplatit částku odpovídající výši sociálního zabezpečení a daní. Za velmi vážné přestupky stanoví směrnice trestní sankce. Jedná se zejména o opakované porušování právních předpisů, zaměstnávání velkého množství nelegálních přistěhovalců, pracovní podmínky hraničící s vykořisťováním, zaměstnávání osob, které se staly obětí obchodování s lidmi či zaměstnávání nezletilých. Omezené sankce budou uplatňovány vůči osobám, které využívají služeb nezákonných imigrantů v domácnosti. Směrnice přijata v EP: 20. 2. 2009 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 24 měsíců po zveřejnění v Úředním věstníku EU

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Další hlasování Otevření pracovního trhu pracovníkům ze třetích zemí - modrá karta V usnesení, které stanoví priority pro evropskou migrační politiku, zdůraznil Evropský parlament potřebu dobře organizované legální imigrace, jakožto zákonného způsobu a protiváhy nelegální imigrace. Poslanci již v roce 2007 navrhli zavedení tzv. „modré karty”, jež by umožnila příliv vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří by mohli získat pracovní místa v oborech, které se potýkají s nedostatkem pracovníků. Parlament následně podpořil plán Evropské komise, současně však vyzval členské státy, aby nepřispívaly k odlivu mozků ze třetích zemí. Usnesení přijato EP: 26. 9. 2007 Směrnice přijata v EP: 20. 11. 2008 (konzultace) EP žádá otevření pracovních trhů pro občany z nových členských států Parlament vyzval „staré” členské státy k otevření pracovních trhů občanům „nových” členských států a ukončily přechodná opatření zamezující přístup občanů osmi nových členských států až do roku 2011. Většina zemí následně otevřela své pracovní trhy obyvatelům z celé EU. Na konci roku 2008 přetrvávala omezení v Belgii, Dánsku, Rakousku a Německu. Zpráva přijata v EP: 5. 4. 2006

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Bezpečnost, terorismus, občanské svobody Parlament přijal opatření na boj proti terorismu a na zlepšení bezpečnosti, jež mají Unii umožnit lépe čelit novým výzvám, přičemž nová legislativa současně zaručuje základní demokratická práva. Poslanci se vyjádřili kriticky k aktivitám CIA v Evropě a k dohodě o sdílení údajů s úřady USA. EP v tomto volebním období revidoval také legislativu v oblasti bezpečnosti letecké přepravy, vlastnictví zbraní a praní špinavých peněz. Boj proti terorismu v letecké přepravě S cílem ochránit pasažéry a zboží před teroristickými útoky přijal Parlament nová opatření v oblasti bezpečnosti na letištích a na palubách letadel. Nová legislativa stanoví společné standardy pro kontrolu cestujících a jejich příručních zavazadel, bezpečnostní kontroly zavazadel, zboží a pošty, kontrolu přístupu a výběr a školení personálu. Pokud se členské státy rozhodnou využít služeb členů bezpečnostního doprovodu letů („sky marshals”), musí dbát na to, že jejich výběr a výcvik budou podléhat specifickým pravidlům. Nařízení přijato v EP: 11. 3. 2008 V platnosti od: 29. 4. 2010 Biometrické pasy Všechny členské státy EU začnou v červnu tohoto roku vydávat cestovní pasy s biometrickými údaji. Podle nových pravidel, která přijal Parlament, nebudou pořizovány otisky prstů u dětí do 12 let: zkušenosti totiž ukazují, že kvalita takových údajů je nedostatečná a mění se s věkem dítěte. Aby se zabránilo obchodování s dětmi, měly jejich pasy na místo toho obsahovat údaje o rodičích. Dokumenty, které již byly vydány, budou nadále v platnosti. Nařízení přijato v EP: 14. 1. 2009 Termín pro uplatnění zásady: jedna osoba - jeden pas: 36 měsíců po vstupu v platnost Termín pro zavedení biometrických pasů (včetně otisků prstů): 28. 6. 2009 Přísnější pravidla pro držení zbraní Evropský parlament revidoval platnou legislativu o držení zbraní s cílem omezit nezákonný obchod, a to i prostřednictvím internetu. Směrnice zavádí počítačově řízené systémy údajů, díky nimž bude možné sledovat pohyb všech střelných zbraní, a stanoví zákaz držení zbraní pro osoby do 18 let věku. Směrnice přijata v EP: 29. 11. 2007 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 28. 7. 2010 Lhůta pro zavedení počítačových systémů: 31. 12. 2014

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Telefonní společnosti povinny uchovávat údaje o hovorech, nikoli o obsahu S cílem napomoci vnitrostátním orgánům v boji proti terorismu a organizovanému zločinu ukládá nová směrnice telefonním operátorům povinnost uchovávat určité údaje o hovorech. Dle uvážení členských států musí po dobu 6 až 24 měsíců uchovávat taková data, jež umožní identifikovat zdroj a volané číslo, a lokalizovat počítač nebo telefonní přístroj, z nějž byl hovor uskutečněn. Nová pravidla se nevztahují na obsah těchto hovorů. Legislativa stanoví také standardy pro ochranu údajů. Směrnice přijata v EP: 24. 11. 2005 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 15. 9. 2009 Politické postoje a konzultace Parlament současně poukazoval také na opatření přijímaná členskými státy, jež nebyla v souladu se základními hodnotami Unie a usiloval o posílení občanských svobod v legislativních návrzích, k nimž byl požádán o stanovisko. Aktivity CIA v Evropě Podle závěrečné zprávy EP, která byla přijata po roce práce jeho dočasného výboru „využila americká služba CIA letech 2001–2005 evropský vzdušný prostor k nejméně 1 245 letům”. Poslanci vyjadřují politování nad skutečností, že „členské státy tolerovaly či přijímaly lety provozované CIA, které byly v některých případech využívány k mimořádnému vydávání nebo nezákonné přepravě zadržených”. Zpráva přijata v EP: 14. 2. 2007 Obavy v souvislosti s výměnou údajů o cestujících Poslanci vyjádřili obavy nad tím, že dohody o předávání údajů cestujících letecké přepravy třetím zemím jsou v rozporu s platnou legislativou v oblasti ochrany údajů. Parlament několikrát požadoval revizi a posílenou demokratickou kontrolu těchto dohod o zpracovávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR). EP rovněž kritizoval plán na shromažďování údajů cestujících letecké přepravy za účelem vymáhání práva. Usnesení přijato v EP: 20. 11. 2008 Detektory pro fyzickou kontrolu vzbuzují znepokojení Poslanci vyjádřili znepokojení v souvislosti s návrhem na zavedení detektorů pro fyzickou kontrolu na letištích EU, jež umožňují získávat obrázky osob, jako by byly nahé. Komise svůj návrh poté stáhla za účelem dalšího přezkoumání. Usnesení přijato v EP: 23. 10. 2008 Nová protiteroristická opatření Parlament začlenil podněcování k terorismu, nábor a výcvik teroristů na seznam trestných činů, které jsou součástí evropské protiteroristické legislativy. Poslanci rovněž požadovali jasné záruky, pokud jde o ochranu základních svobod a především svobodu projevu. Zpráva přijata v EP: 24. 9. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Kultura, vzdělávání a sport V oblasti kultury, vzdělávání a sportu usiloval Parlament o přidělení většího objemu prostředků na vzdělávací programy, zdůrazňoval významnou úlohu sportu ve společnosti a projevil svou podporu evropské kinematografii. Kromě dalších návrhů přijal také novou směrnici o audiovizuálních službách. V rámci akcí pořádaných v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu přivítal celou řadu významných osobností z oblasti kultury. Snadnější srovnávání kvalifikací S cílem usnadnit mobilitu studentů a pracovníků přijal Parlament legislativní návrh, který od roku 2012 umožní srovnávat školní diplomy, akademické tituly a osvědčení ze vzdělávacích kurzů. Jiná, již dříve přijatá směrnice, umožňuje uznávání diplomů získaných v jakémkoli členském státě Unie, a to u takových profesí, jako jsou lékaři, zdravotní sestry či architekti. Členské státy budou mít současně možnost ověřit kvalifikaci daného pracovníka dříve, než mu povolí vykonávat jeho profesi. Směrnice přijata v EP: 11. 5. 2005 Lhůta pro převedení do vnitrostátního práva: 20. 10. 2007 Více prostředků pro studenty programu Erasmus Poslanci EP zajistili více prostředků z rozpočtu Společenství pro mladé lidi, kteří si přejí studovat v jiném členském státě EU. 1. ledna 2007 dosahovaly měsíční stipendia studentů programu Erasmus, který je jedním z programů financovaných z prostředků Unie, €150 až €200. Mezi další evropské programy celoživotního vzdělávání v období 2007–2013 patří program na podporu odborného vzdělávání Leonardo a projekt Comenius, který je zaměřený na výměnné pobyty studentů. Financování všech těchto programů schválil Parlament v říjnu 2006. Programy celoživotního vzdělávání včetně programu Erasmus přijaty v EP: 25. 10. 2006 Nová pravidla pro obsah televizního vysílání Podle nových pravidel pro audiovizuální služby, která přijal Evropský parlament, by měly nejen televizní stanice, ale i služby na vyžádání, jako je internetová televize, propagovat evropské programy. Nová legislativa aktualizuje směrnici TV bez hranic, jež členským státům umožnila zaručit občanům přístup k významným událostem a akcím (sportovní akce, kulturní akce v širším slova smyslu, včetně hudebních festivalů či svateb členů královských rodin). Legislativa také aktualizuje pravidla pro umisťování produktů a reklam do vysílání, a zakazuje sponzorování zpráv a programů týkajících se aktuálních událostí. Nařízení přijato v EP: 29. 11. 2007 V platnosti od: 19. 12. 2009

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Návrhy na reformy vysokoškolského vzdělávání Ve zprávě o Boloňském procesu, který si klade za cíl vytvořit do roku 2010 Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání, zdůrazňovali poslanci, že třístupňový systém (bakalářský, magisterský a doktorandský cyklus) by měl být flexibilnější. Navrhovali, aby se pro první a druhý cyklus uplatňoval systém "4+1" místo "3+2", což by umožnilo větší zaměstnatelnost absolventů. EP rovněž navrhl zavedení jednotného evropského průkazu studenta, který by studentům umožnil získat slevy v zahraničí. Zpráva přijata v EP: 23. 9. 2008 Jazykové vzdělávání od dětských let Dobrá znalost nejméně dvou cizích jazyků by měla být jednou ze základních dovedností každého Evropana, zdůrazňuje Parlament. Poslanci v nelegislativní zprávě zdůrazňovali, že žáci by se měli začít učit nejméně dva cizí jazyky již od prvního stupně. Jazykové vzdělávání je rovněž financováno z evropských programů celoživotního vzdělávání (Erasmus, Leonardo, Comenius). Zpráva přijata v EP: 27. 4. 2006 EP žádá více sportu ve školách Parlament několikrát zdůrazňoval význam sportu ve společnosti a vyzval k zavedení nejméně tří hodin tělesné výchovy ve školách jako součást povinné výuky. Hlavním smyslem tohoto opatření je účinně bojovat proti dětské obezitě. Zprávy přijaty v EP: 3. 11. 2007; 8. 5. 2008 Fotbal v centru pozornosti EP přijal v tomto volebním období několik usnesení o profesionálním fotbale v EU. Poslanci jejich prostřednictvím zdůrazňovali, že pravidla v oblasti soutěže by neměla bránit náboru místních hráčů. V souvislosti s rasistickými urážkami, které se objevují při fotbalových zápasech, žádá Parlament federaci UEFA a další pořadatele fotbalových utkání, aby zajistili, že v případě vážných rasistických útoků rozhodčí pozastaví nebo ukončí zápas. Poslanci rovněž poukazovali na možnou korupci ve fotbale. Zpráva přijata: 29. 3. 2007 Písemné prohlášení přijato: 14. 3. 2006 Cena LUX: příspěvek EP k rozvoji evropské kinematografie Poslanci opakovaně vyjádřili plnou podporu rozvoji evropského filmového průmyslu. V roce 2006 přijali program Media (2007–2013) zaměřený na podporu evropské audiovizuální produkce, na nějž byl vyčleněn rozpočet ve výši 755 milionů EUR. V roce 2007 byla poprvé udělena Cena EP za filmovou tvorbu LUX. Cílem této ceny je usnadnit distribuci evropských filmů v členských státech Unie financováním titulků ve všech 23 úředních jazycích Unie u vítězného snímku. Program Media přijat v EP: 26. 10. 2005 2008: Rok mezikulturního dialogu V rámci Evropského roku mezikulturního dialogu navštívila Evropský parlament řada významných osobností, jako je Dalajláma, vrchní rabín Jonathan Sacks, Velký muftí Sýrie Ahmed Badr El Din El Hassún, ekumenický patriarcha Bartoloměj I., zvláštní zpravodajka OSN pro svobodu náboženství Asma Jahangir či vysoký představit OSN pro Alianci civilizací Jorge Sampaio.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Prostředky na politiky – politické priority zajištěny finančními prostředky Vzhledem k tomu, že Evropský parlament sdílí rozpočtové pravomoci s Radou ministrů EU, ovlivnili poslanci konečnou podobu dlouhodobého finančního plánování Unie na období 2007– 2013 a stejně tak spolurozhodují o ročních rozpočtech Unie. Politické priority Parlamentu se odrážejí v prostředcích vyčleněných na jednotlivé programy. Finanční rámec 2007–2013: € 864,316 miliard – 1,048 % HDP Unie Po dvou letech jednání se zástupci národních vlád v Radě ministrů přijal Evropský parlament v roce 2006 finanční rámec na období 2007–2013. Největší část rozpočtu je určena na zemědělství (42,9 %) a strukturální a kohezní fondy (35,6 %). Priority EP byly: zahraniční politika, výzkum a inovace, transevropské sítě, ochrana spotřebitele, strukturální fondy a životní prostředí. Přijato v EP: 17. 5. 2006 Období provádění: leden 2007 – prosinec 2013 Strukturální a kohezní fondy: € 347,410 miliard Úkolem strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které představují 35,6 % souhrnného rozpočtu EU, je posílit solidaritu a snížit rozdíly mezi jednotlivými regiony EU. Mezi hlavní fondy patří: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond a Evropská seskupení pro územní spolupráci. Česká republika získala ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v období 2007–2013 přibližně € 26,7 mld. Přijato v EP: 4. 7. 2006 Období provádění: leden 2007 – prosinec 2013 7. rámcový výzkumný program: € 53,2 miliard na inovace Výzkumné programy mají zvýšit potenciál hospodářského růstu investicemi do některých klíčových oblastí, jako je zdravotnictví, zemědělství, biotechnologie, informační a komunikační technologie, nanotechnologie, energetika, životní prostředí, sociálně-ekonomické vědy, bezpečnost a vesmír. Celkový rozpočet na sedmileté období činí € 53,2 miliardy. Přijato v EP: 30. 11. 2006 Období provádění: leden 2007 – prosinec 2013 Galileo: Evropský satelitní navigační systém Do roku 2013 by měl být v provozu Evropský satelitní navigační systém Galileo. Na rozdíl od amerického GPS a ruského GLONASSU se jedná o první systém svého druhu, který byl vytvořen pro civilní účely. Poslanci zajistili financování tohoto programu ve výši € 3,4 miliardy do roku 2013. Nařízení přijato v EP: 23. 4. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Vzdělávací programy Na období 2007–2013 byl na evropské vzdělávací programy vyčleněn rozpočet ve výši € 6,97 milionů. 40 % těchto prostředků je určeno na program Erasmus, který financuje přibližně 200.000 studentů, jež každoročně vyjíždějí za studiem do jiných členských států. Přijato v EP: 24. 10. 2006 Období provádění: leden 2007 – prosinec 2013 Evropský technologický institut (ETS) Evropský parlament podpořil vznik Evropského technologického institutu. Celkový rozpočet ETS na prvních šest let dosáhne podle odhadů € 2,4 miliardy a bude financován ze soukromých a veřejných zdrojů. Z rozpočtu EU bude na tento evropský pilotní projekt zaměřený na podporu inovací vyčleněno € 308,7 milionů. Nařízení přijato v EP: 11. 3. 2008 V platnosti od: 29. 4. 2008 Program Daphne III – posílit boj proti násilí páchaném na ženách a dětech Daphne je evropský program, který byl původně zaveden v roce 1997 na žádost Evropského parlamentu. Financuje opatření zaměřená na předcházení a potírání veškerých forem násilí páchaného na dětech a ženách. Na období 2007–2013 na něj bylo vyčleněno € 116,85 milionů. Rozhodnutí přijato v EP: 22. 5. 2007 Období provádění: leden 2007 – prosinec 2013 Frontex Evropský parlament se rozhodl zdvojnásobit rozpočet na rok 2008 pro Evropskou agenturu pro řízení vnějších hranic Unie - FRONTEX, a to na €70 milionů. Frontex je agentura zajištující operační spolupráci mezi členskými státy v oblasti zabezpečování vnějších hranic Unie. Přijato v EP: 25. 10. 2007

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Úloha Parlamentu ve světě Činnost Parlamentu v oblasti zahraniční politiky je zaměřena na případy porušování lidských práv po celém světě, což dokládá také Sacharovova cena svobodu myšlení, kterou EP každoročně uděluje. Parlament usiluje také o posílení prostředků na zahraniční akce Unie. Pozornost byla věnována rovněž Číně, Rusku a Guantánamu. Trest smrti: EP žádá celosvětové moratorium Evropský parlament opakovaně žádal Radu, aby předložila Valnému shromáždění OSN rezoluci o celosvětovém moratoriu na trest smrti. Valné shromáždění OSN přijalo tuto rezoluci 18. prosince 2007. Sacharovova cena: ocenění obhájců svobody myšlení Chu Ťia, Sálih Mahmúd Muhammád Usmán, Aljaksandr Milinkevič, Ženy v bílém, Hauwa Ibrahimová, Reportéři bez hranic a běloruská asociace novinářů jsou laureáty Sacharovovy ceny tohoto volebního období. Udělením této ceny Parlament oceňuje skupiny a jednotlivce, kteří zasvětili své životy obraně lidských práv, svobodě myšlení a projevu a boji proti netoleranci, fanatismu a nenávisti. Vztahy s Ruskem Poslanci žádali EU, aby přehodnotila svou politiku vůči Rusku ve světle rusko-gruzínského konfliktu. Při několika příležitostech kromě toho vyjádřili své obavy v souvislosti s dodržováním lidských práv v Rusku, a odsoudili vraždu ruské novinářky Anny Politkovské. Kritika stavu lidských práv v Číně i přes zlepšení vzájemných vztahů I přes opatrný optimismus, pokud jde o zlepšení evropsko-čínských vztahů, je EP nadále kritický ke stavu lidských práv v této zemi a k násilí, jež Čína použila vůči demonstrantům v Tibetu. V roce 2008 udělil EP Sacharovovu cenu za svobodu myšlení čínskému disidentovi Chu Ťiovi. Blízký východ: EP podporuje vytvoření dvou států EP opakovaně argumentoval, že klíčovou podmínkou pro trvale udržitelné mírové uspořádání Blízkého východu je existence Izraele a Palestiny jako dvou států žijících vedle sebe v míru a bezpečí. Záliv Guantanámo: EP vyzval USA k uzavření detenčního zařízení Poslanci přivítali rozhodnutí nově zvoleného prezidenta USA Baracka Obamy uzavřít detenční zařízení v zálivu Guantánamo na Kubě. Během tohoto legislativního období EP opakovaně žádal administrativu USA, aby toto zařízení neprodleně uzavřela. Poslanci rovněž vyzvali členské státy, aby byly připraveny přijmout vězně z Guantánam, pokud je o to USA požádají.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Spolupráce se středozemními partnery Parlament podpořil vznik Unie pro středomoří s cílem posílit spolupráci s jižními sousedy. Poslanci EP vyjádřili obavy v souvislosti s otázkou lidských práv a situací žen v tomto regionu. EP podporuje rozvoj demokratické Ukrajiny Bezprostředně po ovlivněných prezidentských volbách v roce 2004 podpořil Evropský parlament tzv. oranžovou revoluci a v roce 2007 schválil dohodu o přidružení s Ukrajinou, která by mohla otevřít možnosti této země stát se případně členským státem Evropské Unie. Reakce EP na přírodní katastrofy ve světě EP zajistil finanční podporu na obnovu a vyjádřil solidaritu obětem rozličných přírodních katastrof, jako např. cyklon na Barmě, zemětřesení v Číně a tsunami v jihovýchodní Asii. Prostředky na vnější činnosti Přijetím rámcového rozpočtu pro období 2007–2013 vyčlenil Parlament 49,46 miliard EUR na vnější činnosti, včetně rozvojové politiky. Parlamentu se tak podařilo navýšit tuto částku oproti návrhu Rady o jednu miliardu EUR.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Institucionální rozhodování a rozšíření V průběhu tohoto volebního období schválil Parlament novou Komisi, rozšíření Unie o Rumunsko a Bulharsko a podpořil také zahájení přístupových jednání s Tureckem a Chorvatskem. V první polovině volebního období převažovaly institucionální reformy. Poslanci široce podpořili návrh Ústavy a později také Lisabonské smlouvy. Parlament schválil Evropskou komisi Parlament schválil jmenování José Manuela Barrosa na post nového předsedy Evropské komise. Vzhledem k tomu, že poslanci vyjádřili námitky k některým kandidátům na další posty členů Komise, a to jak před, tak i po jejich slyšení před výbory, byl předseda Barroso nucen navrhnout alternativní kandidáty a upravit přerozdělení portfolií tak, aby zajistil podporu Parlamentu pro celou Komisi. Hlasování o předsedovi Komise: 22. 7. 2004 Hlasování o nové Komisi: 18. 11. 2004 Bulharsko a Rumunsko – nové členské státy Unie V dubnu 2005 Parlament široce podpořil přistoupení Rumunska a Bulharska k EU. Poslanci uznali pokrok, jehož tyto dvě země dosáhly, zdůraznili však současně, že musí konsolidovat reformu soudních systémů a nadále bojovat proti korupci. Dne 1. ledna 2007 Parlament přivítal 18 bulharských a 35 rumunských poslanců, čímž se celkový počet europoslanců do voleb v roce 2009 dočasně zvýšil na 785. Hlasování EP: 13. 4. 2005 Diskuse o rozšíření a jednání s kandidátskými státy Poslanci několikrát jednali o stavu příprav kandidátských států, a podpořili zahájení přístupových jednání s Tureckem a Chorvatskem. Dali rovněž svůj souhlas s tím, aby se Bývalá jugoslávská republika Makedonie stala kandidátskou zemí, ačkoli vyjednávání nebyla dosud zahájena. V usnesení o dalším rozšiřování Unie z července 2008 žádali poslanci, aby byla zohledněna jednak připravenost kandidátských zemí na přistoupení k Unii, a jednak integrační kapacita EU. Poslanci v usnesení rovněž zdůraznili, že žádné další rozšíření není možné s Niceskou smlouvu. Hlasování v EP o zahájení jednání o přistoupení s Tureckem: 28. 9. 2005 Nové členské státy eurozóny Parlament podpořil rozšíření eurozóny o Slovinsko od 1. ledna 2007, Kypr a Maltu od 1. ledna 2008 a Slovensko od 1. ledna 2009. V současné době bylo euro zavedeno v 16 členských státech Unie. Hlasování v EP o zavedení eura ve Slovinsku: 15. 6. 2006 Hlasování v EP o zavedení eura na Kypru: 20. 6. 2007 Hlasování v EP o zavedení eura na Maltě: 20. 6. 2007 Hlasování v EP o zavedení eura na Slovensku: 17. 6. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Podpora pro Ústavu pro Evropu Parlament podpořil návrh Ústavy pro Evropu, jako dobrého kompromisu a zlepšení stávajících smluv, který by byl pro občany přínosem: přispěl by k posílení jejich práv a ke zlepšení účinnosti a demokratické legitimity EU. Hlasování v EP: 12. 1. 2005 Debaty o budoucnosti Evropy a předsednictví v Radě EU Když byla pozastavena ratifikace Ústavy pro Evropu po výsledcích referenda ve Francii a Nizozemí, uspořádal Parlament řadu rozprav o budoucnosti Evropy. Předseda vlády ČR při prezentaci priorit českého předsednictví v plénu Evropského parlamentu v lednu 2009 přislíbil, že české předsednictví bude pokračovat v jednáních s Irskem o budoucnosti Lisabonské smlouvy. Domnívá se nicméně, že tato smlouva by měla být „prostředkem, nikoli cílem”. Představení priorit českého předsednictví v EP: 14. 1. 2009 Parlament podpořil Lisabonskou smlouvu Parlament schválil návrh smlouvy, která byla podepsána dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, a Listinu základních práv EU. Poslanci v přijatém usnesení zdůrazňují, že Lisabonská smlouva posílí demokratický charakter Unie, účinnost procesu rozhodování a kompetence Evropského parlamentu, a přinese občanům více demokratické odpovědnosti, více práv a transparentnosti. Vyjádřili nicméně politování nad odklonem od Ústavy a od evropských symbolů, stejně jako nad výjimkami z uplatňování Listiny základních práv. Zamítavý výsledek irského referenda o Lisabonské smlouvě znovu otevřel institucionální debatu. Usnesení přijato v EP: 20. 2. 2008

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

11 klíčových témat 2004–2009 Za posledních pět let učinil Evropský parlament různá rozhodnutí od těch, která se týkala rutinních záležitostí, až po taková, jež souvisela s nejkritičtějšími otázkami; konaly se v něm diskuse o nejdůležitějších aktuálních politických problémech a o velice složitých tématech technického charakteru; probíhala zde hlasování s výsledky velmi těsnými i naprosto většinovými. Zde uvádíme hlavní události, nejsledovanější diskuse a hlasování z období let 2004– 2009. V každém bodě je uvedeno rozhodnutí přijaté Parlamentem s vysvětlením jeho důsledků. Ve vhodných případech jsou rovněž zmíněny některé z politických názorů vyjadřující se ke konkrétním aspektům projednávané otázky.

Tisková služba

CS

www.volby2009.eu

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

REACH: snižování chemických rizik bez postihu průmyslu V prosinci roku 2006 Parlament přijal ambiciózní právní předpis, který průmyslu ukládá povinnost prokazovat, že jeho výrobky jsou bezpečné. Nařízení „REACH“ (o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek) vyžaduje registraci zhruba 30 000 ze 100 000 chemických látek na trhu. Cílem předpisu je zvyšovat bezpečnost chemických výrobků, prosazovat alternativy zkoušek na zvířatech, zlepšovat konkurenceschopnost a usnadňovat obchod. Při svém vstupu v platnost v červnu roku 2007 nařízení nahradilo přibližně 40 předchozích právních předpisů. Během tříleté debaty s Evropskou komisí a členskými státy provedl Parlament důležité změny návrhů nařízení, k nimž patřila povinnost nahrazovat nejnebezpečnější látky bezpečnějšími alternativami, pokud takové existují, „povinnost péče“ výrobce o zdraví a životní prostředí a požadavek na prosazování alternativ ke zkouškám na zvířatech. Nařízení REACH, které Komise formálně navrhla dne 29. října 2003, nahrazuje přibližně 40 předchozích právních předpisů. Jeho cílem je shromáždit více informací o bezpečnosti či jiných údajů o přibližně 30 000 látkách poprvé uvedených na trh před rokem 1981 (od tohoto roku jsou vyžadovány formální žádosti o povolení) a vyráběných či dovážených v množství převyšujícím jednu tunu za rok. Veřejné zdraví versus konkurenceschopnost chemického průmyslu Moderní společnost se neobejde bez chemických látek a průmysl má pro hospodářství Evropské unie zásadní význam. Výroba a užívání chemických látek však mohou představovat riziko pro zdraví a životní prostředí. Předpokládá se, že chemické látky jsou alespoň zčásti odpovědné za nárůst obtíží, jako jsou alergie, astma, některé druhy rakoviny a reprodukční problémy. Informace však nejsou dostatečné, protože v řadě případů nebyl proveden dostatečný výzkum. Nejkontroverznějším problémem v dlouhých a náročných rozpravách v Parlamentu byla otázka způsobu vyvážení ochrany veřejného zdraví a životního prostředí a zabezpečení konkurenceschopnosti chemického průmyslu. Na počátku se názory politických skupin a výborů výrazně lišily, zvláště v otázce požadavků na registraci a povolování. Postupně byly vypracovány kompromisní pozměňovací návrhy, které si získaly podporu většiny Parlamentu. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) se sídlem v Helsinkách zahájila svou činnost v červnu 2007 a od 1. června 2008 je schopna přijímat registrace. Registrace a zprávy o bezpečnosti Schválený text vyžaduje, aby výrobci a dovozci v Evropské unii, kteří vyrábějí nebo dovážejí chemické látky v množství větším než jedna tuna za rok, prokazovali bezpečnost těchto látek dokladem v registrační dokumentaci předkládané Evropské agentuře pro chemické látky. Neprovedení registrace bude znamenat, že látku nelze dovážet do Evropské unie nebo ji v Evropské unii vyrábět.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Poslanci a Rada se nakonec dohodli na omezení informačních požadavků pro registraci látek vyráběných v množství menším než 10 tun za rok. U množství většího než 10 tun za rok je požadována i zpráva o chemické bezpečnosti, která má doložit posouzení bezpečnosti látky, pro menší množství však tato zpráva nutná není. Povolování nebezpečných látek REACH rovněž vyžaduje povolování látek hodnocených jako látky „vzbuzující velké obavy“. Toto povolování patřilo k nejkontroverznějším otázkám v Parlamentu, jehož kompromis navrací ochranu životního prostředí a zdraví do nitra systému tím, že omezuje dobu trvání povolení pro nejnebezpečnější látky a vyžaduje, aby tyto látky byly nahrazeny bezpečnějšími alternativami, jakmile budou dostupné. Odhaduje se, že z 30 000 látek, které mají být registrovány podle nařízení REACH, je zhruba 3 000 považováno za nebezpečné, a proto tyto látky podléhají přísnému postupu povolování – bez jakékoli záruky, že tyto látky budou moci setrvat na trhu. Výrobci nebezpečných látek jsou povinni předkládat plány jejich nahrazování bezpečnějšími alternativami. Pokud alternativa neexistuje, musí výrobci předložit plán výzkumu k jejímu nalezení. Nejnebezpečnější chemické látky a chemické látky s největšími objemy musí být registrovány do 1. prosince 2010, zatímco bezpečnější chemické látky a chemické látky s nižšími objemy mohou počkat do 1. června 2013 nebo 1. června 2018, podle stupně rizika a ročních objemů výroby. Důkazní břemeno REACH přenáší důkazní břemeno (tzn. zkoušky a posuzování chemických látek k určení jejich bezpečnosti) z úřadů na průmysl. Stará regulační struktura nebyla schopna posoudit 100 000 chemických látek, které jsou dle odhadů již na trhu. Během 20 až 25 let bylo asi 140 látek určeno jako látky vyžadující plné posouzení rizik; z těchto látek bylo prozkoumáno pouze 40. Povinnost péče a zkoušky na zvířatech Na žádost Parlamentu nařízení rovněž ukládá výrobcům „povinnost péče“, která má zajistit, aby nedošlo k nepříznivému ovlivnění zdraví a životního prostředí, a povinnost informovat veřejnost o rizicích. Nařízení rovněž zahrnuje ochranná ustanovení o důvěrných informacích a ustanovení, která mají bránit duplikaci zkoušek na zvířatech. Prosazování alternativ ke zkouškám na zvířatech bylo pro poslance Evropského parlamentu prvořadé a nyní je cílem nařízení REACH. Provádění Díky svým ambicím, oblasti působnosti a technické složitosti patří nařízení REACH k nejvýznamnějším právním předpisům, které kdy Evropský parlament posuzoval. Práce se účastnilo až 10 parlamentních výborů a text, jehož rozsah přesáhl 1 000 stran v prvním čtení v listopadu 2005, činil na konci projednávání stále 750 stran.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Aktivity CIA v Evropě: Evropský parlament kritizuje netransparentnost některých členských států

Dočasný výbor Evropského parlamentu k domnělým aktivitám CIA konstatoval, že evropský vzdušný prostor využilo více než tisíc letů CIA a že v amerických vojenských základnách v Evropě mohla být vytvořena místa pro tajné zadržení. Dočasný výbor ve své závěrečné zprávě, přijaté v roce 2007, vytýká některým státům pasivní přístup k nezákonným operacím a nedostatek spolupráce v Radě. Podle této zprávy, přijaté na plenárním zasedání dne 14. února 2007, některé evropské země „přimhouřily oči“ nad lety provozovanými CIA, které „byly v některých případech využívány k mimořádnému vydávání nebo k nezákonné přepravě zadržených“. Zpráva zdůrazňuje, že v některých evropských zemích „mohla být na vojenských základnách Spojených států umístěna dočasná tajná vězeňská zařízení“ a mohlo dojít k tomu, že hostitelské evropské země „neměly tyto základny pod kontrolou“. V reakci na tuto situaci Parlament požádal Radu, aby „vyvíjela tlak na všechny dotčené vlády, aby poskytly úplné a podrobné informace Radě a Komisi, a případně neprodleně zahájila slyšení a nechala provést nezávislé vyšetřování“. Jelikož dotčené členské státy nijak nereagovaly, vytvořili členové Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, který byl pověřen sledováním tohoto tématu, pracovní skupinu, která má toto sledování zajistit. Jejím předsedou je Carlos Coelho (PPE-DE, PT), bývalý předseda dočasného výboru, a Claudio Fava (PSE, IT), bývalý zpravodaj dočasného výboru. Tato skupina navrhla parlamentnímu výboru, aby se obrátil přímo na parlamenty členských států a zjistil, zda se mezitím neobjevily nové skutečnosti. Tato konzultace právě probíhá. Lety CIA „V období od konce roku 2001 do konce roku 2005 proletělo evropským vzdušným prostorem nebo přistálo na evropských letištích nejméně 1 245 letů CIA,“ třebaže, jak zdůraznili poslanci, „všechny tyto lety však nemusely být využity pro mimořádná vydání“. Pracovní dokumenty, které zveřejnil zpravodaj Claudio Fava „obsahují další informace o mimořádném vydávání, které dočasný výbor analyzoval, i o společnostech spojených se CIA (...) a o evropských zemích, v nichž docházelo k mezipřistání letadel CIA“. Poslanci ve své zprávě zmínili 21 dobře zdokumentovaných případů mimořádného vydávání, kdy dotyčné osoby byly přepraveny přes evropský stát, anebo v době únosu žily na jeho území. S tímto konstatováním zpráva „vyzývá evropské státy, aby odškodnily nevinné oběti mimořádných vydávání“.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Parlament tedy odsoudil tato vydávání, „která představují protiprávní nástroj využívaný Spojenými státy v boji proti terorismu,“ jakož i skutečnost, že „tajné služby a vládní orgány některých evropských zemí tuto metodu přijímaly a několikrát se ji snažily zatajit“. Poslanci v důsledku toho vyzvali Radu a členské státy, aby „vydaly jasné a rozhodné prohlášení vyzývající v souladu s postojem Parlamentu vládu USA, aby ukončila praktikování mimořádných zatýkání a vydávání“. Mučení Zpráva uvádí, že vydávání, která dočasný výbor analyzoval, ve většině případů zahrnovala tajné zadržení a mučení při výsleších, jak potvrdily oběti (nebo jejich obhájci), které svědčily před dočasným výborem Evropského parlamentu o nelegálních aktivitách CIA v Evropě. Podle svědectví bývalého velvyslance Spojeného království v Uzbekistánu Craiga Murrayeho britská vláda věděla o výměnách informací, které tajné služby třetích zemí získaly mučením, s britskými tajnými službami, a tyto praktiky tolerovala. Jak poznamenávají poslanci, je podle dostupných informací „velmi pravděpodobné, že některé země mohly obdržet informace získané mučením“. Nevstřícnost ke spolupráci Poslanci rovněž vyjádřili politování nad „nedostatečnou spoluprací mnoha členských států“ a Rady Evropské unie s dočasným výborem a uvedli, že „závažný nedostatek konkrétních odpovědí na otázky kladené oběťmi, nevládními organizacemi, sdělovacími prostředky a poslanci pouze zvýšil opodstatněnost již tak pevně podložených tvrzení“. Uvedli, že „Rada nejdříve tajila informace o pravidelných jednáních s vysoce postavenými úředníky americké vlády”, načež zveřejnila pouze dílčí informace. Zpráva označuje tento postoj za „naprosto nepřijatelný“. Ve zprávě se uvádí, že tyto „nedostatky“ v postupu Rady se „týkají i vlád všech členských států, neboť ty mají jakožto členové Rady kolektivní odpovědnost“. Poslanci ve zprávě konstatovali, že „zásada loajální spolupráce zakotvená ve smlouvách o EU, která vyžaduje, aby členské státy a orgány EU přijaly veškerá opatření k zajištění splnění závazků obsažených ve Smlouvách, jako je dodržování lidských práv (...), nebyla dodržena“. Výslovně byly za nedostatečnou ochotu ke spolupráci s vyšetřovateli Evropského parlamentu kritizovány vlády Rakouska, Itálie, Polska, Portugalska a Spojeného království. Zpráva rovněž uvádí některé podrobné důkazy týkající se vyšetřování nezákonných vydávání nebo letů CIA, které měly souvislost s Bosnou a Hercegovinou, Kyprem, Dánskem, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Německem, Řeckem, Irskem, Rumunskem, Španělskem, Švédskem a Tureckem.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Liberalizace služeb bez narušení evropského sociálního modelu – úspěšná mise EP Od konce roku 2009 budou moci poskytovatelé služeb – od provozovatelů cestovních agentur po pracovníky starající se o údržbu kanceláří – vykonávat svou profesi všude v EU, a to díky tomu, že vstoupí v platnost jeden z nejdůležitějších zákonů, které Evropský parlament v posledních letech projednával. „Směrnice o službách“, kterou v roce 2004 navrhl komisař Bolkestein, vyvolala v celé EU velké rozpory. Evropský parlament ji tedy zcela přepracoval, aby bylo možné dosáhnout přijatelného výsledku. Cílem této směrnice je konkretizovat čtvrtou ze základních svobod, na nichž stojí podstata Unie (volný pohyb služeb). Přičemž první tři jsou volný pohyb osob, zboží a kapitálu, a to bez snížení sociálních standardů členských států. Hlavním problémem bylo sladit zájmy spotřebitelů, zaměstnanců a poskytovatelů služeb, a to na pozadí sporu zastánců liberalizace a obránců sociálních norem. Parlamentu se nakonec tento složitý úkol podařilo vyřešit. Po dlouhých a obtížných jednáních se totiž jeho politickým skupinám podařilo najít kompromis, který přijaly vlády členských států. Terciární sektor (služby) představuje téměř dvě třetiny evropské ekonomiky. Avšak aby bylo možné mít z tohoto trhu prospěch, bylo třeba zajistit, aby byl konkurenceschopnější a otevřenější. Návrh směrnice o službách, jak jej předložila Evropská komise na začátku roku 2004, vyvolal takové polemiky, že nakonec přispěl k francouzskému „ne“ v referendu o Evropské ústavě. Spor se vedl především o „zásadu země původu“, která by umožnila poskytovatelům služeb působit v jiném členském státu za podmínek státu, ze kterého pocházejí. V Evropském parlamentu, stejně jako mezi obyvateli Evropy, se jedni báli, aby se neotevřela cesta nezdravé konkurenci mezi členskými státy a „sociálnímu dumpingu“, zatímco jiní zdůrazňovali, že je třeba zjednodušit pohyb pracovníků a zlepšit konkurenceschopnost odvětví služeb. Zatímco zástupci členských států v Radě byli v otázce návrhu směrnice výrazně rozděleni, evropským poslancům se podařilo překonat rozpory mezi sebou a vypracovat směrnici, která umožní širší otevření vnitřního trhu se službami přeshraniční konkurenci při zachování evropského sociálního modelu. Parlament obnovil rovnováhu mezi ekonomikou a sociálními právy Parlament zkoumal prostřednictvím deseti parlamentních výborů rok a půl různá řešení, aby se v návrhu zákona našla co nejširší shoda. Tato diskuse, někdy poněkud rozbouřená, skončila v únoru 2006 dohodou mezi dvěma nejsilnějšími politickými skupinami v Evropském parlamentu, EPP-ED (pravice) a PSE (levice). Po prvním projednání v plénu návrh výslovně uváděl, že směrnice se nijak nedotkne pracovního práva v členských státech ani pracovních podmínek nebo podmínek zaměstnání a smluvních vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ať jsou založeny na právních předpisech nebo na kolektivních smlouvách. Tento kompromis pak v zásadě přijaly členské státy, načež byl v listopadu 2006 při druhém čtení odsouhlasen významnou většinou Evropského parlamentu. Proti směrnici hlasovala skupina GUE/NGL (krajní levice), skupina Verts/ALE (zelení) a francouzští poslanci skupiny PSE (sociální demokraté).Zjednodušené poskytování služeb s některými zárukami

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Směrnice, která má vstoupit v platnost v celé EU nejpozději do 28. prosince 2009, by měla významně zjednodušit usazení a profesní činnost poskytovatelů služeb v jiném členském státě. Například podnik, který bude chtít provozovat hotel v jiné zemi EU, již nebude muset jednat s několika různými úřady (státními, regionálními či místními), nýbrž pouze s jedním, který bude sloužit jako „jedno správní místo“ pro všechny administrativní náležitosti.

Směrnice výslovně zakazuje omezení volného poskytování služeb. Dočasné poskytování služeb v jiné zemi Evropské unie tedy bude jednodušší než dříve. Například již nebude možné vyžadovat od horského průvodce, aby získal pobyt na území země, kde chce dočasně vykonávat svoji profesi. Na druhou stranu se bude muset dočasný poskytovatel řídit pracovním a sociálním právem státu, v němž pracuje. Směrnice se ostatně nijak nedotkne pracovního práva ani kolektivních práv, kterých užívají pracovníci členských států. Vyloučené služby Některé služby byly z oblasti působnosti směrnice vyloučeny. Jedná se zejména o služby obecného nehospodářského zájmu, některých sociálních služeb nebo služeb, na které se již vztahují odvětvové právní předpisy (audiovizuální služby, finanční služby či doprava). Pokud jde o služby obecného zájmu, přináší Lisabonská smlouva, jejíž ratifikace nyní probíhá, v tomto směru částečné řešení, zejména tím, že uznává specifičnost těchto služeb. Někteří poslanci však litují rozhodnutí Evropské komise nepředkládat o této věci návrh samostatného zákona. Otázka tedy zůstává otevřena. Pokud jde o zdravotní služby, na které se směrnice také nevztahuje, Evropský parlament se v současné době zabývá návrhem Evropské komise z července 2008 o právech pacientů na přeshraniční zdravotní péči. Cílem je usnadnit proplácení lékařských výkonů provedených v jiném členském státě. Také zde jde o to nalézt rovnováhu jednak mezi sociálními a tržními zájmy a jednak mezi pravomocemi Společenství a vnitrostátními pravomocemi.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Železniční služby v EU: větší výběr a jasnější práva cestujících Od ledna roku 2010 budou moci cestující v železniční přepravě, kteří jedou z jednoho státu EU do jiného, očekávat větší konkurenci železničních společností na mezinárodních tratích. V září roku 2007 přijal Evropský parlament právní úpravu, která umožní evropským železničním společnostem soutěžit i za hranicemi příslušných států, zaručí základní práva pro cestující a zajistí, aby strojvůdci měli příslušnou kvalifikaci. Po třech letech nesnadných vyjednávání mezi poslanci Evropského parlamentu a mezi Parlamentem a Radou ministrů dopravy, která se týkala tří částí právní úpravy, se Parlament zasadil o zvýšení přeshraniční konkurence. Prosadil také soubor základních pravidel pro uživatele železnice, včetně odškodnění za zpoždění u mezinárodních služeb. Rozhodnutí, zda zahraniční konkurenci zapojit do vnitrostátních sítí členských států, bude učiněno později s ohledem na vývoj trhu. Svoboda poskytování mezinárodních železničních služeb Od roku 2010 budou moci operátoři poskytovat služby mezinárodní železniční přepravy osob i přes hranice států v rámci EU volně (mohli by se tedy objevit konkurenti firem Thalys a Eurostar), cestující na všech linkách budou mít nárok na základní standard v oblasti kvality a strojvůdci získají na základě evropské licence oprávnění používat železniční síť ve kterémkoli členském státě EU. V roce 2012 posoudí Evropská komise funkčnost těchto pravidel a vyhodnotí, zda je vhodné předložit návrh, který by liberalizaci rozšířil i na vnitrostátní sítě. Mezinárodní železniční přeprava osob bude sice otevřena přeshraniční konkurenci, vnitrostátní přeprava však ne. Při hlasování ve druhém čtení Parlament jednomyslně zamítl radu Výboru pro dopravu a rozhodl se nestanovit datum liberalizace vnitrostátních železničních služeb. Práva cestujících Od roku 2009, kdy nařízení EU o právech cestujících vstoupí v platnost, získají všichni cestující v železniční dopravě, mezinárodní i vnitrostátní, základní práva týkající se odpovědnosti společnosti za zavazadla či přepravy osob se sníženou pohyblivostí. Tato práva byla původně navržena pouze pro cestující v mezinárodní přepravě, ale po vytrvalých vyjednáváních s Radou dosáhli poslanci Evropského parlamentu toho, že budou rozšířena i na přepravu vnitrostátní. Pravidla pro odškodnění Nařízení stanovuje základní pravidla pro ochranu cestujících v železniční přepravě, která se podobají opatřením EU pro cestující v letecké přepravě.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

V železniční přepravě bude odškodné za zpoždění, které v rámci přeshraničních služeb vzniklo vinou železniční společnosti, stanoveno na 25 % jízdného při zpoždění delším než jedna hodina a na 50 % při zpoždění delším než dvě hodiny. Pokud bude zpoždění delší než jedna hodina, musí být, pokud to bude prakticky možné, cestujícím poskytnuto zdarma občerstvení a v případě potřeby ubytování či doprava od zpožděného vlaku. Tato pravidla budou následně platit i pro veškeré meziměstské služby. Členské státy však budou mít možnost vyjmout vnitrostátní služby z pravidel pro odškodnění až na 15 let a služby městské, příměstské a regionální přepravy na dobu neurčitou. Snadnější přístup pro invalidní občany a cyklisty Společnosti musí usnadnit přístup na nádraží a nástupiště občanům postiženým či se sníženou pohyblivostí, musí také odstranit veškeré překážky bránící nastupování, vystupování či samotnému pobytu v soupravě. Na zastávkách bez stálého personálu musí společnosti přijmout veškerá přiměřená opatření, aby jim byl přístup k železniční přepravě zajištěn. Cestujícím musí být umožněno vzít si do vlaku kolo, pokud je k tomu vlaková souprava uzpůsobena. Evropská licence pro strojvůdce Všichni strojvůdci budou muset vlastnit osvědčení, že splňují základní požadavky na vzdělání, tělesnou způsobilost a profesní dovednosti. To má zvýšit bezpečnost na železnicích EU a zároveň usnadnit strojvůdcům možnost pracovat v dalších státech EU. Tyto požadavky se ze začátku nebudou vztahovat na ostatní posádku vlaku, poslanci však dosáhli toho, že se Komise zavázala k následnému přezkoumání tohoto stavu během jednoho roku po vstupu směrnice v platnost a v případě potřeby předloží nový návrh, který by zahrnoval i členy posádky, kteří provádějí úkony nutné pro zajišťování bezpečnosti. Bezpečnost a vzájemná provázanost Aby vlaky mohly jezdit přes hranice, musí splňovat bezpečnostní předpisy v obou sousedících zemích. Tyto předpisy si však někdy protiřečí – například v Itálii musí hasicí přístroje obsahovat prášek CO2 a ne pěnu, zatímco Rakousko to vyžaduje naopak. Železniční společnosti, které usilují o poskytování mezinárodních služeb, tak musí se svými soupravami tradičně podstupovat schvalovací řízení ve všech členských státech, což může trvat několik let. V červenci 2008 uzavřel Parlament dohodu s Radou ministrů o schvalování různých typů kolejových vozidel v rámci EU, jež změní směrnici 2004/49/ES o bezpečnosti železnic, která zaručí, že jakékoli kolejové vozidlo, jehož užívání již bylo schváleno jedním z členským států, musí být přijato i v ostatních státech. Tím by se zamezilo přílišné administrativě a mělo by dojít ke zrychlení nárůstu železniční přepravy v Evropě. Stále bude možné uplatňovat některé dodatečné bezpečnostní předpisy na vnitrostátní úrovni, ovšem za přesně stanovených podmínek. Na základě požadavku poslanců Evropského parlamentu budou ze směrnice vyňaty historické, muzejní a turistické železnice.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Když Parlament zamítne... Evropský parlament může jít dále, než pouze pozměnit navrhované právní předpisy, které shledá vadnými. Je-li návrh naprosto nepřijatelný a není-li naděje, že ho bude možné uspokojivě upravit, může ho zcela zamítnout. Například v období 2004–2009 Parlament jednoznačně zamítl dva významné návrhy zákonů: tak zvanou „směrnici o softwarových patentech“ a plány na liberalizaci přístavních služeb. Žádná směrnice o softwarových patentech V červenci 2005 Evropský parlament téměř jednomyslně zamítl návrh známý jako „směrnice o softwarových patentech“ a ukončil tak tři roky trvající vášnivou diskusi. Pokud by byla směrnice přijata, umožnila by patentování vynálezů realizovaných počítačem, tj. těch, které používají počítač, počítačovou síť nebo obdobné zařízení. Podle Úmluvy o udělování evropských patentů (která není součástí právních předpisů EU – zahrnuje širší oblast), může být patent udělen pouze v případě, že vynález je nový, obsahuje inovační prvek a je průmyslově využitelný. Udělování patentů na počítačové programy (např. software) je výslovně vyloučeno – ty jsou místo toho chráněny autorským právem. Evropský patentový úřad (EPÚ – nejedná se o subjekt EU; vznikl podle Úmluvy o udělování evropských patentů) a národní úřady však udělily tisíce patentů na vynálezy, které používají software. Příkladem může být patent udělený metodě pro zjištění, zda protiblokovací brzdový systém správně funguje. V tomto případě se software považuje za „technický přínos“, a je proto dle praxe EPÚ patentovatelný. Zde patent chrání jak vynález (systém kontroly brzd), tak použitý software. V praxi existuje široká škála způsobů, jak si národní patentové úřady vykládají tato pravidla a jak si vnitrostátní orgány vykládají patenty EPÚ v této oblasti. Evropská komise navrhla směrnici EU, aby blíže vymezila, co je a co není patentovatelné. Velké softwarové společnosti vs. otevřené zdroje? Tato otázka byla v Parlamentu předmětem velkého lobbování. Jedna strana, která představovala převážně velké softwarové společnosti, argumentovala, že pokud by byly v Evropě vynálezy realizované počítačem patentovatelné, podnítilo by to výdaje na výzkum a chránilo evropské vynálezy před nekalou soutěží, zejména z USA, kde je často získání patentu na obdobné vynálezy snadnější. Avšak některé menší společnosti a aktivisté podporující používání softwaru z otevřených zdrojů naopak argumentovali tím, že softwarové vynálezy jsou již chráněny autorským právem a patentování vynálezů realizovaných počítačem by mohl zvýšit náklady a vytlačit je z trhu.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Evropští poslanci vyslechli obě strany. Většina poslanců ze skupiny sociálních demokratů, Zelených a krajní levice GUE/NGL se chtěla podrobněji zaměřit na patenty, aby se podpořil prostor pro inovace z otevřených zdrojů, zatímco pravicoví poslanci z EPP-ED, liberálové ALDE a krajní pravice UEN a IND/DEM měli za to, že směrnice by pomohla společnostem, včetně těch menších, využívat výhody svých vynálezů, přičemž směrnice by měla být doplněna o některá upřesnění a záruky. Hlasování v prvním čtení a vývoj v Komisi a Radě V prvním čtení v Parlamentu (které se konalo před volbami v roce 2004) rozhodla většina poslanců, že návrh směrnice vypracovaný Komisí není dostatečně jasný v otázce, co představuje „technický přínos“. Parlament přijal pozměňovací návrhy, aby zajistil, že počítačové programy jako takové nemohou být patentovány. Další pozměňovací návrhy usilovaly o ochranu malých podniků, včetně výzvy Evropské Komisi, aby sledovala, jaký na ně bude mít směrnice dopad. Po volbách v roce 2004 požádal Parlament Komisi, aby vzala svůj návrh zpět a začala na něm pracovat od začátku, ale Komise tak neučinila s tím, že Rada se chystala přijmout svůj postoj, což v každém případě vrátí míč na stranu Parlamentu. Rada skutečně společný postoj přijala, a pokud jde o zásadní technickou definici, co je a co není patentovatelné, nebyla přijatelná ani pro jednu stranu sporu v Parlamentu. Někteří argumentovali tím, že návrh zašel, pokud jde o omezení, co by mohlo být patentované ve srovnání se současnou praxí v patentových úřadech, příliš daleko, zatímco jiní se naopak domnívali, že definice umožňuje softwarové patenty pod jiným názvem. Hlasování v druhém čtení V rozpravě před hlasováním bylo jasné, že panují různé názory. Vzhledem k tomu, že se nerýsoval uspokojivý kompromis, politické skupiny se shodly na tom, že žádné předpisy jsou lepší než špatné předpisy, a hlasovaly pro zamítnutí textu. Žádná směrnice o přístavních službách V lednu 2006 zamítl Parlament – s výsledky: pro: 532 hlasů, proti: 120 hlasů a 25 se zdrželo hlasování – navrhovanou směrnici o přístavních službách, kterou se Komise snažila „modernizovat přístavy a zvýšit jejich objem práce“, otevřít přístavní služby (například nakládání a vykládání lodí) konkurenci v souladu se Smlouvou o EU a snížit přetížení dopravy při zachování bezpečnosti, zaměstnanosti a sociálních jistot. Manipulace s nákladem zaměstnává v EU tisíce lidí, zejména v Nizozemsku, Belgii, Francii a Spojeném království. Toto odmítnutí ukončilo dlouhou rozpravu, která začala diskusním dokumentem Komise v roce 1997, mezi těmi, kteří argumentovali, že k podpoře růstu a zaměstnanosti je třeba větší konkurence mezi přístavy, a těmi, kteří věřili, že liberalizace by vedla k velké ztrátě pracovních míst (mezi přístavními dělníky) a ke zhoršení pracovních podmínek a bezpečnosti práce (např. pro námořníky, kteří by museli nakládat a vykládat lodě místo přístavních dělníků, tzv. „odbavování vlastními silami“). Demonstrace přístavních dělníků před prostorami Parlamentu ve Štrasburku vedla k násilnostem ze strany malé skupiny. Tváří v tvář tomuto odmítnutí vzala Komise svůj návrh zpět.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Roaming: Parlament snižuje náklady na používání mobilních telefonů v zahraničí Přijetím nařízení EU o roamingu v mobilních sítích v květnu 2007 Evropský parlament snížil cenu zahraničních hovorů na území EU uskutečňovaných a přijímaných mobilními telefony, což se týká minimálně 140 milionů uživatelů. Nový zákon vstoupil v platnost dne 30. června 2007. Poslanci EP v současné době zvažují podobné cenové stropy pro textové zprávy a další roamingové datové služby, jako jsou multimediální zprávy nebo mobilní internet. V květnu 2007 naprostá většina poslanců EP v prvním čtení podpořila kompromisní pozměňovací návrh, který Parlament obdržel po intenzivních jednáních s Radou a který stanovil cenové stropy u poplatků za užívání mobilních telefonů v zahraničí (obvykle označováno jako roamingové služby v mobilních sítích). Uživatelé mobilních telefonů „roamingují“, když telefonují do zahraničí nebo přijímají zahraniční hovory a jsou přesměrováni do zahraniční „hostitelské“ sítě některého operátora. Hostitelský operátor neposílá účet zákazníkovi, ale poplatek účtuje jeho domácímu operátorovi podle „velkoobchodní“ ceny sjednané mezi těmito dvěmi společnostmi. Domácí operátor následně tyto náklady pokryje buď z poplatku, který je uveden na dalším účtu zaslaném uživateli, nebo tuto částku strhne z kreditu zákazníka. Před vstupem nařízení o roamingu v platnost zaplatil uživatel za roamingový hovor v průměru 1,15 eur za minutu, tj. pětkrát více než byla skutečná cena za poskytování „velkoobchodních “ služeb. Cílem nebylo určit pevné ceny roamingu podle sazeb stanovených Evropskou unií, ale stanovit strop, v jehož rámci by si mobilní operátoři mohli navzájem konkurovat nabízením nižších cen a stále dosahovat přijatelných zisků. Cenové stropy Eurotarifu 0,46 € za minutu – a nižší počínaje létem 2009 Nařízení o roamingu spotřebitelům umožňuje využívat cenové stropy tzv. Eurotarifu. Domácí operátoři nyní smějí svým zákazníkům účtovat maximálně 0,46 € za minutu (bez DPH) za odchozí roamingový hovor a nejvýše 0,22 € za minutu (bez DPH) za příchozí hovory. Od léta 2009 se tyto maloobchodní cenové stropy budou dále snižovat (na 0,43 € za odchozí a 0,19 € za příchozí hovory). Zahraniční operátor nyní může domácímu operátorovi daného zákazníka v průměru účtovat za poskytnutí roamingové služby „velkoobchodní“ poplatek v maximální výši 0,28 € za minutu, který bude v roce 2009 snížen na 0,26 €. Automatické nastavení Eurotarifu a poskytování informací o tarifech při překračování hranice Poslanci EP se přiklonili k modelu „opt-out“ (odmítnutí tarifu), který zajistí automatické nastavení Eurotarifu, pokud se zákazník nerozhodne jinak. Nařízení rovněž domácím operátorům ukládá, aby svým zákazníkům poskytovali „základní personalizované informace o cenách za roaming (včetně DPH)“ za odchozí a příchozí roamingové hovory, jakmile tito zákazníci překročí hranice. Panoval názor, že pokud

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

by uživatelé museli Eurotarif sami zvolit (model „opt-in“), mnoho zákazníků by ho nevyužilo, protože operátoři nejsou příliš motivováni tomu, aby na takovou možnost upozornili. Připravuje se: Eurotarif pro období po roce 2010? Komise při revizi stávajícího nařízení o roamingu, jehož platnost vyprší v roce 2010, dospěla k závěru, že hospodářská soutěž mezi operátory ještě není dostatečně rozvinutá, protože ceny za roamingové hovory se zatím v rámci maximálních tarifů dostatečně neliší. Výbor pro průmysl EP se proto nyní zabývá návrhem nového zákona o cenových limitech za roamingové hovory pro období 2010–2013, který Komise předložila v září 2008. Sazby na minutu vytváří skryté náklady Při práci na novém nařízení o roamingu se poslanci EP budou zabývat také tím, jak jednotliví operátoři postupují při účtování, neboť někdy účtují cenu hovoru za minutu a nikoli za sekundu. Tímto způsobem vznikají při roamingových hovorech skryté náklady. Snižování cen textových zpráv a surfování z mobilního telefonu Očekává se, že EU přijme další opatření upravující maloobchodní poplatky, které jsou uživatelům účtovány za textové zprávy (short message services – SMS), i velkoobchodní poplatky pro další roamingové datové služby, jako jsou multimediální zprávy (multimedia messages – MMS) nebo surfování z mobilního telefonu či laptopů. Nyní mohou být poplatky za roamingové textové zprávy desetkrát vyšší než za domácí zprávy. Například Belgičané na zahraničních cestách platí za SMS zprávy až 0,75 €. Současné ceny roamingových datových služeb se podle studie vypracované Komisí v červnu 2008 (viz níže uvedený odkaz) pohybují mezi 5 až 10 € za megabyte. Další kroky Výbor pro průmysl EP má v úmyslu hlasovat o novém návrhu nařízení o roamingu dne 9. března 2009, takže hlasování na plenárním zasedání by mohlo proběhnout v dubnu 2009.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Úplné letecké tarify Počínaje 1. listopadem 2008 si cestující v letecké dopravě mohou být jisti tím, že cena nabízené letenky bude odpovídat ceně, kterou za ni skutečně zaplatí. Díky nařízení EU, jež bylo v červenci 2008 upraveno a schváleno Parlamentem, musí letecké tarify uvedené na internetových stránkách či jinde zahrnovat všechny daně, poplatky a náklady, které jsou připočítány k základní ceně letenky a známy v době zveřejnění. „Toto nařízení podporuje cenovou transparentnost vůči cestujícím a spravedlivé tarify. Cestující mají právo znát skutečnou cenu letenky včetně daní a dalších poplatků“, prohlásil zpravodaj Arūnas Degutis (ALDE, LT) během hlasování. Cena, kterou platíte Uvádění úplných tarifů bylo zavedeno pozměňovacími návrhy Parlamentu. Díky tomuto nařízení by se již neměly objevovat zavádějící nabídky, jako je reklama na lety, jejichž údajná cena činí jedno či dvě eura, avšak na konci rezervace se ukáže, že tento let je mnohem dražší. Hlavní pozornost je věnována rezervacím po internetu, které v případě nízkorozpočtových leteckých přepravců často představují jedinou možnost nákupu. Podle nového nařízení EU nyní všichni přepravci musí široké veřejnosti poskytovat úplné informace o leteckých tarifech, a to „i na internetu“. Letecké tarify, které jsou „určeny přímo cestující veřejnosti“ budou muset zahrnovat všechny příslušné daně, nezbytné poplatky a příplatky známé v době zveřejnění. Povinné informace Je nutné uvádět alespoň následující informace: letecký tarif nebo leteckou sazbu, letištní poplatky a další příplatky nebo poplatky, jako jsou např. náklady na bezpečnost nebo palivové příplatky. Možné doplatky – např. za další zavazadlo – musí být uváděny jasným, transparentním a jednoznačným způsobem na začátku každé rezervace a spotřebitelé se pro ně musí sami rozhodnout – tj. dát k nim svůj výslovný souhlas. Parlament také rozšířil oblast působnosti cenové transparentnosti tak, aby zahrnovala všechny lety odlétající z letišť Společenství (bez ohledu na destinaci). Bezpečnostní taxy a poplatky Vzhledem k rostoucím nákladům na bezpečnost poslanci EP upravili návrhy tak, aby bylo zajištěno právo spotřebitele znát výši a účel těchto poplatků. V případech, kdy jsou v ceně letenky zahrnuty poplatky za bezpečnostní opatření na letišti či na palubě, budou tyto náklady uvedeny na letence odděleně nebo oznámeny cestujícímu jiným způsobem. Bezpečnostní taxy a poplatky, ať jsou vybírány členskými státy, leteckými dopravci nebo jinými subjekty, musí být nadto transparentní a použijí se výhradně k úhradě nákladů na bezpečnost na letištích nebo na palubě letadel.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Součást balíčku Pravidla pro úplné letecké tarify byly součástí obsáhlejšího „třetího liberalizačního balíčku“, jehož cílem je zvýšit efektivitu trhu, posílit bezpečnost leteckých služeb a zlepšit ochranu cestujících. Toto nařízení mimo jiné stanoví pravidla pro vydávání provozních licencí, pronájmy letadel, závazky veřejné služby, rozložení dopravy a cenovou transparentnost.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Nedovolené přistěhovalectví: Evropský parlament stanoví společné normy týkající se vyhoštění Přijetím směrnice o navracení nelegálních přistěhovalců v červnu 2008 učinil Evropský parlament významný krok ke společné přistěhovalecké politice na evropské úrovni. Tento dokument, který vstoupí v platnost v roce 2011, podporuje dobrovolný návrat nelegálních přistěhovalců a stanoví minimální standardy, pokud jde o dobu zadržení a zákaz návratu. Stanoví rovněž některé právní záruky a ponechává plně na uvážení členských států, zda uplatní příznivější normy. Hlasování Parlamentu otevřelo cestu k dosažení dohody již v prvním čtení. Přijetím balíčku pozměňovacích návrhů projednaných s Radou ministrů poslanci usilovali o to, aby byl pro členské státy stanoven zákaz uplatňování norem na nelegální přistěhovalce, které jsou méně příznivé než normy EU, zároveň se však jednotlivé členské státy mohou rozhodnout, zda budou nadále uplatňovat normy EU, či zda přijmou příznivější normy. Směrnice se uplatní pouze v případě, že bylo přijato rozhodnutí o navrácení, a na každém členském státu ponechává rozhodnutí o tom, zda postavení přistěhovalců bez dokladů legalizuje či nikoli. V rámci hlasování, jemuž předcházela živá diskuse, poslanci PPE a UEN dokument jednotně podpořili, zatímco skupina Zelených a Evropská sjednocená levice hlasovaly proti tomuto návrhu. Hlasování skupin PSE, ALDE a IND/DEM se lišilo podle národnosti. Podpora „dobrovolného návratu“ Na základě politického kompromisu, jehož bylo dosaženo pod vedením zpravodaje Manfreda Webera (PPE-DE, DE), bylo rozhodnuto o zavedení přístupu, jenž sestává ze dvou etap: dnem, ke kterému je přijato rozhodnutí o navrácení, začíná období „dobrovolného návratu“ (trvající sedm až třicet dní), po němž může následovat „rozhodnutí o vypovězení“, tedy vyhoštění. Pokud je toto rozhodnutí přijato soudním orgánem a má-li se za to, že se dotčená osoba tomuto rozhodnutí nepodřídí, může být na základě soudního či správního rozhodnutí umístěna do záchytného centra. Směrnice stanoví maximální dobu zadržení – která je v současné době v některých členských státech neomezená – a vymezuje normy týkající se životních podmínek, které je třeba zaručit, např. právo na lékařskou péči a vzdělání pro děti. Jestliže je někdo vyhoštěn po uplynutí lhůty stanovené pro „dobrovolný návrat“, může mu být „zakázán opětovný vstup“, takže v době platnosti tohoto zákazu nebude moci znovu vstoupit na území Unie. Šestiměsíční lhůta zadržení, kterou lze prodloužit na dvanáct měsíců Maximální doba zadržení činí šest měsíců, nicméně v určitých případech může být prodloužena na dvanáct měsíců. Délka zákazu opětovného vstupu pro osobu, která je vyhoštěna po uplynutí lhůty pro „dobrovolný návrat“, činí maximálně pět let. Představuje-li dotčená osoba vážné ohrožení veřejné bezpečnosti, může být tato doba případně i delší. Členské státy mají nicméně možnost tento zákaz zrušit či pozastavit.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Pokud je někdo zajištěn na základě správního rozhodnutí, toto rozhodnutí musí být potvrzeno soudem „v co nejkratší lhůtě“ – původní návrh stanovil pro soudní přezkum lhůtu 72 hodin, zatímco Výbor pro občanské svobody Evropského parlamentu navrhoval 48 hodin. Návrh PSE na opětovné zavedení lhůty 72 hodin byl zamítnut. Děti a rodiny, které byly zadrženy v rámci „krajního řešení“ Dokument se v neposlední řadě zabývá také situací dětí a rodin: vůči těmto skupinám obyvatel nesmějí být uplatňována žádná donucovací opatření a jejich zadržení musí vždy představovat krajní řešení. Nezletilé osoby smějí být vyhoštěny pouze za předpokladu, že se jich po návratu ujme jejich rodina či zařízení péče o děti. Mimořádné situace Článek vložený Radou kromě toho stanoví větší flexibilitu správních orgánů za „mimořádné situace“: vznikne-li důsledkem „výjimečně rozsáhlého“ množství státních příslušníků třetích zemí, kteří mají být vyhoštěni, „nepředvídatelně velká zátěž“ pro kapacitu správních nebo soudních orgánů členského státu, je možné prodloužit lhůtu na soudní přezkum a uplatnit méně příznivé podmínky zajištění. Členské státy kromě toho musí vzít v úvahu situaci v zemi původu v souladu se zásadou nenavracení (která stanoví, že žádný stát žádným způsobem nenavrátí uprchlíka do země, v níž může být ohrožen jeho život či svoboda). V souladu s nedávným rozsudkem Soudního dvora bude nyní Evropský parlament společně s Radou rozhodovat, které země mohou být považovány za „bezpečné“. Právní pomoc, na kterou se vztahují podmínky stanovené ve směrnici o soudním řízení Směrnice umožňuje poskytnutí bezplatné právní pomoci nelegálním přistěhovalcům bez prostředků v souladu s vnitrostátními právními předpisy a směrnicí o soudním řízení z roku 2005, která je rámcem pro pomoc poskytovanou žadatelům o azyl. K financování právní pomoci lze rovněž využívat fond pro navracení nelegálních přistěhovalců Společenství vyhrazený pro období 2008–2013. Právní pomoc poskytovanou nelegálním přistěhovalcům bude dále možné financovat z evropského fondu pro navracení nelegálních přistěhovalců pro období 2008–2013, na nějž byla vyčleněna částka ve výši 676 milionů eur. Využívání fondů bylo po přijetí směrnice o navracení nelegálních přistěhovalců pozastaveno.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Reformovaný Parlament od roku 2009 Před volbami v červnu roku 2009 se provádějí reformy, aby občané snáze porozuměli volbám do Evropského parlamentu, jeho pracovním metodám a platům. Financování kampaní evropských politických stran do evropských voleb bude nové, společná pravidla zamezí velkým rozdílům v platech poslanců EP jednotlivých států a přístup lobbistů k poslancům Evropského parlamentu bude podléhat novým podmínkám, jako je předložení finančních informací a evidence v povinném veřejném registru. Za evropštější evropské volby V listopadu 2007 podpořil Parlament návrh Komise, který umožňuje evropským politickým stranám financovat kampaň do evropských voleb v červnu 2009 tak, aby volby do Evropského parlamentu dostaly evropštější charakter. Nová legislativa vylepšuje finanční stabilitu evropských stran tím, že jim umožňuje uspořit část finančních prostředků z jednoho roku a použít je v dalším roce, čímž usnadňuje jejich dlouhodobé plánování. Umožňuje rovněž vytvoření evropských politických nadací, které doplňují cíle politických stran na evropské úrovni, například přispíváním do veřejných politických diskusí, podporou seminářů, školení a konferencí a zajišťováním fór pro spolupráci vnitrostátních politických nadací a akademických pracovníků. Evropské politické strany dostávají prostřednictvím Evropského parlamentu celkem přibližně 10 milionů EUR veřejných prostředků ročně. Rozpočet EU pro rok 2008 zahrnuje také celkovou částku ve výši 5 milionů EUR pro nové politické nadace. V současnosti dostává finanční prostředky od Parlamentu deset evropských politických stran: • • • • • • • • • •

Evropská lidová strana (PPE) Evropská socialistická strana (PSE) Evropská liberální, demokratická a reformní strana (ELDR) Federace evropských stran Zelených (EFPG) Strana evropské levice (GE) Evropská demokratická strana (PDE) Aliance pro Evropu národů (AEN) Aliance nezávislých demokratů v Evropě (ADIE) Evropská svobodná aliance (EFA) Evropští demokraté (EUD)

Tyto evropské politické strany nejsou totožné se sedmi politickými skupinami v rámci samotného Parlamentu: politické skupiny zahrnují z velké části poslance EP přidružené prostřednictvím členství ve své národní straně k více než jedné evropské straně. Přesto, vzhledem k tomu, že národní strany se přidružují k evropským politickým stranám, s nimiž sdílejí společné vize, a poslanci EP se podobně připojují k politické skupině, není překvapením, že členství ve skupinách a evropských stranách se významně překrývá.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Žádné financování národních stran V zájmu oživení politické debaty na úrovni EU vzhledem k volbám do Evropského parlamentu v roce 2009 uvítal Parlament návrh Komise povolit evropským politickým stranám, aby své peníze využily k financování kampaní do evropských voleb. Parlament také podporuje obecnou zásadu, že by tyto prostředky za žádných okolností neměly představovat přímé nebo nepřímé financování jiných stran a zejména národních stran a kandidátů. Prostředky přidělené deseti stranám EU majícím nárok na financování v roce 2009 jsou stanoveny v oddíle rozpočtu EU na rok 2009 věnovaném Parlamentu (řádka 402, kapitola 40, hlava IV, oddíl I (Parlament)) – viz odkaz níže. Tyto prostředky kontroluje a spravuje Parlament. Nadace Nové nařízení o statusu a financování politických stran na evropské úrovni zavedlo nový právní základ pro zakládání evropských politických nadací. Stanoví, že pro přístup k finančním prostředkům musí být nadace formálně spojeny s existující evropskou stranou – nadace může obdržet prostředky jedině na základě žádosti podané prostřednictvím politické strany, s níž je spojena. Toto financování je určeno pouze evropským politickým stranám, nikoli politickým skupinám v samotném Parlamentu. Reformované pracovní metody Parlamentu Účinnost a transparentnost činnosti Parlamentu je již vylepšována změnami v postupech používaných na jeho plenárních zasedáních, schůzích výborů a zahraničních delegacích. V říjnu roku 2007 Konference předsedů politických skupin v Parlamentu jednomyslně přijala doporučení předložená pracovní skupinou pro reformu Parlamentu, aby se činnost Parlamentu stala účinnější a atraktivnější pro širší veřejnost. První soubor opatření se týkal pěti oblastí: stanovování pořadu jednání a organizace plenárních zasedání; stanovování priorit a ráz výročních rozprav; organizace rozprav, organizace hlasování a nakládání s pozměňovacími návrhy; souběžně pořádané schůze a zasedací pořádek ve sněmovně. Pořad jednání plenárních zasedání je nyní jasně rozdělen do sekcí: významné legislativní body jsou soustředěny na úterý, významné rozpravy týdne se konají ve středu ráno a středeční odpoledne je věnováno bodům aktuálního politického zájmu. Parlamentní zpravodajové dostali více řečnické doby a také poslední slovo v plenárních legislativních rozpravách. Aby se mohli rozpravy zúčastnit i poslanci EP, kteří nejsou na seznamu řečníků, je součástí každé rozpravy pětiminutové sezení, během něhož se uplatňuje postup „zvednuté ruky“, kdy mohou požádat předsedu, aby jim dal slovo. Tyto změny byly zavedeny na začátku roku 2008. Jednotný plat pro poslance EP Jednotný statut člena Evropského parlamentu byl schválen valnou většinou v červnu roku 2005. Od června 2009 budou všichni poslanci EP vydělávat přibližně 7.665 EUR měsíčně, což zamezí výrazným rozdílům v platech, které plynou ze současného systému, podle něhož jsou poslanci EP odměňováni stejně jako poslanci národních parlamentů jejich domovských zemí. Pravidla stanovují, že platy poslanců EP mají tvořit 38,5 % platu soudce Evropského soudního dvora.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Poslanci EP budou platit daň z příjmu do rozpočtu EU, přestože členským státům zůstává možnost uplatnit další zdanění až do úrovně vnitrostátních sazeb. Dohoda počítá s přechodným obdobím, během něhož může každý členský stát nadále u poslanců EP zvolených jeho občany uplatňovat pravidla, která se od statutu liší. Současní poslanci EP, kteří budou zvoleni znovu, se mohou také rozhodnout pro zachování stávajících podmínek. Více transparentnosti v oblasti výdajů a důchodů Nový statut také změní způsob hrazení cestovních výdajů poslanců EP: místo paušální sazby budou náhrady odrážet pouze skutečné náklady. Poslanci EP se také zapojí do společného systému důchodového pojištění, přičemž příspěvky bude platit Parlament. Veškeré platby poslancům EP z rozpočtu Parlamentu se provádějí měsíčně v eurech nebo (na žádost poslance) v měně členského státu, v němž má poslanec trvalé bydliště. Nová pravidla pro platy asistentů Pro nový Parlament budou také platit nová pravidla ohledně příspěvků pro poslance EP na platy asistentů, což je reakce na slabiny nalezené v systému. Od června 2009 budou smlouvy asistentů poslanců EP pracujících v členských státech spravovány pověřenými platebními agenty specializujícími se na aspekty daňového a sociálního zabezpečení pracovních smluv, kteří budou odpovědní za soulad s příslušnými vnitrostátními předpisy pro sociální zabezpečení a daně. Poslanci EP budou moci využít až 25 % parlamentní podpory na služby, jako jsou výzkumné studie nebo jiná poradenská činnost. Asistenty sídlícími v Bruselu se bude zabývat nový dodatek ke služebnímu řádu úředníků Evropských. společenství a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců. Smlouvy a výplaty mezd asistentů budou spravovány službami Parlamentu, ale poslanci EP budou mít naprostou volnost ve výběru asistentů, úkolů, kterými je pověří, a v délce pracovních smluv. EP také rozhodl, že v budoucnu nebudou poslanci EP moci zaměstnávat jako své asistenty blízké členy rodiny. Povinný veřejný registr lobbistů V květnu 2008 navrhl Evropský parlament povinný veřejný registr lobbistů, společný pro Radu, Komisi a Parlament, který by poskytl úplné finanční informace. Lobbisté by se pro získání přístupu do Parlamentu, Komise i do Rady museli zaregistrovat pouze jednou. Tři instituce zřídily společnou pracovní skupinu, která má co nejdříve připravit návrh na společný registr. Úplné finanční informace a sankce Na základě usnesení z května 2008 budou muset lobbisté dodržovat kodex chování a poruší-li pravidla, mohli by přijít o svou akreditaci. Kromě toho poslanci EP navrhli, aby registr zahrnoval úplné finanční informace lobbistů. Zejména odborné poradenské společnosti a právnické kanceláře by musely uvést relativní podíl svých hlavních klientů a náklady související s lobbingem. Od nevládních organizací a skupin expertů by bylo vyžadováno prohlášení o jejich celkových rozpočtech a hlavních zdrojích financování. V listopadu 2008 zahájila druhá interinstitucionální pracovní skupina zástupců Parlamentu a Komise činnost na konkrétních návrzích ohledně kodexu chování, sankcí a rozsahu vyžadovaných finančních informací.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Pracovní doba: nejvýše 48 hodin týdně Aby nedošlo k ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků, musí být podle EP pracovní týden i nadále omezen na 48 hodin, přičemž průměr lze z důvodu větší pružnosti počítat za období dvanácti měsíců. Poslanci oproti návrhu Rady ministrů tak chtějí ukončit výjimky, tzv. „opt-outs“, tři roky po vstupu budoucí směrnice v platnost. Domnívají se dále, že doba pohotovosti v některých profesích, zejména lékařských, musí být považována za pracovní dobu. Přezkum směrnice z roku 2003 o pracovní době byl zahájen v roce 2004 s cílem revidovat zejména otázku výjimek a zohlednit judikaturu Evropského soudního dvora ohledně pohotovosti, zejména pohotovosti v lékařských profesích. Evropský parlament se vyjádřil v prvním čtení po roce 2005, návrh však byl zablokován v Radě, která zastupuje členské státy. Po třech letech diskusí dospěla Rada v červnu 2008 ke společnému postoji (proti hlasovalo Španělsko a Řecko, zdržely se Belgie, Kypr, Malta, Portugalsko a Maďarsko). Evropský parlament však v prosinci 2008 potvrdil svůj postoj z prvního čtení a odmítl tento kompromisní návrh, který by byl umožnil členským státům vyhnout se omezení pracovní doby na maximálně 48 hodin týdně. Ukončení platnosti doložky o neúčasti neboli „opt-out“ Již od prvního čtení této revize se Parlament postavil proti doložce o neúčasti, kterou Velká Británie obdržela v roce 1993 a jež jí umožňovala výjimku z maximální délky pracovního týdne 48 hodin. Tato doložka o neúčasti, tzv. „opt-out“, se v současnosti uplatňuje nejen ve Velké Británii, ale i v jiných členských státech. Kompromis dojednaný s vládami EU nicméně stanovil, že i když pracovní týden v Evropské unii musí zůstat omezen na nejvýše 48 hodin, členský stát může počítat s doložkou o neúčasti a v tomto případě může pracovník využívat této doložky. Pro pracovníky, kteří se rozhodnou pro výjimku, počítal kompromis se zvláštním stropem 60 nebo 65 hodin týdně, počítaným jako průměr za období 3 měsíců. Výpočet pracovní doby jako průměru za období dvanácti měsíců Dne 17. prosince 2008 potvrdil Parlament ve druhém čtení svůj postoj ke zrušení „opt-out“ tři roky po vstupu směrnice v platnost 421 hlasy pro a 273 hlasy proti. 11 poslanců se zdrželo hlasování. Většina poslanců se totiž domnívala, že možnost počítat pracovní dobu za referenční období 12 měsíců by měla umožnit dostatečnou pružnost. Evropský parlament navrhl v prvním čtení rozšířit referenční období pro výpočet týdenní pracovní doby ze čtyř měsíců (podle platného znění) na dvanáct měsíců. Cílem bylo dosáhnout rovnováhy mezi bezpečností a ochranou zdraví pracovníků a pružnou organizací práce.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Považovat dobu pohotovostni za pracovní dobu Během hlasování ve druhém čtení více než 500 poslanců mimo jiné požadovalo, aby se pohotovost započítávala do pracovní doby. Pokud jde o Radu, hodlala rozlišovat mezi pohotovostí aktivní, kdy je pracovník povinen být na žádost zaměstnavatele k dispozici na svém pracovišti, aby vykonával svoji činnost či svou funkci, a pohotovostí neaktivní, která se nepovažuje za pracovní dobu a kdy je pracovník v pohotovosti, ale jeho zaměstnavatel jej nevyzývá, aby vykonával svou činnost nebo svou funkci. Ostatní ustanovení Parlament ostatně pozměnil text v zájmu lepšího sladění soukromého a rodinného života. Poslanci požadují, aby zaměstnavatelé informovali pracovníky o každé změně jejich pracovní doby dlouho dopředu. Pracovníci mají rovněž právo požádat o změnu pracovní doby a zaměstnavatelé budou povinni vzít jejich žádost v úvahu. Pokud jde o pracovní volno, obecnou zásadou je, že v případech, kdy nelze využít normální doby volna, musí pracovníci obdržet volno náhradní. Parlament posiluje toto ustanovení a má za to, že období náhradního volna musí být poskytnuto „po období pracovní činnosti“ v souladu se zákonem nebo podle dohody mezi sociálními partnery. Parlament vyjasňuje rovněž situaci pracovníků, kteří mají více než jednu pracovní smlouvu: pracovní doba se stanoví jako součet pracovních dob v rámci každé smlouvy. Upřesňuje rovněž kategorie řídících pracovníků vyňatých z působnosti této směrnice: vedoucí představitelé, řídící pracovníci jim bezprostředně podřízení a osoby přímo jmenované správní radou. Další opatření V současnosti prochází směrnice dohodovacím řízením mezi Parlamentem a Radou, s cílem dosáhnout kompromisu do květnového plenárního zasedání.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Změna klimatu: rozsáhlá opatření EU na boj s globálním oteplováním První komplexní soubor opatření na světě zaměřený na zmírnění globálního oteplování přijala EU v prosinci 2008, kdy poslanci Evropského parlamentu předložili pozměňovací návrhy a schválili nové právní předpisy EU v oblasti klimatu a energie, které mají snížit emise skleníkových plynů z automobilů, průmyslu a elektráren, a podpořit obnovitelné energie. Parlament tak pro EU odstartoval závod, jehož cílem je dosáhnout zmírnění změny klimatu do roku 2020: 20% snížení emisí skleníkových plynů, 20% zlepšení energetické účinnosti a 20% podíl obnovitelné energie ve skladbě zdrojů energie. EU je prvním společenstvím na světě, které si stanovilo tak dalekosáhlé a právně závazné cíle pro všechna hospodářská odvětví. EU se rovněž zavázala, že se bude snažit dále snížit emise skleníkových plynů o 30 % za předpokladu, že koncem roku 2009 bude v Kodani dosaženo ambiciózní mezinárodní dohody. Balíček, který po intenzivním vyjednávání s Radou ministrů schválila v prvním čtení velká většina poslanců Parlamentu, obsahuje přepracování systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, cíle členských států v oblasti snížení emisí CO2 v odvětvích, na něž se nevztahuje systém obchodování s emisemi, právní rámec pro ekologicky bezpečné zachycování a skladování uhlíku, závazné cíle pro používání obnovitelné energie a regulaci emisí CO2 z automobilů. Obchodování s emisemi na úrovni EU od roku 2013 Cílem přepracovaného systému EU pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, který bude v platnosti od roku 2013 do roku 2020, je snížit tyto emise o 21 % ve srovnání s jejich množstvím v roce 2005. Systém obchodování s emisemi je systémem „omez a obchoduj“: stanoví strop pro celkové emise, avšak v rámci tohoto omezení mohou účastníci kupovat a prodávat povolenky tak, aby to vyhovovalo jejich potřebám a aby snižovali emise hospodárně. Celkové množství povolenek vydaných každoročně ve Společenství bude klesat lineární řadou, takže se každoročně bude postupně snižovat celkové množství emisí. Systém obchodování s emisemi se v současné době týká více než 10 000 energetických a průmyslových zařízení, která společně představují téměř polovinu celkových emisí CO2 v EU a 40 % emisí skleníkových plynů (zbývajících 60 % připadá na rozhodnutí o sdílení úsilí pro odvětví nezahrnutá do systému obchodování s emisemi). Letectví bude do systému zahrnuto od roku 2012, jak bylo dohodnuto mezi Evropským parlamentem a Radou v červenci 2008. V prvním a druhém obchodovacím období (2005–2012) byla velká většina povolenek přidělena zdarma. Revidovaná směrnice předpokládá v zásadě dražby povolenek od roku 2013, avšak zahrnuje několik výjimek, které obhajovala Evropská rada dne 12. prosince 2008.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu

Přechodné výjimky jsou možné pro výrobu elektrické energie, zejména pro nové členské státy EU a za určitých podmínek. Někteří poslanci Evropského parlamentu se obávali, že zavedení úplných dražeb do energetiky od roku 2013 by mohlo zvýšit ceny elektrické energie. Například Zdzisław Zbigniew Podkanski (UEN, PL) zdůraznil, že „některé ekonomiky, jako například polská ekonomika, jejímž základem je uhlí, nebudou schopné přes noc přejít na jiný model. Uhlík bude v Polsku i nadále hlavním zdrojem, a proto musíme naléhavě udělat něco jiným způsobem“. Výjimky ze zásady úplných dražeb jsou možné i pro výrobní odvětví s vážným rizikem úniků uhlíku, tj. přemístění výroby do třetích zemí, ve kterých je méně přísná politika ochrany klimatu, a v těchto zemích tedy dochází ke zvyšování emisí CO2. Sdílené úsilí: cíle členských států ve snižování emisí CO2 První rozhodnutí na světě o sdílení úsilí stanoví pro každý členský stát EU závazné národní cíle ve snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích, na která se nevztahuje systém obchodování s emisemi (např. silniční a námořní doprava, stavebnictví, služby, zemědělství a menší průmyslová zařízení). Tyto zdroje představují v současné době přibližně 60 % emisí skleníkových plynů v celé EU. Cílem rozhodnutí je snížit tyto emise v letech 2013 až 2020 o 10 %. Rozhodnutí umožní členským státům kompenzovat emise, tj. nakoupit úvěry z projektů ve třetích zemích v rámci mechanismu čistého rozvoje OSN jako prostředek, jak splnit vlastní limity emisí skleníkových plynů. Elektrárny a průmyslová zařízení mohou skladovat CO2 pod zemí Průmyslová zařízení a elektrárny mohou v budoucnosti používat novou technologii na snížení emisí CO2 spočívající v jeho zachycování a trvalém skladování pod zemí. Na podporu využívání technologie na zachycování a skladování uhlíku poslanci Evropského parlamentu vyčlenili příjem z 300 milionů povolenek ze systému obchodování s emisemi, určený na financování rozsáhlých předváděcích a testovacích projektů v EU. Systém obchodování s emisemi poskytne finanční prostředky až pro 9 předváděcích projektů v oblasti zachycování a skladování uhlíku v EU. „Kolik to přinese, závisí na ceně uhlíku. Bylo mi však řečeno, že to může být něco mezi 6 a 9 miliardami EUR na podporu pro kapitálové investování,“ řekl parlamentní zpravodaj Chris Davies (ALDE, UK). Snižování emisí CO2 z nových automobilů Nové nařízení, které stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily registrované v EU, sníží z dnešních 160 g CO2/km na průměrný emisní cíl 120 g CO2/km pro celý automobilový průmysl do roku 2012. Průměrný cíl 130 g /km pro nové osobní automobily má být dosažen zlepšením technologie motoru automobilů a další snížení emisí o 10 g/km, které je nezbytné k dosažení cíle 120 g CO2/km, má být dosažen jinými technickými opatřeními (vyžadovanými jinými právními předpisy), jako jsou lepší pneumatiky, použití biopaliv nebo minimální požadavky na výkonnost klimatizačních systémů. Poslanci Evropského parlamentu uspěli i při stanovení dlouhodobého cíle snížení emisí do roku 2020 na hodnotu 95 g CO2/km. „Prvořadým úkolem Parlamentu bylo stanovit dlouhodobý cíl omezení emisí", řekl Guido Sacconi (PSE, IT), který vedl práci Parlamentu na tomto návrhu. Tento cíl je „velmi důležitý, neboť uvádí do souladu tento právní předpis s jinými právními předpisy, a to znamená, že výrobci automobilů mohou dopředu plánovat investice a inovace,“ dodal. Pan Sacconi rovněž poznamenal, že tento právní předpis byl přijat „v nejtěžším možném okamžiku, tedy v okamžiku krize automobilového průmyslu“.

CS Tisková služba

www.volby2009.eu

Každý výrobce bude mít konkrétní průměrný cíl snižování emisí CO2, který musí plnit v postupných etapách: 65 % vozového parku musí vyhovět do ledna 2012, 75 % do ledna 2013, 80 % do ledna 2014 a 100 % od roku 2015. Výrobci, kteří nesplní tyto postupné cíle, budou muset zaplatit pokuty. Více obnovitelné energie ve výrobě energie, v dopravě, vytápění a chlazení Nová směrnice o obnovitelných energiích stanoví závazné národní cíle pro každý členský stát a má zajistit, aby do roku 2020 tvořila obnovitelná energie nejméně 20 % celkové spotřeby energie. Obnovitelná energie se vyrábí například pomocí vodních, solárních a větrných zdrojů, z biomasy nebo z geotermálních zdrojů. Ekologicky a sociálně udržitelná biopaliva Každý členský stát musí zvýšit podíl obnovitelné energie v dopravě – biopaliva, elektrická energie a vodík vyráběné z obnovitelných zdrojů – na 10 % do roku 2020. Druhá generace biopaliv (tj. ta, která nejsou vyráběna z potravinářských obilnin nebo krmiv, ale z alternativních surovin, jako jsou řasy, dřevěný nebo papírový odpad) bude k tomuto cíli zvláště vhodná. Poslanci Evropského parlamentu zajistili, aby nový právní předpis zahrnoval kritéria, která budou zaručovat, že výroba biopaliv bude ekologicky a společensky udržitelná a nepovede k odlesňování a ke zvyšování cen potravin. 2006 Parlament vyzval Komisi, aby vytvořila takový nástroj, který by „objektivně změřil ekologickou, společenskou a ekonomickou udržitelnost aspektů minerálních paliv a biopaliv.“ Další kroky Ve své závěrečné zprávě vyzval dočasný parlamentní výbor pro změnu klimatu Evropskou unii a další průmyslově rozvinuté země, aby jako skupina stanovily střednědobý cíl snížení emisí skleníkových plynů o 25–40 % do roku 2020 a dlouhodobý cíl snížení nejméně o 80 % oproti roku 1990. Probíhají jednání o nové mezinárodní dohodě o změně klimatu, která nahradí Kjótský protokol, jehož platnost skončí v roce 2012. Na konferenci OSN o změně klimatu v Poznani v prosinci 2008, které se zúčastnili poslanci Evropského parlamentu, se přítomní účastníci rozhodli přejít od debaty k plnému vyjednávání a dohodli se, že první návrh znění budoucí dohody o změně klimatu bude k dispozici na zasedání Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), které se bude konat v Bonnu v červnu 2009.

CS

Tisková služba

www.volby2009.eu