Arnika – program Toxické látky a odpady Chlumova 17, 130 00 Praha 3 e-mail:
[email protected] www.arnika.org/o-programu tel./fax: 222 781 471, GSM: 774 406 825
Připomínky k Programu předcházení vzniku odpadu v ČR Zásadní připomínky: 1. Podpora předcházení vzniku odpadů Stát má deklarovat význam předcházení vzniku odpadů. To, že šetřit má smysl. Může tak udělat například tím, že se připojíme k Evropskému týdnu prevence, jako vlajkové lodi tohoto tématu v EU1. 2. Podpora pilotních projektů, vytvoření databáze dobré praxe Stát může iniciovat pilotní příklady. Program předcházení vzniku odpadu může být realizován v obcích, institucích, ve firmách, na školách. Pomohlo by vytvořit veřejnou databázi příkladů dobré praxe. 3. Motivační platby Za jeden z nejúčinnějších nástrojů snižování produkce odpadů je považováno zavádění plateb za odpady podle vyprodukovaného množství (PAYT). Domníváme se, že vybudování infrastruktury pro tříděný sběr odpadů v ČR za posledních 10 let pokročil natolik, že je možné tento nástroj začít testovat, podporovat ho a začít ho i uplatňovat. Svazek obcí Libereckého kraje motivační platby ověřuje v rámci studie optimalizace odpadového hospodářství pro 10 obcí v Libereckém kraji (zadání veřejné zakázky 20.3.2012). Dobře nastavený systém plateb za odpady vede k vyšší úrovni recyklace a snižuje celkovou produkci odpadů z domácností. Tento závěr potvrzuje více než patnáctiletá zkušenost mnoha zemí. Následující graf ukazuje, že nejméně odpadů produkují domácnosti tam, kde existuje jasná vazba mezi množstvím produkovaného odpadu a cenou. Čím je tato vazba méně jasná, tím více směsného odpadu domácnosti produkují. Graf shrnuje výsledky z konce devadesátých let z Holandska. V současné době dosahují regiony, kde je zaveden motivační systém plateb, výsledky ještě lepší. Nejlepší regiony mají produkci směsného komunálního odpadu na úrovni 60-70 kg na 1 obyvatele za rok. Příklady z Německa jsme publikovali na web Arniky2, výsledky z Flander a Vlámska byly prezentovány na konferenci Odpady a města, kterou každoročně pořádá společnost EKOKOM a jsou publikovány i ve sborníku z této konference3. 1
http://ewwr.eu/pre-home
2
http://arnika.org/mnozstvi-odpadu-z-domacnosti-lze-snizit-priklady-z-nemecka
3
http://www.ekokom.cz/uploads/attachments/Obecne/sborniky/sbornik_Odpady_a_obce_2013.pdf
Arnika – program Toxické látky a odpady IČ: 70 94 78 05 DIČ: CZ 70 94 78 05
bankovní účet: 194 326 0339 / 0800 Česká spořitelna, Praha 1
Tištěno na recyklovaném, chlórem neběleném papíře.
Poznámka ke grafu: 1 – platba za odpady podle objemu 2 – platba za odpady podle objemu a frekvence svozu 3 – platba za odpady podle objemu, pytlový systém 4 – platba za odpady podle hmotnosti vyprodukovaného odpadu 5 – platba, která nemá vztah k produkci odpadu (např. paušální platba na hlavu) Zdroj: „A Comparative Study on Economic Instruments Promoting Waste Prevention“, EUNOMIA 2011 Jednou z nutných podmínek k tomu, aby motivační platby fungovaly, je zlepšení vymahatelnosti plateb od občanů. Souhlasíme s tím, že vymahatelnost plateb a náklady s tím spojené jsou důležité, současně však je u toho třeba zohlednit to, že mezi základní cíle odpadové politiky a na vrcholu odpadové hierarchie stojí předcházení vzniku odpadů. Motivační prvky lze hledat i v případě zavedení paušálních plateb. Například je možné upravovat domácnostem objem nádob na směsný odpad (město Semily) či je motivovat slevou podle množství vytříděného odpadu (viz města Letohrad, Nový Bor). Nalézt lze i další možnosti. Studie IEEP4 dokládá, že administrativní náklady při platbách podle §17 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, nejsou vyšší než náklady při paušálních platbách na hlavu. Proti zavádění motivačních plateb dále stojí obavy z ilegálního nakládání s odpady, většího vzniku černých skládek. Tento argument je sice také důležitý, platíme ale za to výrazně vyšší produkcí směsného komunálního odpadu oproti zemím, kde motivační platby uplatňují. Například náklady na likvidaci černých
4
Jan Slavík a kolektiv, Poplatkové systémy v obcích - rizika a příležitosti pro odpadové hospodářství, Praha 2009, ke stažení na: http://www.ieep.cz/projekty/tds/download/Monografie-IEEP_web.pdf
Arnika – program Toxické látky a odpady IČ: 70 94 78 05 DIČ: CZ 70 94 78 05
bankovní účet: 194 326 0339 / 0800 Česká spořitelna, Praha 1
Tištěno na recyklovaném, chlórem neběleném papíře.
skládek v ČR či Sasku jsou obdobné. A jak jsme uvedli na začátku, motivační platby je dobré zavádět až v době, kdy mají obyvatelé své odpady kam odkládat.
Zavádění motivačních plateb nám doporučuje v rámci hodnocení stavu našeho odpadového hospodářství EU5. Možná bychom si mohli vzít příklad z německého programu předcházení vzniku odpadu, který zavádění motivačních plateb obcím doporučuje. Rozhodně je třeba se zabývat podmínkami pro jejich zavádění. To, že tak důležitý nástroj pro předcházení vzniku odpadů není v programu zmíněn, považujeme za chybu. 4. Směrnice o ekodesignu a rozšířená odpovědnost výrobců V rámci směrnice o ekodesignu probíhají hlavně práce zaměřené na spotřebu energie. V rámci této směrnice je však možné řešit téma předcházení vzniku odpadu. ČR tomu může pomoci, pokud se o to bude na úrovni EU zasazovat. Ekodesign může mít rozhodující vliv na životnost výrobků, jejich recyklovatelnost a také na obsah nebezpečných látek ve výrobcích. S ekodesignem úzce souvisí odpovědnost výrobců za jejich výrobky, jak s nimi bude nakládáno po ukončení jejich živostnosti. Doporučujeme proto v souladu s doporučením rámcové směrnice o odpadech zvyšovat odpovědnost výrobců a zavést povinnost zpětného odběru i na další výrobky. Řada zemí zavedlo například povinnost zpětného odběru na grafické papíry. Kdyby se tato povinnost zavedla i u nás, obcím a městům by klesly náklady na tříděný sběr této komodity. Možné je také zavádět zpětný odběr na nábytek. Společnost Kronospan Jihlava linku na recyklaci nábytku provozuje a činí tak i výrobci v zahraničí. Materiálově lze využít 70 až 95 % vstupní suroviny. 5. Omezování skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) Mezi biologicky rozložitelné komunální odpady patří papír a lepenka, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, odpad ze zahrad a parků, dřevo, oděvy, textilní materiály, směsný komunální odpad, odpad z tržišť a objemný odpad. Skládková směrnice požaduje omezit ukládání tohoto odpadu na skládky. Pro rok 2010 jsme se zavázali uložit na skládky max. 75 %, v roce 2013 pouze 50 % a v roce 2020 pouze 35 % oproti množství, které jsme vyprodukovali v roce 1995. Uváděná česká produkce BRKO pro rok 1995 činí 148 kg na 1 obyvatele. Tento údaj zahrnuje pouze evidovanou produkci odpadů, nezahrnuje většinu odpadu ze zahrad a parků. Tu lze odhadnout na 120 kg/obyvatel/rok6. Skutečná produkce BRKO pro rok 1995 bude tedy významně vyšší. Tím, že odpad ze zahrad a parků není započten do produkce roku 1995, nemůže ani zlepšení nakládání s tímto odpadem přispět k plnění skládkové směrnice. Tento stav lze napravit pouze přehodnocením údaje o produkci BRKO k roku 1995.
5
http://ec.europa.eu/environment/waste/framework/support_implementation.htm
6
ACR+, Quantitative Benchmarks for Waste Prevention, Brussels 2010
Arnika – program Toxické látky a odpady IČ: 70 94 78 05 DIČ: CZ 70 94 78 05
bankovní účet: 194 326 0339 / 0800 Česká spořitelna, Praha 1
Tištěno na recyklovaném, chlórem neběleném papíře.
Evropská komise o velkých rozdílech v produkci BRKO k roku 1995 ví, čeká se, že jednotlivé státy tuto chybu sami ohlásí a napraví. Např. Německo nahlásilo k roku 1995 produkci BRKO na 1 obyvatele ve výši 346 kg. 6. Definice pojmu komunální odpad Souhlasíme s nutností jasně definovat tento pojem v naší odpadové legislativě a odstranit rozdíly v definicích v zákoně č. 185/2001 Sb. a Vyhlášce č. 381/2001 Sb. Současně však upozorňujeme, že v EU v současnosti běží projekt, který by tuto definici měl upřesnit na celoevropské úrovni. V mnoha zemích EU se totiž mezi komunální odpad započítává pouze odpad z malých živností obvykle zapojených do systému měst a obcí, nikoli ale odpad např. z velkých nákupních center, velkých firem apod. Lze tedy očekávat, že definice komunálního odpadu bude na úrovni EU ještě upřesněna. V projektu je zapojen např. OVAM – http://www.ovam.be (informace od Maartena De Groofa). 7. Podpora vratných obalů. Nesouhlasíme se závěry hodnocení POH ČR, že v ČR existuje podpora vratných obalů. Lépe řečeno považujeme jejich podporu za malou. Počet vratných obalů může být podstatně vyšší. Stát ani nikde nedeklaruje, že vratné obaly mají nižší dopad na životní prostředí, a že je v zájmu životního prostředí, aby byly používány ve větším rozsahu. Může také iniciovat aktivity v této oblasti.
Připomínky k návrhové části programu 1) Kapitola 5.1 – Hlavní cíl programu Přepracovat definici hlavního cíle, není srozumitelná a neshoduje se s definicí předcházení vzniku odpadu dle rámcové směrnice o odpadech č. 98/2008. Inspirací nám může být definice v německém programu kde hlavním cílem oddělení hospodářské růstu od produkce odpadů a jejich dopadu na zdraví a životní prostředí (program má přispět k naplnění německého plánu pro roky 1994 až 2020 zdvojnásobit produktivitu (využití) materiálových zdrojů při tvorbě hrubého domácího produktu). Podcíle programu přejímají definici z rámcové směrnice a jsou zaměřeny na snižování produkce odpadů a jejich škodlivých účinků na zdraví a životní prostředí včetně snižování množství nebezpečných látek v materiálech a výrobcích. 2) Kapitola 5.2 – Dílčí cíl 3 Státní energetická a surovinová politika počítá s podporou energetického využití odpadů. Podpora energetického využití odpadů nepodporuje předcházení vzniku odpadu, ba pravděpodobně je s ním přímo v rozporu. Upozorňujeme na to, aby se předešlo možným nedorozuměním a špatným výkladům v budoucnosti.
Arnika – program Toxické látky a odpady IČ: 70 94 78 05 DIČ: CZ 70 94 78 05
bankovní účet: 194 326 0339 / 0800 Česká spořitelna, Praha 1
Tištěno na recyklovaném, chlórem neběleném papíře.
3) Kapitola 6 - Opatření Obecně se nám zdá část opatření jako zbytečně složitá a administrativně náročná. Současně souhlasíme s názorem, že v této oblasti chybí informace a že je nutné je doplnit. 3.1) Opatření č. 2 Nedoporučujeme vytvářet mapu sběrných míst či podobné aplikace. To je lepší a možné řešit na lokální úrovni například vytvořením metodiky pro obce a města (zveřejnění na jejich webech). Další možností je podpora aktivit různých organizací v této oblasti. 3.2) Opatření č. 3 Doporučujeme vytvoření metodiky pro města a obce. Například v Německu mohou opravny a půjčovny získat zdarma prostor pro reklamu na webech měst a obcí. 3.3) Opatření č. 7 Doporučujeme do metodiky pro obce a města zahrnout také vykazování nákladů na odpadové hospodářství. Rozpočty obcí jsou z pohledů jejich zastupitelů a obyvatel nepřehledné. Výkaz FIN 212 M „Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtů územně samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí“ specifikuje v §3721 náklady na sběr a svoz nebezpečných odpadů, §3722 náklady na svoz (směsných) komunálních odpadů a v §3723 náklady na sběr a svoz ostatních odpadů (na tříděný sběr). Náklady na odpady by neměly být uvedeny pod položkou §5169 nákup ostatních služeb, kde mnohdy končí. 3.4) Opatření č. 8 S opatřením nesouhlasíme, překrývá se s opatřením č. 3. Může být vydána také kolektivními systémy v rámci zpětného odběru. Nesouvisí přímo s předcházením vzniku odpadů. 3.5) Opatření č. 9 U opatření doporučujeme jeho lepší specifikaci, co se tím myslí, k čemu má sloužit a z jakého důvodu. V zahraničí existují metodiky, jak rozebírat stavby, aby šlo co nejvíce surovin opět využít. V ČR existují i bazary stavebnin. V jakém rozsahu není známo. 3.6) Opatření č. 14 Opatření je třeba lépe specifikovat. Takto není zaměřeno přímo na předcházení vzniku odpadů. V současné době jsou již na trhu kompostéry, které zajistí bezpečné zpracování zbytků potravin. Dokonce to může probíhat mimo režim odpadů. Není tedy nutný vždy jejich svoz. Jedná se o kompostéry Greengood. Podrobnější informace lze získat u společnosti DEKOS-R z Říčan, web: http://www.dekos-r.cz.
Arnika – program Toxické látky a odpady IČ: 70 94 78 05 DIČ: CZ 70 94 78 05
bankovní účet: 194 326 0339 / 0800 Česká spořitelna, Praha 1
Tištěno na recyklovaném, chlórem neběleném papíře.
3.7 Opatření č. 15 Opatření je třeba lépe specifikovat. Jako vhodné se nám zdá vytvořit či využít zahraniční metodiky z Velké Británie, kdy DEFRA obcím specifikovala, kolem bioodpadů průměrně odkloní jeden instalovaný kompostér. To obcím dovolí jednak lépe vyčíslit úspory při podpoře domácího kompostování, jednak lze lépe vyčíslovat přínos domácího kompostování k předcházení vzniku odpadu na základě jednoduchého sčítání počtu instalovaných kompostérů. Podporou domácího kompostování nedojde k odklonu od skládkování tohoto odpadu, protože se jedná o produkci, která nebyla do skládkování zahrnuta (nutno opravit data za rok 1995). Druhá věc je to, že je třeba si vyjasnit to, jakým způsobem chceme, aby v ČR bylo nakládáno s odpady ze zahrad a parků. Do jaké míry je přípustné volné zavážení a kompostování na mezích apod. Existují další možnosti nakládání s bioodpady – materiál lze mulčovat, větve drtit, ovlivnit lze frekvenci sekání zelených ploch, vysazovat pomalu rostoucí rostliny apod. 7.1 Hlavní Indikátory Nedoporučujeme sledovat množství odpadů v t/rok u domácího a komunitního kompostování. Jako méně administrativně náročné doporučujeme sledovat počet instalovaných kompostérů či postavených komunitních kompostáren. Stejně tak to nedoporučujeme pro textil a další výrobky. Není vůbec jasné, jak by se tyto data vyčíslovaly. Více též připomínka k opatření č. 15. V Praze dne: 30.10. 2013 Vypracoval:
Ing. Milan Havel, Arnika, program Toxické látky a odpady
E-mail:
[email protected]
Arnika – program Toxické látky a odpady IČ: 70 94 78 05 DIČ: CZ 70 94 78 05
bankovní účet: 194 326 0339 / 0800 Česká spořitelna, Praha 1
Tištěno na recyklovaném, chlórem neběleném papíře.