Příloha 8 ATLASOVÁ T VORBA Vyjádřením a uznáním vysoké úrovně znalostí a tvůrčích schopností příslušníků Vojenského zeměpisného ústavu v oborech kartografie, geografie a kartografická polygrafie byla účast
jeho redaktorů, kartografů, litografů a reprodukčních a tiskařských pracovníků na československé atlasové tvorbě. Za tuto činnost získal ústav řadu ocenění.
AT L A S R E P U B L I K Y Č E S K O S L O V E N S K É
Prvním z trojice atlasů, na jejichž tvorbě a vydání se VZÚ podílel, byl Atlas Republiky československé. Vydavatelem tohoto atlasu, charakterizovaného jako „všeobecný, zeměpisně statistický a národohospodářský atlas Československé republiky“, byla za podpory ministerstva zahraničních věcí Česká akademie věd a umění. Atlas vycházel nejprve postupně v sešitovém provedení, v roce 1935 byl nákladem akciové společnosti Orbis vydán knižně. Autorské zpracování atlasu řídila redakční rada pod vedením takzvaného vrchního redaktora profesora Dr. Ing. Jaroslava
Obecně geografická mapa Československé republiky
186
Pantoflíčka, profesora geodézie na Českém vysokém učení technickém a prezidenta Masarykovy akademie práce. Technická reprodukce atlasových map, tj. jejich kartografické zpracování a tisk, byla svěřena Vojenskému zeměpisnému ústavu. Následující čtyři ukázky z map Atlasu Republiky československé dokumentují schopnosti a kvalitu práce tehdejších pracovníků ústavu. Za grafické zpracování a tisk atlasu byl Vojenský zeměpisný ústav v roce 1937 na mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži vyznamenán Velkou cenou a zlatou medailí.
Příloha 8
Tematická mapa – hypsometrické vyjádření výškových poměrů republiky
Geologická mapa Československé republiky
187
Příloha 8
Tematická mapa – elektrárny a zásobování elektrickou energií
Diplom o udělení Velké ceny a zlaté medaile Vojenskému zeměpisnému ústavu za grafické zpracování a tisk Atlasu Republiky československé
188
Příloha 8 Č E S K O S L O V E N S K Ý V O J E N S K Ý AT L A S
V poválečném Československu chyběla aktuální atlasová publikace, která by shrnovala jak stav a vývoj politicko-zeměpisného uspořádání světa, tak i průběh válečných událostí druhé světové války v kontextu s vývojem a historií vojenského umění vůbec. Proto velení ministerstva národní obrany v dohodě s předsednictvem Československé akademie věd v roce 1957 rozhodlo o zpracování a vydání Československého vojenského atlasu. Vlastní práce probíhaly s vysokou intenzitou od roku 1959 až do roku 1965, kdy byl atlas k 20. výročí osvobození republiky vydán. Svým pojetím, obsahem i provedením se Československý vojenský atlas stal v té době nejen významným vědeckým dílem, ale i aktuální kulturně-osvětovou publikací – a to jak svou geografickou, tak i vojenskohistorickou částí. Plnil tak své poslání: zprostředkovat poznání současného zeměpisného, politického a hospodářského obrazu světa a podat přehled historického vývoje vojenského umění se zvláštním zřetelem na území Československa a druhou světovou válku. Zároveň dokumentoval úroveň československé geografie, kartografie a vojenské historiografie. Právem tedy byla práce kolektivu, který tento atlas vytvořil, oceněna státním vyznamenáním.
Zpracování atlasu řídila redakční rada v čele s hlavním redaktorem a předsedou redakční rady generálmajorem doc. Dr. Ing. Janem Klímou. Členy redakční rady byli pracovníci Vojenské akademie, Vojenského historického ústavu, Vojenského kartografického ústavu a Vojenského zeměpisného ústavu. Za VZÚ byl ve vedení redakční rady ve funkci technického redaktora celého atlasu a předsedy technické komise pplk. Josef Vlastník. Členy redakční rady byli (v abecedním pořadí): pplk. Ing. Karel Havlín, pplk. Josef Košťál, mjr. Ing. František Kučera, pplk. Bořivoj Láznička, pplk. Jiří Linhart, pplk. Jaroslav Salus, pplk. Ing. Otakar Skoupý a pplk. Ing. Dušan Stárek. Atlasové mapy autorsky vytvořili pracovníci kateder vysokých škol a vědeckých ústavů – Vojenské akademie v Brně, Vojenského historického ústavu v Praze, Československé akademie věd a dalších. Vojenský zeměpisný ústav se podílel jednak na redakčním zpracování úvodní části atlasu, všech tematických map a celé vojenskohistorické části, jednak na kartografickém zpracování části map. Tisk realizovaly Vojenský zeměpisný ústav a Vojenský kartografický ústav. Přílohou atlasu, vydanou ve zvláštním svazku, byl seznam názvů. Následující ukázky atlasových map charakterizují toto dílo.
Mapy z geografické části atlasu
Fyzickogeografická mapa Československé republiky, měřítko 1 : 1 500 000
189
Příloha 8
Tematická mapa Severní Ameriky – průmysl a zemědělství, měřítko 1 : 30 000 000
190
Příloha 8 Mapy z vojenskohistorické části atlasu
Sedmiletá válka (1756–1763), měřítko 1 : 5 000 000
191
Příloha 8
Operace v severní Africe (18. 11. 1941–léto 1942), boje u Tobrúku, měřítko 1 : 7 000 000
Boje 1. československého samostatného polního praporu v SSSR u Sokolova 8.–13. 3. 1943, měřítko 1 : 700 000
192
Příloha 8 V O J E N S K Ý Z E M Ě P I S N Ý AT L A S
Rychle se měnící politické uspořádání a ekonomické vztahy ve světě vyvolaly potřebu dát velitelskému sboru československé armády a posluchačům vojenských vysokých škol pomůcku, která by vyjadřovala aktuální stav uspořádání světa. Proto ministerstvo národní obrany schválilo záměr s využitím poznatků, zkušeností a podkladů z prací na Československém vojenském atlasu zpracovat a vydat Vojenský zeměpisný atlas, a to jako služební pomůcku v české a slovenské jazykové mutaci, obsahově aktualizovanou na nejnovější stav. Jak již bylo uvedeno, cílem vydání Vojenského zeměpisného atlasu bylo poskytnout velitelskému sboru a posluchačům vojenských vysokých škol názornou, vědecky zpracovanou pomůcku ke studiu mezinárodních vztahů a událostí politického, ekonomického i vojenského charakteru. Současně bylo jeho posláním sloužit jako pomůcka ke studiu vojenskogeografických poměrů prostorů vojensko-politického zájmu československé armády, zejména podmínek fyzickogeografických, komunikačních, ekonomických a vojensko-politických. Součástí atlasu je i seznam zeměpisných názvů.
Vojenský zeměpisný atlas byl redakčně připraven příslušníky katedry geodézie a kartografie Vojenské akademie v Brně, Vojenského zeměpisného ústavu a Vojenského kartografického ústavu, za autorské spolupráce vědeckých pracovníků ústavů ČSAV, resortních vědeckých pracovišť a vojenských i civilních vysokých škol. Práce na zpracování a vydání atlasu řídila redakční rada pod vedením odpovědného redaktora – předsedy redakční rady plk. Ing. Vladimíra Vahaly, CSc. Z Vojenského zeměpisného ústavu v redakční radě pracovali: pplk. Ing. František Kučera, jako odborný zástupce předsedy redakční rady; dále pplk. Ing. Michael Jiras, plk. Ing. Zdeněk Karas, pplk. Ing. Ján Puškár a pplk. Ing. Jaroslav Šádek, jako odborní nebo techničtí redaktoři jednotlivých částí. Atlas byl vydán v roce 1975. Na kartografickém zpracování do úrovně tiskových podkladů se podíleli pracovníci Vojenského zeměpisného ústavu a Vojenského kartografického ústavu, tisk provedl Vojenský kartografický ústav v Harmanci. Výsledky této práce dokumentují následující ukázky atlasových map.
Výřez mapy rozmístění průmyslu v Československu a střední Evropě, měřítko 1 : 3 000 000
193
Příloha 8
Výřez mapy vyjadřující rozhodující světové ekonomické vazby, vývozy a dovozy strategických surovin a energií, využití půdy, měřítko 1 : 60 000 000
194
Příloha 8
Výřez mapy jihovýchodní Asie – politické rozdělení, měřítko 1 : 30 000 000
195
