SMYSLOVÁ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány smyslové soustavy ur í polohu smyslových orgán v t le popíše vnit ní i vn jší stavbu oka popíše vnit ní i vn jší stavbu ucha popíše stavbu jazyka a nosu zhodnotí význam smyslové soustavy pro život lov ka uvede p íklady onemocn ní smyslové soustavy ídící soustava je vysoce výkonným a p esným mechanismem, který nám umož uje p ežít. Aby mohl tento mechanismus dokonale a správn pracovat, musí dostávat dostatek kvalitních informací jak z vn jšího okolí našeho t la (nap . informace o teple, chladu, tlaku, bolesti, sv tle…atd.), tak i z vnit ního (nap . informace o množství kyslíku v krvi, o nap tí ve svalech a šlachách…atd.). Tyto d ležité informace zprost edkuje ídící soustav soustava smyslová pomocí svých smyslových orgán . Úkolem smyslových orgán je zaznamenat informaci z prost edí, p evést ji na elektrický impuls a doru it mozku, který tuto informaci podrobí analýze a vytvo í ur itý smyslový vjem. P estože všichni lidé mají stejné smyslové orgány, vnímají r zné podn ty r zn . N kdo má lepší ich, n kdo má dokonalejší chu , n kdo zase lépe slyší. P EHLED SMYSLOVÝCH ORGÁN A ZPROST EDKOVANÝCH VJEM OKO UCHO NOS JAZYK K ŽE
zrak sluch, rovnováha ich chu hmat
ZRAK V r zné literatu e se do tete, že pomocí zraku vnímá lov k asi 80% veškerých informací, které pot ebuje k životu. Smyslový orgán, který má za úkol zachytit sv tlo odražené od pozorovaného objektu, je oko. O i jsou párové o ní koule, které jsou uložené v o ních jamkách lebky, jež se nazývají o nice. ÚKOL: Vezmi do ruky psací pot ebu, která má sundavací vršek. Dej ruky za záda. V jedné ruce je vršek, ve druhé je zbytek. Zav i jedno oko a pokus se rychle p ed sebou nasadit vršek na zbytek psací pot eby. Jaký byl výsledek tvého pokusu? Pro máme o i umíst né v p ední ásti lebky blízko sebe, jaké vid ní umož ují takto posazené o ní koule?
vn jší stavba oka
vnit ní stavba oka
B lima Rohovka Cévnatka asnaté t leso Duhovka o ka Sítnice Zrakový nerv Sklivec Okohybné svaly
vn jší vrstva oka, má bílou barvu vypouklá a pr svitná p ední ást oka vrstva protkaná cévami, vyživuje oko svalový útvar uvnit oka, na který se napojuje o ka, svými pohyby zp sobuje zm ny tvaru o ky, ímž dochází k zaost ování p ední ást asnatého t lesa, stahováním a roztahováním reaguje na sv tlo p icházejícího do oka, p i nedostatku sv tla se roztáhne, je-li ho nadbytek, stáhne se, dále obsahuje barvivo – pigment, které udává duhovce charakteristickou barvu vnit ní pr svitná ást oka, úkolem o ky je zaost it dopadající sv tlo na sítnici p evádí dopadající sv tlo na elektrický impuls, zachytává všechny barvy spektra p evádí elektrické impulsy do mozkové k ry ke zpracování pr svitná hmoty vypl ující vnit ek o ní koule zajiš ují pohyby o ních koulí
K anatomické stavb oka pat í horní ví ka, dolní ví ka a slzné kanálky. Ví ka jsou k o ní kouli p ipojena tenkou blankou – spojivkou. Jejím úkolem je zachycovat prach a ne istoty. Slzné žlázy produkují slzy, které zvlh ují rohovku a chrání ji p ed vyschnutím, bakteriální infekcí a mechanickým poškozením prachovými ásticemi. V p ípad , že je oko podrážd no prachem nebo jinými látkami, vylu ují slzné kanálky v tší množství slz. INNOST OKA Sv tlo, které se odráží od pozorovaných objekt , projde rohovkou, zornicí (otvor v duhovce), o kou, sklivcem a dopadne na vrstvu sítnice.
Sítnice se skládá z bun k, které jsou schopné zachytávat sv telný paprsek a m nit ho na elektrický impuls. Sítnici tvo í n kolik zajímavých druh bun k. Ty inky - pot ebují ke své innosti dostatek sv tla a odpovídají za barevné vid ní, ípky rozlišují odstíny šedi. Nejost eji vidíme objekty, jejichž odraz sv tla dopadne na tzv. žlutou skvrnu. Pokud dopadne odraz sv tla do místa, kde vychází z oka zrakový nerv – slepá skvrna, pozorovaný objekt nevidíme. POKUS na slepou skvrnu. ÚKOL: Namalujte si do sešitu podobný obrázek, který vidíte na následujícím obrázku.
Pravou rukou si zakryjte levé oko, zadívejte se na ernou te ku v levé stran obrázku a pomalu p ibližujte obrázek k oku. V ur ité vzdálenosti od oka (asi 20 cm), p estane vaše oko vnímat erný trojúhelník. Jako kdyby na tom papí e nebyl. Poznámka: je pot eba se neustále dívat na ernou te ku. Povedlo se? Jak se na tomto zrakovém vjemu podílí slepá skvrna? O NÍ VADY Krátkozrakost je vada oka, p i kterém zaost ený paprsek dopadá p ed sítnici oka. Le í se o kami rozptylkami.
Dalekozrakost je vada oka, p i kterém paprsek sv tla dopadne za sítnici oka. Lé í se o kami spojkami.
Šedý zákal je nemoc o ky, která se zakalí. Lé í se transplantací um lé o ky. Slepota je velice t žká porucha zraku, která m že být zp soben poškozením sítnice, poškozením zrakového nervu nebo poškozením ástí mozku, které odpovídají za vid ní.
SLUCH A ROVNOVÁHA Orgánem, který zachytává zvukové vlny je ucho. Mimo této funkce slouží ur itá ást ucha i jako rovnovážný orgán, který umož uje vnímat rovnováhu nebo pohyb našeho t la. Lépe slyšícím savcem než je lov k je nap íklad pes, který vnímá zvuky o vyšších frekvencích, které naše ucho nezachytí. STAVBA UCHA
(obrázek je upraven a p evzat z http://www.health.state.ny.us/nysdoh/antibiotic/ear.gif)
VN JŠÍ UCHO Ušní boltec je chrupav itý orgán na který navazuje vn jší zvukovod. Ve st nách zvukovodu jsou mazové žlázy, které produkují ušní maz, který zachytávat prachové ne istoty a promaš ovat bubínek. Bubínek odd luje vn jší ucho od st edního ucha.
ST EDNÍ UCHO Za bubínkem se nachází dutina, která se nazývá st ední ucho. V této dutin se nachází t i nejmenší kosti v našem t le. Kladívko, které nasedá na bubínek. Kovadlinka, která nasedá na kladívko a t mínek, jenž nasedá na kovadlinku a tvo í rozhraní mezi st edním a vnit ním uchem. Do st edního ucha ústí Eustachova trubice, která za íná v nosohltanu. Tato trubice vyrovnává tlak ve vnit ním uchu – zalehlé ucho. Eustachovou trubicí se do st edního ucha m že dostat infekce z nosohltanu, která dokáže vyvolat nep íjemný a bolestivý zán t st edního ucha. VNIT NÍ UCHO Za t mínkem se nachází vnit ní ucho. Na rozdíl od st edního ucha jsou veškeré orgány vnit ního ucha umíst né v kapalin a pat í k nim blanitý labyrint (rovnovážný orgán) a hlemýž (sluchový orgán). Z obou orgán vybíhají nervy do p íslušných ástí mozku. INNOST SLUCHOVÉHO ORGÁNU Ušní boltec zachytává zvukovou vlnu. Zvukovodem je p eveden na bubínek, který se rozkmitá. Rozkmitaný bubínek p enese svoje kmity na kladívko, kovadlinku a t mínek. T mínek rozkmitá kapalinu vnit ního ucha, která rozkmitá v hlemýždi uložený sluchový orgán, jenž se nazývá Cortiho orgán. Cortiho orgán p evede kmity na elektrický impuls a sluchový nerv jej odvede do korových ástí mozku, kde dojde ke vzniku sluchového vjemu. INNOST ROVNOVÁŽNÉHO ORGÁNU V blanitém labyrintu se nacházejí vá ky vypln né kapalinou. Zm na polohy hlavy nebo pohyb m ní polohu vá k v blanitém labyrintu, který se p evede na elektrický impuls, jenž je odveden do moze ku, který je hlavním koordinátorem rovnováhy, polohy a hybnosti t la. SLUCHOVÉ VADY Mezi nejzávažn jší sluchové vady pat í nedoslýchavost a hluchota. N které formy nedoslýchavosti se dají lé it pomocí naslouchadel, které zesilují zvukovou vlnu a pomocí kostí lebky je p enášejí do st edního ucha, kde se rozkmitá sluchový orgán. N kterým pacient m, pokud mají v po ádku ást mozku, která odpovídá za sluchové vjemy a sluchový nerv, se implantuje do vnit ního ucha p ístroj, který jim umož uje slyšet.
CHU Chu je smyslový vjem, který zprost edkovávají chu ové pohárky umíst né na jazyku. Tato idla zaznamenávají chemické složení potravy a p evád jí je na elektrické impulsy. V mozku posléze vzniká celkový vjem o chuti a kvalit potravy. Pomocí jazyka dokážeme rozeznat celkem ty i chu ové vjemy – sladkost, slanost, ho kost a kyselost viz obr.
ICH Pachy nebo v n zachytávají bu ky ichové sliznice, které jsou uložené v horní ásti nosní dutiny. ichové bu ky reagují na chemické látky vyskytující se ve vzduchu a podílí se i na celkovém vjemu z pojídané potravy.
(Obrázek upraven a p evzat z http://www.lpch.org/photos/greystone/ei_0333.jpg)
HMAT Mezi velice d ležité smyslové vjemy pat í hmat, který nám umož uje rozpoznávat nap . tvar p edm tu nebo druh materiálu. Hmatová idla jsou uložená v k ži a jejich p ehled si m žete prohlédnout zde, zde nebo zde. V k ži jsou také volná nervová zakon ení, která reagují na bolestivé podn ty – úder, bodnutí, popálení…atd.
