Analýza smyslový vjem

SMYSLOVÉ ORGÁNY

Smyslové Smyslové orgá orgány - čidla „

„

„

složení : • základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) • pomocné útvary (čočky) • ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: • exteroreceptory • interpreceptory • proprioreceptory převod energie podnětů ve formě AP (intenzita, místo, doba trvání podnětu

Analýza – smyslový vjem „ „ „ „ „

seskupení receptoru, dostředivých nervů a mozku (popř. míchy) se nazývá analyzátor smyslový vjem – vědomá domá smyslová smyslová zkuš zkušenost o okolní okolním svě světě adekvátní podnět = na který jsou smysl. b. specializované a na který reagují s vysokou citlivostí prahový podnět = podnět s nejmenší intenzitou podnětu podprahový podnět = podnět, který nevyvolá žádný receptorový potenciál • • • • •

MECHANORECEPTORY FOTORECEPTORY CHEMORECEPTORY TERMORECEPTORY NOCICEPTORY

1

Mechanoreceptory „

hmatové receptory „ „ „ „

„

receptory zaznamenávající natažení „ „

„ „

tlak, tah, tvrdost a chvění volná nervová zakončení Vater-Paciniho, Meisnerovo tělíska nejvíce citlivé jsou konečky prstů z dlaňové strany a špička jazyka, nejméně kůže zad proprioreceptory šlachová tělíska, svalová vřeténka

sluchové receptory receptory rovnováhy

Sluchový orgá orgán střední u.

vnější u.

vnitřní u.

skalní kost

třmínek kovadlinka kladívko

vnitřní zvukovod kostěný hlemýžď

vně vnější zvukovod

bubínek

bubínková dutina

oválné okénko elastická chrupavka

kulaté okénko Eustachova trubice

Stavba ucha a) vnější - boltec „ „

vnější zvukovod - chlupy, mazové žlázy bubínek

b) střední - v dutině spánkové kosti - vyplněna vzduchem „ „

kladívko, třmínek, kovadlinka (nasedá na oválné okénko) Eustachovou trubicí spojeno s nosohltanem

c) vnitřní - oválné okénko „ „ „ „ „

blanitý labyrint - uložen v kostěném labyrintu skalní kosti, stočený - 2,5 závitu obklopen předsíňovým a bubínkovým patrem (spojeny ve vrcholu hlemýždě) vyplněn endolymfou, obklopen perilymfou části - hlemýžď s Cortiho ústrojem - akustické sluchové čidlo 3 polokruh. chodby (na sebe kolmé), 2 váčky (utriculus a sacculus) - statokinetické čidlo

2

Anatomie vnitř vnitřního ucha

Šíř Šíření ení zvuku „

„ „ „

zvuk se zachytí ušním boltcem => vnější zvukovod => bubínek (membrána bubínku se prohýbá do dutiny stř. ucha) => dutina středního ucha => tři kůstky => membrána okénka ve vnitřním uchu => rozechvění perilymfy => rozechvění endolymfy => bazální membrána Cortiho ústrojí bazální membrány krycí membrána vláskové buňky Æ VIII. hlavový nerv Æ AP Æ mozkový kmen Æ spánkový lalok mozkové kůry

3

Vestibulá Vestibulární rní orgá orgán „ „

„ „

„

součástí vnitřního ucha složení - 2 váčky - vejčitý (utriculus), kulovitý (sacculus) 3 polokruhovité na sebe kolmé kanálky recept. buňky s vlásky - v rosolovité hmotě (zde krystalky CaCO3 = otolity) uložené v endolymfě gravit. síla nebo síly působící při zrychl. pohybu vychylují rosol. hmotu proti vláskovým buňkám; ohýbání vlásků stimuluje činnost receptorových buněk

Vestibulá Vestibulární rní systé systém

Fotoreceptory řasnaté asnaté těleso

čočka duhovka

rohovka zornice

slepá slepá skvrna

spojivka sklivec

sítnice cévnatka bělima

přední oční komora zadní oční komora

4

Stavba oka 1. bělima - vazivová blána, vnější vrstva stěny oční koule udržuje její tvar • bílé barvy, ve stáří žloutne • v přední části přechází v průhlednou rohovku

2. cévnatka - střední vrstva stěny oční koule

• protkána cévami, které zásobují sítnici • její buňky obsahují pigment zabraňující rozptylu světla uvnitř oka • v předu přechází v a) řasnaté těleso b) duhovku – zornice (reflex), pigmentové buňky 3. sítnice - vnitřní vrstva stěny oční koule, slepá skvrna • nervového původu, složena z deseti vrstev buněk : • 2 vrstvy neuronů - informace z nich je dále uvedena do týlního laloku

Stavba oka 3. sítnice • vlastní receptorové světločivné buňky : a) tyčinky - schopny zaznamenat malé množství světla • obsahují rhodopsin (zrakový purpur, pigment citlivý na světlo) - při absorpci světla se rozpadá na opsin (bezbarvý protein) a retinal (derivát vitamínu A) tak dojde ke vzniku AP ve zrak. nervu • nedostatek vitamínu A => nedostatek rhodopsinu => šeroslepost, koncentrace rhodopsinu se zvyšuje ve tmě - po 15-30 minutách reaguje oko b) čípky - aktivní pouze při větší míře osvětlení, umožňují barevné vidění

Sítnice (tyč (tyčinky a čípky)

5

Stavba oka 4. čočka • zavěšena na vazivových vláknech vycházejících z řasnatého tělesa • tvořena rosolovitou dokonale průhlednou hmotou - na povrchu jemné vazivové pouzdro • uvolněním vazivových vláken dojde k jejímu vyklenutí

5. sklivec • rosolovitá průhledná hmota vyplňující většinu vnitřního prostoru oční koule • spolu s rohovkou, očním mokem a čočkou tvoří světlolomný systém oka • světelné paprsky pomocí rohovky a čočky směrovány na sítnici => obraz, který se na sítnici promítne, je zmenšený a obrácený

Přídavné davné orgá orgány oka „

okohybné svaly

• 6 příčně pruhovaných svalů • zprostředkuje postavení a pohyb očních bulv

„

oční víčka

• uzavírají očnice a tím oko chrání • jejich mrkání způsobuje zvlhčování oka slzami, zabraňuje vysoušení

„

slzné žlázy

• při okraji sliznice, tvoří slzy (z vnitř. koutku oka odtékají do slz. váčku a nos. dut.)

„

spojivka

• tenká blanka • vystýlá vnitřní plochu víček, přechází v přední část bělimy, končí na okrajích rohovky

„

řasy a obočí

Akomodace oka akomodace na vzdálenost „ změna tvaru čočky při dívání se do vzdálenosti menší než 5m „ při pozorování blízkých předmětů - svalstvo v řasnatém tělese se stáhne => větší zakřivení čočky => změna lomu světla „ s věkem se čočka stává méně pohyblivou (dítě zaostří na 10cm, 60-letý člověk na 100 cm) „ onemocnění : krátkozrakost, dalekozrakost akomodace na světlo „ spočívá v zornicovém reflexu

6

Onemocně Onemocnění zrakové zrakového ústrojí strojí „

poruchy lomných prostředí • krátkozrakost - světelné paprsky se protínají před sítnicí - odstraní rozptylka • dalekozrakost - světelné paprsky se protínají za sítnicí - odstraní spojka • astigmatismus - nerovnoměrné zakřivení rohovky upraví cylindrické čočky • zelený zákal (glaukom) - důsledek dlouhodobého zvýšení nitroočního tlaku, může vést k oslepnutí • šedý zákal (katarakta) - zakalení čočky, lze spravit náhradou za kontaktní čočky

Onemocně Onemocnění zrakové zrakového ústrojí strojí

Onemocně Onemocnění zrakové zrakového ústrojí strojí poruchy vnímání světla „ šeroslepost „ barvoslepost - neschopnost rozlišit některé barvy

• daltonismus - neschopnost rozlišit červenou a zelenou

„

slepota - poškození sítnice, rohovky, zrak. nervu, mozku

poruchy pomocných orgánů „ šilhání „ zánět spojivek - z prudkého osvětlení „ ječné zrno - zánět mazových žláz (stafylokoky) ve víčku

7

Optické Optické klamy

Chemoreceptory čich „ „ „

„ „

„

vnímá pouze látky v plynném skupenství člověk je mikrosmatický živočich receptory umístěny ve sliznici v horní části nosní dutiny (čichový epitel) citlivost se zvyšuje při hladu, snižuje např. při nachlazení při delším působení určitého podnětu dochází k rychlé adaptaci informace vedeny čich. nervem (I. hlavový) do centra ve spodině temenního laloku

Chemoreceptory chuť - kontaktní chemický smysl „ receptory uloženy v chuťových pohárcích „ 4 skupiny chuťových vjemů - sladko, slano, kyselo, hořko „ na chuť. vnímání se podílí i čich „ má význam pro reflexní vylučování slin, žaludeční a pankreatické šťávy „ vzruchy vedeny do temenního laloku

8

Termoreceptory „ „

velmi jednoduchá volná zakončení nervových buněk nejvíce v kůži obličeje a na hřbetu ruky, nejméně v kůži zad • vnímající chlad - 8krát více než tepelných, uloženy povrchově - Krauseho tělíska • vnímající teplo - uloženy hlouběji v kůži - Ruffiniho tělíska

Nociceptory „ „ „ „

„ „

reagují na látky uvolňované poškozenými tkáněmi vnímají bolest (informace o ohrožení nebo poškození organismu) v oblasti kůže, ale i vnitřních orgánů citlivost receptorů se nesnižuje při delším působení podnětu (např. trvalá bolest zubů)

mechanoreceptory + termoreceptory + nociceptory = kožní čidla kombinovanou činností těchto receptorů vnímáme hladkost, drsnost, vlhkost, suchost

9