Špatné je to, že se společnost

246kovak 23.6.2006 9:20 Stránka 8

KOVÁK číslo 24 — 30. června 2006

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXI.) Důležitou výsadou organizovaného řemesla byl institut valné hromady, cechovního shromáždění. Byl to dle Z. Wintera „nejzřejmější výraz cechovní autonomie, v němž tkvěla moc cechovní, cechovní právo“. Soudobná terminologie měla pro shromáždění speciální označení: sessio, convocatio, congregatio - česky sjití, schůze, schod a často také cech. Valným hromadám (dnes bychom řekli plenárkám) předsedali cechmistři; u nich doma se jednání také odbývalo, někdy i na radnici či v příhodné hospodě. Doklad o tom se uchoval například ve statutech pražských novoměstských kovářů z roku 1446. Zpočátku rozhodovali o místě schůze cechmistři sami nebo i celý cech, později už do toho členové cechu nemohli mluvit; cechovní shromažďovací právo se omezilo ustanovením, podle něhož cechmistři „s panskú volí (vůlí) řemeslo obesílají“ (výše zmíněná kovářská statuta z roku 1446). Co se týče osobní účasti zástupců obce na schůzích cechů, platilo, že při každém shromáždění nemusí nutně být městští konšelé či jejich zástupci osobně přítomni, zdá se, že stačilo, byla-li obec (město) předem informována. Valné hromady byly konány nejméně čtyřikrát do roka. Pokud některý z mistrů chtěl svolat shromáždění nad stanovený počet, byl nucen za to zaplatit. Zvát na akci obvykle chodil nejmladší z mistrů; větší řemesla, například pražští kováři, mívali svého speciálního „služebního posla“, jehož úkolem bylo - jak tvrdí Z. Winter - ostatní mistry „oběhávat s nějakým znamením“ (které nahrazovalo zřejmě oficiální pozvánku na zamýšlenou akci). Na venkově posílal takové „znamení“ mistr mistrovi často prostřednictvím vlastní domácí čeledi - taková byla praxe u kovářů v Turnově v roce 1519. Pravděpodobně veškerá cechovní statuta ukládala mistrům pod sankcí peněžité pokuty povinnost osobně se avizovaného shromáždění zúčastnit, což se týkalo i povinnosti včasného příchodu. Jak uvádí Z. Winter, nenašel v tehdejších dokumentech sebemenší zmínku o počtu přítomných, jakožto o nutné pod-

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český kabaretiér, humorista, spisovatel a skladatel Jiří Červený (1887 1962), původním povoláním právník. Roku 1909 založil kabaret Červená sedma, v letech 1918 - 1922 byl jeho ředitelem. Po zániku Červené sedmy provozoval přes čtvrt století soukromou advokátní praxi. Psal veselohry, scénky, písně i povídky, je autorem vzpomínkových knih Červená sedma a Paměti Mansardy. (jk)

mínce k usnášeníschopnosti schůze. Pozoroval ale, že právo hlasu rozhodujícího měli jenom mistři, ostatní členové cechu včetně tovaryšů, mající nižší sociální postavení, byli z tohoto práva vyloučeni.

Kovářské řemeslo bývalo vděčným námětem lidové tvořivosti, zejména na venkově. Svědčí o tom říkanka: Pijou kováři v hospodě pijou-li pak tam ještě včera propili kladiva dnes už propijou kleště

Program valné hromady stejně jako i „snesení“ (dobový výraz pro usnesení - poznámka autorky) byly v každém cechu přísně utajovány. V případě indiskrece byly uplatněny sankce: kdo cokoli z jednání vynesl na veřejnost, byl tvrdě potrestán vysokou pokutou a dokonce mohl být i vyloučen z cechu. Všechny cechovní regule upravovaly rovněž jednotlivé kompetence cechovních schůzí. Jednalo se zpravidla o konkrétních vnitřních, pro každé z řemesel specifických záležitos-

tech. V tomto nebyla žádná schůze jakožto shromáždění zkušených kvalifikovaných znalců příslušného řemesla nikterak omezována. Když však šlo o přijetí rozhodnutí, jež by vázalo členy cechu silou zákona - například změnu způsobu dosažení misterské kvalifikace -, tam byla cechovní autonomie omezena. Takové rozhodnutí zasahující do legislativy cechu bylo totiž vázáno na souhlas městské rady, která připojením městské pečeti k dokumentu teprve stvrzovala jeho platnost. Často se však stávalo, že minuly i roky, než cech o souhlas na radnici oficiálně požádal. To svědčí o tom, že se představitelé cechu jen neradi takovému opatření podvolovali a podání žádosti pokládali za věc nepříliš důstojnou. Přitom podle Z. Wintera jim bylo většinou vyhověno. Prý byly vzácné případy, že by konšelé nějaké cechovní usnesení zvrátili. Stalo se tak staroměstskému cechu mečířskému (v roce 1505), a to z důvodu, který vyznívá velice úsměvně. Konšelé zrušili rozhodnutí mečířů o pořízení kostelních svící do cechovní kaple jen proto, že bylo učiněno bez jejich předchozího uvědomění. Připojili ponaučení, že chtějí-li mistři „co takového stálého míti, nechť se o to svolí... a páni... nebude-li nic proti svobodě a právu města, chtí to stvrditi“ (Archiv pražský). Tedy, že příště mají představitelé mečířů pány radní předem požádat o cokoliv, co se cechu týče. V Turnově schválila městská rada předložená statuta kovářského cechu s upozorněním, že jakékoli změny nad rámec dosud platných ustanovení nesmějí být činěny bez „rady purkmistra a konšelů“ (Archivní výpisy turnovské). Valná hromada si mohla odhlasovat v rámci statut cokoli, co se týkalo řízení cechovní samosprávy, tomu město bezpochyby nebránilo. Pokud jde o stanovení výše cechovních příspěvků, dělo se tak asi bez předchozí informace městské rady, ale předpokládalo se, že toto konšelé následně potvrdili. K dalším kompetencím valných hromad patřila také vnitřní cechovní pravomoc soudní, přijímání nových mistrů, veřejné ohlášení přijetí nových učedníků a tovaryšů, kteří tím vstupovali do cechovního svazku. Valným hromadám připadaly i volby cechmistrů a cechovních zřízenců. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

24 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 22. ČERVNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 30. ČERVNA 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Co nového na PlzeÀsku - str. 2 ● Nabídka voln˘ch kapacit k rekreaci od ZO OS KOVO - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● V˘daje na dávky státní sociální podpory a na dávky nemocenského poji‰tûní v roce 2005 ● Ekonomika roku 2005 (I.)

Kdepak „duhová“. Při našem státním dluhu by nám tady mohla vládnout nanejvýš koalice dluhová…

KOVÁCI SE STAVAŘI U KULATÉHO STOLU

Ilustrační snímek Jaroslav Hodík

CO PŘINESLY VOLBY 2006 ODBORŮM? Voliči vzkázali politikům - Najděte kompromis!

Co přinesly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR odborům? Mnoho dobrého i špatného, jako pro celou společnost v České republice. Co je dle mého soudu pozitivní a co negativní?

Na snímku zleva: předseda OS KOVO J. Středula, předseda OS Stavba S. Antoniv

Za kulatý stůl kongresového sálu hotelu Jehla ve Žďáru nad Sázavou zasedla předsednictva Odborového svazu KOVO a Odborového svazu STAVBA ČR. Představitelé obou svazů se tam 20. června radili, v jakých oblastech by mohli spolupracovat. Jak v kovoprůmyslu, tak ve stavebnictví se odbory potýkají s takzvaným agenturním zaměstnáváním a v některých případech i s novým vpádem švarcsystému. Situace, v níž se nacházejí tito „zaměstnanci“, kteří nejsou v pracovním poměru u firmy, v níž pracují, se někdy blíží „mafiánským principům“, upozornil předseda OS KOVO Josef Středula. Například je některým z nich vy-

(Pokračování na str. 2) 4

Budou odbory po ustavení nové vlády zatlačeny do „bunkrů“?

Špatné je to, že se společnost ještě více polarizovala a lidé včetně odborářů zastávají své sympatie stále vyhraněněji. Buď je to levé, nebo pravé, buď máme pravdu my, nebo vy, ostatní, jste na jedné straně „socani“ a „komouši“, na druhé straně Jaroslav Souček „modřiny“ (ODS). Z tohoto pohledu mě mrzí článek Luboše Štencla, bývalého 1. místopředsedy OS KOVO a podle jeho slov i bývalého kováka, otištěný v Kováku (č. 17) před volbami, protože byl zbytečně kontroverzní a jednostranně zaměřený. Vím, že L. Štencl býval vždy spíše „napravo“, nicméně jeho reakce na informace poskytované v časopise Kovák, které se týkaly chování a hlasování poslanců a postojů politických stran k zákoníku práce, nebyla adekvátní. To, že L. Štencl údajně rozdával propagační předměty na předvolebních mítincích ODS, vyjadřuje jeho soukromý, občanský postoj, ale článek v Ko-

váku je vnímán jako postoj bývalého 1. místopředsedy OS KOVO a vzkaz členům OS KOVO, a to je špatně! Špatné je i to, že profesor prezident chce zapomenout na svá prohlášení před volbami a už po předsedovi vítězné strany nežádá podporu 101 poslanců nové Poslanecké sněmovny. Vše nasvědčuje tomu, že není snaha hledat férové řešení. Do médií jsou vypouštěny informační balónky o určitých technicko-legislativních možnostech, navrhovaných právníky, které by ODS umožnily převzít vládu a naplnit její volební program. Nepochybně by pak dříve, či později došlo na odklad účinnosti zákoníku práce, jeho změny atd., na důchodový systém, zdravotnictví, školství, daně - to vše se odborů a členů bytostně dotýká! Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, není vůbec jasné, jak bude vypadat vláda, ani její směrování. Pro odbory to znamená, že první reálné poznatky o osudu výše uvedených problémů budou známy na začátku podzimu. (Pokračování na str. 3) 1

246kovak 23.6.2006 9:22 Stránka 2


OKÉNKO DO REGIONŮ Co nového na Plzeňsku V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod pokličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pracovišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou oproti loňsku jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu plzeňského metodického pracoviště Ing. Karlu Kastlovi (v této funkci působí tři čtvrtě roku, ale na metodickém pracovišti pracuje již 14 let). Řešili jste se v poslední době na vašem metodickém pracovišti nějaký zajímavý či závažný případ? Je těžké uvést jeden konkrétní případ, přesto bych zajímavý a netradiční příklad z plzeňského regionu z poslední doby měl. Nikdy jsem se prozatím Ing. Karel Kastl nesetkal s tak netradičním kolektivním vyjednáváním jako ve firmě KEY Plastic v Tachově. Zde se výbor základní organizace rozhodl, že na podporu prosazení svého návrhu kolektivní smlouvy uspořádá nátlakovou akci - „hlasitý“ pochod kolem firmy, doplněný o hesla na vnějším oplocení a další věci s tím související. Vedení svazu a naše metodické pracoviště byly postaveny před hotovou věc, a tak celá příprava a organizace trvaly pouze hodiny. Nakonec vše dobře dopadlo a účast lidí z obou směn, kteří ve svém volnu přišli odboráře podpořit, byla víc než důstojná. V místnosti, kde probíhalo třetí kolo jednání o kolektivní smlouvě a kde jsem byl společně se specialistou Ing. Kuželem, nebylo po tři hodiny téměř slyšet vlastního slova - takovou zvukovou kulisu vytvářeli zvenku zaměstnanci firmy. Proběhlo bouřlivé jednání, ale nakonec smlouva byla podepsána. Předseda základní organizace Petr Hroch získal i nové členy a celá tato akce k tomu určitě přispěla. Kterým ZO OS KOVO vaše metodické pracoviště v poslední době pomohlo? Určitě nejvíc musíme pomáhat těm organi-

zacím, které jsou teprve na začátku svého odborového života a vznikly z potřeby zaměstnanců „něco se zaměstnavatelem vyřešit“, takže se věnujeme určitým problémovým situacím. Tato pomoc trvá vždy několik měsíců a je časově náročná, a to platí i pro náš rozpočet, protože zakládajících členů nebývá nikdy mnoho. Jde však o „investici do budoucnosti“. Konkrétně se to týká základních organizací v průmyslové zóně Borská pole, kde jednání se zahraničními firmami začínalo téměř na zelené louce. Najde se případ takové ZO OS KOVO, která si nedá ke své škodě poradit, či pomoci? Ano, našel bych několik případů, kdy jsme doporučovali určitý postup, a výsledek byl opačný. Mrzí mě to tehdy, když má takové rozhodnutí základní organizace negativní dopad na zaměstnance. Zaujalo vás něco z dění v regionu? Jsem rád, že se „konečně rychle“ dokončuje dálniční obchvat v krajském městě Plzni. Je dobře vidět, jak dálnice přitahuje zahraniční i naše investory a podél ní dále rostou nové firmy. Brzo budou tvořit téměř souvislou hradbu při cestě od německé hranice až do Prahy. To je dobré, možná i výborné, pro vznik nových pracovních míst a zde vidím i zdroj členů pro naše nové základní organizace. Tak se postupně náš region, dříve zaměřený na těžké strojírenství, mění a stává se regionem s průmyslem subdodavatelským pro automobilové a elektrotechnické obory. Ještě bude delší dobu trvat, než si na to zvykneme, ale výhodou je poměrně nízká úroveň nezaměstnanosti v krajském měřítku. (red.)

BRNĚNSKÝ AUTOTEC: SVĚTOVÉ PREMIÉRY UŽITKOVÝCH VOZŮ POJEDENÁCTÉ Brněnské výstaviště bylo začátkem června dějištěm nejvýznamnější motoristické akce v České republice - 11. ročníku Mezinárodního veletrhu užitkových automobilů, příslušenství a servisní techniky AUTOTEC. Nabídl návštěvníkům nejen to, co současný světový trh v tomto oboru prezentuje, ale také nejnovější trendy a směry budoucího vývoje. Celkem se na brněnském výstavišti představilo 598 firem z celého světa, což bylo o sto procent více než v roce 2004, kdy se Autotec konal v Brně naposledy. Největší zájem návštěvníků byl pochopitelně o světové premiéry vozů BMW, Škoda Roomster, Citröen Jumper, Fiat Ducato či Peugeot Boxer - o nablýskané trucky, lehké užitkové automobily, offroady, ale i o servisní a garážovou techniku a autodíly. Mezi výrobci trucků nechyběly ani české značky, zejména Avia a Tatra, a vystavovaným autobusům dominovala domácí Karosa. Naše české firmy byly zastoupeny i v expozici nástaveb a přívěsných vozidel, kde rovněž nejsme žádným „trpaslíkem“. Veletrh Autotec, jak již bývá dobrou tradicí, doprovázel rozsáhlý doprovodný pro2

gram, zejména odborné konference a semináře. Mezi nimi byly: Dopravní struktura EU a její financování, Mezinárodní konference znalců - analytiků dopravních nehod 2006, Výroba a distribuce motorových paliv a maziv v ČR a EU, Užitková vozidla pro terén i silnice a Silniční doprava a životní prostředí. Na letošním mezinárodním veletrhu Autotec zaujala odbornou i laickou veřejnost nejen nová technická řešení užitkových vozidel, ale i nové nástupující trendy využívání alternativních pohonů automobilů, zejména s ohledem na to, že světová těžba ropy bude vrcholit v roce 2020 a v dalších letech má již trvale klesat. Několik odborných konferencí bylo tedy věnováno i vývoji alternativních motorových paliv. RUDOLF UNGER


SOCIÁLNÍ POMOC PŘI POVODNÍCH STÁLE POKRAČUJE Počasí v poslední době výrazně ukazuje, co umí. Stále slyšíme zprávy o hrozících přívalových deštích, o zatopených domech. Předsednictvo OS KOVO proto rozhodlo pověřit výkonné vedení OS KOVO, aby v případě potřeby aktivovalo povodňovou komisi k posouzení a rozhodnutí o sociální podpoře členům OS KOVO. Případné sociální podpory budou na základě rozhodnutí Předsednictva OS KOVO posuzovány a vypláceny dle stejných pravidel jako podpory při povodních v březnu - dubnu 2006. Podpora je zaměřena na pomoc těm, kteří musí řešit existenční otázky, tj. poškození nebo zničení domu či bytu. Zdroje OS KOVO budou sloužit výhradně pro potřeby členů OS KOVO. Bližší podrobnosti obdržela každá ZO OS KOVO dopisem v souvislosti s povodněmi na jaře tohoto roku. Kromě toho jsou podmínky pro výplatu sociální podpory a žádosti k dispozici na všech metodických pracovištích OS KOVO i na internetových a intranetových stránkách OS KOVO. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

ADAPTIBILITA ČLENŮ KOVO Schopnost lépe se přizpůsobit v rychle se měnícím světě práce má členům Odborového svazu KOVO zvýšit účast v projektu pod názvem Adaptibilita členů KOVO. OS KOVO tuto vzdělávací a školicí akci, která bude probíhat do počátku roku 2008, uskutečňuje ve spolupráci s Obslužnou společností, a. s. Jde o pilotní verzi uskutečněnou pro Prahu a střední Čechy. Pokud se osvědčí, bude rozšířena do dalších regionů. Projektem by mělo projít 1145 osob, je financován ze zdrojů EU a státního rozpočtu ČR a pro účastníky je bezplatný. (ben)

SLOVINŠTÍ KOVÁCI SI ZVOLILI PŘEDSEDKYNI

Slovinský odborový svaz pracujících v kovoprůmyslu a elektroprůmyslu (SKEI), tj. tamní největší průmyslový odborový svaz, uspořádal 15. června v Bledu svůj V. kongres. Na tomto shromáždění vystoupil prezident Slovinské republiky dr. Janez Drnovška, který HOTEL ENGADIN V ŽELEZNÉ RUDĚ zdůraznil důležitost silných a jednotných odborů. (ZO OS KOVO Železárny Hrádek) Krátce nato se uskutečnily volby nového vedení SKEI. Nově zvolená předsedkyně Lydia Jerkičová získala 101 ze 123 hlasů, zatímco předcházející předseda Drago Gajzer obdržel 19 hlasů. Lydia Jerkičová působí u slovinských kováků již dlouhou dobu a profesí je právnička. Po svém zvolení prohlásila, že vyvine veškeré úsilí a bude pracovat na sjednocení odborového hnutí ve Slovinsku, aby tak zaměstnanci dostali veškerou možnou podporu, kterou potřebují v tak obtížných časech, ve kterých dnes žijeme. Peter Scherrer, generální tajemník Evropské federace kováků (EMF), na kongresu hovořil o nutnosti silných a aktivních odborových organizací v Evropě, ze-

jména s ohledem na rychlé průmyslové změny, které často vážně postihují právě zaměstnance. Anne-Marie Mureauová, zástupkyně Světové federace kováků (IMF), ve svém projevu podtrhla zejména otázku mezinárodních rámcových dohod, které mohou zaměstnancům v nadnárodních podnicích a jejich zástupcům významně pomoci. Kromě zástupců dalších partnerských kováckých svazů se kongresu zúčastnili: za OS KOVO J. Středula (předseda svazu) a D. Sakařová, za OZ KOVO (SR) E. Machyna (předseda svazu) a M. Hrušecká. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

INDIE - ZEMĚ ZASLÍBENÁ INFORMAČNÍM TECHNOLOGIÍM Zatímco americký počítačový obr International Business Machines (IBM) ruší ve vyspělých západních zemích mnohá pracovní místa, jeho pobočky v Indii neustále nabírají nové síly. Výmluvný je údaj, že v závodech IBM na celém světě pracuje v současnosti na 329 000 lidí, z toho v této miliardové zemi 43 000 pracovníků. Ještě v roce 2004 byl počet indických zaměstnanců koncernu jen 9000, ale o rok později již 23 000. V této jihoasijské zemi tak dnes pracuje pro americkou společnost téměř tolik lidí jako v Německu, kde jich IBM zaměstnává 22 000. A to chce koncern v nejbližších třech letech investovat v Indii přibližně šest miliard dolarů. Úměrně tomuto průniku roste i tamní obrat IBM, který jen v prvním čtvrtletí 2006 stoupl o 61 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Za prioritní úkol si šéf představenstva IBM Samuel Palmisano vytkl posílit v Indii zejména úsek služeb.

Firma IBM však není samozřejmě osamocena ve své expanzi, neboť jí v patách kráčejí další konkurenti. Tak výrobce počítačů Dell chce zvýšit v příštích dvou letech počet svých zaměstnanců v Indii na dvojnásobek, a to na 20 000, a Microsoft rovněž na dvojnásobek, a sice na 7000. Za stavu takového rozmachu počítačového průmyslu se však nedostává kvalifikovaných odborníků, neboť indické vysoké školy produkují každoročně jen 382 000 informatiků. Příliš málo, konstatoval indický Národní svaz softwarových služeb. (jh)

CO PŘINESLY VOLBY 2006 ODBORŮM?

KOVÁCI SE STAVAŘI…

(Dokončení ze str. 1)


Dobré je to, že odbory - jak ČMKOS, tak OS KOVO - obstály. Ověřili jsme si, že dokážeme připravit dobré informační materiály, které mají hlavu a patu. Členové OS KOVO měli všechny důležité informace „z odborového hlediska“, které mohly využít při rozhodování o tom, koho volit. Dobré je také to, že voliči (a volební výsledek) řekli politikům - najděte kompromis! To je strašně důležité. Žádné válcování druhé strany, žádné experimenty na občanech této země - ani daňové, ani důchodové, ani na zdraví. Zkuste použít rozum, žádné poučky a recepty z OECD, Evropské banky, Světové banky, od Thatcherové, Dzurindy, externích poradců prezidenta (toho času studentů VŠ ekonomické), Marxe, Lenina, Grebeníčka. Mluvte s občany a jejich sdruženími a rozhodujte podle toho, co opravdu chtějí.

hrožováno, pokud by přijali nabídku stát se kmenovými zaměstnanci firmy. Ze strany OS KOVO padla na společném jednání vůči OS STAVBA také nabídka na využití profesionálních služeb, jimiž kovácký svaz disponuje, a to v návazosti na postupný útlum, v němž se nachází systém regionálního právního poradenství ČMKOS. Oba svazy budou rovněž hledat společný postup při nakládání se společným majetkem, který obhospodařuje Majetková správní a delimitační unie odborových svazů, budou si vyměňovat informace, zvláště o kolektivních smlouvách vyššího stupně, a v případě potřeby si také pomohou při protestních akcích. OS STAVBA ČR má podle slov jeho předsedy Stanislava Antoniva 25 000 členů, 377 předsedů základních organizací, z nichž je jen 12 uvolněných a 10 částečně uvolněných pro svou funkci. Pro celé odvětví stavebnictví uzavírají stavaři pouze jednu vyšší kolektivní smlouvu. Odborová práce je tam značně obtížná, protože jednotlivé stavební firmy často působí na celém území České republiky. MARTIN BENEŠ

LÉTO 2006 NABÍDKA VOLNÝCH KAPACIT K REKREACI OD ZO OS KOVO

Vyjednávací divadlo má diváky (voliče) unavit, fotbal a dovolená rozptýlit jejich pozornost, než přijde konečné řešení. Pro odbory to znamená opravu nastudovat nový zákoník práce, sledovat přípravu prováděcích předpisů, návrhy na odstranění některých technických problémů, které nový zákoník obsahuje, výklady „odborné veřejnosti“, zpracovat vlastní výklady k problémovým paragrafům, komunikovat se zaměstnavateli a připravit kolektivní vyjednávání v souladu s novými pravidly. Doslova hlídat vývoj kolem důchodové reformy, zdravotnictví, daní ve všech souvislostech, nezapomínat, že problémy mladých lidí jsou problémy celé společnosti, že živnostníci jsou naši spoluobčané, ne třídní nepřátelé. Je toho hodně, ale takový je život. Zkusme zapomenout na černobílost a pracujme s barevností života. Nejdříve v odborech. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO

Hotel je umístěn 2 km od Železné Rudy v údolí říčky Řezné. Příjezd je po silnici až k hotelu, kde je parkoviště pro osobní auta i pro autobusy. Ve vzdálenosti 6 km je hraniční přechod se SRN. V dosahu je krytý bazén, tenisové kurty a squash. Vynikající možnosti pro cykloturistiku, turistiku a lyžování. U hotelu se nacházejí sjezdovky se čtyřmi lyžařskými vleky, včetně umělého zasněžení, a přírodní koupaliště. V hotelu je restaurace, jídelna, bar, terasa, televizní místnost; druhá televize je umístěna na hale se satelitním příjmem. Hostům je k dispozici telefon a fax. Specialitou hotelu je pořádání jednodenních zájezdů po Šumavě, Bavorském lese a do Alp. Jezdí se hotelovým mikrobusem. Hotel je vhodný pro rodinnou rekreaci, různá školení, soustředění, dětské ozdravné pobyty včetně škol v přírodě a lyžařské kursy. Organizované pobyty pro skupiny mají výrazné slevy. Ubytování: k dispozici jsou dvou- až čtyřlůžkové pokoje typu ● apartmá (pokoj o dvou místnostech s vlastním příslušenstvím, případně s balkónem) ● standard (sprcha a WC na pokoji) ● turistik (se sociálním zařízením společném na patře) Stravování: formou polopenze nebo plné penze. Cena: ● ubytování se snídaní od 280 Kč, ● ubytování s polopenzí: od 340 Kč/den (děti do 10 let: 290 Kč/den), ● ubytování s plnou penzí: od 390 Kč/den (děti do 10 let 340 Kč/den). Volné termíny: ● 8. 7. - 15. 7. 2006 ● 15. 7. - 22. 7. 2006 ● 12. 8. - 2. 9. 2006 ● 9. 9. - 16. 9. 2006 ● 16. 9. - 23. 9. 2006 Objednávky a další informace: pan Zdeněk Černý, Hotel Engadin, 340 04 Železná Ruda 35. Tel.: 376 397 041, 376 397 042, mobil: 602 481 112, fax: 376 397 042. E-mail: [email protected] www.engadin.cz

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

246kovak 23.6.2006 9:22 Stránka 2


OKÉNKO DO REGIONŮ Co nového na Plzeňsku V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod pokličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pracovišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou oproti loňsku jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu plzeňského metodického pracoviště Ing. Karlu Kastlovi (v této funkci působí tři čtvrtě roku, ale na metodickém pracovišti pracuje již 14 let). Řešili jste se v poslední době na vašem metodickém pracovišti nějaký zajímavý či závažný případ? Je těžké uvést jeden konkrétní případ, přesto bych zajímavý a netradiční příklad z plzeňského regionu z poslední doby měl. Nikdy jsem se prozatím Ing. Karel Kastl nesetkal s tak netradičním kolektivním vyjednáváním jako ve firmě KEY Plastic v Tachově. Zde se výbor základní organizace rozhodl, že na podporu prosazení svého návrhu kolektivní smlouvy uspořádá nátlakovou akci - „hlasitý“ pochod kolem firmy, doplněný o hesla na vnějším oplocení a další věci s tím související. Vedení svazu a naše metodické pracoviště byly postaveny před hotovou věc, a tak celá příprava a organizace trvaly pouze hodiny. Nakonec vše dobře dopadlo a účast lidí z obou směn, kteří ve svém volnu přišli odboráře podpořit, byla víc než důstojná. V místnosti, kde probíhalo třetí kolo jednání o kolektivní smlouvě a kde jsem byl společně se specialistou Ing. Kuželem, nebylo po tři hodiny téměř slyšet vlastního slova - takovou zvukovou kulisu vytvářeli zvenku zaměstnanci firmy. Proběhlo bouřlivé jednání, ale nakonec smlouva byla podepsána. Předseda základní organizace Petr Hroch získal i nové členy a celá tato akce k tomu určitě přispěla. Kterým ZO OS KOVO vaše metodické pracoviště v poslední době pomohlo? Určitě nejvíc musíme pomáhat těm organi-

zacím, které jsou teprve na začátku svého odborového života a vznikly z potřeby zaměstnanců „něco se zaměstnavatelem vyřešit“, takže se věnujeme určitým problémovým situacím. Tato pomoc trvá vždy několik měsíců a je časově náročná, a to platí i pro náš rozpočet, protože zakládajících členů nebývá nikdy mnoho. Jde však o „investici do budoucnosti“. Konkrétně se to týká základních organizací v průmyslové zóně Borská pole, kde jednání se zahraničními firmami začínalo téměř na zelené louce. Najde se případ takové ZO OS KOVO, která si nedá ke své škodě poradit, či pomoci? Ano, našel bych několik případů, kdy jsme doporučovali určitý postup, a výsledek byl opačný. Mrzí mě to tehdy, když má takové rozhodnutí základní organizace negativní dopad na zaměstnance. Zaujalo vás něco z dění v regionu? Jsem rád, že se „konečně rychle“ dokončuje dálniční obchvat v krajském městě Plzni. Je dobře vidět, jak dálnice přitahuje zahraniční i naše investory a podél ní dále rostou nové firmy. Brzo budou tvořit téměř souvislou hradbu při cestě od německé hranice až do Prahy. To je dobré, možná i výborné, pro vznik nových pracovních míst a zde vidím i zdroj členů pro naše nové základní organizace. Tak se postupně náš region, dříve zaměřený na těžké strojírenství, mění a stává se regionem s průmyslem subdodavatelským pro automobilové a elektrotechnické obory. Ještě bude delší dobu trvat, než si na to zvykneme, ale výhodou je poměrně nízká úroveň nezaměstnanosti v krajském měřítku. (red.)

BRNĚNSKÝ AUTOTEC: SVĚTOVÉ PREMIÉRY UŽITKOVÝCH VOZŮ POJEDENÁCTÉ Brněnské výstaviště bylo začátkem června dějištěm nejvýznamnější motoristické akce v České republice - 11. ročníku Mezinárodního veletrhu užitkových automobilů, příslušenství a servisní techniky AUTOTEC. Nabídl návštěvníkům nejen to, co současný světový trh v tomto oboru prezentuje, ale také nejnovější trendy a směry budoucího vývoje. Celkem se na brněnském výstavišti představilo 598 firem z celého světa, což bylo o sto procent více než v roce 2004, kdy se Autotec konal v Brně naposledy. Největší zájem návštěvníků byl pochopitelně o světové premiéry vozů BMW, Škoda Roomster, Citröen Jumper, Fiat Ducato či Peugeot Boxer - o nablýskané trucky, lehké užitkové automobily, offroady, ale i o servisní a garážovou techniku a autodíly. Mezi výrobci trucků nechyběly ani české značky, zejména Avia a Tatra, a vystavovaným autobusům dominovala domácí Karosa. Naše české firmy byly zastoupeny i v expozici nástaveb a přívěsných vozidel, kde rovněž nejsme žádným „trpaslíkem“. Veletrh Autotec, jak již bývá dobrou tradicí, doprovázel rozsáhlý doprovodný pro2

gram, zejména odborné konference a semináře. Mezi nimi byly: Dopravní struktura EU a její financování, Mezinárodní konference znalců - analytiků dopravních nehod 2006, Výroba a distribuce motorových paliv a maziv v ČR a EU, Užitková vozidla pro terén i silnice a Silniční doprava a životní prostředí. Na letošním mezinárodním veletrhu Autotec zaujala odbornou i laickou veřejnost nejen nová technická řešení užitkových vozidel, ale i nové nástupující trendy využívání alternativních pohonů automobilů, zejména s ohledem na to, že světová těžba ropy bude vrcholit v roce 2020 a v dalších letech má již trvale klesat. Několik odborných konferencí bylo tedy věnováno i vývoji alternativních motorových paliv. RUDOLF UNGER


SOCIÁLNÍ POMOC PŘI POVODNÍCH STÁLE POKRAČUJE Počasí v poslední době výrazně ukazuje, co umí. Stále slyšíme zprávy o hrozících přívalových deštích, o zatopených domech. Předsednictvo OS KOVO proto rozhodlo pověřit výkonné vedení OS KOVO, aby v případě potřeby aktivovalo povodňovou komisi k posouzení a rozhodnutí o sociální podpoře členům OS KOVO. Případné sociální podpory budou na základě rozhodnutí Předsednictva OS KOVO posuzovány a vypláceny dle stejných pravidel jako podpory při povodních v březnu - dubnu 2006. Podpora je zaměřena na pomoc těm, kteří musí řešit existenční otázky, tj. poškození nebo zničení domu či bytu. Zdroje OS KOVO budou sloužit výhradně pro potřeby členů OS KOVO. Bližší podrobnosti obdržela každá ZO OS KOVO dopisem v souvislosti s povodněmi na jaře tohoto roku. Kromě toho jsou podmínky pro výplatu sociální podpory a žádosti k dispozici na všech metodických pracovištích OS KOVO i na internetových a intranetových stránkách OS KOVO. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

ADAPTIBILITA ČLENŮ KOVO Schopnost lépe se přizpůsobit v rychle se měnícím světě práce má členům Odborového svazu KOVO zvýšit účast v projektu pod názvem Adaptibilita členů KOVO. OS KOVO tuto vzdělávací a školicí akci, která bude probíhat do počátku roku 2008, uskutečňuje ve spolupráci s Obslužnou společností, a. s. Jde o pilotní verzi uskutečněnou pro Prahu a střední Čechy. Pokud se osvědčí, bude rozšířena do dalších regionů. Projektem by mělo projít 1145 osob, je financován ze zdrojů EU a státního rozpočtu ČR a pro účastníky je bezplatný. (ben)

SLOVINŠTÍ KOVÁCI SI ZVOLILI PŘEDSEDKYNI

Slovinský odborový svaz pracujících v kovoprůmyslu a elektroprůmyslu (SKEI), tj. tamní největší průmyslový odborový svaz, uspořádal 15. června v Bledu svůj V. kongres. Na tomto shromáždění vystoupil prezident Slovinské republiky dr. Janez Drnovška, který HOTEL ENGADIN V ŽELEZNÉ RUDĚ zdůraznil důležitost silných a jednotných odborů. (ZO OS KOVO Železárny Hrádek) Krátce nato se uskutečnily volby nového vedení SKEI. Nově zvolená předsedkyně Lydia Jerkičová získala 101 ze 123 hlasů, zatímco předcházející předseda Drago Gajzer obdržel 19 hlasů. Lydia Jerkičová působí u slovinských kováků již dlouhou dobu a profesí je právnička. Po svém zvolení prohlásila, že vyvine veškeré úsilí a bude pracovat na sjednocení odborového hnutí ve Slovinsku, aby tak zaměstnanci dostali veškerou možnou podporu, kterou potřebují v tak obtížných časech, ve kterých dnes žijeme. Peter Scherrer, generální tajemník Evropské federace kováků (EMF), na kongresu hovořil o nutnosti silných a aktivních odborových organizací v Evropě, ze-

jména s ohledem na rychlé průmyslové změny, které často vážně postihují právě zaměstnance. Anne-Marie Mureauová, zástupkyně Světové federace kováků (IMF), ve svém projevu podtrhla zejména otázku mezinárodních rámcových dohod, které mohou zaměstnancům v nadnárodních podnicích a jejich zástupcům významně pomoci. Kromě zástupců dalších partnerských kováckých svazů se kongresu zúčastnili: za OS KOVO J. Středula (předseda svazu) a D. Sakařová, za OZ KOVO (SR) E. Machyna (předseda svazu) a M. Hrušecká. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

INDIE - ZEMĚ ZASLÍBENÁ INFORMAČNÍM TECHNOLOGIÍM Zatímco americký počítačový obr International Business Machines (IBM) ruší ve vyspělých západních zemích mnohá pracovní místa, jeho pobočky v Indii neustále nabírají nové síly. Výmluvný je údaj, že v závodech IBM na celém světě pracuje v současnosti na 329 000 lidí, z toho v této miliardové zemi 43 000 pracovníků. Ještě v roce 2004 byl počet indických zaměstnanců koncernu jen 9000, ale o rok později již 23 000. V této jihoasijské zemi tak dnes pracuje pro americkou společnost téměř tolik lidí jako v Německu, kde jich IBM zaměstnává 22 000. A to chce koncern v nejbližších třech letech investovat v Indii přibližně šest miliard dolarů. Úměrně tomuto průniku roste i tamní obrat IBM, který jen v prvním čtvrtletí 2006 stoupl o 61 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku. Za prioritní úkol si šéf představenstva IBM Samuel Palmisano vytkl posílit v Indii zejména úsek služeb.

Firma IBM však není samozřejmě osamocena ve své expanzi, neboť jí v patách kráčejí další konkurenti. Tak výrobce počítačů Dell chce zvýšit v příštích dvou letech počet svých zaměstnanců v Indii na dvojnásobek, a to na 20 000, a Microsoft rovněž na dvojnásobek, a sice na 7000. Za stavu takového rozmachu počítačového průmyslu se však nedostává kvalifikovaných odborníků, neboť indické vysoké školy produkují každoročně jen 382 000 informatiků. Příliš málo, konstatoval indický Národní svaz softwarových služeb. (jh)

CO PŘINESLY VOLBY 2006 ODBORŮM?

KOVÁCI SE STAVAŘI…



Dobré je to, že odbory - jak ČMKOS, tak OS KOVO - obstály. Ověřili jsme si, že dokážeme připravit dobré informační materiály, které mají hlavu a patu. Členové OS KOVO měli všechny důležité informace „z odborového hlediska“, které mohly využít při rozhodování o tom, koho volit. Dobré je také to, že voliči (a volební výsledek) řekli politikům - najděte kompromis! To je strašně důležité. Žádné válcování druhé strany, žádné experimenty na občanech této země - ani daňové, ani důchodové, ani na zdraví. Zkuste použít rozum, žádné poučky a recepty z OECD, Evropské banky, Světové banky, od Thatcherové, Dzurindy, externích poradců prezidenta (toho času studentů VŠ ekonomické), Marxe, Lenina, Grebeníčka. Mluvte s občany a jejich sdruženími a rozhodujte podle toho, co opravdu chtějí.

hrožováno, pokud by přijali nabídku stát se kmenovými zaměstnanci firmy. Ze strany OS KOVO padla na společném jednání vůči OS STAVBA také nabídka na využití profesionálních služeb, jimiž kovácký svaz disponuje, a to v návazosti na postupný útlum, v němž se nachází systém regionálního právního poradenství ČMKOS. Oba svazy budou rovněž hledat společný postup při nakládání se společným majetkem, který obhospodařuje Majetková správní a delimitační unie odborových svazů, budou si vyměňovat informace, zvláště o kolektivních smlouvách vyššího stupně, a v případě potřeby si také pomohou při protestních akcích. OS STAVBA ČR má podle slov jeho předsedy Stanislava Antoniva 25 000 členů, 377 předsedů základních organizací, z nichž je jen 12 uvolněných a 10 částečně uvolněných pro svou funkci. Pro celé odvětví stavebnictví uzavírají stavaři pouze jednu vyšší kolektivní smlouvu. Odborová práce je tam značně obtížná, protože jednotlivé stavební firmy často působí na celém území České republiky. MARTIN BENEŠ

LÉTO 2006 NABÍDKA VOLNÝCH KAPACIT K REKREACI OD ZO OS KOVO

Vyjednávací divadlo má diváky (voliče) unavit, fotbal a dovolená rozptýlit jejich pozornost, než přijde konečné řešení. Pro odbory to znamená opravu nastudovat nový zákoník práce, sledovat přípravu prováděcích předpisů, návrhy na odstranění některých technických problémů, které nový zákoník obsahuje, výklady „odborné veřejnosti“, zpracovat vlastní výklady k problémovým paragrafům, komunikovat se zaměstnavateli a připravit kolektivní vyjednávání v souladu s novými pravidly. Doslova hlídat vývoj kolem důchodové reformy, zdravotnictví, daní ve všech souvislostech, nezapomínat, že problémy mladých lidí jsou problémy celé společnosti, že živnostníci jsou naši spoluobčané, ne třídní nepřátelé. Je toho hodně, ale takový je život. Zkusme zapomenout na černobílost a pracujme s barevností života. Nejdříve v odborech. JAROSLAV SOUČEK, místopředseda OS KOVO

Hotel je umístěn 2 km od Železné Rudy v údolí říčky Řezné. Příjezd je po silnici až k hotelu, kde je parkoviště pro osobní auta i pro autobusy. Ve vzdálenosti 6 km je hraniční přechod se SRN. V dosahu je krytý bazén, tenisové kurty a squash. Vynikající možnosti pro cykloturistiku, turistiku a lyžování. U hotelu se nacházejí sjezdovky se čtyřmi lyžařskými vleky, včetně umělého zasněžení, a přírodní koupaliště. V hotelu je restaurace, jídelna, bar, terasa, televizní místnost; druhá televize je umístěna na hale se satelitním příjmem. Hostům je k dispozici telefon a fax. Specialitou hotelu je pořádání jednodenních zájezdů po Šumavě, Bavorském lese a do Alp. Jezdí se hotelovým mikrobusem. Hotel je vhodný pro rodinnou rekreaci, různá školení, soustředění, dětské ozdravné pobyty včetně škol v přírodě a lyžařské kursy. Organizované pobyty pro skupiny mají výrazné slevy. Ubytování: k dispozici jsou dvou- až čtyřlůžkové pokoje typu ● apartmá (pokoj o dvou místnostech s vlastním příslušenstvím, případně s balkónem) ● standard (sprcha a WC na pokoji) ● turistik (se sociálním zařízením společném na patře) Stravování: formou polopenze nebo plné penze. Cena: ● ubytování se snídaní od 280 Kč, ● ubytování s polopenzí: od 340 Kč/den (děti do 10 let: 290 Kč/den), ● ubytování s plnou penzí: od 390 Kč/den (děti do 10 let 340 Kč/den). Volné termíny: ● 8. 7. - 15. 7. 2006 ● 15. 7. - 22. 7. 2006 ● 12. 8. - 2. 9. 2006 ● 9. 9. - 16. 9. 2006 ● 16. 9. - 23. 9. 2006 Objednávky a další informace: pan Zdeněk Černý, Hotel Engadin, 340 04 Železná Ruda 35. Tel.: 376 397 041, 376 397 042, mobil: 602 481 112, fax: 376 397 042. E-mail: [email protected] www.engadin.cz

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

246kovak 23.6.2006 9:20 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXI.) Důležitou výsadou organizovaného řemesla byl institut valné hromady, cechovního shromáždění. Byl to dle Z. Wintera „nejzřejmější výraz cechovní autonomie, v němž tkvěla moc cechovní, cechovní právo“. Soudobná terminologie měla pro shromáždění speciální označení: sessio, convocatio, congregatio - česky sjití, schůze, schod a často také cech. Valným hromadám (dnes bychom řekli plenárkám) předsedali cechmistři; u nich doma se jednání také odbývalo, někdy i na radnici či v příhodné hospodě. Doklad o tom se uchoval například ve statutech pražských novoměstských kovářů z roku 1446. Zpočátku rozhodovali o místě schůze cechmistři sami nebo i celý cech, později už do toho členové cechu nemohli mluvit; cechovní shromažďovací právo se omezilo ustanovením, podle něhož cechmistři „s panskú volí (vůlí) řemeslo obesílají“ (výše zmíněná kovářská statuta z roku 1446). Co se týče osobní účasti zástupců obce na schůzích cechů, platilo, že při každém shromáždění nemusí nutně být městští konšelé či jejich zástupci osobně přítomni, zdá se, že stačilo, byla-li obec (město) předem informována. Valné hromady byly konány nejméně čtyřikrát do roka. Pokud některý z mistrů chtěl svolat shromáždění nad stanovený počet, byl nucen za to zaplatit. Zvát na akci obvykle chodil nejmladší z mistrů; větší řemesla, například pražští kováři, mívali svého speciálního „služebního posla“, jehož úkolem bylo - jak tvrdí Z. Winter - ostatní mistry „oběhávat s nějakým znamením“ (které nahrazovalo zřejmě oficiální pozvánku na zamýšlenou akci). Na venkově posílal takové „znamení“ mistr mistrovi často prostřednictvím vlastní domácí čeledi - taková byla praxe u kovářů v Turnově v roce 1519. Pravděpodobně veškerá cechovní statuta ukládala mistrům pod sankcí peněžité pokuty povinnost osobně se avizovaného shromáždění zúčastnit, což se týkalo i povinnosti včasného příchodu. Jak uvádí Z. Winter, nenašel v tehdejších dokumentech sebemenší zmínku o počtu přítomných, jakožto o nutné pod-

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český kabaretiér, humorista, spisovatel a skladatel Jiří Červený (1887 1962), původním povoláním právník. Roku 1909 založil kabaret Červená sedma, v letech 1918 - 1922 byl jeho ředitelem. Po zániku Červené sedmy provozoval přes čtvrt století soukromou advokátní praxi. Psal veselohry, scénky, písně i povídky, je autorem vzpomínkových knih Červená sedma a Paměti Mansardy. (jk)

mínce k usnášeníschopnosti schůze. Pozoroval ale, že právo hlasu rozhodujícího měli jenom mistři, ostatní členové cechu včetně tovaryšů, mající nižší sociální postavení, byli z tohoto práva vyloučeni.

Kovářské řemeslo bývalo vděčným námětem lidové tvořivosti, zejména na venkově. Svědčí o tom říkanka: Pijou kováři v hospodě pijou-li pak tam ještě včera propili kladiva dnes už propijou kleště

Program valné hromady stejně jako i „snesení“ (dobový výraz pro usnesení - poznámka autorky) byly v každém cechu přísně utajovány. V případě indiskrece byly uplatněny sankce: kdo cokoli z jednání vynesl na veřejnost, byl tvrdě potrestán vysokou pokutou a dokonce mohl být i vyloučen z cechu. Všechny cechovní regule upravovaly rovněž jednotlivé kompetence cechovních schůzí. Jednalo se zpravidla o konkrétních vnitřních, pro každé z řemesel specifických záležitos-

tech. V tomto nebyla žádná schůze jakožto shromáždění zkušených kvalifikovaných znalců příslušného řemesla nikterak omezována. Když však šlo o přijetí rozhodnutí, jež by vázalo členy cechu silou zákona - například změnu způsobu dosažení misterské kvalifikace -, tam byla cechovní autonomie omezena. Takové rozhodnutí zasahující do legislativy cechu bylo totiž vázáno na souhlas městské rady, která připojením městské pečeti k dokumentu teprve stvrzovala jeho platnost. Často se však stávalo, že minuly i roky, než cech o souhlas na radnici oficiálně požádal. To svědčí o tom, že se představitelé cechu jen neradi takovému opatření podvolovali a podání žádosti pokládali za věc nepříliš důstojnou. Přitom podle Z. Wintera jim bylo většinou vyhověno. Prý byly vzácné případy, že by konšelé nějaké cechovní usnesení zvrátili. Stalo se tak staroměstskému cechu mečířskému (v roce 1505), a to z důvodu, který vyznívá velice úsměvně. Konšelé zrušili rozhodnutí mečířů o pořízení kostelních svící do cechovní kaple jen proto, že bylo učiněno bez jejich předchozího uvědomění. Připojili ponaučení, že chtějí-li mistři „co takového stálého míti, nechť se o to svolí... a páni... nebude-li nic proti svobodě a právu města, chtí to stvrditi“ (Archiv pražský). Tedy, že příště mají představitelé mečířů pány radní předem požádat o cokoliv, co se cechu týče. V Turnově schválila městská rada předložená statuta kovářského cechu s upozorněním, že jakékoli změny nad rámec dosud platných ustanovení nesmějí být činěny bez „rady purkmistra a konšelů“ (Archivní výpisy turnovské). Valná hromada si mohla odhlasovat v rámci statut cokoli, co se týkalo řízení cechovní samosprávy, tomu město bezpochyby nebránilo. Pokud jde o stanovení výše cechovních příspěvků, dělo se tak asi bez předchozí informace městské rady, ale předpokládalo se, že toto konšelé následně potvrdili. K dalším kompetencím valných hromad patřila také vnitřní cechovní pravomoc soudní, přijímání nových mistrů, veřejné ohlášení přijetí nových učedníků a tovaryšů, kteří tím vstupovali do cechovního svazku. Valným hromadám připadaly i volby cechmistrů a cechovních zřízenců. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

24 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 22. ČERVNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 30. ČERVNA 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Co nového na PlzeÀsku - str. 2 ● Nabídka voln˘ch kapacit k rekreaci od ZO OS KOVO - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● V˘daje na dávky státní sociální podpory a na dávky nemocenského poji‰tûní v roce 2005 ● Ekonomika roku 2005 (I.)

Kdepak „duhová“. Při našem státním dluhu by nám tady mohla vládnout nanejvýš koalice dluhová…

KOVÁCI SE STAVAŘI U KULATÉHO STOLU

Ilustrační snímek Jaroslav Hodík

CO PŘINESLY VOLBY 2006 ODBORŮM? Voliči vzkázali politikům - Najděte kompromis!

Co přinesly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR odborům? Mnoho dobrého i špatného, jako pro celou společnost v České republice. Co je dle mého soudu pozitivní a co negativní?

Na snímku zleva: předseda OS KOVO J. Středula, předseda OS Stavba S. Antoniv

Za kulatý stůl kongresového sálu hotelu Jehla ve Žďáru nad Sázavou zasedla předsednictva Odborového svazu KOVO a Odborového svazu STAVBA ČR. Představitelé obou svazů se tam 20. června radili, v jakých oblastech by mohli spolupracovat. Jak v kovoprůmyslu, tak ve stavebnictví se odbory potýkají s takzvaným agenturním zaměstnáváním a v některých případech i s novým vpádem švarcsystému. Situace, v níž se nacházejí tito „zaměstnanci“, kteří nejsou v pracovním poměru u firmy, v níž pracují, se někdy blíží „mafiánským principům“, upozornil předseda OS KOVO Josef Středula. Například je některým z nich vy-

(Pokračování na str. 2) 4

Budou odbory po ustavení nové vlády zatlačeny do „bunkrů“?

Špatné je to, že se společnost ještě více polarizovala a lidé včetně odborářů zastávají své sympatie stále vyhraněněji. Buď je to levé, nebo pravé, buď máme pravdu my, nebo vy, ostatní, jste na jedné straně „socani“ a „komouši“, na druhé straně Jaroslav Souček „modřiny“ (ODS). Z tohoto pohledu mě mrzí článek Luboše Štencla, bývalého 1. místopředsedy OS KOVO a podle jeho slov i bývalého kováka, otištěný v Kováku (č. 17) před volbami, protože byl zbytečně kontroverzní a jednostranně zaměřený. Vím, že L. Štencl býval vždy spíše „napravo“, nicméně jeho reakce na informace poskytované v časopise Kovák, které se týkaly chování a hlasování poslanců a postojů politických stran k zákoníku práce, nebyla adekvátní. To, že L. Štencl údajně rozdával propagační předměty na předvolebních mítincích ODS, vyjadřuje jeho soukromý, občanský postoj, ale článek v Ko-

váku je vnímán jako postoj bývalého 1. místopředsedy OS KOVO a vzkaz členům OS KOVO, a to je špatně! Špatné je i to, že profesor prezident chce zapomenout na svá prohlášení před volbami a už po předsedovi vítězné strany nežádá podporu 101 poslanců nové Poslanecké sněmovny. Vše nasvědčuje tomu, že není snaha hledat férové řešení. Do médií jsou vypouštěny informační balónky o určitých technicko-legislativních možnostech, navrhovaných právníky, které by ODS umožnily převzít vládu a naplnit její volební program. Nepochybně by pak dříve, či později došlo na odklad účinnosti zákoníku práce, jeho změny atd., na důchodový systém, zdravotnictví, školství, daně - to vše se odborů a členů bytostně dotýká! Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, není vůbec jasné, jak bude vypadat vláda, ani její směrování. Pro odbory to znamená, že první reálné poznatky o osudu výše uvedených problémů budou známy na začátku podzimu. (Pokračování na str. 3) 1

246kovakA 23.6.2006 9:19 Stránka 6

KOVÁK číslo 24 — 30. června 2006/příloha

17 864 Kč, reálná mzda o 3,5 %, a měla tak stejnou dynamiku jako mzdy ve firmách s 20 a více zaměstnanci. Reálný nárůst objemu mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě, který ovlivňuje kupní sílu domácností, dosáhl 4,3 %. Relace nominálního objemu mzdových prostředků ve vztahu k HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně mírně vzrostla o 0,2 procentního bodu na 29,3 %. Růst nominálních mezd, který se dlouhodobě zpomaluje, byl nejnižší od roku 1993 a nárůst reálných mezd byl nejpomalejší od roku 2000. Růst, který ovlivňuje především podnikatelská sféra, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství, byl pomalejší zejména v důsledku nízkého inflačního očekávání a snahy o udržení konkurenceschopnosti firem. Nejvyšší mzdy v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v odvětvovém členění podle sekcí OKEČ byly dosaženy ve finančním zprostředkování (meziroční nárůst o 5,6 % z 35 426 Kč na 37 406, tj. o 1 980 Kč) a nejnižší v ubytování a stravování (nárůst o 3,0 % z 12 998 na 13 393 Kč činí 395 Kč). Zpracovatelský průmysl doznal meziroční navýšení o 4,6 % z 17 035 Kč na 17 825 Kč, což je o 790 Kč. Za celou ČR průměrná mzda vzrostla o 5,5 % z 18 035 Kč na 19 030 Kč, tj. o 995 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace se podle propočtu MPO meziročně zvýšila o 0,5 procentního bodu na 29,4 %. V podrobnějším odvětvovém členění podle oddílů OKEČ byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (44 857 Kč) s nejvyšším meziročním nárůstem 15,4 % a nejnižší mzdy ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 448 Kč), což je téměř čtvrtina mzdy zaměstnanců s nejvyšší mzdou. Meziročně se tak rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v uvedených odvětvích zvýšil o 5780 Kč na 34 409 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná měsíční nominální mzda vyplácena v Praze (23 945 Kč) s nejvyšším meziročním nárůstem 6,7 % a nejnižší v Karlovarském kraji (15 986 Kč) s nejpomalejším meziročním růstem o 3,7 %. Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 936 Kč na 7959 Kč.

3. Cenová politika Cenová hladina se stabilizovala na nízké úrovni, o čemž svědčí vývoj míry inflace spotřebitelských cen. Její hodnota 1,9 % byla v dlouhodobém srovnání třetí nejnižší od roku 1990 (v roce 2004 byla 2,8 %) a potvrdila tak nízkoinflační prostředí v domácí ekonomice a lepší výsledek ve srovnání s průměrem zemí EU. Spotřebitelské ceny, po výrazném zpomalení meziročního růstu v 1. polovině roku, od června zrychlovaly až na roční maximum v říjnu (2,6 %), a to zejména v reakci na růst regulovaných cen plynu a tepla. V prosinci se pak inflace meziročním růstem (o 2,2 %) přiblížila hodnotám počátku roku 2004. Dynamika růstu cen průmyslových výrobců v roce 2005 značně zeslabovala až na téměř polovinu (meziročně v průměru na 3,0 %), a to zejména vlivem zpomalení růstu cen v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků (na 16,4 %) a snižování růstu cen v sekci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (na 6,8 %). Zdražily naopak domácí energetické zdroje ceny uhlí, lignitu a rašeliny (v průměru o 17,3 %) a v navazujícím odvětví ceny elektřiny, plynu a vody (v průměru o 7,2 %). Nákladové tlaky na zvyšování cenové hladiny byly mírné a rychlý hospodářský růst nepůsobil negativně na cenovou úroveň. Přispěl k tomu také pomalejší mzdový vývoj (nominální mzdy se meziročně zvýšily o 5,5 %), zejména v důsledku snahy firem o udržení konkurenceschopnosti. Na zvýšení cenové hladiny o 1,9 % se v roce 2005 nejvíce podílely: ● ceny bydlení, zejména voda, energie a paliva (1,1 procentního bodu) ● ceny stravování a ubytování (0,4 procentního bodu) ● v oddílech pošty a telekomunikace, rekreace a kultura (shodně po 0,2 procentního bodu) ● v oddílech alkoholické nápoje a tabák, zdraví, doprava, ostatní služby a služby (po 0,1 procentního bodu). Naopak protiinflačně působily: ● ceny v oddílech odívání a obuv (-0,2 procentního bodu) ● ceny potravin a nealkoholických nápojů a oddíl bytové vybavení a zařízení domácností (po -0,1 procentního bodu). IV

Průmyslová produkce rostla již šestým rokem v řadě, i když zpomalila na 5,7 % (v původní metodice). Pokračovaly strukturální změny zpracovatelského průmyslu, které souvisely se vstupem dalších investorů ze zahraničí a náběhem nových výrobních kapacit, zejména v automobilovém průmyslu. Rozvíjely se také výrobní kapacity pro výrobu komponentů a náhradních dílů spojených s automobilovým průmyslem a došlo k oživení tradičního strojírenství. Současně růst technologické úrovně výroby byl doprovázen nárůstem produktivity práce a zvýšením konkurenceschopnosti, která umožnila vyrovnat se s posilováním koruny. Vývoj zpracovatelského průmyslu tak významně přispěl nejen k růstu vývozu zboží, ale také umožnil realizovat některé subdodávky pro domácí výrobu, čímž snížil nároky na dovoz.

4. Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) Meziročně se zlepšily - zejména zásluhou 4. čtvrtletí 2005, kdy nadprůměrně rostla účetní přidaná hodnota a hrubý zisk. Většina tokových ukazatelů však za rok 2005 ve srovnání s rokem 2004 rostla pomaleji, hrubý zisk mírně klesl. Výsledky nefinanční sféry ovlivnil svou vahou průmysl, s téměř 60% podílem na celkových výnosech a nákladech nefinanční sféry. Vybrané finanční ukazatele, které byly výrazně pozitivně ovlivněny vývojem ve 4. čtvrtletí 2005, zaznamenaly následující meziroční vývoj: ● prohloubení předstihu růstu výkonové spotřeby (10,1 %) před růstem výkonů (8,8 %) se odrazilo ve zpomalení růstu účetní přidané hodnoty; ● účetní přidaná hodnota zpomalila meziroční růst z 11,2 % na 5,5 %. Nejvíce vzrostla v podnikatelských službách (o 27,6 %), dále ve stavebnictví (o 7,1 %), v obchodě (o 6,8 %), v průmyslu (o 5,4 %), v dopravě, skladování a spojích (o 1,1 %) a v ostatních službách (o 1,6 %). Klesla v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 5,3 %) a v ubytování a stravování (o 1,3 %). Mimořádný růst účetní přidané hodnoty ve 4. čtvrtletí 2005 (meziročně o 10,6 %) se týkal většiny odvětví nefinanční sféry, například v průmyslu vzrostla o 10,4 %; ● produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b. c.) zpomalila růst z 11,4 % v roce 2004 na 4,2 %, při růstu zaměstnanosti o 1,3 % a dosáhla zhruba 637 000 Kč/1 zaměstnanec. Průmysl si tak zachovává její nejvyšší úroveň, která byla o více než 11 % nad průměrem nefinanční sféry. Zaměstnanost nefinanční sféry meziročně vzrostla o 1,1 % při růstu ve většině odvětví (s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybolovu a dopravy, skladování a spojů). Údaje o zaměstnanosti zahrnují nejen kmenové zaměstnance, přičemž některé firmy (hlavně v průmyslu) využívají i služeb zaměstnaneckých agentur, čímž údaje o produktivitě práce vykazují určitou nepřesnost; ● hrubý zisk klesl o 0,3 % na více než 262 miliardy Kč. Nejvíce klesl v ubytování a stravování (o 46,8 %), dále v ostatních službách (o 20,3 %), v dopravě, skladování a spojích (o 14,4 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 12,7 %). Jeho růst zaznamenala jen tři odvětví: podnikatelské služby (o 34,4 %) na cca 8 miliard Kč, stavebnictví (o 16,2 %) na zhruba 11 miliard Kč a průmysl (o 3,5 %) na 186 miliardy Kč. Počet ztrátových organizací vzrostl o 19,5 % (na 1017 podniků), jejich ztráta o 47,2 % na téměř 46 miliard Kč; ● celkové výnosy rostly pomaleji (8,5 %) než celkové náklady (9,0 %), z nich největší položka - výkonová spotřeba - vzrostla o 10,1 %, její podíl o 0,5 procentního bodu na 53,7 %; ● rentabilita vlastního kapitálu klesla o 1,1 procentního bodu na 12,7 %, zhoršila se ve všech odvětvích kromě stavebnictví a podnikatelských služeb; ● zásoby zpomalily meziroční růst z 8,6 % na 4,3 %, při růstu zásob vlastní výroby o 14,7 % a zásob zboží o 3,7 %, zatímco zásoby materiálu klesly o 5,5 %. Na zpomalení růstu měl hlavní vliv průmysl, kde meziročně vzrostly o 3,5 %. Obrátka zásob se zrychlila o 1,3 dne na 32,3 dne; ● návrhy na konkurs a vyrovnání vzrostly o 6,6 % na 3882, když v předchozích letech klesaly. Prohlášené konkursy pokračovaly v poklesu, meziročně o 14,2 % na 1236. Počet vyřízených konkursních řízení se zvýšil o 1,9 % na 4870. V příštím čísle bude seriál pokračovat vývojem vybraných produkčních charakteristik za průmysl celkem a za zpracovatelský průmysl. (Pokračování příště)


VÝDAJE NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ROCE 2005 Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2005 vyplaceno 32,9 miliardy Kč, což v podstatě znamená pouhé zachování objemu z roku 2004 (32,7 miliardy Kč), a to i přes zvýšení životního minima od ledna 2005*). Podíl dávek státní sociální podpory na HDP se snížil z 1,26 % v roce 2003 na 1,18 % v roce 2004 (při dodatečném započítání jednorázového příspěvku činí relace 1,3 %). Ani v roce 2005 se další pokles podílu již nepodařilo zastavit, dávky představovaly 1,13 % HDP. *) Poznámka: Některé statistické zdroje zahrnují V důsledku těchto vlivů pobíralo přídavek na dítě v roce 2005 pouze do celkových výdajů za rok 2004 i prostředky vy- 75,7 % všech nezaopatřených dětí v ČR, zatímco v letech 1999 - 2000 placené v podobě jednorázového příspěvku, který v červnu 2004 dostalo to bylo ještě 85 %. každé dítě pobírající přídavek na dítě jako kompenzaci skokového zvýČerpání přídavku na dítě je ovlivněno rozdílnou úrovní mezd v rešení daně z přidané hodnoty u některých komodit a služeb. Na příspě- gionech, stejně jako úrovní nezaměstnanosti. Tradičně nejnižší míra vek bylo celkem vyplaceno 3,87 miliardy Kč. Díky obdobnému charak- čerpání přídavku je zaznamenávána v Praze (48 % všech dětí), teru dávky i okruhu příjemců lze tyto prostředky k celkovým výdajům všechny ostatní kraje s výjimkou Středočeského a Plzeňského kraje na systém zařadit, přestože do něho přímo nepatří. V tomto případě by vykazují nadprůměrné čerpání. Nejvíce dětí pobírá přídavek v Moravcelkové výdaje dosáhly částky 36,8 miliardy Kč. skoslezském, Olomouckém a Ústeckém kraji. Hlavním důvodem uvedeného poklesu je neustálé vytěsňování roPřídavek v nejvyšší výměře v roce 2005 pobíralo 532 400 dětí din z pobírání sociálních dávek. To je způsobeno rychlejším vývojem (29 %), 653 700 dětí (36 %) dostávalo základní a 625 900 dětí (35 %) příjmů, které ovlivňují nárok na dávky i jejich výši, před vývojem ži- snížený přídavek. Průměrná měsíční výše přídavku na dítě činila votního minima. Navíc k tomu přispěla i skutečnost, že od roku 2004 517 Kč, což bylo i přes zvýšení životního minima od 1. ledna 2005 nese při posuzování nároku na testované sociální dávky osob samostatně patrně méně než v roce 2004 (519 Kč). výdělečně činných (OSVČ) nově vychází z minimálního příjmu na Výdaje na sociální příplatek se od roku 1998, kdy činily 6,3 miliardy úrovni 50 % průměrné mzdy (namísto životního minima). Od září Kč, neustále snižují. V roce 2005 bylo vyplaceno pouze 4,8 miliardy Kč, 2004 byl dále zrušen příspěvek na dopravu, který nahradilo zvýhod- což bylo o 483 miliónů Kč méně než v přecházejícím roce. Příčinou poněné žákovské a studentské jízdné. Všechny tyto faktory negativně klesu bylo další snížení průměrného počtu příjemců - téměř o 41 000, ovlivnily vývoj objemu prostředků, které stát rodinám s dětmi vyplatil. což bylo vedle růstu mezd způsobeno i změnou zápočtu minimálního Naopak značný nárůst zaznamenal rodičovský příspěvek, na který příjmu pro OSVČ. Příplatek pobíralo v roce 2005 665 000 dětí, což bylo v roce 2005 vyplaceno 12,6 miliardy Kč, tj. meziročně o 2,2 mili- představuje 28 % všech závislých dětí. Jeho regionální diferenciace je ardy Kč více. Bylo to v důsledku zmírnění podmínek pro jeho nárok, výrazně ovlivněna nejen mzdovou úrovní, ale zejména úrovní nezakteré bylo v posledním období provedeno. V důsledku zrušení limitu městnanosti. Nejmenší podíl dětí se sociálním příplatkem vykazuje možného přivýdělku při pobírání příspěvku se rozšířil počet příjemců dlouhodobě Praha (necelých 12 %), naopak nejvyšší podíl již tradičně příspěvku a současně byl od května 2004 zvýšen koeficient pro jeho přísluší Ústeckému (36 %) a Moravskoslezskému a Karlovarskému výpočet z 1,1 na 1,54. Podíl výdajů vynaložených na výplatu příspěvku kraji (oba cca 30 %). na celkovém objemu dávek státní sociální podpory v důsledku toho Příspěvek na bydlení pobíralo v roce 2005 v průměru 262 000 domeziročně vzrostl z 32 % na 38 % a rodičovský příspěvek se v loňském mácností, jejichž příjem byl nižší než 1,6 násobek životního minima. To roce poprvé stal objemově nejvýznamnější dávkou (= první největší však bylo téměř o 15 % méně než v předcházejícím roce. I tuto dávku podíl). Počet příjemců příspěvku vzrostl v roce 2005 na 292 600 osob, ovlivnil na jedné straně nový koncept minimálního příjmu OSVČ, na tj. o 15 000 více než v roce 2004. druhé straně růst mezd obecně. Výraznější valorizace částek životního Druhý největší podíl (34 %) byl vydán na přídavek na dítě. V roce minima určených na domácnost od ledna 2005 ovlivnila průměrnou 2005 činily výdaje na přídavek 11,2 miliardy Kč, což je nominálně té- výši vypláceného příspěvku - meziročně vzrostl o cca 14 %. Celkem měř o 600 miliónů Kč méně než v roce předcházejícím. Vedle demo- bylo na příspěvek na bydlení vyplaceno 2,5 miliardy Kč, tj. meziročně grafických vlivů se v přídavku plně projevilo postupné vytěsňování ro- téměř o 4 % méně. din z jeho pobírání. Meziročně se snížil počet příjemců přídavku Dávky státní sociální podpory (v miliónech Kč): o 89 000 závislých dětí a činil již pouze 1,805 miliónu (v letech 2000 2003 pobíralo přídavek okolo 2 miliónů dětí). 1996 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Na tuto dávku mají nárok děti v rodinách s příjmem do trojnásobku Přídavek na dítě 11 124 11 493 12 748 12 799 13 353 12 519 11 790 11 195 Sociální příplatek 5 691 6 273 6 199 6 041 6 271 5 822 5 262 4 779 životního minima. Čtyřčlenné rodině Příspěvek na bydlení 677 1 367 2 518 2 699 3 028 2 835 2 548 2 459 se dvěma dětmi ve věku 10 - 15 let byl Rodičovský příspěvek 7 354 7 780 7 691 7 701 8 022 7 964 10 425 12 627 po většinu roku 2005 přídavek vypláZaopatřovací příspěvek 33 23 15 14 14 8 3 0 cen, pokud její čistý příjem v roce Dávky pěstounské péče 144 233 339 366 395 407 427 467 2003 nepřesáhl částku 37 200 Kč měPorodné 483 563 581 616 791 807 832 895 síčně (od října 2005 se pak posuzoPohřebné 347 519 540 528 529 549 525 533 valy příjmy za rok 2004). Znamená to, Příspěvek na dopravu 839 947 10 451 1 731 2 981 267 856 0 že na přídavek neměla v loňském Příspěvek na teplo 0 277 106 0 0 0 0 0 Příspěvek na nájemné 0 163 73 6 0 0 0 0 roce nárok rodina, pokud rodiče Ostatní dávky 1 625 1 0 0 0 0 0 0 v roce 2003 pracovali za mzdu vyšší Celkem 28 314 29 637 31 855 31 942 33 700 32 178 32 730 32 954 než 1,4 násobek průměrné v národPodíl na HDP (v %) 1,71 1,51 1,48 1,38 1,40 1,26 1,18**) 1,13 ním hospodářství. Přitom v roce 1996, kdy byl systém zaveden, byl přídavek **) bez jednorázového příspěvku vyplaceného v červnu 2004 této rodině vyplácen zhruba do úrovně dvojnásobku průměrné mzdy.

I

246kovakA 23.6.2006 9:18 Stránka 4



DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ROCE 2005

EKONOMIKA ROKU 2005 (I.)

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO

Dávky nemocenského pojištění jsou vedle důchodů druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. Jejich vývoj v posledních dvou letech výrazně ovlivnila reforma veřejných rozpočtů.

Ať se nám to líbí, či nikoli, ekonomika národního hospodářství našeho státu bezprostředně ovlivňuje svým dílem i kolektivní vyjednávání na podnikové i vyšší úrovni. Zaměstnavatelé se čím dál častěji odvolávají na vývoj ekonomických ukazatelů na celostátní, regionální nebo resortní úrovni. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v minulém měsíci zveřejnilo Analýzu vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2005. Materiál rozpracovaný do podmínek kovoprůmyslu předkládáme pro potřeby především vyjednávacích skupin a sekcí. Rok 2005 byl opět příznivý, ale jeho konečné výsledky byly ovlivněny zejména růstem ekonomiky ve 4. čtvrtletí. Proto analýza vývoje podle jednotlivých oborů (OKEČ) bude zvláště zaměřena na vývoj od počátku roku po jednotlivých čtvrtletích.

V roce 2004 bylo na dávky vydáno 29,6 miliardy Kč (bez bylo o 1 procentní bod vyšší než mužů. Stejně tak pracovní neozbrojených složek), což bylo v porovnání s rokem 2003 o 4,7 mi- schopnost žen trvala v průměru o 2 dny déle než u mužů. Nejvyšší liardy Kč méně (o 13,8 %). Nemocenské pojištění se tak po čtyř- procento pracovní neschopnosti žen vykázal Zlínský kraj, mužů letém období ztráty v roce 2004 opět ocitlo v přebytku, příjmy pak Moravskoslezský kraj. byly o 6 miliard Kč vyšší než výdaje. Hluboký pokles objemu nePrůměrná denní výše nemocenského v podstatě nedoznala mocenských dávek byl způsoben zejména restriktivními opatře- žádné změny. V roce 2005 činila 260 Kč denně, což bylo pouze ními provedenými od 1. ledna 2004. Díky nim se sazba nemocen- o 6 Kč více než v roce 2004. Její stagnace dokládá vliv restriktivského v prvních 3 dnech nemoci snížila z 50 % na 25 %, současně ních opatření přijatých v rámci veřejných financí, které eliminose zvýšila redukce denního vyměřovacího základu pro výpočet valy meziroční růst příjmů, z nichž je nemocenské vypočítáváno. nemocenského v prvních 14 dnech nemoci. Navíc byly redukční Pozitivní vývoj naopak zaznamenala peněžitá pomoc v mateřhranice až do roku 2005 zmraženy a současně se prodloužilo roz- ství. I v loňském roce pokračoval značný nárůst prostředků vyhodné období pro zjištění denního vyměřovacího základu. Tato daných na tuto dávku, větší počet narozených dětí přinesl zvýšení opatření vedla k výraznému snížení úrovně nemocenského. V dů- objemu výdajů o 11 procent. Více bylo vyplaceno i v podobě podsledku toho se v roce 2004 snížil počet nově hlášených případů pory při ošetřování člena rodiny, objem prostředků se zvýšil pracovní neschopnosti o 25 % a procento pracovní neschopnosti o 12 procent. kleslo na 5,86 % (o 0,95 procentního bodu). Průměrná doba trI přes uvedený nárůst výdajů vznikl v roce 2005 v oblasti nevání 1 pracovní neschopnosti se naopak prodloužila o 4,3 dne na mocenského pojištění (bez ozbrojených složek) přebytek ve výši 34,8 kalendářního dne jako důsledek výrazného omezení využí- necelých 6 miliard Kč. vání krátkodobých pracovních neschopností. Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění: Reforma veřejných financí neovlivnila peněžitou pomoc v mateřství. V roce 2004 tak byl zaznamenán značný meziroční přírůstek vý1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dajů - díky většímu počtu narozených dětí se zvýšil objem vynaložených prostředků o 9,3 Průměrné procento procenta. pracovní neschopnosti 5,8 6,0 6,5 6,7 6,8 6,8 5,9 6,13 V roce 2005 bylo na nemocenských dávkách vyplaceno 31,7 miliardy Kč, tj. o 2,1 miliardy Kč více než v roce 2004. Hlavní příčinou zvý- Počet případů PN/100 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 61,6 68,2 šení byl nárůst nemocnosti počátkem roku nemocen. pojištěných 79,2 v důsledku chřipkové epidemie. Průměrné procento pracovní neschopnosti vzrostlo o 0,27 procentního bodu na 6,13 % a o jeden den se zvýšil průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na 1 pojištěnce (z 21,4 dne na 22,4 dne). Naopak vlivem většího počtu krátkodobých respiračních onemocnění se zkrátila průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti z 34,8 na 32,8 dne. Nemocnost je dlouhodobě značně regionálně diferencována a lze vysledovat vazbu na mzdovou úroveň v krajích, případně i na situaci na trhu práce. Nejnižší průměrná pracovní neschopnost byla v roce 2005 zaznamenána v Praze a Středočeském kraji, které vykazují nízkou nezaměstnanost a nejvyšší mzdy. Praha měla také nejnižší průměrnou dobu trvání 1 pracovní neschopnosti. Naopak nejvyšší nemocnost vykázaly Moravskoslezský a Zlínský kraj. Největší meziroční nárůst procenta pracovní neschopnosti byl zaznamenán v Jihočeském a Plzeňském kraji, i přesto se však nemocnost v těchto oblastech pohybovala nepříliš vysoko nad republikovým průměrem. Z genderového hlediska byli v roce 2005 častěji nemocní muži, ženy však celkově strávily na pracovní neschopnosti více dní. Průměrné procento pracovní neschopnosti žen tak II

Průměrná doba trvání 1 prac. neschopnosti

26,8

26,1

28,0

28,6

30,8

30,5

34,8

32,8

Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění: Výdaje (mil. Kč) Rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Příjmy1) (mil. Kč)

nemocenské

POČR2)

14 133 17 064 19 604 20 992 23 383 24 660 25 455 26 924 29 321 31 419 33 044 35 632 37 520

9 665 13 598 15 416 17 662 16 959 15 733 16 434 23 653 25 574 28 222 29 523 24 704 26 258

656 835 894 927 864 766 696 785 957 893 1 004 730 819

Peněž. pomoc v mateřství 1 623 1 732 1 722 1 811 1 963 2 028 2 151 2 760 3 047 3 487 3 774 4 123 4 579

pouze vybrané pojistné (bez penále, pokut, přirážek) 2) podpora při ošetřování člena rodiny 1)

Rozdíl = Vyrovnápříjmy vací Celkem výdaje příspěvek 18 17 18 9 8 7 6 8 7 7 6 5 4

11 961 16 173 18 050 20 410 19 794 18 533 19 287 27 205 29 585 32 609 34 307 29 563 31 660

2 172 891 1 554 582 3 590 6 127 6 168 -281 -264 -1 190 -1 263 6 069 5 860

Z materiálu „Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2005“ vyjímáme nejprve pasáže týkající se vývoje makroekonomických ukazatelů, v další části bude pozornost zaměřena na vývoj v průmyslu a zpracovatelském průmyslu se zaměřením pouze na odvětví kovoprůmyslu. Do šetření je zařazena pro informaci i subsekce DH - výroba pryžových a plastových výrobků, neboť jde o jednoho z nejvýznamnějších dodavatelů do automobilového a elektrotechnického průmyslu.

A) MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ 1. Výkonnost ekonomiky V roce 2005 pokračovaly ve vývoji české ekonomiky příznivé tendence. Jejich nejvýznamnějším projevem byla akcelerace růstu hrubého domácího produktu (HDP), který vrostl meziročně o 6,0 % (v roce 2004 bylo dosaženo růstu 4,7 %), což představuje rekordní výsledek v historii samostatné České republiky. Trend zrychlení růstové dynamiky se prosazoval také v průběhu roku. Zatímco v 1. čtvrtletí ekonomika vzrostla o 5,3 %, vývoj kulminoval ve 4. čtvrtletí 2005 růstem o 6,9 %. Česká ekonomika se zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky a její výkonnostní mezera se proti průměru EU dále zúžila. HDP na 1 obyvatele (v paritě kupní síly) v ČR dosáhl v roce 2005 již cca 73 % EU-25 (podle odhadu Eurostatu). Hlavním zdrojem růstu české ekonomiky se stal zahraniční obchod. Tempo jeho celkového obratu se sice zpomalilo, současně se však zvýraznil předstih růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb (ve s. c.) vzrostl o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %) a dovoz o 4,8 % (v roce 2004 o 18,4 %), a to především vlivem rychlejšího vývoje v obchodu se zbožím. Významný podíl na výsledcích zahraničního obchodu měl zpracovatelský průmysl. Na straně vývozu se společně s růstem jeho konkurenceschopnosti projevil zejména náběh nových výrobních kapacit, a to především v automobilovém průmyslu a ve výrobě elektrických strojů a přístrojů. Současně ke zlepšení obchodní bilance vedla skutečnost, že nároky na dovoz byly snižovány subdodávkami z domácí produkce. Zahraniční obchod se zbožím (v b. c.) poprvé od roku 1993 dokázal vytvořit kladné saldo, a to ve výši mírně přes 40 miliard Kč (meziroční zlepšení o 67 miliard Kč). V důsledku poklesu vývozních cen a mírného růstu dovozních cen bylo tohoto výsledku dosaženo při zhoršení směnné relace na 98,3 %. Cenový vývoj tak měl negativní dopad na obchodní bilanci v rozsahu 46 miliard Kč. Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj obchodní bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (přebytek 217 miliard Kč), jehož podíl na celkovém vývozu se zvýšil na 51 %. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v b. c.) vzrostl podíl průmyslu celkem z 31,6 % v roce 2004 na 31,8 % v roce 2005, ale v jeho rámci se meziročně snížil podíl zpracovatelského průmyslu z 26,4 % na 26,1 %. Národohospodářská produktivita práce (HDP na pracovníka) vzrostla meziročně o 5,1 %, když v roce 2004 se navýšila o 4,6 %. Její růst v průběhu roku 2005 zrychloval a ve 4. čtvrtletí dosáhl 5,5 %.

2. Trh práce Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, vzrostl o více než 29 000, tj. o 0,7 %, na téměř 4 milióny osob, a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry

s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zvýšil o 27 000 (o 0,8 %) na necelé 3,226 miliónu osob. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti byl v zahraničních firmách, a sice o 12,6 %, tj. asi o 60 000, na 539 000 osob, kde v roce 2005 už pracovalo 16,7 % všech zaměstnanců. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, po dvou letech poklesu, meziročně vzrostl, podle výběrového šetření ČSÚ, o více než 57 000 osob, tj. o 1,2 %, na 4,764 miliónu osob. Zaměstnanost meziročně vzrostla v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 36 000 na 1,88 miliónu osob, s nárůstem jejího podílu na celkové zaměstnanosti o 0,3 bodu na 39,5 %, a v terciárním sektoru (služby) vzrostla o 34 000 na 2,693 miliónu osob, při nezměněném podílu 56,5 %. Naopak v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) počet pracovníků klesl o 13 000 na 190 000 (meziroční pokles o 0,3 bodu na 4 % celkové zaměstnanosti). V průmyslu celkem zaměstnanost vzrostla o 13 000 osob, což je o 0,9 % více než v roce 2004. V roce 2005 zde pracovalo 1,422 miliónu osob. Ve zpracovatelském průmyslu meziroční nárůst představoval 22 000, tj. 1,7 %, na 1,296 miliónu osob. Na zvýšení počtu pracovníků podle postavení v hlavním zaměstnání měl vliv zejména meziroční nárůst počtu zaměstnanců o více než 89 000 na 3,98 miliónu, tj. na 83,5 % (v roce 2004 82,7 %). Počet podnikatelů včetně rodinných příslušníků poklesl o 29 000 na 763 000 osob , tj. o 3,6 %, a jejich podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl 16 %, tj. o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Úbytek pracovníků podnikatelské sféry, který se projevuje od roku 2004, ovlivňuje konkurence velkých firem, restrukturalizace ekonomiky a dopady reformy veřejných financí. Průměrná roční míra registrované nezaměstnanosti, poprvé od roku 2000, meziročně poklesla, a to o 0,2 bodu na 9 %. Důvodem tohoto příznivého vývoje byla zejména vyšší dynamika růstu ekonomiky i užití nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V průběhu roku se míra nezaměstnanosti, včetně sezónních výkyvů, snižovala a k 31. 12. dosáhla 8,9 %, tj. o 0,6 bodu méně než před rokem. Míra registrované nezaměstnanosti žen činila 10,5 % (před rokem 10,9 %). Podle krajů vykázaly k 31. 12. nejvyšší míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (15,4 %) a Moravskoslezský (14,2 %). Míru nezaměstnanosti nad 10 % vykázaly dále kraje Jihomoravský, Karlovarský a Olomoucký. Nejnižší byla v Praze (3,2 %). Míra nezaměstnanosti meziročně nejvíce poklesla v Moravskoslezském kraji (o 1,5 bodu). Podle okresů byla koncem roku dosažena nejvyšší míra nezaměstnanosti v okresech Most (21,2 %) a Karviná (18,6 %) a naopak nejnižší byla v okresech Praha-východ (2,5 %) a Prahazápad (2,6 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti, podle propočtu MPO, meziročně vzrostl o 0,8 procentního bodu na 42,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla o 5,5 % na 19 030 Kč a reálná mzda přepočtená indexem spotřebitelských cen se zvýšila o 3,5 %. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 19 053 Kč, při meziročním zvýšení o 5,2 %, reálně o 3,2 % a v nepodnikatelské sféře 18 954 Kč, při nárůstu nominální mzdy o 6,7 % a reálně o 4,7 %., a reálná mzda 3,5 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla rovněž o 5,5 % na III

246kovakA 23.6.2006 9:18 Stránka 4



DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ROCE 2005

EKONOMIKA ROKU 2005 (I.)

Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Ing. RUDOLF HORÁK, úsek odborové politiky OS KOVO

Dávky nemocenského pojištění jsou vedle důchodů druhou nejvýznamnější složkou sociálních příjmů domácností. Jejich vývoj v posledních dvou letech výrazně ovlivnila reforma veřejných rozpočtů.

Ať se nám to líbí, či nikoli, ekonomika národního hospodářství našeho státu bezprostředně ovlivňuje svým dílem i kolektivní vyjednávání na podnikové i vyšší úrovni. Zaměstnavatelé se čím dál častěji odvolávají na vývoj ekonomických ukazatelů na celostátní, regionální nebo resortní úrovni. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v minulém měsíci zveřejnilo Analýzu vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2005. Materiál rozpracovaný do podmínek kovoprůmyslu předkládáme pro potřeby především vyjednávacích skupin a sekcí. Rok 2005 byl opět příznivý, ale jeho konečné výsledky byly ovlivněny zejména růstem ekonomiky ve 4. čtvrtletí. Proto analýza vývoje podle jednotlivých oborů (OKEČ) bude zvláště zaměřena na vývoj od počátku roku po jednotlivých čtvrtletích.

V roce 2004 bylo na dávky vydáno 29,6 miliardy Kč (bez bylo o 1 procentní bod vyšší než mužů. Stejně tak pracovní neozbrojených složek), což bylo v porovnání s rokem 2003 o 4,7 mi- schopnost žen trvala v průměru o 2 dny déle než u mužů. Nejvyšší liardy Kč méně (o 13,8 %). Nemocenské pojištění se tak po čtyř- procento pracovní neschopnosti žen vykázal Zlínský kraj, mužů letém období ztráty v roce 2004 opět ocitlo v přebytku, příjmy pak Moravskoslezský kraj. byly o 6 miliard Kč vyšší než výdaje. Hluboký pokles objemu nePrůměrná denní výše nemocenského v podstatě nedoznala mocenských dávek byl způsoben zejména restriktivními opatře- žádné změny. V roce 2005 činila 260 Kč denně, což bylo pouze ními provedenými od 1. ledna 2004. Díky nim se sazba nemocen- o 6 Kč více než v roce 2004. Její stagnace dokládá vliv restriktivského v prvních 3 dnech nemoci snížila z 50 % na 25 %, současně ních opatření přijatých v rámci veřejných financí, které eliminose zvýšila redukce denního vyměřovacího základu pro výpočet valy meziroční růst příjmů, z nichž je nemocenské vypočítáváno. nemocenského v prvních 14 dnech nemoci. Navíc byly redukční Pozitivní vývoj naopak zaznamenala peněžitá pomoc v mateřhranice až do roku 2005 zmraženy a současně se prodloužilo roz- ství. I v loňském roce pokračoval značný nárůst prostředků vyhodné období pro zjištění denního vyměřovacího základu. Tato daných na tuto dávku, větší počet narozených dětí přinesl zvýšení opatření vedla k výraznému snížení úrovně nemocenského. V dů- objemu výdajů o 11 procent. Více bylo vyplaceno i v podobě podsledku toho se v roce 2004 snížil počet nově hlášených případů pory při ošetřování člena rodiny, objem prostředků se zvýšil pracovní neschopnosti o 25 % a procento pracovní neschopnosti o 12 procent. kleslo na 5,86 % (o 0,95 procentního bodu). Průměrná doba trI přes uvedený nárůst výdajů vznikl v roce 2005 v oblasti nevání 1 pracovní neschopnosti se naopak prodloužila o 4,3 dne na mocenského pojištění (bez ozbrojených složek) přebytek ve výši 34,8 kalendářního dne jako důsledek výrazného omezení využí- necelých 6 miliard Kč. vání krátkodobých pracovních neschopností. Vývoj základních ukazatelů nemocenského pojištění: Reforma veřejných financí neovlivnila peněžitou pomoc v mateřství. V roce 2004 tak byl zaznamenán značný meziroční přírůstek vý1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dajů - díky většímu počtu narozených dětí se zvýšil objem vynaložených prostředků o 9,3 Průměrné procento procenta. pracovní neschopnosti 5,8 6,0 6,5 6,7 6,8 6,8 5,9 6,13 V roce 2005 bylo na nemocenských dávkách vyplaceno 31,7 miliardy Kč, tj. o 2,1 miliardy Kč více než v roce 2004. Hlavní příčinou zvý- Počet případů PN/100 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 61,6 68,2 šení byl nárůst nemocnosti počátkem roku nemocen. pojištěných 79,2 v důsledku chřipkové epidemie. Průměrné procento pracovní neschopnosti vzrostlo o 0,27 procentního bodu na 6,13 % a o jeden den se zvýšil průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na 1 pojištěnce (z 21,4 dne na 22,4 dne). Naopak vlivem většího počtu krátkodobých respiračních onemocnění se zkrátila průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti z 34,8 na 32,8 dne. Nemocnost je dlouhodobě značně regionálně diferencována a lze vysledovat vazbu na mzdovou úroveň v krajích, případně i na situaci na trhu práce. Nejnižší průměrná pracovní neschopnost byla v roce 2005 zaznamenána v Praze a Středočeském kraji, které vykazují nízkou nezaměstnanost a nejvyšší mzdy. Praha měla také nejnižší průměrnou dobu trvání 1 pracovní neschopnosti. Naopak nejvyšší nemocnost vykázaly Moravskoslezský a Zlínský kraj. Největší meziroční nárůst procenta pracovní neschopnosti byl zaznamenán v Jihočeském a Plzeňském kraji, i přesto se však nemocnost v těchto oblastech pohybovala nepříliš vysoko nad republikovým průměrem. Z genderového hlediska byli v roce 2005 častěji nemocní muži, ženy však celkově strávily na pracovní neschopnosti více dní. Průměrné procento pracovní neschopnosti žen tak II

Průměrná doba trvání 1 prac. neschopnosti

26,8

26,1

28,0

28,6

30,8

30,5

34,8

32,8

Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění: Výdaje (mil. Kč) Rok

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Příjmy1) (mil. Kč)

nemocenské

POČR2)

14 133 17 064 19 604 20 992 23 383 24 660 25 455 26 924 29 321 31 419 33 044 35 632 37 520

9 665 13 598 15 416 17 662 16 959 15 733 16 434 23 653 25 574 28 222 29 523 24 704 26 258

656 835 894 927 864 766 696 785 957 893 1 004 730 819

Peněž. pomoc v mateřství 1 623 1 732 1 722 1 811 1 963 2 028 2 151 2 760 3 047 3 487 3 774 4 123 4 579

pouze vybrané pojistné (bez penále, pokut, přirážek) 2) podpora při ošetřování člena rodiny 1)

Rozdíl = Vyrovnápříjmy vací Celkem výdaje příspěvek 18 17 18 9 8 7 6 8 7 7 6 5 4

11 961 16 173 18 050 20 410 19 794 18 533 19 287 27 205 29 585 32 609 34 307 29 563 31 660

2 172 891 1 554 582 3 590 6 127 6 168 -281 -264 -1 190 -1 263 6 069 5 860

Z materiálu „Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2005“ vyjímáme nejprve pasáže týkající se vývoje makroekonomických ukazatelů, v další části bude pozornost zaměřena na vývoj v průmyslu a zpracovatelském průmyslu se zaměřením pouze na odvětví kovoprůmyslu. Do šetření je zařazena pro informaci i subsekce DH - výroba pryžových a plastových výrobků, neboť jde o jednoho z nejvýznamnějších dodavatelů do automobilového a elektrotechnického průmyslu.

A) MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ 1. Výkonnost ekonomiky V roce 2005 pokračovaly ve vývoji české ekonomiky příznivé tendence. Jejich nejvýznamnějším projevem byla akcelerace růstu hrubého domácího produktu (HDP), který vrostl meziročně o 6,0 % (v roce 2004 bylo dosaženo růstu 4,7 %), což představuje rekordní výsledek v historii samostatné České republiky. Trend zrychlení růstové dynamiky se prosazoval také v průběhu roku. Zatímco v 1. čtvrtletí ekonomika vzrostla o 5,3 %, vývoj kulminoval ve 4. čtvrtletí 2005 růstem o 6,9 %. Česká ekonomika se zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky a její výkonnostní mezera se proti průměru EU dále zúžila. HDP na 1 obyvatele (v paritě kupní síly) v ČR dosáhl v roce 2005 již cca 73 % EU-25 (podle odhadu Eurostatu). Hlavním zdrojem růstu české ekonomiky se stal zahraniční obchod. Tempo jeho celkového obratu se sice zpomalilo, současně se však zvýraznil předstih růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb (ve s. c.) vzrostl o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %) a dovoz o 4,8 % (v roce 2004 o 18,4 %), a to především vlivem rychlejšího vývoje v obchodu se zbožím. Významný podíl na výsledcích zahraničního obchodu měl zpracovatelský průmysl. Na straně vývozu se společně s růstem jeho konkurenceschopnosti projevil zejména náběh nových výrobních kapacit, a to především v automobilovém průmyslu a ve výrobě elektrických strojů a přístrojů. Současně ke zlepšení obchodní bilance vedla skutečnost, že nároky na dovoz byly snižovány subdodávkami z domácí produkce. Zahraniční obchod se zbožím (v b. c.) poprvé od roku 1993 dokázal vytvořit kladné saldo, a to ve výši mírně přes 40 miliard Kč (meziroční zlepšení o 67 miliard Kč). V důsledku poklesu vývozních cen a mírného růstu dovozních cen bylo tohoto výsledku dosaženo při zhoršení směnné relace na 98,3 %. Cenový vývoj tak měl negativní dopad na obchodní bilanci v rozsahu 46 miliard Kč. Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj obchodní bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (přebytek 217 miliard Kč), jehož podíl na celkovém vývozu se zvýšil na 51 %. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v b. c.) vzrostl podíl průmyslu celkem z 31,6 % v roce 2004 na 31,8 % v roce 2005, ale v jeho rámci se meziročně snížil podíl zpracovatelského průmyslu z 26,4 % na 26,1 %. Národohospodářská produktivita práce (HDP na pracovníka) vzrostla meziročně o 5,1 %, když v roce 2004 se navýšila o 4,6 %. Její růst v průběhu roku 2005 zrychloval a ve 4. čtvrtletí dosáhl 5,5 %.

2. Trh práce Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, vzrostl o více než 29 000, tj. o 0,7 %, na téměř 4 milióny osob, a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry

s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zvýšil o 27 000 (o 0,8 %) na necelé 3,226 miliónu osob. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti byl v zahraničních firmách, a sice o 12,6 %, tj. asi o 60 000, na 539 000 osob, kde v roce 2005 už pracovalo 16,7 % všech zaměstnanců. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, po dvou letech poklesu, meziročně vzrostl, podle výběrového šetření ČSÚ, o více než 57 000 osob, tj. o 1,2 %, na 4,764 miliónu osob. Zaměstnanost meziročně vzrostla v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 36 000 na 1,88 miliónu osob, s nárůstem jejího podílu na celkové zaměstnanosti o 0,3 bodu na 39,5 %, a v terciárním sektoru (služby) vzrostla o 34 000 na 2,693 miliónu osob, při nezměněném podílu 56,5 %. Naopak v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) počet pracovníků klesl o 13 000 na 190 000 (meziroční pokles o 0,3 bodu na 4 % celkové zaměstnanosti). V průmyslu celkem zaměstnanost vzrostla o 13 000 osob, což je o 0,9 % více než v roce 2004. V roce 2005 zde pracovalo 1,422 miliónu osob. Ve zpracovatelském průmyslu meziroční nárůst představoval 22 000, tj. 1,7 %, na 1,296 miliónu osob. Na zvýšení počtu pracovníků podle postavení v hlavním zaměstnání měl vliv zejména meziroční nárůst počtu zaměstnanců o více než 89 000 na 3,98 miliónu, tj. na 83,5 % (v roce 2004 82,7 %). Počet podnikatelů včetně rodinných příslušníků poklesl o 29 000 na 763 000 osob , tj. o 3,6 %, a jejich podíl na celkové zaměstnanosti dosáhl 16 %, tj. o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Úbytek pracovníků podnikatelské sféry, který se projevuje od roku 2004, ovlivňuje konkurence velkých firem, restrukturalizace ekonomiky a dopady reformy veřejných financí. Průměrná roční míra registrované nezaměstnanosti, poprvé od roku 2000, meziročně poklesla, a to o 0,2 bodu na 9 %. Důvodem tohoto příznivého vývoje byla zejména vyšší dynamika růstu ekonomiky i užití nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V průběhu roku se míra nezaměstnanosti, včetně sezónních výkyvů, snižovala a k 31. 12. dosáhla 8,9 %, tj. o 0,6 bodu méně než před rokem. Míra registrované nezaměstnanosti žen činila 10,5 % (před rokem 10,9 %). Podle krajů vykázaly k 31. 12. nejvyšší míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (15,4 %) a Moravskoslezský (14,2 %). Míru nezaměstnanosti nad 10 % vykázaly dále kraje Jihomoravský, Karlovarský a Olomoucký. Nejnižší byla v Praze (3,2 %). Míra nezaměstnanosti meziročně nejvíce poklesla v Moravskoslezském kraji (o 1,5 bodu). Podle okresů byla koncem roku dosažena nejvyšší míra nezaměstnanosti v okresech Most (21,2 %) a Karviná (18,6 %) a naopak nejnižší byla v okresech Praha-východ (2,5 %) a Prahazápad (2,6 %). Rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy, vyjádřený podílem směrodatné odchylky na průměrné míře nezaměstnanosti, podle propočtu MPO, meziročně vzrostl o 0,8 procentního bodu na 42,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla o 5,5 % na 19 030 Kč a reálná mzda přepočtená indexem spotřebitelských cen se zvýšila o 3,5 %. V podnikatelské sféře činila nominální mzda 19 053 Kč, při meziročním zvýšení o 5,2 %, reálně o 3,2 % a v nepodnikatelské sféře 18 954 Kč, při nárůstu nominální mzdy o 6,7 % a reálně o 4,7 %., a reálná mzda 3,5 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, meziročně vzrostla rovněž o 5,5 % na III

246kovakA 23.6.2006 9:19 Stránka 6


17 864 Kč, reálná mzda o 3,5 %, a měla tak stejnou dynamiku jako mzdy ve firmách s 20 a více zaměstnanci. Reálný nárůst objemu mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů) zúčtovaných k výplatě, který ovlivňuje kupní sílu domácností, dosáhl 4,3 %. Relace nominálního objemu mzdových prostředků ve vztahu k HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) meziročně mírně vzrostla o 0,2 procentního bodu na 29,3 %. Růst nominálních mezd, který se dlouhodobě zpomaluje, byl nejnižší od roku 1993 a nárůst reálných mezd byl nejpomalejší od roku 2000. Růst, který ovlivňuje především podnikatelská sféra, jejíž zaměstnanci tvoří více než tři čtvrtiny celkového počtu zaměstnanců v národním hospodářství, byl pomalejší zejména v důsledku nízkého inflačního očekávání a snahy o udržení konkurenceschopnosti firem. Nejvyšší mzdy v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry v odvětvovém členění podle sekcí OKEČ byly dosaženy ve finančním zprostředkování (meziroční nárůst o 5,6 % z 35 426 Kč na 37 406, tj. o 1 980 Kč) a nejnižší v ubytování a stravování (nárůst o 3,0 % z 12 998 na 13 393 Kč činí 395 Kč). Zpracovatelský průmysl doznal meziroční navýšení o 4,6 % z 17 035 Kč na 17 825 Kč, což je o 790 Kč. Za celou ČR průměrná mzda vzrostla o 5,5 % z 18 035 Kč na 19 030 Kč, tj. o 995 Kč. Meziodvětvová mzdová diferenciace se podle propočtu MPO meziročně zvýšila o 0,5 procentního bodu na 29,4 %. V podrobnějším odvětvovém členění podle oddílů OKEČ byly vypláceny nejvyšší mzdy zaměstnancům v letecké dopravě (44 857 Kč) s nejvyšším meziročním nárůstem 15,4 % a nejnižší mzdy ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 448 Kč), což je téměř čtvrtina mzdy zaměstnanců s nejvyšší mzdou. Meziročně se tak rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou v uvedených odvětvích zvýšil o 5780 Kč na 34 409 Kč. V členění podle krajů byla nejvyšší průměrná měsíční nominální mzda vyplácena v Praze (23 945 Kč) s nejvyšším meziročním nárůstem 6,7 % a nejnižší v Karlovarském kraji (15 986 Kč) s nejpomalejším meziročním růstem o 3,7 %. Rozdíl mezi krajem s nejvyšší a nejnižší průměrnou mzdou meziročně vzrostl o 936 Kč na 7959 Kč.

3. Cenová politika Cenová hladina se stabilizovala na nízké úrovni, o čemž svědčí vývoj míry inflace spotřebitelských cen. Její hodnota 1,9 % byla v dlouhodobém srovnání třetí nejnižší od roku 1990 (v roce 2004 byla 2,8 %) a potvrdila tak nízkoinflační prostředí v domácí ekonomice a lepší výsledek ve srovnání s průměrem zemí EU. Spotřebitelské ceny, po výrazném zpomalení meziročního růstu v 1. polovině roku, od června zrychlovaly až na roční maximum v říjnu (2,6 %), a to zejména v reakci na růst regulovaných cen plynu a tepla. V prosinci se pak inflace meziročním růstem (o 2,2 %) přiblížila hodnotám počátku roku 2004. Dynamika růstu cen průmyslových výrobců v roce 2005 značně zeslabovala až na téměř polovinu (meziročně v průměru na 3,0 %), a to zejména vlivem zpomalení růstu cen v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků (na 16,4 %) a snižování růstu cen v sekci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (na 6,8 %). Zdražily naopak domácí energetické zdroje ceny uhlí, lignitu a rašeliny (v průměru o 17,3 %) a v navazujícím odvětví ceny elektřiny, plynu a vody (v průměru o 7,2 %). Nákladové tlaky na zvyšování cenové hladiny byly mírné a rychlý hospodářský růst nepůsobil negativně na cenovou úroveň. Přispěl k tomu také pomalejší mzdový vývoj (nominální mzdy se meziročně zvýšily o 5,5 %), zejména v důsledku snahy firem o udržení konkurenceschopnosti. Na zvýšení cenové hladiny o 1,9 % se v roce 2005 nejvíce podílely: ● ceny bydlení, zejména voda, energie a paliva (1,1 procentního bodu) ● ceny stravování a ubytování (0,4 procentního bodu) ● v oddílech pošty a telekomunikace, rekreace a kultura (shodně po 0,2 procentního bodu) ● v oddílech alkoholické nápoje a tabák, zdraví, doprava, ostatní služby a služby (po 0,1 procentního bodu). Naopak protiinflačně působily: ● ceny v oddílech odívání a obuv (-0,2 procentního bodu) ● ceny potravin a nealkoholických nápojů a oddíl bytové vybavení a zařízení domácností (po -0,1 procentního bodu). IV

Průmyslová produkce rostla již šestým rokem v řadě, i když zpomalila na 5,7 % (v původní metodice). Pokračovaly strukturální změny zpracovatelského průmyslu, které souvisely se vstupem dalších investorů ze zahraničí a náběhem nových výrobních kapacit, zejména v automobilovém průmyslu. Rozvíjely se také výrobní kapacity pro výrobu komponentů a náhradních dílů spojených s automobilovým průmyslem a došlo k oživení tradičního strojírenství. Současně růst technologické úrovně výroby byl doprovázen nárůstem produktivity práce a zvýšením konkurenceschopnosti, která umožnila vyrovnat se s posilováním koruny. Vývoj zpracovatelského průmyslu tak významně přispěl nejen k růstu vývozu zboží, ale také umožnil realizovat některé subdodávky pro domácí výrobu, čímž snížil nároky na dovoz.

4. Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) Meziročně se zlepšily - zejména zásluhou 4. čtvrtletí 2005, kdy nadprůměrně rostla účetní přidaná hodnota a hrubý zisk. Většina tokových ukazatelů však za rok 2005 ve srovnání s rokem 2004 rostla pomaleji, hrubý zisk mírně klesl. Výsledky nefinanční sféry ovlivnil svou vahou průmysl, s téměř 60% podílem na celkových výnosech a nákladech nefinanční sféry. Vybrané finanční ukazatele, které byly výrazně pozitivně ovlivněny vývojem ve 4. čtvrtletí 2005, zaznamenaly následující meziroční vývoj: ● prohloubení předstihu růstu výkonové spotřeby (10,1 %) před růstem výkonů (8,8 %) se odrazilo ve zpomalení růstu účetní přidané hodnoty; ● účetní přidaná hodnota zpomalila meziroční růst z 11,2 % na 5,5 %. Nejvíce vzrostla v podnikatelských službách (o 27,6 %), dále ve stavebnictví (o 7,1 %), v obchodě (o 6,8 %), v průmyslu (o 5,4 %), v dopravě, skladování a spojích (o 1,1 %) a v ostatních službách (o 1,6 %). Klesla v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 5,3 %) a v ubytování a stravování (o 1,3 %). Mimořádný růst účetní přidané hodnoty ve 4. čtvrtletí 2005 (meziročně o 10,6 %) se týkal většiny odvětví nefinanční sféry, například v průmyslu vzrostla o 10,4 %; ● produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b. c.) zpomalila růst z 11,4 % v roce 2004 na 4,2 %, při růstu zaměstnanosti o 1,3 % a dosáhla zhruba 637 000 Kč/1 zaměstnanec. Průmysl si tak zachovává její nejvyšší úroveň, která byla o více než 11 % nad průměrem nefinanční sféry. Zaměstnanost nefinanční sféry meziročně vzrostla o 1,1 % při růstu ve většině odvětví (s výjimkou zemědělství, lesnictví a rybolovu a dopravy, skladování a spojů). Údaje o zaměstnanosti zahrnují nejen kmenové zaměstnance, přičemž některé firmy (hlavně v průmyslu) využívají i služeb zaměstnaneckých agentur, čímž údaje o produktivitě práce vykazují určitou nepřesnost; ● hrubý zisk klesl o 0,3 % na více než 262 miliardy Kč. Nejvíce klesl v ubytování a stravování (o 46,8 %), dále v ostatních službách (o 20,3 %), v dopravě, skladování a spojích (o 14,4 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 12,7 %). Jeho růst zaznamenala jen tři odvětví: podnikatelské služby (o 34,4 %) na cca 8 miliard Kč, stavebnictví (o 16,2 %) na zhruba 11 miliard Kč a průmysl (o 3,5 %) na 186 miliardy Kč. Počet ztrátových organizací vzrostl o 19,5 % (na 1017 podniků), jejich ztráta o 47,2 % na téměř 46 miliard Kč; ● celkové výnosy rostly pomaleji (8,5 %) než celkové náklady (9,0 %), z nich největší položka - výkonová spotřeba - vzrostla o 10,1 %, její podíl o 0,5 procentního bodu na 53,7 %; ● rentabilita vlastního kapitálu klesla o 1,1 procentního bodu na 12,7 %, zhoršila se ve všech odvětvích kromě stavebnictví a podnikatelských služeb; ● zásoby zpomalily meziroční růst z 8,6 % na 4,3 %, při růstu zásob vlastní výroby o 14,7 % a zásob zboží o 3,7 %, zatímco zásoby materiálu klesly o 5,5 %. Na zpomalení růstu měl hlavní vliv průmysl, kde meziročně vzrostly o 3,5 %. Obrátka zásob se zrychlila o 1,3 dne na 32,3 dne; ● návrhy na konkurs a vyrovnání vzrostly o 6,6 % na 3882, když v předchozích letech klesaly. Prohlášené konkursy pokračovaly v poklesu, meziročně o 14,2 % na 1236. Počet vyřízených konkursních řízení se zvýšil o 1,9 % na 4870. V příštím čísle bude seriál pokračovat vývojem vybraných produkčních charakteristik za průmysl celkem a za zpracovatelský průmysl. (Pokračování příště)


VÝDAJE NA DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY V ROCE 2005 Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Na dávky státní sociální podpory bylo v roce 2005 vyplaceno 32,9 miliardy Kč, což v podstatě znamená pouhé zachování objemu z roku 2004 (32,7 miliardy Kč), a to i přes zvýšení životního minima od ledna 2005*). Podíl dávek státní sociální podpory na HDP se snížil z 1,26 % v roce 2003 na 1,18 % v roce 2004 (při dodatečném započítání jednorázového příspěvku činí relace 1,3 %). Ani v roce 2005 se další pokles podílu již nepodařilo zastavit, dávky představovaly 1,13 % HDP. *) Poznámka: Některé statistické zdroje zahrnují V důsledku těchto vlivů pobíralo přídavek na dítě v roce 2005 pouze do celkových výdajů za rok 2004 i prostředky vy- 75,7 % všech nezaopatřených dětí v ČR, zatímco v letech 1999 - 2000 placené v podobě jednorázového příspěvku, který v červnu 2004 dostalo to bylo ještě 85 %. každé dítě pobírající přídavek na dítě jako kompenzaci skokového zvýČerpání přídavku na dítě je ovlivněno rozdílnou úrovní mezd v rešení daně z přidané hodnoty u některých komodit a služeb. Na příspě- gionech, stejně jako úrovní nezaměstnanosti. Tradičně nejnižší míra vek bylo celkem vyplaceno 3,87 miliardy Kč. Díky obdobnému charak- čerpání přídavku je zaznamenávána v Praze (48 % všech dětí), teru dávky i okruhu příjemců lze tyto prostředky k celkovým výdajům všechny ostatní kraje s výjimkou Středočeského a Plzeňského kraje na systém zařadit, přestože do něho přímo nepatří. V tomto případě by vykazují nadprůměrné čerpání. Nejvíce dětí pobírá přídavek v Moravcelkové výdaje dosáhly částky 36,8 miliardy Kč. skoslezském, Olomouckém a Ústeckém kraji. Hlavním důvodem uvedeného poklesu je neustálé vytěsňování roPřídavek v nejvyšší výměře v roce 2005 pobíralo 532 400 dětí din z pobírání sociálních dávek. To je způsobeno rychlejším vývojem (29 %), 653 700 dětí (36 %) dostávalo základní a 625 900 dětí (35 %) příjmů, které ovlivňují nárok na dávky i jejich výši, před vývojem ži- snížený přídavek. Průměrná měsíční výše přídavku na dítě činila votního minima. Navíc k tomu přispěla i skutečnost, že od roku 2004 517 Kč, což bylo i přes zvýšení životního minima od 1. ledna 2005 nese při posuzování nároku na testované sociální dávky osob samostatně patrně méně než v roce 2004 (519 Kč). výdělečně činných (OSVČ) nově vychází z minimálního příjmu na Výdaje na sociální příplatek se od roku 1998, kdy činily 6,3 miliardy úrovni 50 % průměrné mzdy (namísto životního minima). Od září Kč, neustále snižují. V roce 2005 bylo vyplaceno pouze 4,8 miliardy Kč, 2004 byl dále zrušen příspěvek na dopravu, který nahradilo zvýhod- což bylo o 483 miliónů Kč méně než v přecházejícím roce. Příčinou poněné žákovské a studentské jízdné. Všechny tyto faktory negativně klesu bylo další snížení průměrného počtu příjemců - téměř o 41 000, ovlivnily vývoj objemu prostředků, které stát rodinám s dětmi vyplatil. což bylo vedle růstu mezd způsobeno i změnou zápočtu minimálního Naopak značný nárůst zaznamenal rodičovský příspěvek, na který příjmu pro OSVČ. Příplatek pobíralo v roce 2005 665 000 dětí, což bylo v roce 2005 vyplaceno 12,6 miliardy Kč, tj. meziročně o 2,2 mili- představuje 28 % všech závislých dětí. Jeho regionální diferenciace je ardy Kč více. Bylo to v důsledku zmírnění podmínek pro jeho nárok, výrazně ovlivněna nejen mzdovou úrovní, ale zejména úrovní nezakteré bylo v posledním období provedeno. V důsledku zrušení limitu městnanosti. Nejmenší podíl dětí se sociálním příplatkem vykazuje možného přivýdělku při pobírání příspěvku se rozšířil počet příjemců dlouhodobě Praha (necelých 12 %), naopak nejvyšší podíl již tradičně příspěvku a současně byl od května 2004 zvýšen koeficient pro jeho přísluší Ústeckému (36 %) a Moravskoslezskému a Karlovarskému výpočet z 1,1 na 1,54. Podíl výdajů vynaložených na výplatu příspěvku kraji (oba cca 30 %). na celkovém objemu dávek státní sociální podpory v důsledku toho Příspěvek na bydlení pobíralo v roce 2005 v průměru 262 000 domeziročně vzrostl z 32 % na 38 % a rodičovský příspěvek se v loňském mácností, jejichž příjem byl nižší než 1,6 násobek životního minima. To roce poprvé stal objemově nejvýznamnější dávkou (= první největší však bylo téměř o 15 % méně než v předcházejícím roce. I tuto dávku podíl). Počet příjemců příspěvku vzrostl v roce 2005 na 292 600 osob, ovlivnil na jedné straně nový koncept minimálního příjmu OSVČ, na tj. o 15 000 více než v roce 2004. druhé straně růst mezd obecně. Výraznější valorizace částek životního Druhý největší podíl (34 %) byl vydán na přídavek na dítě. V roce minima určených na domácnost od ledna 2005 ovlivnila průměrnou 2005 činily výdaje na přídavek 11,2 miliardy Kč, což je nominálně té- výši vypláceného příspěvku - meziročně vzrostl o cca 14 %. Celkem měř o 600 miliónů Kč méně než v roce předcházejícím. Vedle demo- bylo na příspěvek na bydlení vyplaceno 2,5 miliardy Kč, tj. meziročně grafických vlivů se v přídavku plně projevilo postupné vytěsňování ro- téměř o 4 % méně. din z jeho pobírání. Meziročně se snížil počet příjemců přídavku Dávky státní sociální podpory (v miliónech Kč): o 89 000 závislých dětí a činil již pouze 1,805 miliónu (v letech 2000 2003 pobíralo přídavek okolo 2 miliónů dětí). 1996 1998 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Na tuto dávku mají nárok děti v rodinách s příjmem do trojnásobku Přídavek na dítě 11 124 11 493 12 748 12 799 13 353 12 519 11 790 11 195 Sociální příplatek 5 691 6 273 6 199 6 041 6 271 5 822 5 262 4 779 životního minima. Čtyřčlenné rodině Příspěvek na bydlení 677 1 367 2 518 2 699 3 028 2 835 2 548 2 459 se dvěma dětmi ve věku 10 - 15 let byl Rodičovský příspěvek 7 354 7 780 7 691 7 701 8 022 7 964 10 425 12 627 po většinu roku 2005 přídavek vypláZaopatřovací příspěvek 33 23 15 14 14 8 3 0 cen, pokud její čistý příjem v roce Dávky pěstounské péče 144 233 339 366 395 407 427 467 2003 nepřesáhl částku 37 200 Kč měPorodné 483 563 581 616 791 807 832 895 síčně (od října 2005 se pak posuzoPohřebné 347 519 540 528 529 549 525 533 valy příjmy za rok 2004). Znamená to, Příspěvek na dopravu 839 947 10 451 1 731 2 981 267 856 0 že na přídavek neměla v loňském Příspěvek na teplo 0 277 106 0 0 0 0 0 Příspěvek na nájemné 0 163 73 6 0 0 0 0 roce nárok rodina, pokud rodiče Ostatní dávky 1 625 1 0 0 0 0 0 0 v roce 2003 pracovali za mzdu vyšší Celkem 28 314 29 637 31 855 31 942 33 700 32 178 32 730 32 954 než 1,4 násobek průměrné v národPodíl na HDP (v %) 1,71 1,51 1,48 1,38 1,40 1,26 1,18**) 1,13 ním hospodářství. Přitom v roce 1996, kdy byl systém zaveden, byl přídavek **) bez jednorázového příspěvku vyplaceného v červnu 2004 této rodině vyplácen zhruba do úrovně dvojnásobku průměrné mzdy.

I

Špatné je to, že se společnost

Recommend Documents