Venkovský prostor Prostor pro žití nebo dožití
Paradoxy rozvoje venkova
Radim Perlín Tato prezentace je podpořena projektem VaV MMR č WD-07-01-1 Regionální diferenciace venkovských obcí Česka: disparity a možnosti rozvoje.
Vymezení venkova Vymezení venkovských obcí x vymezení venkovských regionů Problém měřítka hodnocení Složitost administrativní a sídelní struktury Obtížná srovnatelnost v Evropě Kvalitatitivní x kvantitativní kritéria vymezení
Rurální - periferní Jaký je vztah mezi pojmy venkov a periferie?
Jaký je vztah mezi vymezením rurálních a periferních oblastí, jsou všechny periferní oblastí venkovské? A jsou venkovské oblasti periferní?
Periferie - venkov Periferie není venkov, venkov není periferie Periferie – vymezení na ose intenzity sociálně ekonomických vazeb (vymezení periferií Musil, Müller, Jančák, Chromý a kol.) Venkov – vymezení na ose velikostních kategorií sídel (obcí). urbánní
periferní
exponované
rurální
Role venkova Role venkova se historicky vyvíjí Původní funkce – výroba potravin, zemědělská výroba ztrácí svůj význam mění se paradigma rozvoje venkova, mění se reprezentanti venkova, mění se priority obyvatel venkova. Kdo je venkovan, jaké má cíle a jaké má priority?
Zemědělci jako reprezentanti venkova ORP
% priméru na obyv
% priméru na EA
Pacov
17,2
36,1
Vodňany
13,1
27,7
Kralovice
12,5
25,1
Týn nad Vltavou
12,0
27,3
Telč
11,9
25,9
Blatná
11,5
23,9
Pelhřimov
11,4
24,5
Milevsko
11,2
24,1
Dačice
11,1
24,1
Horšovský Týn
11,1
21,6
Havlíčkův Brod
11,0
23,6
Venkovské obce do 3000, SLBD 2001
Rozvoj, stabilizace, úpadek Jak je možné definovat rozvoj na venkově? Rozvoj jako zvyšování ekonomické výkonnosti, zaměstnanosti, zvyšování úrovně příjmů? Rozvoj jako posilování sociálních vazeb a vytváření sociálních sítí Rozvoj spočívající v ochraně krajiny a cenných výtvorů lidských (Trvale) udržitelný rozvoj Rozvoj jako stabilizace a nezhoršování stavu?
Typologie venkova podle Perlín, Kučera, Kučerová
Shrnutí Lze odlišit tři základní generalizované typy venkova: 1) metropolitní venkov 2) venkov v Čechách (a na Vysočině) 3) moravský venkov Plná verze článku je k dispozici v časopise Geografie 2/2010 na adrese www.geography.cz/sbornik
Pokud existují rozdílné typy venkova v Česku, pak by ale celostátní, národní rozvojové programy měly reflektovat tyto rozdílné předpoklady
regionalizace podpory venkova
Dilema funkce venkova • Zemědělská výroba – Jaké zaměstnání pro obyvatele, kteří nepracují v zemědělství, lesnictví? • Prostor pro rekreaci – Kdo bude na venkově „žít“ a kdo ho bude „užívat“? Zajistí turistický ruch práci pro venkovské obyvatele? • Prostor pro bydlení – levnější bydlení, práce ve městě; Kde budou obyvatelé „žít“? hodnota společenského, komunitního života • Prostor pro život – Odpovídá této funkci vybavenost venkovských obcí? Nabídka pracovních příležitostí? Podpora podnikání?
Cenová mapa
Ukázka cenové mapy podle serveru bezreality.cz stav 21.5. 2011, Cena v tis Kč/m2 prodej stavební parcely
Zemědělský venkov? Procentuální podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v priméru, obvody ORP, 2001
Autoři: V. Jančák, Z. Kučera
Rekreační venkov? Počet hromadných ubytovacích zařízení k roku 2008 v obcích s populační velikostní nižší než 2 000 obyvatel
Zdroj: Analýza potenciálních potřeb obcí po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Centrum EP Hradec Králové, 40 s.
Prostor pro bydlení, pro život? Procentuální podíl obcí do 2000 obyvatel podle krajů Česka s alespoň jednou vybranou službou ve správním obvodu obce k roku 2006 a 2007 Služby
kraj
Procentuální podíl obcí s alespoň 1 mateřskou školou
základní školou neúplnou
základní školou úplnou devítiletou
lékařem pro dospělé
lékařem pro děti
Středočeský
39,7
17,0
11,2
21,0
14,4
Jihočeský
32,2
12,4
10,5
20,5
16,6
Plzeňský
32,8
15,1
10,5
19,7
12,9
Karlovarský
50,5
23,8
13,3
35,2
10,5
Ústecký
48,8
15,1
14,0
27,1
13,0
Liberecký
56,3
33,9
16,9
25,7
15,3
Královéhradecký
46,4
24,7
11,1
19,3
9,1
Pardubický
45,9
22,7
12,9
14,8
12,0
Vysočina
33,4
17,1
10,0
15,0
13,4
Jihomoravský
59,1
30,3
13,4
20,0
17,6
Olomoucký
66,1
31,9
17,4
31,1
21,1
Zlínský
69,2
36,4
14,0
32,4
30,8
Moravskoslezský
77,0
41,6
21,7
38,5
26,1
CELKEM
46,3
22,2
12,6
22,0
15,7
Zdroj: Analýza potenciálních potřeb obcí po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. Centrum EP Hradec Králové, 40 s.
Nové paradigma venkova Původní role venkova – zemědělství a výroba potravin ztratila význam Malý počet ekonomicky aktivních v zemědělství Jaká je nová funkce venkova? Bydlení Nezemědělské ekonomické činnosti Sociální sítě
Směřuje podpora k zajištění nových funkcí venkova?
Nové paradigma venkova podle OECD Starý přístup
Nový přístup
Vyrovnávání, příjmy farmářů, konkurenceschopnost farem
Konkurenceschopnost venkova, ocenění lokálních výhod, využití nevyužívaných zdrojů
Hlavní sektory
Zemědělství
Různé sektory ekonomiky, venkovská turistika, řemeslná výroba, informační technologie, průmysl apod.
Hlavní nástroje
Dotace
Investice
Národní vlády, farmáři
Všechny úrovně veřejné správy, rozdílní lokální aktéři (veřejný , privátní, neziskový sektor)
Cíle
Klíčoví aktéři
The New Rural Paradigm, OECD 2006
Budoucnost podpory venkova Je podpora venkova součást regionální politiky EU (do 2006) nebo součást Společné zemědělské politiky EU (2007–2013)? Regionální politika: přirozená forma podpory, ale po roce 2013 pouze vymezené regiony; podpora pro velké projekty a nikoliv pro malé dílčí akce; obtížná soutěž s městy a jinými velkými aktéry regionálního rozvoje; širší záběr podporovaných činností Společná zemědělská politika – II. pilíř: možnost posílení rozvoje venkova, ale vždy větší důraz na rozvoj zemědělského podnikání nebo nezemědělského podnikání zemědělců než rozvoj venkova (viz rozdělení prostředků v současném PRV mezi osu I, II a III, IV); není omezení dané úrovní HDP (75 % prům. EU); pravděpodobně vyšší objem prostředků Rozhodnutí o formě podpory pro venkov v dalším programovacím období (2014–2020) určí rozsah a charakter podpory venkova
Forma a charakter podpory pro rozvoj venkova Je nutné venkov podporovat? Pokud ANO, tak je venkov definován ) • územní vymezení, • vymezení podle velikostních kategorií obcí, • vymezení podle typických činností na venkově (kterých?) Jaké jsou priority rozvoje venkova? • venkovanů – obyvatel venkova • státu, státní správy, • zemědělců, …..
Sociálně geografický výzkum N 1074 obcí Výzkum postojů starostů a dalších představitelů obcí Prověření typologie
Vybrané výsledky podle typů
Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? 100% 90% 80%
vhodné místo pro malé podnikání a ?emeslnou výrobu místo pro rekreaci a oddech
p?edstava venkova
70% 60% 50%
místo, kde nacházejí domov ti, co prchají z přelidněných měst fungující místní správa
40% 30%
20% 10% 0%
místo, kde se mohou uplatnit schopní lidé
místo, kde lidé mají k sobě mnohem blíže a navzájem si pomáhají pohodlné bydlení
Co je podle Vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta Vaše? Nejdůležitější podmínka úspěšnosti obce
100%
80% dobrá poloha 60%
um?ní získat dotace na projekty dostatek mladých lidí, kte?í mají zájem bydlet na venkov?
40%
20%
0%
schopný starosta na radnici
typ venkova
ochota lidí sdružovat se a společně řešit problémy
Co je podle Vás nejdůležitějším znakem úspěšné obce jako je ta Vaše? 100%
nejd?ležit?jší znak úsp?šné obce
jiná možnost
80%
dostatek pracovních p?íležitosti v obci
60%
dobrý vztah obyvatel k obci r?st po?tu obyvatel
40% dostatek kandidát? do zastupitelstva 20%
hodn? kulturních, sportovních 0%
a spole?enských aktivit
starosta, který dokáže získa dostatek finančních prostředků? pro obec rozvinutá infrastruktura (vodovod, kanalizace, dopravní obslužnost …)
Jakou podporu ze strany státu považujete pro Vaši obec za nejvýznamnější? 100%
nejvýznamn?jší podpora státu
Žádnou, nezasahovat 80%
Spolufinancování pomoc při přípravě projektů v obci
60%
převzetí některých kompetencí (rozhodovacích činností) metodická pomoc při řízení obce
40%
20% předávání informací, výměna názorů a zkušeností
0%
typ venkova
Výsledky Výzkum postojů nepotvrdil typologii venkova založenou na kvalitativních údajích Obecné vnímání venkova, úspěšné obce – lidé k sobě mají blíže, kvalitní bydlení, ochota se sdružovat Podmínky rozvoje – sehnat peníze, postavit infrastrukturu
Jak podporovat Účelová podpora - dotace na konkrétní projekty x globální dotace lokálnímu aktérovi a přenesení odpovědnosti na jeho rozhodování Jaké typy projektů, aktérů mohou (mají být podporování, kdo je charakteristický reprezentant „venkova“? Zemědělci? V Česku?
Doporučení pro decizní sféru Snížení důrazu na tvrdé projekty (do infrastruktury), Více prostředků na měkké projekty na rozvoj lidského kapitálu a sociálního kapitálu. Tedy přechod od teoretického konceptu Jádro – periferie ke konceptu učících se regionů, institucionálních teoretických konceptů REGIONALIZACE TRADIČNÍCH FOREM PODPORY ZMĚNA
Děkuji za pozornost
