PÁR STŘÍPKŮ 2008
Přelouč, Masarykovo náměstí - Občanská záložna - novorenesence
* vzdorospolek * Lovčice 2008
3
P
DĚJINY MĚSTA PŘELOUČE
řelouč patří k nejstarším dějepisně doloženým místům Pardubického kraje. První zmínka se datuje do roku 1086, kdy král Vratislav I. věnoval Přelouč benediktinskému klášteru v Opatovicích. S klášterem byla úzce spjata až do husitských válek. Na příhodném místě zde na vrcholu opukového podloží - vysoko nad Labem - vzniklo tržní středisko, pro něž získal opatovický klášter od krále Přemysla Otakara II. v roce 1261 městské výsady. Zřejmě již od této doby užívá Přelouč jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli spojovaným se sv. Vavřincem, patronem Opatovického kláštera. Na městské pečeti je však znak doložen až od 16. století. Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako stěžejního přepravního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. oncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné probošství. Z roku 1421 pochází kronikářský záznam o dobytí a zničení Přelouče (stojící na táborské straně) vojskem Jana Městeckého z Opočna. Význam Přelouče poté na řadu desetiletí poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství Viléma z Perštejna. Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč až ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 jí potvrdil Rudolf II. výsady královského komorního města. Za třicetileté války a později v době tereziánských válek v 18. století však Přelouč znovu utrpěla značné škody a na další dvě století se opět její význam poklesl. měnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem v kraji. Od roku 1850 do roku 1960 byla Přelouč okresním městem.
K
Z
ISBN 80-903607-3-4 ISSN 1802-5889 (hmotné vydání) ISSN 1802-5897 (elektronické vydání) 4
SOUTĚŽ O PUTOVNÍ TROFEJ STŘÍBRNOU BULU PŘELOUČE
5
• • • • •
České Dráhy Podporují Českou Poesii
6
Co předcházelo tomuto sborníku (a bude předcházeti dalším):
Literární sdružení Vzdorospolek vyhlašuje soutěž O nejpůsobivější českou báseň roku 2008 - pátý ročník -
Básníci, poetové, veršotepci, nenechte si ujít příležitost ke zviditelnění své tvorby v ročence Pár střípků! Provedení i témata jsou naprosto volná – od haiku přes akrostichy, lyriku, epiku, sonety, miniatury, výkřiky do tmy či hry s absolutním rýmem atd. po rýmované, nerýmované – od přírody přes lásku, historii a další a další… po žertovné, osobní, povrchní – dle libosti. Jelikož je tento anonymní sborník oživen soutěží, v níž rozhodují pouze jeho čtenáři pomocí vložených hlasovacích lístků (nikoliv komise či porota) má otištění veršů pár pravidel: Posílejte nanejvýš čtyři díla ročně, doposud nikde nezveřejněná (včetně internetu - osobní stránky, literární servery), s udáním své adresy, telefonu a svého věku, neb literární klání je rozděleno do dvou kategorií - do 30 a nad 30 let. Měsíc po skončení hlasování čtenářů (pozor - trvá celý rok) se koná slavnostní vyhlášení v Přelouči, v divadelním sále novorenesanční Občanské záložny. Vždy poslední dubnovou sobotu od druhé hodiny odpolední začíná odhalování výsledků, které nikdo nebude dopředu znát. Skutečně nikdo. Ani vítěz, jenž na jeden rok převezme putovní trofej - STŘÍBRNOU BULU, na jejímž podstavci bude vyryto jeho jméno. A protože budou připraveny ceny i pro další umístěné autory, je zapotřebí osobní či zastupující účasti, aby je bylo komu předat. Jméno vítěze bude zveřejněno na první straně nadcházejícího ročníku. Také získá právo spoluvybírat soutěžní básně do následujících sborníků spolu s odborníky jmenovanými z institucí, jež se poesií zabývají dlouhodobě. Další podrobnosti naleznete na: http://vzdorospolek.webpark.cz. Svou tvorbu posílejte na el. adresu:
[email protected] (předmět Stříbrná bula). Nemáte-li možnost přes internet, pak básně zasílejte strojopisem v jednom vyhotovení na adresu: Literární sdružení Vzdorospolek, Lovčice 9, pošta Čáslav 286 01, heslo Stříbrná bula. Uzávěrka básnických příspěvků je vždy koncem února. Pozn.: V prvních třech letech tato slavnost bývala v pátek. Většině soutěžích však vyhovuje sobota, té ovšem v kutnohorských podmínkách nebylo možno dosáhnout; proto přesun do Přelouče, kde vše lze uskutečnit mimo pracovní den. 7
Základní kameny Stříbrné buly 1. Soutěž je určena amatérům i profesionálům a probíhá každoročně; délka ročníku: přibližně 757 dní – dva roky a dva měsíce (v ČR se začalo ročníkem 2004). 2. Celý rok se shromažďují soutěžní práce (v ČR od 1. března roku R-1 do 28. února ročníku R). Jeden zájemce - bez ohledu na věk - může zaslat do jednoho ročníku až čtyři dílka. Ve sborníku Pár střípků může býti autor otištěn ponejvíce dvanáctekrát (a dost, aby se pak zase mohli dostat k otištění jiní tvůrci). 3. Soutěžící básně nesmí být nikde jinde veřejně – internetu a ostatních soutěží nevyjímaje – zveřejněny, a to až do ukončení hlasování. Od autorů se žádá, aby sami také nedávali ve veřejnou známost svou účast v probíhající soutěži. Při nedodržení pravidel je autor ze soutěže okamžitě vyřazen. 4. Jiné zveřejnění není možné kvůli nezaujatému hlasování, protože vítěze nevybírá komise, ale čtenáři sborníku, v němž jsou soutěžní práce otisknuty, pomocí vložených hlasovacích lístků. 5. Jelikož ročenka není nafukovací, lze otisknout pouze 50 až 100 básní. Proto jeden měsíc je vyhrazen pro tzv. předkolo (v ČR březen), kde výběrčí (odborné osoby určené různými institucemi) anonymně a nezávisle na sobě oznámkují všechnu přihlášenou tvorbu. Toto právo, leč v poloviční hodnotě oproti odborníkům, získávají i vítězové Stříbrné buly až na tucet let, nebo dokud sami nebudou vyřazeni v březnovém předkole. 6. Na podkladě práce výběrčích je začátkem dalšího měsíce (ČR - duben) sborník sestaven a v el. podobě zaslán do tiskárny, aby již mohl být prvně představen při slavnostním vyhlášení výsledků minulého ročníku (v ČR poslední dubnová sobota v náležitém prostředí). 7. Básně budou otištěny bez jmen autorů, aby čtenář nemohl být nikterak ovlivněn. Každé básni je losem určeno startovní číslo. 8. V úvodu sborníku se zveřejní vítězné básně obou skupin ročníku předešlého již se jménem původce; na konci sborníku seznam veršotepců a děl ročníku předešlého a za ním bude zařazena - mimo soutěž - báseň, kterou vybere redakce. 9. Po veřejném představení nové ročenky začíná hlasování. Hodnotit mohou všichni čtenáři mimo ty, kteří jsou spjati se soutěží, tj. autoři a organizátoři (střet zájmů). Na lístky vložené do sborníku je možno uvést až pět básní. Tomuto hodnocení je vyhrazeno jedenáct měsíců (v ČR od 1. května roku R do 31. března roku R+1). Hlasovat lze i elektronicky. 10. Nikdo z básníků nebude dopředu zpraven o svém umístění (ani vítěz). Vše bude odhaleno až závěrem slavnostního vyhlášení. Přesněji: budou odhaleny výsledky všem soutěžícím, kdo přijdou osobně či pošlou za sebe zástupce. 11. Teprve až při vyhlašování výsledků budou autoři veřejně rozděleni do dvou věkových skupin: do třiceti a nad třicet let. 12. Soutěžící s největším počtem bodů mohou sedět pouze na jedné ze tří vítězných židlí, a to sami. 13. Hlavní cenou je putovní trofej - Stříbrná bula, na jejímž podstavci jsou štítky s názvy vítězných prací a jmény jejich autorů ve spojení s daným rokem. Na jeden rok ji získá původce s největším počtem bodů básně (její nynější podobu zajistil Vzdorospolek) . 14. Další ceny budou poskytovat sponzoři; rovněž bude použit výdělek z prodaných výtisků. 15. Vyrozumění o všech pravidlech a řešení technických otázek toho kterého ročníku je předkládáno jednotlivým účastníkům proti podpisu nejpozději do otištění jejich děl ve sborníku. Při porušení podmínek je soutěžícímu jeho působení ukončeno bez náhrady. 16. Záměrem celého projektu je přiblížit poesii, neuvěřitelně málo čtenou poesii (!), většímu počtu čtenářů, protože opomíjet toto nejvyšší slovní umění je takřka hřích. A to prostřednictvím ročenek, které jsou oživeny soutěží, do níž se může každý zapojit. Po dvanácti letech se zaplní podstavec Stříbrné buly a vymění za nepotištěný. K této příležitosti bude vydán mimořádný sborník, kde najdou místo všechna oceněná dílka za celé dvanáctileté období. /29. března 2008/
8
Jiří Brdečka Fraška života letí kupředu jako splašená herka a diváky již pranic nezajímá zápletka prvního aktu
Vzdoroznak
9
Vzdorospolek děkuje těmto osobám a organizacím za pomoc Jsou to: - Kulturní služby města Přelouče - propůjčení divadelního sálu v novorenesanční budově Občanské záložny na Masarykově náměstí k slavnostnímu ukončení čtvrtého ročníku - www.mestoprelouc.cz; - náš hlavní sponzor pro letošní rok 2008, jímž opět jsou České dráhy, a. s. V závěrečné části této sbírky naleznete novinky, které pro své cestující ČD připravily - www.cd.cz; - hotel Bujnoch (dříve Fontána) v Přelouči - připravil hodokvas a výraznou slevu za ubytování pro soutěžící, kteří přijeli ke slavnosti ze všech koutů České země - www.hotelbujnoch.cz; - letecká společnost Bohemia Balón, s. r. o., - poskytla velice příjemný dar pro hlavního vítěze čvrtého ročníku: volný lístek na pohádkovou vzdušnou plavbu přímo v nadzemských výšinách - www.bohemia-balon.cz; - knihkupectví U Stříbrného groše v Kutné Hoře - pomoc s šířením sborníku a sponzorování cen roku 2008 - www.knihakh.cz; - Městská knihovna Kutné Hory - seznámení veřejnosti s projektem www.knihovna-kh.cz; - nakladatelství M E Z E R A - www.imezera.cz, týdeník OBZORY http://kutnahora.pres.cz a Kutnohorský deník - www.denik.cz - průběžné poskytování zpráv o naší soutěži; - literární servery LiTerra - www.literra.cz a Písmák - www.pismak.cz. - možnění upoutávek o Stříbrné bule na jejich el. stránkách a podíl na výběru tvorby do pátého ročníku; - akademická malířka Jitka Jelínková - vytvoření keramického podkladu pro putovní trofej Stříbrné buly - www.jitkajelinkova.cz; - keramická dílna VANIŠ z Ronova nad Doubravou, malebného městečka na úpatí Železných hor, - vyrobení nevšedních čajových souprav pro ty, kdo získají druhá místa v soutěži - www.keramika-vanis.wz.cz; - fotograf Petr Vesecký - snímek putovní trofeje na straně 5, fotografování slavnosti v Přelouči. Samozřejmě je třeba poděkovat autorům samým za příspěvky a vám, čtenářům, za hlasování. Vždyť bez toho by celé snažení pozbylo smyslu. Bylo by velice záslužné a potěšující, když by se našel někdo, kdo by mohl a chtěl poskytnout peněžní příspěvek na pokrytí nemalých nákladů na tisk této básnické ročenky či na nákup cen pro autory, jež hlasování čtenářů vynese k nejvyšším místům. Na první pohled se to nezdá, ale naše snaha získat širší veřejnost pro nejvyšší slovesné umění skutečně nese s sebou nespočet výdajů a starostí. 10
Úvodem Do pátého ročníku soutěže O nejpůsobivější českou báseň vstupujeme se změnou v místě konání slavnostního ukončení. Město zrodu Stříbrné buly Kutná Hora - bohužel, nevyšlo vstříc přání většiny soutěžících: vyhlásit ukončení dvouleté soutěže v den pracovního klidu. Pro mnoho zájemců o účast je pátek pracovním dnem, a tak pochopitelně není nejvhodnějším řešením. Po několika jednáních otevřela nám své sobotní brány Přelouč. Děkujeme tímto přeloučským představitelům za velkorysý projev podpory slovesnému umění. Změna pořadatelského města ovšem nikterak neovlivňuje dané podmínky. Od prvního ročníku Pár střípků 2004 záleží výhradně na vás, vážení čtenáři, kdo převezme putovní trofej. Každý z vás, nejste-li zároveň autorem některého střípku či pořadatelem, můžete se stát porotcem a ze sbírky vybrat až 5 básní. Věkové ani jiné omezení u nás nenaleznete. Záleží nám výhradně na vašem pohledu, co z celé sbírky právě na vás zapůsobilo nejvíce. Anonymita děl napomůže k větší nestrannosti. Shromažďování hlasovacích lístků končí až 31. března 2009, přesto nemůžeme nepřipomenout, abyste se svým hodnocením příliš neváhali. Jak jednou rozhodnutí odložíme, stěží se k němu navrátíme. Velice záleží na každém hlasu. Poesii čte málo lidí a my VÁM touto cestou - porotcováním - chceme dát podnět si alespoň zalistovat knížkou a všimnout si, co nového je na tomto nevšedním poli literatury. Láce sborníku (45,- Kč) je dána tím, že všichni, kdož ho připravujeme, jsme se zřekli odměny. Naše usílí není zaměřeno na dosažení zisku, bez výdajů se ale nic nevytvoří. Vloni jsme podali ke Středočeskému kraji žádost o dotaci (200.000,- Kč) na letošní pátý ročník. Nedostali jsme ani korunu. Již dříve jsme žádali město Kutnou Horu o 15.000,- Kč pro druhý ročník; opět ani haléř. Nemáme nikde žádné známosti a „nelobujeme“. Tato společnost je krutě zaměřena na zisk, těžko se tu něco nového bez naděje na tučný výdělek vytváří. I proto o té naší soutěži O nejpůsobivější českou báseň roku ví jen málo lidí - nemáme na reklamu. Nemohli jsme ji pojmenovat „O nejlepší“, protože „nejlepším“ v básni může být mnoho prvků: myšlenka, nápad, rým, hravost, obrazovost i obraznost atd. Vypíšete-li vy, čtenáři, co se vám zalíbí, jde vždy o to, co vás osloví, co na vás zapůsobí. Proto „O nejpůsobivější...“. Mít název „O nejlepší...“, byl by lživý. Možná to slovo vypustíme a budeme soutěžit jen „O českou báseň roku“. Co vy na to? Každá připomínka je věci ku prospěchu. Víte-li o někom, kdo by byl ochoten poskytnout své básně pro tento literární počin, nebo by si mohl básně v ročence přečíst a napsat nám, co se mu líbilo, rozhodně mu o nás řekněte. Každý hlas dodává životní sílu tomuto záměru, stejně jako každá báseň je životem - ŽIVOTEM STŘÍBRNÉ BULY. 11
„Recenze“ na Střípky z pradávného roku 2006
Když se mi do ruky dostala sbírka Pár střípků, ta fialová, neudělala mi moc velkou radost. Má špatný formát - z papíru se škaredě balí. Ten, co mi to dával, říkal, že je to nejvíc, co pro mě může udělat. Tak jsem se zeptal, jestli jich nemá ještě pár kilo, třeba by to v surovinách hodilo na vínko. Neměl. Prý potřebuje recenzi. Pak mi vysvětlil, co to znamená. Dopředu povídám, že sem nečetl to, co bylo anglicky, latinsky nebo polsky. Taky nebudu hodnotit reklamy a ty básničky, co padly na podpal: ◙ Podivuhodná babička – ta se nám všem moc líbila. Je krátká, a tak si ji můžeme říkat znova a znova, pokaždé o chlup jinak; ◙ Úsměv Brendy… – moc dlouhý; ◙ Balada o ponožkách – jako by byla z mýho života; ◙ O básních – nějak nám tu na pardubickým nádraží pořád není jasný, o čem ty básně jsou; ◙ Výkřik – body za stručnost. No, tak to by bylo asi všechno k básním v soutěži. Ostatníma jsem raděj zatopil. /Zde vynecháváme rozsáhlou část věnovanou vzpomínání na místa ze seznamu autorů 2005, tedy Prahu, „Čmelákovice“, Děčín, Krucemburk a Havlbrod./ Mám ještě sesumírovat, jak na mě působí projekt a jeho zpracování. No, já se rozhodně považuji za přítele básniček; když je někde na zdi nebo na stěně nějaká napsaná, tak si ji přečtu a poznám, jestli se mně líbí nebo ne. A uznávám, že jsou knihy užitečná věc. Jen nejsem zrovna soutěživý. Proto nechápu, o čem to vlastně je. Ke zpracování můžu říct to, že bych uvítal buď knížku tlustší, aby vydržela o dlouhých zimních večerech, nebo něco pro veřejnost, aby to bylo celý na cigaretovým papíru. Roman G. Špaček, t. č. bezdomovec Pozn.: písemný záznam prodělal značné redakční úpravy; pan Špaček používá písmeno „G“ jako přezdívku - podle oblíbené značky piva, což je dost překvapivá věc, když už léta pije jenom nejlevnější vína...
Recenze minulých Střípků 2007
Dějiny se opakují. I recenze na loňský čtvrtý ročník Pár střípků 2007 měla být v duchu kritickém na tvorbu vám, čtenářům, předloženou. Měla být z pera znalce a otištěna v tomto pátém. Není. Inu, dva odborníci nám ji slíbili, leč ani jeden nedodal. Vzhledem k peněžní NEpodpoře kulturních úřadů Českého státu nejsme s to vyplatit jim odměnu za tu náročnou práci. Také nám to mohli říci hned a nenechat nás téměř celý rok marně čekat na několik vět. Vždyť by za tu dobu bylo možno oslovit někoho jiného, kdo by obětoval trochu svého času. Třeba panu G. stálo Pár střípků za pár řádků. Děkujeme Vám, příteli básniček! Pozn.: Čech nerozumí Čechovi. Odborné - čili cizojazyčné - výrazy jsou nadřazovány mateřštině. Už se nehledají české výrazy odpovídající obsahově pojmům pocházejícím z jiných jazyků. Národe český, pěkně jsi to klesl; doba temna se ti vrací. /J. Rejzek, Český etymologický slovník, vyd. 2001, recenze: posudek, kritika. Z němčiny Rezension: toho významu, a to nově k latinskému recénsió: prohlídka od recénsére: přehlížet, posuzovat, z re: znovu, opět a cénsére: hodnotit, počítat./ 12
Nejpůsobivější báseň roku 2007
Maminčiny ruce Věra Vejnarová Jemnýma rukama maminka laská nás jako miminka tvářičky i vlásky pohladí všechny záhyby nám uhladí Naše první malé krůčky provází její zlaté ručky z cesty kamínky odstraní před pádem na nos ochrání Její ruce první čárky vedou vykouzlí nám psa i kočičku při praní, žehlení i varu stačí nám zazpívat písničku Její ruce na stůl nesou hned polévku, maso, salát i med a za chvíli již myjí nádobí při práci prsteny jí nezdobí A léta ubíhají, končí škola její ruka stále všechno zdolá nikdo si nepřipustí ani zpola, že to její ruka nás podepřela Už sami dávno děti máme najednou v úžasu zůstáváme zaskočeni dětskou otázkou babičko, proč tvé ruce jsou vrásčité a proč se třesou? Myslí se ženou obrazy let, kdy mamka chránila náš svět a do očí stoupá vděk ze srdce byly tu vždy maminčiny ruce Naše slzy, co na její ruce padají ji přenášejí zase ve snu do mládí a v jejím pohlazení je celý svět, jak mohli jsme ty ruce nevidět 13
soutěžní skupina nad 30 let
Nejpůsobivější báseň roku 2007
Romeo a Julie - jak je Shakespeare nenapsal Mirka Půtová Na prvního července bývá v Praze vřava tam potkali se v podzemce ona - cikánka, on - holá hlava
soutěžní skupina do 30 let
Společnost plná předsudků je po čistotě rasy toužící oni si připadali jak Romeo a Julie, když procházeli ulicí Z lidí v poklidném malém státě se rázem stala rasistická cháska tak ať dál lebedí si ve společném blátě, když nechápou, co je láska Společnost na čistotu rasy dbá jejich rodiny je od sebe stále odtrhávají tak proč už se s tím prostě nevyrovnají, když vyrovnali se s tím oni dva? Jejich vztah pouhý úlet není tomu se pouze láska říkat dá oni hledají u „svých“ pochopení, avšak ani jeden se ho nedočká V lásce jim neustále brání jak Romeovi a Julii černé myšlenky se jim hlavou honí, když vymýšlejí, jak se nejsnáze zabijí
14
Současný život prý nemá smysl beztak je v něm jenom trápení však vymyslela jejich chorá mysl, že najdou si jinde zázemí Než visum vyřídí, to je doba! Ach, ta byrokracie oni chtějí utéct a začít znova v poklidu krásné Indie Tak nachýlil se den odjezdu on poprosil ji, aby si ho vzala potom ji autem srazil skin z mostu už se neprobrala V ten samý okamžik, jak kdyby termín si dali na ulici Romové Romea ubodali nikdo si toho nevšiml, byl to mžik A nikdo se jejich smrtí nevzrušil, ani tím, co se k ní váže pozůstalí pohřbili je bez soucitu jako věci o právech člověka dál každý hrdě káže a přitom to jsou jenom kecy Společnost se snad pouze z hyen skládá tak tedy každý ať se stydí, že snese vedle sebe vraha než lásku dvou mladých lidí
15
Kdo se podílel na výběru následujících básní r. 2008 Nejdůležitější je kvalita příspěvků. Soutěžící mají celý rok na vytvoření až čtyř básní, které svým jménem zašlou do tohoto celostátního básnického klání. Co je bude zastupovat, to záleží jen a jen na nich. Březnové předkolo je pro zařazení básní do ročenky rozhodující: v němž ve stupnici od jedničky do pětky ohodnotí všechnu tvorbu odborníci jmenovaní různými organizacemi. My - Vzdorospolek - jsme pouze prostředníky mezi básníky a výběrčími. Výběrčí se navzájem neznají, pracují naprosto nezávisle a samostatně. Soutěžní tvorbu od nás pochopitelně dostávají beze jmen autorů. Za svůj úkol považujeme takové podmínky, aby výběrčí nemohli být nikterak při hodnocení ovlivněni a aby soutěžící na ně působili jen prostřednictvím své tvorby; na výběru příspěvků nemáme žádný podíl. Do předkola pátého ročníku 2008 byl povětšinou jmenován jeden odborník pro vyhodnocení tvorby - 236 dílek od 75 tvůrců - těmito společnostmi: Východočeské středisko Obce spisovatelů (dvě osoby) Unie českých spisovatelů literární server LiTerra literární server Písmák Městský úřad kultury a školství Kutná Hora Vzdorospolek Též vítězové Stříbrné buly získávají svůj podíl na složení nových ročenek. Pokud ovšem ani jedno jejich soutěžní dílo neprojde v některém z následujících předkol, toto právo ztrácejí. Už ho pozbyli Vlaďka Dvořáčková (2005) a Pavel Franc (2006). Pouze Jiří Charvát (2004) může spoluvybírat, ale svého práva se vzdal. Našli jsme za něj jiného, kdo se toho nelehkého úkolu ujal. Nebudeme ho prozrazovat, protože by nemohl spoluvybírat v dalších letech. Základní kameny soutěže O nejpůsobivější českou báseň roku stanoví počet příspěvků pro sborník na 50 až 100. S ohledem na tento počet a na základě vyhodnocení výběrčích jsme zařadili na následující stránky 79 střípků od devětatřiceti básníků. Jak už bylo psáno vloni: co člověk, to názor. Hodnotili-li by jiní, k otištění by pravděpodobně nebyly vybrány tytéž básně. 16
Cesta červencem 01
V odrazu na skle kupé vlaku vadne mi na řasách nejčistší z pole vlčích máků Bílý Květ mezi polním kvítím však voněl po horách Byl bílý a málem západ Slunce zbarvil jeho kvítek v nach
17
Podzim v Krkonoších 02
Červené korálky jeřabin svítí na rozmoklé zemi Čas bodl koně do slabin vnímáš to smysly všemi Dej sbohem jasu letnímu a vzdávej chválu podzimu Teď jasnou modří hořce kvetou rudé jsou jeřabiny Když hnědou hledáš, nad paletou ucítíš vůni hlíny Zeleň je moře korun stromů a slunce žlutě září to malíř Podzim vyšel z domu (a obraz se mu daří)
18
Malá říkadla pro Velké (Popovice) 03
Vařila myšička kašičku do ní sypala travičku, a pak celá vysmátá vyšla kočkovat koťata Potkala však kocoura tomu dala, tomu dala ta coura Na Jadranu koňadra drala se mi na ňadra Jaké jsou to dračice ty jadranské samice nedělají drahoty A co drahá a co ty? Se svou EX měl jsem sex se současnou NO V lánu makovic u Popovic je mi nanic, bolí makovice A pointa? Taky na nic!
19
Splín 22:13 04
Jsem jenom snílek, který se s jistým zvráceným potěšením utápí ve vzpomínkách na tebe s rudým vínem ve sklenici a s Lindou Pery v uších Holka, co jezdí ranní tramvají, má tvoje rty a já na ni civím jak hladové zvíře Slyším v duchu, jak mi říkáš, že by to neklapalo a podobný řeči bez špetky soucitu Servírka v hospodě v centru má tvoje oči a já se jí pořád snažím vnutit panáka Vždy jsi dávala přednost egoistickým násilníkům city tě děsily Snesl bych ti modré z nebe a klidně si ho nacpal do zadku, kdyby sis to přála klidně bych udělal cokoliv, kdybys nebyla tak vzdálená
20
Čas jako sníh 05
Čas se snáší tiše jako vločky nám usedá do vlasů a pomalu je barví na bílo Sotva se stačíme ohlédnout a jsme zasněžení Snažím se alespoň dohlédnout, jestli za mnou zůstala ve sněhu času stopa
21
Sněžné peří 06
Ze sněžného peří se stávají slzy, co skapávají při tání a z nich se mračna nahání a pro změnu pak zase slzí
22
Únorová 07
Únor vypadl z mikrovlnky a má šest nad nulou A brávníci zpívají jako o závod Luděček s jedničkou na zádech opatrně přešlapuje podél kredence za každým krokem radost Jakoby tušil, že sluníčko jara už bubnuje za obzorem Pevně svírá opěrku postýlky příští osud
23
Vesnická idyla 08
Jaroslav nejdříve po Věrušce tokal, neb její tatínek jí slíbil okál Od Věry ke Zdeničce přešel mžikem dostane vilku s žigulíkem S láskou, na mou věru, nejsou hračky Jaroslav teď Otylku má rád - táta jí staví barák jako hrad - a koupil auto americké značky - ve chlívě dvoumetrákové prase mlaská Teď je to teprve ta pravá láska!
24
Čáry, máry, podkočáry 09
Co asi slyší šálky bez oušek a vidí oka bez sklivce horce a mastně plovoucí na bujónu z kostlivce? Namísto kostí kostka Maggi je však kdo se posté postí, zažije dotyky všední magie V hlavě mi straší myš, zdalipak rozumíš? Ve hře je třeba hledat klíč Čáry, máry, bublifuk a zlé je pryč
25
Sultán Solimán 10
Snil jsem o bohyni, kterou bych uctíval Snil jsem o Múze, která by mě inspirovala Snil jsem o přítelkyni, které bych se svěřoval Snil jsem o milence, se kterou bych se miloval Snil jsem o ženě, kterou bych miloval Ač jsem to nečekal, sny se mi splnily Jsem sultán Solimán!! A harémem jsi ty
26
Parfém 11
Pod očima teče mi lak na nehty Bolí mě z něho hlava Z ulice stoupá šeříkový parfém hlavu mi zamotává Jako bych ji neměla už dosti zamotanou Vstupuji do místnosti s vanou odkládám naděje přisypu trochu meduňkové soli sobě pro uklidnění a nadějím – ať bolí a štípe je a hlavně toho zloděje Rozptýlím se v horké páře meduňky a šeříku nakapu se ti na polštáře, a pak si vlezu do flakonu vůně z chodníku
27
Da Vinci s realitou v klinči 12
Opile se pijan zasní být tak hlídač v Lůvru Před chvilkou řval: Já chci ženskou, nebo si ho urvu Teď se však náš Tonda tlemí jak Gioconda Přítomnost je krásně růžovoučká skica vedle něj se totiž jeho Mona lísá
28
Letem let 13
Pasti a klícky v lidském životě za plotem cesty a tunely tím životem Chcete-li, nory i hnízda pak jízda tobogánem ránem i nocí pocit se dostaví bolavý Zámky a mříže vzhlížet se v zrcadle propadlém, uřknutém Zvednu tě... a ty mne? Komínem života proletět zpět
29
Náročná 14
Miluji démanty! Co se po ránu třpytí v pavoučích sítích a ve sněhu svítí pod lampami Miluji zlato! Zralých klasů a ve všech obdobích slunečních vlasů Miluji stříbro! Měsíce, co po nocích omotává milence a parapetů dotýká se lehounce Miluji hebkost aksamitu! Motýlích křídel v letu Miluji křišťál! Ze studánek schovaných v lesních zákoutích Milovat tato bohatství přece není žádný hřích
30
Otcova nemoc 15
Malá ruka ve velké dlani jádro ve skořápce ořechu Malá ruka ve velké dlani pláče schoulená bez dechu Zatímco dravá piraňa rve kusy masa obírá šupiny mozku o jasné chvíle Na bílém nemocničním lůžku uvadají dobrotivé ruce za všechny poklady světa srpy nehtů do dlaní zatínám za všechny poklady světa není pomoci… …TATÍNKU…
31
Housle 16
Housle …..slepých ……..pýchou ………..choulí se do dlaní dýkou ….kouře ……..ředí ………dívčino rozhraní Mezi dnem a nocí svleče …...černo ………nových …………výchovných metodik housle …...slepí ……....písek ………...sekrecí špinavých trik mezi nocí a dnem
32
Ozvy novýho jitra 17
Vyčkej, až dozní ozvy deštivýho večera jen mi potom řekni, ať zajdu k léčiteli ve sběrnejch surovinách Nechám si recyklovat chvilku jarního vánku, pak trochu ranní mlhy a nakonec kapku francouzskýho koňaku (To, aby další dvacet čtyři hodiny měly říz) A pak? Budou znít ozvy novýho jitra
33
Bretaň 18
Perleťový opar z mokré břidlice odnáší krůpěje kaviáru Nebe prostřelo stříbrný tác Křik racků labužnicky klouže do okapu a černobílé aleje v závanu větru rychle zavírají ústa Menuet přílivu nekonečné va et vient Když nalehko přijde déšť, břidlici orosí krůpěje perletě
34
Na růžku 19
Paul Newman vjel s kamiónem doprostřed lokálu: Šedesát piv do chladiče, ať to teče!, ať to teče! (Hospůdko, hospůdko malá…) Chceš pár facek? Byl frajer jeho portrét na počkání Čárkovaný tácek pil jak duha a taky se tak klenul nad těma, co už dávno ztratili barvu (Má roztomilá Báruško…) Venuše zrozené v pivní pěně lepí se chlapům na rty nezřízeně: Člověče, má nejmíň čtyrky a houpaj se jak zvony V očích mi zalehlo a po prvním kokrhání zapřel jsem Kristu (Vóna ti to, kamaráde…) Ústa pod tlakem jak nikotinové spreje rozprašují, kam to spěje (Co ste hasiči…) Newman má orosené zpětné zrcátko 35
Před pikolou, za pikolou 20
Za branou chutná i benzín sladce fasády paneláků vyprané doběla srpen se loudá a v křižovatce předměstí zlomí mě docela t -----------------------------------------------------------t Za branou i benzín má trpkou příchuť fasády secesní ač blikají ve stromoví srpen se dáví, jak vyplazuje rtuť, která ví všechno, co o tobě nevím
36
Zapomenutý deštník 21
Stojíme pod okapem ty mluvíš o deštníku a já se směji Nač taky brečet, když vody už je všude dost Tramvaje si zdrbly někde na druhém konci Prahy Taxík je plný a není divu v tom dešti Nakonec popleteme trolejbus A zas stojíme pod okapem o několik ulic dál a já se směji Nač taky brečet, když vody už je všude dost A už nemluv o deštníku
37
Jedno presso postačí 22
Jen tak jsem si dal malý presso Kofeinová chvíle opásá vteřinu neklidu Přemítám o vodě taky trochu o jemně palčivém pocitu v hrtanu, když doušek prochází do vzpomínání Včera jsem poslal pár pozdravů dešti Ten pocit bych znovu rád uchopil a na to mi jedno presso postačí
38
Krabice na boty 23
A když nás zavřou do krabice na boty, tak budeme mluvit šeptem A když zapomeneme, kdo jsem já, kdo ty, ozvěny obav přeřveme A když pak nikdo nevysloví naše jména, zamkneme se do pouťových atrakcí A když na nás zapomenou až do rána, budeme se smát. Tiše, vážně, bez legrací
39
Zmatená 24
Jak mléko zamíchala jsem si tě do čaje? Nebo jako lžička darjeelingu ukápl jsi mi do mléka?
40
Říčka Brtnice 25
V rybnících na Třebíčsku bere jiskru a jako dračice k městu se žene zdravena ze Šimaňáku bělostnými křídly labutí Kašle na balvany značkované vodními skorci, neboť užuž chce být ve stínu hrdého brtnického zámku a protáhnout se před ním v nejplnější kráse „Krasavče, koukej,“ volá koketně, „kdo je tu hezčí??“ Ale místní si pamatují její povodňové hýření a upjatou do betonového korzetu pod mosty s čepicemi Lipartových soch ji ostražitě vyprovázejí na konec obce k provozům kůže vydělávající, které jí tolikrát ublížily Však v lukách pod Výrovou skálou už její veselé srdce neví o ničem Rozezpívává se sprškami vod v balvanech nasypaných z vozů Pána Boha do úzkého kaňonu tu a tam přepásaného lávkami o dvou kmenech Vějíře pérovníku pod Doubkovým mlýnem nezkrotný živel chladí bezvýsledně, neboť říčka je trvale přihlášená do soutěže o Miss Vysočina a na konkurenci nedbá Zamává rozbořenému sídlu lapků - rokštejnským zdím a s písničkou se řítí do stínu totemů a dýmů z ohýnků, kde trampové pod širáky ji s kytarami nadšeně doprovázejí Ale u Přímělkova přece jen zjihne a ztichne a dlouze se zavlní 41
Pochopila asi, že už jí léta nic jiného nezbývá, než vzdát se starší a klidnější sestře Jihlavě
Líbánky 26
Dům na záda naložíme a na cestu vyrazíme Trošku jídla na cestu vezmeš pro nevěstu Nové kraje objevíme než únavou zastavíme, pak vlezeme – já i ty do hlemýždí ulity
42
Smutná vyhlídka 27
Prý je bližší košile, než kabát Když zvítězí plně tenhle názor /už se k němu kloní i náš Azor/, potom všude - vzdor strašlivé rýmě budeme všichni chodit jenom v košilích i v zimě
43
Gramofon 28
Deska občas zapraská – nic dalšího v ní není do asfaltu vryto V loděnicích upustili o metr – ale mám ji rád Upíná mě k tichu ze zahrad, když se v zimě sype Koňadrám A tak jdu a kamna krmím dřevem – a praská to zas jak deska bez nápěvu melodie a bez refrénu, co se opakuje v nás
44
Zelený anděl absintu 29
I. Jenom párkrát mi stékal absint do útrob Bylo to v září a nebylo mně veselo začínal akutní začátek konce životní resonance Slunce svítilo a mezi listy vinné révy bylo živo hmyzím životem II. Jako hmyzí život je život člověka neustálé hemžení bezcílné pobíhání krátké extase K tomu i něco lidského nalhávání si nepravd přesvědčování sebe sama lhaní, demagogie A vše, co na cestě dějinami ulpělo na chytlavých charakterech III. Pak dobře uloženo se to dědí ředí rekombinuje Zkrátka krásný člověk připravený ke všemu schopný i všehoschopný IV. Jsou hodiny jitřní, kdy vidoucí prozřívají, kdy slovo padá na úrodnou půdu Někdy je to dokonce i Slovo 45
Slovo jako Logos Dědictví po počátcích nebo jedněch z počátků? Je to pojem starý, ale co je to stáří slova, porovnáme-li je s věkem fylitů ? bbb
V. Ach ano, fylity... Němí společníci cest poutníků těch nekonečných cest toho bloudění a nalézání chození kolem dokola hledání pravých výrazů Jako se zavázanýma očima bloudí lidstvo kolem grálu bbb
VI. Cesty byly vyznačeny a vůdcové připraveni Ruka satanova v hedvábné rukavičce s krajkovou manžetou je přemalovala krásným barvotiskem až oči přecházely Falešná znamení září a čpí do vzduchu malým odvahou přemýšlení se zalíbila bbb
VII. Není lehké nahlížet do zrcadla všedního dne těžší je do zrcadla osudu prožitých dní Každý čte Někteří předstírají negramotu ze studu strachu slabé vůle neoprávněné nerozhodnosti strachu ze života Mnozí zavřou oči a myslí na mlhu V morálních mlhách se dá bloudit, nikoliv však na věky 46
VIII. Tak se dá sedět a zvažovat myšlenky za současného pití absintu pokřiveného úsměvu stavění zámků, kde základy jsou přání a stěny sen IX. Každá sklenka má dno, kde vědomí se zvrátí mysl rozjasňuje zámky se kácí a realita buší na dveře jasného rozumu X. Přepsané znamení popelce křičí varování Kdo slyší, přemýšlí Vosk v uších pomáhá proti Sirénám osudu Prošlou cestu však nevrátí Prožité je sečteno a uloženo v sudech, jejichž čepy pevně drží sklizeň života XI. Andělé šustí křídly a mlčí úděl sledovat nepomáhá ke konversační virtuositě Už toho viděli mnoho Vědí - vědí své o konstantách planetárního života i o lidské interpretaci axiomů XII. Absint leptá matrici života co bylo ukryto, vystupuje 47
Zjevné skutečnosti halí do černi pozadí kouzelná formulka chvilka odvahy a obraz prožitku kráčí na vernisáž XIII. Révoví šustí jako hedvábí renesančních krasavic ve městě mostu zlatnických tovaryšů Přání byla splněna města shlédnuta dech se zachvěl jinak nic Čekali jste snad něco? XIV. Chvíli zde pak tam stálé kolotání hledání dávno promlčených slibů obnovování neobnovitelných závazků Víno teče a paměť se vylidňuje přátel ubývá XV. Odcházejí a nevracejí se zpočátku pomalu a nenápadně Ani síla vichru ani galony nejlepších vín ani vyřešení zakletých kvadratur kruhů je nepřivábí zpět XVI. Kde vůbec jsou? Jsou a nebo nejsou? 48
Je to stejný problém? Jako bytí a jinobytí Je to věc principů nebo existence? Nebo atraktivnost ne–světa je tak přitažlivá? Že není návratů, není pomyšlení na bytí předminulého času? XVII. Dalším pohárkem absintu je propad do světa relativních koordinát Probrat se závějemi přívalů krve labyrintem nesouvislých vzpomínek je záležitost bolesti bolesti a studu studu a smutku XVIII. Pláčem lze pohnout děti a starce Život žádá činy promyšlené a cílené Jak šípy rozkacené sudby ty nikdy neminou Letí prostorem a cíl mají v paměti nikdo není mimo jejich dostřel XIX. Sám jde poutník krajinou sám s vlastním osudem Vzpomínky přerovnává jako sbírku motýlů tu něco vylepší něčemu se vyhne Dobře ale ví: vše už bylo a reprízy nebudou 49
XX. Jed absintu leptá nekonečně dlouho, pak ztratí sílu a je z něj vodička Hloupá zelená vodička jako krůpěj potůčku pět mil za kataraktem Absint vyprchal jed života ztrácí sílu XXI. O co vlastně jde? O trochu místa pár úsměvů lehkých doteků čaj s rumem kávu se slzami melodii usínání probuzení do světla XXII. Révové lístky šeptají Stíny vylézají z děr noci Víno života se usazuje Optika pohledů mění úhly Melodie nabírá dech XXIII. Přichází se zlatou šňůrou v ruce může být i černá Milovníci cti a slávy dávají přednost černozlaté na vtipy už moc času není něco končí Ví se vůbec, co je to konec? To je ta otázka, která zde visí v oprátce osudu 50
Na koncertě jazzového bigbandu 30
Víš, kdybys žil, vzal bych tě s sebou Ale minuli jsme se věkem – já dítě, ty starý Než jsem ti dorostl, umřel jsi Nerozuměl jsem ti v tom, v čem mi dnes nerozumí vlastní děti Vzal bych tě sem s sebou, abychom si rozuměli
51
Podzimní variace 31
Venku se smrákává dav lidí řídne a tulipány uzavírají okvětní tvář před stébly trávy Barvy světa blednou a ztrácejí se jako rosa v mlze přicházejícího dne Šifry již zůstanou šiframi a měsíc slunce zastoupí, pokud není zakryt v nebi dalekém Ale ještě před setměním já ti říkám: Představ si vítr - co vidíš nebo cítíš? Jak ti cuchá vlasy? A co vánek? Jak tě hladí po tváři? Už otevři oči! Pohupuje s chmýřím pampelišky Sem tam, jak bójka při příboji Pusť ten balón, jehož provázek svíráš zkřehlými prsty Vidíš, jak letí? Stoupá nahoru - je zase výš Kam bys chtěl, aby doletěl? Do říše tulipánů 52
Víš, nevím… 32
Žijeme snad jeden v druhém porážet se, znamená se zraňovat každý vláčíme se s druhem, jímž osud je, jehož učíme se bát Klad zápor nese bída, zisk strne, kdo snese prudký stisk Světci blízko mají k vrahům prokletí k svatým ještě blíž snad hledáme rovnováhu, proto buď hloub jsme, nebo výš Víš, nevím, kam a proč kráčím k pláči to je i k pousmání Zraním se tím, že hojit stačím Každý má to, čeho se chrání, co si odříká Víš, nevím, co a proč mne tlačí Nevím, proč chci, co chci ani v dlaních cítím, že se mračíš Každý má to, čemu se brání a stále naříká
53
Paradais 33
Phil Collins zpíval a v rytmu ráje jsme se milovali bez fíkových listů oděni jen jeden do druhého
54
Absintové moře 34
Namodralý písek už se škvaří v náhle vyschlém absintovém moři Potácím se skrz oblaky vůně zavěšená na houslové struně Ti, kdo se tu kdysi utopili vylézají z děr a mají dlouhou chvíli Září jako čerstvě napadaný sníh ale když se dotknu - jen popel zbude z nich
55
Kazašská bohyně 35
To je prý ona Není zdejší, ale je tu jistý společný křesťanský základ zejména, když stojí nahá jenom v teniskách s jizvou na břiše i na duši ve špinavém ateliéru čekajíc na mistra A svatý Antoníček je jí svědkem, že má v nebi nejlepší reference
56
Zasněžené jabloně 36
I. Všechno to ztichlo, ale přesto tam zůstaly A nám je dobře můžeme na ně šlapat Roztáhneš prsty a je to jako bláto To ticho je bez konce a bláto voní Ke každému jablku zrnko písku II. Vedle jeřabin mají stát u cesty jabloně Stejně jako soused, co natáhne kozu A vždycky, když jsem se vracel, zavonělo uhlí a já měl pocit, že jsem doma III. S bratrem jsme milovali kyselost jablek 57
Bez dechu mlátili klackem tam vzadu a stejně nechtěly Rozežrané patro na jazyku s tím kyselým mezi prsty položíš ruku do písku Jablka totiž vtiskávají IV. A potom je budeme vozit sypat a házet na ně hlínu do stejné díry slepici Byla už dlouho špatná a za rok nejsou ani kosti Jádřince rozemleté v jílu
58
Oči ohně 37
Zblízka se zahledět do očí plamene nechat se uhranout, na místě zkamenět očima soch se vpít do těch, jež oslepí zorničky zbavené síly se hnout Schovat zrak pod řasy přimět jej k útěku plameny uhasit pohledem na řeku dívat se do očí, jež nelze rozmočit vidět i na vodě ohníčky plout
59
Ohňostroje hvězd 38
Divadlo noci představení pro můry a jen dva herci Stínohra nás dvou prsty tančí s prsty navzájem se zvou Ohňostroje hvězd nehty vrývám do kůže rozevíráš pěst
Racek 39
Na špičce stromu sedí racek - ta lehkost od země k nebi!
60
Vánoční píseň 40
Pojď rychlými kroky po sněhu jako tenkrát pastýři pospíchali dary nesli, zpívali a hráli Pojď rychlými kroky po sněhu jako kdysi králové, když vyšli za betlémskou hvězdou kadidlo, zlato, myrhu přinášeli kadidlo, zlato, myrhu darovali Pojď rychlými kroky po sněhu za námi stopa stopu míjí V závěji sněhu jiskření ve větvích křehne jíní Pojď rychlými kroky po křupavém sněhu následuj mne a podej mi ruku v palečnici Nad námi Velký, Malý vůz s Polárkou před námi světlo, teplo ve světnici Pojď rychlými kroky po sněhu do světla tepla domova
61
Telátka 41
Uhodilo Telátkům uřezali kopýtka pláčeme A proč až slzy otevřely oči madoně Telátka mají horkou krev taje sníh páří se krev chutná na jazyku jako víno Telátka rozhrnují kopýtky rozehřátou zem hledají sněženky, a přitom se máchají ve vlastní krvi Nezebe ale usínají světle zelené rukavičky jara
62
Předehra 42
Schoulím se zavinu se do tebe motýlí larva bourec morušový Budu žít pod hedvábnou kůží a laskavými slovy Na hrot jazyka navíjej živá vlákna Cítíš náhlé rozechvění Hrotem jazyka rozmotej sladká vlákna Cítím vášnivé roztoužení
63
Černá křídla 43
Láska je zvláštní tvor šelma i oběť Nebezpečná, když sedí v koutě Směje se, když tančí po střechách Pláče cení ostré zuby od krve ráda se předvádí Krev usychá v nepravou chvíli Nespravedlivá výsměšná leká tě, když jdeš temnou ulicí domů Rozsvítíš Schovává se Co jsi zač? Ptáš se Nic Mlhovina, pára udusí tě, kdy se jí zachce
64
Svítání 44
Noc je halenka přehozená přes půvaby krajiny Jaký striptýz každé ráno!
65
Deštná 45
Objetí zašustilo a nebyly to listy, co padaly z nebe Staccato prstů klavíristy rozeznělo krajinu srdeční a za sklíčky brýlí ses zaleskl ty
66
Otazníky 46 Nebe se odělo bílou zimou vločky mě opřádají bílou pavučinou Ještě je noc, však má brzy svítat Nový den zas budeme vítat a chtít, aby čas nebyl tak krátký Když chceme jít déle, proč hledáme zkratky????
67
Kavárna v General Electric 47
Cítím závan příjemného opojení venku je sychravo a já si sedím u šálku s Edisonem V příjemných ovacích se nechám unášet – někam vzhůru k žárovkám a po chvíli zase spadnu na zem – do švitoření Co naplat, povinnost volá
68
Polibky vzpomínek 48
Polibky byly žhavější než korálové rty tichomořských divošek Polibky byly jemnější než královský hermelín než bělostný damašek Polibky byly sladší než dozrálé hrozny jiskrného vína Polibky byly teplejší než čerstvě dopečený chléb, a přece jsi na ně tak rychle zapomněl
69
Světluška 49
Světlušky zhasínají už se nerozsvítí zčernali plaší hranostaji a na přetržené niti zaculí se stroužek česneku ve vyšeptalém klišé světlušky padají na deku a komár parte píše
70
S námi buď 50
Co´s dělala, lásko, večer po desáté? Proč máš bolest v zádech dlaně mozolnaté a pod očima kruhy? Vyspat by ses měla Určitě jsi v noci hory přenášela Potřebná jsi, lásko, víc pro živé tvory Nám, lidem, moc scházíš když přenášíš hory!
71
Tizian 51
Všiml jsem si, že si tě všiml hned, jak jsme vstoupili Sledoval tě obdivným pohledem mohl na tobě oči nechat, když sis prohlížela ostatní obrazy A když ses mu podívala do očí, viděl jsem, jak mezi vámi něco přeskočilo nemohla jsi od něho odtrhnout zrak Jeho pohled byl trošičku smutný a malinko veselý jeho ústa se usmívají, ale v očích má slzy Vím, je mladší krásnější a jistě i bohatší svědčí o tom jeho sametový kabátec a krajkový límec I když s tím stářím... Není jeho pět set třicet pět přece jen víc než mých pětapadesát? Jeho poslední pohled patřil opět jen tobě byla v něm nostalgie a tolik nevýslovné lásky (na mě se podíval výsměšně) lásky nevyslovené ale opětované Vím, že je neodolatelný, ale... Jak jen si mohla za jediný pohled! Když jsme odcházeli, 72
dlouho jsi za ním hleděla a také jsi měla v očích slzy Trápím se, žárlím na obraz Je to sice pravý Tizian, ale musel jsem se držet, abych ho neroztrhl vedví Kéž by tak Mistr namaloval mne Třeba by zachytil něco, čím bych tě zaujal ještě po pěti stech let
Turistka 52
Vezmu si mapu vyrazím na průzkum po výherním automatu vyšlápnu po bříšku cestou hustým lesem Vím, že se ztratím zapomenu, kde jsem lesní houští na bílých pahorcích projedu prsty nad záležitostí osobně neosobní soukromě zavřu oči Zvuk něžné okaríny povede mě, lásko, k tobě pod peřiny
73
Ledová pláň 53
Ledová pláň hladká jak zrcadlo chladná jako měsíc půlnoční A já nevím, co nás to napadlo sirkou škrtnout, zažehnout plameny Pak ze srdce odhodit kameny naplnit prázdnotu všedních dní Ruku v ruce, dva blázni opilí snad troufalí, snad nesmělí na ostřích vrávorat i pevně stát Očima mluvit, beze slov se ptát
74
Gauč 54
Držení v náručí – pochovat, stisknout oči, které se nepohnou Náhle záchvěv řasy pnutí kůže – hmatatelná jistota žití Silnější sevření přitažení a marná touha neodejít později ani dřív
75
Nic 55
Nic a tma a nic pouliční lampy dvě nic a mráz a nic Na kolejích spí jinovatka s mlhou a ze sametu sníh Nic a tma a nic Duha se svléká bouřka dávno minulá okapem stéká Nic a tma a nic Křídové lásky už dávno spláchly deště z chodníků pryč Nic a tma a nic
76
Résumé / nebásnické vyznání 56
Hodně jsi mě naučil třeba oddělovat lásku od sexu Dřív jsem měla pocit, že musím milovat toho, s kým spím vlastně... vůbec nespím ani teď Taky jsi mě naučil upéct kachnu, jaké víno nalít, čím si osladit život a třeba vůbec neoddělovat jídlo od sexu Naučil jsi mě, že život je touha a bez touhy není život Tak teď toužím po životě s tebou jíst nespat a nikdy už nic od ničeho ne od dě lo vat
77
Zombie 57
Položím brýle na stůl promnu si oči protáhnu vnější koutky a změní se svět Zmizí ostré hrany rozostří se tváře Dám si dlaně na uši a všechno se ztiší Svět je najednou snesitelný A pak mě na přechodu přejelo auto
78
Tajemství času 58
Děj běží pozpátku Sebrala jsem pár korun pouličnímu zpěvákovi Našla jsem si milého, abych ho začala nenávidět a umřela jsem, abych se znovu narodila Být dospělá a objevovat svět v myšlenkách dítěte Oči vidí jen pomíjivý obraz života Zdá se mi, za pohledem do prázdna nachází se jiná skutečnost Je přede mnou, ale uchopit ji nelze Kéž bych mohla spatřit svět očima lukostřelce na mušce mít ostrý cíl v rukou klid a v mysli mír Na orloji odbyl čas mámení mě klame čas uběhl jen o vlas a rozum bohatší o nepoznané Držím se představy jako ztraceného kusu dřeva na moři Jak dlouhá plavba, neví se Snad se mi po cestě vyhnou ti žraloci Bojím se Miluji, nesnáším, sakra, chápu!
79
Vernisáž 59
Vyprázdněné skleničky od vína párátka pohozená na mísách na stole odložená květina a ve ztichlých koutech sedá prach Opuštěné obrazy a básně na stěnách čekající na zvědavé oči a na člověka padá stísňující strach Proč tady odhaluji vlastní duši?
Stín 60
Chladivé šero ukrývá v náruči neřesti noci
80
Hladová 61
Pár meziřádků odevzdej pátku, aby neděle měla co číst Klapky na oči čas se plahočí, když zadřel se minutový píst pár dvojznačností do pátku hosti, aby neměla neděle hlad špunty do uší však se nesluší s časem o neplatný úpis hrát
81
Opit geniem loci 62
Opit geniem loci oppida sedl jsem do auta v krvi promile nostalgie duch výjimečných míst, jak se zdá po tisíciletí žije Měsíc kýčovitě jako rybí oko ozářil Bohunice tisíci světly vítá pocestné Brno, hradba u dálnice, co asi zbude z téhle panelové všední Chanuky pro ty, co po nás přijdou pro pra pra pra pra pra pra pra pra pravnuky
82
Koně a voda 63
Desítky zpěněných hřbetů jak na secesním obraze tříští hladinu na miliardu kapek Desítky vlastních světů zpěv o lásce a odvaze, ve kterém spočinu - jen klid a žádný zmatek Tak sním si v ústraní a plavím koně vodou koně bytostného poznání řekou myšlenek mi projdou a já si budu zase jist, že život je jak vzácný list, ze kterého chci ti číst o tom, jak jsem tvůj, jak jsi voda a já kůň
83
Klečím nad očima 64
Klečím nad očima a jako v zkalené řece zjara marně se pokouším dohlédnout oblázek Dotýkám se tě jsi jako fotografie, socha nebo obraz a jako ony připomínáš člověka Kdybych tě tak mohla vyretušovat! dlátem vyhladit úsměv máchnutím štětce probudit život Zatím tu bezmocná u bílé postele pláču jedinou myšlenku Vrátil ses ke mně s transplantovaným srdcem
84
Sid 65
S rozzářenýma očima tříštíš se o skaliska Nepřijal jsi podávanou ruku vstříc konci začátku ženeš se sám Se svědomím o závod pádíš na konci s dechem (větrem do plachet je ti strach) říct, jak moc se bojíš
85
Ona 66
Liška se chytila do pasti Sníh napadal v noci a jestřáb zabil divokou koroptev Moje vlasy černý a krev rudá a rudá moje ústa Pár bílých peříček a hrst černého bezu a útěk srnky, co neuteče a křik krkavců je mým křikem Otázky, na které není odpověď Divoké koroptve. Divoká ústa moje Past. Věděla o ní
86
Babičce 67
O lidech, které jsem měl moc rád, těžko píši básně, neb nejdou mi do rýmů Vzpomínám si jen na babiččin upřímný smích a na její nedělní tvarohové koláčky, které chutnaly po lásce Vzpomínám, jak starala se o dědečka, když byl už jako malé dítě A když dědeček umřel, řekla jen: Děti, už nemáme dědečka A tvář měla ustaranější, než když žil A ještě jednou si neodpustím vzpomenout, jak jednou řekla mi: Ty máš tu tašku těžkou, Milane, viď! Ač ani trochu jsem neshrbil záda pod brašnou plnou knih Život včelky je krátký, protože toho musí za život tolik dokázat I babička zemřela. Tiše Tak, jak žila A v srdci zůstává vzpomínka na člověka, jenž v čistotě stojí proti těm, co jednou se lží se kamarádí podruhé pravdě nadbíhají Je těžké napsat báseň o člověku, kterého jsem měl toliko rád Ale přece jen se mi to nakonec podařilo 87
Psí nálada 68
V duši mám nepořádek. Zase! Iluze? Ty čert dávno vzal Takhle se umět vrátit v čase neúčtovat: Má dáti - dal Život nic zdarma nerozdává brát ale umí výtečně Která že cesta je ta pravá? A kudy šlapeš zbytečně? Můžeš se vztekat, nebo smát se (a taky můžeš začít pít!?) V žádné knize však není, zdá se, návod, jak bez problémů žít
88
Camonille 69
Vrýváš se do kůže Vzpomínka nemůže Bolest mi zakrýt Půlnoční menuet Krvavý Sinuhet V hlavě mi tančí Duše je prodána Přijde snad nirvána Smutno mi bývá Smutno...
89
O ničem 70
Blažená kulhavost ulit škebelných světelných záblesků se zříká kolibříka společně s perlou uzamyká do vln příbojů nasládle nevěrných nezkrotná záplava krabích krunýřů pranýřům vyhýbat se snaží nádraží nezvané vlaky zpět odváží do obrazů zneuznaných malířů
90
Lhali mi 71
To ticho po tobě a obraz něhy tobě vlastní... Jsi sluce, které nevrátí se ze strany, co odvrací se Lhali mi... Že nikdy nezmizí, co miluje člověk bez podmínek nyní, pouze ze vzpomínek, vrací se síla do srdce Lhali mi! Prý přežijeme smrt a rtuť místo kávy ty nejdrsnější světové zprávy A nyní ni stéblo trávy neskloní se pod milovaným dechem Kam poděl se náš společný stín? Bože! Přeji si, ať tenhle sen opravdu spím! Lhali mi! Že žiješ že tepeš že miluješ že naříkáš, když se mně dotýkáš že klepeš na dveře našeho domu, protože s klíčem v zámku se potýkáš Vrať se!
91
Ty 72
Možná jednou, strašně tiše, otevřu schránku „Kdopak to píše?,“ a budu dělat překvapenou, když začnu číst: „Moje milá,“ když začnu číst, co sama jsem si vymyslela Možná jednou, strašně tiše, otevřu dveře dokořán a bez výkřiku zakřičím: „Ale já se pořád bojím rán!“ A nikde nikdo. Černý sníh A klubko bílých vran Možná jednou, strašně tiše, bez hlavy Tvojí na svým břiše, zapšklá a stará a unavená jen s plyšovýma medvědama Bílé vlasy, tetovaná, unavená stará žena možná jednou, a vůbec ne tiše, vlaštovku zahřeji na holém břiše Odlétnout měla. A neodlétla Prokouřený těžký smích Kašlala´s, holka, na pravidla? Zapískám poslední blues. Kšiltovku narazím Zazpívám. Zaječím Vlaštovka horká na studeným břiše Poslední divadelní kus „Kdopak mi to píše?“ Poslední slova zaječím. Tu pyšnou lež. Že nebrečím! Co posledního udělám? Té mrše malé napít dám Zahraje blues. Napije se slz
92
Chrudimská 73
A půjdu klidně poslepu klidně tu cestu znám už od dětství Širokými schody uličkou kolem Mydlářova domu Poslepu přejdu i náměstí v zelených plachtách za šustění holubů kamenným korábem podloubím k náhonu
93
Učím se Libni 74
____________________________________ Most
cvak těsně
spěšný
a další kolem
vlak projel
pomalu
tak
už nebude
ve štěrku
listopad
vonět
pražcům
ani
ach pak
prstoklad
jak? _____________________________________________ _____________________________________________ _____________________________________________ Tak učím se Libni vyrábím prak Sokolovská ~ můj novej pták ~ plazí se pod tratí vazník je drak křižuje tramvaje co plujou jak 94
vesmírný koráby přitáhnou zrak na třídu pode mnou asfalt a brak leskne se ~ ~ ~ z Vysočan ke slunci v čase: soumrak den nechám na tobě teď už jen: klap one love & blue lines / massive attack /
95
Lípy na podzim 75
V úžasu stojím pod tou zlatou kšticí, a pak se brouzdám zlatou záplavou Slunce tu plýtvá řadou oslnivých svící paprsky větvemi co chvíli proplavou Bohatá odcházím po zlatém sametu polední báseň si v sobě odnesu Tu zlatou báseň, právě tu, co slunce přečetlo mi z notesu
96
Zapovězené vztahy 76
Už víš, kam vede život v náznacích? Byl to skutečně jen odraz plamene, co ti vykouzlilo na tváři ten výraz? Už víš, že jedině zapovězené vztahy trvají věčně?
97
Imprese - ráno po salse 77
Přečtu si Šrámka a ze skříně vytáhnu pár listů prošlého kalendáře impresionistů Na postel rozložím Lekníny a od stropu zavěsím Smuteční vrbu pak ji ostříhám a osvobodím přes stíny loudavé světlo z krbu tiše hrozící Monetovým Kupkám sena tak tiše hoří mi před očima scéna - čtvrtečního rána v nonstopu přejel mi letmo po tváři lístek smuteční vrby od stropu „pacifico“ Kdo podá mi nůžky?
98
Tajemství ve vločkách 78
Krajina dýchá pod sněhem královna v bílém, krásná, mladá dětská dlaň v ruce dospělé táta a malý rozumbrada za křehkou stěnou sněžné plenty stopami kreslí ornamenty a zimní chmýří stále padá Děťátko chytá běloučká peříčka, hebká jako samet hledá a vidí ve vločkách jiskření tajů jiných planet, které se v ruce v slzy mění snad proto, že se odtajnění v hřejivé dlani nedočká
99
V polích 79
Elektrické sloupy hluboko vkročené do země mají klobouk s dvěma hroty paže v loktech zlomené sukénku ze čtyř dílků a páteř z pavoučích prstenců K zemi a mezi nimi tančí vlákna, jež vedou teplo a světlo a štěstí a klid * Slovo nevyřčené bolestně zalknuté skrčené, schoulené v koutku hrdla náhle úpěnlivě protáhlo se mezi rty a vzrostlo do oblačných rozměrů Ne, odpustit ti nemohu, ani když uprostřed pole zakřičíš, jak mne miluješ 100
DŮLEŽITÉ ● Uzávěrka shromažďování hlasů od vás, čtenářů, je koncem března 2009. Pokud jste dočetli sborník až k poslední básni na předchozí stránce, zapojte se do již probíhajícího pátého ročníku Stříbrné buly: vyberte jednu až pěti básní, jež vás něčím zaujaly. Pouze na ohlasu veřejnosti záleží, jak se která báseň umístí v soutěži O nejpůsobivější českou báseň roku 2008. ● Hlasovat může kromě vás kdokoliv jiný, kdo by si třeba na základě vašeho sdělení ročenku přečetl a měl chuť napsat nám, co se mu zalíbilo. Každý další hlas dodá větší váhu vítězným básním. ● Hlasovat lze i elektronicky. Stačí k nám poslat žádanku o elektronickou podobu na
[email protected] a bude vám obratem zaslán hlasovací lístek (ušetříte za poštovné). ● Vy, kteří jste se náhodou dozvěděli, kdo je původcem byť jediné básně, nehlasujte. Nestrannost by utrpěla. Spíše, než by se měl do tabulky konečného pořadí básní zařadit ovlivněný hlas, pak raději žádný. Mimo to by celá naše snaha o rovné podmínky vzala za své, čímž by podstata projektu ztratila smysl. ● Na tento pátý ročník bude navazovat šestý, pak sedmý a další a další (doufejme). Každým rokem přibývá kromě básníků i hlasujících čtenářů. Snad tedy jdeme správným směrem. Cena sborníku Pár střípků činí 45,- Kč, což se dá za ten rok oželet z rodinného rozpočtu. (Aby byla tak nízká, vzdali jsme se všichni, kdo ho připravujeme, odměny za vydání knihy, jak je již uvedeno.) Pokud vás zajímá, jakou tvorbu přinese na svých stránkách v příštích letech, stačí si sbírky objednat přímo na hlasovacím lístku (je tam pro to připraveno okénko).
101
Soupis soutěžních básní 2008 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
Cesta červencem Podzim v Krkonoších Malá říkladla pro velké (Popovice) Splín 22:13 Čas jako sníh Sněžné peří Únorová Vesnická idyla Čáry, máry, podkočáry Sultán Solimán Parfém Da Vinci s realitou v klinči Letem let Náročná Otcova nemoc Housle Ozvy novýho jitra Bretaň Na růžku Před pikolou, za pikolou Zapomenutý deštník Jedno presso postačí Krabice na boty Zmatená Říčka Brtnice Líbánky Smutná vyhlídka Gramofon Zelený anděl absintu Na koncertě jazzového bigbandu Podzimní variace Víš, nevím… Paradais Absintové moře Kazašská bohyně Zasněžené jabloně Oči ohně Ohňostroje hvězd Racek 102
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 51 52 53 54 55 56 57 59 60 60
40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79
Vánoční píseň Telátka Předehra Černá křídla Svítání Deštná Otazníky Kavárna v General Electric Polibky vzpomínek Světluška S námi buď Tizián Turistka Ledová pláň Gauč Nic Résumé / nebásnické vyznání Zombie Tajemství času Vernisáž Stín Hladová Opit geniem loci Koně a voda Klečím nad očima Sid Ona Babičce Psí nálada Camonille O ničem Lhali mi Ty Chrudimská Učím se Libni Lípy na podzim Zapovězené vztahy Imprese – ráno po salse Tajemství ve vločkách V polích 103
61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 96 97 98 99 100
Seznam autorů předešlého roku 2007 01 – Let Praha – Barcelona a zpět: Rebecca Marten / Praha 02 – Sv. Vítu, 15 – Sv. Barboře, 76 − Přemyslu Oráči: Milan Caha / Praha – Jesenice 03 − Naděje, 09 − Jitce, 30 − České středohoří: Petr Petříček / Hořovice 04 – Doškové střechy, 55 − Ozvěny, 62 − Rybník: Jan Zbořil / Praha 05 – Nerozumíš mi: Petr Franc / Kutná Hora 06 – Cigarety NE!!!, 69 – Spravedlnost: Barbora Čapková / Kuřim 07 – Melodie života, 43 – Přátelství nad rámec: Carla Martinez / Praha 08 – Nehraji, žiji, 12 – Milénia: Jiří Fiedler / Mladé Buky 10 – Zalomil..., 47 – Sedím...: Jiří Hrbek / Ledeč nad Sázavou 11 – Láska není vůle, 59 – Výprodej: Lenka Černá / Praha 13 – Silueta, 29 – V mlze: Lucie Chudobová / Kutná Hora 14 – Nebeské zvonění: Tomáš T. Vokroj / Praha 16 – Zahradní dům, 26 – Jdou dva, 31 – Černá taška...: Ivana Měkotová / Světlá n/S. 17 – Utajené touhy, 71 − Mateřství: Miroslava Herianová. / Staňkov 18 – Dívka snů, 27 – Návštěva u Michala Köppinga, 34 − Veselí přátelé, 50 − Variace na Žáčka: Robert Hladil / Praha 19 – Tažní ptáci: Milan Sochora / Havlíčkův Brod - Petrkov 20 – Anděl z Podvek, 45 − Listopad, 65 − Psí podzim: Markéta Kácovská / Kolín 21 – Patník, 63 – Koberec: Ondřej Jerman / Liberec 22 – Větrná pavučina: Marie Kašparová / Šumperk - Vikýřovice 19 – Hádanka o trávě, 38 − Loupu se, 67 − Špinavý bahno: Gabriela / Ledeč n/S. 24 – Gotika: Daniel Jelínek / Ledeč nad Sázavou 25 – Obal od čokolády, 58 – Večer, 73 − Křehká oříšková: Irena Součková / Č. Těšín 28 – Místa minulosti: Jana Dvořáčková / Příbram 32 – O jaru: Zdenka Líbalová / Mělník 33 – Někdo ztich´, 39 − Vyplněná přání, 42 − Bylo nebylo: Hanele Martinez / Brno 35 – Vyprším: Dráža Holmanová / Smiřice 36 – Vítr, 44 − Myšlenky: Eva Bradová / Praha 37 – Nelehat na koleje: Anežka Mirullyna / Uherské Hradiště 40 – Proud, 64 – Ohně: Johanna Lee Fialová / Praha 41 – Jen pro ten dnešní den: Adéla Tománková / Praha 46 – U Větrného Jeníkova: Karel Holub / Jihlava 48 – Jsi jako, 61 − Romeo a Julie - jak to Shakespeara nenapsal: Mirka Půtová / Sušice 49 – Nepochopen: Jakub Dohnal / Praha 51 – Pocit: Pavel Pech / Liberec 52 – Nelze se, 60 – Smolař: Vratislav Beleni / Děčín 53 – Stín iluzí: Aga / Čimelice 54 – Maminčiny ruce: Věra Vejnarová / Čáslav 56 – Prolínání, 70 − Hebká náruč smrti: Hana Polatová / Chrást u Plzně 57 – Noční: Lidka / Prostějov 66 – Jezero v dřevařské osadě: Eva Pilátová / Plzeň 68 – Už: Andrea Marchal / Chrudim 72 − Tomu se říká...: Petra Zelená / Praha 74 – Koupelna: Michal Kyslinger / Praha-Libuš 75 – Podzimní snění: Robert Poch / Šumperk 104
Slečna z Hlavního nádraží
Petr Sedláček Na Hlavním nádraží prodává květiny slečna, které dávno ujel vlak Je trochu povadlá... tak z jedné pětiny nebo tak nějak... A každý zákazník je její naděje, dokud nezmizí do fronty u pokladen Smutně se usměje – vždyť se nic neděje zejtra je taky den R:
Proč jediný vlak, co nemá zpoždění je na potvoru zrovna ten můj Stála jsem ztracená na prvním peróně živote, stůj, stůj, stůj Když nejsme prodaní, býváme koupení nad tím se, holka zlatá, nepodivuj Pláčeš jak Julie ve staré Veroně živote, stůj, stůj, stůj
Na Hlavním nádraží, kde houstnou osudy slečna čistí ve výloze šmouhy upraví květináč, zažene pobudy vášně a touhy A každý zákazník se sotva podívá na její trny růží rozedraná ústa a zase odejde, jak už to chodívá Ona by tolik chtěla zůstat R: Z Hlavního nádraží poslední tramvají odjíždí na „Jižňák“ do jedna plus jedna Únavou nevidí, že hvězdy padají smutek na konci ledna A každý zákazník je její naděje a hodný pán ji na Výtoni pustil sednout zítra se učeše, hezky se usměje A vždyť už je to vlastně jedno R: Když jediný vlak, co nemá zpoždění... 105
BOHEMIA BALÓN, s. r. o
Balón se lehounce vznáší bez řvoucích motorů jako plachtící křídla ptačí protíná modrou oblohu
Leťte s námi a prožijte nevšední zážitek: let horkovzdušným balónem. Jedinečná příležitost, jak si prohlédnout Čechy z ptačího pohledu. Po hodinovém letu na vás čeká tradiční přípitek šampaňským a křestní list. Letenka může posloužit i jako originální dárek. Služby: • Paravýsadky • Reklamní lety • Reklamní akce • Vyhlídkové lety
Bohemia Balón, s. r. o., Bubenská 122, 170 00 Praha 7–Holešovice Tel.: 606 657 795, Fax: 220 941 556, El. adresa
[email protected]
www.bohemia-balon.cz 106
107
Nakladatelství M E Z E R A připravuje: Rádce pro (začínající) spisovatele, novináře a překladatele 2009 V říjnu vychází další díl ročenky Rádce pro (začínající) spisovatele, novináře a překladatele 2009. I letos je Rádce užitečnou příručkou pro všechny ty, kteří chtějí vědět, jak vydat knihu, začít psát do novin, časopisů nebo se stát překladateli na profesionální úrovni. Na našem knižním trhu ojedinělá publikace, která je určena nejen pro začínající autory původních či překladových textů. Více než patnáctka autorů-odborníků z různých oborů radí, jak své dílo či schopnosti nabídnout, poodhalí i zajímavosti ze zákulisí české a slovenské literární, překladatelské a mediální scény. Letošní vydání je rozšířeno o doposud nezpracovaná témata, jako je televizní, rozhlasová a filmová scenáristika, žurnalistika na internetu, problematika jednotlivých odvětví uměleckého i komerčního překladu a mnoho dalších. Nechybí ani unikátní databáze kontaktů na nakladatelství, časopisecké a novinové redakce a překladatelské agentury s přesným vymezením podmínek pro spolupráci s novými talenty. Veškeré informace včetně dalších titulů na www.imezera.cz. Nakladatelství M E Z E R A vás dále zve na:
www.mezera.org Mezera, ze které už nevylezete… Publikujte snadno své texty na internetu! Získejte zpětnou vazbu od čtenářů, uživatelské i nakladatelské redakce. Přečtěte si díla současných zavedených autorů. Texty autorů z mezera.org pravidelně vysílá Rádyjo MLHA (soutěž o knihy každý týden). 10 minut slávy – ani starší díla nezůstanou zapomenuta + zajímavý workshop: Literární hra MEZOlit. Kompletní nabídka knih Nakladatelství M E Z E R A za nejvýhodnější ceny. 108
Vítejte u nás v Přelouči!
Bývalý hotel Fontána se na jaře 2006 vydal převzetím společností BUJNOCH, s. r. o., na novou, radostnější cestu. Čtyřicítku pokojů a jedno apartmá jsme zrekonstruovali na dobrý tříhvězdičkový standard, vybavili novým nábytkem, plochými televizory, minibary či bezdrátovým internetovým připojením. V restauraci vás čeká moderní chutná kuchyně, na čepu dobře ošetřený Budvar, na nápojovém lístku široká nabídka kvalitních vín, jak je u Bujnochů zvykem. Naším cílem je, abyste u nás byli spokojeni, cítili se jako doma a rádi se vraceli... TOMÁŠ BUJNOCH, nejmladší hoteliér v republice PS. Od roku 2008 jsme hostiteli básnické soutěže Stříbrná bula.
www.hotelbujnoch.cz
109
vá verze
OBZORY interneto
.cz
www.PRES
Kutnohorska TRADIČNÍ REGIONÁLNÍ TÝDENÍK od roku 1989
Písmák
AMATÉRSKÉ ● LITERÁRNÍ ● UMĚNÍ
Nejnavštěvovanější literární server se jmenuje Písmák. Jeho generálním partnerem je Literární akademie.
Co je LiTerra? Literárně společenská země. Pro koho je LiTerra? Pro ty, kdo rádi píší; pro ty, kdo rádi čtou - i pro ty, kdo si kolem toho rádi povídají.
www.pismak.cz
Čili? Místo pro vážná zamyšlení i pro příjemnou zábavu.
www.literra.cz 110
111
Obsah Snímek Občanské záložny
3
Dějiny města Přelouče
4
Snímek putovní trofeje
5
Co předcházelo
7
Základní kameny soutěže
8
Jiří Brdečka
9
Poděkování
10
Úvodním slovem
11
Recenze na předešlé ročníky - 2006 a 2007
12
Vítězná báseň předešlého roku 2007 - skupina nad 30 let
13
Vítězná báseň předešlého roku 2007 - skupina do 30 let
14
Kdo se podílel na výběru básní do pátých Střípků 2008
16
Soutěžní básně 2008
17
Upozornění
101
Soupis soutěžních básní 2008
102
Seznam autorů předešlého roku 2007
104
Nesoutěžní verše vybrané redakcí
105
Vývěsky partnerů Stříbrné buly
106
Obsah
112
Údaje o knižním vydání
113 112
Pár střípků 2008 STŘÍBRNÁ BULA - soutěž O nejpůsobivější českou báseň roku 2008 vydal: Vzdorospolek v Lovčicích 2008 1. vydání tiskárna: TLZ Praha, Sazečská 603/9, Praha 10 - Malešice náklad: 500 výtisků ISBN 80-903607-3-4 ISSN 1802-5889 - hmotné vydání ISSN 1802-5897 - elektronické vydání
113