OZNÁMENÍ KONCEPCE INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC ATRAKTIVNÍ A KVALITNÍ ŽIVOT V LIBERCI

Oznámení dle § 10c zákona č. 100/2001 Sb. k „IPRM Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“

OZNÁMENÍ KONCEPCE podle § 10c zákona č.100/2001 Sb.,o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č.93/2004 Sb. a zákona č.163/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.7

„INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC – ATRAKTIVNÍ A KVALITNÍ ŽIVOT V LIBERCI“

1/109


2/109


ÚDAJE O PŘEDKLADATELI

A.1.

Název organizace STATUTÁRNÍ MĚSTO LIBEREC

A.2.

IČ, bylo-li přiděleno IČ: 00262978

A.3.

Sídlo nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1

A.4.

Jméno, příjmení, pracoviště, telefon a e-mail oprávněného zástupce předkladatele •

ve věcech smluvních

Statutární zástupce předkladatele: Ing. František Hruša, náměstek primátora tel.: 485 243 111 e-mail:[email protected] •

ve věcech technických

Specialista IPRM odboru Koordinátor dotací EU: Ing. Michal Vereščák tel.: 485 243 191 e-mail:[email protected]

3/109


A.

ÚDAJE O KONCEPCI

B.1.

Název koncepce „Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“

B.2.

Obsahové zaměření (osnova) koncepce

Integrované plány rozvoje měst (IPRM) jsou strategickými dokumenty, které jsou povinnými podklady pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. A to v případě zde hodnoceného IPRM, prostřednictvím oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod. Jeho zaměření je dáno programovými prioritami a cíli tohoto programu, struktura je pak předepsána následujícími dokumenty: •

Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj ČR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna 2007 č. 883 (dále Metodický pokyn) • Vademecum pro přípravu integrovaných plánů rozvoje měst pro regionální operační programy pro plánovací období 2007-2013, verze 1.05 z 27. 3. 2008 (dále Vademecum)

„Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ je zpracován v souladu s uvedenou metodikou a to v následující osnově: 1. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza 1.1. Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů, jejich provázání s IPRM 1.2. Analýza ekonomické a sociální situace 1.3. SWOT Analýza 1.4. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru tématu 2. Popis tématu 2.1. Kvantitativní i kvalitativní popis tématu 2.2. Vize, globální cíl 2.3. Stanovení cílů, strategie 3. Popis opatření a aktivit 3.1. Opatření 1.1 Regenerace a revitalizace objektů a lokalit 3.2. Opatření 2.1 Rozvoj infrastruktury pro sport, kulturu a volný čas 3.3. Opatření 3.1 Administrativní zajištění IPRM 4. Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů 5. Finanční a časový harmonogram 6. Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM 7. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM 8. Analýza rizik IPRM 9. IPRM a naplňování horizontálních témat Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Udržitelný rozvoj 10. Projekty financované z jiných OP

4/109


„Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ je v souladu se Strategií rozvoje Statutárního města Liberec 2007-2020, která prošla vyhodnocením vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví dle zák. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, včetně posouzení vlivů na veřejné zdraví (SEA a HIA). „Integrovaný plán rozvoje města – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ je konkretizací naplňování této strategie, a to konkrétně pro období 2007 – 2013 v následujících dílčích cílech: • •

B.3

zlepšení stavu městského prostředí obnovou a revitalizací lokalit typu brownfield a chráněných památek, rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zejména v oblasti sportu a kultury, ale i v oblasti dalších možností trávení volného času. Charakter koncepce

Integrované plány rozvoje měst jsou, dle dikce Metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR ze 14. září 2007, navazujícího na Usnesení vlády ČR č. 883 ze dne 13. srpna 2007, jedním z účinných nástrojů urbánní politiky, které mají zajistit koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Zároveň představují nástroj pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU s cílem zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města jako póly rozvoje regionů prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků buď do geograficky vymezené zóny města nebo v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města. Integrovaným plánem rozvoje města se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných aktivit (projektů, případně integrovaných projektů), které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městě a směřují k dosažení společného cíle či cílů města. Integrovaný plán rozvoje města je základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města za účelem identifikace a řešení problémů rozvojových oblastí města v návaznosti na využití podpory ze strukturálních fondů v programovacím období (zde konkrétně v období 2007 – 2013). Integrovaný plán rozvoje města je nástroj pro realizaci jednoho nebo více cílů rozvojové strategie města. Může zahrnovat projekty zpracované jak organizacemi samosprávy města či příslušného regionu, tak subjekty nenáležejícími mezi orgány veřejné správy, ale řešícími nedostatky v problémových zónách či tématických okruzích zahrnutých do IPRM. Žádosti o finanční podporu projektů zahrnutých do IPRM mohou být podávány na základě výzev relevantních operačních programů ČR pro období 2007-2013. Podmínkou však musí být, že jednotlivé projekty spolu tematicky a územně souvisí, ale vzájemně se nepodmiňují.

5/109


Projekty zahrnuté v IPRM mohou být podpořeny nejen z Regionálních operačních programů (ROP), ale i z Tematických operačních programů (TOP) ČR formou zvýhodnění při bodovém hodnocení, čímž bude zajištěno synergické působení jednotlivých aktivit, prostřednictvím kterých budou realizovány strategické rozvojové cíle a priority města a umožněno tak dosažení významné koncentrace investic. Cílem IPRM je proto koordinace aktivit a soustředění finančních zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů, s podporou ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu města. V té souvislosti je očekáván výrazný multiplikační efekt, mobilizující veřejné i privátní zdroje.

B.4.

Zdůvodnění potřeby pořízení koncepce

Statutární město Liberec patří do cílové skupiny měst nad 50 tis. obyvatel, pro něž je zpracování IPRM podmínkou k systematickému postupu při čerpání prostředků v rámci nejen Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, ale i Integrovaného operačního programu (IOP) či ostatních relevantních tématických operačních programů ČR pro období 2007 – 2013. Zde předkládaný IPRM je zpracován za účelem získání podpory z fondů EU na projekty pomáhající naplňovat dílčí strategické rozvojové cíle Statutárního města Liberec, jimiž jsou: Dílčí cíl 1: Zlepšení stavu městského prostředí obnovou a revitalizací lokalit typu brownfield a chráněných památek Dílčí cíl 2: Rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zejména v oblasti sportu a kultury, ale i v oblasti dalších možností trávení volného času Dílčí cíl 1 se zaměřuje především na zvýšení atraktivity města Liberce z estetického hlediska. Řada nezhledných objektů a areálů na území města splňuje definici brownfieldu, další jsou zapsané na seznam kulturních památek, přičemž v některých případech se tyto znaky dokonce potkávají. Přítomnost zanedbaných a nevyužívaných objektů v katastru města je celkově vnímána negativně. Díky zaměření Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod však lze identifikovat také potenciál, kterým tyto nemovitosti disponují vzhledem k podporovaným možnostem jejich revitalizace a nekomerčního využití veřejnoprávními provozovateli. Do dílčího cíle 1 se však řadí také revitalizace nevyužívaných a zanedbaných objektů pro účely podnikání, realizovatelné z programu Nemovitosti v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Dílčí cíl 2 nahlíží na atraktivitu města obecněji – skrze šíři naplňování potřeb a požadavků obyvatel Liberce i jeho návštěvníků. Stěžejním prvkem kvality života je bezesporu volnočasové vyžití, jehož zkvalitnění je hlavním předpokládaným přínosem tohoto dílčího cíle. Ve shodě s analytickou částí dokumentu jsou přednostně pojednány a zahrnuty dominantní oblasti kultury a sportu, avšak vzhledem ke snaze o komplexní postižení problematiky nejsou vyloučeny ani jiné, doplňkové formy trávení volného času.

6/109


Z hlediska návaznosti na SWOT analýzu města i zvoleného tématu jsou stanovené cíle reakcí na identifikovaný havarijní stavebně-technický stav mnoha městských objektů a areálů a dlouhodobé podfinancování většiny zařízení v oblasti kultury, sportu a dalších možností využití volného času, financovaných vzhledem ke svému neziskovému charakteru z omezených veřejných zdrojů. Společenská hodnota celkového souhrnu dostupné nabídky volnočasových aktivit i jejích jednotlivých dílčích prvků je však vysoká, a proto je vývoj popisované situace považován za jeden z klíčových procesů pro celkovou proměnu atraktivity města pro místní obyvatele i návštěvníky odjinud.

B.5.

Hlavní cíle koncepce

„Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ vzhledem ke svému tematickému zaměření rozpracovává v souladu s Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod jedinou prioritní oblast dle Metodického pokynu MMR, a to konkrétně PŘITAŽLIVÁ MĚSTA. Následující schéma znázorňuje vazbu mezi vizí, globálním cílem, dílčími cíli a jednotlivými opatřeními a aktivitami předkládané koncepce. Představuje tak kompletní návrhovou strukturu připravovaného IPRM. PŘITAŽLIVÁ MĚSTA

VIZE LIBEREC – ATRAKTIVNÍ A PŘITAŽLIVÉ MĚSTO PRO OBYVATELE I NÁVŠTĚVNÍKY GLOBÁLNÍ CÍL Zajistit v Liberci atraktivní a přitažlivé možnosti a prostředí, které zvýší kvalitu života jeho obyvatel, přiláká další návštěvníky a bude i významným prvkem při rozhodování o volbě Liberce jako bydliště.

DÍLČÍ CÍL 1 Zlepšení stavu městského prostředí obnovou a revitalizací lokalit typu brownfield a chráněných památek

Opatření 1.1 Regenerace a revitalizace objektů a lokalit

DÍLČÍ CÍL 2 Rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zejména v oblasti sportu a kultury, ale i v oblasti dalších možností trávení volného času

Opatření 2.1 Rozvoj infrastruktury pro sport, kulturu a volný čas

7/109


Aktivita 1.1.1 Regenerace a revitalizace památek a rozšíření možností jejich využití

Aktivita 2.1.1 Investice do sportovních zařízení a objektů

Aktivita 1.1.2 Regenerace a revitalizace lokalit typu brownfield pro využití ve veřejných službách

Aktivita 2.1.2 Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě

Aktivita 1.1.3 Regenerace a revitalizace lokalit typu brownfield pro podnikání

Aktivita 2.1.3 Investice do infrastruktury pro další volnočasové aktivity

Aktivita 2.1.4 Investice do specifických oblastí trávení volného času

Specifickou roli hraje v IPRM Opatření 3.1 Administrativní zajištění, které obsahuje jedinou aktivitu 3.1.1 Tvorba a realizace IPRM. Celkový přehled opatření a aktivit je znázorněný v následující tabulce č.1.

Tabulka č. 1: Celkový přehled opatření a aktivit IPRM - Atraktivní a kvalitní život v Liberci

číslo

Opatření název

číslo 1.1.1

Přitažlivá města

1.1

Regenerace a revitalizace objektů a lokalit

1.1.2 1.1.3 2.1.1 2.1.2

2.1

3.1

Rozvoj infrastruktury pro sport, kulturu a volný čas

Administrativní zajištění IPRM

2.1.3

Aktivita název Regenerace a revitalizace památek a rozšíření možností jejich využití Regenerace a revitalizace objektů a lokalit typu brownfield pro využití ve veřejných službách Regenerace a revitalizace objektů a lokalit typu brownfield pro podnikání Investice do sportovních zařízení a objektů Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě Investice do infrastruktury pro další volnočasové aktivity

2.1.4

Investice do specifických oblastí trávení volného času

3.1.1

Tvorba a realizace IPRM

8/109


B.6.

Základní principy koncepce

Základním principem realizace „Integrovaného plánu rozvoje města Liberce – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“, je naplňování již výše uvedených opatření a jejich aktivit jednotlivými projektovými záměry. Vzhledem k tomu, že tento předkládaný koncepční dokument je vázaný na jedinečnou možnost podpory v něm zahrnutých aktivit z finančních prostředků Strukturálních fondů EU alokovaných pro období 2007 – 2013, je zřejmé, že časové etapy v řešení tohoto navrhovaného IPRM se nepředpokládají. Tzn., že zahájení realizace projektových záměrů zahrnutých do tohoto IPRM by mělo být během této doby. Jaké typy projektových záměrů lze do zde předkládaného IPRM zahrnout, lze odvodit z následujícího popisu jeho jednotlivých opatření a aktivit. •

Opatření 1.1 Regenerace a revitalizace objektů a lokalit

Toto opatření je určeno k naplňování dílčího cíle 1 Zlepšení stavu městského prostředí obnovou a revitalizací lokalit typu brownfield a chráněných památek. Jak vyplývá ze socioekonomické analýzy, potažmo ze SWOT analýzy uvedené v IPRM, nachází se na území města řada lokalit typu brownfield, která negativně ovlivňují vzhled městského prostředí. Stejným způsobem působí i zanedbané památkové objekty, které přitom v řadě případů mají značný potenciál získat pomocí revitalizace zcela nový rozměr z hlediska svého využívání v souladu s globálním cílem IPRM. Realizované regenerace nebo revitalizace památkových objektů, jejichž cílem bude vytvoření nových možností využití přispívajících ke zvýšení kvality života v Liberci, budou představovat významný přínos pro posílení atraktivity a přitažlivosti města jak v rovině věcné (zlepší se stav jednotlivých památek), tak v rovině nemateriální (zvýší se nabídka možných aktivit v nich vykonávaných především v kulturní, společenské nebo zájmové oblasti), a v neposlední řadě i v rovině propagační, kdy Statutární město Liberec bude moci těžit z pověsti města, ve kterém je věnována potřebná pozornost kulturnímu dědictví. Nesporné pozitivní dopady revitalizace lokalit typu brownfields spočívají zejména v nahrazení problematických objektů a areálů (které mohou mnohdy být i zdrojem, katalyzátorem nebo průvodcem sociálně-patologických jevů) rekonstruovanými zařízeními s novým prospěšným využitím. Financující operační programy: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center » Operační program Podnikání a inovace, program NEMOVITOSTI

9/109


Tabulka č. 2: Indikátory opatření 1.1

Kód národ. číselníku 51 15 31 65 11 00 65 20 00

Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem

Měrná jednotka počet m2 ha

Aktivita 1.1.1 Regenerace a revitalizace památek a rozšíření možností jejich využití V rámci této aktivity budou realizovány projekty zaměřené na regeneraci a revitalizaci nemovitostí, zapsaných v seznamu historických, kulturních a technických památek, v rámci obnovy městského prostředí. Výstupem realizovaných investičních prací bude obnovení využití památky k původnímu účelu nebo rozšíření možností jejího stávajícího využití o nové aktivity. Vždy však tento účel musí splňovat podmínky stanovené financujícím operačním programem. Financující operační program: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Tabulka č. 3: Indikátory aktivity 1.1.1

Kód národ. číselníku 63 22 00 65 11 04

Název indikátoru

Měrná jednotka

Počet zrekonstruovaných památkových objektů Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města)

počet m2

Aktivita 1.1.2 Regenerace a revitalizace objektů a lokalit typu brownfield pro využití ve veřejných službách V rámci této aktivity se předpokládá realizace projektů, jejichž podstatou je regenerace a revitalizace areálů a objektů splňujících definici brownfieldu (zanedbané a v současnosti nevyužívané či málo využívané areály a objekty, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné či nevyužité, nebo málo využité) zaměřená na následné využití především pro rozšíření občanského vybavení (vzdělávání a výchova, sociální služby a péče o rodinu, zdravotní služby, kultura, veřejná správa a ochrana obyvatelstva). Financující operační program: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center

10/109


Tabulka č. 4: Indikátory aktivity 1.1.2


Měrná jednotka

Název indikátoru Plocha nově vybudovaných nebo rekonstruovaných objektů v rámci brownfields Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města)

m2 m2

Aktivita 1.1.3 Regenerace a revitalizace objektů a lokalit typu brownfield pro podnikání Předmětem této aktivity je opět regenerace a revitalizace areálů a objektů splňujících definici brownfieldu, zaměřená na následné využití pro podnikatelskou činnost ve vybraných ekonomických oblastech dle třídění CZ-NACE, způsobilých dle pravidel příslušného programu. Charakter prováděných technických opatření bude závislý na podmínkách konkrétního operačního programu. Financující operační program: » Operační program Podnikání a inovace, program NEMOVITOSTI Tabulka č. 5: Indikátory aktivity 1.1.3

Název indikátoru Celkový počet podpořených projektů v rámci OPPI

•

Měrná jednotka počet

Opatření 2.1 Rozvoj infrastruktury pro sport, kulturu a volný čas

Toto opatření je určeno k naplňování cíle 2 Rozšíření nabídky volnočasových aktivit, zejména v oblasti sportu a kultury, ale i v oblasti dalších možností trávení volného času. Je realizováno prostřednictvím tří aktivit, jejichž rozvrstvení vyplývá z charakteru a struktury tohoto cíle. Z analýz zpracovaných v zde hodnoceném IPRM vyplývá, že město Liberec disponuje relativně širokou škálou možností pro trávení volného času. Je však patrné, že velmi výrazně staví na přírodních podmínkách, které jsou v mnoha směrech výrazně limitovány, a trpí značnou mírou nesourodosti a nevyváženosti. V oblasti sportu velmi silně dominují zimní sporty. Na jedné straně jsou k dispozici některá moderní špičková sportovní zařízení, na druhé straně chybí dostatečné zázemí pro jiné sportovní disciplíny nebo jsou příslušná sportovní zařízení a objekty v nevyhovujícím stavebně-technickém stavu. Mezi zařízeními pro kulturně společenské vyžití naopak špičkovou technickou kvalitu budeme ve městě hledat mnohem obtížněji. Tím je významně oslabena i celková nabídka kulturního vyžití.

11/109


V oblasti zájmových možností trávení volného času, navíc s případným naučným prvkem, je pak nabídka dosti slabá, zejména ze strany veřejných subjektů. Zatímco v pojetí urbánní dimenze v regionální politice EU jsou velká města vnímána jako póly rozvoje, uvnitř těchto měst je již třeba sledovat i rozprostření možností a nabídky v rámci každé dílčí oblasti do celého jejich území tak, aby to odpovídalo územním možnostem, charakteru rozmístění obyvatelstva i potřebám a tradicím. To platí i v oblasti nabídky trávení volného času. Specifická role větších koncentrovaných celků nebo zařízení tím však není nijak snižována. Rozvoj infrastruktury sloužící pro uspokojování diferencovaných lidských požadavků, potřeb a naplňování představ o trávení volného času je implicitním předpokladem pro rozšíření nabídky na tyto atributy reagující. Následně pak bude správcům a provozovatelům této infrastruktury umožněno připravit a realizovat širší nabídku stávajících možností nebo nabídnout možnosti zcela nové. Obojí pak přispěje ke zvýšení atraktivnosti a přitažlivosti Liberce v souladu s globálním cílem. Financující operační programy: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center » Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Oblast podpory 3.2 – Propagace a informovanost o výsledcích vědy a výzkumu Tabulka č. 6: Indikátory opatření 2.1


Název indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města)

Měrná jednotka počet m2

Aktivita 2.1.1 Investice do sportovních zařízení a objektů Předmětem této aktivity je výstavba, rekonstrukce nebo modernizace sportovních zařízení a objektů podmiňující zvyšování nabídky a možností pro trávení volného času prostřednictvím tělovýchovných a sportovních aktivit přístupných veřejnosti přímo nebo prostřednictvím tělovýchovných jednot či sportovních klubů. Předmětem projektů mohou být jak vlastní sportoviště, tak i jejich zázemí a vybavení přímo sloužící samotným sportovcům nebo návštěvníkům sportovních akcí. Financující operační program: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center

12/109






Aktivita 2.1.2 Investice do rozvoje kulturního a společenského života ve městě V rámci této aktivity budou realizovány projekty zaměřené na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci infrastruktury sloužící kulturnímu a společenskému životu ve městě. Základním parametrem těchto investic musí být skutečnost, že jejich realizace přímo podmíní zvýšení nabídky a rozvoj možností pro realizaci kulturních představení a společenských akcí, otevřených široké veřejnosti. Financující operační program: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Tabulka č. 8: Indikátory aktivity 2.1.2




Aktivita 2.1.3 Investice do infrastruktury pro další volnočasové aktivity Tato aktivita je zaměřena na projekty, jejichž předmětem bude výstavba, rekonstrukce nebo modernizace infrastruktury podmiňující rozšíření nabídky a možností trávení volného času v dalších tematických oblastech, např. prostřednictvím zájmových činností. Zájmovými činnostmi jsou myšleny činnosti kroužků, sdružení, spolků nebo organizací jejichž zaměření není možné zařadit do aktivit 2.1.1 nebo 2.1.2 (nepůsobí tedy v oblasti sportu nebo kultury). Financující operační programy: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center

13/109






Aktivita 2.1.4 Investice do specifických oblastí trávení volného času Tato aktivita je specificky zaměřena mimo rámec ROP SV, na jedinou identifikovanou oblast v tematických operačních programech, jejíž zaměření odpovídá náplni tohoto opatření IPRM. Veškeré parametry a vymezení jsou tak dána příslušným operačním programem a jeho oblastí podpory. Financující operační programy: » Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Oblast podpory 3.2 – Propagace a informovanost o výsledcích vědy a výzkumu Tabulka č. 10: Indikátory aktivity 2.1.4

Kód národ. číselníku 13.21.00 13 22 00 13.21.10

•

Název indikátoru Počet projektů návštěvnických center a science learning centres pro popularizaci VaV Počet podpořených projektů informačních center a středisek na zpřístupnění informací pro VaV Počet návštěvníků v podpořených návštěvnických centrech a science learning centrech za rok

Měrná jednotka počet počet počet / rok

Opatření 3.1 Administrativní zajištění IPRM

Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod umožňují předložení dílčího projektu, jehož náplní je kompletní administrace IPRM v průběhu všech jeho fází, tj. zejména vytvoření vlastního integrovaného plánu v podobě specifikované metodickými pokyny a jeho následné administrativní zajištění (řízení a koordinace dílčích projektů dle závazného harmonogramu, monitoring, zajištění publicity aj.). Financující operační program: » Regionální operační program NUTS II Severovýchod, oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center

14/109


Aktivita 3.1.1 Tvorba a realizace IPRM Vlastní tvorba integrovaného plánu rozvoje města se řídí specificky zmíněnými Pokyny pro přípravu a realizaci IPRM ROP Severovýchod a za předpokladu dodržení stanovených podmínek se po schválení IPRM a příslušného dílčího projektu stává způsobilým výdajem. Představuje tak jednu z částí dílčího projektu zaměřeného právě výhradně na přípravu a řízení IPRM, předkládaného jako běžný dílčí projekt do průběžné výzvy k předkládání projektů pro oblast podpory 2.1. Finanční limit pro tento dílčí projekt je stanoven na maximálně 1 % z celkového objemu čerpání IPRM z oblasti podpory 2.1 ROP Severovýchod. B.7.

Přehled řešení koncepce (variantnost řešení)

Předkladatelem „Integrovaného plánu rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ je Statutární město Liberec (dále jen SML), které je zodpovědné i za jeho realizaci. IPRM vychází ze strategických a rozvojových dokumentů města, přičemž město ve všech fázích jeho přípravy, zpracování a realizace respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti. IPRM je integrovaným řešením, které přinese synergické efekty a naplní obsah a strukturu stanovenou Metodickým pokynem MMR ČR. Integrovaný plán je zpracován na období 2007-2013 a obsahuje základní věcný a finanční plán při realizaci předpokládaných projektových záměrů, které se vzájemně doplňují a sledují společný cíl IPRM uvedený v kapitole B.5 ve zde předkládaném oznámení. Realizace jednotlivých projektových záměrů se vzájemně nepodmiňuje. Varianty věcného, ani časového řešení IPRM nejsou zvažovány. Postup přípravy a projednání IPRM se řídí platnou legislativou a metodikou tvorby IPRM. Pro přípravu a realizaci tohoto IPRM byl zřízen následující institucionální rámec: 1. Řídící výbor 2. Pracovní skupina 3. Manažer IPRM

Ad1) Řídící výbor (dále jen ŘV) je založen na partnerském principu. Sdružuje představitele a zástupce města, významné partnery z řad vzdělávacích institucí, neziskového i podnikatelského sektoru, příspěvkové organizace města a zástupce Libereckého kraje, jakož i další partnery IPRM. Základní kompetence ŘV jsou: • řídí a koordinuje přípravu IPRM, • prostřednictvím manažera IPRM předkládá materiály orgánům SML, • v rámci procesu přípravy a schvalování IPRM předkládá Úřadu regionální rady • • •

•

NUTS II Severovýchod všechny požadované podklady, projednává IPRM před jeho předložením orgánům SML ke schválení, projednává výběr projektových záměrů k realizaci v rámci IPRM a zajistí jejich projednání v orgánech města, projednává a schvaluje postupy a případné změny realizace IPRM, projednává monitorovací zprávy za IPRM a zajišťuje projednání v orgánech města.

15/109


Ad 2) Pracovní skupina (dále jen PS) je pracovním orgánem IPRM, který je stejně jako Řídící výbor založen na partnerském principu a je složen ze zástupců stejných partnerů jako v případě ŘV. Pracovní skupina IPRM spolupracuje se zpracovatelem IPRM na: • • • • • • •

přípravě základní vize, globálního cíle a specifických cílů IPRM, zpracování podkladů pro rozhodnutí ŘV, přípravě podkladů pro nastavení indikátorů, přípravě návrhů opatření a změn pro efektivnější přípravu a realizaci IPRM, přípravě metodiky hodnocení jednotlivých dílčích projektů v IPRM, projednávání vyhodnocení projektových záměrů, doporučeních projektových záměrů Řídícímu výboru pro zařazení do IPRM.

Ad 3) Manažer IPRM – organizačně zajišťuje přípravu a realizaci IPRM, má funkci tajemníka ŘV. Zapojení veřejnosti a zájmových skupin do přípravy IPRM, s cílem sesbírat relevantní projektové záměry v rámci města, bylo již realizováno následujícími kroky: •

• • •

informační kampaň prostřednictvím článků v médiích a zejména na webových stránkách Statutárního města Liberce (www.liberec.cz, sekce IPRM) – I/2010, zveřejnění výzvy k předkládání projektových záměrů v rámci tohoto IPRM – I/2010 seminář pro veřejnost k výzvě k předkládání projektových záměrů – II/2010 zřízení e-mailové konference pro partnery IPRM a předkladatele projektových námětů, ale i širší veřejnost – II/2010.

V přílohové části k tomuto oznámení jsou v příloze č. 1 uvedeny všechny, ve výzvě k předkládání projektových záměrů do „IPRM Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“, shromážděné návrhy. U každého navrhovaného záměru provedl oznamovatel této koncepce identifikaci nejen jeho základní charakteristiky, s lokalizací dotčeného katastrálního území v obvodu města, ale i identifikaci žadatele o dotaci a výše předpokládaných způsobilých výdajů na realizaci záměru. Celkově lze konstatovat, že se shromážděné záměry převážně soustřeďují na rekonstrukce či revitalizace stávajících objektů nebo již využívaných ploch v obvodu města. Součástí přílohové části je i příloha č. 2, v níž je zpracován grafický přehled s lokalizacemi shromážděných záměrů, a to do základního mapového podkladu územního obvodu SML. Vzhledem k tomu, že se v záměrech jedná převážně o rekonstrukci a revitalizaci stávajících objektů či využívaných ploch, není nutné do toto koncepčního dokumentu ke každému navrhovanému záměru přikládat situační zákresy s dotčenými pozemkovými parcelami. Tento podrobný zákres bude součástí jednotlivých realizačních projektových dokumentací rozpracovaných ke každému schválenému projektovému záměru samostatně.

16/109


Výjimku z této provedené bodové lokalizační identifikace tvoří záměr č. 07, což je návrh na revitalizaci sítě stezek pro rekreaci a sport v Ruprechticích „U kapličky“. Situování těchto stezek je zakresleno do podrobnějšího mapového schématu v příloze č. 3. Smyslem této podrobnější lokalizace je snaha, již nyní poskytnout vypovídající data, která pomáhají nejen k odhadnutí budoucího rozsahu tohoto projektového záměru či k jeho přesnému umístění do terénu, ale i k identifikaci významnosti rozsahu případných vlivů tohoto záměru na složky životního prostředí a veřejného zdraví v záměrem dotčené lokalitě. Z provedené analýzy všech 21 shromážděných projektových záměrů je zřejmé, že pouze ve dvou z těchto záměrů budou realizovány nové aktivity, a to na doposud nezastavěném území města. Jedná se o výše uvedený návrh na revitalizaci sítě stezek pro rekreaci a sport v Ruprechticích „U kapličky“ (v indikativním seznamu přílohy č. 1 označen č. 07) a o rozšíření aktivit dostupných na ploše rekreačně sportovního areálu ve Vesci (v indikativním seznamu přílohy č. 1 označen č. 18). Pro účel identifikace významnosti rozsahu případných vlivů těchto aktivit na složky životního prostředí a veřejného zdraví v dotčených lokalitách, jsou v přílohách č. 4 a 5 k těmto dvěma záměrům poskytnuty podrobnější informace. Na tomto místě je nutné zmínit i okolnost, že v indikativním seznamu označený projektový záměr č. 09, který přibližoval rozsah rekonstrukce horského hotelu a vysílače na Ještědu, neprošel kontrolou obecné přijatelnosti. Z toho je zřejmé, že v rámci zde předkládaného IPRM realizován nebude. Jak v příloze č. 1, tak v mapovém schématu v příloze č. 2, je proto označen červeně. Ostatní shromážděné projektové záměry (tak jak jsou uvedeny v indikativním seznamu přílohy č. 1) postupují k projednávání nejdříve v PS tohoto IPRM, pak v jeho ŘV. V dalším kroku budou předloženy k projednání v Radě SML a následně během IV/2010 bude celý IPRM, včetně projektových záměrů, předložen ke schválení v Zastupitelstvu SML. B.8.

Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s jinými záměry

Obecně jsou IPRM komplexními nástroji přispívajícími k naplňování strategií rozvoje měst. Východiskem pro zpracování socioekonomické analýzy stavu rozvoje měst se proto tedy stávají zejména relevantní strategické a programové dokumenty, zpracované na jejich úrovni. IPRM s nimi musí být v souladu. Při tvorbě IPRM je také dbáno na jejich soulad se strategickými dokumenty na úrovni vyšších územně správních celků (krajů, NUTS II) a samozřejmě také s dokumenty zpracovanými na celostátní úrovni.

17/109


V rámci existujících strategických dokumentů SML, lze tedy za zcela jednoznačně stěžejní podklad a rámec pro zpracování a zaměření zde hodnoceného IPRM považovat aktuální Strategii rozvoje Statutárního města Liberec 2007-2020 (dále jen SR SML), která byla schválena Zastupitelstvem SML usnesením č. 201/07 na zasedání dne 13.12.2007. Veškeré priority a aktivity, stanovené na základě výsledků socioekonomické analýzy a SWOT analýzy i konsenzu Řídícího výboru IPRM jsou v souladu s touto koncepcí. Na tomto místě je nutné uvést, že před svým schválením v zastupitelstvu byla tato koncepce podrobena také hodnocení jejích vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a na základě doporučení vzešlých z tohoto hodnocení byla SR SML upravena. Výše uvedené skutečnosti dávají tušit existenci vzájemných vazeb mezi tímto IPRM a SR SML. Tyto vazby jsou níže identifikovány vyznačením v textu tučným písmem. Vize SP SML: • Liberec bude významným evropským městem s obnovenou metropolitní funkcí, je-

hož vliv bude přesahovat hranice mezi státy, městem přátelským a tolerantním, otevřeným i příslušníkům jiných národů a kultur. • Bude centrem kultury a vzdělanosti, městem prestižních vysokých a středních škol, které vychovávají všestranně připravené odborníky. Místní univerzita a vysoké školy budou propojeny s vývojovými a výzkumnými pracovišti, která se budou podílet na zavádění nových technologií do místních průmyslových podniků. V návaznosti na progresivní průmyslové obory bude rostoucí počet pracovních míst ve městě nabízet sektor služeb. • Město bude nabízet příjemné podmínky pro život, zdravé a bezpečné bydlení a atraktivní nabídku příležitostí pro aktivní trávení volného času. Jedinečná poloha a okolí města bude i díky výborné dopravní dostupnosti a napojení Liberce na evropskou komunikační síť využita pro rozvoj cestovního ruchu a pořádání akcí mezinárodního významu.

Globální cíle SP SML: 1. Přitažlivé město pro obyvatele, návštěvníky, investory, podnikatele rozvíjející se v souladu s udržitelným rozvojem. 2. Stabilní pozice a vyvážený rozvoj ekonomické, společenské, kulturní, sociální, zdravotní a technické infrastruktury. 3. Rozvinutá infrastruktura v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí. 4. Město spolupracující se sousedními obcemi, regionem, euroregionem.

Na regionální úrovni navazuje tento IPRM na řadu významných komplexních strategicko rozvojových dokumentů. Z těch nejvýznamnějších je nutné uvést: •

• •

Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Strategie udržitelného rozvoje Libereckého kraje 2006-2020 Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013

18/109


•

• • •

Regionální inovační strategie Libereckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje Koncepce cyklodopravy v Libereckém kraji Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje

•

Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008

•

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Liberecký kraj 2009-2013

•

Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Libereckého kraje

•

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje

•

Krajský lesnický program Libereckého kraje

•

Koncepce odpadového hospodářství Libereckého kraje

•

Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraj

•

Zdravotní politika Libereckého kraje

V celostátním kontextu tento IPRM zohledňuje i níže uvedené základní republikové rozvojové dokumenty, strategie či politiky a programy: •

• • • • • •

•

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategie hospodářského růstu ČR Národní strategický referenční rámec ČR Národní rozvojový plán ČR Strategie regionálního rozvoje ČR Politika územního rozvoje ČR Politika životního prostředí Č Operační programy ČR pro programové období 2007 – 2013, zejména pak:  Regionální operační program NUTS II Severovýchod 2007 – 2013  Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost  Operační program Výzkum a vývoj pro inovace  Operační program Podnikání a inovace  Integrovaný operační program

Zvýrazněním písma je v následujícím odstavci vyznačena vazba zde uvedeného IPRM na Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) Globální cíl ROP SV: „Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci, k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje EU.“ Na tomto místě je nutné zmínit, že všechny výše uvedené regionální i republikové koncepční dokumenty byly podrobeny nejen hodnocení jejich vlivů na životní 19/109


prostředí a veřejné zdraví, ale i jejich doplnění dle doporučení vzešlých z těchto hodnocení. Tzn., že jejich realizace nemá či minimalizuje případné negativní vlivy na ŽP a VZ. B.9.

Předpokládaný termín dokončení koncepce

Příprava a zpracování „IPRM Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ byly zahájeny v X/2009. Tento tématicky zaměřený IPRM bude, včetně indikativního seznamu jeho projektových záměrů, předložen k projednání v Zastupitelstvu SML v IV/2010. Ke schválení bude IPRM zastupitelům SML předložen po ukončení procesu posouzení vlivů tohoto dokumentu na životní prostředí a veřejné zdraví, tzn. nejdříve v V/2010. Skutečné dokončení prací na tomto předkládaném dokumentu bude tudíž ovlivněno nejen rozsahem věcných či metodických připomínek k dopracování IPRM, ale i výsledkem zjišťovacího řízení provedeného v souladu s § 10c zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP a VZ. B.10

Návrhové období koncepce

„Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ je navržen na období současného programovacího období Evropské unie, tzn. 2007 – 2013, přičemž realizace všech projektových záměrů přispívajících k jeho naplnění bude ukončena nejpozději do 30. června 2015. B.11

Způsob schválení koncepce

Způsob schvalování IPRM je stanoven Pokyny pro žadatele a příjemce (PPŽP) a Výzvou pro oblast podpory 2.1. ROP SV. IPRM předkládá město po schválení Zastupitelstvem SML k posouzení Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod. IPRM je posuzován jako celek. V této fázi nejsou posuzovány jednotlivé dílčí projekty IPRM. Dokument je hodnocen z následujících 3 hledisek: • • •

posouzení formálních náležitostí posouzení přijatelnosti IPRM hodnocení kvality IPRM

Po hodnocení na ÚRR je IPRM předložen ke schválení a přiznání jeho financování Výboru regionální rady regionu soudružnosti Severovýchod. Předpokládaným termínem ke schválení „Integrovaného plánu rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ v tomto výboru je IX/2010. O realizaci IPRM uzavře následně SML smlouvu s Úřadem regionální rady NUTS II Severovýchod.

20/109


C.

ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.1.

Vymezení dotčeného území

Navrhovaný „Integrovaný plán rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ může zahrnovat aktivity, tzn. zde tématické projektové záměry, realizované v celém územním obvodu tohoto města. Může se jednat jak o aktivity investičního charakteru, tak o aktivity charakteru neinvestičního. Grafické vymezení tohoto zájmového území je zřejmé z následujícího mapového schématu č. 1. V něm jsou vyznačena i všechna katastrálních území tvořící území SML. Mapové schéma č. 1: Grafické vymezení území SML

Zdroj: http://gsweb.liberec.cz/gs

21/109


C. 2.

Výčet dotčených územních samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny

Předkládanou koncepcí jsou dotčenými samosprávními celky pouze Liberecký kraj a Statutární město Liberec rozprostírající se na následujících katastrálních územích: Krásná Studánka, Radčice u Krásné Studánky, Kateřinky u Liberce, Machnín, Staré Pavlovice, Nové Pavlovice, Ruprechtice, Rudolfov, Starý Harcov, Liberec, Růžodol I, Horní Suchá u Liberce, Ostašov u Liberce, Františkov u Liberce, Karlinky, Janův Důl u Liberce, Horní Růžodol, Horní Hanychov, Dolní Hanychov, Rochlice u Liberce, Kunratice u Liberce, Vratislavice nad Nisou, Vesec u Liberce, Doubí u Liberce, Pilínkov, Hluboká u Liberce. C.3

Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území

Klima Liberec leží dle vymezení klimatických oblastí v mírném klimatickém pásmu. Převažující část města náleží do mírně teplé oblasti - typ MT4, části území města na svazích Ještědského hřbetu a Jizerských hor spadají do oblasti chladné – typ CH7. Lokalizace klimatických regionů pro Liberecko je provedena v mapovém schématu č. 2. Mapové schéma č. 2: Identifikace klimatických regionů v okolí Liberce

22/109


Hlavní klimatologické charakteristiky mírně teplé oblasti MT4 jsou uvedeny v následující tabulce č. 11. Tabulka č. 11: Klimatologické charakteristiky oblasti MT4

Klimatické charakteristiky oblasti MT4 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10oC a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu (oC) Průměrná teplota v červenci (oC) Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) Srážkový úhrn v zimním období (mm) Průměrné roční srážky (mm) Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

20 - 30 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 až -3 16 - 17 110 - 120 350 - 450 250 - 300 600 - 750 60 - 80 150 - 160 40 - 50

Ve srovnání s celorepublikovým srážkovým průměrem 450 mm za rok je srážkový spad v Liberci nadprůměrný. V Liberecké kotlině převládají jihozápadní a severozápadní směry proudění. Místní větry jsou ovlivňovány orografickými podmínkami kotliny. Ty se mj. spolupodílí i na zde se vyskytujících inverzních stavech během zimního období. Průměrné roční rychlosti větru jsou v kotlině poměrně vysoké, tj. okolo 3,5 m.s-1. Ovzduší Ovzduší Liberce je nejvíce zatěžováno a ovlivňováno emisemi ze spalovacích procesů, včetně emisí z dopravy. V posledních několika letech dochází u některých kategorií stacionárních zdrojů k mírnému emisnímu nárůstu. Celkově však lze konstatovat, že zde byl u většiny stacionárních zdrojů zaznamenán emisní pokles, a to hlavně u polutantů tuhých látek, SO2, NOx a CO. V současné době se na území Liberce nachází celkem 18 významnějších zdrojů produkujících emise ze spalovacích procesů. Mezi ně náleží Teplárna Liberec a.s., spolu se spalovnou komunálního odpadu TERMIZO Liberec a.s. Z hlediska emisí těžkých kovů jsou významnými zdroji i provozovna společnosti Galvanoplast-Fischer Bohemia; slévárna Česká železářská společnost s.r.o. (provozovna FEREXcastings); spalovna NELI servis, s.r.o.; slévárna FEREX – ŽSO spol. s r.o.; výrobce elektrické požární signalizace LITES.

23/109


V oblasti dopravy je emisní situace obecně ovlivňována neustálým nárůstem počtu automobilů. Zlepšení situace u automobilových zplodin by mělo přinést větší rozšíření automobilů vyhovujících emisním limitům EURO 5. Nárůst emisí prašných částic a oxidů dusíku, jsou trvalým emisním problémem spojeným s rostoucí automobilovou dopravou i v Liberci. Vliv dopravy na kvalitu ovzduší v městské zástavbě Liberce je posílen i tím, že doprava produkuje škodliviny v přízemní vrstvě atmosféry, jež bývá v užších ulicích zástavby hůře provětrávána. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší v České republice je zákon o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb., v platném znění, včetně zákona č. 483/2008 Sb., kterým se tento zákon mění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Znečišťující látky, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace, mají stanoveny národní legislativou imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Legislativa navíc určuje limitní hodnoty pro ochranu ekosystémů a vegetace. 1. Imisní limity a meze tolerance pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro znečištˇující látky: oxid siřičitý, částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen. 2. Cílové limity pro ochranu lidského zdraví jsou stanoveny pro látky: kadmium, arsen, nikl, benzo(a) pyren (indikátor znečištění polyaromatickými uhlovodíky), troposférický ozon. 3. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace jsou stanoveny pro znečišťující látky: oxid siřičitý, oxidy dusíku, troposférický ozon (AOT40)

Tabulka č. 12 shrnuje hodnoty imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, tabulka č. 13 cílových limitů pro ochranu lidského zdraví a tabulka č. 14 imisních limitů a cílových limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Tabulka č. 12: Imisní limity (LV) pro ochranu zdraví (rok 2008) Znečišťující látka Doba průměrování

1 hodina SO2

PM10

Horní UAT

Dolní LAT

—

—

Hodnota imisního limitu [µg.m-3] LV

Mez tolerance pro 2008 Termín dosažení LV [µg.m-3] MT

350 max. 24x za rok

—

—

24 hodin

50 75 max. 3x za rok max. 3x za rok

125 max. 3x za rok

—

—

24 hodin


50 max. 35x za rok

—

—

40

—

—

200 max. 18x za rok

20

31.12.2009

kalendářní rok NO2

Mez pro posuzování [µg.m-3]

1 hodina

10

14


kalendářní rok

26

32

40

4

31.12.2009

Pb

kalendářní rok

0.25

0.35

0.5

—

—

CO

maximální denní 8h klouzavý průměr

5 000

7 000

10 000

—

—

Benzen

kalendářní rok

2

3.5

5

2

31.12.2009

24/109


Imisní limit pro PM2,5 stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (zveřejněna v úředním věstníku EU 11. června 2008) je 25 µg.m-3.

Tabulka č. 13: Cílové imisní limity (TV) a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu zdraví (rok 2008) Znečišťující látka Doba průměrování


Hodnota cílového imisního limitu [µg.m-3] TV

Termín dosažení TV

Dlouhodobý imisní cíl

Horní UAT

Dolní LAT

—

120

120, 25x v průměru za 3 roky

31.12.2009

120

maximální denní 8h O3 klouzavý průměr Cd

kalendářní rok

0.002

0.003

0.005

31.12.2012

—

As

kalendářní rok

0.0024

0.0036

0.006

31.12.2012

—

Ni

kalendářní rok

0.010

0.014

0.020

31.12.2012

—

Benzo(a)pyren

kalendářní rok

0.0004

0.0006

0.001

31.12.2012

—

Tabulka č. 14: Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace + cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů Imisní limity (LV) pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2

rok a zimní období (1.10.-31.3.)

NOx

kalendářní rok


Hodnota imisního limitu [µg.m-3] LV

Termín dosažení LV

Horní UAT

Dolní LAT

8

12

20

—

19.5

24

30

—

Cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle pro ochranu ekosystémů Dlouhodobý imisní cíl Znečišťující látka

Časový interval [µg.m-3.h]

O3

AOT40, vypočten z 1h hodnot v období květen– červenec

6 000

Hodnota cílového imisního limitu k 31.12.2009 [µg.m-3.h] 18 000 průměr za 5 let

Pozn. AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (= 40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 8:00 a 20:00 SEČ

Na základě výsledků hodnocení Českého hydrometeorologického ústavu uvedeného ve studii Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2008 a na základě zpracování těchto výsledků do mapových schémat (viz. níže č.3 až 14) je zřejmé, že se kvalita ovzduší v Liberci a jeho okolí nikterak výrazně nevymyká z celorepublikového průměru. Přesto by z hlediska zlepšování této kvality, měla být i nadále celkově věnována zvýšená pozornost snižování znečišťování zdejšího ovzduší. A to nejen u polutantů pevných částic frakce PM10, oxidů dusíku, benzo(a)pyrenu, kadmia či arsenu, u nichž jsou zde dlouhodobě sledovány vyšší imisní koncetrace.

25/109


Mapové schéma č. 3: Roční průměrné koncentrace PM10 na území ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

Mapové schéma č. 4: Hodnoty 24hodin. koncentrací PM10 na území ČR v roce 2008(kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

26/109


Mapové schéma č. 5: Počty překročení imisního limitu pro nejvyšší 24hod. koncentrace PM10 v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

Mapové schéma č. 6: Roční průměrné koncentrace NO2 na území ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

27/109


Mapové schéma č. 7: Roční průměrné koncentrace benzenu v ovzduší ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

Mapové schéma č. 8: Hodnocení území ČR v průběhu 3 let (2006-2008) z hlediska přízemního ozonu, a to dle ukazatele nejvyšší maximální denní 8hodinový klouzavý průměr (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

28/109


Mapové schéma č. 9: Roční průměrné koncentrace kadmia v ovzduší ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

Mapové schéma č. 10: Roční průměrné koncentrace arsenu v ovzduší ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

29/109


Mapové schéma č. 11: Roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu lidského zdraví)

Mapové schéma č. 12: Roční průměrné koncentrace SO2 na území ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace)

30/109


Mapové schéma č. 13: Roční průměrné koncentrace oxidů dusíku na území ČR v roce 2008 (kategorie imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace)

Mapové schéma č. 14: Hodnoty expozičního indexu AOT40 na území ČR, průměr za 5 let (2004–2008) (kategorie imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace)

31/109


Ve smyslu výše uvedených legislativních předpisů k ochraně ovzduší jsou na základě vyhodnocení překračování imisních limitů pro roční průměrné koncentrace PM10, NO2, olova, benzenu, četnosti překračování 8hodinových limitů CO, četnosti překračování denních limitů pro PM10 a SO2, četnosti překračování hodinových imisních limitů pro SO2 a NO2, včetně vyhodnocení překračování cílových imisních limitů pro roční průměrné koncentrace benzo(a)pyrenu, kadmia, arsenu a niklu a četnosti překračování 8hodinových limitů troposférického ozonu, vymezovány aglomerace a oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti, v nichž byly identifikovány hodnoty imisních charakteristik větší než příslušné imisní (cílové) limity jsou v následujících mapových schématech č. 15 a 18 označeny červeně, případně hnědě. Město Liberec zde nefiguruje. Mapové schéma č. 15: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR, a to vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví, 2008

Mapové schéma č. 16: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví se zahrnutím přízemního ozonu, 2008

32/109


Mapové schéma č. 17: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO bez zahrnutí přízemního ozonu, 2008

Mapové schéma č. 18: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu ekosystémů a vegetace na území NP a CHKO se zahrnutí přízemního ozonu, 2008

Na základě, a to nejen analýzy stavu kvality ovzduší v Liberci na začátku tohoto tisíciletí, ale i na základě odhadů rozvoje bydlení, průmyslu a dopravy v Liberci, jsou v Konceptu snižování emisí a imisí znečišťujících látek v Libereckém kraji (zpracovatel firma ATEM – Atelier ekologických modelů Praha) prognózovány předpokládané stavy imisní zátěže v Libereckém kraji, potažmo na Liberecku, pro rok 2010. Prognózy jsou provedeny pro hlavní indikátory kvality ovzduší, tzn. pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a pro benzen, a to jak z hlediska maximálních krátkodobých koncentrací, tak z hlediska koncentrací průměrných ročních.

33/109


V následujícím textu jsou pro názornost očekávaného stavu imisní zátěže na území Liberce a v jeho okolí pro rok 2010 uvedena mapová schématech č. 19 až 26 znázorňující zdejší předpokládanou kvalitu ovzduší pro výše uvedené polutanty. Mapová schémata č. 19: Průměrné roční koncentrace SO2 na území a) Liberecka a b) Liberce s nejbližším okolím

Mapová schémata č. 20: Maximální krátkodobé koncentrace SO2 na území a) Liberecka a b) Liberce s nejbližším okolím

Výše uvedená mapová schémata č. 19 a 20 ukazují, že roční průměrné koncentrace SO2 lze na území Liberce a v jeho okolí očekávat v rozmezí hodnot 4 – 7,5 μg/m3, což je hluboko pod k tomuto ukazateli stanoveným imisním limitem. Pod imisním limitem jsou na většině území Liberce očekávány i maximální krátkodobé koncentrace SO2. Z hlediska tohoto znečištění je však nutné dbát zvýšené pozornosti při ochraně ovzduší v okolí slévárny v Ostašově. Následující mapová schémata č. 21 a 22 znázorňují na území Liberce a v jeho okolí prognózované roční průměrné koncentrace a maximální krátkodobé koncentrace oxidu dusičitého. Lze konstatovat, že stanovené imisní limity pro NO2 nejsou v těchto prognózách významně překračovány. V místech významných dopravních úseků v centru města však lze během dlouhodobějších inverzních stavů u tohoto polutantu očekávat zhoršení hodnot krátkodobých koncentrací.

34/109


Mapová schémata č. 21: Průměrné roční koncentrace NO2 na území a) Liberecka a b) Liberce s nejbližším okolím

Mapová schémata č. 22: Maximální krátkodobé koncentrace NO2 na území a) Liberecka a b) Liberce s nejbližším okolím

Mapová schémata č. 23 a 24 doplňují informace o očekávané kvalitě ovzduší na území Liberce a v jeho okolí o prognózu stavu benzenu, a to opět v hodnotách vztažených k ročním průměrným a maximálním krátkodobým koncentracím. Je zřejmé, že kvalita ovzduší z hlediska tohoto polutantu nebude dosahovat významných koncentračních hodnot. Mapová schémata č. 23: Průměrné roční koncentrace benzenu na území a) Liberecka a b) Liberce s nejbližším okolím

35/109


Mapová schémata č. 24: Maximální krátkodobé koncentrace benzenu na území a) Liberecka a b) Liberce s nejbližším okolím

Voda Z hlediska hydrologického je město Liberec odvodňováno Lužickou Nisou, která patří do povodí Odry a tím do úmoří Baltského moře. Plocha jejího povodí je 4197 km2, celková délka toku dosahuje 252 km, z toho 53 km leží na území Čech. Pramení v katastru obce Nová Ves nad Nisou a na svém toku přibírá řadu, na délku sice kratších, ale na vodní objem vydatných, přítoků. Pro vodní režim širší oblasti mají zásadní význam lesní komplexy, včetně rašelinišť, které byly donedávna nejen pro toto povodí, ale pro celé Jizerské hory a Ještědský hřeben typické. Síť povrchových toků a lokalizace vodních ploch nacházejících se v územním obvodu Statutárního města Liberec je znázorněna v mapovém schématu č. 25. Některé z vodních ploch jsou označeny fialovou barvou. Jedná se o plochy využívané k rybaření. Mapové schéma č. 25: Lokalizace povrchových toků a vodních ploch v územním obvodu Liberce

36/109


Územní obvod města Liberce je cca z 1/5 pokryt zastavěnými či zpevněnými plochami – viz. mapové schéma č. 26 či tabulka č.15. Na těchto plochách dochází k rychlému povrchovému odtoku srážkových vod mimo místa jejich spadu. Srážkové vody jsou sváděny dešťovou kanalizací buď přímo do toku Lužické Nisy nebo do jejích místních přítoků. Povrchy nezpevněných ploch jsou cca z poloviny travnaté, cca z poloviny zalesněné (SV svahy Ještědského hřebene, JZ svahy Jizerských hor). Na těchto nezastavěných plochách je snahou nejen zachovat, ale i obnovit v co největší míře přirozené vsakování srážkových vod do podloží. Lužická Nisa (ČHP 2-04-07-002) je vyhláškou č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, zařazena mezi vodohospodářsky významné toky ČR. V mapovém schématu č. 27 jsou vyznačeny hranice a plochy zátopových území Lužické Nisy a jejích přítoků na území města Liberce. Pravidelné sledování stavu vod a jejich kvality v Lužické Nise provádí nejen správce tohoto toku, tj. Povodí Labe s.p., ale také ČHMÚ ve stálých měrných profilech. Kvalita vody v toku je mírně zhoršená. V plaveninách Lužické Nisy se vyskytuje arsen, kadmium, rtuť a benzo(a)pyren. Zatížení sedimentů těmito látkami je dosud jen mírné. Problémem je znečištění biofilmu arsenem a olovem (nejvyšší koncentrace v ČR). Mapové schéma č. 26: Rozložení zastavěného a nezastavěného území v obvodu města Liberec

37/109


Mapové schéma č. 27: Identifikace zátopových území Lužické Nisy a jejích přítoků v obvodu města Liberce

Jak již bylo výše konstatováno, z hlediska odtokových poměrů trvají nadále problémy s rychlým odtokem srážkových vod mimo zájmové území. Tato skutečnost je způsobena nejen neustálým rozšiřováním zpevněných ploch, ale také odlesňováním, snižováním přirozené retenční schopnosti horských oblastí, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi provedenými často v nevhodných terénech. V roce 2007 byl zpracován v rámci rozvoje vodohospodářsky slabých oblastí „Povodňový plán Statutárního města Liberec“. Plán podléhá každoroční revizi s cílem minimalizace výskytu velkých vod a prevenci jejich následků. Plán je podkladem při rozhodování a řízení postupů povodňové komise. V územním obvodu Liberce jsou stanovena záplavová území nejen toku Lužické Nisy, ale také potoků: Ostašovský, Plátenický, Radčický, Ruprechtický, Pavlovický, Doubský, Františkovský, Harcovský, Janovodolský, Slunný, Luční, Kunratický, Jizerský. U nich je nutné při zvýšení vodních stavů počítat s povodňovými rizika. Zájmové území předkládaného IPRM Liberec leží mezi dvěma chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Konkrétně se jedná o CHOPAV Severočeská křída, jejíž SV část se dotýká JZ svahů Ještědského hřbetu (hranice CHOPAV prochází po hřebeni tohoto hřbetu) a o CHOPAV Jizerské hory, jejíž území je totožné s územím CHKO Jizerské hory, což platí i o společné hranici. Mapové schéma č. 28 identifikuje hranice obou těchto vodohospodářsky významných oblastí.

38/109


Mapové schéma č. 28: Identifikace hranic CHOPAV Severočeská křída a CHOPAV Jizerské hory vůči městu Liberec

Převážná část obyvatel (92%) zájmového území IPRM Liberec je zásobována pitnou vodou z rozvodů veřejných vodovodů, které jsou dotovány pitnou vodou ze zdrojů hromadného zásobování pitnou vodou, potažmo z úpraven vybudovaných v okolí Liberce. Hlavním zdrojem pitné vody je údolní nádrž Josefův Důl, odkud je voda odváděna do úpravny Bedřichov a odtud do vodojemu Orion. Voda je dodávána i z podzemních zdrojů Dolánky, Libíč a Vesnovek, odkud je odváděna do vodojemu Jeřmanice. Na tomto místě je vhodné uvést, že i když je tímto systémem pokryto dostatečné zásobování většiny obyvatel Liberce pitnou vodou, existují v zájmovém území ještě další kvalitní a funkční individuální zdroje pitné vody (různé typy jímacích zařízení). V mapovém schématu č. 29 je provedena lokalizace těch nejvýznamnějších. Bližší informace k nim lze získat z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje (PRVKÚK). Vodovodní síť, stejně jako kanalizační síť, je v majetku Severočeské vodárenské společnosti, a.s.. Je provozována Severočeskými vodovody a kanalizacemi, a.s. (SčVK a.s.) Společným problémem obou těchto VH sítí je jejich lokální zastaralost, která se spolupodílí na únicích jak vod pitných, tak vod odpadních.

39/109


Mapové schéma č. 29: Lokalizace objektů související s VH infrastrukturou pitné vody v územním obvodu města Liberce

Z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje jsou převzaty i informace o lokalizaci kanalizačních rozvodů a o lokalizaci čistírny odpadních vod v Liberci – viz. mapové schéma č. 30. Nejen z tohoto schématu, ale i z uvedeného PRVKÚKu je zřejmé, že z většiny zastavěného území Liberce jsou odpadní vody likvidovány společně na ČOV situované v k.ú. Růžodol I. Jejím uvedením do provozu (r.1995) došlo k výraznému zlepšení kvality vod v Lužické Nise. Čistírna je společná pro města Liberec a Jablonec nad Nisou. V souvislosti s nedodržováním parametrů požadovaných směrnicí Rady 91/271/EHS bylo naplánováno zvýšení kapacity čistírny ze 122 tisíc EO na 190 tisíc EO. V roce 2005 byla zahájena rekonstrukce a dostavba kanalizačního systému v Liberci, a to coby součást velkého projektu Severočeské vodárenské společnosti, a.s., s názvem „Rekonstrukce úpravny vod a čistírny odpadních vod a rekonstrukce a dokončení kanalizace v povodí Lužické Nisy“. Projekt řeší tři samostatné celky: rekonstrukci úpravny Souš, dostavbu kanalizace v Liberci a Jablonci nad Nisou a rekonstrukci městské ČOV v Liberci. Rekonstrukce ČOV Liberec umožňuje nejen zvýšení kvality procesu čistění v liberecké aglomeraci vyprodukovaných odpadních vod, ale i zvýšení kapacity ČOV, což dovolí napojit na společnou likvidaci odpadních vod i další ještě neodkanalizované lokality územního obvodu města Liberec. Postupná dostavba kanalizačních rozvodů umožní další odstraňování zbytkového znečištění unikajícího do povrchových vod či horninového prostředí, k čemuž dochází stávajícími průsaky odpadních vod ze starých septiků a žump.

40/109


Mapové schéma č. 30: Lokalizace kanalizační sítě a městské ČOV v územním obvodu města Liberec

Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží dotčené území k provincii České vysočiny, k subprovincii Krkonošsko - jesenické, k oblasti Krkonošské, ke třem celkům, a to k Žitavské pánvi s podcelkem Liberecká kotlina, k Ještědskokozákovskému hřbetu s podcelkem Ještědský hřbet a k celku Jizerské hory s podcelkem Jizerská hornatina. Kotlina je odvodňována již zmíněným tokem Lužické Nisy. Územní obvod SML se vyznačuje velkou výškovou členitostí. Nejnižší bod zájmového území, tj. 361 m n.m., se nachází v místě, kde Lužická Nisa opouští obvod města, tj. v Machníně. Centrum samotného města leží 374 m n.m. Nejvyšší kótou je vrchol Ještědu s 1 012 m n. m. Jeho SV svahy náleží do územního obvodu města. Protilehle k Ještědskému hřbetu napříč Libereckou kotlinou leží Jizerské hory. Jejich JZ část také náleží do územního obvodu města Liberce. Horninové prostředí Dle regionálně geologického členění spadá územní obvod města Liberce do lužické oblasti Českého masivu, dílčí jednotky Krkonošsko – jizerského plutonu. V souvislosti s tím, že zájmovým územím prochází rozhraní Jizerských hor a Ještědského hřbetu, je zdejší horninové prostředí různorodé.

41/109


Podklad Jizerských hor tvoří krkonošsko-jizerský žulový masiv variského stáří (mladší prvohory) zastoupený porfyrickou biotickou žulou stejnoměrně hrubě zrnitou. Dvojslídnou žulu pokrývají čtvrtohorní hlíny, na nichž se nacházejí na nivních uloženinách modální, fluvické gleje a fluvizemě – středně až velmi těžké, slabě skeletovité. Intenzita zvětrání horninového masivu generelně klesá s hloubkou, jednotlivé zóny zvětrání mají pravidelnou mocnost. Při povrchu žulového masivu se vyskytuje souvislá poloha zcela zvětralé žuly, hornina má zřetelně zachovanou strukturu, je však rozpadavá na směs štěrku a písku. Mocnost této polohy je většinou 4-4,5 m. Hlouběji v žulovém masivu přechází hornina přes silně zvětralé, mírně zvětralé až navětralé vrstvy do zdravého granitu. Ještědský hřbet je tvořen mírně přeměněnými horninami staršího paleozoika, především fylity, kvarcity a vápenci ordovika až siluru. Hřbet se strmými svahy je omezen zlomy hornin procházejícími podél něho od SZ k JV. Typickým fenoménem tohoto hřbetu je nejen kuželovitý skalnatý vrchol Ještědu z kvarcitů, ale i další méně nápadné skalní útvary. Různorodé je rozpukání jak jizerskohorského horninového masivů, tak ještědskohorského hřbetu. Rozpukání a zvětrávání hornin je základem zdejších hydrogeologických poměrů. V zájmovém území lze rozlišit dva víceméně samostatné a oddělené hydraulické obzory: • •

průlinově propustný obzor v kvarterních zeminách s jednoduchým režimem silně závislým na dotaci atmosférickými srážkami; puklinový obzor v horninovém masivu s malou, ale výrazně proměnlivou propustností, která klesá s hloubkou.

Oba tyto kolektory, umožňující vzniku podzemních vod, bývají často od sebe odděleny jednak bazální polohou jílu v případě splachových depresí a rovněž zónou zvětralého horninového masivu, která vytváří víceméně souvislý a účinný izolant. Lokálně však nelze vyloučit určité propojení obou horizontů. V prostředí mírně zvětralého masivu s podružnými silně zvětralými i navětralými polohami se kromě průlomové propustnosti částečně uplatňuje i propustnost puklinová. Jsou-li takto vzniklé podzemní vody využívány coby veřejné zdroje vody pitné, jsou (pro zachování, a to nejen stávajícího stavu horninového prostředí a způsobu hospodaření na jeho povrchu, ale i pro zachování kvality a kvantity jímané podzemní vody), vyhlašována na jímacím území každého takovéhoto zdroje pásma hygienické ochrany (PHO). V územním obvodu Liberce jsou vyhlášena PHO pramenišť Machnín, Orlice, Ostašov, U tří studní, Pilínkov, U lanovky a prameniště Pivovarských rybníků. Mapové schéma č. 31 lokalizuje PHO VZ, která jsou ve správě SčVK a.s. Nutno podotknout, že v J části zájmového území, konkrétně v k.ú. Vratislavice nad Nisou se nacházejí ochranná pásma 1. a 2. stupně zdroje přírodních minerálních vod zřídelního místa Vratislavice nad Nisou. Ve schématu č. 31 vyznačena nejsou. Jejich lokalizace je identifikována v mapovém schématu č. 37.

42/109


Mapové schéma č. 31: Lokalizace PHO VZ v územním obvodu města Liberec

Neopomenutelnou součástí horninového prostředí jsou nerosty, potažmo nerostné bohatství a jeho ochrana. V mapovém schématu č. 32 je provedena lokalizace tohoto bohatství nacházejícího se na území SML, včetně hranic vymezujících ke každému ložisku jeho územní ochranu, a to formou vyhlášených chráněných ložiskových území (CHLÚ). Jedná se o CHLÚ liberecké žuly v Ruprechticích a o čtyři CHLÚ dolomitických vápenců nacházejících se na svazích Ještědského hřbetu v Kryštofově údolí, Machníně, Hluboké u Liberce a v Pilínkově. Mapové schéma č. 32: Vyhlášená chráněná ložisková území v územním obvodu Liberce

43/109


Půda Výše uvedené horninové prostředí dává základ zdejším půdám, potažmo půdním typům. V závislosti na morfologii terénu, klimatu a dalších faktorech se v území vyvinuly různé typy půd. Nacházejí se zde jak illimerizované půdy a hnědozemě (niva Lužické Nisy), které jsou zemědělsky využívány, tak nevyvinuté mělké až středně hluboké kyselé až velmi kyselé hnědé půdy (na žulách a na pískovcovém podloží výše položeného území). Nejvyšší polohy zaujímá hnědá půda podzolovaná, která v nadmořské výšce 800-900 m přechází do půdy podzolové. Hnědé půdy kyselé a hnědé půdy podzolové v zájmovém území převažují. Na vyvětralých horninách, jsou to většinou lehké, slabě až středně štěrkovité půdy, s příznivým vodním režimem. Tyto půdy jsou doplňovány nivními půdami glejovými na nivních uloženinách, které jsou těžké až velmi těžké, s vodními poměry méně příznivými. Při terasových částech širokých niv se vyskytují půdy glejové, středně těžké až velmi těžké, v sušších obdobích s příznivými vodními poměry, tzn. půdy dobré pro trvale travní porosty. Následující mapové schéma č. 33 vyznačuje rozdělení pozemků půdního fondu v územním obvodu SML dle jejich stávající funkčnosti. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) jsou označeny zeleně, pozemky náležející do zemědělského půdního fondu (ZPF) mají barvu bílou a pozemky zastavěné jsou šedé. Mapové schéma č. 33: Rozložení PUPFL, ZPF a zastavěného území v obvodu města Liberec

44/109


V případě územního obvodu Liberce představuje 37 % tohoto území zemědělská půda a 63 % půda nezemědělská. Polovina rozlohy zemědělské půdy připadá na louky a pastviny. Z celkové výměry nezemědělské půdy tvoří 2/3 lesní půda. Tyto informace dokládá následující tabulka č. 15 (ČSÚ, 2008). Tabulka č.15: Rozdělení ploch půdy v obvodu města Liberec dle jejich využívání (2008)

Způsob využití Orná půda Chmelnice Vinice Zemědělsk Zahrady á půda Ovocné sady Trvalé travní porosty Celkem Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra

Plocha (ha) 1 056 0 0 847 4

Podíl (%) 10,0 0,0 0,0 8,0 0,0

1 934

18,2

3 841 4 206 96 635 1 830 10 609

36,2 39,6 0,9 6,0 17,2 100,0

Nejen zastavěním, ale i znečištěním ztrácí půdy své růstové podmínky pro vegetaci. Znečištění půd může nastat spadem škodlivin z ovzduší, aplikací hnojiv, ochranných prostředků či jiných chemických látek používaných nejen v zemědělství a lesnictví, ale také neopatrností při manipulaci s nimi či při jejich skladování. Depozice škodlivých látek mění chemismus půd, což vede k oněm změnám vegetačně růstových podmínek. Na území města Liberce se nachází několik lokalit s prokázanou starou ekologickou zátěží. Mezi plošně největší náleží lokalita hlavního nádraží, s navazující rozsáhlou rizikovou zónou, ale také areál Teplárny Liberec a.s. nebo areál Benziny a.s. Jiným typem degradace půd je jejich eroze. Antropogenní zásahy lidské činnosti mnohdy erozní procesy půd urychlují. Erozní ohrožení pozemků jsou ovlivňována jejich půdními vlastnostmi, místním klimatem, sklonem a délkou svahu, vegetačním krytem, způsobem využití a hospodaření či dalšími specifickými vlivy. Eroze snižují mocnost ornice, čímž se omezují nejen ekologické funkce půd, ale i rychleji dochází ke kvalitativním a kvantitativním změnám povrchových a podzemních vod. Snižuje se retence vody v krajině a regulační funkce půdy v hydrosféře. Dochází k omezení produkční schopnosti půd. Neméně důležité jsou i vedlejší účinky eroze, a to zanášením toků a nádrží, obohacováním vod živinami, atd.

45/109


V rámci územního obvodu SML jsou erozemi nejvíce ohroženy morfologicky exponované nezastavěné plochy bez vegetačního krytu, a to bez ohledu na jejich zařazení, funkčnost a typ ochrany v rámci ZPF či PUPFL. Obecně platí, že kategorizace zemědělských půd do jednotlivých tříd ochrany ZPF probíhá na základě jejích fyzikálních vlastností, produkčních schopností, klimatických podmínek v místě, morfologie terénu a dalších charakteristik. Prostorové rozložení zemědělské půdy v územním obvodu Liberce podle jednotlivých kategorií její ochrany je zřejmé z mapového schématu č. 34 Mapové schéma č. 34: Kategorizace půd podle tříd ochrany ZPF v obvodu města Liberec

V případě, že bude v rámci realizace, resp. naplňování cílů této předkládané koncepce, docházet k odnímání půdy ze ZPF, řídí se tato procedura příslušnou legislativou v oblasti ochrany ZPF (zák. č. 334/1992 Sb., vyhl. č. 13/1994 Sb.) a Metodickým pokynem MŽP ČR (OOLP/1067/96) k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

46/109


Zemědělská půda je specifickým krajinotvorným faktorem. Způsoby jejího obhospodařování pomáhají měnit tvářnost krajiny, a to nejen samotným použitím pěstovaných plodin, ale mnohem více volbou velikosti obhospodařovaných honů a volbou způsobu hospodaření na nich. Neúměrně velké bloky orné půdy mají podobně devastující účinky na krajinný ráz jako nevhodně řešená zástavba či necitlivě vedené komunikace apod. Příroda a krajina Základní charakteristika krajiny územního obvodu SML je dána nejen objekty a velikostmi zastavěných ploch, způsoby hospodaření na zemědělské půdě, situováním vodních ploch a toků, ale také způsoby hospodaření na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), včetně rozsahu zdejších lesních porostů. V mapovém schématu č. 35 jsou vyznačeny plochy PUPFL nacházející se v obvodu města Liberce, a to v členění dle jejich využití pro lesy hospodářské, lesy zvláštního určení a lesy ochranné. Červené linie vyznačují hranice přírodních oblastí. Mapové schéma č. 35: Hranice pozemků PUPFL, plochy s lesními porosty v členněí dle kategorizace lesů v obvodu SML

Z hlediska míry poškození je dle Lesního hospodářského plánu (LHP) 81% listnatých dřevin charakterizováno stupněm 0, tedy poškození žádné a 19 % stupněm I, což značí první známky poškození. U jehličnatých dřevin je zaznamenaná míra poškození o něco vyšší: 31 % I. stupeň, 3 % II. stupeň, 66 % nepoškozeno. Specifické charakteristiky funkčního potenciálu PUPFL v územním obvodu Liberce jsou znázorněny v následujících mapových schématech č. 36 a 37. Uvedená identifikace o hydrologickém potenciálu (modré plochy), o sesuvech a kritických sklonech pozemků (hnědé plochy šrafované), o hranicích CHLÚ (hnědé čerchované linie) či o plochách s rekreačním potenciálem PUPFL (žluté linie) jsou převzaty z geoportálu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (www.uhul.cz). 47/109


Mapové schéma č. 36: Informace o specifikách funkčního potenciálu PUPFL v územním obvodě Liberce

PUPFL ohrožené sesuvy či s kritickým sklonem;

podmáčené lokality;

lesy s rekreačním potenciálem;

Mapové schéma č. 37: Informace o specifikách funkčního potenciálu PUPFL v územním obvodě Liberce Přírodní park Ještěd; PHO VZ, hydrol.potenciál PUPFL; CHKO Jizerské hory; PUPFL lesy ochranné (červ. ohraničení)

PUPFL lesy výzkumné (žluté plochy);

Archeologické zóny (okrové ohraničení);

PUPFL genové základny

ochranné pásmo 1. a 2. stupně zdroje přírodních minerálních vod Vratislavice nad Nisou

Příroda zájmového území předkládané koncepce a jejího širšího okolí, úzce souvisí s přírodou a krajinou Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Ty jsou značně ovlivněny geografickou polohou, klimatickými podmínkami, geomorfologií území, geologickým podložím a v poslední době i změnami zdejšího charakteru přírodního prostředí.

48/109


Podle biogeografického členění ČR leží územní obvod SML v podprovincii hercynské, na rozmezí biogeografických regionů 1.56 Žitavský bioregion a 1.67 Jizerský bioregion (viz. mapové schéma č. 38), v mezofytiku, ve fytogeografickém okrsku č. 48b Liberecká kotlina. Vegetační stupeň submontánní. Mapové schéma č. 38: Biogeografické členění Libereckého kraje s lokalizací zájmového území IPRM Liberec

1.56 Žitavský bioregion Členitá kotlina s výplní neogenních sedimentů, neovulkanitů a glacifluviálních sedimentů, s acidofilními doubravami, dubohabrovými háji, bukovými bučinami a menšími ostrovy květnatých bučin včetně fragmentů suťových lesů; nereprezentativní část je tvořena uzavřenou chladnou Libereckou kotlinou a vyššími kopci, tvořícími přechod k Jizerským horám. Přirozená potenciální vegetace je tvořena v nižších částech (dle podkladu) acidofilními doubravami (Genisto germanicae-Quercion). Háje výše přecházejí v acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum). Podél vodních toků jsou luhy – Stellario-Alnetum glutinosae, Carici remotae-Fraxinetum. Přirozená náhradní vegetace náleží svazu Calthion a svazu Caricion fuscae.

1.67 Jizerský bioregion Centrální část Jizerských hor (tvořená převážně žulami) s vrcholovými plošinami se smíšenými horskými bučinami, klimaxovými smrčinami a rašeliništi. Dále typická část bioregionu zahrnuje strmé okrajové svahy s jedlinami a smíšenými horskými bučinami; nereprezentativní část bioregionu zahrnuje nižší samostatné kopce a hřbety na jihu a západě bioregionu včetně Ještědského hřbetu, tvořené převážně metamorfity. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří v nižších polohách bučiny asociací Dentario enneaphylliFagetum a jedliny Luzulo pilosae-Abietetum, ve vyšších polohách přecházející do horských klenových bučin asociace Aceri-Fagetum. Pro prudké svahy jsou typické suťové lesy (Mercuriali-Fraxinetum, Arunco-Aceretum, Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách bučiny přecházejí do přirozených smrčin svazu Piceion. Kolem vodních toků jsou vyvinuty nivní cenózy (Carici remotae-Fraxinetum, PiceoAlnetum). Přirozenou náhradní vegetací jsou v nižších polohách louky svazu Polygono-Trisetion, které přecházejí na sušších místech do Violion caninae. V nejvyšších polohách se objevuje vegetace svazu Rumicion alpini.

49/109


Hlavní rysy stávající flóry zájmového území Současnou vegetaci v zájmovém území charakterizuje převaha kulturních, antropogenně více či méně ovlivněných společenstev s hojným uplatněním synantropních prvků. Bioregion 1.56 má současnou flóru dosti chudou, výrazné je zastoupení subatlantských druhů. Roste zde např. svízel horský (Galium saxatile), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), nepatrnec drobnoplodý (Aphanes inexpectans), žebratka bahenní (Hottonia palustris). V rámci bioregionu 1.67 je současná flóra reprezentována řadou typických horských druhů – mléčivec alpský (Cicerbita alpina), kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), pryskyřník platanolistý (Ranunculus platanifolius). Pozoruhodnou druhovou skladbu mají vápnomilné bučiny na svazích Ještědu, kde byl zaznamenán výskyt např. okrotice červené (Cephalanthera rubra).

Hlavní rysy stávající fauny zájmového území Na území bioregionu 1.56 je fauna zastoupena jen ochuzená hercynská. Projevují se západní vlivy (ježek západní, Erinaceus europaeus), v nižších polohách polonské podprovincie (myšice temnopásá, Apodemus agrarius). Tekoucí pramenné vody patří převážně do pstruhového pásma. Lužická Nisa do pásma lipanového až parmového. V rámci bioregionu 1.67 faunu zastupují z významných druhů ježek západní (Erinaceus europaeus), rejsek horský (Sorex alpinus), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva) ad. Volně žijící zvěř je v krajině zájmového území zástoupena běžnými druhy fauny: zajíc polní (Lepus europaeus), srnec obecný (Capreolus capreolus), liška obecná (Vulpes vulpes), holub hřivnáč (Columba palumbus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), káně lesní (Buteo buteo), kuna skalní (Martes foina), atd.

Historickým rozvojem, a to nejen osidlováním Liberecké kotliny či samotného města Liberce, ale i okolním průmyslovým rozvojem (sklářství, textilnictví, spalování fosilních paliv – negativní imisní spady a depozice, atd.) a rozvojem lesního a vodního hospodářství v území, byl původní přírodní a krajinný charakter území značně antropogenně pozměněn. Expanze urbanizace se rozvojem města rozšiřuje i v současné době. Původní přirozená společenstva jsou v územním obvodu Liberce zachována již jen v malém počtu lokalit. Nejhodnotnější z nich jsou legislativně chráněna. Typy ochrany živočišných a rostlinných druhů, jejich stanovišť a společenstev, typy ochrany přírody a krajiny jsou definovány zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní ochranu přírody. •

Obecná ochrana přírody zahrnuje ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před vymizením nebo poškozením, včetně snížení jejich genetické variability, vymizení dílčích populací, nebo zničení jejich stanovišť a ekosystému. Týká se i ochrany významných přírodních jevů (např. jeskyně, paleontologické nálezy, naleziště nerostů, apod.). Vztahuje se na územní systémy ekologické stability (ÚSES), na významné krajinné prvky (VKP) či na krajinný ráz, tj. na ochranu přírodních, kulturních a historických hodnot území před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu, a to vyhlášením přírodního parku.

•

Zvláštní ochrana přírody je rozlišena na územní a druhovou ochranu, včetně ochrany soustavy NATURA 2000. Zvláštní ochrana přírody je realizována formou vyhlášení tzv. zvláště chráněných území (ZCHÚ), kde je rozlišeno 6 kategorií. Do oblasti velkoplošné

50/109


ochrany náleží národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Do maloplošné ochrany náleží národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPR) a přírodní památky (PP).

Mezi významné krajinné prvky (VKP) náleží veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Dále se jedná o lokality, které jsou jako VKP registrovány orgánem ochrany přírody, tedy např. mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy sídelních porostů včetně historických zahrad a parků. Přehled všech registrovaných VKP v územním obvodu města Liberec je uveden v příloze č. 6 k tomuto oznámení. Bližší informace ke každému VKP poskytne Odbor životního prostředí MML. Zachování biodiverzity je jedním z hlavních strategických cílů ochrany přírody a krajiny a jako takové musí vycházet z biogeografických poznatků krajiny. Jejich základem je biogeografické členění území, které je podkladem pro projektování územních systémů ekologické stability krajiny i pro tvorbu tzv. Evropské ekologické sítě (EECONET). Územní systém ekologické stability (ÚSES) tvoří v krajině soubor funkčně propojených ekosystémů, resp. ekologicky stabilnějších přirozených a přírodě blízkých ekosystémů, které jsou zdroji biodiverzity a udržují přírodní stabilitu. V rámci nadregionálních, regionálních a lokálních ÚSES jsou vymezována tzv. biocentra propojená biokoridory v krajině, na lokální úrovni se připojují ještě interakční prvky. Předpokládá se, že v kulturní krajině funguje ÚSES jako ekologická síť. Zjednodušeně si lze představit, že biokoridory jsou využívány pro migraci a biocentra pro trvalou existenci druhů. V územním obvodu Liberce se nachází 105 prvků územního systému ekologické stability, tj. 2 nadregionální biokoridory (NRBK Jěštědský hřbet, NRBK Harcovský hřeben) a 1 regionální biokoridor (RBK Novoveský), 5 regionálních biocenter (RBC Karlovské bučiny, RBC Ještěd, RBC Kateřinky, RBC Starý Harcov, RBC Nad Krásnou Studánkou), 74 lokálních biocenter (LBC) a 23 lokálních biokoridorů (LBK). Jmenovitý přehled LBC a LBK nacházejících se v územním obvodu Liberce je uveden v příloze č. 7 k tomuto oznámení. Z této přílohy vyplývá, že celý ÚSES je zanesen do Regulativů funkčního a prostorového uspořádání území města Liberec, jež jsou součástí Územního plánu města Liberec . Lokalizace hlavní sítě tohoto systému na území města je zřejmá z mapového schématu č. 39. Národní seznam evropsky významných lokalit (EVL) obsahuje stovky lokalit rozprostřených po celém území České republiky. Pokrývají přibližně 9,6 % území státu a zhruba 67 % z nich se překrývá s již existujícími zvláště chráněnými územími. Rozloha chráněných území přírody v ČR se tak s vyhlášením těchto EVL zvýšila jen o 3,4 %. Většina lokalit má po svém vyhlášení charakter přírodní památky – tedy nejmírnější stupeň ochrany. Tento typ chráněných území tvoří spolu s 41 ptačími oblastmi českou část celoevropské soustavy chráněných území NATURA 2000. Do této soustavy byly v územním obvodu Liberce zařazeny dvě lokality EVL. V jižní části se jedná o EVL Luční potok a na západní hranici územního obvodu o EVL Rokyta. Jejich lokalizace je zřejmá z mapového schématu č. 39 b).

51/109


Mapové schéma č. 39: Hlavní síť ÚSES a lokalizace EVL soustavy NATURA v rámci územního obvodu Liberce a) Hlavní síť ÚSES v územním obvodu Liberce a jeho okolí

b) ÚSES detail vůči zástavbě Liberce + lokalizace EVL soustavy NATURA 2000 v územním obvodu Liberce EVL Rokytka

EVL Luční potok

52/109


•

EVL Luční potok – CZ0513254 Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie ZCHÚ: Předmět ochrany: Katastrální území:

1,1835 ha PP mihule potoční (Lampetra planeri) Vesec u Liberce, Dlouhý Most

•

EVL Rokytka – CZ0513251 Rozloha lokality: Navrhovaná kategorie ZCHÚ: Předmět ochrany: Katastrální území:

0,8442 ha PP vranka obecná (Cottus gobio) Machnín, Kryštofovo údolí

Žádná biosférická rezervace, ani žádné mokřady Ramsarské úmluvy se na území města Liberec nevyskytují. Nejbližšími prvky tohoto charakteru, nacházejícími se na území Libereckého kraje, jsou Břehyně a Novozámecký rybník, Mokřady Pšovky a Liběchovky a Krkonošská rašeliniště. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným předpisem přírodní park. Za účelem omezení ničení či poškozování jeho stavu, pak stanovuje pravidla v jeho využívání. Přírodní parky odpovídají dřívějším oblastem klidu. V současné době je v České republice přes sto přírodních parků. Nejblíže situovaným přírodním parkem vůči zájmovému území je přírodní park Ještěd, který leží na JZ hranici obvodu území města. Významným posláním tohoto parku je zachování a ochrana rázu krajiny s typickými geomorfologickými zdejšími charakteristikami a siluetami, s lesními porosty a společenstvy, s dřevinami rostoucími mimo les či s vodními toky. Park se rozkládá na ploše 93,6 km2, z toho 67,3 % pokrývají lesy. Nejvyšším bodem je vrchol Ještěd (1 012 m.n.m.). Lokalizace přírodního parku Ještěd je zřejmá z mapového schématu č. 40. Podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je možné vyhlásit ochranu i nad jednotlivými dřevinami, jejich skupinami či stromořadími. Jedná se o dřeviny vynikající svým vzrůstem, celkovým habitatem, věkem, o významné krajinné dominanty či o zvlášť cenné introdukované dřeviny. V neposlední řadě i o dřeviny historicky cenné nebo připomínající historické události či jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. Takovéto dřeviny eviduje místně příslušný orgán ochrany přírody a svým rozhodnutím je vyhlašuje za "památné stromy". V územním obvodu Liberce jejich vyhlašování provádí Odbor životního prostředí MML. Následující tabulka č. 16 uvádí jejich seznam převzatý ze Strategie rozvoje SML 2007-2020.

53/109


V mapovém schématu č. 40 je mimo již výše zmíněné typy ochrany přírody a krajiny provedena také identifikace výskytu zvláště chráněných území (ZCHÚ) nacházejících se v obvodu města Liberce. Z typů velkoplošné ochrany jsou části tohoto území, konkrétně jeho SV okraje, pod ochranou Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Nejcennější přírodní lokality této CHKO se dochovaly v méně přístupných místech, na prudkých svazích, na sutích, na rašeliništích, podmáčených loukách a v mokřadech či v nejvyšších polohách hor. Jedná se zejména o bukové lesy, rašelinná společenstva, horské smrčiny a květnaté a podmáčené louky. Tyto lokality jsou většinou chráněny ještě v rámci tzv. maloplošných chráněných území. Tabulka č. 17: Základní údaje o CHKO Jizerské hory Vyhlášeno dne 8.12.1967

výnosem MK ČSR č.j.13853/1967

Rozloha

368 km2

Plocha lesa

274 km2

Nadmořská výška

325 m (Raspenava) – 1124 m (Smrk) 3 národní přírodní rezervace

Maloplošná ZCHÚ v CHKO

13 přírodních rezervací 8 přírodních památek

Z hlediska maloplošných typů ochrany přírody a krajiny byla na území města Liberce dne 29.12.1972 výnosem MK č. 18.078/72 vyhlášená NPR Karlovské bučiny a výnosem MK č. 18.124/72 PR Hamrštejn. V oblasti Ještědského hřbetu se ještě nachází přírodní památka Terasy Ještědu a návrh na přírodní památku Panský lom či návrh na PR Ještědské buky. Jiné typy z této maloplošné ochrany přírody a krajiny na území Liberce zastoupeny nejsou. Mapové schéma č. 40: Identifikace lokalizace Přírodního parku Ještěd, památných stromů a ZCHÚ v rámci obvodu SML

Přírodní park Ještěd (hnědá linie a plocha) CHKO Jizerské hory (zelená linie a plocha) trojúhelníčky jsou označeny polohy památných stromů

54/109


Osídlení, infrastruktura, kulturní a archeologické památky Statutární město Liberec zažívá stejný vývojový trend se stárnutím populace jako jiná města ČR. Věková struktura obyvatelstva města přibližně odpovídá věkové struktuře obyvatelstva ČR. Průměrný věk obyvatel Liberce je cca 40,5 let, což je mírně nadprůměrná hodnota ve srovnání s průměrným věkem obyvatelstva ČR (40,2 let). Pro Liberecký kraj je pak uváděna hodnota 39,7 let. Tabulka č. 18: Věková struktura obyvatelstva dle SLDB 2001

lokalita

podíl obyvatelstva dle věku (v %) 0-14

15-59

65 a více

Česká republika

16,18 %

70,00 %

13,82 %

Liberecký kraj

16,86 %

70,33 %

12,81 %

okres Liberec

16,30 %

70,51 %

13,52 %

Statutární město Liberec

15,38 %

71,00 %

13,62 %

Při sčítání lidu, domů a bytů 2001 Index stáří (podíl poproduktivní části, tj. 65 a více let, populace k počtu dětí do 14 let) obyvatel Liberce dosahoval hodnoty 88,6. Ve srovnání s okresem (80,9), krajem (76,0), i celou ČR (85,4) jde o vysokou hodnotu, která potvrzuje výše uvedené závěry. Z vývoje počtu obyvatel dle městských částí, který ČSÚ sleduje pouze v rámci sčítání lidu, domů a bytů (SLBD), došlo mezi lety 1991 a 2001 k vylidňování centra města. Ve Starém Městě ubylo téměř 1 000 obyvatel (10% pokles) a také městská část Ruprechtice zaznamenala úbytek obyvatel. Dle SLBD z roku 2001 patřily k populačně nejstarším částem Liberce městská část Ruprechtice, Staré Město, Lidové sady. Na tomto místě je však nutné poznamenat, že v letošním roce bude probíhat nové šetření z hlediska SLBD. I když po desetiletém vývoji dojde v konkrétních datech ke změnám, lze již nyní konstatovat, že z hlediska stárnutí populace tento trend drží stále shodný směr. Počet seniorů se začne výrazně zvyšovat po roce 2010. V roce 2030 by zde mohlo být přes 20 % populace v postproduktivním věku. V roce 2050 hovoří odhady o téměř třetině populace starší 65 let. Dle predikce počtu obyvatel je do roku 2050 předpokládán pokles populace v Liberci. Znalosti vývojového trendu počtu a věkové struktury obyvatelstva jsou významnými faktory z hlediska včasného zajištění potřebné infrastruktury a obslužnosti území města, včetně tvorby zázemí pro zajištění dostatečných a kvalitních nejen pracovních příležitostí, ale i veřejných služeb (celoživotní vzdělávání, zdravotní a sociální péče, dostatek možností pro relaxaci, sport, kulturu, využití volného času).

55/109


Infrastruktura území města a jeho okolí se postupně vyvíjí v souvislosti s historickým rozvojem tohoto zájmového území, tzn. od prvních známek osídlení zdejší krajiny. Krajina Liberecké kotliny byla původně řídce osídlena obyvateli jednotlivých osad. Založení Liberce je datováno od 2. poloviny 13. stolení za vlády krále Přemysla Otakara II. Ten v roce své smrti 1278 prodal panství pánům z Biebersteinu, kteří je drželi dalších 300 let. Okolo roku 1350 se poprvé objevuje německý název Reichenberg, z něhož mnohem později vznikl Liberec. Za husitských válek bylo celé okolí několikrát vypleněno. První zmínky o městečku pochází okolo roku 1454. Obyvateli byli převážně Němci. V roce 1558 získali panství svobodní páni z Redernu. V roce 1577 císař Rudolf II. povýšil Reichenberg na město. Od roku 1622 patřilo toto území Albrechtu z Valdštejna. Po jeho zavraždění jej získal Matyáš hrabě z Gallasu. Třicetiletá válka způsobila téměř vylidnění města. Na konci 18. století zde začaly vznikat první továrny na výrobu sukna a město prožívá tzv. Zlatý věk. V 19. století se dále rozvíjí textilní průmysl, a tedy i průmyslová architektura. Vzniká řada reprezentativních budov, nová radnice, divadlo, které městu dodaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval hned po Praze druhým největším městem v Čechách. Byly zde tři konzuláty, padesát textilních továren, šedesát továren zaměřených na kovoprůmysl, mimo jiné i na výrobu automobilů RAF. První světová válka zastavila neuvěřitelný rozkvět města. Listopadové události roku 1989 znamenaly obrat i v pohraničí – došlo k velkým rekonstrukcím v zanedbaném centru města. Na začátku roku 2008 získalo Statutární město Liberec v anketě Hospodářských novin ocenění titul nejlepšího města pro život v ČR. Lokalizace stávající a navrhované infrastruktury potřebné k zajištění fungování města se 100 000 obyvateli je zřejmá z textů a výkresů Územního plánu města Liberec, jenž je dostupný na internetovém portále www.liberec.cz. Obecně závazná vyhláška k tomuto dokumentu byla Zastupitelstvem SML schválena 25.6.2002 (č.2/2002). Tato vyhláška stanovuje účel územního plánu, jeho závazné části, vymezuje území platnosti tohoto plánu, zásady využití území a vymezuje městské sektory a plochy veřejně prospěšných staveb, včetně ploch pro asanaci. Územní plán města Liberce je dokumentem živým. V průběhu let od jeho přijetí již bylo, v závislosti na potřebách rozvoje územního obvodu města, v Zastupitelstvu SML projednáváno přes 55 jeho změn. Na základě již výše citované dobré dostupnosti potřebných informací nejen k detailům o stavu a lokalizaci jednotlivých typů infrastruktury v územním obvodu Liberce, ale i k projednávaným změnám, není nutné se na tomto místě pouštět do jejich popisování. Pro zjištění, zda předkládaná koncepce, tzn. „Integrovaný plán rozvoje města Liberce – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ nemá negativní dopady na historicky cenné objekty nacházející se na území města, je v tomto oznámení dále věnována pozornost urbanisticko architektonickým hodnotám města, konkrétně identifikaci a lokalizaci objektů, které jsou předmětem ochrany památkové péče.

56/109


Předmětem památkové péče v územním obvodu města Liberec jsou: • • • •

historické jádro města Liberce prohlášené vyhláškou MK ČR č. 476/1992 Sb., Městskou památkovou zónou, soubor ploch a staveb zapsaných do Seznamu nemovitých kulturních památek, který vede podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, Národní památkový ústav (územní odborné pracoviště v Liberci), soubor ploch a staveb navržených k zápisu do tohoto Seznamu nemovitých kulturních památek, soubor ploch a staveb označených územním, popřípadě regulačním plánem, coby urbanisticky nebo architektonicky památkově významné pro charakter města.

V následujícím mapovém schématu č. 41 jsou identifikovány objekty historického jádra v obvodu Městské památkové zóny Liberce. Tato památková zóna leží na území městských částí Liberec I až V. Mapové schéma č. 41: Vymezení Městské památkové zóny Liberec

57/109


Z Regulativů funkčního a prostorového uspořádání města (upraveného na základě schválených změn územního plánu města Liberce ke dni 15.4.2008) jsou převzaty informace o nemovitých kulturních památkách nacházejících se v územním obvodu města Liberec a evidovaných Národním památkovým ústavem v Seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Tabulka č. 19 identifikuje nemovité kulturní památky situované v městské památkové zóně a tabulka č. 20 nemovité kulturní památky situované mimo tuto památkovou zónu. Z obou tabulek je zřejmé, že v územním obvodu města se nachází významné množství těchto památek, s čímž souvisí i potřeba nemalého množství finančních prostředků na péči o zachování jejich dobrého technického a provozního stavu. Tabulka č. 19: Seznam nemovitých kulturních památek ležících v Městské památkové zóně Liberec

58/109


Tabulka č. 20: Seznam nemovitých kulturních památek ležících v obvodu města Liberec, ale mimo městskou památkovou zónu

59/109


60/109


V územním obvodu Statutárního města Liberec se nacházejí lokality s archeologickými zónami (viz. mapové schéma č. 37) tedy lokality, kde se dají předpokládat pozůstatky po lidské činnosti. První historické zmínky o Liberci pocházejí z konce 13. století, kdy zde začala vznikat osada na obchodní cestě z Čech do Lužice. Zájmová oblast této předkládané koncepce je podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, územím s archeologickými nálezy. Pokud se v archeologických zónách bude provádět stavební činnost, mají stavebníci povinnost oznámit již v době přípravy stavby svůj záměr Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, a jeho odborníkům umožnit, nebo oprávněné organizaci, provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. V případě stavebních záměrů v prostředí městské památkové zóny je navíc potřeba, aby si podle § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové zóně, předem vyžádal k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti, závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§17). Ne všem nemovitostem (objektům či pozemkům), které se nachází v územním obvodu města Liberce je věnována dostatečná péče. Některé z nich jsou kontaminovány (viz. staré ekologické zátěže), některé co ztratily svoji funkčnost nejsou využívány a mnohdy ani spravovány, tudíž chátrají. Stávají se z nich objekty s označením „brownfields“. Brownfield obvykle vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční či jiné aktivity. Neřešením problémů brownfields dochází k postupné degradaci nejen jich samotných, ale i ke ztrátám hodnot jejich okolí (ztráta funkčnosti a estetiky lokality, soustřeďování nežádoucích nejen živočišných a rostlinných druhů, ale i nekalých činností, zvyšování bezpečnostních rizik, atd.). Z hlediska tvorby životního prostředí se jedná o plýtvání s pozemkovým fondem. Všechny tyto aspekty nutně vedou k potřebě postupného odstraňování brownfieldů.

61/109


Odstraňování brownfieldů se může dít třemi základními způsoby: • totální likvidace pozůstatků bývalých objektů, včetně kontaminace prostředí a na jejich místech vybudování objektů nových; • vyčištění a rekonstrukce objektů v původním duchu řešení, • rekonstrukce a revitalizace objektů pro nové typy jejich využití. V několika předešlých letech probíhalo na území celého Libereckého kraje mapování těchto brownfields. Na základě tohoto vyhledávání byl vytvořen seznam se zákresem lokalizace každého brownfieldu do mapového podkladu. V tomto seznamu dostupném na internetovém portálu Libereckého kraje www.kraj-lbc.cz pod odborem rozvoje a evropských fondů jsou evidovány následující objekty nacházející se v územním obvodu města Liberce: • • • • • • • • • • • • • • • • 4.

Objekty areálu Libereckých výstavních trhů Objekt Lázní na Masarykově třídě Plochy po objektech Textilany v ulici Na Bídě Objekt Textilany v ulicích Na Bídě – Jablonecká Objekt Textilany v Hejnické ulici Silo Zena č.p. 866 Vratislavice nad Nisou Obzor v Kateřinském údolí č.p. 86, 209 NWP v Kateřinském údolí (Interiér) Pianovka v Kateřinském údolí Tovární areál v Kateřinkách Ruina secesní vily Řempo v Kateřinském údolí Učiliště LITES v ulici Horské 163 – 166 Průmyslová zóna Intex ve Vratislavicích nad Nisou Staveniště v Americké ul. Výšina Wolkerova ul. 258, 260, 432 Výšina Wolkerova ul. 251 Stávající problémy životního prostředí v dotčeném území

Ochrana ovzduší Vzhledem k tomu, že se území Statutárního města Liberec nachází v poměrně uzavřeném údolí mezi dvěma horskými masivy, má každý zdroj znečišťování ovzduší z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví mnohem větší význam, než v oblastech dobře provětrávaných a bez zdejší zvýšené četnosti inverzních situací. Z tohoto pohledu se jako negativní jeví všechny běžně sledované znečišťující látky. Pokud bychom se zaměřili například na svým negativním působení specifické těžké kovy a jejich emise do ovzduší, pak se dle dostupných informací jeví jako nejvýznamnější zdroje průmyslové podniky. 62/109


Kvalita ovzduší je nejvíce ovlivňována emisemi z dopravy a ze spalovacích procesů. Na území Liberce působí 18 zdrojů znečišťování ovzduší ze spalovacích procesů (podrobněji viz. část Ovzduší v kapitole C.3). V oblasti dopravy je emisní situace ovlivňována nárůstem počtu automobilů - vliv dopravy na kvalitu ovzduší v zástavbě je posílen tím, že doprava produkuje škodliviny v přízemní vrstvě atmosféry. Celkově došlo k významnému meziročnímu poklesu emisí všech látek, zejména pak SO2, kde však podíl Liberce na celkových emisích v Libereckém kraji je stále více než třetinový. Významný je podíl zdrojů znečištění, zejména u tuhých látek a CO, kde dochází u zvláště velkých zdrojů znečištění k nárůstu objemu emisí. Jak je již v předcházejícím textu, v části Ovzduší v kapitole C.3 uvedeno, v oblasti ovzduší existují dva srovnávací ukazatele pro posouzení prostorového rozložení kvality ovzduší na území ČR. První z nich je založen na imisních limitech pro ochranu ekosystémů a vegetace, které se aplikují pouze na specificky vymezené oblasti (EKO zóny; CHUEV). Druhým srovnávacím ukazatelem je vymezování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) vztažené k ochraně zdraví obyvatel, které se vyhlašují pro území, na nichž byly překročeny sledované ukazatele v krátkodobých i dlouhodobých limitních hodnotách. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace sledují hodnoty SO2, NOx, O3. Území, na nichž musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace (EKO zóny), jsou: • území národních parků a chráněných krajinných oblastí, • území s nadmořskou výškou 800 m.n.m. a vyšší, • ostatní vybrané lesní oblasti podle publikace ve Věstníku MŽP. Z této územní specifikace je zřejmé, které části územního obvodu města Liberce jsou z hlediska ochrany kvality ovzduší vůči ekosystémům a vegetaci pod přísnější kontrolou. Mapové schéma č. 18 pak z tohoto hlediska identifikuje překračování limitních hodnot přízemního ozónu na celém území CHUEV Jizerské hory, tzn. částečně i na území města Liberec. Co se týče vymezení OZKO vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, lokalizace a rozsah těchto oblastí v ČR je zřetelný z mapového schématu č. 15 uvedeného v kapitole C.3. Pokud není zahrnuto hodnocení limitů pro ozón, předkládanou koncepcí dotčené území města Liberce, do těchto oblastí nenáleží. V okamžiku rozšíření hodnocení o tento ukazatel,l spadá do tohoto vymezí téměř celé území města Liberce – viz. mapové schéma č. 16. Ochrana vod V plaveninách Lužické Nisy se vyskytuje arsen, kadmium, rtuť a benzo(a)pyren. Zatížení sedimentů těmito látkami je dosud jen mírné, problémem je ovšem v rámci ČR největší znečištění biofilmu, zejména arsenem a olovem.

63/109


Z hlediska odtokových poměrů trvají nadále problémy s rychlým odtokem srážkových vod z území, s čímž souvisí i nedostatečná přirozená retenční schopnost krajiny a ohrožení povodněmi. To je spojeno zejména s odlesněním, vysokým podílem zastavěného území, nedostatečnou přirozenou retenční schopností horských poloh, kde srážkové úhrny převažují, nevhodnou úpravou drobných toků v minulosti a melioracemi. Staré ekologické zátěže na území města mohou ohrozit kvalitu povrchové i podzemní vody. Významným problémem je také absence napojení některých okrajových obydlených částí města na veřejnou kanalizaci, potažmo na kvalitní čištění odpadních vod. V některých lokalitách města způsobuje vyšší stáří rozvodů pitné vody či kanalizačních stok průsak těchto vod do horninového prostředí. Tento stav s sebou nese dlouhodobě přetrvávající jevy v plýtvání pitnou vodou, ale i ve znečišťování prostředí odpadními vodami. Ochrana přírody a krajiny Jedním z problémů ochrany přírody a krajiny je možný střet rozvojových aktivit na území města s ochrannými statuty maloplošných i velkoplošných zvláště chráněných území, se stanovišti chráněných druhů, s přírodním parkem, s ÚSES, s VKP. Při rozhodování o realizaci aktivit je nutné zvažovat nejen jejich lokalizaci, ale i provozní rozsah, např. z hlediska jimi vyvolanými změnami počtem návštěvníků v místě jejich realizace. Rozvojové aktivity by neměly způsobovat ohrožení chráněných ploch a druhů, ani krajinného rázu. Pro citlivé a cenné ekosystémy lze mezi problémové aktivity zařadit obecně takové, které mají negativní vlivy zejména na biotu, hlukovou situaci, půdu a krajinný ráz. Ochrana půdy a horninového prostředí Z hlediska ochrany půdy a horninového prostředí se jako problém jeví nedostatečná přirozená retenční schopnost velké části zájmového území, která zvyšuje nejen nebezpečí eroze, ale i povodňových stavů. Problémovou oblastí jsou i škodlivé látky, které se do půdy dostávají coby spad škodlivin z ovzduší, coby hnojiva, ochranné prostředky a další chemické látky používané v zemědělství a lesnictví, a také coby škodliviny obsažené ve skládkách tuhých odpadů, případně černých skládkách. Půdy jsou tak zatíženy depozicemi škodlivin, které mění chemismus půd, a tím i růstové podmínky pro vegetaci. Velmi významným negativním prvkem je fakt, že rozvojové aktivity neustále zabírají a odnímají nové a nové pozemky náležející do lesního či zemědělského půdního fondu, místo toho, aby byly využívány plochy, které již jednou z těchto fondů byly odebrány.

64/109


Na území města se vyskytují nevyužité a chátrající budovy, haly nebo prostranství, jejichž existence nejenže vytváří negativní dojem z těchto míst, ale také dlouhodobě znehodnocuje kvalitu životního prostředí ve městě. Tímto přístupem dochází k neudržitelnému celospolečenskému hazardu s místním půdním fondem. Kvalita zeleně a veřejných prostranství Lesní porosty v rámci zájmového území vykazují poškození. Ohroženější jsou přitom porosty jehličnanů. Část lesních ekosystémů Jizerských hor, včetně těch, co se nachází v blízkosti zástavby města, náleží do kategorie poškození II-IV. Některé vegetační plochy lesů i parků nekontrolovaně zarůstají plevely a náletovými dřevinami. Často se tyto plochy stávají zdroji invazních nebo alergenních rostlinných druhů. S tím souvisí nízká úroveň kvality veřejných prostranství, ne zcela uspokojivý stav veřejné zeleně, včetně její údržby. Liberci chybí kvalitní městský park či příměstský les vhodný pro sportovně relaxační aktivity. Nakládání s odpady Základním prvkem systému pro využívání odpadů v územním obvodu Liberce je Závod pro termické využití odpadů (TERMIZO a.s.) s kapacitou 96 tisíc t/rok. Nicméně problémy s odpady zde existují. Zvyšuje se produkce komunálních odpadů, podíl materiálového využití některých složek komunálních odpadů je nízký, absentují zpracovatelské kapacity některých druhů odpadů (např. pro autovraky), přetrvává nedostatečná kapacita zařízení pro využívání biologicky rozložitelných odpadů (jak kalů z ČOV, tak i např. odpadů ze stravování). Ještě stále se zde vyskytují černé skládky. Staré ekologické zátěže Lokality starých ekologických zátěží jsou dlouhodobě trvajícím environmentálním problémem vyskytujícím se v centrální části samotného města Liberce. Ochrana veřejného zdraví Veřejné zdraví je v rámci zájmového území ohrožováno především vyššími doléhajícími intenzitami hlukových zátěží, a to především z dopravy, méně již z aktivit souvisejících s průmyslovou výrobou či s provozem objektů a areálů. Se zhoršováním kvality ovzduší jsou zde zcela na místě i obavy ze zhoršování veřejného zdraví. V rámci územního obvodu Liberce je nutné vnímat i existenci negativních vlivů na lidské zdraví v případech dlouhodobějšího pobytu v místech se zvýšenými koncentracemi půdního radonu uvolňujícího se z podloží.

65/109


Souhrn prioritních problémů ŽP a VZ v dotčeném území Na základě analýzy stavu životního prostředí a veřejného zdraví v území dotčeném navrhovanou koncepcí, vyplývají následující prioritní problémy životního prostředí a veřejného zdraví v dotčeném území: • •

•

• • • • • • • •

poloha zastavěné části města, která se nachází v údolí, předurčuje toto území ke zhoršeným inverzním, tím i imisním situacím, což dokládá roční chod průměrných měsíčních imisních hodnot ze stanice ČHMÚ; kvalita ovzduší je v této oblasti zhoršená zejména v souvislosti s koncentracemi pevných částic, těžkých kovů a přízemního ozónu, které vznikají jako vedlejší produkt spalovacích procesů (průmysl, lokální topeniště, doprava); v oblasti hluku je prioritou eliminace hlukové zátěže související s dopravou, a to nejen řešeními protihlukových opatření podél tranzitní přepravy dopravním koridorem R 35/E447, ale i optimalizací dopravy či omezeními individuální přepravy v kritických lokalitách, které je třeba identifikovat na základě hlukové mapy; optimalizací dopravy je rovněž dosahováno vyšší úrovně bezpečnosti; se zlepšováním kvality povrchových vod úzce souvisí i opatření vedoucí nejen ke stoprocentnímu podchycení vzniklých odpadních vod, ale i ke zkvalitňování jejich čistění; v souvislosti s dodávkami nejen dostatečného množství, ale i kvalitní pitné vody, je nutné nepolevovat jak v ochraně jímacích území těchto vod, tak ve zlepšování provozů jejích úprav a rozvodů; území města se nachází na rozhraní oblastí dvou různých geologických podloží, z nichž jedna – žulový masiv Jizerských hor – má negativní dispozici vysokého radonového rizika; prioritou v oblasti půd je eliminace jejich znečištění, případně rizik hrozících jejich znečištěním, kde jsou kritickými místy staré ekologické zátěže; s ochranou půdního fondu souvisí nutnost prioritně a efektivně využívat pozemků již jednou z tohoto fondu odejmutých, což s sebou nese preferenci revitalizací „brownfields“ před rozvojem zástavby na „zelených loukách“; stromy v lesoparcích i volně stojící na území města jsou poškozeny imisemi, situace je o to nepříznivější, že tato tendence dále pokračuje do zvláště chráněného území CHKO Jizerské hory. jednou z priorit je rovněž zlepšení situace v oblasti odstraňování odpadů spočívající ve zvyšování využitelnosti materiálového potenciálu ze separovaného komunálního odpadu a ve zvyšování využitelnosti biologicky rozložitelných složek odpadů.

Na následujících stránkách je převzata SWOT analýza za oblast životního prostředí pro územní obvod Liberec zpracovaná a zastupiteli SML schválená v rámci strategicko rozvojového dokumentu „Strategie rozvoje Statutárního města Liberec 2007 – 2020“.

66/109


67/109


V následující kapitole D. tohoto oznámení jsou rozebrány jednotlivé, v rámci výzvy k předkládané koncepci („IPRM Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“) shromážděné projektové záměry ( seznam v příloze č. 1 – mimo projektu č. 09, který neprošel kontrolou obecné přijatelnosti a byl vyřazen již v úvodu zpracování IPRM) a vyhodnoceny jejich možné interakce se složkami životního prostředí a veřejného zdraví v zájmovém území předkládané koncepce (tzn. v územním obvodu Statutárního města Liberec).

68/109


D.

B.

PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ

Název záměru:

č. 1 - Pavilon leknínů Botanické zahrady Liberec Popis záměru:

Výstavba skleníku a přístupových cest. Předpokládaný nárůst provozní náročnosti zařízení o 4%. Zachytitelné zvýšení návštěvnosti není předpokládáno. Lokalizace záměru:

Areál Botanické zahrady v Liberci, ulice Purkyňova; KÚ Liberec - p.p.č.3174/16, 3174/12 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný

Vliv na kvalitu ovzduší Vliv na vody povrchové Lokalizace v PHO VZ Vliv na podzemní vody Lokalizace v CHOPAV Exploatace nerostného bohatství Lokalizace v CHLÚ Vliv na kvalitu půd (znečištění, eroze) Nový zábor půdního fondu Vliv na lesní ekosystémy Vliv na chráněné druhy fauny a flory Lokalizace v CHKO či v přírodním parku Interakce s lokalitami soustavy NATURA Interakce s ÚSES Interakce s VKP Interakce s památnými stromy Vliv na krajinný ráz Vliv z hlediska hlukové zátěže Interakce s radonovým rizikem (z hlediska VZ)

Vliv na veřejné zdraví (obecně, bez specifikace) Vliv na nemovitost Interakce se zák. na ochranu památek

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

(MPZ, chráněná památka, archeologické zóny)

●

Interakce s brownfields

Celkové hodnocení identifikovatelných vlivů v době přípravy záměru na složky ŽP a VZ:

Dle v současné době přípravy známých informací, nebyly u předkládaného záměru identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ.

69/109


Název záměru:

č. 2 - Centrum historie tramvajové dopravy Popis záměru:

Rekonstrukce a přístavba pavilonu I (nejblíže k budově SPŠSE) a přilehlého objektu na expoziční a zájmové centrum. V upraveném pavilonu bude umístěna expozice tramvají. Objekt bude jednosměrně napojen na tramvajovou trať v ulici Masarykova. Běžný provoz muzejního typu. Dílenské úpravy exponátů nebudou v místě prováděny. Lokalizace záměru:

Areál Libereckých výstavních trhů, ul. Masarykova; KÚ Liberec p.p.č. 2465/1 (jen část), 2465/2, 2465/3, 2465/4 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný


Vliv na nemovitost Vliv na veřejné zdraví (obecně, bez specifikace) Interakce se zák. na ochranu památek

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●


●




70/109


. Název záměru:

č. 3 - Centrum pro přírodu Popis záměru:

Výstavba multifunkčního domu (nízkoenergetický, dvoupodlažní, 18,5x10,5 m) na místě bývalé podhorské chalupy jako volnočasového centra ekologických aktivit s využitím i přilehlých pozemků. Vytápění dřevo, elektřina, vlastní studna i ČOV. Lokalizace záměru:

Liberec XV, ul. Na Výběžku 53; KÚ Starý Harcov – p.p.č. 1061, 1062/1, 1063/1 (západní strana ulice mimo území CHKO Jizerské hory) Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný

Vliv na kvalitu ovzduší Vliv na vody povrchové Lokalizace v PHO VZ Vliv na podzemní vody Lokalizace v CHOPAV Exploatace nerostného bohatství Lokalizace v CHLÚ Vliv na kvalitu půd (znečištění, eroze) Nový zábor půdního fondu Vliv na lesní ekosystémy Vliv na chráněné druhy fauny a flory Lokalizace v CHKO či v přírodním parku Interakce s lokalitami soustavy NATURA Interakce s ÚSES Interakce s VKP Interakce s památnými stromy Vliv na krajinný ráz Vliv z hlediska hlukové zátěže Interakce s radonovým rizikem (z hlediska

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

VZ)

Vliv na veřejné zdraví (obecně, bez specifikace) Vliv na nemovitost Interakce se zák. na ochranu památek (MPZ, chráněná památka, archeologické zóny)

● ● ● ●



Dle lokalizace záměru nebyly identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. Ale vzhledem k nedostatku informací o stavebním řešení záměru nelze nyní na tomto místě klasifikovat vlivy na ovzduší, na vody, řešení radonového rizika. Tyto aspekty ošetří projekt ke stavebnímu řízení.

71/109


Název záměru:

č. 4 - D.R.A.K. centrum volného času Popis záměru:

Rekonstrukce a dvoupodlažní nástavba, vybudování parku a ekologické zahrady po volnočasové aktivity osob se zdravotním znevýhodněním. Provozní napojení na stávající sítě a technologie. Lokalizace záměru:

Liberec 1, Oblačná 450; KÚ Liberec – p.p.č.1031, 1030, 1032, 1005, 1151/01 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




72/109


. Název záměru:

č. 5 - Modernizace Divadla F. X. Šaldy Popis záměru:

Podzemní přístavba směrem do ul. Rumjancevova, rekonstrukce historické budovy. Provozní napojení na stávající sítě a technologie. Lokalizace záměru:

centrum Liberce, nám. Dr. E. Beneše 462; KÚ Liberec – p.p.č. 2 a 3 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●


●




73/109


. Název záměru:

č. 6 - Dům kultury Liberec Popis záměru:

Rekonstrukce interiérů a obvodového pláště. Provozní ani technologické změny v objektu nejsou plánovány. Lokalizace záměru:

centrum Liberce, Soukenné nám. 613; KÚ Liberec - 4035/5, 4035/6, 4035/7, 4035/8, 4035/9, 4035/11, 4035/12, 4035/13 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




74/109


Název záměru:

č. 7 - Síť stezek pro rekreaci a sport v zájmovém území Ruprechtice - „U Kapličky“ Popis záměru:

Síť citlivě navržených a umístěných, přírodě blízkých stezek pro jízdu na horském kole, oprava stávajících cest pro rekreaci, vybudované podle pravidel a metodiky pro singltrek - rekreační stezky pro terénní cyklistiku České mountainbikové asociace. Provozně půjde o pohyb cyklistů v upraveném terénu, eliminace živelného ježdění. Lokalizace záměru:

Liberec XIV, lesní pozemky jižně od ulice Horská v části jejího souběhu se severně umístěnou ulicí Kateřinská, v okolí lomu; viz. zákres do mapového podkladu př. 3; KÚ Ruprechtice - výčet parcel upřesněn v záměru. Mapa zájmového území připojena. Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●



●


Dle v současné době přípravy známých informací, nebyly u předkládaného záměru identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. V následujících mapových schématech pod č. 42 jsou identifikovány lokalizace limitů využití zájmového území. V další přípravné fázi záměru bude nutné tyto limity respektovat. 75/109


Mapové schéma č. 42 – Identifikace limitů využití území v zájmové lokalitě „U kapličky“ v Ruprechticích Archeologické zóny (linie sv.hnědé čerchované)

Lesy ochranné (červené linie)

Podmáčené lokality Lesy příměstské a rekreační (plochy tyrkysově šrafované) (žluté linie)

Pozemky s kritickým sklonem (plochy hnědě šrafované)

CHLÚ Ruprechtice

Lokální biocentrum

76/109

PHO VZ (plochy tmavo modré)

Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor

Lokální biokoridor


Název záměru:

č. 8 - Centrum podpory Geotermálního využití energie Popis záměru:

Přestavba stávajícího areálu Kostela svaté Máří Magdalény na centrum, poskytující bezplatnou pomoc a výuku, především v oblasti využití geotermální energie, a dalších alternativních zdrojů energie. Provozně zcela nové zařízení s kompletním napojením na okolní inženýrské sítě. Lokalizace záměru:

Centrum Liberce, Jungmanova č.p. 333 a budova kostela, KÚ Liberec – p.p.č. 4920, 4921, 4922/1, 4922/2, 4919/1, Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný

Vliv na kvalitu ovzduší Vliv na vody povrchové Lokalizace v PHO VZ Vliv na podzemní vody Lokalizace v CHOPAV Exploatace nerostného bohatství Lokalizace v CHLÚ Vliv na kvalitu půd (znečištění, eroze) Nový zábor půdního fondu Vliv na lesní ekosystémy Vliv na chráněné druhy fauny a flory Lokalizace v CHKO či v přírodním parku Interakce s lokalitami soustavy NATURA Interakce s ÚSES Interakce s VKP Interakce s památnými stromy Vliv na krajinný ráz Vliv z hlediska hlukové zátěže Interakce s radonovým rizikem (z hlediska

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

VZ)


● ● ● ●



Dle lokalizace záměru nebyly identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. Ale vzhledem k nedostatku informací o budoucím řešení záměru nelze nyní na tomto místě klasifikovat vlivy na ovzduší, na vody, případně řešení radonového rizika. Tyto aspekty ošetří projekt ke stavebnímu řízení.

77/109


78/109


. Název záměru:

č. 10 - Kulturní a společenské centrum - Lidové sady Popis záměru:

Rekonstrukce objektu PKO v Lidových sadech (stavební úpravy, výměna technologických prvků), demolice garáží a dílen, vybudování nového vstupu s vazbou na ZOO. Vybudováno bude nové napojení na vodovod, plynovod, splaškovou a dešťovou kanalizaci, nová elektropřípojka a veřejného osvětlení ve venkovních prostorách. Z hlediska provozního se zvýši administrativní zatížení objektu, v běžných pracovních časech. Kapacita však nadále bude koncipována podle rozsahu předpokládaných společen. a kulturních akcí. Lokalizace záměru:

Antonína Sovy č.p. 425/1; KÚ Liberec - p.p.č. 3212/1, 3212/2, 3211/1, 3211/4 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●


●



Dle v současné době přípravy známých informací, nebyly u předkládaného záměru identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. 79/109


Název záměru:

č. 11 - Multifunkční volnočasové centrum Liberec - Růžodol Popis záměru:

Rekonstrukce a úprava stávajícího jezdeckého areálu travnatého oválu a zázemí (odvodnění, tribuny, skladová hala, sociální zázemí, vybudování víceúčelového hřiště). Z provozního pohledu nedojde k významným změnám, lze očekávat mírné zvýšení návštěvnosti po otevření areálu veřejnosti. Lokalizace záměru:

ul. Norská, bez č.p. KÚ Růžodol I – p.p.č. 275, 277/2,277/3,277/4,277/5 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●



Dle lokalizace záměru nebyly identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. Ale vzhledem k nedostatku informací o stavebním řešení záměru nelze nyní na tomto místě klasifikovat vlivy na VKP Lužická Nisa, její ÚSES, na vody. Tyto aspekty ošetří projekt ke stavebnímu řízení. 80/109


. Název záměru:

č. 12 - Multifunkční dráha Zvolenská Popis záměru:

Vybudování víceúčelové dráhy (in-line bruslení, cyklistika, běžecké lyžování) v prostoru kolem Liberecké přehrady. Uzavření ul. Zvolenské (levobřežní komunikace podél přehrady) pro automobilový provoz, propojení s levobřežní cestou pro pěší, stavební úpravy komunikace i cesty pro pěší, v prostoru Bílého mlýna manipulační plocha a úschovna kol a zavazadel. Lokalizace záměru:

Liberec V, ul. Zvolenská, bez č.p. KÚ Liberec – p.p.č. 5923/2 (komunikace), 6015/1 (cesta pro pěší), 220, 219, 218, 216, 215 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




81/109


Mapové schéma č. 43 – Identifikace limitů využití území v zájmové lokalitě Harcovské přehrady – Zvolenská ul.

Lesní ekosystém

Lokální biocentrum a biokoridor

. 82/109


Název záměru:

č. 13 - Nová sportoviště a tvůrčí herny (pro mládež) v přírodních lokalitách Liberce Popis záměru:

Dovybavení tří modelových lokalit - Lesík u teplárny, Opičák u letiště a Vesecké údolí - sportovními i herními a zájmově naučnými prvky včetně trasy cyklostezky a malého cykloareálu. Lokalizace záměru:

Lesík u teplárny, KÚ Liberec p.p.č. 3740, 3747, 3817/1, 3817/15; Opičák u letiště, KÚ Růžodol I p.p.č.1449/1, 1442, 1443, 1444; Vesecké údolí, KÚ Vesec p.p.č. 969, 1223, 1656/1 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




83/109


Název záměru:

č. 14 - Obnova sportovišť Harcov Popis záměru:

Rekonstrukce tenisových kurtů a budovy jejich zázemí, rekonstrukce fotbalového hřiště, dostavba lanového centra a minigolfu. Provozní využití bude shodné jako dosud. Kvalita sportovišť se zvýší a nabídka rozšíří. Očekávat lze zvýšení využívání zařízení. Lokalizace záměru:

Liberec XV, ul. Na Hrázi a Dubový vrch 714; KÚ Liberec - p.p.č. 721, 727/1, 719/2,720, 727/3, 435/5, 435/21, 435/6 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




84/109


Název záměru:

č. 16 - Rozšíření využití budovy liberecké radnice Popis záměru:

Rekonstrukce suterénních prostor, zajištění úplné bezbariérovosti, rekonstrukce vnitřních střech a zastřešení vnitřního atria. Provozně dojde k rozšíření možností využití radnice pro kulturní akce. Lokalizace záměru:

Liberec I, nám. Dr. E. Beneše 1/I; KÚ Liberec - p.p.č. 1 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní

Vliv na kvalitu ovzduší Vliv na vody povrchové Lokalizace v PHO VZ Vliv na podzemní vody Lokalizace v CHOPAV Exploatace nerostného bohatství Lokalizace v CHLÚ Vliv na kvalitu půd (znečištění, eroze) Nový zábor půdního fondu Vliv na lesní ekosystémy Vliv na chráněné druhy fauny a flory Lokalizace v CHKO či v přírodním parku Interakce s lokalitami soustavy NATURA Interakce s ÚSES Interakce s VKP Interakce s památnými stromy Vliv na krajinný ráz Vliv z hlediska hlukové zátěže Interakce s radonovým rizikem (z hlediska VZ) Vliv na veřejné zdraví (obecně, bez specifikace) Vliv na nemovitost Interakce se zák. na ochranu památek (MPZ,

negativní

zatím neidentifikovatelný

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

chráněná památka, archeologické zóny)

●




85/109


86/109


87/109


Název záměru:

č. 15 - Přestavba monofunkčních sportovišť v areálu Městského stadionu v Liberci Popis záměru:

Přestavba původní zimní haly (Svijanská aréna) v areálu Městského stadionu Liberec na víceúčelové zařízení. V průběhu letní sezóny bude fungovat jako sportovní hala pro indoorové sporty, bruslařský provoz v zimní sezóně bude zachován a doplněn o možnost zakrytí ledu pro další sporty. Rekonstruováno bude zastřešení, instalovány solární a fotovoltaické panely pro vlastní potřebu haly. Upraveno bude zázemí pro sportovce i diváky. Technologické změny nejsou plánovány. Lokalizace záměru:

Liberec VII, Jeronýmova 570/22; KÚ Horní Růžodol -308, 311/1,311/11, 311/15, 311/44, 317/1 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný




● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




89/109


90/109


91/109


Název záměru:

č. 17 - SCIENCE LEARNING CENTER LIBEREC Popis záměru:

Rekonstrukce bývalého továrního objektu podniku DESTA na čtyřpodlažní centrum propagace výsledků vědy a výzkumu a možnostmi aktivního trávení volného času včetně přednáškových a vzdělávacích akcí. Část objektu bude demolována a znovu vystavěna. V objektu bude gastronomický provoz včetně kuchyně, depozitář a dílny pro údržbu, expoziční prostory, učebny, šatny, skladové prostory, administrativní zázemí. Napojení bude provedeno na stávající sítě v místě. Vytápění ústřední s plynovou kotelnou nebo napojením na centrální zdroj tepla. Komunikační napojení do ulice U Nisy. Předpokládaný počet 300 tisíc návštěvníků ročně (z významné části v přímé návaznosti na Centrum Babylon. Lokalizace záměru:

Liberec II, U Nisy 410; KÚ Liberec – p.p.č. 3958/1, 3958/2, 3959/1, 3959/2, 3960/1, 3960/2, 3960/3, 3960/5, 3962/1, 3962/2, 3962/3, 6168/3, 6168/4 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●



Dle lokalizace záměru nebyly identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. Ale vzhledem k nedostatku informací o stavebním řešení záměru nelze nyní na tomto místě klasifikovat vlivy na ovzduší, na vody, hlukovou zátěž. Tyto aspekty ošetří projekt ke stavebnímu řízení.

92/109


Název záměru:

č. 18 - Rekreační a sportovní Areál Vesec Popis záměru:

Rozšíření aktivit dostupných na ploše areálu - dětského hřiště, pěší stezky s aktivitami a hrami, centrální prolézací hrad, bicrossové trasy, veřejná ohniště pro grilování, hřiště na volejbal, tenis, petangue, ping-pong, dětské skiaréna, snowtubing, zimní snowpark a infocentrum s navigačním systémem, zázemím provozů a půjčovnou. Provozně dojde k zvýšení využívání areálu. Lokalizace záměru:

Sportovní areál Vesec KÚ Vesec u Liberce - výčet parcel uveden v záměru. Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●



Dle lokalizace záměru nebyly identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. Ale vzhledem k nedostatku informací o budoucím řešení záměru nelze nyní na tomto místě klasifikovat vlivy na vody, na půdu a půdní fond. Tyto aspekty ošetří projekt ke stavebnímu řízení. 93/109


Mapové schéma č. 43 – Identifikace limitů využití území v zájmové lokalitě Rekreačního a sportovního areálu Vesec

Lesy příměstské a rekreační (žluté linie)

Regionální biocentrum Regionální biokoridor

94/109

EVL NATURA 2000 - Luční potok


. Název záměru:

č. 19 - Výstavba multifunkční haly v areálu Městského stadionu v Liberci Popis záměru:

Výstavba nové multifunkční haly pro sálové (indoorové) sporty. Technologické napojení na stávající zařízení Městského stadionu včetně využití odpadního tepla z výroby ledu. Z provozního pohledu stoupne kapacita areálu. Lokalizace záměru:

Liberec VII, Jeronýmova 570/22; KÚ Horní Růžodol – p.p.č. 311/14, 311/1, 311/2, 311/3, 311/4, 311/5, 311/8 Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●



Dle lokalizace záměru nebyly identifikovány významné negativní vlivy na složky ŽP a VZ. Ale vzhledem k nedostatku informací o stavebním řešení záměru nelze nyní na tomto místě klasifikovat vlivy na ovzduší, na vody, hlukovou zátěž. Tyto aspekty ošetří projekt ke stavebnímu řízení. 95/109


Název záměru:

č. 20 - Volnočasové plochy Liberec Popis záměru:

Revitalizace veřejně přístupných prostranství a hřišť na plnohodnotná místa pro dětské hry, sportovní utkání a jiné aktivity, jejichž hlavní náplní bude společné setkávání občanů všech věkových kategorií. Lokalizace záměru:

Liberec XXIV Pilínkov, Puškinova ul. - KÚ Pilínkov p.p.č.420; Liberec XIX Horní Hanychov, U Školky - KÚ Horní Hanychov p.p.č. 424; Liberec XXV Vesec, ul. Jeřmanická - KÚ Vesec u Liberce p.p.č. 341/171; Liberec XXIII Doubí, Proletářská - KÚ Doubí u Liberce 124/1. Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●




96/109


97/109


Název záměru:

č. 21 - Revitalizace vícefunkčních hřišť při ZŠ Švermova a ZŠ Aloisina Výšina Popis záměru:

Revitalizace a rekonstrukce dvou víceúčelových hřišť při základních školách - ZŠ Švermova a ZŠ Aloisina Výšina. Terénní úpravy a sportovní zařízení - víceúčelové hřiště 25,3 x 43 m s umělým povrchem, sektor pro skok vysoký a daleký s doskočištěm, atletická rovinka, nové komunikace ze zámkové. dlažby, herní prvky pro různé věkové kategorie dětí, oplocení, zeleň, v ZŠ Švermova navíc opěrná zeď. Lokalizace záměru:

Aloisina výšina 642 - KÚ Starý Harcov p.p.č. 1567/169; Švermova 114/38 - KÚ Františkov u Liberce p.p.č. 148. Identifikace předpokládaných vlivů záměru na složky ŽP a VZ bez vlivu pozitivní negativní zatím neidentifikovatelný



● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●





Souhrn vyhodnocení: V závislosti na v předchozím textu provedeném posouzení potenciálních vlivů shromážděných projektových závěrů (21) naplňujících koncepci „Integrovaného plánu rozvoje města Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ na složky životního prostředí a veřejného zdraví v zájmovém území, tj. v územním obvodu Liberce, lze podle naznačeného typu záměru a jeho lokalizace rozdělit shromážděné návrhy do dvou skupin: -

První skupinu tvoří projektové záměry u nichž lze již v této první fázi přípravy stoprocentně vyloučit negativní vlivy na ŽP i VZ. Do této skupiny spadají projektové záměry pod čísly 1, 2, 4, 5, 6, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 20 a 21.

-

Druhou skupinu tvoří projektové záměry, které svojí lokalizací nejsou v žádné negativní interakce s ochranou a limity využití území záměrem dotčeného. Avšak vzhledem k tomu, že u záměrů nejsou v této přípravné fázi zatím zpracovány projektové dokumentace s detailními informacemi, a to nejen o stavebním a technickém řešení záměrů, ale i o jejich provozních fázích, není v tomto čase u nich možné stoprocentně identifikovat potencionální negativní vlivy na ŽP či VZ. Do této skupiny spadají projektové záměry s číselným označením 3, 7, 8, 11, 17, 18 a 19.

Na tomto místě je nutné upozornit, že toto konstatování ale neznamená, že projektové záměry z druhé skupiny mají negativní vlivy na ŽP a VZ. V podstatě se jedná pouze o připomenutí, že v dalších fázích projektové přípravy je nutné se soustředit na předejití případných negativních vlivů předkládaných záměrů na ŽP a VZ, a to zapracováním preventivních přístupů již při řešení projektové přípravy.

E. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE E.1.

Výčet možných vlivů koncepce přesahující hranice České republiky

Předkládaná koncepce nemá vliv na složky životního prostředí ani veřejného zdraví s přesahem za hranice České republiky. E.2.

Mapová dokumentace a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení koncepce

Za účelem identifikace lokalizace v koncepci uvažovaných aktivit do území a za účelem snazší konfrontace jejich případných střetů s přírodními, technickými, obytnými, kulturními, historickými hodnotami a územními limity zájmové oblasti, byly

99/109


převážně použity územně analytické podklady a mapové podklady k územně plánovacím dokumentům města Liberec na www.liberec.cz a informace z geografického informačního systému Krajského úřadu Libereckého kraje na www.maps.kraj-lbc.cz. Pro doplnění chybějících dat byly použit informace z portálů www.uhul.cz Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů a.s., www.chmu.cz Českého hydrometeorologického ústavu a www.cenia.cz České informační agentury životního prostředí. Pro názornost jsou postupně jednotlivé relevantní mapové výřezy uváděny v mapových schématech (celkem 43) tohoto oznámení. E.3

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.

V příloze č. 8. k tomuto oznámení je uvedeno stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody (zde ORVZŽP KÚLK) z hlediska možných vlivů navrhovaných aktivit v předkládané koncepci „Integrovaný plán města Liberec – Aktivní a kvalitní život v Liberci“ na soustavy NATURA 2000. V něm je konstatováno, že ..“Koncepce nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti.“ E.4

Shrnutí

Díky identifikaci rozsahu a charakteru aktivit v předkládané koncepci a též v tomto oznámení jejich provedené lokalizaci do zájmového území, lze již nyní konstatovat, že koncepce jako celek negeneruje vznik významných negativních vlivů na složky životního prostředí a veřejné zdraví. Naopak je zřejmé, že jejím cílem je zlepšení nepříznivého stavu některých v územním obvodu Liberce se nacházejících nemovitostí, včetně vybraných památek, brownfields, kulturně osvětových objektů či ploch pro sportovně rekreační vyžití obyvatel a návštěvníků Liberce. Během dalších stupňů projektové přípravy jednotlivých aktivit a během jejich schvalování, by měly být na minimum sníženy i případné méně významné až drobné negativní vlivy na prostředí a zdraví. Pokud je však nelze projekčně, stavebně a technologicky zcela vyeliminovat (např. bude-li nutný zásah do vzrostlé zeleně, atd.), měl by být jejich negativní dopad podmíněně zmírněn opatřeními kompenzačními. Ta by měla být součástí projektů dle charakteru jednotlivých aktivit. Po zpracování projektových dokumentací k některým záměrům bude jasné, zda záměry nebude nutné podrobit v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., zjišťovacímu řízení z hlediska upřesnění míry jejich vlivů na složky ŽP a VZ. Tato okolnost se může dotýkat projektových záměrů č. 8, 17, 18 a 19.

100/109


Závěr Z komplexního posouzení výstupů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je patrné, že v rámci IPRM jsou navržena opatření, která pomohou k rekonstrukci, k rozvoji a ke zlepšení některých nemovitostí, potažmo s nimi spojenými složkami životního prostředí v rámci města Liberec. Současně realizace tohoto předkládaného IPRM nabídne občanům města i jeho návštěvníkům další možnosti pro kvalitní sportovně relaxační využití volného času, což se může promítnout pozitivně na jejich zdraví.

Zpracovatel oznámení koncepce: RNDr. Jiřina Vargová osvědčení MŽP ČR k posuzování vlivů na ŽP č.16436/4445/OEP/92 tel: 603258954 Podpis oprávněného zástupce předkladatele: Ing. František Hruša, náměstek primátora Města Liberec tel.: 485 243 111

Datum zpracování oznámení koncepce: 15. března 2010

Seznam příloh k oznámení: Příloha č. 1: Seznam shromážděných projektových záměrů k naplňování koncepce „Integrovaný plán rozvoje Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“ Příloha č. 2: Zákres lokalizace shromážděných záměrů v obvodu města Liberec Příloha č.3: Situování sítě stezek pro rekreaci a sport v Ruprechticích „U kapličky“ do podrobnějšího mapového schématu zájmového území Příloha č. 4: Vyplněný formulář žádosti k projektovému záměru Síť stezek pro rekreaci a sport v zájmovém území Ruprechtice – „U Kapličky“ Příloha č. 5: Vyplněný formulář žádosti k projektovému záměru Rekreační a sportovní Areál Vesec Příloha č. 6: Seznam registrovaných VKP v územním obvodu města Liberec Příloha č. 7: Regulativy fukčního a prostorového uspořádání města Liberec (poslední aktualizace z r. 2008) Příloha č. 8: Stanovisko OŽPZ KÚLK z hlediska vlivů předkládaného IPRM na EVL a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000

101/109


Příloha č. 1

Seznam shromážděných projektových záměrů k naplňování koncepce „Integrovaný plán rozvoje Liberec – Atraktivní a kvalitní život v Liberci“

102/109


Příloha č. 2 Zákres lokalizace shromážděných záměrů v obvodu města Liberec

103/109


Příloha č. 3 Situování sítě stezek pro rekreaci a sport v Ruprechticích „U kapličky“ do podrobnějšího mapového schématu zájmového území

104/109


Příloha č. 4 Vyplněný formulář žádosti k projektovému záměru Síť stezek pro rekreaci a sport v zájmovém území Ruprechtice – „U Kapličky“

105/109


Příloha č. 5 Vyplněný formulář žádosti k projektovému záměru Rekreační asportovní Areál Vesec

106/109


Příloha č. 6 Seznam registrovaných VKP v územním obvodu města Liberec

107/109


Příloha č. 7 Regulativy fukčního a prostorového uspořádání města Liberec (poslední aktualizace z r. 2008)

108/109


Příloha č. 8 Stanovisko OŽPZ KÚLK z hlediska vlivů předkládaného IPRM na EVL a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000

109/109

OZNÁMENÍ KONCEPCE INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LIBEREC ATRAKTIVNÍ A KVALITNÍ ŽIVOT V LIBERCI

Recommend Documents