OTITIS MEDIA U POTKANÙ, NAŠE ZKUŠENOSTI S DIAGNOSTIKOU A TERAPIÍ

Otitis media u potkanù

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 11  2013  ÈÍSLO 2

OTITIS MEDIA U POTKANÙ, NAŠE ZKUŠENOSTI S DIAGNOSTIKOU A TERAPIÍ OTITIS MEDIA IN RATS, OUR EXPERIENCE WITH DIAGNOSTICS AND THERAPY KATEØINA SEKYROVÁ, MARIE LIETAVCOVÁ, RICHARD MINÁRIK Veterinární klinika Na Hùrce, Praha SOUHRN Otitis media patøí k pomìrnì èastým onemocnìním potkanù, s nímž se veterinární lékaø mùže ve své praxi setkávat. Klinické projevy tohoto onemocnìní mohou být nìkdy výrazné (vestibulární syndrom – nystagmus, tortikolis, chùze do kruhu, ataxie, „válení sudù“) a nìkdy nenápadné (chrèení, škrábání ucha, inapetence, nošení postiženého boltce níž), nìkdy vznikne podkožní otok zpùsobený abscesem. Pro správné stanovení diagnózy nìkdy postaèuje klinické vyšetøení. Nicménì pokud nelze klinickým vyšetøením potvrdit suspektní diagnózu zánìtu støedního ucha, je nutné provézt vyšetøení dutiny ústní, nosohltanu a rentgenologické vyšetøení v celkové anestezii. Terapie je založena na podávání analgetik, antimikrobiálních látek celkovì i lokálnì, myringotomii, proplachu a popøípadì marsupializaci vzniklého abscesu. V èlánku jsou popsány tøi klinické pøípady, jejich klinické projevy, diagnostika a použitá terapie. Klíèová slova: otitis media, marsupializace, potkan

SUMMARY Otitis media is relatively a common disease in rats with which the veterinarians may encounter in their practice. The clinical signs of the disease can sometimes be strongly pronounced (vestibular syndrome - nystagmus, torticollis, walking in a circle, ataxia, „rolling barrels”) and sometimes only subtle/discrete (wheezing, ear scratching, loss of appetite, wearing the affected ear down), and sometimes there can be a swelling caused by a subcutaneous abscess. For a correct diagnosis clinical examination is sometimes sufficient. However, if by clinical examination the suspected diagnosis of otitis media cannot be confirmed it is necessary to carry out examinations of the oral cavity, of the nasopharynx, and a radiographic examination under general anesthesia. The therapy is based on administration of analgesics, antimicrobials generally and locally, or myringotomia, rinsing and possibly marsupialization of the abscesses. The article describes three clinical cases, their clinical manifestations/symptoms, diagnosis and the used therapy. Key words: otitis media, marsupialization, rat

Úvod Mezi èastá onemocnìní potkanù se øadí onemocnìní horních a dolních dýchacích cest, novotvary mléèné žlázy, hyperplazie a novotvary Zymbalových žláz (adenom, adenokarcinom), novotvary adenohypofýzy, onemocnìní dentice, abscesy a otitidy. Otitis media vzniká nejèastìji pøechodem bakteriální infekce z nosohltanu Eustachovou trubicí do støedního ucha. Otitis media (OM) mùže být spojena s novotvarem Zymbalových žláz. Ne vždy se OM u potkanù projevuje výraznými klinickými pøíznaky. Vèasné stanovení diagnózy zvyšuje úspìšnost terapie. Vždy je nutné získat dùkladnou anamnézu. Kromì nechutenství je tøeba pátrat po pøíznacích, jako je chrèení, pruritus v ušní oblasti, samozøejmì nález zmnoženého èi páchnoucího sekretu v zevním zvukovodu. Dále se ptáme, zda se již døíve vyskytlo napøíklad onemocnìní dýchacích cest èi potkan vykazoval jakékoli neurologické pøíznaky. Následnì je potøeba potkana celkovì klinicky vyšetøit, a provést i neurologické vyšetøení. Pokud zvíøe jeví výrazné pøíznaky dyspnoe, dehydratace, pak je nutné nejdøíve pacienta stabilizovat. Poté je potkan uveden do celkové inhalaèní anestezie s pomocí smìsi isofluranu a kyslíku a jsou provedena další vyšetøení s cílem stanovit diagnózu. Bìhem anestezie se zopakuje celkové klinické

vyšetøení pacienta vèetnì otoskopického vyšetøení zevního zvukovodu, adspekce dutiny ústní a hltanu (pomocí otoskopu èi endoskopu). Definitivnì lze potvrdit otitis media pomocí rentgenologického vyšetøení støedního ucha a nejlépe celé hlavy v 5 projekcích: laterolaterální, ventrodorzální, rostrokaudální a šikmé projekce i pro vylouèení onemocnìní dentice. U potkanù s dyspnoe je vhodné provést laterolaterální a dorzoventrální snímky celého tìla. Cílem èlánku je popsat tøi pøípady otitis media potkanù s rùznou klinickou manifestací, diagnostický postup a následnou terapii. Jsou popsány také anatomické souvislosti a nìkteré zvláštnosti oblasti hlavy potkana. Anatomie a fyziologie Laboratorní potkan Rattus norvegicus varietas má menší rostrálnì zašpièatìlou hlavu. V dutinì ústní se nachází monofyodontní chrup, potkan nemá špièáky ani premoláry. Zubní vzorec je následující: 1/1, 0/0, 0/0, 3/3, øezáky jsou trvale dorùstající hypselodontní. Koøeny øezákù zasahují až ke koøenùm stolièek. Skusná plocha øezákù má velmi ostrou hranu. Stolièky jsou tøi na každé stranì a jsou semihypselodontní (1). V oblasti ušního boltce a báze ucha se pod kùží pod povrchovými kožními svaly

73



nacházejí glandula (gl.) parotis, která se táhne ventrálnì od ušního boltce dolù a mùže pøecházet až na kraniální oblast krku (1). Ductus parotideus vede napøíè po žvýkacím svalu, vnoøuje se do dutiny ústní a vyúsśuje u první horní stolièky (1). Glandulae mandibulares jsou za úhlem mandibuly na ventrální stranì krku. Potkan má tenký boltec, pod ním se nachází krátký chrupavèitý zvukovod. Potkan má porus acusticus externus, na který nasedá membrana tympani (1). Statický orgán tvoøí vestibulum a 3 polokruhovité kanálky. Podél vnìjšího zvukovodu se nacházejí Zymbalovy žlázy. Jsou to specializované sebaceózní apokrinní žlázy, ústící do zvukovodu (2). Kraniální segment mléèné žlázy u potkanù mùže zasahovat až na ventrální stranu krku, pod gl. parotis (1, 2). U potkana mùže docházet k produkci èervenì zbarvených slz, nìkdy barvou pøipomínajících krev (chromodacryorrhea). Jedná se o porfyriny nebo prekurzory porfyrinù, které jsou produkovány Harderovou žlázou (slzná žláza) (3). Èervený sekret se mùže objevit u oèí a nozder, od krve lze tento sekret odlišit pomocí Woodovy lampy, kdy sekret na rozdíl od krve fluoreskuje rùžovì (3, 4). Proè dochází k nadprodukci porfyrinù v Harderovì žláze, není zcela jasné. Chromodacryorrhea bývá spojena se stresem (bolestivý stav), dráždìním konjunktivy èpavkem èi sirovodíkem v nevhodných zoohygienických podmínkách, nebo zánìtem Harderovy žlázy. Také se pøedpokládá spojitost s obstrukcí slzného kanálku pøi rhinitidì (3). Pøítomnost chromodacryorrhey mùže ukazovat na pøítomnost jakéhokoli chronického èi akutního onemocnìní.

3. Celková inhalaèní anestezie byla vedena ve smìsi isofluranu s kyslíkem. Pacient byl umístìn do komùrky, procento obsahu isofluranu ve smìsi s kyslíkem bylo postupnì pomalu zvyšováno. V celkové inhalaèní anestezii byl proveden odbìr krve z vena cava cranialis (5). V celkové inhalaèní anestezii byly rovnìž provedeny rentgenové snímky na intraorálním rentgenovém pøístroji Duerr Medical., otoskopické vyšetøení a sonografické vyšetøení lineární sondou o frekvenci 10 MHz. 4. Myringotomie byla provedena intravenózní kanylou o velikosti 24 G. Pacient byl pøi myringotomii vždy umístìn svisle hlavou dolù, množství použitého temperovaného fyziologického roztoku pøi pomalém opatrném proplachu nepøesáhlo naráz víc než 0,2 ml a bylo ihned odsáto. Pokud se provádìla marsupializace, byl použit vstøebatelný šicí materiál, rána byla poté každé 3 dny proplachovaná temperovaným fyziologickým roztokem. 5. Po zákroku byl pacient medikován antibiotiky, analgetiky a dokrmován RodiCare instant, Alfavet. Lokálnì byl do zvukovodu aplikován ciprofloxacin 1–2 kapky co 6 hod. (Ciloxan oph. gtt, Alcon-Couvreur, Belgie).

Metodický úvod Všichni potkani byli koupeni ve zverimexu. Pacient èíslo 1 byl chován samostatnì, druhý a tøetí byli chováni každý ještì s jedním potkanem. Zvíøata mìla možnost kontrolovaného pohybu po pokoji nebo bytì, pøevážnì však byla umístìna v kleci. Jako podestýlka byla použita kokosová vlákna nebo Asan èi kukuøièná drś. Ve všech pøípadech byli krmeni komerèní smìsí pro potkany (kompletním krmivem), nìkteøí s pøídavkem zrní èi kukuøièných lupínkù, a byla jim nabízena domácí strava (vajíèko, jogurty, sýry, ovoce a zelenina). Obèas dostali koèièí nebo psí granuli. Postup pøi stabilizaci: 1. Nejprve byl pacient umístìn do kyslíkového boxu. 2. Byla provedena subkutánní rehydratace potkana 5 ml temperovaných krystaloidù s Duphalytem v pomìru 1 : 4 (DuphalyteR inj., S. A. - Pfizer Olot S. L. Ú. Španìlsko). Byla také podána analgetika meloxicam 0,4 mg/kg p. o. co 12 hodin (Metacam 1,5 mg/ml perorální suspenze, Boehringer Ingelheim, Vetmedica GmbH, Nìmecko). Dále byla aplikována podpùrná léèiva vitamin B (Catosal 10% inj., KVP, Nìmecko) a antibiotika amoxicilin klavulanát 50 mg/kg p. o. co 12 hodin (Noroclav tablety – tbl. 100 × 50 mg, Norbrook Laboratories Ltd., Severní Irsko), marbofloxacin 10 mg/kg p. o. co 24 hodin (Marbocyl P 5mg tbl., Vétoquinol S. A., Francie) nebo enrofloxacin 15 mg/kg co 12 hodin p. o. (Enroxil flavour 15 mg, KRKA d. d, Slovinsko).

74

Klinický pøípad 1 Potkan, samec, stáøí 7 mìsícù, hmotnost 550 gramù, pro náhlý nástup nechutenství. Majitelem bylo uvádìno, že potkan chodil doleva. Rovnìž byl pozorován pruritus trvající nìkolik dnù za levým uchem. Klinické vyšetøení ukázalo dobrý výživný stav. Pacient se pohyboval v kruzích na levou stranu. Nystagmus nebyl pozorován, levý ušní boltec byl nesen níže než pravý. Za levým uchem bylo nalezeno øidší osrstìní. Poslechovì nebyly zjištìny abnormality dechu a palpaènì se hmatatelné orgány dutiny bøišní jevily bìžné velikosti a konzistence. Pacient byl uveden do inhalaèní anestezie (isofluran ve smìsi s kyslíkem). Otoskopickým vyšetøením byla zjištìna náplò levého zvukovodu zapáchajícím tmavším sekretem. Bubínek se jevil celistvý, rùžové barvy. Dutina ústní a zuby byly bez známek patologického procesu. Na rentgenových snímcích (rtg) bylo zøejmé mírné postižení levé bully (obr. 1 a 2). Byla stanovena diagnóza levostranná otitis media sinistra. Diferenciálnì diagnosticky byla zvážena tato onemocnìní: nádor Zymbalových žláz, novotvary adenohypofýzy èásti mozku, periapikální zánìt stolièek, traumatické postižení oblasti støedního ucha. Byla provedena myringotomie intravenózní kanylou a potkan polohován témìø svisle s hlavou smìøující dolù. Poté bylo støední ucho vypláchnuto 2 ml temperovaného fyziologického roztoku. Kanyla byla opatrnì zavádìna nepøíliš hluboko za membrana tympanica. Byla aplikována širokospektrální antibiotika (marbofloxacin 10 mg/kg p. o. v intervalu 24 hod. po dobu 14 dní, a amoxicilin klavulanát 50 mg/kg p. o. po 12 hod. po dobu 4 týdny), analgetika (meloxicam) a po dobu 7–14 dní lokálnì ušní kapky s úèinnou látkou ciprofloxacin. Proplach ucha byl opakován ještì za 3 dny.



Obr. 2: Šikmá laterolaterální projekce hlavy. Je patrná osteolýza bulla tympanica.

Obr. 1: Dorzoventrální snímek hlavy, je patrné zvìtšení oblasti støedního ucha vlevo.

Potkan se již druhý den snažil pøijímat nabízenou potravu, do týdne se jeho stav stabilizoval a nejevil již výše popsané pøíznaky onemocnìní (chození do kruhu vymizelo do druhého dne). Klinický pøípad 2 Potkan, samec, stáøí 1,9 let, hmotnost 650 gramù, z dùvodu zhoršující se apatie, nechutenství, neochoty k pohybu a hmatatelného útvaru ventrálnì pod krkem. Potkan v minulosti více kýchal. Majitelem bylo udáváno, že nìkolik dní potkan chrochtá anebo vrká. Klinickým vyšetøením byl zjištìn horší výživný stav, pomalejší návrat kožní øasy, pøíznaky chromodacryorrhey, tuhý útvar volnì pohyblivý v podkoží ve ventrální krèní oblasti velikosti malé tøešnì. Pacient vykazoval známky spíše inspiraèní dyspnoe a pozorován byl stertor. Potkan byl stabilizován v kyslíkovém boxu a rehydratován. Byla mu aplikována analgetika (meloxicam 0,8 mg/kg p. o. co 24 hod.) a antibiotika (marbofloxacin 10 mg/kg i. m., co 24 hod.). Po stabilizaci byl uveden do inhalaèní anestezie smìsí isofluranu s kyslíkem. Pacient byl v anestezii dùkladnì celkovì klinicky prohlédnut, bylo provedeno sonografické vyšetøení dutiny bøišní. Dále bylo provedeno otoskopické vyšetøení, pravý i levý externí zvukovod byl èistý bez známek sekretu, bubínek pravého ucha mìl tmavší barvu než levostranný. Byla prohlédnuta dutina ústní, v oblasti nosohltanu objevena na levé stranì píštìl vyplnìná chlupy a hnisem, oblast byla mírnì oteklá. Byl odebrán punktát útvaru ventrálnì

pod krkem a cytologickým vyšetøením punktátu zjištìn hnisavý sekret. Byla odebrána krev z vena cava cranialis a získaný vzorek použit na stanovení základních parametrù monitorujících funkci ledvin. Rentgenologické vyšetøení ukázalo postižení kostìné èásti levého støedního ucha (obr. 3 a 4). Také pravé støední ucho vykazovalo rentgenologické zmìny ukazující na pravdìpodobnì již probìhlý, avšak nyní stabilní, zánìtlivý proces. Výsledky biochemického vyšetøení: urea 3,8 mmol/l, kreatinin 16 μmol/l. Byla stanovena diagnóza levostranná otitis media purulenta, pravdìpodobnì s fistulací do oblasti nosohltanu a do oblasti podkoží ventrálnì pod krkem. Diferenciálnì diagnosticky dále pøicházelo v úvahu cizí tìleso v horních cestách dýchacích, nádor Zymbalových žláz, periapikální absces s fistulací do podkoží èi fraktura zubù s následnou infekcí okolních tkání, trauma, novotvar mléèné žlázy. Pacient byl stabilizován a uveden do celkové inhalaèní anestezie smìsí isofluranu a kyslíku, potkan byl polohován hlavou dolù, provedena myringotomie levého ušního bubínku a proplach støedního ucha temperovaným fyziologickým roztokem. Pøi tomto úkonu byla potvrzena komunikace píštìle v nosohltanu s levým støedním uchem a byly odstranìny zachycené chlupy a nashromáždìný hnisavý sekret. Dále byla provedena marsupializace abscesu ventrálnì pod krkem. Po kožní incizi v místì nejvìtšího vyklenutí abscesu byla dále odpreparována stìna abscesu od okolí, provedena incize abscesu, a evakuace hnisavého obsahu, vyèištìní dutiny abscesu kyretou a proplach fyziologickým roztokem. Stìna abscesu byla jednotlivými uzlíèkovými stehy pøišita ke kùži vstøebatelným šicím materiálem. Po operaci byla po dobu 10 dnù podávána analgetika. Antibiotika byla podávána celkem 4 týdny. Pacient zaèal pøijímat potravu druhý den po zákroku. Pravidelné kontroly následovaly každé 4 týdny, absces ventrálnì pod krkem byl pomocí marsupializace zhojen, ale bohužel píštìl v oblasti nosohltanu se neuzavøela, v této oblasti je nadále pozorována mírná hyperemie sliznice,

75


Obr. 3: Dorzoventrální snímek hlavy. Je zøetelnì viditelná zánìtem zmìnìná kostní èást levého støedního ucha. Pravé støední ucho také vykazuje mírné známky pravdìpodobnì zánìtlivého procesu (je „nafouklé“).

ale bez výrazného otoku nosohltanu, pøíznaky chrèení ustaly témìø okamžitì po proplachu støedního ucha a evakuaci sekretu nashromáždìného v píštìli. Pøi revizi se vždy provede proplach píštìle fyziologickým roztokem pomocí myringotomie a poté jsou týden aplikovány ušní kapky do zevního zvukovodu postiženého ucha. Jednou za 3 mìsíce je provedena rentgenologická kontrola oblasti obou støedních uší pro zhodnocení progrese onemocnìní. Klinický pøípad 3 Potkan, intaktní samice, stáøí 9 mìsícù, pro obèasné, asi 2 týdny pøetrvávající „vrkání“ a mírné nechutenství. Nyní si majitel všiml otoku pod levým uchem. Klinické vyšetøení prokázalo dobrý výživný stav, slabì slyšitelné chrèení a palpaènì bylo potvrzeno zduøení v oblasti pod levým uchem o velikosti tøešnì. Pacient byl stabilizován, po dobu tøí dnù byla podávána antibiotika enrofloxacin 15 mg/kg p. o. co 12 hod. a amoxicilin klavulanát 50 mg/kg p. o. co 12 hod., analgetikum meloxicam 0,8 mg/kg p. o. co 24 hod. Následnì byl pacient uveden do celkové inhalaèní anestezie smìsí isofluranu a kyslíku. Opìt bylo provedeno kompletní dùkladné klinické vyšetøení s jediným nálezem pøi otoskopickém vyšetøení, kdy toto vyšetøení nedokázalo vizualizovat bubínek z dùvodu stenózy zvukovodu zduøením jeho stìny. Byla provedena tenkojehelná aspirace obsahu zduøeniny. Vizuálnì a cytologicky bylo potvrzeno, že se jedná o absces. Diferenciálnì diagnosticky pøicházel v úvahu absces pod bází levého ucha z dùvodu otitis media, novotvaru

76

VETERINÁRNÍ LÉKAØ  ROÈNÍK 11  2013  ÈÍSLO 2 Zymbalových žláz èi v dùsledku periapikálního procesu na stolièkách. Rentgenologické vyšetøení majitel odmítl vzhledem ke své finanèní situaci. Bylo pøistoupeno k chirurgické revizi abscesu. Pacient byl polohován v laterální pozici a po pøípravì operaèního pole byl proveden kožní øez nad útvarem s cílem marsupializovat absces. Byla odpreparována stìna abscesu od okolních tkání s ohledem na probíhající krvení a inervaci okolních struktur. Absces byl incidován, vybaven hnisavý sekret, dutina abscesu byla vyškrabána kyretkou a vypláchnuta fyziologickým roztokem. Tímto úkonem došlo k uvolnìní komprese na zevní ušní kanál a opìtovné otoskopické vyšetøení prokázalo zmìnìnou strukturu bubínku (bílá barva a vyboulený tvar). Pacient byl polohován hlavou dolù, provedena myringotomie a proplach støedního ucha. Byla potvrzena komunikace abscesu se støedním uchem. Následnì byla stìna abscesu fixována suturou jednotlivými uzlíèkovými stehy pøišitá ke kùži vstøebatelným materiálem. Pooperaèní péèe zahrnovala pøedevším aplikaci analgetik po dobu tøí dnù dvakrát dennì, následnì jednou dennì (meloxicam p. o. 0,4 mg/kg p. o.) až do vytažení stehù. Celková antibiotika byla podávána po dobu 4 týdnù. Lokální aplikace antibiotik do zevního ušního zvukovodu následovala po dobu dvanácti dnù 2x dennì. Po operaci byla rána proplachována (oplachována) a èištìna temperovaným fyziologickým roztokem v intervalu 3 dnù až do vytažení stehù. Stehy byly vytaženy 12. den. Kvùli k absenci rentgenù nebyla koneèná diagnóza pøesnì stanovena, ale vzhledem k operaènímu prùbìhu a dobrému pooperaènímu hojení rány se pravdìpodobnì jednalo o purulentní zánìt støedního ucha s tvorbou abscesu vycházejícího z bulla tympanica levého ucha. Diskuse Otitis media je u potkanù nejèastìji zpùsobena bakteriální infekcí. Vìtšinou dochází k infekci pøechodem zárodkù z nosohltanu Eustachovou trubicí do støedního ucha. Nejèastìjšími patogeny zpùsobujícími otitis media jsou: Mycoplasma pulmonis, Streptococcus pneumoniae, Pasteurella spp. Tyto mikroorganismy vyvolávají obvykle rinitidu, sinusitidu a pneumonii. Mycoplasma pulmonis je èastým pùvodcem chronické respiratorní choroby (CRD) (4). Potkan mùže s CRD žít dva až tøi roky (4). Èasto je klinicky bez pøíznakù, nicménì s vìkem se symptomy onemocnìní vìtšinou zvýrazòují (4). Stupeò rozvoje CRD závisí na mnoha faktorech. Vyšší koncentrace amoniaku v prostøedí, pøítomnost konkurenèního onemocnìní (Sendai virus, virus sialodacryoadenitidy, Paramyxovirus, Haemophilus, Cilia-associated respiratory bacillus, Hanta virus), deficit vitaminù A èi E zhoršují prùbìh onemocnìní (4). Mezi další faktory hrající úlohu pøi rozvoji CRD patøí také genetická výbava jedince, imunodeficience potkana a virulence patogenního mikroorganismu (3). Infekce se šíøí aerosolem, nejèastìji se infikují mláïata tìsnì po narození od matky. Byl popsán i intrauterinní pøenos (3). Pøíznaky CRD jsou kýchání, výtok z nosu, polypnoe, chromodacryorrhea, hubnutí, akutní nebo chronická bronchitida. Patogeneze CRD spoèívá v alteraci funkce kinocilií



řezák horní čelisti řezák dolní čelisti Mandibula

Obr. 4: Laterolaterální snímek hlavy a krku. Je dobøe patrná osteolýza postižené bulla tympanica a podkožní absces.

maxilla

os zygomaticum

processus angularis mandibuly

os occipitale

epitelií v dýchacích cestách mykoplazmami. V dùsledku snížené samoèistící funkce sliznice se patogennì uplatní celá øada druhù bakterií. Chronický zánìt mùže vést až k ireparabilním lézím, jako jsou napø. bronchiektazie (3). Pomocí auskultace nelze rozlišit závažnost onemocnìní. Infekce M. pulmonis mùže proniknout Eustachovou trubicí do ucha a zpùsobit otitis media nebo interna. Terapie CRD sestává z umístìní pacienta do kyslíkového boxu, stabilizace, aplikace bronchodilatátorù (theophyllin 10 mg/kg p. o. co 12 hod.) (3) a kombinace dvou typù antibiotik (doxycyclin 5–10 mg/kg p.o. co 12 hod. a enrofloxacin 15 mg/kg p. o. co 12 hod.) po dobu dvou až ètyø týdnù (3, 4). V pøípadì plicního edému lze použít furosemid v dávce 1–4 mg/kg p. o., i. m., co 4–6 hod. S vìkem roste èetnost rekurencí infekce. Bakteriální pneumonie je zpùsobena vìtšinou bakterií Streptococcus pneumoniae èasto v kombinaci s M. pulmonis, Sendai virem nebo CAR bacillus. Corynebacterium kutscheri je schopno vyvolat pneumonii jen s imunosupresivními konkurenèními onemocnìními jedince. Klinické pøíznaky bakteriální pneumonie mají rychlý nástup a u mladých zvíøat i náhlou smrt. U starších potkanù se objevuje prohloubené až abdominální dýchání, purulentní výtok z nosu. Cytologické vyšetøení purulentního výtoku odhalí množství kokù. Terapii je nutno zahájit ihned a razantnì. Antibiotikem první volby je amoxicilin klavulanát 20 mg/kg p. o. co 12 hod .(6). Diagnostika otitis media je založena na anamnéze (podávání ototoxických léèiv, jako je gentamicin), klinickém vyšetøení, rentgenologickém vyšetøení. Vhodné je provést endootoskopické vyšetøení, ale použití je limitováno velikostí pacienta. V souèasnosti se nabízí i možnost vyšetøení pomocí magnetické rezonance anebo poèítaèové tomografie. Pro bakteriologickou kultivaci a stanovení citlivosti antibiotik je nutné odebrat vhodné vzorky (obsah abscesu a stìna abscesu, výtìr støedního ucha). Diferenciálnì diagnosticky je potøeba obzvláštì zvažovat adenom nebo adenokarcinom Zymbalových žláz, nádory adenohypofýzy (pøíznaky centrálního vestibulárního syndromu), periapikální proces nebo frakturu

os incisivum

bulla tympanica

Obr. 5: Dorzoventrální snímek hlavy zdravého potkana. Pravé i levé støední ucho se jeví symetricky stejné, kostìné èásti støedních uší se zøetelnì rýsují.

stolièek, cizí tìleso v dýchacích cestách. Pøevážnì u rekurentních otitid je zvažován nádor Zymbalových žláz. Èastým pøíznakem je edém báze ucha, krvavý èi hnisavý sekret v externím zvukovodu, bolestivost dané oblasti. Pozdìji se v místì edému formuje masa. Diagnóza je stanovena pomocí histopatologického a rentgenologického vyšetøení. Vzhledem k pøítomnosti vìtších cév se doporuèuje spíše Zymbalovu žlázu marsupializovat. Rekurence je èastá, nìkdy hyperplazie a pozdìji novotvar žlázy vede sekundárnì ke vzniku otitis media et interna (2). Sekret takto zmìnìné žlázy mùže být krvavé barvy, nìkdy i s pøímìsí hnisu, jindy má drobivou konzistenci. U mladých potkanù do 3 mìsícù stáøí je možné zvažovat infekci virem sialodacryoadenitidy, která se projevuje u této vìkové kategorie klinicky infekcí slzné žlázy (léze rohovky, konjunktivitida, exoftalmus, blefarospasmus) a infekcí slinné žlázy (otok v oblasti krku) nebo kýcháním èi zánìtem nosní sliznice. Nekomplikovaná infekce èasto sama odezní, ale onemocnìní mùže být komplikováno dalšími patogeny, jako napø M. pulmonis (3). Možnou pøíèinou pruritu a alopecie v ušní oblasti (kromì zánìtu ucha) mùže být také infekce ektoparazity (roztoè Radfordia ensifera), bakteriální dermatitida vyvolaná pùvodcem Stafylococcus aureus (projevem je ulcerativní dermatitida), pøípadnì sialodacryoadenitida coronavirové etiologie. Masa v oblasti krku mùže mít pùvod v novotvarech mléèné žlázy. U mladých potkanù bylo popsáno i zvìtšení cervikálních mízních uzlin pøi zánìtu slinných žláz (4).

77



Závìr Nìkdy se onemocnìní otitis media mùže projevit velice náhle a pøíznaky jsou velmi výrazné a typické pro OM, jindy se mùže dlouhodobì projevovat dýchacími obtížemi, mírnou apatií a èásteèným nechutenstvím. Zánìt støedního ucha velice èasto nezùstává lokalizován pouze do kostìné èásti støedního ucha, ale dochází k fistulaci do rùzných okolních struktur – nejèastìji do podkoží, ale i tøeba do nosohltanu. I pøes provedenou agresivní terapii dochází velmi èasto k recidivám, chronický prùbìh mùže náhle vzplanout v akutní. Pøi každé na terapii nereagující otitis media je potøeba znovu provést veškerá dostupná vyšetøení a vylouèit jiná konkurentní onemocnìní.

V pøípadì výskytu vestibulárního syndromu je potøeba provìøit neurologicky funkci nervus facialis, s ohledem na možnost snížené produkce slz. Jako prevence slouží dùkladná terapie zánìtu horních cest dýchacích, chov potkanù v hygienicky vhodném prostøedí a pøedcházení stresovým situacím.

MVDr. Kateøina Sekyrová Veterinární klinika Na Hùrce Bìhounkova 2530 158 00 Praha 5 e-mail: [email protected]

Literatura 1. Míšek I, Èervený È, Knotek Z. Laboratorní potkan. In: Knotek Z, Míšek I (eds.). Chov a použití pokusných zvíøat. 2. díl. Brno; Spoleènost pro vìdu o laboratorních zvíøatech, 1999: 23–46. 2. Hauptman K, Kohútová S, Jekl V. Øešení zásadních pøípadù u hlodavcù (potkan, osmák, morèe). Sborník Drobná zvíøata, exoti a dravci: nejèastìjší problémy, které majitele pøivádí k veterináøi, Hradec Králové 14. 4. 2012, 48–50. 3. Oglesbee BL. Section V: Rodents. In: Oglesbee BL. Blackwell’s five-minute veterinary consult: Small mammal 2nd ed. Columbus, Ohio; Wiley-Blackwell, 2011: 606–614.

78

4. Brown C, Donelly TM. Disease problems of small rodents. In: Hillyer EV, Quesenberry KE (editors). Ferrets, rabbits, and rodents. Clinical Medicine and Surgery. 3rd ed. St. Louis; Elsevier-Saunders, 2012: 354–369. 5. Jekl V, Hauptman K, Havlínová E, Knotek Z. Odbìr krve z vena cava cranialis u potkana a fretky. Veterinární klinika 2004; 1: 58–60. 6. Carpenter JW, Christopher JM. Rodents. In: Exotic animal formulary. 4th ed., St. Louis; Elsevier-Saunders, 2013: 477–512.

OTITIS MEDIA U POTKANÙ, NAŠE ZKUŠENOSTI S DIAGNOSTIKOU A TERAPIÍ

Recommend Documents