Osobnost vedoucího pracovníka distanční studijní text

Osobnost vedoucího pracovníka distanční studijní text KAPITOLA 5. MBTI test a jeho vyuţití. A/ Vymezení pojmu B/ Historický vývoj aneb odkaz C. G. Junga C/ Systém MBTI testu D/ Praktické vyuţití

Cílem tohoto distančního studijního textu je ………………… Legenda pouţitých symbolů: Cíle kapitoly

Klíčová slova

Potřebný čas ke studiu kapitoly

Text ke studiu

Kontrolní otázky a úkoly ke kapitole nebo otázky k zamyšlení

Uţitečné tipy, odkazy

Doplňující potřebné informace

Shrnutí

A. Vymezení pojmu

Cílem této kapitoly je základní vysvětlení pojmu MBTI, najdeme zde také krátké zmínky o termínech s tímto tématem spojených Klíčová slova: MBTI, test, Jung

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 15 minut

Každý jsme jiný, a přesto jsme si v lecčem podobní. Proč si někdo s někým rozumí a s někým naopak nemůže vyjít? Popsat, měřit či pochopit lidskou osobnost její zákonitosti, odlišnosti i podobnosti se snaží lidé už pradávna. Jednou z typologií, které se tak činí je MBTI neboli Myers-Briggs Type Indicator To, jak reagujeme na okolní svět a jaké jsou naše vztahy s ostatními lidmi, zřetelně poukazuje, který druh práce pro nás bude nejvhodnější. Otestovat své postoje můžeme různými testy, k tomu určené. Mezi nejznámější testy patří test osobnosti MBTI, který rozděluje lidskou osobnost do šestnácti základních typů.

Velmi zjednodušeně a „basic“ řečeno je MBTI „osobnostní psychologický test zjišťující 16 typů osobnosti.“ Slovník cizích slov [online]. [cit. 2014-02-28] Test MBTI je testem osobnosti, který byl vytvořen v 50. letech 20. století Katherine Briggsovou a její dcerou Isabel Myersovou, čímţ je odhalen také název testu – před pojem „Type Indicator“ (ukazatel nějakého typu) je vloţena zkrácenina počátečních písmen příjmení obou ţen: Myers Briggs Type Indicator. Jedná se o empirický nástroj k měření osobnosti, který je zaloţen na předpokladu, ţe lidské chování je do určité míry předvídatelné a lze v něm nalézt pravidelnosti.

„Člověka charakterizuje především jeho individualita, a to nejen psychická, ale i fyzická, která s přibývajícím věkem po určitou mez narůstá. Současně se však u mnoha lidí projevuje jednota individuality a typu, tzn., že lidé sice jsou jedinečné osobnosti, ale zároveň mají s některými lidmi něco společného, co je výrazně charakterizuje do určité skupiny.“ (Nakonečný, 1995, s. 135)

Do praxe uvedly Briggesová a Myersová MBTI dotazník v padesátých letech. „První zárodek tohoto dotazníku vznikl někdy kolem roku 1953 a hned se ocitl ve dvojím ohni kritiky. Akademičtí psychologové namítali, ţe

ţádná z obou ţen nemá formální psychologické vzdělání a tudíţ ani předpoklady k tomu, aby se mohly opovaţovat „měřit“ osobnost. Na druhé straně ani jungiánštní psychologové neměli v oné době valné pochopení ani pouţití pro jakýsi dotazník stvořený nějakými amatérkami. Obě ţeny se však nenechaly odradit a trpělivě pracovaly na rozvoji svého instrumentu, léta testovaly jeho spolehlivost a statistickou významnost jednotlivých poloţek, aby jej vybavily všemi náleţitostmi, jeţ má respektovaný nástroj mít. Současně prováděly měření nejrůznějších demografických skupin a mapovaly rozloţení typů v různých populacích.“ (Čakrt, 2004, s. 18)

Za Druhé světové války byl vytvořený Test osobnosti, a rozšiřuje Jungovu typologii funkcí a škálu extroverze introverze přidáním další proměnné percieve - judging. Katharine Briggsová teorii C. G. Junga prakticky vyloţila a rozvinula. Její dcera Isabel je zodpovědná za praktickou vyuţitelnost prací zabývajících se osobnostními typy. Isabel vyuţila práci své matky i C. G. Junga a prosadila důleţitost spolupráce pomocné a dominantní funkce při definování osobnostního typu. Přičleněním pomocné funkce do celkového obrazu se stalo zřejmým, ţe zde existuje další charakteristická preference, která nebyla Jungem definována: Usuzování (Judging) a Vnímání (Perceiving). Pomocí kombinací všech dvojic vzniká šestnáct typů osobností. Kolem nich se strukturuje a vytváří naše osobnost, formulují se naše obvyklé postoje a přístupy. Kombinací osmi dvojic vzniká šestnáct osobnostních typů, z nichţ do jednoho patří kaţdý z nás. Test je často pouţíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manţelských poradnách, pro osobní vývoj nebo jako test studijních/profesních předpokladů nebo k předvídání mezilidských vztahů. (Nakonečný, 1995, s. 135- 138)

S testem MBTI se můžeme často setkávat v praxi. Hojně se užívají při přijímacích pohovorech, při rozdělování pracovníků na nadřízené a podřízené pozice, nebo také při akcích podobných „teambuildingu“ . Uvádí se, že test MBTI je mimo jiné mimořádně využíván ve Spojených státech amerických a společnosti do něj investují stovky milionů dolarů ročně. (Gladwell, 2004)

Kaţdý z nás se rodí se schopností pouţívat všechny preference a také všechny ke svému ţivotu potřebujeme, ovšem v průběhu ţivota začneme upřednostňovat ty, které nám připadají nejpřirozenější. Jak uvádí Čakrt v knize Typologie osobnosti: přátelé, milenci, manţelé, dospělí a děti: „Preference nevyjadřuje vědomou volbu. Jde o vrozený sklon přistupovat k různým situacím určitými způsoby… Preference nezpůsobují chování. Chování je vyjádřením niterných typových preferencí.“ (srov. Čakrt, 2008, s. 22).

B. Historický vývoj MBTI aneb odkaz C. G. Junga

Cílem této kapitoly je zmínit se o odkazu významné osobnosti Carla Gustava Junga a o jeho práci, na kterou se často navazuje. Zároveň se dozvíme o rozdělení na introvertní a extrovertní osobnostní typy. V podkapitolách této kapitoly se budeme věnovat typologii osobnosti a jejímu rozdělení. Na závěr kapitoly se seznámíme s šestnácti osobnostními typy. Klíčová slova: Jung, typologie osobnosti, introverze, extroverze, šestnáct osobnostních typů

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 15 minut B.1. před Jungem

Už odpradávna si lidé mezi sebou všímali odlišností, které dávali do různých souvislostí a snažili se zjistit, proč si s některými lidmi rozumí více a s některými méně. V minulosti vznikala první rozdělení na typy osobností, na které i současné testy osobnosti navazují. Dnes můžeme velmi často slyšet: „ je to typický cholerik“ nebo „je to flegmatická dívka“.

Hyhlík a Nakonečný uvádějí, ţe autorství první, nejstarší typologie osobnosti je připisováno řeckému lékaři Galénovi, který ţil 2. stol. př. n. l..(Zelená, 2008, s. 32)

Za duchovního otce této typologie je však pokládán Hippokrates, který žil v 5. stol. př. n. l. a systematicky dokazoval, že povaha člověka je závislá na poměru mezi čtyřmi základními tělními tekutinami.

Hippokrates (asi 460 - 370 př. n. l.) byl lékař starověkého Řecka pokládaný za otce lékařství. Rozdělil temperament na 4 typy, které byly rozvíjeny pozdějšími badateli. Za čtyři základní typy osobnosti rozdělil podle tekutin: 1. Flegmatik (sliz, hlen) – emočně stabilní introvert 2. Melancholik (černá ţluč) – emočně labilní introvert 3. Sangvinik (krev) – emočně stabilní extrovert 4. Cholerik (ţluč) – emočně labilní extrovert.

Převzato z:http://blog.starec.eu/rozvoj-osobnosti/typologie-osobnosti-aneb-jaky-typ-cloveka-jsem

B.2 TYPOLOGIE OSOBNOSTI PODLE C. G. JUNGA C. G. Jung jako první rozvinul teorii, ţe kaţdý jednotlivec má osobnostní typ. Věřil, ţe existují dva základní druhy "funkcí", které lidé pouţívají ve svém ţivotě: jak přijímáme informace (jak vnímáme věci) a jak vytváříme rozhodnutí. C. G. Jung píše o osmi „mentálních nástrojích“, jimiţ jsme vybaveni a jejichţ pomocí se vztahujeme ke světu kolem sebe. Kaţdý z nás má v oblibě některý z nich. Ten je zdrojem jeho pohledu na svět, síl, uspokojení, motivace, způsobu komunikace, organizování ţivota a stylu. (Čakrt, 2010, s. 13)

„ Začátkem 20. let minulého století se švýcarský psycholog a psychiatr Carl Gustav Jung snaţil pochopit, proč se on sám a jeho velký učitel Sigmund Freud začali najednou ubírat různými směry. Jung byl zamlada chráněncem a oblíbencem vídeňského zakladatele psychoanalýzy, ale později se od něj odpoutal a v mnoha věcech s ním nesouhlasil, a časem vytvořil vlastní psychologickou školu (Čakrt, 2004, s. 15)

Jak je známo, Freud dával všelicos do spojení s určitým sexuálním pudem člověka, vysvětloval lidská jednání určitou touhou po slasti. S těmito názory ale nesouhlasil právě Jung. Ten si uvědomoval, že touha po slasti může být pouze jedním z mnohých vysvětlení chování. (Čakrt, 2004, s. 15)

„Svou“ typologii osobnosti sestavil Jung na základě dlouhodobé práce s neurotickými pacienty a také porovnáváním v té době dostupných teorií. Jung rozlišil dva osobnostní typy – Introvertního a Extravertního. „Introvert je člověk zaměřený především na sebe, zahleděný do svého nitra, na své vlastní problémy a duševní stavy. Vůči okolí je poměrně uzavřený, nedůvěřivý, plachý, nejistý, málo průbojný. Má intenzivní vnitřní ţivot, je schopen hlubokých citů, těţko se přizpůsobuje, všechno vztahuje na sebe sama, mnoho přemýšlí a uvaţuje a většinou zůstává se svými problémy sám.“ Naproti tomu, „extrovert je zaměřený spíš na vnější svět a prostředí, v němţ ţije, je společenský, přístupný, agilní, otevřený, aktivní v činnostech i jednání, dovede se snáze přizpůsobit nově vytvořeným pracovním a společenským podmínkám.“ Jung tvrdil, ţe ţádný člověk není na sto procent introvertní ani extrovertní, ale pouze k jednomu z těchto typů inklinuje.

C. G. Jung vychází z toho, ţe osobnost je tvořena čtyřmi základními rozměry, z nichţ je kaţdý určen dvojicí psychických preferencí. 1. „První dimenze odlišuje dvě orientace naší primární pozornosti: buď ji věnujeme vnějšímu světu, nebo svému vnitřnímu prostředí a podle toho dělíme lidi na s Extravertní preferencí, nebo na lidi s preferencí Introvertní, označované písmeny E a I.“ (Čakrt, 2010, s. 13) Extroverze či introverze o nás také říká, jakým způsobem si dobíjíme psychickou energii, zda ve spojení s ostatními E nebo raději o samotě I. 2. Druhou dimenzi v Jungově rozdělení tvoří Smysly (S, z anglického slova Sensing) versus Intuice (N, z anglického slova INtuition), které o nás vyznačují, jakým způsobem bereme věci na vědomí, zda zapojujeme více smysly nebo jestli více dáme na naši intuici. 3. Třetí dimenzí je dvojice Myšlení (T, z anglického slova Thinking) a Cítění (F, z anglického slova Feeling) jenţ vystihuje styl, kterým získané informace organizujeme a vyhodnocujeme. 4. Čtvrtou a zároveň poslední dimenzí je vztah mezi Usuzováním (J, z anglického slova Judging) a Vnímáním (P, z anglického slova Perceiving) jenţ o nás vypovídá, jaký je náš preferovaný způsob, jimţ si chceme vypořádat ţivot a svůj vnější svět.

K Jungově teorii uvádí Milan Nakonečný, ţe v jeho pojetí je vědomá extraverze kompenzována nevědomou introverzí a naopak. A obě tato zaměření mají své další varianty. (1998, s. 139) Kombinací Jungova rozdělení vzniká osm mentálních nástrojů. Extravertní smyslové vnímání Introvertní smyslové vnímání Extravertní intuice Introvertní intuice Extravertní myšlení Introvertní myšlení Extravertní cítění Introvertní cítění (Čakrt, 2008, s. 54-55)

S různými formami přesvědčování se setkáváme v každodenním životě. Může to být například konverzace rodiče s dítětem, rozhovor s kolegou, vystoupení politiků, dialog s dopravním policistou, telefonát s operátorem telemarketingu, životopis a motivační dopis a jiné. Schopnost přesvědčit někoho o něčem se uplatňuje v mnohých různorodých situacích. A právě tato schopnost často rozhoduje o našem úspěchu či neúspěchu.

B.3. TYPOLOGIE OSOBNOSTI PODLE DAVIDA KEIRSEYHO David Keirsey vytvořit teorii, která je zaloţená na tom, ţe kaţdý typ osobnosti má přiřazený určitý temperament. Ve svém výzkumu prováděl pozorování, na jejichţ základě kombinuje dvě ze čtyř preferencí se čtyřmi rozdílnými kategoriemi temperamentů. Kaţdý z šestnácti osobnostních typů se tak hodí do jedné z těchto čtyř kategorií temperamentů.D. Keirley vymyslel čtyři kategorie, do kterých přiřadil jednotlivé typy temperamentů., vychází z rozdělení osobnosti podle testu MBTI, avšak v mnoha ohledech se od testu odlišuje. Čtyři temperamenty: 1. OCHRÁNCI - STRÁŢCI (38 % populace). Smyslové vnímání stráţců dává přednost informacím, které lze prokázat, proto věří faktům, údajům a opírají se o zkušenost. SJ potřebují někam patřit, proto tíhnou k organizacím, které jsou tu pod pradávna a ještě dlouho budou (př. Organizace podporované státem – nemocnice, policie, úředníci, školství). Kladou na sebe i ostatní vysoké nároky, mají rádi pořádek, harmonii. Ochránci tradičních hodnot a řádu, jsou spíše konzervativní. Symbolicky odpovídají ţivlu země. Patří sem ESFJ, ISFJ, ISTJ, ESTJ. 2. HRÁČI - ŘEMESLNÍCI (38 % populace). Vychutnávají si naplno ţivot, mají rádi svobodu a spontálnost. Jsou ze všech temperamentů nejvíc bezstarostní, přizpůsobivý a praktičtí. Umějí nacházet praktická řešení, jsou zruční a velmi dobře uplatnitelní v oborech, kde jsou v kontaktu s lidmi. Pracují raději "na vlastní pěst" neţ ve velkých organizacích. Symbolicky odpovídají ţivlu ohně. Patří sem ESFP, ISFP, ESTP a ISTP. 3. RACIONÁLOVÉ (12 % populace). Vše co dělají, se snaţí dělat na odborné a profesionální úrovni. Jejich posláním je projektovat změny. Jsou vizionáři, kteří svou práci (organizaci) někam dotáhnou. Tíhnou k mocenským pozicím, nalezneme je ve školství, vrcholovém managementu, na vysokých školách, vědě a výzkumu nebo mezi právníky. Symbolicky souvisí s ţivlem vzduchu. Patří sem INTP, INTJ,ENTJ a ENTP. 4. IDEALISTÉ (12 % populace). Zabývají se smysly a významy věcí, zajímají se o osobní rozvoj svůj, ale i ostatních. Stávají se morálními autoritami, umějí ocenit práci, Dávají přednost demokratickému stylu řízení, pracují v personálních útvarech, ve školství a vzdělání vůbec – konzultanti, personalisté, umělci, organizátoři, spisovatelé, filosofové nebo psychologové (Čakrt, 2010, s. 87). Symbolicky korespondují s ţivlem vody. Patří sem INFP,INFJ, ENFP a ENFJ.

Vyberte, kterou taktiku byste pouţili při přesvědčování ostatních osob: 5. Pokud vycítím, ţe mě přesvědčovaná osoba nemá ráda, tak: a) poţádám ho o malou laskavost (půjčení tuţky, zeptání se kolik je hodin) b) nevšímám si toho (Pokud nás někdo nemá rád, můţeme ho takticky poţádat např. o tuţku nebo nějakou jinou věč. Tuto malou laskavost nikdo neodmítne a docílíme tím sníţení nenávisti)

o Dokáţete si vzpomenout na nějakou reklamu z poslední době, která ná nás udělala dobrý dojem a řekli jste si, ţe tenhle výrobek (sluţbu) musíte mít? o Dokáţete si naopak vzpomenout na nějakou reklamu, která ve vás zanechala negativní pocit?

C. Systém MBTI testu Cíle kapitoly přesvědčování

……

Klíčová slova……

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 90 minut

C.1 Čtyři dimenze

Každý jedinec je více nebo méně ovlivnitelný druhými, což hodně souvisí především s jeho postoji k různým věcem a ke světu obecně. Podstatou persvaze je snaha dosáhnout postojové změny u druhého člověka postoje jsou tedy klíčovým pojmem v koncepci přesvědčování.

Systém Jungovské typologie je tedy tvořen čtyřmi dimenzemi, v nichţ kaţdý z nás má dvě krajnosti – meze, mezi nimiţ se rozprostírá pole našich preferencí. Jung věřil, ţe my všichni v ţivotě vyuţíváme tyto čtyři funkce, ale kaţdý jednotlivec uţívá různé funkce s kolísajícím mnoţstvím úspěchu a frekvence. Věřil, ţe můţeme určit pořadí preferencí těchto funkcí u kaţdého jednotlivce. Funkce, kterou jedinec vyuţívá nejčastěji je jeho dominantní funkce. Dominantní funkce je podporována pomocnou funkcí (druhá), terciální a podřízenou (nejméně oblíbenou) funkcí. Tvrdil, ţe kaţdý má svou "Extrovertní" nebo "Introvertní" dominantní funkci. Cítil, ţe dominantní funkce je tak důleţitá, ţe zastiňuje všechny další funkce a proto definoval osm osobnostních typů: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Extrovertní (E) Smyslový (S) Introvertní (I) Smyslový (S) Extrovertní (E) Intuitivní (N) Introvertní (I) Intuitivní (N) Extrovertní (E) Myslící (T) Introvertní (I) Myslící (T) Extrovertní (E) Cítící (F) Introvertní (I) Cítící (T)

- (moderní typy: ESFP, ESTP) - (moderní typy ISTJ, ISFJ) - (moderní typy: ENFP, ENTP) - (moderní typy: INFJ, INTJ) - (moderní typy: ESTJ, ENTJ) - (moderní typy: ISTP, INTP) - (moderní typy: ESFJ, ENFJ) - (moderní typy: INFP, ISFP

Převzato z: http://www.topc.cz/mbti

Dnešní propracovaná teorie zastává názor, ţe kaţdý jednotlivec má primární mód činnosti ve čtyřech kategoriích: kam je orientována naše energie jak přijímáme informace jakým způsobem se rozhodujeme jaký preferujeme ţivotní styl Teorie osobnostních typů MBTI, tak jak ji známe dnes, je zaloţená na následujících tvrzeních: Kaţdý jednotlivec je buď Extrovert nebo Introvert Kaţdý jednotlivec je buď Smyslově vnímající nebo Intuitivní Kaţdý jednotlivec je buď Myslitel nebo Citově zaloţený člověk Kaţdý jednotlivec je buď Usuzující nebo Vnímající Jak jsme jiţ zmínili, test MBTI dělí lidi do šestnácti skupin na základě čtyř vlastností. Ţádná skupina z těchto šestnácti skupin není lepší neţ jiná. Pro fungující společnost je důleţité, aby v ní byly zastoupeny osoby všech typů, protoţe se vzájemně doplňují

Převzato z: http://ografologii.blogspot.cz/2007/11/mbti-typologie.html

Zastoupení jednotlivých typů ve společnosti není rovnoměrné. Některé typy se vyskytují například pouze u jednoho procenta lidí, jiné jsou naopak běžnější a zastoupené až patnácti procenty.

Extraverze vs. Introverze „Lidé, kteří volí druhé lidi jako zdroj energie, patrně preferují extraverzi, naproti tomu lidé dávající přednost samotě, aby načerpali nové síly, mají tendenci k introverzi.“1 Tabulka č. 12: Charakteristika typu s převahou extraverze  otevřenost, výdej energie, společenskost  projevuje se navenek  nejdříve mluví a poté myslí  dominance v rozhovorech  rád chodí do společnosti, vítá interakce  rád se prezentuje, hůře naslouchá ostatním  upřednostňuje práci v kolektivu  cítí se frustrován, pokud se nemůţe projevit

Charakteristika typu s převahou introverze  uzavřenost, uchování energie, hloubavost  neprojevuje se navenek  nejdříve myslí, poté mluví  pasivita v rozhovorech  upřednostňuje samotu před společností  dokáţe naslouchat, činí mu problémy se prezentovat  cítí se nejlépe sám ve vlastní kanceláři mimo veškeré dění  působí plaše, vyhledává spíše samotu nebo úzký kruh dobrých přátel

Kontrolní otázky: Jak lze charakterizovat extrovertní typ? Jak lze charakterizovat introvertní typ? Myšlení vs. Cítění Tato dvojice můţe být charakteristická pro jedince, kteří při rozhodování volí raději citovou rovinu, nebo pro ty, kteří dávají přednost spíše myšlení neţ citům. (Keirsey, Bates, 2006, s. 23) Tabulka č. 33 Charakteristika typu s převahou myšlení  orientace na logiku, pravdu, objektivnost  časová orientace na minulost, přítomnost, budoucnost  neosobní vystupování  orientace na výkon a na výsledky  inklinuje k tvrdosti, neústupnosti  objektivní, racionální aţ příliš analytičtí, váţní, neemocionální, rigidní a puntičkářští 1

Keirsey, Bates, 2006, s. 19 Zelená, 2008, s. 38 3 Zelená, 2008, s. 37 2

Charakteristika typu s převahou cítění  orientace na lidské hodnoty, harmonii, pocity a emoce, subjektivnost  časová orientace na minulost  přirozeně přátelský, osobní, loajální  orientace na mezilidské vztahy  mají zájem o lidi, sympatizují s jinými  sklon odkládat nepříjemné úkoly  vyhýbání se konfliktům a střetům

Kontrolní otázky: Jak lze charakterizovat typ s převahou myšlení? Jak lze charakterizovat typ s převahou cítění? Intuice vs. Smysly „Jedinec s přirozenou smyslovou orientací sebe samého patrně začne charakterizovat jako praktického člověka. Naopak jedinec preferující intuici bude klást důraz na novátorství své povahy.“ Tabulka č. 24 Charakteristika typu s převahou intuice Charakteristika typu s převahou smyslu  orientace na nápady, ideje a moţnosti  orientuje se na hmatatelné výsledky a fakta  spoléhá na nové přístupy  spoléhá na zkušenost svoji nebo širší  libuje si v nových problémech  nemá rád nové problémy  ţádnou činnost nedělá dvakrát stejným  dává přednost uplatňování získaných způsobem, sklon skákat k závěrům dovedností před získáváním nových  vnímá organizaci jako celek, v jejím širším  raději se věnuje své práci a nepřemýšlí, jak kontextu jeho činnost zapadá do celku  úkoly vnímá komplexně, hledá spojení a  pracuje teď a tady, příliš se nesoustřeďuje na provázanost mezi věcmi a jevy souvislosti a navazující kroky  myslí současně na více věcí zároveň  slyší, čte a přijímá skutečnosti postupně a ne  nerespektuje formalizované postupy náhodně a neuspořádaně, věří věcem, jakmile  nechápe lpění na přesných informacích si je smysly můţe ověřit  nesnáší rutinu a opakující se činnosti  lpí na konkrétních a přesných informacích a instrukcích

Kontrolní otázky: Jak lze charakterizovat typ s převahou intuice? Jak lze charakterizovat typ s převahou smyslů? Usuzování vs. Vnímání „Tento pár rozlišuje to, zda jedinec dává přednost věcem uzavřeným a definitivním nebo flexibilním a otevřeným.“5 Tabulka č. 46 Charakteristika typu s převahou usuzování Charakteristika typu s převahou vnímání  orientace na vyřešení, snadná rozhodnost  orientace na vyčkávání, váhání  neměnnost  pruţnost, flexibilita  plánovitost, organizace času  chaotická organizace času, dělání věcí na  systematičnost, smysl pro pořádek poslední chvíli  schopnost dotahovat věci do konce  spontaneita, tvořivost, schopnost reagovat okamţitě  nedotahování úkolů do konce, ponechání otevřeného prostoru 4

Zelená, 2008, s. 36 Zelená, 2008, s. 38 6 Zelená, 2008, s. 38 5

Kontrolní otázky: Jak lze charakterizovat typ s převahou usuzování? Jak lze charakterizovat typ s převahou vnímání?

B. 2. Dynamika osobnostního typu K hlubinnému poznání lidské psychiky přispívá také pochopení dynamiky osobnostních typů. Ty nejsou pouhým poskládáním jednotlivých sloţek (písmen). Funkce se vzájemně ovlivňují a všechny se neuplatňují stejným způsobem. U kaţdého typu můţeme jednu z funkcí označit za dominantní, ta odráţí náš vztah k ţivotu, pojetí světa, jeho smysl a význam. Druhá podpůrná funkce doplňuje tu dominantní a bývá orientována do našeho nepreferovaného prostředí (extraverze x introverze). Další funkci označujeme za terciální, ta se začíná zpravidla více projevovat aţ v druhé polovině ţivota, kdy pro nás první dvě funkce přestávají představovat dosavadní oporu. O poslední, podřízené nebo téţ inferiorní funkci Čakrt píše: „Nejslabší čtvrtou funkcí je preference protichůdná k dominantní funkci a s opačnou orientací. Bývá nejméně rozvinutá, hrubá, neotesaná, nekultivovaná. Není dlouho přístupná naší vůli, můţe se vynořit a zmocnit se nás ve chvílích slabosti“ (2004, s. 94). Kombinace jednotlivých psychických sil se tedy projevují do našeho chování. Díky pochopení vzájemné dominance či podřízenosti jednotlivých funkcí a jejich dynamiky můţeme proniknout do hlouběji do charakteristik osobnostních typů a uvědomit si, jak spletité mohou být rozdíly i mezi typy s velmi podobnými písmeny. (2004, s. 82-83) Hierarchie jednotlivých funkcí a především pak diferenciace mezi funkcemi vnímání a usuzování je dle Junga i Myres a Briggs důleţitá pro zdravý psychický růst. Jedna z psychických funkcí musí být vţdy utlumena. Není moţné, abychom se snaţili rozvíjet a kultivovat zároveň smysly a intuici nebo se stejnou měrou věnovat myšlení a cítění. Funkce se postupem času vyvíjejí a specializují. „Nedostatečně vyspělí lidé se mimo jiné vyznačují právě tím, ţe nedokáţí zralým a dobře vyvinutým způsobem věci ani vnímat, brát na vědomí, ani je posuzovat.“ (2004, s. 88):

B.4. PŘEHLED TYPŮ OSOBNOSTÍ, převzato z: (Čakrt, 2010)

ISTJ Splnění úkolů

ISFJ Smysl pro povinnost

INFJ Inspirace ostatním

INTJ Vše lze vylepšit

ISTP Zkusit něco nového

ISFP Mnohé vnímat, ale nesvěřovat se

INFP Noblesní sluţba světu

INTP Obliba v řešení problémů

ESTP Realismus

ESFP Na světě jsme jen jednou

ENFP Vnést do ţivota trochu vzrušení

ENTP Jedna vzrušující změna za druhou

ESTJ Úředníci ţivota

ESFJ Host a hostitel

ENFJ Talent řečnictví

ENTJ Přirození vůdci

Zelená, 2008, s. 39 EXTRAVERTNÍ SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ – ESFP,ESTP Jsou to typy, jejichţ nejsilnějšími stránkami jsou přizpůsobivost, flexibilita a schopnost činit skutky. Spoléhají se na zkušenost a rychlou reakci při řešení problémů. Umějí jednat rychle a jsou aktivní, umějí nacházet praktická řešení. Pokud jsou dostatečně motivováni, umějí pracovat naplno. Mezi jejich slabá místa můţeme vyjmenovat dlouhodobé plánování, nedůslednost a rychlá ztráta zájmu. (ČAKRT, 2010, s. 88-92) EXTRAVERTNÍ INTUICE – ENFP, ENTP Hledají stále nové moţnosti a příleţitosti, Těší je tvořivá práce, kde mohou zuţitkovat svou originalitu a která probíhá v kolektivu. Tyto osobnosti si neustále pohrávají s myšlenkami a nápady, hledají mezi nimi spojitosti. Jsou upovídaní, netrpělivý, nerozhodní, často nevydrţí na jednom místě a patří mezi osobnosti, které se nejčastěji „hledají“, neví, čím by chtěli v ţivotě být, ani kterému povolání se věnovat. Mají potíţe s plánováním času, řídí se jasnými pravidly. (Čakrt, 2010, s. 103 – 108) EXTRAVERTNÍ MYŠLENÍ – ESTJ, ENTJ Jsou schopni rychlých reakcí, často předkládají myšlenky a řešení, aniţ bych se jich na to někdo ptal. Jsou však velmi účeloví, jsou velmi dobří v tom, čemu se věnují. Jejich cílem je mít výsledky, jejich ţivotním stylem je být efektivní a systematický. Často druhé místo chvály, kritizují, ostatním říkají, co by měli dělat, aniţ by si ověřili, zda je to správné řešení. EXTRAVERTNÍ CÍTĚNÍ – ESFJ, ENFJ Komunikativní typy, schopni spolupráce a pomoci druhým. Jsou upřímní, umí druhé ocenit a pochválit. Rádi si vytvářejí s ostatními osobní vztahy, zaloţené na absolutní důvěře, protoţe je pro ně velmi důleţitá harmonie jak v osobním, tak pracovním ţivotě. Mezi jejich schopnosti patří „stmelit“ lidi za společným cílem a dotáhnout věci do konce. Mezi jejich negativa patří sklon brát si věci příliš osobně a zanedbávat osobní ţivot. (Čakrt, 2010, s. 133 – 136) INTROVERTNÍ SMYSLOVÉ VNÍMÁNÍ – ISFJ, ISTJ Klidné, analytické a zásadové osobnosti. Obvykle kladou potřeby ostatních nad své vlastní. Stálí a praktičtí, oceňují jistotu a tradice. Mají prostorovou představivost a smysl pro fungování věcí. Jsou dobří pozorovatelé. Výjimečně citliví na pocity druhých lidí, rádi druhým slouţí. Mají výjimečnou schopnost změnit teorie v pevné plány postupu. Vysoce oceňují znalosti, schopnosti a strukturu. Potřebují, aby to co dělají, mělo pro ně smysl. Tíhnou ke stabilitě, veškeré změny jsou jim proti mysli, mají tendence brát věci příliš váţně. INTROVERTNÍ INTUICE – INFJ, INTJ Klidní, přemýšliví a idealističtí. Zajímá je sluţba lidstvu. Mají dobře vyvinutý systém hodnot, usilují ţít v souladu s ním. Výjimečně loajální. Přizpůsobiví. Zdrţenliví, pokud jsou ohroţeny jejich důsledně zastávané hodnoty. Často talentovaní spisovatelé. Bystří a schopní vidět moţnosti. Se zájmem lidem

porozumět a pomoci. Vizionáři věnují přípravám a plánování značnou energii, proto velmi neradi své plány mění. Často myslí na budoucnost a neumějí ţít v přítomnosti. INTROVERTNÍ MYŠLENÍ – INTP, ISTP Analytické typy osobností, mají tendenci věcem porozumět, zkoumat je. Kladou na sebe i ostatní vysoké nároky, nejsou schopni fungovat s nekvalifikovanými lidmi. Potřebují autonomii, samostatnost a flexibilitu, nemají pochopení pro respektování pravidel a společenských konvencí. Soustředí se raději na výsledek neţ na lidi kolem sebe, proto mají problémy s pěstováním vztahů. INTOVERTNÍ CÍTĚNÍ – ISFP, INFP Tyto osobnosti ţijí v souladu s jejich hodnotami, v harmonii a snaze vyhovět ostatním. Ke kaţdému přistupují s váţností a úctou. Jsou přizpůsobivý a dokáţou ocenit druhé. Jsou dobrými posluchači, protoţe raději poslouchají, neţ mluví. Mezi jejich negativa patří snaha vyhovět kaţdému za kaţdou cenu, často se svému poslání příliš obětují..

Jak ve své publikaci uvádějí autoři Gass a Seiter (2011, s.133), sociální vliv má mnoho podob a zaregistrovat jej můžeme v oblastech marketingu, prodeje, vedení firem, ale také v procesu socializace.

D. Praktické vyuţití MBTI Cíle kapitoly přesvědčování

……

Klíčová slova……

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 90 minut

„Metoda MBTI dosáhla nevídané popularity a mnohdy až nekritického obdivu, který jí nakonec spíš uškodil. Jako dravci se jí zmocnili lidé z oblasti personalistiky, řízení lidských zdrojů, nejrůznější „lovci mozků“ a dalších odrůd personálního managementu a začali ji široce využívat. Dotazníky MBTI dnes hromadně vyplňují pracovníci věhlasných firem z tak rozličných oborů, jako jsou Apple Computer, Exxon, AT&T, CityCorp, General Electric, Unilever, McDonald´s nebo 3M.“7 Metoda testování MBTI se stala ve svém oboru „slavnou“ hlavně proto, ţe jsou její výsledky vyuţitelné nejen pro profesní účely. Můţeme tvrdit, ţe „MBTI je prakticky použitelným a respektovaným vodítkem pro vyvážení požadavků určité funkce nebo místa s profilem uchazeče“8. Díky němu se hledají podřízení a nadřízení, a snadno takto najdeme vyváţený pracovní tým. Výhodou MBTI je to, ţe nehodnotí, nerozděluje lidi na špatné či lepší typy, pouze popisuje silné stránky osobnosti, negeneruje ţádné špatné odpovědi. MBTI nehodnotí typy lidí, pouze je rozděluje dle preferencí a zaměření. (Zamazalová, 2012, s. 14) „Typologie MBTI je výborným prostředkem k: Rozvoji sebepoznání schopnosti chápat druhé Poznávání a objevování vlastního potenciálu Pro pracovní týmy je MBTI výborným prostředkem k podpoře vzájemného poznání.“

Jak uţ bylo uvedeno, MBTI testy se velmi často vyuţívají v oblasti práce, zaměstnávání lidí. MBTI dotazník je významným pomocníkem při výběrových řízeních na různé pozice. „Jeho pomocí se hledají navzájem kompatibilní typy nadřízených a podřízených i sloţení optimálně vyváţených pracovních týmů.“ Není snadné určit, kdo a proč se hodí na tu konkrétní funkci. MBTI dotazník tak můţe výrazně ulehčit rozhodování personalistům, kteří by jinak měli svázané ruce a dle některých aţ příliš vysoké rozhodovací právo. Jelikoţ popisují také studijní styly a preference, lze snadno vyuţít při výběru budoucího studijního oboru pro ţáky a studenty. Před přechodem ze základní na střední školu je mnoho dospívajících vystaveno neúměrnému stresu. Pro jejich vyvíjející se organismus je tato stresová zátěţ neúměrná a mnoho z nich se s ní neví rady vypořádat. Snadným východiskem bývá uposlechnutí rady rodičů, kteří mají tendence svým dětem přímo nalinkovat budoucí školu a povolání. To má za důsledek mnohdy nevyhovující výběr studijního 7 8

Čakrt, 2004, s. 18 Čakrt, 2006, s. 17

oboru či zaměření. MBTI můţe být alespoň malým (a také docela snadným) vodítkem k lepší orientaci ve zjištění studijních preferencí. MBTI dotazník není ale výborným vůdcem pro studenty, je velmi dobře uchopitelný také na druhé straně břehu, tedy pedagogy. Ti se pomocí MBTI testu mohou lépe naučit, jak jednat s rozdílnými typy studentů ve škole. „Nesmírnou výhodou tohoto pojetí typologie a uznávanou předností tohoto nástroje je, ţe to, co zjišťuje, nijak nehodnotí. Výsledek je tedy především popisný. Zatímco například test inteligence seřadí lidi na škále a jeho výsledky mohou pro někoho být nelichotivé, MBTI neříká, ţe jeden typ je horší nebo lepší. Pouze konstatuje to, co „je“, aniţ by vnucoval, co „má být“, nebo předvídal, co „bude“. Je jako nástroj pro zjišťování talentu nebo předpokladů: stejně jako hudební sluch automaticky neznamená, ţe z člověka vyroste nový Beethoven, tak MBTI neohroţuje ničí sebedůvěru a sebeúctu. Naopak, nabízí vysvětlení, proč některé vztahy nefungují, proč někteří lidé spolu nevycházejí, a poskytuje nástroj pro to, jak tyto nepříznivé jevy popsat, vysvětlit, pochopit a na základě toho i napravit. Popisuje preference a typy. Nehodnotí schopnosti a dovednosti. Ţádnou z preferencí nepovaţuje za nadřazenou, všechny jsou stejně důleţité. Má solidní teoretické zázemí vycházející z respektovaného C. G. Junga a je podloţen prověřeným empirickým nástrojem.“ Všechny tyto argumenty a docela neotřesitelné pravdy, které lze číst výše, jsou nezpochybnitelnými výhodami MBTI testu a jsou také důvody, proč je tak moc oblíbený v praxi a z jakého důvodu se k němu tak často uchylujeme.

V dnešní době se můţeme setkávat s celou spoustou MBTI testů, dotazníků, šetření, a to aniţ bychom si to vůbec uvědomovali. Stávají se velice oblíbenou pomůckou při řešení výzkumných otázek v bakalářských, diplomových či disertačních pracích. Jsou v časopisech, při dotaznících, se kterými se můţeme setkat osobně, či na internetu. A právě na síti se vyskytují ve více neţ hojné míře. Níţe uvedu odkazy na MBTI testy, které jsou na internetu běţně k nalezení a které si tak můţete „na vlastní kůţi“ interaktivně vyzkoušet.

Odkazy na webové stránky: o http://spt.skeletus.com/ o https://managementmania.com/cs/testpapers/osobnostni-test-podle-mbti-typologie o http://similarminds.com/motiv.html (v angličtině)

Proč se ale metoda MBTI stala tak rychle atraktivní a mocně vyuţívanou? Jde především o její prokazatelnou úspěšnost a spolehlivost. Je snadno pouţitelná a uskutečnitelná.

Kontrolní otázky: Proč a kde se dnes hojně pouţívá? Jaké skrývá metoda MBTI výhody?

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Je ale třeba zmínit, ţe kromě nezanedbatelných výhod skrývá i svá úskalí. Své silné a slabší stránky určitě kaţdý sami předpokládáme, při pohledu na vyhodnocení MBTI testu se ale můţeme nepříjemně ujistit v pravdě, kterou jsme do té doby byť jen tušili. Pokud odhalíme předpoklady k práci v pozici podřízeného, jak s tou informací budeme umět pracovat? Budeme mít opravdu tolik síly a odvahy začít něco měnit, pracovat na určité proměně našeho jednání, uvaţování? A právě v tomto můţe naopak MBTI test zase pomoci. Odkryje naše skryté moţnosti, popíše naši osobnost tak, ţe si snáze uvědomíme všechny plusy a mínusy, jaké by mohlo mít to které rozhodnutí. MBTI test tedy není jen nástrojem a podpůrným prostředkem k rozdělování pracovních pozic, či spolu utvořením představ o budoucí kariéře. Můţe se pro nás stát také pomůckou k určení lepších rozhodnutí, logičtějších ţivotních kroků a vytyčení racionálních cílů.. Kontrolní otázky a úkoly: Dokáţete jednoduše nastínit vyuţití MBTI tesů? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Seznam pouţitá literatury a internetových zdrojů Zdroje: 1) ČAKRT, M. Typologie osobnosti: volba povolání, kariéra a profesní úspěch. Praha: management Press, 2010. 217 s. ISBN 978-80-7261-220-8 2) ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti pro manaţery : kdo jsem já, kdo jste vy?. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2003. 257 s. ISBN 8085943123. 3) ČAKRT, Michal. Typologie osobnosti : přátelé, milenci, manţelé, dospělí a děti. Vyd. 1. Praha : Management Press, 2004. 361 s. ISBN 8072611127. 4) GLADWELL, Malcolm. Personality plus. [online]. 2004 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.gladwell.com/2004/2004_09_20_a_personality.html 5) HYHLÍK, František, NAKONEČNÝ Milan. Malá encyklopedie současné psychologie. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1973. ISBN: 14-073-74 6) KEIRSEY, David. Jaký jste typ osobnosti? Vyd. 1. Praha: Grada 2006. 172 s. ISBN 8024714256 7) NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2. Praha : Academia, 1998. 336 s. ISBN 8020006281. 8) KEIRSEY, D., BATES, M. Jaký jste typ osobnosti. Praha: Grada, 2006. 176 s. ISBN 80-247-1425-6 9) ZAMAZALOVÁ, Barbora. Psychologické aspekty tvorby týmů: bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze, Elektrotechnická fakulta. 2012, 46 s. 10) ZELENÁ, Magdaléna. Anylýza vnitrofiremní komunikace organizace z perspektivy MBTI: diplomová práce. Masarykova univerzita: Fakulta sociálních studií. 2008, 101 s. 11) http://www.myersbriggs.org/

Manipulace je vědomý nebo i nevědomý způsob chování a jednání, které donutí druhou osobu k činnosti proti její vůli. Manipulátor většinou na začátku jedná tak, aby získal u svých obětí sympatie. Často vyuţívá své charisma a znalost slabých stránek ostatních lidí. Při přesvědčování jde o to přimět druhou osobu, aby něco dělala nebo něčemu veřila, aniţ ji k tomu někdo nutí, aniţ by to bylo proti její vůli. Jde o ovlivňování druhé osoby takovým způsobem, ţe ochotně sám přijme náš názor, postoj či přesvědčení. Jedná se o jednostranné působení na druhé.

Co byste zařadili mezi manipulaci a co byste zařadili mezi přesvědčování? - jednostranné působení na druhé (P) - cílem řečníka je, aby druhá osoba pokračovala v tom, co dělá, ačkoliv jedinec uţ dál pokračovat nechce (P) - řečník mluví cíleně takové věty, aby si okolí vytvořilo názor, který řečník potřebuje (M) - řečník jedná z pozice moci či autority - rodič vůči dítěti, učitel vůči ţákovi, policista vůči občanovi (M) - řečník dokáţe odhalit slabé stránky ostatních lidí a díky tomu nad nimi získává převahu (M) i (P) - oslovená osoba má svobodnou volbu, není na ni naléháno k chování proti své vůli (P) - autoritativní rodiče, kteří se přehnaně starají o to, co jejich děti dělají a pomáhají jim, ikdyţ o to děti nejeví zájem (M)

o PATRMAN, J. Jak přesvědčovat, manipulovat, ovlivňovat a vyuţívat slova? Online video. Poslední aktualizace: 22.10.2013. Dostupné na WWW: http://www.youtube.com/watch?v=mdqDqcNR-94 o HORÁK, M. Manipulativní rétorika ve zkratce. [online] PDF. Poslední aktualizace: 21.12.2013. Dostupné na WWW: http://www.andragogos.cz/wp-content/uploads/2013/05/manipulativni-retorikave-zkratce.pdf o ŠVEC, J. Odmítáme manipulaci. Tématický okruh osobnostní a sociální výchovy. [online] PDF. 1.vyd. Praha: Projekt Odyssea, 2007. 36s. ISBN: 9788026500414. Dostupné na WWW: http://www.odyssea.cz/soubory/c_lekce/8_5.pdf