www.e-vsudybyl.cz
Další podrobnosti na stranách 6 a 7.
osmé vydání 2010
č a s o p i s
l i d í
a
o
l i d e c h
v
c e s t o v n í m
r u c h u
ZÁSILKOVÝ OBCHOD VÝROBNÍCH DRUŽSTEV
Prkno s roštem na krájení pečiva
LØEWE
3P[WBMPWBDÓWÈMFL
426 KČ
3PÝUKFPEOÓNBUFMOâ QSLÏOLPM[FWZVäÓUJLKJOâN ÞǏFMǾNo¨NN
LØEWE
1BMJǏLBCF[ESäBEMB
76 KČ
7IPEOâOBSP[WÈMFOÓUǔTUBQDzÓNPOBQMFDIV
LØEWE
75 KČ
Šetří skladový prostor, dobře se s ní pracuje oWâÝLBNN
nakupujte také on-line na
www.klasa-vd.cz
62 let
Ústředního autobusového nádraží Praha Florenc 18. června 1948 odjel první autobus z tehdy nově otevřeného autobusového nádraží v Praze na Florenci. Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc, v bezprostřední blízkosti dalších stěžejních dopravních uzlů, si dodnes drží dopravně strategickou polohu, a je klíčovým terminálem pro cestování dálkovými spoji. Disponuje moderní Novou odbavovací halou a dvěma parkovišti. Jedním v sousedství Nové odbavovací haly – do 15 minut bezplatným a druhým, v dolní části areálu, vhodným pro dlouhodobé stání. Jeho provozní doba je od 04:00 do 24:00 hodin.
Non-stop informace o dopravním spojení tel.: 900 144 444, www.uan.cz
TijIKRÁT VÍCE, NEŽ OéEKÁVÁTE zateplovací systémy, které šetĴí tĴikrát
ŠETijÍME energie i na vytápøní Vašeho domu
ŠETijÍME energie i ve výrobním procesu
ŠETijÍME životní prostĴedí
Zateplením svého domu mňžete roênø uspoĴit až 30 % nákladň na vytápøní.
Naše spoleênost patĴí mezi první tĴi v republice, jejichž systém managementu hospodaĴení s energiemi je Ĵízen podle normy BS EN 16001.
Proces výroby našich hmot je dozorován podle norem éSN EN ISO 9001 a 14001. Minimalizujeme všechny rušivé vlivy své êinnosti na životní prostĴedí.
Již více než 17 let dodáváme systémy dodateêné izolace fasád na všechny typy fasád. DŃraz klademe na správné provedení zateplení, proto poskytujeme bezplatné poradenství pįed zahájením stavby i v jejím prŃbøhu; navrhneme Vám na míru skladbu zateplovacího systému, dohlédneme na prŃbøh zateplení, zaškolíme realizaêní Ƃrmy. PomŃžeme Vám s vyįízením dotace z programu Zelená úsporám.
volejte zdarma 800 555 300 www.stomix.cz
I řekl ke mně vůdce můj: „Již já mysli tvé rozumím, kam tě táhne: mezi učené s tebou, mezi učené, to pro tebe vnada, to lehčejší, to pokojnější, to mysli užitečnější život.“ „Ba, tomuť jest tak,“ dí tlumočník. „Nebo co rozkošnějšího býti může, jako aby člověk, nechaje a nedbaje hmotného toho těla kvaltování, s samým všelijakých ušlechtilých věcí zpytováním zacházel1? Toť vpravdě jest, což smrtedlné lidi nesmrtedlnému Bohu podobné a teměř rovné činí, aby jako vševědoucí byli, co na nebi, na zemi, v propastech jest, neb bylo, neb bude, všecko stíhajíce2, všecko znajíce; ač ne všechněm v jednostejné dokonalosti, pravdať jest, toho se dostává.“ „Vedtež mne tam, proč meškáte?“ řekl sem. Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce, L.P. 1624 1
zabýval se,
2
postihujíce, chápajíce
Ne všechněm v jednostejné dokonalosti, pravdať jest, toho se dostává
K
ongresoví turisté utrácejí cca 400 USD denně. Někdy i v Česku, jehož politici a hospodářští stratégové povětšinou tuto oblast zahraničního obchodu, když ne sabotují, tak ignorují, ačkoliv je zahraniční obchod tolik citlivý na vnímání exportující země. Je-li podceňovaná, ignorovaná, nebo dokonce záporně vnímaná, zahraniční partneři a odběratelé se k obchodování s ní nemají. Právo generovat zahraniční inkaso prostřednictvím meetings, incentives, congresses & exhibitions industry (MICE) odvisí nejen od pověsti státu, jeho vůle a schopnosti dostat v rámci soupeření konkurenčních destinací co nejvíc lukrativních akcí na své území, ale i od tamních osobností – mají-li renomé, inspirující k účastem hosty z cizích zemí. Realizace velké MICE akce je pak věcí specializované agentury. Je nepravděpodobné, že by se jí úspěšně zhostili „specialisté na všechno“, a plýtváním, aby si úřady, podniky atd. držely odborníky, pro jejichž špičkové schopnosti mají uplatnění jednou za několik let. Rovněž je nepravděpodobné, že by si špičkovou odbornost udrželi zřídka kdy využívaní experti. Jaromír Kainc, nakladatel
Registrace: MK ČR E 10797 Vychází v nákladu 10 000 ks. Vydavatel: PhDr. Jaromír Kainc, Chalabalova 1605/17, 155 00 Praha 13, mobil: +420 603 177 536, fax: +420 235 522 906, e-mail:
[email protected] Grafická úprava a sazba: Layout s.r.o., Botanická 24, 602 00 Brno, tel.: +420 603 871 550, e-mail:
[email protected] Tisk: Graspo CZ, a.s. Za obsah inzerátů, P.R. článků a autorská práva k nim zodpovídají jejich zadavatelé.
Obsah 6
600 let Pražského orloje
8
Internetový obchod Klasa VD
9
Mediální centrum CzechTourism
10
Czech Convention Bureau
12
100 mld. KČ pro veŘejné rozpoČty
12
Turisté jsou spotŘebitelé
13
VýroČní valné shromáždĚní
14
Kongresy na brnĚnském výstavišti
16
Kongresy s tváŘí
17
DvoŘák Spa Hotel slaví 20 let
17
VítĚzem projektu „Krizi navzdory“
18
Prezident pŘijal Olomouckou výzvu
24
Lepší investovat do úspor
25
Oslavy konstituce Ruské federace
26
Nejlepší poČiny 1993–2010
27
PŘijeĎte na SvatovavŘinecké slavnosti
28
Evropský parlament oČima poslance
30
62 let ÚAN Praha Florenc
32
Folklorní festivaly pohledem senátorky
33
NovomĚstský pivovar
34
PoČátky naší státnosti 10
36
Tajuplné Kittelovo muzeum
37
Jedno z nejvĚtších kongresových center
Všudybyl fotí zrcadlovkou OLYMPUS E-3
osmé vydání 2010
5
Praha si v letošním roce připomíná několik významných historických výročí. Bezpochyby tím nejdůležitějším je šestisté výročí Staroměstského orloje – nejvýznamnější pražské památky, alespoň viděno očima turistů. Zkuste se zeptat kohokoli, kdo Prahu navštívil, co se mu líbilo nejvíc nebo nač si ještě dlouho po odjezdu vzpomene. Odpověď bude stejná. Staroměstský orloj. Někteří přidají ještě Karlův most a Pražský hrad. Ale 12 apoštolů, zvonění kostlivce a odbíjení času, to patří neodmyslitelně k návštěvě Prahy.
Kde to všechno začalo V roce 1338 český král Jan Lucemburský povolil měšťanům Starého Města pražského zřídit si sídlo městské samosprávy. Gotický dům Volflina (či Velfa) od Kamene byl první částí vytvářeného radničního domu, k němuž v roce 1364 přibyl zdaleka viditelný symbol radniční věže. V radnici zasedal soud, a proto zde bylo vězení i kaple. První pro provinilce, druhé spíš pro členy městské rady. Časem pak byly přikupovány další kupecké domy. Dům tzv. Západní či Křížův, Kožešníka Mikše, U kohouta a konečně poslední U minuty dnes poskytují svědectví historického vývoje radnice, a to nejen zajímavými interiéry,
6
www.e-vsudybyl.cz
600 let Pražského orloje ale také detaily různých architektonických slohů, které jsou jasně viditelné v exteriéru stavby. Na Volflinově domě je to zejména okno se znakem města a bohatě zdobený gotický portál. Na sousedním kramáře Kříže je krásným detailem trojdílné okno s renesanční mříží a nápisem Praga caput regni či znaky městských korporací a konšelů. Novorenesanční fasáda domu Kožešníka Mikše naopak skrývá mnohem zajímavější interiér. Krásné figurální sgrafito vystupuje do náměstí na renesanční fasádě domu U minuty, který byl připojen k městskému úřadu teprve po spojení pražských měst v roce 1784.
Radniční věž Důležitou součástí radnice se stala věž, jejíž výška dosahuje 69,5 metru. Původní potřeba požární a obranné ostrahy města se postupně měnila. Nejprve byla postavena arkýřová kaple za
účasti Parléřovy huti, ale ještě ve 14. století byla věž opět vylepšena. Tentokrát astronomickým a hodinovým strojem, jehož podoba byla mnohem jednodušší než dnes obdivovaný orloj.
Z historie Staroměstského orloje V roce 1410 vytvořil královský hodinář Mikuláš z Kadaně ojedinělý hodinový stroj, který v multikulturním městě, jakým Praha bezesporu byla, umožnil číst čas různými způsoby. To, co se nám zdá složité, bylo ve své době srozumitelné jak pro měšťany německé, české, italské, tak pro židovské obyvatelstvo či kupce ze Španělska, Francie a severu Evropy. Mikuláš z Kadaně orloj vytvořil na základě propočtů mistra matematiky a astronomie na pražské univerzitě Jana Ondřejů, zvaného Šindel, který byl mj. osobním lékařem krále Václava IV. Dalším, kdo se zapsal do historie Staroměstského orloje, byl v roce 1490
mistr Hanuš, tedy Jan Růže. Orloj vylepšil a opatřil kalendářní deskou. Také v 16. století měl orloj štěstí. Jan Táborský z Klokotské hory, kronikář a písař provozující v Praze krasopiseckou dílnu, se nejen o orloj pečlivě staral jako mechanik, ale zanechal i důležitou „Zprávu o orloji pražském“. Pro turisty tak zajímavý kostlivec, nejstarší a nejpopulárnější figura Staroměstského orloje, odbíjí čas právě od 16. století. V polovině 17. století přibyla k astrolábu další sochařská výzdoba, avšak udržování mechaniky nebylo jednoduché. Několikrát se ve své historii orloj zastavil a hrozila mu likvidace. Zejména na konci 18. století, po spojení pražských měst. Teprve v 60. letech 19. století došlo k jeho zásadní opravě, na jejíž realizaci byla vyhlášena veřejná sbírka. Vysokou částkou na ni přispěl také abdikovaný císař Ferdinand V. Dobrotivý. Při této opravě bylo přidáno nové kalendárium, jehož autorem byl Josef Mánes. Jedna z největších tragédií postihla Staroměstský orloj na konci druhé světové války. To, co v květnu roku 1945 vypadalo beznadějně, se podařilo uvést do téměř původní podoby. Již v roce 1948 byl chod orloje opět spuštěn, i když s novými figurami apoštolů od Vojty Suchardy.
Orloj ukazuje čtyři druhy času Základem orloje je velký orámovaný kruh, tzv. astroláb, který představuje Zemi a pohled na oblohu. Většina lidí, kteří se dnes před orlojem zastaví, porozumí pouze jednomu ze čtyř časů, které orloj ukazuje. A nejenom to. Naši předkové také neznali současný tzv. letní čas. Proto mají turisté někdy dojem, že čas na Staroměstském orloji vlastně ukazuje špatně. >> Čas staroněmecký či středoevropský je značen zlacenými římskými číslicemi na obvodu sféry. Ukazuje ho sluneční ručička, která je výrazná a čas dobře srozumitelný. >> Staročeskému času, kdy nový den začínal západem Slunce, zase rozuměli naši předkové. Říkávalo se mu také italský. Vyznačují ho zlaté gotické číslice na vnějším, zvlášť ovládaném prstenci hodin. Polohu tohoto času ukazuje také zlatá ruka. >> Čas babylonský nebo také nestejný či arabský byl počítaný jen od východu do západu Slunce, což znamená, že v létě jsou jeho hodiny delší než v zimě. Čas je zobrazen jednoduchými černými arabskými číslicemi. Staroměstský orloj je jediný na světě, který babylonský čas zvládne měřit.
dář, představující svátky významných světců a světic, zapsaný ve verších. Znak uprostřed patří Starému Městu pražskému. Z obou stran desky jsou pak umístěny nepohyblivé dřevěné sošky, představující alegorie Filosofie, Astronomie, Rétoriky, a archanděl Michael s plamenným mečem jako obránce města.
Pražská informační služba
>> Hvězdný čas, označovaný také jako siderický, je ukazován římskými číslicemi. Je odvozen od zdánlivého pohybu hvězd způsobeného rotací země. Hvězdný den je kratší než sluneční. Po obou stranách astrolábu jsou pak kromě Smrtky ještě další populární figurky, zobrazující alegorie lidských vlastností. Lakomec s holí a měšcem, Marnivec vzhlížející se v zrcadle a Turek či Rozmařilec v podobě Turka s loutnou.
Pražská informační služba se rozhodla připomínat významné výročí 600 let orloje celoročně – pořádáním specializovaných přednášek, vycházek a také soutěží. Jedním z důležitých poslání, které Pražská informační služba má, je vzdělávání dětí a mládeže. O Staroměstském orloji se dnes, bohužel, málo ví, a proto také Pražská informační služba využila tohoto významného výročí k tomu, aby v duchu programu poznávání a ochrany pražských památek vyhlásila soutěž „Co víte o Staroměstském orloji?“. Byla určena kolektivům žáků základních škol a víceletých gymnázií ve věku 6 až 15 let. Jejím cílem bylo připomenout významné výročí tohoto světového unikátu a podnítit zájem dětí o historické dědictví i ochranu
Kalendář Ve spodní části orloje je měděná, kruhová kalendářní deska, která byla vytvořena při velké opravě v šedesátých letech 19. století. Pootočí se 365krát, tedy každý den v roce. Na kalendáriu naleznete alegorie dvanácti měsíců a menší obrázky uvnitř znázorňují znamení zvěrokruhu. Pozlacená střelka ukazuje, který den v roce právě je. Při obvodu okruhu je dokonce tzv. cisioján – středověký kalenpamátek. První kategorie (děti 6–10 let) měla v rámci zadání „Namaluj orloj“ zobrazit jakýkoli motiv orloje či Staroměstské radnice na papír formátu A4 a zodpovědět vědomostní kvíz. Účastníci druhé kategorie (11 až 15 let) dostali zadání: „Napiš historickou povídku či pověst na téma historické události“ a měli rovněž zodpovědět kvíz. Soutěž se povedla. Vznikly krásné obrázky i originální povídky. Vítězné třídy si převzaly ceny. A co dál? Už zbývá jen popřát oslavenci, tedy Staroměstskému orloji.
>>> www.praguewelcome.cz >>> www.orloj600let.cz
osmé vydání 2010
7
K
rátce po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 15. června 2010, jsem navštívil předsedu představenstva Svazu českých a moravských výrobních družstev, Konfederace zaměstnaneckých a podnikatelských svazů ČR, člena výkonného výboru Evropské konfederace výrobních družstev sídlící v Bruselu CECOP a viceprezidenta Hospodářské komory České republiky Jana Wiesnera, abychom pohovořili, jaké jsou dle asociací, jimž předsedá a v nichž zasedá, priority pro oživení českého hospodářství. Konfederace zaměstnavatelských svazů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR jsou zajedno, že je potřeba co nejrychleji eliminovat dopady krize, a ruku v ruce s tím řešit dlouhodobě neřešené věci s cílem zlepšit podnikatelské prostředí. Odbourat nadbytečnou administrativu. Zjednodušit zákony a odstranit zbytečné právní normy, aby česká legislativa přestala být nepřehlednou džunglí. Připravit a realizovat potřebné zdravotní a penzijní reformy. A samozřejmě to, co jsme požadovali po každé
Jan Wiesner Svaz českých a moravských výrobních družstev zastupuje, prosazuje a hájí zájmy členských výrobních družstev. Zajišťuje společnou propagaci a marketing výrobních družstev. Zprostředkovává kontakty s obchodními partnery. Poskytuje široký rozsah poradenských a podnikatelských služeb.
vládě, a žádná, ať byla levá nebo pravá, to nedala dohromady, aby byla vypracována a přijata dlouhodobá strategie hospodářské politiky státu. To je základ, od něhož by se mělo odvíjet vše ostatní včetně školství, rekvalifikací, investiční politiky apod. Rovněž dodnes nebyla vládou schválena energetická strategie, která má na podnikání také velký vliv. Pod názvem „Výrobní družstva přijímají výzvy 21. století“ Svaz českých a moravských výrobních družstev realizuje projekt na podporu odbytu zboží českých výrobců. Ano, jeho výstupem je internetový „Zásilkový obchod jaro – léto 2010“, v jehož rámci je prostřednictvím katalogu „Klasa VD“ prezentováno a nabízeno zboží devětatřiceti výrobních družstev z České republiky. Cílem kampaně je obdobným způsobem, jaký je aplikovaný v různých ekonomikách světa (v USA např. kampaní:
8
www.e-vsudybyl.cz
Internetový obchod českých výrobních družstev
www.klasa-vd.cz
„Američané, kupujte americké zboží!“), apelovat na domácí spotřebitele, podpořit domácí ekonomiku a zaměstnanost a usnadnit českému zboží cestu k zákazníkům. Zefektivnit proces jeho nákupu. V katalogu je kromě klasických výrobků i řada novinek, protože výrobní družstva neustále přicházejí s inovacemi, kterými reagují na potřeby trhu. Benefitem projektu je spojení výrobních programů firem s moderními obchodními systémy a vytvoření přímého obchodního kanálu. Katalog, kromě toho, že má papírovou tištěnou formu, má i formu elektronickou, a je umístěn i na internetových stránkách www.klasa-vd.cz. Projekt je realizován ve spolupráci Svazu českých a moravských výrobních družstev a družstva Ergotep Proseč u Skutče, které zajišťuje zásilkovou komunikaci s klienty, balení zásilek, distribuci a vyřizování případných reklamací. Zákazníci tak mají jistotu, že zboží je české, kvalitní, a mají záruku konkrétní značky a výrobce. Katalog je rozdělen do sekcí: Bydlení a domácnost; Kuchyňské potřeby; Bytový textil a oblečení; Hračky a dekorace; Zdraví a krása; Zahrada a dílna; Víno a dobroty. Síla české ekonomiky se ale vždy výrazně odvíjela i od exportních aktivit slezských, moravských a českých firem. Zahraniční obchod je však velice citlivý na pověst země, která chce vyvážet. Je-li nějaká země podceňovaná, ignorovaná, nebo dokonce záporně vnímaná, zahraniční partneři či odběratelé se k obchodování
s ní moc nemají. To se samozřejmě týká i tak specifické formy exportu, jakou je cestovní ruch, protože v jeho případě nejsou integrujícím prvkem obchodované komodity (ty jsou různé – výrobky zážitky, služby aj.), ale způsob jejich obchodování. To, že zboží určené pro zahraničí necestuje za zahraničními zákazníky, ale zahraniční zákazníci za zbožím. Že je jezdí nakupovat do cizí země, která tak generuje zahraniční inkaso. To platí, pokud jde o export. Co se týká našeho vnitřního obchodu, víme, že stagnuje, a předpokládám, že koupěschopnost obyvatel Česka letos až tak moc neposílí, že českou ekonomiku potáhne zahraniční obchod. Jednou z priorit státu by proto měla být podpora exportních obchodních aktivit. Tedy i to, aby se už konečně dohodly Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a co se cestovního ruchu týče, s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem kultury ČR na společném postupu. Týká se to i našich diplomatických misí, zejména pak obchodních radů, koncepce ministerstev ohledně koordinace činnosti agentur CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism, Českých center a vůbec všech zástupců státu reprezentujících zájmy České republiky v zahraničí. Ti dosud vzájemně nespolupracují. Každý si „hraje na svém písku“, což je kontraproduktivní. Svaz českých a moravských výrobních družstev, kromě toho, že je zastřešují-
cí institucí výrobních družstev České republiky, je i jejich servisní organizací. Když už jste nastolil téma zahraničního obchodu, mohl byste, prosím, zmínit, jak na tomto poli pomáháte členským firmám? Celá čtvrtina produkce výrobních družstev jde na export. Rovněž odbyt další velké části produkce našich výrobních družstev závisí na dobré pověsti České republiky v zahraničí, protože nachází uplatnění díky příjezdovému cestovnímu ruchu. Zahraniční obchodní prezentace členských firem Svazu českých a moravských výrobních družstev na veletrzích a kontraktačních řízeních podporujeme finančně i organizačně. Zajišťujeme pro ně doprovodné programy, tlumočení apod. To je oblast, kterou budeme posilovat. Snažíme se, aby prezentace českých výrobků na velkých akcích, kterých se účastní vícero výrobních firem, byly realizovány s podporou státu, což se nám v současné době daří. V tomto je spolupráce s Ministerstvem průmyslu a ochodu ČR na vysoké úrovni. Od letošního roku se některé propagačně obchodní aktivity realizují i přes Hospodářskou komoru ČR, která je, coby gestor, dohodnuta na spolupráci s agenturou Czech-
ba, a u nás se pro tento trh dělá spousta kooperací, které je třeba podpořit. Včera skončila valná hromada Svazu českých a moravských výrobních družstev. Hovořili jsme na ní o věcech týkajících se budoucnosti a koncepcí. Výrobní družstva pokrývají i oblast služeb. A i když je situace na trhu složitá, tam, kde budeme konkurenceschopní, nebudeme mít tak velké problémy. Horší je to
Čtrnáct měsíců ministra Vondrušky
P
Dřevojas Svitavy – výrobce koupelnového nábytku
ři příležitosti otevření Mediálního centra a Informačního centra 1. července 2010 v sídle agentury CzechTourism, jehož se zhostili ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška a zastupující ředitel agentury CzechTourism Pavel Kosař, se uskutečnila tisková konference, v jejímž rámci ministr zhodnotil čtrnáctiměsíční období, kdy řídil Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Mediální centrum je určeno akreditovaným novinářům a je vybaveno špičkovou technikou pro prezentace a sledování zpravodajských pořadů. Nabízí odborné veřejnosti služby k pořádání předná-
Vypracování a přijetí dlouhodobé strategie hospodářské politiky státu je základ, od něhož by se mělo odvíjet vše ostatní. Trade. A daří se. Ať už se to týká veletrhu hraček v Norimberku nebo v Mnichově Veletrhu řemesel a dalších mnoha akcí. V současné době jsou v plném proudu přípravy na účasti pro rok 2011. V Německu už je opět nastartovaná výroHorácké kovodružstvo Třebíč
u výroby spotřebního zboží. Tady bude čím dál větší konkurence, neboť sílí jeho příliv z Asie. Z hlediska cen asi nebudeme s to konkurovat. Je potřeba hledat nové cesty, nové směry odbytu, k čemuž přispívá i podnikatelský odbor Svazu českých a moravských výrobních družstev. Hovořili jsme tam i o tom, že je potřeba, aby naše členské firmy plně využívaly systém celoživotního vzdělávání. Aby průběžné vzdělávání managementu bylo vnímáno jako nástroj jak zůstat konkurenceschopní. K tomu tématu jsme dělali 26. května 2010 seminář pro předsedy výrobních družstev. Zúčastnila se jich téměř stovka. Mj. tam přednášeli profesor Švejnar, viceprezident společnosti Microsoft Corporation Ing. Mühlfeit aj. Nastiňovali celosvětové konsekvence. Jak se bude hospodářská situace vyvíjet v Evropě, jak ve světě. Co je potřeba pro udržení konkurenceschopnosti podniku. Na tento seminář bude navazovat další, který chystáme společně s Manažerským institutem spotřebních družstev v Klánovicích.
šek a konferencí. Součástí informačního centra je odborná knihovna. Návštěvníci obou center mohou využít bezplatný přístup na internet. Ve druhé části konference ředitel vnějších vztahů a tiskový mluvčí agentury CzechTourism Filip Remenec zahájil soutěž Ceny Kudy z nudy 2010. Jedná se o druhý ročník, a její vyhlašovatel, agentura CzechTourism, je provozovatelem portálu s tuzemskými turistickými nabídkami www.kudyznudy.cz. Při té příležitosti vyzval veřejnost: „Navštívili jste někdy dokonalé wellness centrum, romantický zámek, útulnou restauraci nebo nevšední muzeum? Chcete jejich provozovatele odměnit za nezapomenutelný zážitek? Teď je ten správný čas. Dejte oblíbené turistické aktivitě svůj hlas ve velké letní soutěži Ceny Kudy z nudy 2010.“
>>> www.mmr.cz >>> www.kudyznudy.cz
>>> www.scmvd.cz >>> www.klasa-vd.cz osmé vydání 2010
9
S
manažerem Czech Convention Bureau Zdeňkem Giormani se potkáváme 25. června 2010. Pane Giormani, marketingový mix convention bureaus běžně zahrnuje informační, poradenskou a konzultační činnost pro zájemce o pořádání MICE projektů včetně vypracování nezávislé projektové dokumentace s cenovým odhadem dle vzorového zadání. Pravidelnou aktivní účast na specializovaných vrcholných mezinárodních setkáních. Organizování seminářů a workshopů v tuzemsku za účasti subjektů MICE. Sběr a analýzu relevantních dat. Networking a lobbying, protože právo generovat zahraniční inkaso prostřednictvím meetings, incentives, congresses & exhibitions industry (MICE) hodně odvisí od schopnosti dané země,regionu či města dostat v rámci soupeření s konkurenčními zahraničními kongresovými destinacemi na své území co nejvíc lukrativních akcí. A právě k tomu, aby se tak stávalo, si kongresové destinace zřizují svá convention bureaus.
Zdeněk Giormani Czech Convention Bureau je otevřenou institucí, která zastřešuje pět regionálních kanceláří, přičemž aktivně jedná s dalšími zájemci z řad krajů, kteří uvažují o vstoupení do projektu s cílem prodávat Českou republiku jako jeden balíček na trhu meetings, incentives, congresses & exhibitions industry.
Czech Convention Bureau v rámci organizační struktury agentury CzechTourism funguje od 1. ledna 2010. Je členem mezinárodních odborných asociací, jako International Congress and Convention Association (ICC) či Meeting Professionals International (MPI). Podobně, jako je tomu u convention bureaus v zahraničí, hlavním posláním Czech Convention Bureau je koordinovat a podporovat rozvoj MICE v rámci celého území své působnosti, tj. celé České republiky. Zásadní důraz klademe na jednotnou propagaci Česka coby atraktivní MICE destinace a na efektivní koordinaci marketingových aktivit v tomto segmentu. A to jak vůči partnerům a potenciálním klientům v zahraničí, tak na domácím trhu. Propagace regionů a využití celého kongresového potenciálu, kterým Česká republika disponuje, je zásadním směrováním naší činnosti. Do projektu Czech Conventi-
10
www.e-vsudybyl.cz
Prezentace ČR jakožto ideální MICE destinace během veletrhu IMEX
Czech Convention Bureau on Bureau proto prostřednictvím regionálních convention bureaus vstupují kraje. V současné době je Czech Convention Bureau tvořeno pěti regionálními partnery z řad regionů Jižní Morava, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, kraj Hlavní město Praha a Východní Morava. Nicméně Czech Convention Bureau je otevřená instituce, přičemž vstup do ní je otevřen všem regionům, městům či soukromým subjektům, které získají pověření kraje propagovat region na poli meetings, incentives, congresses & exhibitions industry. V této souvislosti bych pak rád podotknul, že od ledna příštího roku vstupuje do projektu Pardubický kraj, který pověřil propagací svého kraje Destinační společnost Východní Čechy. Kromě toho momentálně probíhají intenzivní jednání o vstupu do Czech Convention Bureau s kraji Jihočeským a Plzeňským, které projevily zájem vstoupit do projektu. Czech Convention Bureau funguje jako zastřešující organizace pro tzv. regionální kanceláře, tedy i pro ty, které mají zájem do tohoto projektu teprve vstoupit a disponují potenciálem pro realizace akcí MICE. Fungujeme na bázi partnerství. Každý region a jeho regionální convention bureau má vlastní procesy, s tím, že region či kraj tuto kancelář pověřuje hájit své zájmy. Coby zastřešující convention bureau nikoho neupřednostňujeme, ani konkrétní podnikatelské subjekty působící ve sféře MICE –
professional congress organizers (PCO). Jde nám o jednotnou propagaci České republiky jako atraktivní konkurenceschopné kongresové destinace, v jejímž rámci mají všechny zúčastněné subjekty rovné šance. Co se týče soukromé sféry, tedy podnikatelských subjektů, sice nemohou vstoupit přímo do Czech Convention Bureau, avšak mohou být členy regionálních convention bureaus a jejich prostřednictvím se podílet na chodu Czech Convention Bureau. Regionální convention bureaus mají členské základny, které jsou tvořeny zástupci hotelů, PCO, DMC a dalších společností podnikajících v meetings, incentives, congresses & exhibitions industry. Czech Convention Bureau své služby poskytuje i v rámci České republiky. Především v oblasti vzdělávání a tréninku profesních dovedností. Realizujeme školení s cílem umožnit jejich účastníkům lépe se orientovat v oboru, získat další dovednosti a vědomosti a dozvědět se informace, které hýbou světem MICE industry. Rádi bychom podpořili nastavení standardů v MICE byznysu v rámci České republiky. Samozřejmě zajišťujeme služby výzkumu, trendů, konzultace a shromažďování informací včetně poskytování databáze nákupčích. Czech Convention Bureau klade velký důraz i na domácí trh, a to už proto, že domácí poptávka v některých regionech dosahuje, případně převyšuje 80 % celkového
objemu realizací v MICE industry. Naší ambicí je vytvořit databázi domácích nákupčích, především pak z řad korporátní klientely, kterou chceme rovněž přesvědčit, že Česko je ideální místo pro uspořádání jejích akcí. Kongresový delegát je pro ekonomiku navštívené země a místa přínosem. A je-li zahraniční, pak i významným zdrojem zahraničního inkasa. Přenocuje více nocí a většinou v dražších hotelích. Stravuje se v zařízeních vyšší cenové skupiny. Registračním poplatkem se podílí na úhradách pronájmu místa konání kongresu, doprovodných akcí, transferů, kongresové techniky atd. To má za následek jeho několikanásobně vyšší průměrnou útratu na hlavu a den oproti běžným turistům. Dalším základním cílem činnosti Czech Convention Bureau je získávat či napomáhat organizátorům (PCO) získávat pro Českou republiku realizace kongresů a dalších MICE akcí. Tomuto záměru odpovídá náš marketingový plán, na jehož tvorbě se podílejí i partneři Czech Convention Bureau. Je hlavním nástrojem pro naplňování podstaty naší
jednoduchých záznamů uvádí více než šest set kapacit ze všech regionů České republiky vhodných pro uskutečnění kongresů a konferencí s minimální kapacitou padesát míst. Dále pak abecední seznam více než dvou set organizátorů kongresů, konferencí a incentivních akcí a jejich dodavatelů. Katalog je členěn podle patnácti turistických regionů a je jak v tištěné podobě, tak na CD. Druhým tiskovým materiálem je tzv. Incentivní katalog, který Českou republiku představuje jako incentivní destinaci. Je zaměřen především na Destination Management Company. V internetovém prostředí Czech Convention Bureau a jeho partneři Českou republiku propagují pomocí webu www.czechconvention.com, a v rámci spolupráce s oběma weby agentury CzechTourism – www. czechtourism.com a www.czechtourism. cz. Co se týče pohybu ve virtuálním pro-
Zleva doprava: Jade Sebek (Ředitelka Czech Convention Bureau), Mgr. Andrea Libová (Marketing & PR Manager Prague Convention Bureau), Jana Houšková (Manager Czech Convention Bureau, Zdeněk Giormani (Manager Czech Convention Bureau)
existence. Jsou v něm promítnuty klíčové zájmy České republiky a partnerů z regionů. Co se týče konkrétních forem propagace na poli meetings, incentives, congresses & exhibition industry, je postavena na principech jednotnosti, kooperace, komplexnosti a organizovanosti. V první řadě se jedná o propagační materiály, zejména o dva stěžejní katalogy, které jsou vydávány pod záštitou Czech Convention Bureau. První, kongresový, na více než sto čtyřiceti stránkách v anglické mutaci formou
Důležitou roli v rámci procesu rozhodování o místě konání MICE událostí, zejména velkých kongresů, přesvědčování jejích zadavatelů, má poli-
MICE workshop v Římě
Posláním Czech Convention Bureau je koordinovat a podporovat MICE v rámci celé České republiky. středí, Czech Convention Bureau využívá i sociální sítě, jejichž význam neustále roste. Jmenovitě se jedná o facebook a twitter.
Prezentace agentury CzechTourism a Czech Convention Bureau na veletrhu IMEX.
stejně jako práci s médii, a to jak v Česku, tak mimo ně.
Významným propagačním nástrojem, je účast na odborných veletrzích a workshopech, které jsou zaměřeny na segment MICE. Zejména workshopy považujeme za jednu z nejefektivnějších forem, a to jak z časových a finančních důvodů, tak kvůli samotnému průběhu workshopu. Workshop se často odehrává během několika hodin. Jedná se tedy zpravidla o jednodenní záležitost. Ve spolupráci se zahraničními odděleními agentury CzechTourism předem oslovujeme nejvýznamnější MICE agentury, nákupčí, touroperáry, meeting planners a zástupce korporátní klientely, kteří se mají workshopu zúčastnit a osobně se setkat s českými potenciálními partnery. Co se týče veletržních účastí České republiky a jejích subjektů na poli MICE, snažíme se omezovat fragmentaci prezentací a nabízet atraktivity a infrastrukturu MICE České republiky pod sjednocující corporate identity. Na veletrzích bychom tak rádi prezentovali všechny české regiony. Budování image Česka jako ideální MICE destinace je naší klíčovou úlohou. Velkou pozornost proto věnujeme i koordinaci fam a press tripů,
tická reprezentace dané země, územně samosprávného celku či města. Její postoj často předznamenává konečné rozhodnutí, která kandidující destinace bude vybrána. Objednatelé MICE událostí proto očekávají společenskému a ekonomickému významu akce odpovídající přístup kandidátských míst a pozornost, která se zvyšuje s velikostí a prestiže projektu. Ano, mezi stěžejními akcemi, které Czech Convention Bureau poskytuje a na něž je kladen velký důraz, jsou tzv. kampaně kandidatur, v nichž Czech Convention Bureau pomáhá získávat mezinárodní akce pro Českou republiku. Nemalým úkolem Czech Convention Bureau je proto aktivně působit na budoucí partnery s cílem vytvářet komparativně výhodnější nabídkový balík oproti konkurenci. V rámci výběrových řízení proto Českou republiku společně s představiteli státu, územně správních či komunálních samospráv představujeme jako přinejmenším rovnocenného soupeře.
>>> www.czechconvention.com
osmé vydání 2010
11
Cestovní ruch,
na 100 miliard korun ročně pro veřejné rozpočty
Z
každé stokoruny, utracené v cestovním ruchu, je téměř 41 Kč odvedeno na daních a poplatcích. Vyplývá to ze studie společnosti KPMG. Podle ní v období 2006–2008 v Česku cestovní ruch do veřejných rozpočtů přinášel průměrně 97,5 miliard korun ročně (tzn. horní mez efektů propočtených multiplikační metodou), což představuje 6,9 % všech daňových příjmů. Největší výnosy z cestovního ruchu státu plynou z DPH (38 %) a z odvodů na sociální pojištění (29 %). Cestovní ruch ve sledovaném období dosahoval průměrného obratu 293 miliard korun ročně, v multiplikaci dokonce dvojnásobek, a vytvořil 372 586 plných pracovních úvazků. Z analýzy vyplývá, že má pozitivní vliv na realizaci zboží produkovaného dalšími odvětvími (výrobky a služby), a tedy na tvorbu nepřímých pracovních míst. „Analýza jasně prokázala význam cestovního ruchu pro státní kasu. Je proto důležité zajistit tomuto hospodářskému odvětví systematickou podporu, přijmout nový zákon o cestovním ruchu, a s jeho pomocí zvýšit efek-
tivitu výnosů z turismu pro české národní hospodářství,“ uvedl na tiskové konferenci 24. června 2010 v Praze ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
>>> www.mmr.cz/cestovni-ruch >>> www.kpmg.cz
12
www.e-vsudybyl.cz
Turisté jsou nadstandardně utrácející spotřebitelé
S
prezidentem Asociace cestovních kanceláří ČR a předsedou představenstva akciové společnosti EuroAgentur Hotels & Travel a.s. se potkáváme 25. června 2010, den po oslavách konstituce Ruské federace. Vildo, EuroAgentur Hotels & Travel a.s. se řadí mezi největší incomingové firmy České republiky, není-li vůbec největší. Součástí incomingu je i oblast meetings, incentives, congresses & exhibitions industry (MICE). Promítá se už do jejího byznysu hospodářské oživení?
Viliam Sivek EuroAgentur Hotels & Travel, a.s. v Česku provozuje 46 hotelů a 13 gastronomických zařízení. V Praze, Karlových Varech, Mariánských Lázních, Lánech, Hradci Králové, Jihlavě, v Krušných horách, Krkonoších a na Šumavě. Na Slovensku v Bratislavě a ve Smokovci. V současné době připravuje otevření hotelů v Hradci Králové, Otrokovicích a Třebíči.
Od té doby, co jsme spolu hovořili naposled (viz článek „Hospodářská recese je celosvětová, ale vízová politika? Tu má Česko v rukách“ na www. e-vsudybyl.cz), se situace nezměnila. Konstatoval jsem, že průmysl cestovního ruchu, přes dílčí investice ze strany státních orgánů do mediálních propagačních kampaní, na tom není dobře, a také to, že proti roku 2008 klesla jeho produktivita a zejména ceny, za které je realizováno ubytování. Nicméně EuroAgentur Hotels & Travel a.s. i v tomto těžkém období otevírá další hotely. Jsou to dlouhodobě plánované akce a přiznám se, že kdybych o jejich realizaci rozhodoval v současné době, určitě bych počkal na lepší časy. V únoru letošního roku jsme zahájili provoz v pořadí již třetího hotelu na Václavském náměstí – hotelu Juliš. Má kvalitní konferenční zázemí a prostorné pokoje s kompletně vybavenou kuchyňkou.
V další etapě chceme zprovoznit jeho wellness centrum s bazénem. V těchto dnech se připravuje slavnostní zahájení provozu hotelu Joseph 1699 - jedná se o památkový objekt v Třebíči. Za dva měsíce budeme otevírat nejluxusnější hotel v hotelovém řetězci Euro-Agentur Hotels & Travel a. s. – Tereziánský dvůr v Hradci Králové. Disponuje pokoji s vlastní saunou, velkým kongresovým sálem, ojedinělým zázemím pro děti, restauracemi, posilovnou, wellness, zkrátka vším, co má luxusní hotel mít, a zároveň otevíráme ojedinělou architektonickou stavbu ve Zlínském kraji, hotel Atrium Otrokovice s konferenčním zázemím a garážemi. Současně s tím silně rozšiřujeme franšízu. Majitelé hotelů a penzionů cítí, že je potřeba koncentrovat síly a hledají podporu silného hotelového řetězce. Do naší franšízy vstupují i dva další hotely na Slovensku. Vildo, existuje v Česku výdělečnější, úspěšnější exportně orientované odvětví, než je cestovní či cizinecký ruch? Snad energetika. Ostatní odvětví, v nichž působí hráči s velkým obratem zahraničního inkasa, jsou totiž v Česku na daňových prázdninách, nebo si musí hradit tak nákladné zahraniční konzultace, subdodávky apod., že odvětví, v nichž působí, nemají svojí rentabilitou ve prospěch české státní pokladny šanci se cestovnímu ruchu rovnat. Kdežto z plateb zahraničních incomingových zákazníků jde cca 40 % do státní pokladny a municipálních pokladen formou daní a odvodů. V tomhle ti, Jaromíre, dávám za pravdu. Jen bych dodal, že cestovní ruch, má obrovské návaznosti na širokou škálu dalších podnikatelských aktivit, a nejen tím, že „pumpuje“ peníze do národního hospodářství. Peníze jsou krví ekonomiky. Trpí-li daná země „chudokrevností“, ovlivňuje to celé její hospodářství. Obzvlášť v případě Česka, které (jak jsi naznačil) odsud odčerpávanými aktivy vehementně poskytuje „krev-
ní transfúze“ kde komu. Cestovní ruch umožňuje fungovat nejen podnikatelským oborům všeobecně vnímaným jako jeho součást – pohostinství, ubytování, průvodcovským službám atd., ale i řadě dalších, jako je např. potravinářský, textilní, oděvní, automobilový, letecký, strojírenský, chemický aj. průmysl. Turisté jsou totiž spotřebitelé stejně tak jako neturisté – obyvatelé České republiky, jen s tím rozdílem, že si velkou část spotřebního zboží (televize, ledničky, pračky atd.) pronajímají a že i za uspokojování těch nejobyčejnějších a nejzákladnějších potřeb, jako je se vyspat, najíst apod. vydávají na místní
se o tom mj., když jsme byli s panem ministrem Vondruškou v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR řešit otázku tebou zmíněných víz pro občany zemí Společenství nezávislých států. Díky byrokraticky zkostnatělému přístupu a neochotě ztrácí Česká republika kvůli nepružné vízové politice dvě miliardy korun ročně a současně významně pomáhá zvyšovat příjmy z cestovního ruchu okolním zemím Evropské unie. Je paradoxem, že k nám jezdí Rusové prostřednictvím schengenských víz, která jsou vydávána na jiných ambasádách. V každém případě peníze, které by tito cizinci jinak utratili v Česku,
Kvůli nepružné vízové politice ztrácí Česká republika dvě miliardy korun ročně. poměry neobyčejně velké peníze. Tedy, že za ně platí neskonale víc než místní spotřebitelé. A navíc nejen hotelnictví a pohostinství (vnímané jako obory cestovního ruchu) zaměstnávají obrovské množství lidí, ale díky zákazníkům odjinud – turistům, je mohou zaměstnávat i podniky a instituce v oborech s cestovním ruchem zdánlivě nesouvisejících, protože spotřeba vyvolává poptávku, poptávka výrobu a výroba či poskytování služeb uplatnění lidských zdrojů. Takže chce-li proexportně orientovaná ekonomika (jako je ta česká) rozhýbat spotřebu, může dvěma způsoby. Buď vozit zboží za zahraničními spotřebiteli nebo zahraniční spotřebitele za zbožím. Navíc, z hlediska atraktivit – cílů cestovního ruchu, jsou Slezsko, Morava a Česko úžasně disponovanými turistickými destinacemi. Sečtešli a podtrhneš, tak by se dalo z cestovního ruchu toho těžit více s daleko větším hospodářským efektem. Otázkou zůstává, zda vůbec chceme v České republice turisty. O kladné odpovědi, při současné vízové politice našeho státu vůči občanům zemí Společenství nezávislých států, silně pochybuji. No, podle toho, jak mizivý potenciál cestovního ruchu Česká republika, a ještě jakoby nerada, zhodnocuje, je odpověď nasnadě. Ostatně, co se od minule změnilo v české vízové politice? Nic moc. Cestovní ruch je v této republice přezírán. Teď jsme měli štěstí, že jsme v posledním období měli ministra, který cestovnímu ruchu skutečně rozuměl. Přesvědčil jsem
utrácejí v zemích, přes které se do České republiky dostávají. Co říci na argument velvyslance v Moskvě, že nemá dostatek lidí? Tak jsme založili vízové centrum, kde se platí jen za to, že někdo vybere pas a odevzdá ho na velvyslanectví za klienta. Na podzim tohoto roku bude v Brně, Ostravě a Karlových Varech první mistrovství světa v basketbalu, které se kdy na území Česka a někdejšího Československa koná. Opět budou problémy s vízy? Kdo ví? Ano, bude tu MS v basketbalu žen, na nějž se přijedou podívat hosté z celého světa. Od Brazílie po Rusko. Jako partner basketbalového svazu zajišťujeme kompletní služby i aranžmá doprovodných služeb basketbalového MS. Zároveň připravujeme historicky první Mistrovství světa v lakrosu na evropském kontinentu - sportu, který přiláká množství turistů ze zámoří. Zahájili jsme i práce na zabezpečení ubytovacích a stravovacích služeb MS v hokeji, které proběhne v roce 2015. Jsem přesvědčen o tom, že takovéto vrcholové sportovní akce jsou obrovskou a nedoceněnou prezentací České republiky, a z obdobných akcí může náš stát jen těžit.
Valné shromáždění ACK ČR
V
ýroční Valné shromáždění Asociace cestovních kanceláří České republiky se uskutečnilo 16. 6. 2010 v Top Hotelu Praha. ACK ČR letos slaví dvacáté narozeniny. Proto v úvodu předseda ACK ČR Viliam Sivek zavzpomínal na dobu, kdy v tehdejším Československu vznikaly nové cestovní kanceláře. U zrodu asociace byly ty zkušené a ty z nich odvozené. ACK ČR stavěla na zkušenostech zahraničních svazů. Uznání si ovšem musela vydobýt sama. Nad letošním výročním valným shromážděním převzal záštitu ministr Rostislav Vondruška a předal asociaci ocenění Ministerstva pro místní rozvoj ČR. připravila Eva Mráčková >>> www.ackcr.cz
>>> www.euroagentur.cz
osmé vydání 2010
13
S
ředitelem veletržní sekce Pronájmu hal a sálů, Ing. Janem Klimešem se potkáváme 18. června 2010. Pane řediteli, v areálu brněnského výstaviště jsem se zúčastnil mnoha kongresových akcí a konferencí, jichž se nezřídka účastní světově uznávané kapacity z oblastí, vědy, školství, podnikání, představitelé veřejné správy včetně komunálních a zemských politiků a hlav států.
Kongresová turistika na brněnském výstavišti – i touto cestou se vydávají Veletrhy Brno, a.s.
Ing. Jan Klimeš Brněnské výstaviště má pro kongresovou turistiku velmi dobrou infrastrukturu, doplněnou zejména o možnosti kvalitního ubytování a stravování v bezprostřední blízkosti areálu. Navíc je Brno vnímáno jako vysoce bezpečná destinace, s dostatečnou nabídkou kulturního vyžití – divadly, kiny, koncerty, muzei, galeriemi, festivaly a nabídkou sportovních center, až po nádherný golfový areál v dosahu města.
Ano, realizovali jsme tu už rozličné akce, od korporátních jednání až po kongresy světového významu. Mohu se zmínit o úspěšném setkání ministrů zemědělství EU, setkání evropských prezidentů, tradiční výroční sjezdy České kardiologické společnosti. Unikátní atmosféra prostor ruku v ruce s rozvinutou infrastrukturou města a našimi vynikajícími službami jsou předurčeny k tomu, aby naplnily a předčily všechna očekávání pořadatelů nejrůznějších setkání.
14
www.e-vsudybyl.cz
Vím, že tu klientům poskytujete službu organizace kongresu „na klíč“. Jak jste řekl, a jako bonus mohu pořadatelům kongresů slíbit nerušený průběh kongresu, možnost uzavření prostor, ideální dopravní dostupnost, kompletní zázemí silné mezinárodní společnosti a nabídnout široký výběr variabilních prostor. Díky rozvinuté infrastruktuře a špičkovým službám jsou kongresové prostory na brněnském výstavišti vynikající MICE destinací po všech stránkách, stran dopra-
vy, ubytování, zázemí i doplňkových aktivit. Nabídka kongresových prostor a. s. Veletrhy Brno je ještě širší. K tradičním kongresovým prostorám brněnského výstaviště patří budova Kongresového centra s kapacitou do 500 osob, pavilon A s funkcionalistickým sálem Rotunda do 700 osob a menším sálem Morava. Kongresovým komplexem lze nazvat nový unikátní multifunkční pavilon P, ve kterém lze pořá-
dat kongres pro více než 4500 účastníků. V budově se také nachází pět sálů, největší má kapacitu 150 osob a je plně vybaven důležitou infrastrukturou, režií, pódiem a šatnami. Jednoznačnou kongresovou novinkou se ovšem stal pavilon E s kapacitou nad 700 osob. Tradiční sály Business center – kapacita 185 osob, sál Business center II - kapacita 120 osob, sál Press center – kapacita 145 osob jsme doplnili o hlavní sál v hale E s kapacitou od 500 do 2000 osob. V oblasti doprovodných služeb nabízíte 100% full servis. Vycházíme vstříc nejen organizátorům kongresů, ale stejně tak i návštěvníkům. Poskytujeme kompletní servis
Veletrhy Brno jsou středoevropskou veletržní jedničkou, disponující nádherným výstavním areálem s kongresovým a konferenčním zázemím. od A-Z, tzn. od architektonických návrhů přes stavbu registrací, informačního systému, zajištění kongresové techniky až po výrobu propagačních materiálů, grafických prvků, reklamních předmětů, tiskovin a supervizi po celou dobu konání akce. Dodání audiovizuální techniky, PC, LCD, monitorů nebo notebooků je samozřejmostí. Výčet našich služeb ale ještě zdaleka nekončí, svým klientům nabízíme i květinovou výzdobu prostor, dokumentaci celé akce, ostrahu, hostesky a tlumočení, každodenní úklid, catering apod. Máme i dostatek personálu k zajištění přípojek elektřiny, vody, telefonu, TV, internetu a videoprojekce. Dokážeme splnit komplexní požadavky kongresových turistů, kteří mají rádi všechny služby pod jednou střechou.
veletrhů a výstav, ale i kongresů, seminářů, plesů, koncertů a sympozií. Nejen v oblasti kongresové turistiky jsme silným hráčem na trhu, a tak bych rád čtenářům Všudybylu vzkázal, přesvědčte se sami.
Paleta špičkově vybavených kongresových prostor rozmanitých dimenzí, kvalifikovaný personál, individuální přístup při jednání, bohaté zkušenosti a tradice při realizaci akcí MICE industry i pestrá nabídka doprovodných programů dělá z brněnského výstaviště ideální místo nejen pro pořádání
21. mezinárodní veletrh průmyslu cestovního ruchu
20. mezinárodní veletrh turistických možností v regionech
13.–16. 1. 2011, Brno – Výstaviště osmé vydání 2010
15
společenské, firemní a kongresové akce, nehrozí. Naopak, pokud hovořím s představiteli klientů, konstatují, že vzhledem k hospodářské situaci sice zrušili mnohá ze svých setkání a nahrazují je videokonferencemi, ale že to není ono. Jsou věci, které se po telefonu či videu vyřešit nedají. Jsem proto přesvědčena, že se firemní akce vrátí k předchozímu normálu. Vzájemná setkávání lidí totiž nenahradí žádná technologie a budou vždy potřeba.
Kongresové centrum U HÁJKŮ
A Pasáž U Hájků je příjemným místem i ke schůzkám s obchodními partnery a přáteli. Jsem ráda, že tyto prostory nestojí na jedné aktivitě. Naší hlavní činností sice je poskytovat zázemí a služby organizátorům kongresových, firemních a společenských
Kongresy s tváří S paní Lenkou Voplatkovou, ředitelkou Kongresového centra U Hájků, se potkáváme 10. června 2010. Paní ředitelko, jaký byl pro vaše centrum loňský rok? Úspěšný, byť jsme jeho provoz zahájili teprve loni. Obdobně tak nás těší i letošní rok. Toto jaro bylo v podstatě naší první řádnou kongresovou sezonou. Klienti a hosté nám zůstali věrní a navyšují své požadavky. Velkou radost mám zejména z ohlasu kongresových agentur a profesionálních organizátorů MICE.
Lenka Voplatková KONGRESOVÉ CENTRUM U HÁJKŮ o ploše 1200 m2 pojme v divadelním uspořádání téměř 500 osob. Nabízí kompletní škálu služeb včetně technického zajištění, cateringu a ubytování ve 4* standardu. Je koncipováno tak, aby účastníkům akcí nabídlo pocit jedinečnosti a harmonie. Prostory kongresového centra lze variabilně rozčlenit až na 8 samostatných sálů, nebo celý prostor propojit s výstavním foyer PASÁŽE U HÁJKŮ, čímž vzniká atraktivní eventový prostor až pro 1000 osob. Jeho uživatelé jsou zváni i do ostatních středisek pasáže – kaváren, restaurací, asijských lázní a wellness centra, designového hotelu či casina; parkovat můžete ve zdejších garážích, u nichž je ruční myčka.
Některé agentury u nás pořádají i více než šest velkých akcí ročně. Že se na nás spoléhají a přemísťují k nám své akce, je pro nás velkým zadostiučiněním. Mj. se ukazuje, jak moc jim vyhovuje naše lokace a dopravní dostupnost. Jsme na okraji centra Prahy, takže i na Václavák lze odsud dojít procházkou.
16
www.e-vsudybyl.cz
Parkování máme vlastní, v podzemních garážích. Zastávka tramvaje Bílá labuť je přímo před vchodem, velmi blizoučko je i výstup ze stanice metra Florenc. Dalším důvodem, proč nás rádi využívají, je atmosféra kongresového sálu a vůbec design celého projektu, který byl vytvořen architektem Pleskotem. Cení si variability prostor. Můžeme jim připravit jeden sál pro 400 osob divadelně, a za půl hodiny z něho vytvořit pět různých salonků. Do sálu se vejde deset osobních aut nebo jiné velkorozměrové předměty. Ve foyer máme vestavěnou plasmovou obrazovku s úhlopříčkou 3,2 m.
akcí, avšak těžíme z toho, že naším šéfkuchařem je pan Martin Záhora, který k nám přišel z restaurace Maze, kde vařil po boku slavného šéfkuchaře Gordona Ramseyho. Bistro Le Marc je otevřeno denně i pro hosty z ulice. Každý den máme zvláštní denní menu, které je postaveno na tom, že si děláme radost a pro hosty (zejména z firem z okolí) vaříme věci, které nás baví. Vaříme všechno. Od degustačních menu vysoké gastronomie na objednávku až po
Vzájemná setkávání lidí nenahradí žádná technologie. Na kongresové prostory navazuje ubytování ve sto pokojích ve standardu čtyř hvězdiček. Neposledním důvodem, proč jsou nám klienti věrní, je, že důsledně naplňujeme, že jsme Kongresové centrum s tváří a že konkrétní tvář mají i ti, kdo se o klienty starají. Každého klienta má na starosti jeden člověk od nás od začátku až do konce. Nemáme složitou hierarchii jako řada hotelových kongresových center. Jsme vlastně rodinný podnik a jsme s klientem od rána do večera. U nás se nestane, že by zůstal pouze s obsluhujícím personálem, což se ve velkých hotelích ke konci pracovní doby stává. Jaká je perspektiva kongresových center? Určitě budou potřebná i v příštích desetiletích. To, že by se přestaly pořádat
českou klasiku pro denní polední menu. Ale když pětihvězdový kuchař vaří rajskou, tak je prostě rajská! Ostatně vzhledem k tomu, že máme dobré WiFi pokrytí zdarma (a zázemí vybaveného business centra s kopírkou, tiskárnou či skenerem), přicházejí k nám často hosté i s notebooky a my se stáváme jejich detašovaným pracovištěm, disponujícím i malým vyhrazeným kuřáckým sektorem.
>>> www.kongresyuhajku.cz >>> www.lemarc.cz
EXIM Tours vítězem projektu „Krizi navzdory“
Dvořák Spa Hotel slaví dvacetileté jubileum
Č
tyřhvězdičkový Dvořák Spa Hotel, jeden z nejstarších hotelů Vienna International, slavil 18. června 2010 dvacet let existence. Při této příležitosti se v něm sešlo víc než dvě stě padesát hostů z tuzemska i zahraničí. Kromě živé hudby kapely Junior Dixieland hosty nadchl rozsáhlý zábavný program i catering. Od otevření v září 1990 Dvořák Spa Hotel patří k nejrenomovanějším podnikům Karlových Varů.
K
Dnes stejně jako tehdy hosty z celého světa přitahují karlovarské lázeňské kolonády, léčebny a wellness zázemí. Rovněž v lázeňském oddělení Dvořák Spa Hotelu jsou léčivé prameny podstatnou součástí atmosféry pohody. Mezi nejnověj-
ší nabídky patří estetická medicína nabízená ve specializované klinice Asklepion. Angažovaný tým kolem ředitele hotelu Karla Denka navíc hýčká hosty nabídkami wellness, sportovním vyžitím a léčebnými kúrami. Hotel, který má 126 pokojů včetně areálu sauny, krytého bazénu a prostoru pro lázeňské procedury, se skrývá za secesní fasádou šesti domů, spojených do jednoho stylově sjednoceného hotelového objektu.
rize prověřila odolnost a invenci českých společností. Mnohým přinesla příležitosti, ke kterým by se jinak nikdy nedostaly. Jiným prověřila podnikatelský model a motivovala je k opatřením, která umožnila upevnit základy pro další expanzi. Právě z takových firem vybírala porota na základě doporučení garantů a partnerů projektu „Krizi navzdory“ vítěze. Jako nejlepší byla vyhodnocena cestovní kancelář EXIM Tours. „Ekonomická krize je pro každou společnost těžkou zkouškou. Jak je ale vidět u těch, které se projektu „Krizi navzdory“ zúčastnily, je velkou příležitostí. Čerstvý průzkum PricewaterhouseCoopers ČR mezi českými firmami ukázal, že zhruba třetina podniků si v loňském roce udržela úroveň tržeb a desetina z nich je dokonce zvýšila. Těší mě, že důvěra v budoucnost se vrací – téměř 70 % soukromých podniků očekává růst tržeb v příštích 12 měsících,“ říká Jiří Moser, řídící partner PricewaterhouseCoopers ČR. „Podle našich analýz mělo překonávání ekonomických problémů spojených s hospodářskou recesí pro dvě třetiny firem také pozitivní důsledky. Rozhodli jsme se je zmapovat a vítěze ocenit a medializovat,“ uvedl k projektu prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Porota u EXIM Tours ocenila zejména: >> zavedení unikátního on-line rezervačního systému, který umožnil zvýšit pružnost a snížit náklady; >> rozhodnutí investovat i v čase krize do zaměstnanců s cílem zajistit kvalitní péči o klienty; >> orientaci na segment klientů s vyššími nároky, což pomohlo stabilizovat poptávku.
>>> www.komora.cz >>> www.eximtours.cz
>>> www.vi-hotels.com >>> www.hotel-dvorak.cz osmé vydání 2010
17
R
ozhovor s hejtmanem Olomouckého kraje Ing. Martinem Tesaříkem 21. června 2010 jsem zahájil konstatováním: Pane hejtmane, kromě standardního programu se tentokrát prezident České republiky prof. Václav Klaus hodně věnoval problematice povodní. Ano, záplavy v našem kraji v květnu letošního roku a protipovodňová opatření byly hlavním tématem první části návštěvy prezidentského páru v našem regionu, a také proto jsem připravil setkání pana prezidenta se starosty obcí postižených letošními povodněmi a zástupci zasahujících složek integrovaného záchranného systému. Pan prezident ode mne obdržel tzv. „Olomouckou výzvu“. Dokument podepsaný hejtmany Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje vyzývá vládu k větší podpoře hasičů a dalších záchranářů a realizaci protipovodňových opatření. Prezident podle svých slov vidí nutnost jít při ochraně před záplavami ještě nad rámec Olomoucké výzvy. Mj. řekl: „Jsem rád, že se debata o povodních přesouvá k dialogu o potřebě našeho pokorného vztahu k přírodě a k nutnosti komplexních protipovodňových opatření.“
Ing. Martin Tesařík Olomoucký kraj je hezký svou různorodostí, danou i tím, že leží na území dvou historických zemí – Moravy a Slezska. Dole na jihu je úrodná Haná a na severu turistický skvost Jesenicko. A mně se, coby hejtmanovi, dostává šance pomáhat rozvoji celého tohoto území. Není to jednoduché, ale ta různost problémů je jakýmsi kořením mé práce.
Pokud byste mohl srovnat letošní prezidentovu misi s těmi předchozími… Naším záměrem bylo prezentovat mu jiná místa než ta, která navštívil v letech 2004 a 2007. Program měl výrazně nabitější. Jeho opětovné přivítání v Olomouckém kraji bylo symbolické. V Příkazech, v expozici hanácké lidové architektury, jsem si nemohl nechat ujít, abych jej nepřivítal v hanáckém kroji. Je to paralela s rokem 2007, kdy jsem jej, coby olomoucký primátor, vítal rovněž v hanáckém. Pan prezident si to pamatoval. Tenkrát i teď jsem tím chtěl zdůraznit svoji souvztažnost k Olomouckému kraji, byť jsem si plně vědom, že
18
www.e-vsudybyl.cz
Český prezident přijal
Olomouckou výzvu se nesestává jenom z Hané či výhradně z moravských regionů, ale i z části Slezska, z Jesenicka. Velmi si cením toho, že pan prezident během své návštěvy odhalil pamětní desku Janu Opletalovi. On už totiž skoro nikdo neví, že Jan Opletal pochází z našeho kraje, ze Lhoty nad Moravou. Že chodil do školy v Nákle a že je zde pohřben. A bohužel ani to, že Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen Mezinárodní unií studentů jako připomenutí následků protinacistické demonstrace – zavření všech českých univerzit a kolejí říšským protektorem Konstantinem von Neurathem, poslání více než tisíce českých studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a 17. listopadu 1939 popravy devíti z nich za to, že se 15. listopadu 1939 spolu s tisíci dalších zúčastnili pohřbu studenta Lékařské fakulty Karlovy univerzity Jana Opletala, který byl zabit 11. listopadu 1939 při předchozí protinacistické demonstraci. Jsem ze Sezimova Ústí, a byť tam máme pochovaného prezidenta Budovatele Edvarda Beneše, pokud kdy kolem alespoň projížděl některý z pozdějších československých prezidentů, vždy to byla velká událost. Určitě jimi byly i všechny návštěvy pana prezidenta ve městech a obcích našeho kraje. V diskuzích s předsta-
viteli místních samospráv se seznamoval s tamní problematikou. Hlavní však pro něj stejně vždycky bylo setkání s obyvateli, s veřejností. Myslím, že pana prezidenta v tomto směru hodně překvapila vstřícnost, srdečnost lidí, kteří se tam s ním přišli setkat a třeba i získat autogram. Mně osobně výrazně utkvěla jeho návštěva Gymnázia Hejčín, i to, že dnešní studenti jsou trochu jiní, než jsme bývali my. Daleko komunikativnější – otevřenější. Z vojenského hlediska byla Olomouc odedávna strategickým městem. A je jím díky Velitelství společných sil dodnes. Olomoucký kraj je jedním ze čtyř posledních regionů naší vlasti, kterému dosud nezrušili vojenskou kapelu – Posádkovou hudbu Olomouc, jež byla mým prvním zaměstnavatelem. Ostatně, že by Česká republika ekonomicky a obchodně diplomaticky těžila z toho, že jsme bývali vnímáni hudební konzervatoří světa? A že jsme zemí Antonína Dvořáka, jenž komponoval i pro vojenské kapely a jehož Novosvětskou symfonii nechaly Spojené státy americké znít po přistání prvních lidí – amerických kosmonautů Apolla 13 – na Měsíci v přistávacím modulu? Moji Vojenskou hudební školu raději zru-
Výzva hejtmanů šili, než aby kdo dal naší vlasti a její armádě šanci těžit ze světové proslulosti českých vojenských kapel a věhlasu českého hudebního školství a pokusil se Vojenskou hudební školu transformovat na prestižní hudební učiliště NATO, kam by jeho členské státy (a třeba nejen ony) vysílaly své nejperspektivnější muzikanty a fi nancovali jim v Česku vojenská studia. A nejen to. Při příležitosti slavnostních vyřazení absolventů této školy by vysoce pravděpodobně Česko každoročně se svými doprovody navštěvovala elita velení zahraničních armád, k radosti podnikatelských subjektů nejen sféry cestovního ruchu, ale zejména českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Velitelství společných sil jsme rozhodně nemohli opominout, protože náš prezident je nejvyšším velitelem ozbrojených sil České republiky. A múzy rovněž ne, byť se nejednalo o koncert Posádkové hudby Olomouc. Po návštěvě Žižkových kasáren se šlo do divadla. Nejen já, ale i ostatní návštěvníci si odnášeli vysoce emotivní zážitek z baletního představení „Mojžíš – příběh o princi egyptském“. Vystupovaly v něm desítky dětských baletních umělců od tří let až po teenagery. První dáma, paní Livie Klausová, vysoce ocenila jejich taneč-
to, co bývala – velké žírné lány. Bezesporu je bohatá na lidi. A s nimi se pan prezident průběžně setkával. S představiteli církve, podnikatelského sektoru, vědy a školství – rektory, prorektory, zakladateli soukromých škol. I počasí nám přálo a tři dny, na které jsme se připravovali půl roku, utekly jako voda. Pokud bych je měl hodnotit, jsem přesvědčen, že obrázek, který prezidentský pár a jeho doprovod získal o Olomouckém kraji, byl veskrze pozitivní. Obrázek o lidech, o které se kraj maximálně stará. Bohužel důsledky ekonomické a finanční krize na Olomoucký kraj dopadají hodně tvrdě, což je výzvou pro nás pro všechny, abychom to změnili. Dle mého názoru je ale lepší žít v čistém, nezničeném životním prostředí (a na příkladu realizace jednoho investičního záměru jsem to dostatečně doložil) než tzv. zaměstnanost vykupovat devastací životního prostředí. V Olomouckém kraji mají šanci pouze takové podnikatelské záměry, které respektují přírodu, protože ji zanecháme následným generacím. V tomto smyslu jsme se s panem prezidentem bavili i na téma protipovodňových opatření, protože Olomoucký kraj byl jak v loňském, tak letošním roce stíhán záplavami. V diskuzích se samosprávou a s podnikateli jsme nakonec s panem prezidentem našli společnou řeč. Že to není jenom
Na pozvání hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka zavítal ve dnech 14. až 16. června 2010 prezident republiky Václav Klaus s chotí Livií do Olomouckého kraje.
Slezska a Moravy k řešení situace po povodních 2010 a k povodňové ochraně České republiky. My, níže podepsaní hejtmani Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje, které byly v minulých dnech zasaženy povodněmi, vyzýváme vládu České republiky, Parlament České republiky a politické strany: K vytvoření finančního rámce pro financování protipovodňových opatření a jeho stabilizaci minimálně pro následující 4 roky.
1 2
K legislativním změnám zjednodušujícím a zpřesňujícím možnosti urychlení výstavby protipovodňových opatření, a to zejména rozšíření vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření v příslušných právních normách o stavby, které mají chránit majetek, zdraví a život občanů před negativními důsledky povodní a záplav, s cílem urychlit majetkoprávní vypořádání a maximální zjednodušení a zefektivnění procesních pravidel pro přípravu protipovodňových staveb.
3
K nastavení rovnoprávného postavení všech úrovní územních samospráv při čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, popř. jiných zdrojů pro odstraňování následků škod povodní (tj. kraje na úroveň obcí). K jednání s Evropskou komisí o možnosti získat prostředky EU na řešení povodňových škod v dotčených regionech ČR, ve spolupráci s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, případně iniciovat v Evropské komisi a Evropském parlamentu změny podmínek, které umožní čerpání prostředků EU.
4 5
V koordinaci s kraji připravit a realizovat s účastí státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů v letech 2010 až 2014 komplexní obnovu poškozené infrastruktury, včetně pomoci občanům, firmám a obnovu a udržení zaměstnanosti v regionech zasažených povodněmi.
6
V letech 2010 až 2014 k posílení financování složek IZS, zejména hasičů, včetně výstroje, výzbroje (techniky) dobrovolných hasičů.
7 8 9
K legislativním úpravám při pojišťování majetku.
ní projev. Ostatně některé z těchto dětí už mají i mezinárodní zkušenosti, a mnohé, které již odrostly dětským baletním piškotám, mají ocenění z USA a dalších zemí světa. Za dob, kdy jsem bydlel a pracoval v Olomouci, jsem navštívil Bouzov, Náměšť na Hané, Čechy od Kosířem, kde letos byl pan prezident rovněž. Všechno to jsou menší obce. Co je spojuje, je bezesporu malebné přírodní prostředí a památky. Ano, hrady, zámky a muzejní sbírky, což pan prezident Václav Klaus okomentoval: „Vy tady máte skoro v každé obci zámek.“ No, není to tak už úplně pravda. Bohatá úrodná Haná už není
o stavění protipovodňových hrází, ale také o tom, sžít se s přírodou. Než stavět betonové zdi, raději se přizpůsobit tomu, že za rok zase může přijít povodeň, a stavět domy a komunikace tak, aby odolaly záplavám, uchránily životy, zdraví a majetky lidí, nebo je dislokovat mimo devastační dosah eventuálních povodní. Najít takováto řešení je velkou výzvou.
>>> www.kr-olomoucky.cz
Ke stanovení pravidelné údržby vodních toků za prioritu vodohospodářské politiky vlády, včetně financování. K vytvoření jednoduchého efektivního systému dotační pomoci státu krajům a obcím při odstraňování následků povodní, obnově území a při přípravě protipovodňových opatření s jedním administrátorem.
V Olomouci 21. května 2010 Hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Jaroslav Palas v.r. Hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák v.r. Hejtman Olomouckého kraje Ing. Martin Tesařík v.r. Hejtman Jihomoravského kraje Mgr. Michal Hašek v.r.
osmé vydání 2010
23
Na pozvání hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka zavítal ve dnech 14. až 16. června 2010 prezident republiky Václav Klaus s chotí Livií do Olomouckého kraje. Oficiální návštěvu tohoto kraje uskutečnil již potřetí. Předchozí proběhly v letech 2004 a 2007. Program zahájil v expozici lidové architektury v Příkazech. Poté se setkal s občany Nákla, kde na tamní škole odhalil pamětní desku jejímu někdejšímu žáku Janu Opletalovi. V sídle Olomouckého kraje jednal se starosty obcí postižených letošními záplavami. Setkal se s poslanci, senátory a zastupiteli Olomouckého kraje, s představiteli hospodářské komory Olomouckého kraje a podnikatelské sféry. Zavítal i do chrámu svatého Mořice v Olomouci, kde jej přivítali Mons. Jan Graubner, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský, a P. František Hanáček, probošt u sv. Mořice a děkan Olomouckého děkanátu. Na olomoucké radnici jej přijal primátor Martin Novotný. Poté se setkal s občany na Horním náměstí a v Olomouci absolvoval i autogramiádu. První den oficiálního programu zakončil setkáním s představiteli armády v Žižkových kasárnách, návštěvou baletního představení v Moravském divadle v Olomouci a slavnostní večeří s krajskou a městskou radou. Program druhého dne zahájil návštěvou olomouckého Gymnázia Hejčín. Státní maturity, zavedení školného na vysokých školách a příprava mladých lidí na budoucí povolání byly hlavními tématy diskuze se studenty. Poté se prezidentská kolona vydala do Zábřehu, kde se setkal s vedením města a občany. V Bouzově, při obědě pořádaném hejtmanem Martinem Tesaříkem, hovořil se starosty obcí s rozšířenou působností. S obyvateli Bouzova se pak setkal na prvním nádvoří hradu Bouzov. Dále navštívil Náměšť na Hané, Čechy pod Kosířem a Prostějov, kde oficiální program zakončil večeří s představiteli města a významnými sportovci. Program třetího dne začal v Hustopečích nad Bečvou exkurzí v potravinářské firmě Váhala spol. s r.o. Poté jej na hustopečském zámku na setkání s občany přivítala starostka Júlia Vozáková. V přerovském hotelu Jana pan prezident absolvoval slavnostní oběd s představiteli samosprávy statutárního města Přerova a vysokého školství Olomouckého kraje. Na přerovském náměstí T. G. Masaryka absolvoval setkání s občany. V přerovském zámku s představiteli města. V Rokytnici v parku opět setkání s občany. V Němčicích nad Hanou rovněž. V Mořicích na obecní návsi u kaple sv. Martina prezidentský pár spolu se starostou a dětmi vítala nastoupená hasičská jednotka. Setkáním s občany a starosty Mikroregionu Němčicko pan prezident ukončil svoji oficiální návštěvu Olomouckého kraje.
S
předsedou Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje se potkáváme 24. června 2010 při příležitosti oslav konstituce Ruské federace. Pane předsedo, velká část tohoto vydání Všudybylu je věnována oficiální návštěvě prezidenta České republiky Václava Klause v Olomouckém kraji. Návštěva prezidenta v našem kraji byla významnou událostí. Naposledy u nás byl před třemi lety. Tehdy jsme s ním, coby podnikatelé Olomouckého kraje, večeřeli. Letos jsme s ním byli prostřednictvím hejtmana Olomouckého kraje Ing. Martina Tesaříka pozváni na pracovní oběd. Pan prezident velmi pozorně naslouchal prezentacím jednotlivých zástupců podnikatelů z různých oborů. Ocenil, že i v době hospodářské recese jsou v našem kraji podniky, kterým se výrazně daří.
Ing. Bořivoj Minář STOMIX, spol. s r.o. má sedmnáctileté zkušenosti v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje komponentů a instalace zateplovacích systémů obvodových plášťů budov (ETICS). Maximální kvalitě podřídil výběr dodavatelů surovin, výstupní kontrolu, výzkum a vývoj, výrobní technologie a organizaci práce. U zateplovacích systémů hraje důležitou roli profesionalita stavební firmy, která zateplování provádí. Proto všichni zákazníci od STOMIXu dostanou nejen samotný výrobek, ale hlavně odborný servis a bezplatnou pomoc při realizaci. Tato cesta umožňuje daleko účinněji snížit výdaje na vytápění zateplených objektů než pouhá aplikace ne vždy sourodých zateplovacích komponentů a materiálů nakoupených v diskontní obchodní síti.
Bezesporu i vaši vlastní firmě STOMIX, spol. s r.o., jejíž ústředí sídlí ve slezské části Olomouckého kraje. Ano, naše mateřská společnost sídlí „za horama“, na druhé straně Jeseníků v nejsevernější části Olomouckého kraje. Z pohledu České republiky jsme na periferii. Z pohledu Evropy v jejím srdci, a těšíme se na to, až to začne fungovat i dopravně, že to srdce začne tepat a přes Žulovou začne byznys protékat naplno. Ministerstvo životního prostředí stanovilo v srpnu minulého roku nové podmínky programu Zelená úsporám. Už není nutné provádět několik opatření naráz a dotaci lze získat i na energetický audit a projekt. Nakolik tyto změny otevírají vaší firmě nové možnosti?
24
www.e-vsudybyl.cz
Než stavět nové energetické zdroje, je lepší investovat do úspor V letošním roce program Zelená úsporám nabíhá do otáček. Zatím to trochu vázne ve schvalovacím procesu. Na druhé straně rostou očekávání, že se peníze, které se utržily za odprodej emisních povolenek, konečně dostanou k občanům, bytovým družstvům a družstvům vlastníků bytů, aby si mohli zrevitalizovat a zateplit domy. V této sféře se angažujeme velmi aktivně a zájemcům o tyto služby, a zejména pak stavebním firmám nabízíme školení, získání licencí, zaškolení, dohled a dozor. A že zaměstnáváme špičkové experty a máme co nabízet, těšíme se velkému zájmu ze strany potenciálních investorů. Vaše firma byla jednou ze zvaných na oslavu konstituce Ruské federace. STOMIX, spol. s r.o. funguje sedmnáct let. Své firmy v Rusku jsme začali budovat před deseti lety, v roce 2000. Máme společný podnik v Orlu, prodejní společnost v Moskvě, dceřiné společnosti v Jekatěrinburgu a v Nižném Novgorodu. Spolu se Slovenskem Rusko patří mezi naše nosné trhy, v nichž se byznys slibně rozvíjí. Ruský trh, obdobně jako český, zaznamenává realizaci revitalizačního programu, kdy ruská vláda alokovala částku víc než sto miliard korun na revitalizaci bývalých „mnogoetážek“, pěti až devítipatrových paneláků. Vaše produkce je do značné míry cílena na ochranu životního prostředí. Na ochranu životního prostředí přísně dbáme už ve výrobním procesu, a současně vyrábíme věci, které přispívají k šetrnému chování k životnímu prostředí. STOMIX, spol. s r.o. produkuje materiály, které pomáhají hospodárně nakládat s energiemi. Naše zateplovací systémy jsou jedním z počinů, které pomáhají šetřit přírodu. Tvrdíme, že než stavět nové energetické zdroje, je lepší investovat do úspor. Pokud jsme připomínali Rusko a dnešní oslavy konstituce Ruské federace, nejen při této příležitosti, ale průběžně se setkáváme s panem velvyslancem Fedotovem. Ruský byznys je pro nás ohromně zajímavý. Samozřejmě je třeba si najít cestu. Nau-
čit se spolu komunikovat a obchodovat, protože Rusové jsou coby obchodníci velmi dobří partneři a jsou ochotni zaplatit si vysokou kvalitu. Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje před časem iniciovala a za podpory Olomouckého kraje realizovala prezentační publikaci „Významné firmy Olomouckého kraje“. Především proto, abychom při zahraničních misích anebo zahraničním návštěvám České republiky mohli poskytnout sumář kor byznysu Olomouckého kraje. To je jeden cíl. Další, abychom prostřednictvím její distribuce na střední a vysoké školy oslovili studenty a informovali je, že v Olomouckém kraji je spousta úspěšných podniků, u nichž stojí za to se ucházet o práci. Působí tu mnoho nových moderních silných firem. Není to tak, jako před časem, že na Jesenicku byly Rudné doly, na Šumpersku Pramet a v Olomouci Sigma, v Přerově Přerovské strojírny a v Prostějově železárny a pérovny. Když jste zmínil Olomoucký kraj, který této publikaci pomáhal na svět, rád bych podotkl, že Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje s ním má dlouhodobě dobrou spolupráci. Letos nám přispěl na upgrade tohoto materiálu. Další významnou akcí, kterou za jeho podpory chystáme, jsou Partnerské dny. Budou se konat v listopadu tohoto roku, a Krajská hospodářská komora Olomouckého kraje společně s Olomouckým krajem a statutárním městem Olomouc na ně společně zvou zástupce přeshraničních regionů, kterým budeme při příležitosti výstavy Stavotherm představovat podnikatele a podnikatelské subjekty našeho kraje. Budeme jim prezentovat Olomoucký kraj nejen jako místo pro byznys, ale i pro odpočinek, poznávání a jako lázeňskou destinaci. Jako kraj plný památek a přírodních zajímavosti, který stojí za to navštívit.
>>> www.stomix.cz
metropolita Kryštof
S
arcibiskupem pražským a českých zemí a metropolitou samostatné – autokefální Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku Kryštofem se potkáváme 24. června 2010 v zahradě ambasády Ruské federace v Praze při příležitosti oslavy konstituce Ruské federace, na níž pohovořili velvyslanec Ruské federace Jeho Excelence pan Alexej Leonidovič Fedotov a český premiér pan Jan Fischer. My pravoslavní Češi jsme si vždycky vážili a budeme vážit ruského člověka jako představitele pravoslavného světa. A velmi nás mrzí, pokud kdo Rusko zaměňuje za Sovětský svaz. Poté, co Rusko uchvátil totalitní režim, přinesli jeho obyvatelé světu ohromnou žertvu. Co jsem biskupem, snažím se vnímání Ruska uvádět na pravou míru. Ruský člověk
Oslavy konstituce Ruské federace má hluboké duchovní kořeny a kulturu. A kdo ji nalezne, jako jsem já měl tu možnost být odmalička vychováván k úctě k ruské zbožnosti a kultuře, začne tyto věci chápat. Pravoslavné teologii jsem se naučil u Dostojevského při čtení Bratrů Karamazových. Všichni, kdo se chtějí něco dozvědět o původním křesťanství, by si tu knihu měli přečíst. Je to detektivní román a zároveň učebnice teologie. Dnešní den slavíme konsti-
tuci, která je demokratická. Bylo by dobré, kdyby si ji lidé přečetli. Jak před chvílí zdůraznil náš pan premiér Jan Fischer, jsou to nové svátky, a je třeba vědět, proč jsou. Ruská federace je demokratickým státem, který tak jako my má postkomunistické reminiscence. Konstituce, kterou dnes slavíme, ale totalitu striktně odmítá.
>>> http://rsvk.cz/cz >>> www.pravoslavnacirkev.cz
osmé vydání 2010
25
Nejlepší počiny v cestovním ruchu v letech 1993–2010 V pátek 18. 6. 2010 uplynulo šest tisíc dnů trvání České centrály cestovního ruchu –CzechTourism, která se může odborné i laické veřejnosti pochlubit výsledky, jež na poli propagace cestovního ruchu za sedmnáct let vytvořila. Učinila tak prostřednictvím festivalu pro širokou veřejnost „Česká republika – to letí!“ a předáním cen pro nejvýznamnější turistické počiny, projekty a osobnosti cestovního ruchu České republiky v letech 1993–2010, tentýž den v hotelu Horal ve Špindlerově Mlýně. Nejvyhledávanější turistická destinace Česka
Hlavní město ČR – Praha Praha dlouhodobě patří dle všech přístupných statistik a čísel na první příčku turisty nejvyhledávanějších míst v ČR, rozhodnutí poroty bylo jednomyslné.
Nejekologičtější turistický region Česka
Šumava
ná u mladých lidí a rodin, zaznamenává zvýšený zájem turistů z Ruska a Spojeného království, oblíbená vinařská destinace. Ostrava – Stodolní ulice – trendy místo zábavy mladých lidí z České republiky, Polska a Slovenska. Trendy ulice barů, kaváren, diskoték, nejdelší ulice zábavy v ČR.
V posledních letech se kvalita ovzduší v ČR výrazně zlepšila, největším problémem zůstávají ale stále prašné částice PM10, vzestup či kolísání koncentrací bylo pozorováno i po roce 2001. Nejlepší situace je z tohoto úhlu pohledu na Šumavě, především v její jižní části, tam jsou koncentrace prachu a nakonec i ostatních příměsí zanedbatelné.
Nejromantičtější místo Česka
Nejzajímavější turistická atrakce Česka
Statisticky nejvyhledávanější destinace po Praze. Český Krumlov obsadil nejvíc nominací od doporučitelů a odborné poroty.
Praha, historické centrum UNESCO Historické centrum Prahy – rezervace UNESCO – bylo, je a asi i bude nejzajímavější turistickou atrakcí ČR. Dokladují to statistiky, fakta a čísla, k tomuto názoru se jednomyslně přiklonila i porota.
Nejlepší webový portál v oblasti cestovního ruchu
Kudy z nudy CzechTourism Statisticky nejnavštěvovanější a obsahově nejucelenější a nejznámější turistický portál v ČR.
Nejunikátnější turistická stavba České republiky
Tančící dům Bezesporu nejunikátnější stavba současné doby, turistické lákadlo Prahy, nejvíce zmiňovaná moderní stavba Prahy ve světě. Jednomyslné rozhodnutí poroty.
Trendy místo Česka
Jižní Morava / Ostrava – Stodolní ulice Jižní Morava - statisticky druhá nejnavštěvovanější destinace po Praze, oblíbe-
26
www.e-vsudybyl.cz
Zámek Hluboká nad Vltavou Romantický zámek Hluboká – jedna z nejnavštěvovanějších památek v České republice, obsadil nejvíc nominací od doporučitelů.
Nejmagičtější místo Česka
Město Český Krumlov
Znovuzrozený objekt
Sovovy Mlýny – Praha Chátrající objekt, který díky angažovanosti Medy Mládkové a její nadaci vrátil lesk levému břehu Vltavy s panoramatem Hradčan.
Znovubjevená turistická destinace Česka
Českosaské Švýcarsko Bylo nominované doporučiteli i odbornou porotou za systematickou práci o.p.s. České Švýcarsko na přípravě a tvorbě dokonalého turistického prostředí tohoto turistického regionu s přihlédnutím na zvyšující se zájem turistů z domova i sousedních států o tuto unikátní krajinnou oblast.
Nejlepší turistický produkt Česka
Centrum Babylon Největší centrum zábavy turistického
regionu Český sever. Získal nejvíce nominací od doporučitelů.
Nejoriginálnější turistický počin v Česku
Zámek Zbiroh Původní zámek byl v dezolátním stavu, po pobytu Československé armády odsouzený k zániku. Nyní po rekonstrukci nabízí širokou nabídku služeb – hotel, wellness, programy pro rodiny s dětmi, fonotéku, úžasnou expozici o historii Českých zemí.
Destinační management Česka
Východní Morava Destinační management, který se svou systematickou prací vymyká podobným regionálním subjektům. Porota zhodnotila jeho práci na propagaci Zlínského kraje a akcentovala mimořádné úspěchy na poli marketingových aktivit projektů Baťův kanál a Moravská jantarová stezka.
Osobnost cestovního ruchu Česka
Ing. Rostislav Vondruška Ing. Rostislav Vondruška obdržel prestižní ocenění Osobnost cestovního ruchu – Holiday World Award v jeho šestileté historii jako jediný dvakrát, a to v letech 2007 a 2009. V roce 2007 získal Ing. Rostislav Vondruška ocenění jako ředitel agentury CzechTourism a o dva roky později jako ministr pro místní rozvoj. K názorům porotců, kteří tak rozhodli v letech 2007 a 2009 se jednomyslně přiklonila i porota této soutěže a za Osobnost cestovního ruchu České republiky v letech 1993–2010 určila Ing. Rostislava Vondrušku za jeho pracovní nasazení a maximální snahu o to, aby cestovní ruch v České republice byl podporován tak, jak si skutečně zaslouží. Oceněna byla jeho neustálá snaha o prosazení koncepcí, jež mohou pomoci všem subjektům, působícím v oboru cestovního ruchu, jeho osobní angažovanost v propagaci České republiky.
>>> www.czechtourism.cz
P
oprvé jsem byl v Hodoníně začátkem sedmdesátých let minulého století. Jako student Vojenské hudební školy jsem na malém motocyklu JAWA 23 o prázdninách objížděl své spolužáky od Chebu až po Sninu. Pamatuji si, jak velkým zážitkem, v rámci etapové zastávky u hodonínského spolužáka Petra, tehdy pro mne bylo přeplavání řeky Moravy na Slovensko. S místostarostkou města Hodonína, paní Zuzanou Domesovou, jsem se poprvé setkal o poznání později. Někdy na přelomu milénia, kdy v Hodoníně měla výjezdní zasedání Komise cestovního ruchu Svazu měst a obcí ČR. Nyní se potkáváme 8. června 2010. Paní místostarostko, už sice nevím, v jaké vinárně jsme tehdy měli zpívánky, ale pamatuji si, že jste tipovala, že jsem odsud. Asi proto, že jsem se měl díky manželům Rejškovým možnost pohybovat se kolem folkloru a naučit
Zuzana Domesová Svatovavřinecké slavnosti jsou naše tradiční a nejdominantnější městské slavnosti. Jsou konány na počest patrona římskokatolického chrámu v Hodoníně sv. Vavřince. Rok co rok se jich účastní na tisíce obyvatel a návštěvníků našeho města. Jejich pořadatelem je Dům kultury Hodonín.
se spousty nádherných slováckých písniček. Co Hodonín a folklor? Samozřejmě, že tu žijeme lidovými tradicemi, avšak ne tak intenzivně jako v okolních obcích. Hodonín byl průmyslovým městem a měl dělnickou tradici. Folklor k nám přicházel z okolních obcí spolu s lidmi, pracujícími ve zdejších fabrikách. Současný Hodonín lidovou kulturu podporuje. Nicméně nemůžeme se rovnat Kyjovu nebo Břeclavi, kde má živou tradici. I v Hodoníně máme vlastní cimbálovou muziku, avšak cimbálovky tu nevznikají tak živelně jako jinde na Slovácku. Čím je současný Hodonín výjimečný? Kromě toho, že zde sídlí firma – pokračovatel Hodonínských naftových dolů, jež v jeho okolí těží vysoce kvalitní ropu. Obdobného stáří jako zdejší plyn a ropa je i další naše nerostné bohatství
Přijeďte do Hodonína
na Svatovavřinecké slavnosti – léčivá voda někdejšího třetihorního moře. Tu z vrtů hlubokých až dva kilometry čerpají naše lázně. O jejich vysoké léčebné účinnosti svědčí velká poptávka po jejich službách, ale i řada ocenění, z nichž ta poslední jsme získali v letošním roce. Ve čtvrtém vydání letošního Všudybylu metropolita moravský, arcibiskup olomoucký Jan Graubner na adresu léčebného lázeňství říká, že většina onemocnění má psychosomatickou souvztažnost (viz www.evsudybyl.cz, článek: „Dobré srdce se chce rozdělit s druhými“). Bezesporu. Lázně jsou nejen pro nemocné. Skýtají i intenzivní relaxaci a regeneraci, a umožňují tak předcházet nemocem. V dnešní době už jim téměř nikdo nevyčítá, že jsou spjaté i s wellnessem. Městu Hodonínu se ve spojení s městem Lednice podařilo získat dotaci Evropské unie. Vytvořili jsme svazek obcí Jihomoravské lázně. V Hodoníně jsme lázně rozšířili o další lázeňský dům a v Lednici vystavěli zcela nové lázně.
má možnost navštívit zoologickou zahradu nebo Dům umělců, kde jsou velmi zajímavá díla, např. Jožy Uprky. Určitě by měl zajít do Muzea T. G. Masaryka, který se v Hodoníně narodil. O to víc, že letos slavíme 160. výročí jeho narození, což jsme pojali poněkud velkolepěji. Začali jsme 7. března a končíme 28. října. Děláme to celorepublikově. Spojili jsme se se všemi obcemi, které mají co do činění s naším prvním prezidentem a jeho rodiči. Tzn. i s Hustopečemi, kde se narodila jeho maminka Terezie Kropáčková, nebo se slovenskými Kopčany, odkud je jeho tatínek Jozef Maszárik. S místy, kde trávil své dětství apod. V Hodoníně působí ochotnický divadelní soubor, který uvedl hru, která byla speciálně napsaná pro tuto oslavu, s obrazy z jeho života. Je vtipná a poutavá. Paní místostarostko, dosud spolupracuji s Folklorním sdružením ČR, a tak bych se ještě vrátil k folkloru. 6. až 9. srpna 2010 u vás budou Svatovavřinecké slavnosti.
Jihomoravské lázně jsou nejen pro nemocné. Skýtají i intenzivní relaxaci a regeneraci, a umožňují tak předcházet nemocem. Naše město je výjimečné také tím, že máme říční přístav, na řece Moravě, což už jste ale také zmiňoval v rozhovoru s ředitelem obecně prospěšné společnosti Baťův kanál panem Vojtěchem Bártkem (viz článek: „Baťův kanál, spojnice atraktivit Moravského Slovácka“ na www.e-vsudybyl.cz). Na řece Moravě máme lodní dopravu, a kdybyste se chtěl podívat dál, můžete na Baťův kanál. Pokud by kdo u nás v Hodoníně chtěl trávit delší čas, včetně rodin s dětmi,
Svatovavřinecké slavnosti jsou naše tradiční a nejdominantnější městské slavnosti. Začínají v pátek 6. srpna 2010 folklorním pořadem Hodonínský Vavřínek. V sobotu 7. srpna se koná Svatovavřinecký lidový jarmark s doprovodným programem. V neděli 8. srpna po mši a průvodu krojovaných probíhají Svatovavřinecké hody s lidovou zábavou. 9. srpna je pak uzavírají pondělní Hodové dozvuky. Ostatně, přijeďte se podívat.
>>> www.hodonin.eu osmé vydání 2010
27
Česká otázka jako evropská Čtenáře Všudybylu spíše zajímají věci turistické. Jezdím často do Bruselu autem a část cesty sleduje trasu, kterou se ubíralo poselstvo, které do Evropy vyslal Jiří z Poděbrad. Češi vždy věděli to, co často vyslovoval Masaryk, že česká otázka má smysl jako otázka evropská, a proto se snažili o nové, spravedlivější, mírové uspořádání Evropy. Já i mí kolegové přistupujeme k evropské integraci i s vědomím těchto tradic. Husité nechtěli nechat svou při vtěsnat jen do úzkého národního rámce, věděli, že za těchto okolností by je čekala prohra. I myšlenka spravedlivé společnosti má dnes šance v širším, minimálně evropském měřítku.
Území Písně o Nibelunzích Při cestě do Bruselu i Štrasburku přejíždím Rýn. Území, o která vedli Němci a Francouzi nespočet válek, území, kde se odehrával historický základ děje Písně o Nibelunzích. V tomto vinorodém kraji se narodil Karel Marx; v Trevíru slavnostně 8. 6. 2005 otevřeli novou expozici v jeho rodném domě, naproti domu moselských vín. Jeho rodina ostatně měla vinice a on sám víno zbož-
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc. Soudě podle líčení některých publicistů, by šlo o variaci na Verneův román „Dva roky prázdnin“. Zdání klame. Evropský parlament je práce na plný úvazek, práce, která přináší nové zkušenosti a také nutnost řešit za pochodu úkoly, před které jsme nikdy před tím nebyli postaveni. Abych byl vůči čtenářům upřímný, původně jsem kandidovat nechtěl. Viděl jsem jednou jako pozorovatel situaci, kdy komise vyhlásila jako platnou normu, kterou Evropský parlament zamítl. Měl jsem pocit hořkosti: něco takového by se v národním parlamentu stát nemohlo! Dnes jsem vděčný Heleně Suché, která byla manažerkou mé volební kampaně 2004 a pak i v roce 2009, a dnes vede mou pražskou kancelář, že mne přesvědčila, abych do voleb šel. Výsledek mnou vedené kandidátky byl věcí, o které se v Bruselu a Štrasburku v roce 2004 hodně mluvilo a psalo. Jistě, mohlo to být ještě mnohem lepší (a to i v roce 2009), ale to už nezáviselo na té malé skupince, která volby realizovala.
ňoval. Toto území bylo nejen místem střetávání armád, ale také výměny myšlenek. Marx byl ztělesněním otevřenosti pro všechno to nejprogresivnější, co v té době bylo k dispozici, a schopnosti vytvořit novou myšlenkovou konstrukci.
28
www.e-vsudybyl.cz
Evropský parlament očima poslance Jeho by nepřekvapila ani globalizace, ani evropská integrace. Myslím si, že jeho koncepce je tak velkorysá, že unese i naděje a obavy dnešní doby.
Budovat Evropu zdola Přejíždím-li most přes Rýn u Kolína (což je také město spojené s Marxovou publicistickou a politickou činností), vzpomínám na to, že integrace začala právě kolem sporů o Rýn. Rýnská komise je možná první evropskou institucí. Trvá už od roku 1816. Přes hranice, o které se vedly války, se dnes valí proud zboží i lidí. Mohlo by to být ještě lepší a účinnější, kdyby evropské spolupráci a integraci nepřekážely instituce a zájmy privilegovaných byrokratických elit. Moje představa Evropy vychází z toho, že by evropské uspořádání mělo stavět na reálných zájmech lidí, občanů, Evropa by měla být viděna a budována zdola. Nedávné problémy kolem Evropské ústavní smlouvy (a dnes Reformní smlouvy, což byl pokus zachránit obsah Evropské ústavní smlouvy pomocí nepodstatných ústupků) ilustrují hlubokou pravdu Marxovy myšlenky, že idea, která se odtrhla od zájmu, vždy utrpěla ostudu. A naopak největší potíž veliké a správné myšlenky nastává, jestliže se ztotožní s institucí, která si ji podřídí. Já i mí kolegové tuto zkušenost máme z minulosti, stoupenci evropské integrace ji právě teď prožívají.
Taková menší Paříž Brusel sám (nedá mi, abych nepřipomněl Marxův pobyt zde a jeho přednášky o svobodném obchodu, ale i mou generací milovaného zpěváka Jacquesa Brela) jako sídlo evropských orgánů a institucí je předmětem sporů. Někteří o něm mluví s odporem: prý je to hnusné, špinavé a chaotické město. Já mám Brusel rád a žertem jsem prohlásil, že je obrazem mé duše plné rozporů. Je to město vytvořené Vlámy, kde dnes většinou slyšíte francouzštinu. Taková intimnější a menší Paříž. Ale nizozemsky (vlámsky) mluvící část si nelze odmyslet. Kolem Bruselu je vlámská část Belgie a Brusel je dvojjazyčný. Na kultu-
ře, kuchyni, stylu života je vlámský vliv vidět. Připomínám si vždy De Costerovu knihu Legenda o Uylenspiegelovi, která je psaná s hlubokým vlámským cítěním, a přitom francouzsky.
Belgii bude 180 let Brusel není jen chaos: za ním je hlubší řád. Belgie trpěla více rozpory než minulé Československo. Vlámové a Valoni mají naprosto odlišné jazyky a celebrity popkultury v obou komunitách těm druhým nic neříkají. A přece Belgie žije, zatímco Československo se rozpadlo. Protože tu mají politickou kulturu kompromisu a jednání. Nevede je jenom skvělá gastronomie (lepší než francouzská), ale vědomí, že škody mohou být nevratné. Belgii bude v září 2010 již 180 let.
Město dvou kultur Štrasburk je v něčem podobný: je to původem německé město, které ale už
ních postojů. V Evropském parlamentu je po přijetí Bulharska a Rumunska 785 poslanců a poslankyň z 27 zemí, kteří mluví více než dvěma desítkami oficiálních jazyků užívaných v EU (těch neoficiálních a polooficiálních je ještě mnohem víc. Třeba Katalánci – jako bývalý předseda Evropského parlamentu Josep Borell – mluví španělsky, protože katalánština má v Evropské unii teprve od konce minulého parlamentu statut oficiálního jazyka, stejně jako keltská irština). Jednací řád musí být hodně zformalizovaný, všechno se předjednává na konferencích předsedů frakcí i výborů a hodně času potřebuje neformální komunikace v kuloárech.
Jiný než v národním parlamentu Vliv v Evropském parlamentu (podobně jako třeba v OSN) nezávisí jen na početní síle, kterou za sebou máte. Odráží i schopnost komunikovat, přesvědčovat, užívat správných argumen-
České poslance tu nezatracují: šovinismus je v Evropském parlamentu směšný, neboť přežití Evropy závisí na schopnosti kompromisu, vyjednávání a na toleranci. dlouho patří Francii. V okolí (ale občas i ve Štrasburku samém) je slyšet rozkošná alsasština (elsaesser Ditsch), dialekt, který je pádný i měkký zároveň. Je to město, kde je přítomná francouzská i německá kultura. Dalo Francii řadu generálů a francouzských vlastenců, poprvé tu zazněla Marseillaisa, dnešní francouzská hymna, ale je to také svaté město reformace. Významný reformátor Martin Bucer byl nesmírně otevřený a tolerantní a měl krásný vztah i s českou bratrskou jednotou. Na německé i francouzské straně přispívá k duchu pohody i vynikající víno, které zde pěstují. Já sám mám rád vína z oblasti Durbachu na německé straně, ve Schwarzwaldu. Tradice této vinařské kultury tu sahá do roku 1782 a produkují tu 500 druhů vín, z nichž ctěný je zejména Riesling Klingerberger, místní varianta rýnského ryzlinku.
Evropský parlament Duch obou měst jako by předznamenal to, co je na Evropském parlamentu nejcennější: toleranci a nutnost naslouchat tomu druhému, chápat ho a vnímat, aniž bych slevoval ze svých vlast-
tů na správném místě. To je jiný styl práce, než je v národním parlamentu. Já mám to štěstí, že pracuji ve výboru, který je řízen velice racionálně a odráží spíše středoevropskou, západoevropskou a severskou mentalitu než jihoevropskou. Neboť všichni jsme svým způsobem zajatci svých tradic, dějin a kultury. Lessing kdesi pravil, že kultura je více než krev, a má pravdu. Náš výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (patří tam i informační technologie) obhospodařuje pole čtyř komisařů a má značný vliv. Jsem tu prvním místopředsedou (předsedou byl dva a půl roku konzervativec Gilles Bryan Chichester, pak ho vedla poslankyně z Bavorska Angelika Nieblerová, nyní Herbert Reul z CDU) a mám po dlouhé době pocit racionálně tráveného času se solidními výsledky. Kolega Vladimír Remek, kterého si tu jako prvního evropského (tedy nesovětského) kosmonauta hodně považují v intergrupě pro kosmonautiku. Kéž by nám to vydrželo až do konce našeho mandátu.
Přežití Evropy závisí na toleranci Léta strávená zatím v Evropském parlamentu pro nás byla školou, kdy jsme si zvykali na nový styl práce. Regulace chemického průmyslu, dopravní balíčky, druhá energetická směrnice, třetí energetický balíček, povinné zásoby ropy, spolehlivost dodávek plynu, sedmý rámcový program, směrnice o pracovní době a směrnice o službách, nové směrnice k auditu fi rem, regulace roamingu, fi nanční perspektiva 20072013, vyřizování notifi kačních řízení a mnoho, mnoho dalších věcí tvořily náplň naší práce. Mnohé z toho jsem se pokusil vylíčit v knize Věk nejistoty Energie – chléb i meč i v další publikaci Ekonomika pro člověka. Málo z toho se objevilo v českém tisku, ale věřte, že jsou záležitosti ovlivňující život každého. Ověřili jsme si, že slušný a pracovitý styl platí víc než hlučná rétorika a tvrdá gesta. Každý europoslanec má své potíže i úspěchy, ale úspěchy doposud pocitově převažovaly. Našli jsme svou pozici a o naše místo na slunci se zde nebojíme. A české poslance tu nezatracují: šovinismus je v Evropském parlamentu směšný, neboť přežití Evropy závisí na schopnosti kompromisu, vyjednávání a na toleranci. Hlas českých poslanců je pro hledání východisek nezastupitelný.
>>> http://europa.eu/index_cs.htm >>> www.ransdorf.com
osmé vydání 2010
29
62 let
Ústředního autobusového nádraží Praha Florenc
S
generálním ředitelem a členem představenstva akciové společnosti ČSAD Praha holding a.s. Ing. Pavlem Vráblíkem se potkáváme 16. června 2010, dva dny před výročním dnem zahájení provozu Ústředního autobusového nádraží Praha Florenc.
Ing. Pavel Vráblík Díky strategické poloze jsme počáteční i cílovou stanicí řady autobusových linek propojujících Českou republiku ze/do všech možných směrů a největším autobusovým nádražím v Česku. A ačkoli jsme tak významným dopravním uzlem, jsme soukromou firmou.
18. června 2010 tomu bude 62 let, co z prostoru Praha – Karlín Florenc odjel první autobus z tehdy nově otevřeného autobusového nádraží. Myslím, že nikdo 18. června 1948 netušil, že za dvaašedesát let bude největším centrálním autobusovým nádražím nejen v Praze, ale v celé republice. A nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že i v Evropě, protože centrální nádraží
30
www.e-vsudybyl.cz
v této podobě hned tak někde nenajdete. Za dvaašedesát let z něho bylo vypraveno na dvanáct a půl milionu autobusových spojů, které odvezly na čtyři sta milionů lidí. Převedeno do současných reálií, tedy stejný počet lidí, jako je obyvatel Evropské unie. Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc si své výsadní postavení zasluhuje i kvůli Nové odbavovací hale. Každý, kdo tu prošel za poslední rok, zaregistroval Novou odbavovací halu, kterou cestující a potažmo Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc dostalo jako dárek k jednašedesátému výročí. Nová hala se otvírala před rokem, 18. června 2009. Zvláštností je to, že rok před tím, 18. června 2008, společnost ČSAD Praha Holding, která je provozovatelem a vlastníkem Ústředního autobusového nádraží Praha Florenc, veřejnosti představila její projekt a ústy jednoho ze svých představitelů slíbila, že do roka bude v provozu. Prohlášení tehdy vzbudilo údiv,
protože ne každý věřil, že do roka bude stát. A vidíte, byla to realita, ne planý slib. Reakce na skutečnost, že byla otevřena, ale hlavně jak vypadá, co všechno v ní je, byly a jsou veskrze pozitivní. Vaše nádraží disponuje i dvěma parkovišti. Jedním velkým i pro dlouhodobější parkování a druhým pro naložení a vyložení cestujících a jejich zavazadel. Ano, dnes už tu máme k dispozici dvě parkoviště. Jedno na dolní ploše naše-
Pro cestování dálkov ými spoji je Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc klíčovým terminálem. Jeho výhodou je strategická poloha v rámci České republiky v bezprostřední blízkosti dalších stěžejních dopravních uzlů – železničních nádraží hlavního a Masarykova. Dálkové linky jsou v České republice stavěny hvězdicovým způsobem. Mnohé z nich v Praze končí nebo jí projíždějí. Cestující jedoucí napříč republikou tu proto nezřídka realizují přestup. Mají-li na něj více času, vzhledem k blízkosti centra Prahy pro ně není problém jej v krátkém časovém úseku navštívit a včas se vrátit. Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc totiž má systémem městské dopravy zajištěnu vynikající dopravní obslužnost do všech částí hlavního města. Je na křížení tras metra „B“ a „C“ a v sousedství pražské magistrály. Pro potřeby veřejnosti slouží placené parkoviště v dolní části areálu nádraží a do patnácti minut neplacené parkoviště v sousedství Nové odbavovací haly.
ho areálu a druhé nové, před několika týdny otevřené, vedle Nové odbavovací haly. Do patnácti minut stání je bezplatné a umožňuje přivézt cestujícího na nádraží nebo jeho vyzvednutí po příjezdu spoje. Tedy obdobný systém, jaký funguje na Letišti Praha v Ruzyni. Lidé i se svými zavazadly se tak pohodlně dostanou až k odbavovací hale. Co
ně snižuje komfort cestujících a omezuje přístup imobilním lidem. Znepříjemňuje to život nejen vozíčkářům, ale i těm, kteří se na nádraží vydají městskou hromadou dopravou a musí zavazadla vláčet po schodech. Doufám proto, že se v rámci plánované rekonstrukce stanice metra Florenc nezapomene na jezdící schody a na bezbariéro-
Na podzim roku 2003 na Ústředním autobusovém nádraží Praha Florenc proběhla rekonstrukce odjezdových stání. Současně s ní byla provedena úprava pro nevidomé tak, aby se mohli snadněji orientovat. Ke komfortu
18. června 1948 odjel první autobus z tehdy nově otevřeného autobusového nádraží v Praze na Florenci. mne ale trápí, je věc, která bohužel není v moci naší společnosti. Je v rukách Dopravního podniku hl.m. Prahy. A to, že z výstupu z vestibulu metra směrem k Ústřednímu autobusovému nádraží Praha Florenc není eskalátor, ale pouze pevné schodiště. Tato skutečnost výraz-
vý přístup pro hendikepované cestující. A pokud by k instalaci eskalátorů došlo ještě před celkovou rekonstrukcí stanice metra, myslím, že všichni cestující (a je jich za rok cca 7,5 mil.) by tuto skutečnost jistě kladně ocenili.
>>> www.uan.cz
cestujících přispělo i zastřešení odjezdových stání s možností sezení. Na podzim roku 2008 na Autobusovém nádraží Praha Florenc započala výstavba Nové odbavovací haly, která byla dokončena 17. 6. 2009. Jsou v ní předprodeje jízdenek, informace o dopravních spojeních, rychlé občerstvení, úschovna zavazadel, obchody se základními potravinami a tiskem a vysoce kultivované sociální zázemí. Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc je otevřeno od 04:00 do 24:00 hodin. Pokud dojde k opožděnému příjezdu některé linky, spoj je normálně odbaven v prostoru nádraží.
osmé vydání 2010
31
P
rvní místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková se letos, v roce 2010, ujala záštity nad pěti folklorními festivaly Folklorního sdružení ČR: Setkáním cimbálových muzik Valašského království ve Frenštátu pod Radhoštěm, Slavnostmi Pod Zvičinou v Lázních Bělohradě, dětským festivalem Písní a tancem v Luhačovicích a dvěma festivaly v Liptále – Dětské folklorní dny a Liptálské slavnosti. Patronát v jejím případě není nikdy jenom prestižní „nálepka“ kulturní akce. Její vztah k lidové kultuře je všeobecně znám, vždyť také částečně žije na Valašsku. Paní senátorko, Setkání CM Valašského království, Slavnosti Pod Zvičinou a Dětské folklorní dny v Liptále už proběhly. Měla jste možnost se na některý z nich podívat?
Folklorní festivaly
pohledem senátorky Aleny Gajdůškové
Alena Gajdůšková Převzít záštitu nad folklorním festivalem, přidat tady své jméno k dlouhodobé práci mnoha lidí a udržování lidové kultury a našich tradic si považuji za čest. Liptál a Luhačovice jsou festivaly, se kterými jsem spolupracovala ještě dříve, než jsem se stala senátorkou. Léta tam jezdím za svými přáteli a moc se na ně těším. O patronát nad dalšími jsem byla požádána Folklorním sdružením ČR. Vážím si jeho obrovské práce, předsedy Zdeňka Pšenici a ráda je podporuji.
Považovala bych za neslušné, abych dala některé akci záštitu a neobjevila se tam. Když se tak stane, má to vždy vážné důvody. Takže byla jsem ve Frenštátě. Tam bohužel krátce, protože to bylo v době povodní. Musela jsem za maminkou, která bydlí u Bečvy a opět jí to vypláchlo sklepy. Nicméně ten festival je výjimečný dvakrát – jednak nerozlišu-
je dospělé a dětské soubory, a pak je úžasný tím, že se naprosto přirozeně v tomto regionu propojuje Valašsko, Slovensko a Slezsko, tedy Česko, Slovensko a Polsko. Frenštátští tomu navíc dávají velmi vysokou úroveň. V Liptále na Dětském festivalu jsem byla oba dny a mám opět krásné zážitky a dobrý pocit z toho, že naše děti folklor baví. Na Valašsku mají děti písničku a tanec v srdíčkách, ale i tak klobouk dolů před vedoucími dětských
Převzít záštitu nad folklorním festivalem, přidat tady své jméno k dlouhodobé práci mnoha lidí a udržování lidové kultury a našich tradic si považuji za čest. souborů. Naprosto novým, krásným zážitkem pro mě byly Slavnosti pod Zvičinou, protože zatím jsem znala spíš festivaly na Moravě. Dá se říct, že festivaly, které teprve budou – Liptálské slavnosti poslední týden v srpnu a Písní a tancem Luhačovice 9. až 12. září – jsou taková vaše srdeční záležitost? Máte nad nimi patronát už více let. U Liptálu je to se srdcem doslova. Má srdce ve znaku. Jsou tam fantastičtí lidé – ředitel festivalu, místopředseda Folklorního sdružení ČR Ladislav Michálek, který je i předsedou kontrol-
32
www.e-vsudybyl.cz
ní komise mezinárodní organizace folklorních sdružení IOV. Starosta Miroslav Vaculík, sám dlouholetý tanečník, Mirek Ekart – úžasný dramaturg a režisér a spousta dalších, včetně paní Michálkové, která peče ty nejlepší frgály na Valašsku. Festival samotný bývá skvěle obsazen nejen českými, moravskými a slovenskými soubory, ale vždy se objeví i něco exotiky. Celé to pak má naprosto neopakovatelnou atmosféru, pro kterou se sem lidé vrací. Je to pravda, že se na Liptálských slavnostech podílíte i jako tvůrce jednoho z programů a že ho dokonce moderujete?
Spíš moderuji a dokonce se na něm trochu podílím. Je to program seniorských souborů, lidí, kteří i ve vyšším nebo dokonce vysokém věku dokáží zatancovat a zazpívat s velkým šarmem a elánem. Moderování jejich vystoupení je moje hluboká poklona pro ně. S Laďou Michálkem se také snažíme, aby celý program byl dobrým příkladem toho, že stáří má své kouzlo pro seniory samotné a je cenné i pro ty ostatní.
Nutno dodat, že paní senátorka Alena Gajdůšková není ojedinělá z ústavních činitelů, kteří berou patronát nad festivaly velice osobně
NOVOMĚSTSKÝ
PIVOVAR
foto: Jiří Janda
Na Liptálské slavnosti a do Luhačovic se jistě chystáte. Na co se nejvíc těšíte?
Zatím to mám v plánu a doufám, že se nenaskytne nic, co by mi tento plán překazilo. Liptálské slavnosti patří k nejzajímavějším festivalům a jsem tam doma. Skutečně se na to vždycky moc těším. Luhačovický festival bude již druhý rok spojen s vyhlášením Vesnice roku. Doufám, že mi letos také vyjde aspoň chvíli se zúčastnit doprovodného programu v Luhačovicích, semináře o metodách práce s dětmi v oblasti folklorních souborů jako volnočasové aktivity. To je kromě udržování lidových tradic, prezentace ČR ve světě a magnetu pro rozvoj cestovního ruchu jeden z nejvýznamnějších důvodů, proč je i pro budoucnost důležité folklor rozvíjet.
a snaží se jim podle svých možností pomáhat. Mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti se koná 25. až 30. srpna 2010 v nádherném přírodním areálu v obci Liptál, která získala v roce 2006 titul Vesnice roku. Je to jeden z nejstarších festivalů. V loňském roce měl již úctyhodné 40. výročí. Letos přijedou do Liptálu soubory z Nového Zélandu, Venezuely, Indonésie, Litvy, Ruské federace, Bulharska, Polska, Turecka a dalších zemí. Luhačovický festival je mladší počtem let, ale i věkem účastníků. Na kolonádě, Lázeňském náměstí a po celém městě budou tančit, zpívat a hrát děti z folklorních souborů z ČR i mnoha dalších zemí. S paní senátorkou hovořila Vlasta Cibulová.
Folklorní sdružení ČR Senovážné nám. 24, 116 47 Praha 1 tel.: 234 621 218, fax: 224 214 647 e-mail:
[email protected] >>> www.folklornisdruzeni.cz
Novoměstský restaurační pivovar je ojedinělou gastronomickou raritou v centru Prahy Celková kapacita je 400 míst v atraktivních rozsáhlých prostorách. Vlastní výroba 11° piva – kvasnicový nefiltrovaný světlý a tmavý ležák Prohlídka pivovaru s odborným výkladem
Vynikající typicky česká a mezinárodní kuchyně Pivní večery s živou hudbou Bohatá nabídka menu pro turistické skupiny
Otevřeno denně Po–Pá 10.00 –23.30 So 11.30 – 23.30 Ne 12.00 – 22.00 Novoměstský pivovar s.r.o. Vodičkova 20, 110 00 Praha 1 tel./fax: 222 232 448, 222 231 662, 602 459 216 e-mail:
[email protected]
www.npivovar.cz
osmé vydání 2010
33
Epilog V létě loňského roku mne kamarád a vydavatel Všudybylu Jaromír Kainc přesvědčil k odvážnému činu, na stránkách časopisu publikovat polemickou teorii o původu Přemyslovců. Při léčebných pobytech v Mariánských Lázních Jaromír často slyšel mé pochyby nad oficiálním, mnoho let nehybným výkladem historie, jehož počátky sahají až k Palackému. Povídání nad skleničkou vína nebo cestou pro Antoníčka (vydavatelův oblíbený pramen – pozn. rm) tak často směřovalo k výzvě; tak to sepiš...! Do té doby spíše akademické myšlenky a hypotézy, založené na četbě a disputacích se zapálenými laiky i odborníky, tak začaly zaplňovat papír. Sám jsem byl překvapen, jakou má psané slovo sílu muset sám před sebou obhájit vlastní teorii, znovu a znovu hledat opory v dávných letopisech i současné medievistice. Často jsem musel lákavé výstupy redukovat, někdy mi však pomohly dospět k nečekaným souvislostem, ohromně zapadajícím do logiky našeho dávnověku. Publikovat na stránkách Všudybylu mne tak vedlo hlouběji precizovat svůj vlastní pohled na českou historii a podělit se s Vámi o názory, k nimž jsem při psaní 10ti dílného pokračování o počátcích naší státnosti dospěl. Nemnoho teorií „proti proudu“ však končí hned hapyendem. Mohu jen doufat, že objektivněji zpracované dějiny nebudou ke Svatoplukovu synovi jménem Predezlaus tak skoupé, jako dosud. Děkuji za Jaromírovu i Vaši přízeň a budu se těšit na další setkání. Radek Míka, autor
Počátky naší státnosti 10
Boleslav, vznik přemyslovského státu Tažení krále Jindřicha I. v roce 929 proti Polabským Slovanům bylo zakončeno hluboko na jihu, před hradbami Prahy. Jindřichovo vojsko Bohemii nejspíše neplenilo. Není známo, že by padl některý z hradů. Král pouze přijal Václavův slib, poddání se jeho svrchovanosti. Proč Jindřich uskutečnil tak nákladný podnik, aniž by si odvážel cennou kořist? Václav jistě nepatřil mezi vzpurné vládce Slovanů, proti nimž bylo zapotřebí zasáhnout silou. Měl-li kníže Bohemie patřit mezi poražené, proč s sebou agresor přinášel dar, nevídaný od dob příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Kníže Václav od krále Jindřicha I. obdržel vzácnou relikvii, rámě sv. Víta, křesťanského mučedníka a patrona Sasů. Nejspíš již při té příležitosti byl sv. Vítu zasvěcen i budoucí biskupský kostel na Václavově hradě, zprvu rotunda, dnes honosná katedrála. Vstup Jindřicha do Bohemie v r. 929 vyznívá jinak než dobyvačné tažení. Spíše lze uvažovat o spanilé jízdě, demonstrující moc a vojenskou převahu.
Vůli a oběť kněžny Ludmily Václav opětoval snahou o její svatořečení. Byla to ona, která jej učila křesťanským mravům, zajistila mu významného ochránce a spojence v církvi i Jindřichově říši. Kníže Václav byl nositelem jejího odkazu. Mladší Boleslav bábu Ludmilu nemohl ani dostatečně poznat a s bratrem je dělilo víc než rozdílný pohled na svět. Boleslavovo narození je datováno před rok 915. V čase nástupu Václava na trůn mu nebylo víc než 10 let. Do událostí roku 929 však mohl vstoupit již jako kritický pozorovatel, možná podporovaný nedávnými odpůrci Ludmiliny politiky, proti nimiž úřadující panovník, zdá se, nijak nezakročil. Svatováclavské legendy vyzdvihují shovívavost a mírnost, s jakou kníže Václav přistupoval k vládě i k řešení sporů a konfl iktů. Nejen Boleslav takové jednání mohl pokládat za slabost.
34
www.e-vsudybyl.cz
Nebyla však namířena proti Václavovi, ale jako výstraha jeho oponentům. Pokud Boleslav získával svojí vznětlivou povahou podporu ostatních předáků a kníže čelil vzpouře, král Jindřich jako křesťanský spojenec a Václavův ochránce nebezpečí odvrátil. Z legend víme, že proti sv. Václavovi pozvedl vojsko mocný kouřimský kníže. Už se schylovalo k boji a oba panovníci (Václav zdaleka nevládl celé zemi) stáli proti sobě, v ten okamžik však vzpurný Radslav zahlédl na Václavově helmici znamení jeho svatosti. Tolik stačilo, aby se bez boje poddal. Jindřichův vliv či saské posily
ve Václavově vojsku mohly být dostatečně pádným argumentem. Odbojná knížata složila zbraně a mladší bratr Boleslav přišel na nějaký čas o svůj politický vliv. Ne však nadlouho.
Zlický kníže Radslav možná patřil k rodu Slavníkovců, budujících svoji doménu na východ od Prahy. V 10. století zde existovala silná hradská centra, mezi nimiž vynikaly zejména hrady Kouřim a Libice. Ve své době mohly být protiváhou mocenskému vzestupu Prahy a Václavova knížectví. Také Boleslavův hrad ležel na Labi v těsném kontaktu s územím ovládaném Slavníkovci. Do jejich rodu byla provdána Střezislava, patrně Boleslavova dcera, avšak mohlo jít také o nejmladší sestru Václava a Boleslava. Panuje domněnka, že již dříve oba rody pojilo úzké příbuzenství. Ve druhé polovině 9. stol. přináležela Polabská nížina k Velkomoravské říši a lze dovodit, že zdejší elity byly spřízněny s vládnoucími Mojmírovci. Připustímeli, že Přemyslův rod pocházel od samotného krále Svatopluka, jehož možné dcery ani pokračování genealogie neznáme, pokrevní vazba s nedávným panovníkem mohla mít zejména v Polabí velice silné kořeny. Naopak kníže Václav se patrně opíral o pšovský rod báby Ludmily a sloužila mu družina zděděná po matce Drahomíře. Jeho knížecí moc se tak omezovala na Pražsko a sever české kotliny, tedy území Lučanů a Polabských Srbů v kontaktní zóně s Jindřichovým
Saskem. Po rozkladu zbytků Svatoplukovy říše vyrostla v Bohemii generace emancipované elity, která mohla pomýšlet na vlastní hegemonii i knížecí stolec. Rozdělená země byla jádrem nepokojů a vzájemně spřízněné rody se stávaly konkurenty. Pokud král Jindřich I. na mocensky nejednotném území někoho podporoval, byl to jedině jeho chráněnec, kníže Václav.
Boleslav, jeho mladší bratr, se sídelní Praze možná vyhýbal a svoji pozici budoval v Polabí, kde mohl spoléhat na spolupráci manžela své sestry (či budoucího manžela své dcery) knížete Slavníka. Vliv rodu rostl a Slavníkovci ovládané území postupně zaujímalo větší rozlohu než území pod Václavovou kontrolou. Pokud by ctižádostivý Boleslav zvolil vhodnou taktiku, podpora příbuzných jej mohla vynést na pražský stolec po Václavovi. Za určitých ústupků Slavníkovcům a užitím jejich materiální převahy mohl dosáhnout sjednocení země a zajistit si svrchovanou moc nade všemi knížaty Bohemie. Největší překážkou byl Jindřich I.
V létě roku 935 postihla stárnoucího Jindřicha I. mrtvice, německý král umíral. Václavův mocný spojenec přestal být nebezpečný. Boleslavovi tehdy bylo mezi 20 až 25 roky, a mohl reálně pomýšlet na převzetí vlády. Patrně měl již syna i dceru a očekával dalšího potomka. Syn Kristián (nejspíše až církevní jméno) se narodil v září, krátce před svátkem sv.#Kosmy a Damiána. Snad u příležitosti jeho křtin Boleslav pozval knížete Václava na svůj hrad. Zda Boleslav plánoval bratrovu vraždu, nebo se jednalo o nešťastnou náhodu, kte-
rá vyplynula z napjatého vztahu mezi povahově rozdílnými sourozenci, není pro další vývoj podstatné. V obou případech Boleslav dosáhl uvolnění knížecího stolce. Po sváteční hostině, která prý trvala celou noc a o víno či medovinu nebyla nouze, mohlo dojít k hádce a vzájemné potyčce bratrů, z níž Václav nevyvázl živý. V ranních hodinách dne 28. září 935 kníže Václav skonal rukou některého z Boleslavových družiníků, kteří neváhali hájit svého pána. Bratrova smrt Boleslava nezaskočila. Patrně na ni byl připraven a jeho čin se nesetkal s odporem ostatních vojvodů, volitelů nového knížete. Vždyť nešlo o převrat. Vláda rodu odvozujícího se od Přemysla legitimně pokračovala. Václavův bratr byl již v říjnu „po právu“ nastolen. Spojením moci Slavníkovců a Přemyslovců mohl Boleslav pomýšlet na smělou budoucnost. Stal se prvním knížetem všeho lidu Bohemie a disponoval vojskem tak početným, že si troufl odporovat i římskoněmeckému králi.
Ota I., syn Václavova ochránce Jindřicha I. nastoupil na trůn po otcově smrti roku 936. Jedním z jeho prvních úkolů bylo vypořádat se s přílišnou emancipací nového knížete. Sebevědomý Boleslav se však nenechal zaskočit. Soustředil dostatečnou hotovost, aby zastavil dva proudy Otových vojsk a ještě dobyl hrad „sousedního podkrále“ někde na hranici Saska. Ota I. utrpěl zdrcující porážku. Vzájemné nepokoje sice pokračovaly, nicméně král Čechy dalších čtrnáct let vážněji neohrozil a ponechal je vlastnímu svobodnému vývoji. Kníže Boleslav tak získal čas i prostor k vlastnímu územnímu rozmachu a vytvořil rozlehlou říši sahající až ke Kyjevské Rusi. Nejspíše s vydatnou pomocí Slavníkovců a někdejší moravské nobility opět spojil Pomoraví s Polabím a českou kotlinou. Pouhých čtyřicet let po zániku Velké Moravy vytvořil nástupnický stát, srovnatelný se Svatoplukovou říší.
Václavův kult možná sahá již do doby jeho života, kdy byl chráněncem mocného křesťanského krále, zakladatele dynastie Otonů. Pokud byl Jindřich jeho kmotrem při křtu, vázalo je dle tehdejších zvyklostí neobyčejně silné pouto. Když Jindřicha jmenovali králem německé říše, mladý kníže Václav byl jeho přirozeným spojencem. Za takových okolností král jistě usiloval o pevnější přičlenění Václavova knížectví k říši, včetně církevní orientace Prahy na Sasko. Jindřich potřeboval
oslabit vliv bavorského Řezna a řezenského biskupství a možná již pomýšlel na zřízení Pražské diecéze, podřízené „jeho“ arcidiecézi v Mohuči. K tomuto účelu patrně sloužil i dar ostatků sv. Víta, kterému byl zasvěcen třetí kostel na Pražském hradě, budoucí svatostánek pražského biskupa. Kníže Václav prý dal vystavět rotundu (ve druhé třetině 10. stol. již církevní archetyp) upomínající spíše na byzantské vlivy Velké Moravy. Už první hradní kostelík Panny Marie svým uspořádáním podléhal franskému slohu, trojlodní bazilika sv. Jiří založená Vratislavem pak zcela odpovídá předlohám architektury západního křesťanství. Proč se kníže Václav a jeho pražský archipresbyter (byl dosazován bavorským biskupem) najednou rozhodli pro poněkud nepatřičný kostel východního typu? Patronicium sv. Víta vylučuje, že smyslem byl odkaz na kořeny zdejšího křesťanství. Spíše se jedná o dostavbu již dříve započatého ústředního hradského kostela, založeného za Svatopluka na význačném místě pohanského kultu (vrch Žiži?). Naznačuje to dominantní poloha i nebývalé rozměry půdorysu kruhové stavby. Původní zasvěcení rotundy mohlo patřit sv. Klimentu, světci a patronovi „byzantské“ misie moravského arcibiskupa Metoděje. Nákladný kostel nebyl za Svatopluka dostavěn, nebo mohl být po jeho smrti a protimoravském převratu pobořen. Dostavbou kníže Václav přistoupil k nejjednodušší formě jak vyhovět králi Jindřichovi a současně dokončit „biskupský“ kostel, který připomínal počátky hradu... a možná ukrýval i ostatky jeho předků! K jmenování pražského biskupa sice
osmé vydání 2010
35
došlo až po smrti Boleslava I. v roce 976, avšak české knížectví již podléhalo saské arcidiecézi v Mohuči. Prvním biskupem se stal Dětmar, mnich z kláštera v Sasku, hovořící slovanskou řečí. Záměr Jindřichovy politiky tak došel naplnění.
Zbožnost knížete Václava a jeho zásluhy vyzdvihovala patrně již sama církev i mohučský arcibiskup. Pražský kníže byl vhodným příkladem ostatním slovanským i německým vládcům jak v naplnění křesťanského života, tak ve spolupráci s královskou autoritou rodící se Říše římské. Je nepochybné, že sám Jindřich I. si Václava považoval. Zajímavou připomínkou je ilustrace z pozdější kroniky tzv. Dalimila, kdy král uvolňuje svůj trůn svatému Václavu v doprovodu andělů. Vražda knížete Václava musela Jindřicha I. citelně ranit, na smrtelné posteli však nemohl vykonat víc než žádat syna (král Ota I.) o potrestání viníků a uctění jeho památky. Tak možná započala cesta k Václavovu svatořečení. Ota I. mohl slib naplnit až ve druhé polovině 10. století, když v roce 950 u „Nového hradu“ (snad Žatec) donutil Boleslava ke kapitulaci a s vládcem Bohemie navázal spojenectví. To se osvědčilo již zanedlouho v památné bitvě proti Maďarům na řece Lechu. Za zájmy říše zde 10. srpna 955 položilo život na tisíc českých bojovníků, možná i nejstarší Boleslavův syn. Maďarská hrozba byla zažehnána a německý král i jeho spojenci se dočkali odvety za dávnou porážku u Bratislavy v roce 907. V 60. letech 10. století Boleslav I. vyspěl ve schopného vládce a začal znovu pomýšlet na zvýšení prestiže knížectví získáním vlastního – pražského – biskupství. Toho mohl dosáhnout jen za podpory Oty I., před králem a církví očištěním od hříchu bratrovraždy. Stárnoucí kníže po třiceti letech přistoupil ke kajícnému kroku a započal s přípravami přenesení ostatků knížete Václava ze svého dřívějšího hradu (ve Staré Boleslavi) do Prahy. Jako hrobku zvolil nikoliv náhodou uvažovaný biskupský kostel, rotundu obdarovanou králem Jindřichem I. a zasvěcenou sv. Vítu. Bratrův knížecí hrob však nebyl situován uvnitř lodi, jak by se dalo očekávat. Boleslav dal v jižní stěně vystavět samostatnou apsidu, jako by centrální dispozici před kněžištěm zaujímala jiná význačná hrobka. K samotné translaci a uložení ostatků knížete Václava
36
www.e-vsudybyl.cz
v kostele sv. Víta na Pražském hradě došlo nejspíše v roce 967–8. Římským papežem i otonskou královskou dynastií uznanému prvnímu slovanskému světci se dostalo trvalého místa uctívání jeho křesťanské slávy.
Kostel sv. Víta jako památník zakladatele přemyslovské dynastie? Připomeňme okolnost vystavění apsidy, v níž byla uložena hrobka sv. Václava. V centrální dispozici kostela totiž hrob skutečně existoval! Překvapivým zjištěním byl jeho nález pod úrovní podlah kaple a původní rotundy sv. Víta,
odkrytý ve 20. letech minulého století při novogotické dostavbě svatovítské katedrály. Souběžně s hrobkou sv. Václava archeologové odkryli dvě hrobové jámy s lidskými ostatky neznámého původu a stáří. Pohřby uvnitř nejstarší kruhové stavby, historiky označené K1 a K2, jsou předmětem dohadů a spekulací. Nález zdící malty uvnitř hrobů má údajně vylučovat jejich dataci před rokem 929, kdy byla podle tradice rotunda sv. Víta vysvěcena. Pokud však došlo pouze k dokončení dříve existujícího, třeba jen započatého torza kostela, stáří maltového pojiva může být datováno k etapě nejstarší „velkomoravské“ fáze stavby, před rok 894. Rozdíl pouhých 35 let. Za takových okolností lze uvažovat o hrobce knížete Bořivoje, spíše však hledejme velmože spřízněného přímo se zakladatelem hradu Praha, s moravským králem Svatoplukem. Pak by bylo logické, že hrob sv. Václava v dodatečně vystavěné jižní apsidě rotundy byl situován po boku jeho děda, původce přemyslovsko-ludmilské linie rodu, samotného Přemysla Oráče – Zakladatele. Radek Míka >>> www.e-vsudybyl.cz/pocatky-nasi-statnosti >>> www.boheminium.cz
Tajuplné Kittelovo muzeum
M
álokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704-1783), slavný lékař a léčitel z pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Výborně léčil, přijímal pacienty pacien- až ztydaleké až z daleké VídněVídně nebo nebo Prahy.Prahy. StaralStaral se o místní se o místníi šlechtu šlechtu chudé horaly. i chudéCísař horaly. Josef Císař II. ho Josef osobII. ho navštívil ně osobně navštívil v jeho domě. v jehoLéčitelovy domě. Léčitelovy úspěúspěchy chy byly byly tak veliké, tak veliké, že seže v Čechách se v Čechách o lidech o lidech na smrt nemocných na smrt nemocných říkalo „tomu říkaloani „tomu Kittel ani Kittel nepomůže“. nepomůže“. Ze soukromých Ze soukromých peněz vybudopeněz vybudoval val nejen svůj nejen obrovský svůj obrovský dům zvaný dům„Burk“, zvaný „Burk“, ale i přilehlý ale i přilehlý kostel, školu kostel, či školu faru. Jeho či faru. souJeho současníci časníci si neuměli si neuměli KittelovyKittelovy léčebné úspěchy, léčebné úspěchy, bohatství bohatství a slávu vysvětlit a slávu jinak vysvětlit nežjinak tím, že než tím, že zaprodal doktor doktor zaprodal svoji duši svoji ďáblu. duši ďáblu.
V nově otevřeném muzeu můžete vidět čarodějné knihy, tajemnou pracovnu i expozici lidového léčitelství. Nově otevřené Kittelovo muzeum se nachnachází na ází naKrásné-Pěnčíně, Krásné-Pěnčíně,asi asi55km kmjihovýchodjihovýchodně od od ně Jablonce Jablonce n/N. n/N. Vzniklo Vzniklo v domě v domě č.p.č.p. 11, 11, který leží mezi který leží „Burkem“ mezi „Burkem“ a kostelem a kostelem sv. Josefa. sv. JoseInteraktivní fa. Interaktivní expozice expozice muzea muzea je zaměřena je zaměřene-
na nejen jen na život na aživot léčení a léčení pověstného pověstného doktora doktoKittela, ra Kittela, ale i na alehistorii i na historii lidového lidového léčitelství léčitelství a sílu bylin. a sílu bylin. Mezi největší Mezi největší lákadla lákadla expozice expozice patří alchymistická patří alchymistická Kittelova Kittelova pracovna pracovna a replika a replitzv. „Smržovského ka tzv. „Smržovského grimoáru“, grimoáru“, čarodějné čarodějné knihy, připisované knihy, připisované právě Kittelovi. právě Kittelovi. Milovníci Milovníci přírody si mohou přírody si prohlédnout mohou prohlédnout zahrádku zahrádku léčivýchléčibylin nebo vých bylin se nebo dozvědět se dozvědět zajímavosti, zajímavosti, jak se u jak nás nauhorách se nás nadříve horách léčilo. dříve Svým léčilo. pojetím Svým je pojetím muzeum je muzeum vhodnévhodné také pro také návštěvy pro návštěvy rodin srodin dětmi. sJedětmi. otevřeno Je otevřeno v letní sezoně. v letníVsezoně. květnuVakvětčervnu o víkendech, nu a červnu ovvíkendech, červenci a srpnu v červenci denně. a srpnu Vícedenně. informacíinformací Více lze nalézt lze na internalézt netových na internetových stránkách stránmuzea. muzea. kách
>>> www.kittel.cz
TOP HOTELS GROUP a. s. disponuje jedním z největších kongresových center v Evropě. Vlastní a provozuje dva pražské kongresové hotely – TOP HOTEL Praha, s přilehlým GARNI HOTELEM Praha, a ALBION HOTEL. Oba poskytují vysoký standard ubytování, gastronomie a kongresových služeb. K dispozici v nich jsou variabilní kongresové sály a salonky, ve kterých lze pořádat akce všech velikostí. TOP HOTEL Praha je největším hotelovým rezortem v Evropě. Disponuje 810 pokoji, 5000 konferenčními místy a nejširší škálou služeb mezi českými hotely. Hostům je k dispozici 5 sálů a 16 salonků, 5 restaurací, rozlehlé terasy Japonské zahrady, wellness centrum s bazénem, masáže, bowling, tenisové kurty nebo kasino. Přímo u hotelu je velkokapacitní parkoviště. ALBION HOTEL má 290 pokojů, 600 kongresových míst, 2 restaurace, lobby bar s letní terasou, beauty salon a fitness room. Oba hotely zajišťují kompletní konferenční servis. Gastronomie obou podniků byla mnohokrát oceněna na prestižních světových soutěžích. Společnost se od roku 2002 pravidelně řadí k Českým 100 nejlepším firmám v zemi. Nejnověji se též umístila v žebříčku 100 obdivovaných firem České republiky 2010. Hotely společnosti jsou držitelem certifikátu managementu řízení jakosti ISO 9001:2009.
Jedno z největších kongresových center v Evropě TOP HOTELS GROUP přivítala novou sezonu Netradičním způsobem oslavila den dětí TOP HOTELS GROUP a.s. V podvečer 1. června 2010 pozvala své obchodní partnery, klienty a přátele, aby společně s nimi přivítala novou sezonu. Hosté, mezi kterými byli ministr vnitra Martin Pecina, ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, náměstek ministra pro místní rozvoj
Jiří Koliba aj., zhlédli módní show. Vynikající byly i lahůdky z kuchyně TOP HOTELu Praha. Velkou pozornost poutali i karikaturisté, nejnovější vozy BMW, luxusní limuzína, diamantové šperky a ukázky thajských masáží. Večerem hosty provedla Jana Adámková.
zajišťování originálních thajských masáží mimo TOP HOTEL Praha. Například v místě konání firemní akce nebo v prostorách objednavatele. V nabídce jsou slevové programy i dárkové poukazy.
Vysokorychlostní internet na pokojích Superior TOP HOTEL Praha zkvalitnil služby kongresovým hostům a na pokoje typu Superior zavedl vysokorychlostní internet. Jinak v celém hotelovém areálu je k dispozici bezdrátové připojení k internetu Wi-Fi, v kongresových sálech rovněž připojení LAN. Na letní období připravila společnost pro své klienty speciální konferenční a golfové balíčky. A na své si přijdou i rodiny s dětmi.
Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové poděkoval Vladimíru Dohnalovi Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové poděkoval předsedovi představenstva TOP HOTELS GROUP a.s. ing. arch. Vladimíru Dohnalovi za mnohaletou
Uvolněte tělo a mysl při thajské masáži Thajský masážní salon THAJKA, který je součástí wellness centra TOP HOTELu Praha, se přemístil do zbrusu nových prostor, které prošly nákladnou rekonstrukcí.
K TOP HOTELU Praha patří rozlehlá zahrada, kde je možné pořádat letní party s grilováním až pro tisíc osob! Může zde i přistát vrtulník či horkovzdušný balon.
podporu klíčových setkání Výboru dobré vůle. Poděkování mu osobně vyjádřili Dana Němcová, předsedkyně správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a biskup Václav Malý, člen správní rady VDV.
Na rozloze větší než 150 m2 nabízí exkluzivní zážitek! Možnost intenzivní relaxace při thajských masážích, které provádějí rodilé Thajky. Vybrat si lze z pestré škály masáží. Samozřejmostí je špičkové zázemí salonu, šatny a sprchy atd. Novinkou je
>>> www.tophotel.cz >>> www.albionhotel.cz
osmé vydání 2010
37
Výstavba ý dřevěných ý Stavíme s kvalitou aa myslíme zděných domů na budoucnost
Stavba rodinných dřevěných domů Výstavba zemědělských a průmyslových staveb na klíč
www.vipdom.cz www.praginvest.eu +420 608 127 107 Mattioliho 3274, Praha 10
EST MODUS IN REBUS, SUNT CERTI DENIQUE FINES QUINTUS FLACCUS HORATIUS (65 - 8 PŘ.N.L.)
VŠECHNO MÁ SVOU MÍRU A PEVNÉ HRANICE
OSOBNÍ OCHRANA V.I.P. OCHRANA OBJEKTŮ S PŘÍSTUPEM VEŘEJNOSTI BEZPEČNOSTNÍ ZAJIŠTĚNÍ KULTURNÍCH A V.I.P. AKCÍ KONZULTAČNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST ELEKTROTECHNICKÉ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY PŘEVOZ CENIN A OSOB PRONÁJEM DETEKTORŮ KOVŮ
ČSN EN ISO 9001:2001 Sídlo: SBA - Expert, a.s. Kongresové centrum Praha Na Pankráci 17,19/1685, 140 21 Praha 4 tel./fax: 261 174 196 mobil non –stop: 606 635 648 e-mail:
[email protected] Kancelář předsedy představenstva: SBA - Expert, a.s. Jiráskova 371, 295 01 Mnichovo Hradiště tel./fax: 326 771 986 e-mail:
[email protected]
www.sbaexpert.cz PERSONAL PROTECTION OF V.I.P. GUARDING OF PUBLICLY-ACCESSIBLE BUILDINGS SECURITY AT CULTURAL AND V.I.P. EVENTS CONSULTING ELECTRONIC SECURITY SYSTEMS TRANSPORTATION OF VALUABLES AND PEOPLE LEASING OF METAL DETECTORS
SPOUSTA CHUTÍ, SPOUSTA ZÁBAVY
MEZINÁRODNÍ
REGIONÁLNÍ
GASTRONOMICKÝ FESTIVAL STŘEDOČESKÉHO
KRAJE
KOLÍN náměstí 18. září 2010 Prezentace a degustace regionálních mezinárodních specialit Prezentace středních odborných gastronomickohotelových škol a učilišť Středočeského kraje Doprovodný kulturní program Soutěže pro návštěvníky GASTRO FESTIVALU Barmanská show Farmářský trh
www.kr-stredocesky.cz