Opožděné žně? Jiří Kejkrt, předseda ASZ Mělník

!

Úvodník, Z aktivit ASZ ČR

Pozvánka na DOŽÍNKY ASZ ČR za účasti předsedy vlády ČR 12. 9. (pátek) na Příbramsku !!! Předsednictvo ASZ ČR si Vás dovoluje co nejsrdečněji pozvat na tradiční dožínkové setkání členů Asociace soukromého zemědělství ČR, které je letos naplánováno na sobotu 12. září 2008. Místem setkání bude farma Kunclův mlýn, Svatý Jan-Brzina čp. 7, okres Příbram. Spoluorganizátorem akce je region ASZ Příbram, zejména pak její předseda Vladimír Kuncl. Dožínky s doprovodným programem a prohlídkou okolních farem členů ASZ proběhnou za účasti premiéra Mirka Topolánka a ministra zemědělství Petra Gandaloviče. Prohlídka farem začíná ve 13:00 hod, zahájení dožínek v 15.00 hodin, vystoupení premiéra Topolánka v 16:00 hod !! Další informace jsou dostupné v kanceláři ASZ ČR na tel. 266 710 413-4.

Opožděné žně? Jiří Kejkrt, předseda ASZ Mělník

5. 8. 2008

Oznámení Dne 3.července 2008 ve věku 61 let podlehla dlouhé a těžké nemoci paní Mgr. Eugenie Židová, zakladatelka a dlouholetá předsedkyně Asociace soukromých zemědělců okresu Příbram. Paní magistra byla rovněž dlouhá léta členkou předsednictva ASZ ČR a předsedkyní komoditní rady asociace pro krajinu a oblasti LFA. Pro české soukromé zemědělce bezpochyby odvedla spoustu záslužné práce. Paní Židová hospodařila od počátku devadesátých let na svém zrestituovaném statku v Čelině na Příbramsku, kde nyní rodině jistě velmi schází. Na tomto místě chceme ještě dodatečně vyjádřit upřímnou soustrast především pozůstalým v rodině. NEZAPOMENEME. Za členy ASZ Příbram Ing. Vladimír Kuncl, předseda

Sklizeň obilí v Česku kvůli nepříznivému počasí nabrala zhruba třítýdenní zpoždění, píše ve svém článku ze 30. července paní Línková na webu Agrární komory ČR, článek je citován i týdeníkem Zemědělec. Bohužel, není zcela jasné, oproti čemu je sklizeň o tři týdny opožděna. V loňském roce jsme začali sklízet jarní ječmen a ozimou pšenici na Mělnicku 15. července, letos taktéž 15. července. Pokud jsem měl možnost sledovat, zahájení výmlatu ozimého ječmene i řepky se časově od loňského roku také nijak podstatně nelišilo. To ovšem není to podstatné. Nejprve totiž vyjděme z toho, kdy obvykle žně u nás začínají. A to bývá kolem 5. července sklizní ozimých ječmenů a mezi 20. a 25. července hlavní žně, tedy sklizeň ječmene jarního a ozimé pšenice. Přitom není mnoho krajů v ČR, kde by žně začínaly časněji, letos dokonce, mám-li věřit údajům AK, začaly žně na Mělnicku dříve, než na jižní Moravě. A nyní se dostávám k tomu, proč tato glosa vlastně vzniká. Jak je zřejmé z výše uvedeného, ke dni 30. července trvají žně v rannější oblasti teprve přibližně čtyři týdny. Musím použít velmi bujnou fantazii, abych si představil, že z těchto čtyř týdnů tři byly ke slizni naprosto nevhodné. A navíc, pro oblasti, kde sklizeň ozimých ječmenů začíná obvykle kolem 10. července, by to znamenalo, že si tam zemědělci ještě ani nesekli. A to prostě není pravda. Marně si lámu hlavu, k čemu vlastně podobné katastrofické zprávy mohou sloužit. Jeden rok je špatně, že jsou žně dříve, druhý zas, když se opozdí… Snad jediným důvodem, pro který by se mohly letošní žně prohlásit za opožděné, je předpověď pana Veleby, který je zjara s rutinou delfského věštce posunul o celý měsíc. Jenže příroda si to udělá vždycky po svém. Kdo s tím má problém, měl by jít do fabriky k pásu. V klimatizované hale nebude mít s nepřízní počasí žádné potíže.

Žně na Příbramsku, foto Veronika Kutilová

Historie a budoucnost selského stavu Na semináři Asociace soukromého zemědělství na téma „Historie a budoucnost selského stavu v České republice“ dnes na veletrhu Země živitelka vystoupil s příspěvkem také ministr zemědělství Petr Gandalovič. Navzdory fenoménu kolektivizace a některým reliktům z minulosti dnes moderní soukromí zemědělci hospodaří na více než 28 procentech zemědělské půdy. Dokončení transformace a budoucnost sedláka na českém venkově patří k hlavním prioritám resortu zemědělství. „Vnímám sedláka a rodinnou farmu jako nejtypičtější podnikání na venkově,“ uvedl Gandalovič. „Hospodářsky samostatný sedlák byl a je v místě svého působení

své činnosti mají nastaven uplatněním svých dětí a vnuků. „Přestože skladba českých zemědělských podniků je oproti západní Evropě zatížena socialistickými pozůstatky, soukromí zemědělci teď nejen obhospodařují asi čtvrtinu půdy, ale představují nejpružnější a nejpřizpůsobivější typ zemědělských podnikatelů,“ řekl předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec: „Vyrůstá nová sebevědomá a vzdělaná generace farmářů, která nezapomíná na své dějiny a tradice a také díky této odpovědnosti je nadějí pro selský stav do budoucna.“ Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe

přirozenou odbornou, politickou a spolkovou autoritou.“ „Chtěl bych Vám soukromým zemědělcům poděkovat za věcnou podporu při prosazování důležitých opatření při návratu k přirozenému a vyváženému stavu, jako je transformační zákon, nové znění zákona o půdě, pozemkové úpravy, posilování role vlastníka či zjednodušení dotací,“ dodal Gandalovič. Politici mají podle Gandaloviče povinnost vytvářet takové právní prostředí, které nedovolí obcházet zákony, a svou reálnou politikou podporovat ty, kteří žijí a podnikají odpovědně, jsou spjati s místem svého působení a horizont

Na semináři vystoupili se svými příspěvky (zleva): Vladimír Kučera (novinář), Doc. Tomáš Doucha (Ústav zemědělské ekonomiky a informací), Miroslav Růžička (Konfederace politických vězňů), Doc. PhDr. Karel Jech (publicista), RNDr. Jan Zahradník (hejtman Jihočeského kraje), Mgr. Petr Gandalovič (ministr zemědělství ČR), Ing. Stanislav Němec (předseda ASZ ČR), Mgr. Přemysl Reibl (ředitel Národního zemědělského muzea v Praze), PhDr. Ivo Hlaváč (1. náměstek ministra zemědělství ČR), Ing. Václav Perník (místopředseda ASZ ČR), Ing. Martin Karban (ředitel PGRLF ČR), Ing. Josef Stehlík (poradce ministra zemědělství ČR)

Zpravodaj ASZ ČR 4/08

Z aktivit ASZ V této nové rubrice bychom chtěli telegraficky informovat o všech významnějších akcích předsednictva či regionů ASZ, které se uskutečnily od posledního vydání Zpravodaje, ale i o aktivitách, kterých se kterýkoli ze zástupců ASZ zúčastnil nebo, které se chystají.

Novinář Vladimír Kučera a ekonom Tomáš Doucha

Celkem se na akci sešlo více než stopadesát sedláků

Pokud se ve vašem regionu koná nějaká akce či setkání, o kterém byste chtěli informovat i zpětně, prosím, dejte nám vědět do hlavní kanceláře ASZ. Jedině tak bude tato rubrika úplná a vypovídající! 25.6. antibyrokratická komise Mze – 7. jednání 26.6. schůze členů ASZ Olomoucko 1.7. schůze ASZ České Budějovice a seminář se zástupci krajské veterinární správy 2.-3.7. seminář Mze k přípravě podmínek systému cross-compliance 14.7. předsednictvo ASZ ČR 18.7. ministr zemědělství na farmách členů ASZ Český Krumlov, problematika pozemkových úprav 4.8. seminář Mze k budoucímu modelu podpor pojištění 4.8. seminář ÚPÚ k zachování úředních cen půdy dle BPEJ 4.8. jednání s 1.náměstkem ministra I.Hlaváčem 4.8. jednání s ředitelem Národního zemědělského muzea k přípravě semináře ASZ a výstavy ke kolektivizaci na Zemi živitelce v Českých Budějovicích 18.8. předsednictvo ASZ ČR 19.8. pokračování hodnocení přihlášených farem – 7. ročník soutěže Farma roku 19.8. předseda komoditní rady pro cukr a cukrovku na konferenci „stabilizace produkce cukrové řepy“ 21.-26.8. prezentační stánek ASZ na Zemi živitelce 21.8. místopředseda ASZ V.Perník na zahájení 35. ročníku Země živitelka 23.8. kulatý stůl ASZ za účasti ministra zemědělství a dalších hostů na téma „Historie a budoucnost selského stavu v ČR“, výstaviště Země živitelka 27.8. pokračování hodnocení přihlášených farem – 7. ročník soutěže Farma roku 30.8-3.9. zájezd ASZ na farmy do Švýcarska 31.8. jihomoravské dožínky za přispění regionálních ASZ

Kancelář ASZ ČR

Semináře se se zájmem zúčastnil i hejtman Jihočeského kraje Nejčastěji zmiňované téma mezi českými sedláky je problematika půdy, jejího prodeje a restitucí

Půda a pozemkové úpravy

Půda

Polepšení katastr(of)álního úřadu Libuše Frantová, vyšlo v týdeníku Profit

7. 7. 2008

Katastrální je pro podnikatele i občana skoro totéž jako katastrofální - napsal Profit před patnácti lety o úřadech, které nezvládaly vyřizovat desítky tisíc změn v evidenci nemovitostí. Každá změna vlastnictví bytu, rodinného domku, pole nebo lesa musí být zaznamenána na katastrálním úřadu, který je správcem katastru nemovitostí. Dnes už naštěstí nemusí vlastníci na každý zápis čekat měsíce jako před lety. Spolu s rychlou změnou vlastnických vztahů na počátku devadesátých let nastal tlak na katastrální úřady, kde se všechny žádosti musely vyřizovat. Na úředníky se sypala práce ze všech stran. Katastrální úřady nebyly na takový nápor připraveny ani vybaveny, a tak každý vklad trval i několik měsíců. Zdlouhavé a nepružné vyřizování žádostí vyvolalo obrovskou kritiku. Na katastrech nastal téměř kolaps, jak popisoval ve čtyřicátém čísle Profitu z roku 1993 Petr Kopecký. V článku Nezoufejte, jste v pořadí uvádí: „Zejména v letošním roce se v plné nahotě projevila neschopnost katastrálních úřadů provádět rychle a pružně potřebné změny v evidenci nemovitostí. Podnikatelé i ostatní občané čekají řadu měsíců, než jsou jejich žádosti vyřízeny. Není tedy divu, že se zlobí na katastrální úřady. Asi marně, protože dosud se nic nezlepšilo. Nejsložitější situace je v tomto směru zřejmě v Praze“. Na úředníky se navalila práce V rozhovoru s ředitelempražského katastrálního úřadu Jaroslavem Rasochou hovořil autor o důvodech, proč úřad nefunguje, jak byměl, a jaké jsou cesty ke zlepšení situace. „Určitě to mnoho lidí zlobí, alemy opravdu zatím nemáme jinou možnost. Pro veřejnost jsme prakticky uzavřeni a pracujeme pouze na základě písemných žádostí. Potřebovali bychom ale nové prostory a moderní techniku. Bohužel, zatím ještě musíme zůstat v těchto nevyhovujících prostorách. Pro případy, které musíme osobně projednat, máme vyhrazeno středeční odpoledne. Jedná se hlavně o provádění takzvaných vkladů do katastru nemovitostí,“ snažil se vysvětlit ředitel. Na otázku, zda je katastr schopen zkrátit termíny, upřímně odpověděl: „Nemá smysl si něco nalhávat. Nejsme. Moji lidé

jsou zavaleni stovkami žádostí a naše současné kapacity na to prostě nestačí.“ Katastrálním úřadům v té době ještě přibyla práce. „Státní notářství fungovala do konce roku 1992, kdy došlo k jejich privatizaci. A tehdy se již nestihly provést všechny registrace žádostí kupních smluv a dalších aktů. Počínaje letošním prvním lednem tyhle nevyřízené žádosti přešly k nám. Tímto způsobem jsem převzal téměř 2000 nevyřízených smluv,“ stěžoval si ředitel Rasocha.

Makové pole u Doks, foto Veronika Kutilová

„Především máme rozhodovat o vkladu vlastnických či jiných práv k nemovitostem. Tato činnost k nám přešla z bývalých státních notářství. Střediska geodézie dříve pouze evidovala listiny, které k nám přešly od notářství a jiných institucí,“ vysvětloval. Zákon o převodu majetku na obce, jeho novela a další nařízení představovaly pro katastry obrovskou práci. „Jde o to, abychom do katastru evidence

nemovitostí přepsali ze zákona ty pozemky, které tam skutečně patří.“ Komunisté neprosadili zrušení evidencí V dobách vlády komunistů byly velmi vážně narušeny vlastnické vztahy a v evidenci nemovitostí v té době došlo k mnoha neoprávněným záznamům. Proto také měly katastrální úřady důležitou úlohu především v souvislosti s restitucemi. „Přestože se prováděly různé přepisy, zejména do užívání tzv.

socialistických organizací, původní vlastník pro nás vždy existoval. Byl prostě evidován jaksi pod čarou. Díky tomu máme dnes potřebné podklady. Práce s nimi je velice složitá, ale jsou,“ popisoval v roce 1993 Rasocha. Ale mohlo to být mnohem horší. Ředitel potvrdil, že geodézie čelila v dobách totality silným tlakům, aby cenné katastrální podklady likvidovala. „Platí to i o pozemkové knize. Ještě v osmdesátých letech se určité kruhy pokoušely prosadit zrušení některých


Půda a pozemkové úpravy původních katastrálních operátů. Nakonec k tomu nedošlo. Kdyby se tak stalo, pak skutečně nevím, jakým způsobem dnes regulérně provádět restituce, vyhledávat obecní majetek a podobně,“ připustil ředitel katastrálního úřadu. Dnes je situace na katastrálních úřadech mnohem lepší. A kdo potřebuje zjistit rychle nějaké údaje z katastru, osobně

Ani na vklad vlastnického práva nebo jiných věcných práv k nemovitostem do katastru už nemusí lidé ani firmy čekat tak dlouho jako před patnácti lety. Katastrální úřad by měl o povolení vkladu práva rozhodnout do 30 dnů a do dalších 30 dnů provede vklad do katastru. Alemalá nepřesnost nebo chyba ve smlouvě může i dnes způsobit, že na zápis vlastnického práva bude „hříšník“ čekat několik měsíců. Majitelé

nemovitostí při prodeji celého podniku. Sazba poplatku byla stanovena v roce 1994 a za uplynulých třináct let nebyla ani jednou zvýšena. Od ledna 2009 to má být jinak. Současná sazba 500 korun má být zachována při zápisu práv k jednomu pozemku nebo budově, ale bude se násobit počtem nemovitostí, ke kterým je zápis navrhován. U velkých komplexů nemovitostí tak bude částka mnohem vyšší než dnes, maximálně

V dobách vlády komunistů byly velmi vážně narušeny vlastnické vztahy a v evidenci nemovitostí v té době došlo k mnoha neoprávněným záznamům. na úřad ani nemusí chodit, protože všechny potřebné informace najde na internetu. Od roku 2004, kdy tato možnost vznikla, se zájem o tuto službu stále zvyšuje. Jen během roku 2007 nahlédlo do katastru přes síť osm milionů lidí. Výpisy z katastru vydávají také kontaktní místa Czech Point, jichž už funguje pro komunikaci občanů se státní správou tři tisíce. Zákazníkům domů nebo do firmy rozesílá na základě objednávky po internetu výpisy i Česká pošta.

nemovitostí však mohou kontrolovat, jak rychle se jejich podání vkladu nebo změny v katastru vyřizují a zda nejsou jiná podání vyřízena rychleji. Tím by se mělo předejít případné korupci. Podnikatelé zaplatí vyšší poplatky za vklad Po řadě let budou však muset zejména podnikatelé brzy sáhnout při zápisu do katastru poněkud hlouběji do kapsy. Správní poplatek za podání návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí je dnes podle sazebníku 500 korun bez ohledu na to, zda jde o převod jednoho pozemku nebo o celý komplex

však do hranice 20 tisíc korun. Jedním z důvodů zdražení je snaha získat více peněz na urychlení digitalizace katastrálních map. Vloni katastrální úřady vyřídily 625 tisíc vkladů a na poplatcích vybraly celkem 312 milionů korun. Po zdražení by se měly roční příjmy státního rozpočtu zvýšit o 600 milionů korun. Vzhledem k tomu, že počet žádostí o vklad každým rokem roste, očekává se, že do státního rozpočtu poteče ještě víc peněz. Na urychlení digitalizace půjde jen kolem 200 milionů ročně, státní pokladna tak získá navíc 400 milionů korun.

Legislativní změny týkající se půdy V červenci byl do připomínkového řízení vyslán návrh novely zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky. Změny jsou spíše organizačního charakteru. Mění se například statutární orgány Pozemkového fondu ČR a zákon přesně definuje povinnosti a pravomoci každého z nich. Důležitou změnou je vložení odstavce 14 v § 2, jeho znění: „Pozemkový fond vytvoří pro uskutečnění rozvojových záměrů státu rezervu státní půdy. Vláda nařízením stanoví, které pozemky budou rezervu státní půdy tvořit a na které subjekty je Pozemkový fond bude převádět; převod na organizační složky státu bude bezúplatný.“, by mělo zajistit, že nebude docházet ke zbytečným vyvlastňováním půdy. Nový zákon by měl vstoupit v platnost v září roku 2009. S další velmi důležitou legislativní změnou Vás seznamujeme na následujících stránkách, kde zveřejňujeme zkrácené platné znění zákona č. 95/1999 Sb., o prodeji státní půdy s vyznačením změn. Z platného znění byly vypuštěny pasáže, kde nedošlo ke změnám. Mezi jednotlivé paragrafy zákona jsou navíc doplněna odůvodnění změn. Součástí změn jsou i novinky v zákoně o Pozemkovém fon-

du ČR a v zákoně č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí. Na návrh změn tohoto zákona dále navazuje návrh úprav zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (stejně zkrácený a doplněný o odůvodnění).

Půda


Zkrácené znění návrhu novely zákona o prodeji státní půdy s vyznačením změn a s odůvodněním P L A T N É Z N Ě N Í zákona č. 95/1999 Sb.,o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhovaných změn: Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ §1 Působnost zákona (2) Tento zákon upravuje a) postup Pozemkového fondu při převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“), - kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, - kterým nemohl být vydán pozemek z vlastnictví fyzické osoby, která jej nabyla od státu, neboť tato osoba není osobou povinnou ve smyslu § 5 zákona o půdě, a na fyzické nebo právnické osoby, na něž toto právo přešlo nebo bylo převedeno (dále jen „oprávněné osoby“), a) podmínky převodu zemědělských pozemků na oprávněné osoby, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“) nebo kterým nemohl být vydán pozemek z vlastnictví fyzické osoby, a na fyzické a právnické osoby, na něž toto právo přešlo nebo bylo převedeno (dále jen „oprávněné osoby“), pokud toto právo ke dni uzavření kupní smlouvy, kterou se zemědělský pozemek převádí na oprávněnou osobu, nezaniklo3b), b) podmínky převodu zemědělských pozemků na jiné osoby. §2 (1) Podle tohoto zákona nelze převádět a) zemědělské nebo lesní pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle zvláštních předpisů4) a o

Například § 13 odst. 6 a 7 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a čl. VI. zákona č. 253/2003 Sb., kterým se mění zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. 4) Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

3b)

jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské a lesní pozemky nebo jejich části určené vydaným územním plánem nebo v y d a n ý m regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami6) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných podle § 5 odst. 1 a 2, zemědělských pozemků již využitých ke zřízení technické infrastruktury6) a lesních pozemků převáděných podle § 18; v případě pochybností vydá na základě žádosti Pozemkového fondu konečné stanovisko příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské a lesní pozemky, jejichž převodu brání zvláštní předpis9), d) zemědělské pozemky určené podle schváleného návrhu komplexní pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření10) d) zemědělské pozemky ve vlastnictví státu, které určí pozemkový úřad v katastrálních územích, kde jsou zahájeny pozemkové úpravy, a to ve výměře podle schváleného plánu společných zařízení ve smyslu zákona o pozemkových úřadech10), e) zemědělské pozemky, o jejichž převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zvláštního předpisu13), f) lesní pozemky v lesích ochranných a lesích zvláštního určení14) s výjimkou spoluvlastnických podílů státu, g) lesní pozemky v lesích hospodářských15) o souvislé výměře větší než 10 ha, h zemědělské a lesní pozemky ve vojenských újezdech1016), i) zemědělské a lesní pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. K § 2 odst. 1 písm. d): Podle stávajícího ustanovení není zabezpečena potřebná ochrana státní půdy, která by se měla využít pro realizaci společných zařízení v rámci pozemkových úprav. Ochrana státní půdy je zde až v samém závěru řízení o pozemkových úpravách, takže se privatizuje i ta půda, se kterou se uvažuje na již navržená a schválená technická opatření. Proto je nutné, aby pozemkový úřad tyto pozemky přímo určil v těch katastrálních územích, kde jsou zahájeny pozemkové úpravy a to ve výměře podle schváleného plánu společných zařízení podle zákona o pozemkových úřadech. 6) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 9) Např. § 29 zákona č. 229/1991 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 8 odst. 15 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů. 13) Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 7 a 8 zákona č. 289/1995 Sb. 15) § 9 zákona č. 289/1995 Sb. 16) 10 Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.


Půda a pozemkové úpravy §5 Převod na obce, vlastníky staveb a uživatele pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách (1) Nebrání-li převodu práva třetích osob, převede Pozemkový fond na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělské pozemky v jejím katastrálním území a) zastavěném území6), b) zastavitelné ploše6), c) čené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, d) astavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi, ve vlastnictví obce, e) rčené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně, s v ý j i m k o u pozemků v nezastavěném území6). Pozemky podle písmen a), b) a c) určené k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení a pozemky podle písmen d) a e) převede Pozemkový fond do vlastnictví obce bezúplatně. (2) V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět na Pozemkový fond za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět na Pozemkový fond, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Pozemkovému fondu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu1126) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden. Totéž platí v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle odstavce 1 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci zeleně využit. (2) V případě změny územně plánovací dokumentace či změny nebo pozbytí platnosti rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět na Pozemkový fond za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o změně územního plánu nebo regulačního plánu nebo od nabytí právní moci změny rozhodnutí o umístění stavby nebo od pozbytí platnosti rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět na Pozemkový fond, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Pozemkovému fondu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu1220) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden. Totéž platí 26) 11 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon oceňování majetku). 20) 12 Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle odstavce 1 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci zeleně využit. K § 5 odst. 2: Ke stávajícímu znění, jehož hlavním účelem bylo zpětné převedení pozemku na Pozemkový fond České republiky v případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, se doplňuje i pozbytí platnosti rozhodnutí, při kterém též je nutné převést pozemek zpět na Pozemkový fond České republiky, popřípadě poskytnout finanční náhradu za tento pozemek ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden. Totéž platí v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle odstavce 1 písm. e) a pozemek nebyl k realizaci zeleně využit.

§7 Převody na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky zemědělské půdy, společníky obchodních společností, členy družstev a oprávněné osoby Převody na oprávněné osoby, zemědělské podnikatele, společníky obchodních společností a členy družstev

(1) Pozemkový fond může prodat zemědělské pozemky a) oprávněným osobám, kteří b) samostatně hospodařícím rolníkům1322) prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji, b) fyzickým osobám, které jsou nejméně po dobu 36 měsíců ke dni vyhlášení nabídky z a p s á n y v evidenci zemědělského podnikatele1422) a po tuto dobu prokazatelně provozují zemědělskou výrobu na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji, c) společníkům obchodních společností nebo členům družstev, které ke dni vyhlášení nabídky provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji. d) osobám podle § 4 odst. 1 písm. a), které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí pozemky určené k prodeji. (2) Pozemkový fond předá obci, v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek nachází, k vyvěšení na úřední desce obecního úřadu19) oznámení o zahájení prodeje podle odstavce 1 s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí1523). První den vyvěšení je dnem vyhlášení prodeje. Informaci o vyhlášení prodeje zveřejní Pozemkový fond s 22) 13 § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů. 22) 14 Zákon č. 252/1997Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 23) 15 § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

Půda

Půda a pozemkové úpravy minimálně týdenním předstihem v denním tisku s celostátní působností. Oznámení o stažení pozemků z prodeje se zveřejňuje rovněž na úřední desce obecního úřadu. (3) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou o koupi zemědělského pozemku požádat písemně Pozemkový fond do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje. (3) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou o koupi zemědělského pozemku požádat písemně Pozemkový fond do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje. Žádost musí obsahovat název katastrálního území a parcelní číslo jednotlivých pozemků, uvedených v nabídce a dále nezaměnitelné údaje o uplatňovaném nároku podle zákona o půdě. (4) Požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření kupní smlouvy osoby na dalších místech v pořadí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3.

(4) Požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu a složily kauci ve výši 10 % z minimální ceny zemědělských pozemků, která byla oznámena při vyhlášení prodeje zemědělského pozemku, nejméně však 5 000 Kč. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba

neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí. V případě, že nejvyšší nabízená kupní cena bude shodná, platí obdobně § 6 odst. 3. Osobě, která má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte složená kauce na úhradu kupní ceny. Pokud bude pozemek prodán za cenu nižší než je složená kauce, vrátí Pozemkový fond rozdíl nabyvateli bez zbytečného odkladu. Tomu, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy a toto právo nevyužil ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 3, složená kauce propadá. Tato kauce je příjmem Pozemkového fondu. Ostatním osobám, které se zúčastnily prodeje, je Pozemkový fond povinen vrátit složenou kauci bez zbytečného odkladu. (5) Výzvu podle odstavce 4 Pozemkový fond neučiní, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku, je oprávněná osoba, jejíž nárok uplatněný na převod vznikl nevydáním pozemků nebo jejich částí nacházejících se v katastrálním území obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náleží pozemek určený k prodeji a finanční hodnota nároku představuje nejméně 70 % z minimální ceny pozemku určeného k prodeji, nebo osoba, která má tento pozemek pronajatý od Pozemkového fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nájemcem nebo podnájemcem tohoto pozemku. Do požadované doby 36 měsíců se započítává i doba, po kterou byl nájemce nebo podnájemce pozemku právním předchůdcem současného nájemce. Tyto osoby mají před ostatními osobami uvedenými v odstavci 1 přednostní právo na prodej, a to tak, že na prvním místě v pořadí bude oprávněná osoba s prvním pořadím, na druhém místě bude místě bude nájemce, pokud toto právo uplatní v žádosti podle odstavce 3. (5) Výzvu podle odstavce 4 Pozemkový fond neučiní, pokud mezi osobami, které požádaly o koupi zemědělského pozemku, je oprávněná osoba, jejíž nárok uplatněný na převod vznikl nevydáním Senoseč, foto Gabriel Kužel pozemků nebo jejich částí nacházejících se v katastrálním území obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náleží pozemek určený k prodeji, a finanční hodnota nároku představuje nejméně 70 % z minimální ceny pozemku určeného k prodeji (dále jen „oprávněná osoba s prvním pořadím“), nebo oprávněná osoba, jejíž nárok vyjádřený v korunách činí nejméně 50 % z minimální ceny


Půda a pozemkové úpravy pozemku určeného k prodeji (dále jen „oprávněná osoba s druhým pořadím“), nebo osoba, která má tento pozemek smluvně pronajatý od Pozemkového fondu ke dni vyhlášení prodeje a po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byla nepřetržitě nájemcem nebo podnájemcem tohoto pozemku. Do požadované doby 36 měsíců se započítává i doba, po kterou byl nájemce nebo podnájemce pozemku právním předchůdcem současného nájemce nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele22), která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Tyto osoby mají před ostatními osobami uvedenými v odstavci 1 přednostní právo na prodej, a to tak, že na prvním místě v pořadí bude oprávněná osoba s prvním pořadím, na druhém místě bude oprávněná osoba s druhým pořadím a na třetím místě bude nájemce, pokud toto právo uplatní v žádosti podle odstavce 3. (6) Podmínka nájmu nebo podnájmu bude považována za splněnou i v případě, že osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu měla po stanovenou dobu v nájmu nebo podnájmu zemědělský pozemek v majetku státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží pozemek (pozemky) určený k prodeji dotčený pozemkovou úpravou, který vznikl na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv. (7) Osoba, která bude uplatňovat přednostní právo na převod z titulu nájmu, může tímto způsobem nabýt pozemek (pozemky) maximálně do výše 70 % výměry pozemků nabídnutých k prodeji, u kterých ke dni vyhlášení prodeje splňuje podmínky pro vznik přednostního práva. Jestliže osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu splňuje podmínky pro vznik přednostního práva pouze k jednomu pozemku, omezení uvedené v první větě se neuplatní. Celková výměra pozemků nabytých s využitím přednostního práva z titulu nájmu je omezena na nejvýše 500 ha. Pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) je tato výše společná pro společníky jedné obchodní společnosti nebo členy jednoho družstva. (7) Osoba, která bude uplatňovat přednostní právo na převod z titulu nájmu, může tímto způsobem nabýt pozemek (pozemky) maximálně do výše 70 % výměry pozemků smluvně pronajatých od Pozemkového fondu nepřetržitě po dobu nejméně 36 měsíců ke dni vyhlášení prodeje. Jestliže osoba uplatňující přednostní právo z titulu nájmu splňuje podmínky pro vznik přednostního práva pouze k jednomu pozemku, omezení uvedené v první větě se neuplatní. Celková výměra pozemků nabytých s využitím přednostního práva z titulu nájmu je omezena na nejvýše 500 ha. Pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) je tato výše společná pro společníky jedné obchodní společnosti nebo členy jednoho družstva. (8) U společníků obchodních společností nebo členů družstev podle odstavce 1 písm. c) platí, že podmínky pro vznik přednostního práva uvedené v odstavcích 5 a 6 splňuje obchodní společnost, jejímž je společníkem, nebo družstvo, jehož je členem. Společník obchodní společnosti nebo člen družstva může své přednostní právo podle odstavců 5 a 6

uplatnit pouze s písemným souhlasem obchodní společnosti, jejímž je společníkem, nebo družstva, jehož je členem za podmínky, že obchodní společnost nebo družstvo není v prodlení s plněním svého dluhu vůči Pozemkovému fondu. Tento souhlas týkající se konkrétního pozemku musí být přiložen k žádosti podle odstavce 3. (9) Jestliže podmínky pro vznik přednostního práva splní více oprávněných osob nebo více osob z titulu nájmu a požádají o převod, vyzve Pozemkový fond aby nabídly kupní cenu. oprávněné osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva na převod, nebo v případě, že o převod nepožádaly oprávněné osoby s využitím přednostního práva, osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu, aby nabídly kupní cenu. aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, prodej podle § 7, končí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3. (9) Jestliže podmínky pro vznik přednostního práva splní více oprávněných osob s prvním pořadím, nebo více oprávněných osob s druhým pořadím, nebo více osob z titulu nájmu a požádají o převod, vyzve Pozemkový fond a) oprávněné osoby s prvním pořadím, nebo b) oprávněné osoby s druhým pořadím, pokud o převod nepožádaly oprávněné osoby s prvním pořadím, nebo c) osoby splňující podmínky pro vznik přednostního práva z titulu nájmu, pokud o převod nepožádaly oprávněné osoby podle písmene a) a b), aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§ 11 odst. 3) smlouvu, prodej podle tohoto ustanovení končí. V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně § 6 odst. 3.“.

(10) Pokud do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje požádají o převod osoby podle § 5 a 6 splňující ve vztahu k převáděnému pozemku podmínky stanovené v § 5 nebo § 6, mají přednost před zájemci podle § 7, a to v pořadí a) uživatel (uživatelé) pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách, b) vlastník stavby c) obec, d) vlastník sousedícího zemědělského pozemku s tím, že se převod provede podle podmínek uvedených v § 5 nebo § 6. Jestliže osoby uvedené v § 5 nebo § 6 do 1 měsíce ode dne vyhlášení prodeje nepožádají o převod podle § 5 a 6, právo na převod zemědělského pozemku tímto způsobem jim zanikne.

Půda

Půda a pozemkové úpravy (11) Osoby, které se účastní prodeje zemědělských pozemků podle odstavce 1, jsou povinny složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení prodeje zemědělských pozemků. Výše kauce činí 5 % z minimální ceny zemědělských pozemků, která se oznamuje při vyhlášení prodeje zemědělského pozemku, nejméně však 5 000 Kč. (12) Osobě, která má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte složená kauce na úhradu kupní ceny. Tomu, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy a toto právo nevyužil ve lhůtě stanovené v § 11 odst. 3, složená kauce propadá. Tato kauce je příjmem Pozemkového fondu. V případě uzavření kupní smlouvy je Pozemkový fond ostatním osobám, které se zúčastnily prodeje, povinen vrátit složenou kauci nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy. K § 7 odst. 1 písm. b): Pro všechny nabyvatele uvedené dosud v písm. b), c) a d), tedy s výjimkou oprávněných osob podle písm. a), byly sjednoceny podmínky účasti na prodeji (tj. podmínka provozování zemědělské výroby nejméně po dobu 36 měsíců na nejméně 10 ha zemědělské půdy, bez ohledu na to, jestli ji vlastní či nikoli). Nově je upraven i odkaz týkající se podnikatelů v zemědělství, namísto samostatně hospodařících rolníků. K § 7 odst. 3: Navrhovaná úprava umožňuje, aby osoby, které o koupi zemědělského pozemku požádají, nebyly vystaveny zbytečné byrokracii tím, že musí podat žádost za každý pozemek zvlášť. Aby nevznikaly pochybnosti o tom, které nároky se vztahují k žádaným pozemkům, musí žádost obsahovat název katastrálního území a parcelní číslo jednotlivých pozemků uvedených v nabídce a dále musí obsahovat nezaměnitelné údaje o uplatňovaném nároku podle zákona o půdě. K § 7 odst. 4: Z důvodu návaznosti na ostatní text se navrhuje převzít úpravu kaucí z odst. 11 a 12 do tohoto odstavce a omezit kauce jen na případy, kdy o pozemek požádá více osob, a ke složení kauce i podání nabídky kupní ceny je vyzvat současně. Kauci by Pozemkový fond ČR vracel žadatelům o pozemky bez zbytečného odkladu, a to i v případech, kdy k uzavření kupní smlouvy nedojde. Tím se zkrátí lhůta pro vrácení kauce až o dva měsíce. K § 7 odst. 5: Navrhovaná právní úprava upřednostňuje držitele restitučních nároků za nevydané pozemky, bez ohledu na místní původ nároků, před nájemci pozemků. Oproti stávajícímu znění mají vložená slova „smluvně“ a „nepřetržitě“ upřesnit podmínky žadatele o koupi zemědělského pozemku pokud se jedná o přednostní právo na jeho koupi. K § 7 odst. 7: Navrhovaná úprava odstraňuje možnost různého výkladu pro uplatnění přednostního práva při nabývání pozemků. Kriterium 70% výměry pozemků nabídnutých k prodeji je problematické v případech, kdy musí dojít ke stažení pozemků z již vyhlášené nabídky, proto je navrženo počítat toto procento z celkové výměry pozemků pronajatých žadateli smluvně a nepřetržitě po stanovenou dobu. K § 7 odst. 8: Podmínka bezdlužnosti pro prodej pozemků je navrhována proto, aby společníci obchodních společností a členové družstev, jež neplní svoje dluhy vůči Pozemkovému fondu ČR, nenabývali zemědělskou půdu. K § 7 odst. 9: Navrhovaná úprava stanovuje pořadí osob při prodeji zemědělského pozemku s tím, že Pozemkový fond prodá zemědělský pozemek té osobě, která se v příslušné skupině umístila s nejvyšší nabídkou na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě kupní smlouvu, prodej končí a pozemek je zařazen do nabídky podle zákona o půdě, určené již pouze oprávněným osobám s nároky za nevydané pozemky. Tímto postupem má být znemožněna manipulace s výsledky soutěže o výši kupní ceny a vyřazování fyzických osob provozujících zemědělskou výrobu z možnosti koupě zemědělské půdy. Současně by byl prodej významně urychlen a bylo by možno docílit i poněkud větších výnosů z prodeje půdy. V § 7 se odstavce 11 a 12 zrušují z důvodu promítnutí jejich obsahu do odstavce 4.

10

§9 Kupní cena a její úhrada (3) Při prodeji podle § 7 je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, buď základní cena pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek snížená o srážky26a) nebo nejsou-li pozemky bonitovány, průměrná cena pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu26b) snížená o srážky26a). Jestliže se prodává pozemek včetně jeho součástí a příslušenství, pak cena těchto součástí a příslušenství se připočte k ceně minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje. V případě pozemků, které splňují podmínky pro převod uvedené v § 5 odst. 1, 5 a 6, je cenou minimální, která se oznamuje při vyhlášení prodeje, cena podle zvláštního právního předpisu20). Pozemky převáděné podle § 5 odst. 6 se oceňují jako stavební. Při stanovení ceny se ve všech případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje. (6) Nabyvatelé podle § 6 až 8 mohou zaplatit minimální kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to bezúročně. Výhoda splátkového režimu se nevztahuje na nabyvatele, kteří získali pozemek ve druhém nebo třetím kole obchodní veřejné soutěže podle § 8. Poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud nabyvatel před zaplacením celé kupní ceny smluvně převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu nebo zpět na Pozemkový fond v rámci realizace předkupního práva podle § 10 odst. 2. V těchto případech je nabyvatel povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Pozemkovému fondu do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku. 6) Nabyvatelé podle § 6 až 8 mohou zaplatit minimální kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to bezúročně. Výhoda splátkového režimu se nevztahuje na nabyvatele, kteří získali pozemek ve druhém nebo třetím kole obchodní veřejné soutěže podle § 8. Poskytnutá výhoda splátek zaniká, pokud nabyvatel před zaplacením celé kupní ceny smluvně převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu. V tomto případě je nabyvatel povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Pozemkovému fondu do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku. Výhoda splátek nezaniká, převede-li zemědělský podnikatel pozemek spolu se svým podnikem příbuznému v řadě přímé1626c) , sourozencům a nebo manželovi. (7) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit prodávajícímu na úhradu kupní ceny zálohu ve výši a) 10 % z kupní ceny při prodeji podle § 5, b) průměrné roční splátky, nejvýše však ve výši 10 % z minimální kupní ceny včetně částky nabídnuté nad minimální cenu při prodeji podle § 6 a 7, c) průměrné roční splátky, nejvýše však ve výši 10 % z minimální ceny vyhlašované pro dané kolo obchodní veřejné soutěže včetně částky nabídnuté nad minimální cenu při prodeji podle § 8.

(8) Jestliže je nabyvatelem oprávněná osoba, musí být

26c) 16 § 116 a násl. Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.


Půda a pozemkové úpravy na úhradu kupní ceny započteny minimálně její nároky podle zákona o půdě, které uplatnila v žádosti o převod. Ostatním nabyvatelům může Pozemkový fond započítat na úhradu kupní ceny pohledávky vůči Pozemkovému fondu a nároky podle zákona o půdě za nevydané pozemky. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Pozemkový fond za prokázanou. (8) Na kupní cenu započte Pozemkový fond všechny nesporné nároky, které kupující vůči němu má podle zákona o půdě. K § 9 odst. 3: Stanoví se oceňování pozemků funkčně souvisejících se stavbou, které se převádějí mimo veřejnou nabídku, tedy bez soutěže o nabídnutou kupní cenu. Nabyvatel má oproti ostatním kupujícím značnou výhodu, která je kompenzována způsobem ocenění pozemku. Obdobné řešení je již použito při oceňování pozemků převáděných mimo veřejnou nabídku podle § 11 odst. 13 zákona o půdě K § 9 odst. 6: navrhuje se umožnit ponechání výhody splátek v případě, kdy zemědělský podnikatel převede podnik s pozemky koupenými od Pozemkového fondu České republiky na příbuzné v řadě přímé, sourozence, nebo manžela, kteří budou v podnikání pokračovat. K § 9 odst. 8: Současná právní úprava se neosvědčila, protože některé osoby si mohou ponechat část nároků pro případný další nákup půdy (bez zástavního a předkupního práva, za poměrně výhodné ceny splácené až 30 let), případně přikupovat další nároky, aby získaly potřebná procenta pro vstup do prodeje podle § 7. Jiní váhají s přijetím peněžité náhrady, i když pozemky s cenou přiměřenou jejich drobným zbytkovým nárokům nemá Pozemkový fond České republiky k dispozici. To neumožňuje ukončit proces restitučních náhrad. Proto se navrhuje, aby Pozemkový fond započítal na kupní cenu prodávaných pozemků všechny nesporné restituční nároky.

§ 10 Zástavní a předkupní právo (1) K zajištění dosud nezaplacené kupní ceny zemědělského pozemku anebo její části vzniká státu převodem pozemku zástavní právo.

(2) K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné1727); to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5 odst. 1 a 6 a u převodu na oprávněné osoby podle § 6, 7 a 8. (2) K pozemku převáděnému podle tohoto zákona má stát předkupní právo jako právo věcné1827); to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel či každý další vlastník povinen Pozemkovému fondu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou byl podle tohoto zákona prodán Pozemkovým fondem nabyvateli. Pozemkový fond může přijmout nabídku a využít předkupní právo do tří měsíců. V téže lhůtě musí zaplatit nabyvateli jím zaplacenou kupní cenu nebo jím zaplacenou část kupní ceny. Pokud nabídku učinil další vlastník pozemku, musí mu Pozemkový fond zaplatit v téže lhůtě kupní cenu, za kterou převedl pozemek nabyvateli. Předkupní právo státu nevzniká u převodu 27) 17 § 603 odst. 2. zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 27) 18 § 603 odst. 2. zák. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

zemědělských pozemků podle § 5 odst. 1 a 6 ani u převodu na oprávněné osoby podle § 6, 7 a 8. (3) Pozemek, na nějž je státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo podle odstavců 1 a 2, nesmí nabyvatel učinit předmětem dalšího zástavního práva. (3) Pozemek, na nějž je státem uplatněno předkupní nebo zástavní právo podle odstavců 1 a 2, nesmí nabyvatel ani další vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva. (4) Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik předkupního práva jako práva věcného příslušnému katastrálnímu úřadu. (4) Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního práva a vznik, popřípadě při využití nabídky též zánik, věcného předkupního práva příslušnému katastrálnímu úřadu. (5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona vznikne na pozemku zahrnutém později do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele (§ 4). (6) Nároky státu vyplývající ze zástavního práva a z předkupního práva uplatňuje Pozemkový fond. K § 10 odst. 2: Speciální úprava délky lhůty pro využití předkupního práva je nezbytná, neboť obecná dvouměsíční lhůta k realizaci předkupního práva na základě nabídek doručovaných různým organizačním útvarům Pozemkového fondu ČR na celém území České republiky nestačí. K ještě výraznějšímu prolomení obecné dvouměsíční lhůty došlo např. i ve prospěch obcí při realizaci jejich předkupního práva podle nového stavebního zákona. Navrhuje se rovněž, aby – s ohledem na dlouhodobý splátkový režim při prodeji půdy – vyplácel Pozemkový fond ČR pozemek v případě přijetí nabídky pouze ve výši částky, kterou již nabyvatel na kupní cenu skutečně zaplatil. K § 10 odst. 3 a 4: Stanoví, že pozemek, na kterém je státem uplatněno předkupní právo nebo zástavní právo, nesmí být předmětem dalšího zástavního práva ze strany nabyvatele ani dalšího vlastníka. Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního práva nebo předkupního práva při převodu pozemku zpět na Pozemkový fond v případě využití předkupního práva jako práva věcného příslušnému katastrálnímu úřadu.

§ 11 (1) Kupní smlouvu nebo smlouvu o převodu zemědělských pozemků uzavře Pozemkový fond pouze s osobou, která a) není v prodlení s plněním svého dluhu vůči Pozemkovému fondu, b) prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči České republice za privatizovaný majetek, který byl na ni převeden na základě rozhodnutí o privatizaci, c) prokáže potvrzením1928) ne starším 3 měsíce, že nemá daňový nedoplatek u správce daně příslušného pro správu její daně z příjmu; za daňový nedoplatek pro účely tohoto zákona se nepovažuje částka daňového nedoplatku, který byl rozhodnutím správce daně posečkán n e b o byla povolena jeho úhrada ve splátkách, 28) 19 § 23 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

11

Půda

Půda a pozemkové úpravy d) prokáže potvrzením ne starším 3 měsíce, že nedluží pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti2029). Příslušná správa sociálního zabezpečení2130) je povinna toto potvrzení na žádost vydat. (2) Podmínky uvedené v odstavci 1 neplatí pro oprávněné osoby a pro nabyvatele podle § 5 odst. 5. (3) Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 45 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán. Pro účely tohoto zákona se použijí ustanovení zvláštního předpisu31) o doručování do vlastních rukou přiměřeně. (3) Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 30 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán. Pro účely tohoto zákona se použijí ustanovení občanského soudního řádu2231) o doručování do vlastních rukou. V § 11 odst. 3 je stanovena zkrácená lhůta pro uzavření smlouvy o převodu od jejího převzetí nebo doručení do vlastních rukou, ze stávajících 45 dnů na 30 dnů, která by měla vést k urychlení převodu pozemků.

§ 20 (1) Náklady na ocenění pozemku, na vyhotovení podkladů pro realizaci prodeje (včetně smluv) a náklady na potřebné zeměměřické činnosti hradí stát. Způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podáli návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí Pozemkový fond, je nabyvatel povinen Pozemkovému fondu uhradit jím zaplacenou částku odpovídající správnímu poplatku za podání návrhu. Podá-li návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí Pozemkový fond, je nabyvatel povinen Pozemkovému fondu uhradit jím zaplacenou částku odpovídající správnímu poplatku za podání návrhu. (2) Pokud byla převodci doručena písemná sdělení orgánů státní správy podle § 2 odst. 1, že převáděný pozemek není z převodu vyloučen, eventuálně se ve stanovené lhůtě orgán státní správy nevyjádřil, opatří převodce smlouvu o převodu pozemku doložkou, v níž bude tato skutečnost potvrzena. Písemná sdělení orgánů státní správy katastrálnímu úřadu k řízení o povolení vkladu práva převodce nezasílá. V § 20 odst. 1 se stanoví refundace správního poplatku z návrhu na vklad 20

29) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 30) 21 Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

22 řád.

12

31)

§ 47 odst. 2 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní

vlastnického práva Pozemkovému fondu nabyvatelem pozemku.

ČÁST DRUHÁ § 21 Změna zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb. a zákona č. 269/1998 Sb., se mění takto: 1. V § 2 se vypouští odstavec 3. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 2. § 2 se doplňuje odstavci 4, 5 a 6, které včetně poznámek č. 1a) a 1b) znějí: „(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle zvláštního předpisu1a). (5) Pozemkový fond může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu1), bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního předpisu1b). Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů. (6) Správa nemovitostí Pozemkovým fondem podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se zapisuje v katastru nemovitostí způsobem obdobným záznamu na základě ohlášení Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle katastru nemovitostí. Toto ohlášení osvědčuje přechod správy na Pozemkový fond.

—————— 1)

1a)

1b)

§ 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Např. vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů, § 761 odst. 1 obchodního zákoníku.“

ČÁST TŘETÍ § 22 Změna zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb. a zákona č. 169/1998 Sb., se mění takto: V § 20 odst. 6 písm. a) se za slovo „privatizaci9)“ připojují slova „a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu9a) „.



Poznámka č. 9a) zní:

—————— 9a)

Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST ČTVRTÁ § 23 Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Vybraná ustanovení novel Čl. II zákona č. 253/2001 Sb.

Pro převody pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, se závazná část schváleného územního plánu obce považuje za vydaný územní plán a závazná část schváleného regulačního plánu za vydaný regulační plán. Přechodné ustanovení k navrhované novele zákona č. 95/1999 Sb. Případy, kdy byla podána žádost podle § 5 nebo 6 nebo došlo k vyhlášení prodeje podle § 7 nebo 8 před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Přechodné ustanovení Rozpracované případy se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Za rozpracovaný případ bude považován převod podle § 5 a 6 v případě, že osoba v těchto ustanoveních uvedená požádala Pozemkový fond České republiky o převod a nejpozději ke dni účinnosti tohoto zákona splňovala zákonem stanovené podmínky pro uplatnění nároku na převod. V případě převodu podle § 7 a 8 půjde o rozpracované případy, pokud k vyhlášení prodeje došlo před účinností tohoto zákona. Čl. II zákona č. 253/2003 Sb. Přechodné ustanovení Rozpracované případy se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Za rozpracovaný případ bude považován převod podle § 5 a 6 v případě, že osoba v těchto ustanoveních uvedená požádala Pozemkový fond České republiky o převod a nejpozději ke dni účinnosti tohoto zákona splňovala zákonem stanovené podmínky pro uplatnění nároku na převod. V případě převodu podle § 7 a 8 půjde o rozpracované případy, pokud k vyhlášení prodeje došlo před účinností tohoto zákona. Čl.XLV zákona č. 186/2006 Sb. Přechodné ustanovení

13

Půda

Půda a pozemkové úpravy P L A T N É Z N Ě N Í části zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů s vyznačením navrhovaných změn

nemovitost do vlastnictví přídělem od státu po 23.6.1945, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny; pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny, poskytne se náhrada ve výši 1,5 % z ceny nemovitosti stanovené podle § 28a.

ZÁKON ze dne 21. května 1991 o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ČÁST DRUHÁ §4 Oprávněné osoby (5) Orgány veřejné správy jsou na žádost Pozemkového fondu povinny poskytnout údaje z informačního systému veřejné správy o osobách, uplatňujících nároky podle tohoto zákona vůči Pozemkovému fondu.

K § 14 odst. 9: Cílem navrženého řešení je zcela jednoznačně vyložit právní důsledky volby peněžité náhrady místo náhrady v pozemcích, pokud oprávněná osoba získala nemovitost přídělem od státu po 23.6.1945 a zabránit tak zbytečným průtahům při plnění restitučních závazků státu. Pokud nelze zjistit výši uhrazené přídělové ceny za nemovitost, poskytne se náhrada za nemovitosti ve výši 1,5 % z ceny stanovené podle § 28a. Jednoznačný postup pro stanovení výše náhrad je nutný, protože zákonná lhůta od prvních výzev k poskytnutí peněžitých náhrad uplyne již v květnu 2009, Pozemkový fond by musel v řadě případů plnění odmítat a byl by vystaven zbytečným soudním sporům.

K § 4 odst. 5: Doplňuje se povinnost pro orgány veřejné správy poskytovat údaje z informačního systému veřejné správy. Tím se urychlí proces vyřizování náhrad oprávněným osobám. Bez požadované součinnosti orgánů veřejné správy nemůže pozemkový fond v mnohých případech kontaktovat oprávněné osoby a např. se nedozví o tom že původní oprávněná osoba již nežije.

§ 11a Postup při převodu jiného zemědělského pozemku

(7) Žádost o nabídnutý pozemek musí obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo zčásti uspokojen, musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemky, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než součet cen žádaných pozemků. (7) Žádost musí obsahovat název katastrálního území a parcelní číslo jednotlivých pozemků uvedených v nabídce a dále nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela nebo z části uspokojen. Žádost musí být doručena na určenou adresu včas a musí mít písemnou formu. Jinak je neplatná. Neplatná je i žádost o pozemek, jestliže celkový nárok v ní uplatněný je nižší než cena žádaného pozemku. K § 11a odst. 7: Aby nevznikaly pochybnosti o tom, které nároky se vztahují k žádaným pozemkům, musí žádost obsahovat název katastrálního území a parcelní čísla jednotlivých pozemků uvedených v nabídce. Tím, že žádost o nabídnutý pozemek musí dále obsahovat nezaměnitelné údaje o nároku, který má být převodem označeného pozemku zcela, nebo z části uspokojen, a musí být doručena včas, umožní zjistit případné zůstatky restitučních nároků a to i postoupených, od různých osob v České republice.

Náhrady § 14 (9) V případě, že oprávněná osoba získala nemovitost do vlastnictví přídělem od státu, poskytne se náhrada za nemovitosti uvedené v odstavci 1 jen do výše uhrazené přídělové ceny. (9) V případě, že oprávněná osoba získala

14

§ 16 (1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový fond do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona nebo lhůta podle čl. VI zákona č. 253/2003 Sb.; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému fondu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne. (1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 9). Náhradu poskytne pozemkový fond do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona nebo lhůta podle čl. VI zákona č. 253/2003.; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému fondu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne. Výzva k poskytnutí peněžité náhrady musí obsahovat nezaměnitelné určení nároku, který má být vypořádán peněžitou náhradou. K § 16 odst. l: Navrhuje se doplnit ustanovení o povinnosti přesně určit nárok, který má být peněžitou náhradou vypořádán.

Přechodná ustanovení k navrhované novele zákona č.229/1991 Sb. 1. Žádosti o převod pozemku doručené Pozemkovému fondu před účinností tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů. 2. Jestliže Pozemkový fond nabídl peněžitou náhradu osobě uvedené v § 16 odst. 1 před účinností tohoto zákona, může ji tato osoba přijmout nejpozději do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, jinak právo na ni zaniká.



Prodej půdy nesmí zvýšit prostor k vydírání Petr Havel

5. 8. 2008

Že je novela zákona o prodeji státní půdy potřebná, na tom se zřejmě shodnou všichni podnikatelé působící v oblasti zemědělství. O tom, jak by měly příslušné změny vypadat, se ale již představy rozchází. Některé z nich jsou přitom pro zemědělce hospodařící na pronajaté půdě vysloveně nebezpečné. Aperitiv problémů v malé novele Podceňovat zcela iracionální argumenty nebo mediálně-politické zadání možných změn by se nemuselo

novely rozeslané do meziresortního připomínkového řízení. Toto znění totiž předpokládalo, že restituční nároky nebude možné přednostně uplatnit jen

pronajaté půdy a stále platí omezení 70 procenty. Právě toto omezení by přitom bylo v kombinaci s možností uplatnit restituční nárok po celé ČR

Stále nedořešené restituční nároky se někde uplatnit musí, neboť jde o legitimní nároky na majetek, které je nutné uspokojit. vyplatit. Důkazem budiž již přijatá „malá novela“ zákona o prodeji státní půdy, která pod pláštíkem boje proti spekulantům fakticky zhoršila podmínky prodeje půdy zejména zemědělcům v podhorských oblastech a ve svých důsledcích právě spekulantům přihrála lepší podmínky. Skládání kaucí a odplývání obhospodařované zemědělské půdy v případě neuskutečnění prodeje k nezemědělských účelům lidi v zemědělství opravdu nezvýhodnilo. Zvýhodnilo ale držitele restitučních podílů. To by bylo ještě možné pochopit, protože nějakým způsobem je třeba zatím virtuální vlastníky konečně uspokojit. V praxi ovšem poskytla malá novela ve spojení s platnými podmínkami prodeje půdy větší prostor k vydírání zemědělců a možnost pro držitele restitučních podílů, jak si snadno a bez rizika vydělat. Je s podivem, že vedení všech nevládních zemědělských organizací bez rozdílu se nikdy veřejně nezmínilo a nezmiňuje, že je celá řada nájemců půdy nedobrovolnými plátci klasického výpalného. V praxi jde, jak zemědělci vědí a zejména někteří ministerští úředníci patrně netuší, o stažení restitučního nároku na pronajaté pozemky za úplatu. Návrh do meziresortního řízení Výpalné, jehož celkovou výši díky spikleneckému mlčení nedokáže nikdo odhadnout, ale které jistě činí nejméně mnoho milionů korun ročně, by ovšem bylo jenom kapkou v moři, pokud by platilo navrhované znění velké

v místě původního nároku, ale plošně po celé ČR. V pořadí předností při prodeji státní půdy by tak byl zemědělec hospodařící na této půdě více než 36 měsíců až třetí. To by v praxi umožnilo „cestování“ restitučních nároků z místa na místo a defakto nekonečný počet možností výběru výpalného z jakéhokoli pronajatého pozemku, o který by bylo možno v restituci žádat nebo který bude nabídnout k prodeji. Taková situace by logicky vedla ke zvýšení cen restitučních nároků, neboť by měly vyšší cenu než „jen“ dlouhodobé zemědělské hospodaření. Zároveň by to pro zemědělce v praxi znamenalo nutnost potřebné restituční nároky pokud možno skoupit, aby si mohli zajistit přístup na obhospodařované pozemky či k budovám na nich stojící. To by samozřejmě zásadně ohrozilo stabilitu zemědělského podnikání na státní pronajaté půdě a ve své podstatě by to mohlo znamenat pro hospodařící zemědělce vyšší náklady než například náklady na majetkové vyrovnání prostřednictvím některé z diskutovaných úprav stávající transformačního zákona. Nebezpečí zažehnáno? Podle posledních informací se snad ale nakonec celorepubliková přednost držitelů restitučních podílů před hospodařícími zemědělci neprosadí. Zásluhu na tom má mimo jiné Asociace soukromého zemědělství ČR, které s návrhem cestujících restitučních pohledávek vyslovila zásadní nesouhlas na jednání ministerské komise „Půda“. ASZ také nesouhlasila s tím, že není možné koupit 100 procent

doslova smrtelné. Na druhou stranu je pochopitelné, že stále nedořešené restituční nároky se někde uplatnit musí, neboť jde o legitimní nároky na majetek, které je nutné uspokojit. Základní otázkou ale je, zdali uvedené uspokojení musí být vždy sanováno z pronajatých a zemědělci obhospodařovaných pozemků, tedy půdou. Tyto nároky by zcela jistě bylo možné vyplácet v penězích, avšak legitimně, ne prostřednictvím výpalného. Kromě toho by bylo například možné použít takové nároky jako kapitálový vstup do zemědělského podniku nebo jako investice do nějaké aktivity, z níž může mít příslušný držitel restitučních nároků v budoucnosti nějaký profit. Tak či tak není současná situace ani pro jednu stranu (zemědělci a restituenti) vyhovující. Hlavně by se ale neměla v budoucnosti pro některou ze stran díky nedohlédnutí důsledků navrhované novely ještě zhoršit.

15


Půda

Obchod s půdou deformují úřední ceny Petr Havel

21. 7. 2008

Téměř 20 let po transformaci tuzemské ekonomiky v naší zemi prakticky nefunguje trh s půdou, zejména pak půdou zemědělskou. Brání tomu kdeco: Nedokončené restituce, nevydaný majetek církvím, zákaz nákupu půdy cizinci, to vše orámované nedostatkem politické vůle něco z toho změnit. Brzda pro všechny Opticky na tomto stavu vydělávají především zemědělci, a z nich především ti, co hospodaří na pronajaté půdě. Neexistence tržních cen ústí do neexistence tržních pronájmů a ve svém důsledku představuje v současné době největší skutečnou komparativní výhodu tuzemského zemědělství co do nákladů na zemědělskou produkci. Z dlouhoroho pohledu je to ale past – i ceny zemědělské půdy se totiž už docela brzy dostanou do područí tržních mechanismů, a vzhledem k dosavadní minimální zkušenosti s nimi to může v prvních fázích dopadnou právě pro zemědělce nepříjemně – ceny i nájmy se mohou přehřát (být příliš vysoké), obdobně jako se tomu stalo s cenou nájmů bytů v prostředí dvacetileté polistopadové regulace. Přetrvávající nejistota ohledně výše cen i nájmů půdy spolu s dosud zdaleka neukončenou evidencí vlastnických (i nájemních) vtahů k půdě pak bude zcela evidentně bránit rozvoji aktivit spojených s rozvojem venkova. Zejména při dlouhodobých strategických projektech totiž není díky tomu vůbec jasné, jaká by byla návratnost projektu a zdali je dokonce vůbec realizovatelný. O tom, že na neexistenci tržních cen prodělávají vlastníci, ale svým způsobem i realitní kanceláře, se toho napsalo už dost. Rizika šokového vývoje Již zmiňovaný možný nekontrolovatelný nárůst (může se ale stát i opak, ale to není příliš pravděpodobné) cen i pronájmů půdy může již za pár let výrazně promluvit do ekonomiky zemědělského podnikání. Uvedené riziko je o to větší, že po celé polistopadové období mezi sebou vlastníci a nájemci půdy nejenže nenašli společnou řeč, ale naopak se mezi těmito dvěma skupinami občanů vytvořily velké bariéry až nepřátelské vztahy. To v praxi znamená, že se vlastníci mohou výší pronájmů řadě

16

zemědělců v budoucnosti doslova „pomstít“. Taková situace by přitom nenastala, kdyby se naše země snažila postupně trh s půdou rozvíjet a kdyby se v podmínkách dotací a v rámci legislativy hledaly nástroje, jak zlepšit komunikaci mezi vlastníky, nájemci a například obcemi. Dnes, pravda, již určité nástroje a programy fungují (MAS, LEADER, některé programy v PRV), přesto je z minulosti uvedená komunikace na mnoha lokalitách nenávratně poškozena. Zhoubný vliv úředních cen Za situace, kdy se na trhu s půdou doslova není čeho chytit, vstupují do hry úřední ceny půdy a v rámci ocenění její kvality známé bonitované půdněekologické jednotky (BPEJ). Zejména BPEJ tak hrají zásadní cenotvornou roli, která jim v obchodu s půdou absolutně nepřísluší. BPEJ mají svůj zemědělský význam, jiná věc je, zdali jsou při měnících se půdních a klimatických podmínkách aktuální. Ale budiž, řekněme, že většinou jsou. Úředně stanovené ceny a úředně zkonstruované parametry bonity ale rozhodně není možné používat jako základní stavební kámen při prodeji nebo nákupu půdy. Obchod s půdou prostě není totéž co podnikání v zemědělství, a bylo by velmi vhodné, kdyby si to uvědomili všichni ti, kteří se nacházejí v pasti v zásadě regulovaných cen. Především ale vlastníci. Současné trendy skupování půdy velkými zemědělskými (ale i nezemědělskými) subjekty totiž staví vlastníky před cenové nabídky vycházející fakticky z úředních cen, tedy před zásadně nevýhodné podmínky. Nedostatek právního povědomí a nabízené částky, které nemusí být zas tak malé (ale podstatně menší, než je většinou skutečná tržní hodnota pozemků) ústí do situace, kdy vlastníci na nabízené ceny obvykle kývnou. Je jim totiž vysvětleno, že jim nic jiného nezbývá. K tomu lze říci jen jediné

– samozřejmě že to mohou a měli by odmítnout, především se ale musí řídit principem nabídnout pozemky většímu okruhu zájemců. To by mohl být spontánní impuls vedoucí k postupnému zreálnění cen půdy. Komplikace na katastrech Nadhodnocená role BPEJ znamená v praxi také výrazné komplikace pro katastry nemovitostí. Množství dat spojených s BPEJ zbytečně zahlcují katastrální registry, ačkoli se změnou vlastnictví nemá například taková svažitost vůbec nic společného. Minimálně z pohledu katastru by tedy bylo žádoucí tyto normativy zcela zrušit. Stejně tak by bylo velmi vhodné skončit s BPEJ jako s podkladem pro stanovení ceny půdy v případě, že jde o její nákup nebo prodej. A zejména v případech, kde nejsou takové akty spojené se zemědělskou produkcí. Nicméně i v zemědělství je otázkou, co s BPEJ dál. V EU se v současné době například připravuje přehodnocení parametrů LFA, kromě toho se zdá, že ČR bude muset na nátlak Bruselu modifikovat své představy o tuzemských podmínkách dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC). Hodnocení kvality půdy a její rizikovosti prostě bude nutné z řady důvodů předělat, a to i v zájmu zemědělců, právě například kvůli změnám v LFA. Nad BPEJ se tedy vznáší soumrak – a minimálně z pohledu stanovení ceny půdy zcela oprávněně.



Ministr v terénu za pozemkovými úpravami Václav Perník, místopředseda ASZ ČR, předseda ASZ Český Krumlov

22. 7. 2008

V druhém červencovém týdnu zavítal na pracovní návštěvu Jihočeského kraje ministr zemědělství Petr Gandalovič. Hlavním tématem jeho návštěvy byly komplexní pozemkové úpravy. ASZ Český Krumlov ve spolupráci s Pozemkovým úřadem v Českém Krumlově pomohla připravit program jeho cesty. Ministr si v terénu prohlédnul dokončenou komplexní pozemkovou úpravu včetně nově vybudované cestní sítě v katastru obce Mojné. V rámci své návštěvy v obci ministr také navštívil místního soukromého zemědělce Václava Šítala, člena ASZ Český Krumlov (ASZ ČK). V odpolední části svého programu byl ministr přítomen diskuzi se zemědělci Českokrumlovska na téma komplexních pozemkových úprav. Této diskuse s ministrem se zúčastnili jak zástupci ASZ ČK, taky i zástupci okresní Agrární komory ČK. Myslím, že lze bez nadsázky říci, že ministr prožil zajímavý den. Není to tak dávno, kdy ministr zemědělství představil „Reformu zemědělské politiky“. V této reformě se mimo jiné hovoří o půdě a o narovnání vlastnických vztahů k ní. Asi se všichni shodneme na tom, že bez půdy vlastně zemědělství nelze provozovat. Je vidět, že si to uvědomuje i současné vedení ministerstva zemědělství, kdy půda a problematika s půdou spojená je jedním z hlavních pilířů představené zemědělské reformy. Uvádí se, že v rámci ČR zemědělci hospodaří z 90-ti % na půdě pronajaté a pouze z 10-ti % na půdě vlastní. Jsem toho názoru, že každý zodpovědný zemědělec by se měl snažit o to, aby hospodařil na jasně identifikovatelných a přístupných pozemcích a to za nájemné, které si dohodne s vlastníkem užívaného pozemku. Tato idea je bohužel zatím hodně vzdálená současné realitě. Denně se setkáváme s nepřístupnými pozemky, které leží uprostřed zceleného lánu, kdy cesta k nim vedoucí se v uvozovkách někam vypařila. Pozemky nemají v krajině své historické hranice a je nutné přiznat i to, že i nájemní vztahy zemědělců s vlastníky nejsou vždy rovnoprávné. Já osobně se domnívám, že je nutné, aby uvedené nešvary byly co nejdříve odstraněny. K tomu by nám měly posloužit komplexní pozemkové úpravy jednotlivých katastrálních území. Komplexní pozemková úprava je pro hospodařícího zemědělce, který je většinou současně i vlastníkem

půdy příležitost, aby stabilizoval své v podstatě, jak dokážou pracovat vůbec. hospodaření. Nemusí to být pravda ve Myslím si, že v rámci ČR jsou zde velké všech případech, jsou totiž také zemědělci, rozdíly. kteří ve své době (myslím tím většinou Při své návštěvě v okrese Český Krumlov 90.léta) zneužívali svého postavení při mohl ministr Gandalovič dobře vidět, že uzavírání nájemních smluv s vlastníky když se chce, tak to jde a je jedno jestli a řekněme si to otevřeně – v některých se úprava týká katastru, kde hospodaří případech využívali neznalosti nebo malý nebo velký zemědělec. Myslím, že nepozornosti jednotlivých vlastníků a potěšující zjištění pro ministra bylo také uzavírali s nimi jednostranně výhodné to, že na vlastní uši mohl od zástupců smlouvy. Pak se snadno může stát to, že po okresní AK v Českém Krumlově slyšet ukončení komplexní pozemkové úpravy to, že podporují co nejrychlejší průběh dojde k tomu, že při uzavírání nových komplexních pozemkových úprav, ba nájemních smluv vlastník pozemku svůj dokonce, že by uvítali ještě zvýšení pozemek pronajme někomu jinému. tempa při jejich realizaci! Myslím, že i Je proto smutné, že představitelé AK na právě z toho důvodu se Pozemkovému republikové úrovni problematiku pozemkových úprav vnímají negativně, ba dokonce tvrdí, že KPÚ jsou sofistikovaný útok na velké zemědělce, kteří po jejich ukončení přicházejí o najatou půdu. Všichni víme, že v dnešní době, kdy je o zemědělskou půdu a o hospodaření na ní velký zájem, si většinou vlastník pozemku může vybírat komu svůj pozemek pronajme. Jsem přesvědčen, že je nutný vzájemný respekt a spolupráce mezi pronajímatelem a nájemcem zemědělské půdy a to nejen při průběhu PÚ. Tento Ministr Gandalovič při prohlídce katastru obce Mojné respekt a spolupráce může mnohému napomoci. PÚ je většinou složitá a dlouhotrvající úřadu v Českém Krumlově zatím celkem záležitost, kdy jde o zájmy mnoha daří jednotlivé pozemkové úpravy vlastníků. Proto není jistě jednoduché dokončovat a to v počtech, které jsou najít vhodné řešení pro desítky nebo ba silně nad republikovým. i stovky lidí, kterých se taková úprava Za ASZ ČR chci jako její místopředseda v jednotlivých katastrech týká. Jsou říci, že naše Asociace plně podporuje případy, kdy PÚ trvá opravdu dlouhou reformu zemědělské politiky ministra řadu let a stále není ukončena. Přál bych zemědělství Petra Gandaloviče, zejména si aby se takovýchto případů stávalo pak kvituji to, že problematika půdy co nejméně. Při KPÚ je velice zásadní je jedním z hlavních pilířů této nové pozice jednotlivých pozemkových zemědělské politiky. úřadů. Záleží totiž především na tom, jak dokáží s jednotlivými vlastníky jednat a

17

Majetkové vypořádání

Restituce

Vládní návrh transformačního zákona Vláda ČR schválila na jednání dne 2. července návrh zákona o vypořádání majetkových podílů, na které vznikl oprávněným osobám nárok v souvislosti s transformací zemědělských družstev v devadesátých letech minulého století, a s ním související normy, např. zákon o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev. Aktuální znění vládního návrhu tohoto zákona, které Vám na stránkách Zpravodaje předkládáme, by mělo být na programu jednání sněmovny v září.

Vládní návrh ZÁKON ze dne ………………………. 2008, o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST první Vypořádání majetkových podílů §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví způsob vypořádání majetkových podílů, na něž mají oprávněné osoby právo na základě transformace zemědělských družstev a tyto podíly nebyly do dne nabytí účinnosti tohoto zákona vypořádány, popřípadě se o jejich vypořádání povinná a oprávněná osoba písemně nedohodly nebo o způsobu jejich vypořádání nerozhodl soud. (2) Tento zákon se nevztahuje na majetkové podíly, u nichž bylo právo na jejich vypořádání postoupeno jiné osobě. §2 Majetkový podíl Majetkovým podílem oprávněné osoby je podíl vypočtený podle zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech1), který měl být vypořádán v plné výši po sedmi letech od schválení transformačního projektu zemědělského družstva, pokud se oprávněná osoba nedohodla se zemědělským družstvem nebo jeho právním nástupcem jinak. §3 Oprávněná osoba Oprávněnou osobou je fyzická osoba, která má podle § 13 odst. 3 zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech1) právo na vypořádání

18

1)

Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a

majetkového podílu a tento podíl jí do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vypořádán, popřípadě se o jeho vypořádání povinná a oprávněná osoba písemně nedohodly nebo o způsobu jeho vypořádání nerozhodl soud. §4 Povinná osoba (1) Povinnou osobou je zemědělské družstvo transformované podle zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech1), nebo jiná právnická osoba, která vznikla na základě transformačního projektu zemědělského družstva, pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nevypořádaly majetkové podíly oprávněných osob uvedených v § 3, popřípadě se o jejich vypořádání povinná a oprávněná osoba písemně nedohodly nebo o způsobu jejich vypořádání nerozhodl soud. (2) Povinnou osobou je také osoba, na kterou byl majetek povinné osoby uvedené v odstavci 1 zcela nebo zčásti převeden, nebo právnická osoba, do jejíhož základního kapitálu, popřípadě základního jmění, byl takový majetek vložen, pokud takový právní úkon směřoval k omezení možnosti uspokojení práva oprávněné osoby na vypořádání majetkového podílu nebo směřoval ke zvýhodnění některých věřitelů na úkor oprávněné osoby. Jde-li o osobu, která byla v době právního úkonu vůči povinné osobě uvedené v odstavci 1 osobou, na kterou se podle zákona o daních z příjmů2), ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí jako na osobu spojenou, má se za to, že o takové právní úkony jde, není-li prokázán opak. (3) Povinné osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 odpovídají společně a nerozdílně za vypořádání majetkových podílů oprávněných osob podle tohoto zákona; tím není dotčeno ustanovení § 6 odst. 4. §5 Lhůta k uplatnění práva Oprávněná osoba může do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat povinnou osobu o vypořádání majetkového podílu, jinak právo na vypořádání majetkového vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 261/2007.


Majetkové vypořádání podílu zanikne. §6 Způsob vypořádání majetkových podílů (1) Povinná osoba vypořádá oprávněné osobě její majetkový podíl poskytnutím peněžní náhrady, pokud se s oprávněnou osobou do 60 dnů ode dne doručení žádosti podle § 5 písemně nedohodne jinak. Peněžní náhrada, pokud se povinná a oprávněná osoba písemně nedohodnou jinak, musí být vyplácena v pravidelných měsíčních splátkách, nejdéle však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Oprávněná osoba může požádat o zaplacení celé peněžní náhrady při nesplnění splátky, a to v termínu určeném pro následnou splátku, v případě poslední splátky pak v termínu určeném oprávněnou osobou; povinná osoba je povinna celou peněžní náhradu v určeném termínu zaplatit.

vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákona č. 144/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb. a zákona č. 310/2002 Sb., se odstavec 4 zrušuje. ČÁST třetí Změna zákona o soudních poplatcích §9 V § 11 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 159/2006 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno t), které zní:

(2) Osoby, jež jsou statutárním orgánem povinné osoby nebo jeho členy, odpovídají společně a nerozdílně oprávněným osobám za škodu, která vznikla porušením povinností uvedených v odstavci 1.

„t) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o vypořádání majetkových podílů v souvislosti s transformací zemědělských družstev.“.

(3) Nevyhoví-li povinná osoba žádosti podle § 5, může oprávněná osoba ve lhůtě 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podat návrh soudu, aby o vypořádání majetkového podílu rozhodl.

Účinnost

(4) Povinná osoba uvedená v § 4 odst. 2 vypořádá majetkové podíly oprávněných osob v rozsahu, v jakém je nevypořádala povinná osoba uvedená v § 4 odst. 1, nejvýše však do ceny majetku povinné osoby uvedené v § 4 odst. 1, který na ni byl převeden, popřípadě do ní vložen; tato cena se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku3) účinného ke dni nabytí účinnosti převodu takového majetku nebo ke dni zápisu vkladu do obchodního rejstříku. Náklady spojené s tímto oceněním hradí povinná osoba uvedená v § 4 odst. 2. V rozsahu uvedeném ve větě první vypořádá povinná osoba uvedená v § 4 odst. 2 majetkové podíly oprávněných osob i v případě, že povinná osoba uvedená v § 4 odst. 1 zanikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez právního nástupce. §7 Přechodné ustanovení Řízení ve věcech vypořádání majetkových podílů zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů. ČÁST druhá Změna zákona o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech §8 V § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových

Například zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. 3)

ČÁST čtvrtá

§ 10 Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení.

Z diskuse na internetových stránkách ASZ ČR Horalka: No, nemyslím si, že to bude znamenat revoluci ve vypořádání nároků, pokud totiž povinná osoba nesplní povinnost se vypořádat do těch navržených pěti let, bude z toho zase jen soudní spor, a ten se může vléct donekonečna. Ale lepší je aspoň se pokusit o řešení, než to nechat úplně plavat. Jsem přesvědčená, že většina povinných osob vyrovnání bez větších problémů přežije, jen to po nich dosud nikdo až tak důrazně nepožadoval. Zaujalo mě něco jiného : (2) Osoby, jež jsou statutárním orgánem povinné osoby nebo jeho členy, odpovídají společně a nerozdílně oprávněným osobám za škodu, která vznikla porušením povinností uvedených v odstavci 1. Dovedete si představit, co by znamenala tato povinnost třeba u ministerských úředníků, pokud by svým jednáním, nebo třeba nekonáním způsobili nějakou škodu, nebo újmu třeba žadateli o dotace? To by byl v úřadech jiný tanec. Sedlák: Ať se ukáže ve sněmovně, kdo chce nápravu křivd a kdo kryje zloděje. V případě schválení zákona to bude velké vítězství pravice a hlavně všech slušných lidí. Tak držím palce!!!

19

Majetkové vypořádání

Majetkové vyrovnání nemusí moc bolet Petr Havel

9. 7. 2008

Restituce

Patrně nejen pro ministra zemědělství Petra Gandaloviče bylo překvapením rozhodnutí vlády schválit mírně upravenou verzi návrhu „zákona o vypořádání majetkových podílů, na které vznikl oprávněným osobám nárok v souvislosti s transformací zemědělských družstev“. Přes všechna právní rizika se ale Topolánkův kabinet rozhodl správně. O kolik jde peněz roce očekávat redukci dotačních prostředků do zemědělství o čtyři až Na první pohled představuje pět miliard, půjde i tak na podpory ministerstvem odhadovaná částka všeho typu včetně evropských peněz deseti miliard korun majetku, který prakticky 40 miliard korun. Značnou by měla původní družstva nebo jejich část těchto prostředků díky tomu, že nástupnické organizace oprávněným zabezpečují značnou část klasické osobám vydat, jako zásadní zásah do zemědělské produkce, přitom čerpají ekonomiky dotčených zemědělských a budou čerpat podniky, kterých se subjektů. Ve skutečnosti by se ale majetkové vyrovnání týká – tato suma až na naprosté výjimky (které ale se bude pohybovat kolem 30 miliard existují vždy a díky tomu lze bohužel zpochybnit jakýkoli princip čehokoli, na (Samozřejmě jde o schematická čísla, ilustrující zejména proporce možných to máme v naší zemi patent) nestalo nic příjmů a výdajů). Pokud přitom budeme dramatického. V první řadě je otázkou, počítat několikaleté, například pětileté o jaký objem vydávaného majetku by šlo reálně. Osobně se přitom domnívám, splátkové kalendáře, činil by podíl ročně vydávaného majetku k hodnotě dotací že by uvedené částky 10 miliard korun nedosáhl, zejména proto, že nedůvěra občanů ČR ve spravedlnost, negativní zkušenosti s úřady a právníky a nevysoké právní povědomí většiny společnosti by fakticky vyústilo k menší aktivitě oprávněných osob dobrat se svých nároků, než jakou ministerstvo zemědělství odhaduje. Část nároků nebude možné také objektivně uspokojit, neboť k doložení nároků nebude kompletní potřebná Senoseč, foto Gabriel Kužel dokumentace. A část nároků si již díky 17 let trvajícímu několik procent (3 až 5). Ať si kdo chce procesu vzali jejich majitelé s sebou co chce říká, tohle by povinné osoby do hrobu. To v praxi znamená, že položit nemělo. hodnota požadovaného majetku může být mezi pěti až sedmi miliardami korun. Přestože lze v ČR v příštím

20

Svobodovy mlhy Podstatná na vládou schváleném návrhu přitom je skutečnost, že naplněním tohoto zákona by byl proces majetkového vyrovnání z transformace družstev v ČR jednou provždy ukončen. To dává důležité předpoklady ke stabilizaci majetkových, nájemních i osobních vztahů na tuzemském venkově a především to znamená jeden z důležitých impulsů k rozvoji venkova. Jakékoli jiné řešení obdobné důsledky nepřináší, protože vždy bude představovat riziko soudních sporů a navíc zatížení státní kasy za situace, kdy je nutné snižovat deficit státního rozpočtu (mimo jiné kvůli budoucí

účasti ČR v eurozóně). Míra zatížení státního rozpočtu se navíc může významně zvýšit prohranými žalobami na český stát, které zcela jistě část oprávněných osob podá a které zcela jistě vyhrají. Do té doby však, než budou moci využít evropských soudních


Majetkové vypořádání institucí, konkrétně Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, ovšem ještě zatíží příslušné kauzy tuzemské soudnictví a celý proces dokončení majetkového vyrovnání posunou při výkonnosti naší justice do nedohledna. ČR bude mít navíc na mezinárodní scéně ostudu, a veřejná ventilace neprávního stavu u nás může například odradit některé žádoucí investory. V této souvislosti je tak obtížně vysvětlitelná role předsedy Legislativní rady vlády Cyrila Svobody, podle kterého představuje vládou přijatý návrh

trestného činu minimálně v oblasti znevýhodňování skupin věřitelů. Jinými slovy, šéf legislativní rady nemá pravdu. Retroaktivia Na druhou stranu je fakt, že navrhovaný zákon pracuje s principem retroaktivity, což může zakládat rizika soudních sporů a žalob na český stát z druhé strany – ze strany povinných osob. Za „normálních okolností“ by přitom stát nepochybně prohrál i takové kauzy. Jenže v tomto případě je problém s legitimitou takzvané druhé fáze transformace zemědělských družstev. Jak již bylo

bez jakýchkoli zákonů. Stačilo by totiž spojit povinnost majetkově se vyrovnat s výplatou dotací. Jak již bylo řečeno, suma dotací je výrazně vyšší než suma závazků, takže by se podnikům dlužícím nějaký majetek pragmaticky vyplatilo vyrovnat se ve vlastním zájmu. Míček motivace by tak byl na straně povinných osob a ne na straně státu. Toto řešení nicméně nikdo nezvolil s odkazem na názor EU, podle kterého nelze v příjmu dotačních peněz diskriminovat nějakými nadstandardními povinnostmi zemědělce v jakékoli členské

Pokud budeme počítat několikaleté splátkové kalendáře, činil by podíl ročně vydávaného majetku k hodnotě dotací několik procent (3 až 5). Ať si kdo chce co chce říká, tohle by povinné osoby položit nemělo. pro oprávněné osoby jen virtuální naději a který veřejně tvrdí, že evropské soudy nebudou tuzemské restituční kauzy zajímat a tudíž je nebudou řešit. To je ovšem hluboký omyl, varovný zejména v případě člověka, který má být na vládní úrovni strážcem spravedlnosti a ústavnosti přijímaných zákonů. Ještě pikantnější je to v případě Cyrila Svobody za situace, kdy jde o předního představitele křesťanské strany, která usiluje o majetkové vyrovnání v rovině církevního majetku. Tak či tak by bylo vhodné si uvědomit, že žaloby na český stát mohou být podány dokonce bez toho, aby bylo přímým podkladem pro ně nevydání majetku. Stačí totiž poukázat na délku soudních sporů a žádat za to kompenzace. Stejně tak je možné snadno prokázat, že ČR nedodržuje vlastní zákony, podle nichž je od roku 2006 možná žádat o kompenzace za nemajetkovou újmu, což se také děje, jenže příslušné ministerstvo spravedlnosti jednak nereaguje v zákonných lhůtách a kromě toho majetkovou újmu prakticky nepřiznává. Dalším důvodem podání žaloby je odkaz na verdikt Ústavního soudu ČR z roku 1999 týkající se nepromlčitelnosti práva na majetek nebo verdikty Nejvyššího státního zastupitelství (i z minulého volebního období), které převody majetku z původně povinných osob na nástupnické subjekty považuje za možnost naplnění skutkové podstaty

řečeno, podle již několika verdiktů vysokých tuzemských právních autorit šlo o neprávní úkony, které jsou tedy logicky „neplatné od samého začátku“. Pokud nicméně byly neprávním způsobem vzniklé společnosti legitimizovány uznáním například v rámci obchodního rejstříku, pak toto je skutečně chybou a odpovědností státu a stát by měl tuto chybu napravit. Mohl by nicméně odpovědnost za uvedené chyby přenést na konkrétní osoby, které se jich dopustily – například právní kanceláře a příslušné úředníky ve státní správě. Každopádně by rozuzlování odpovědnosti za činy při legitimizaci retroaktivity opět znamenalo soudní spory. Tady je ale otázkou, na kolik „kostlivců ve skříních“ by se takto přišlo. Lze tedy konstatovat, že odmítnutí jakéhokoli řešení nebo zpochybnění vládou schváleného návrhu pro nikoho žádným vítězstvím nebude – ani tím Pyrrhovým. Elegantní řešení Je přitom docela škoda, že veškeré dosavadní úvahy o majetkovém vyrovnání jsou v myslích tuzemských legislativců vždy spojeny s nějakou legislativní iniciativou. Podle všeho by ale bylo možné obejít se při majetkovém narovnání

zemi. Pomineme-li skutečnost, že k diskriminaci v rámci plateb v EU (viz článek M. Pospíšila) dochází i tak, mělo by být pro Evropu větší hodnotou naplnění majetkového práva než rovné podmínky pro určitý typ podnikatelů. To ale podle všeho v Bruselu nikdo nevysvětlil nebo možná vysvětlit nechtěl. Škoda, protože ať již dopadne dokončení majetkového vyrovnání jakkoli, zůstane v myslích nezanedbatelného počtu lidí na venkově, a to na obou stranách bojujících o majetek, pachuť elementární nespravedlnosti. A přitom ono dramaticky politizované majetkové vyrovnání po těch letech už vážně zas tak bolet nemusí.

Sklizeň vojtěšky, foto Veronika Kutilová

21

Antibyrokratický odboj

Zápis ze 7. jednání Antibyrokratické komise

Byrokracie

zapsal Ing. Jaroslav Šebek

Účastníci jednání: Ing. Stanislav Němec, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR, předseda ABK Ing. Josef Stehlík, poradce ministra zemědělství Ing. Petr Krogman, zástupce Svazu marginálních oblastí ČR Ing. Martin Pýcha, tajemník Zemědělského svazu ČR Ing. Marcela Nachtmanová, ředitelka odboru auditu a supervize Mze Ing. Jaroslav Šebek, tajemník Asociace soukromého zemědělství ČR Ing. Jiří Felčárek, zástupce Agrární komory ČR Ing.Martin Plášil, poradce ministra zemědělství MVDr. František Sikyta, poradce ministra Mze Omluven: JUDr. Jan Rouček, ředitel kabinetu ministra Jaroslav Trávníček, zástupce Společnosti mladých agrárníků ČR Ing. Tomáš Kreutzer, ředitel úřadu Potravinářská komora ČR Zahájeno v 10.00 hodin 1) Plnění úkolů z 6. jednání ABK Jednání zahájil a řídil S.Němec: a) Cross-compliance Podle domluvy na minulé ABK mělo být dnešní jednání věnováno zejména problematice cross-compliance. Vzhledem však k chystanému semináři Mze k C-C (2.-3.7.), který bude doplněn o ukázkovou kontrolu v konkrétním zem. podniku, bude vhodnější, pokud ABK toto téma bude projednávat na příštím jednání. Nevládní zem. organizace obdržely pozvánky na tento seminář. Za ABK byl účastí na semináři k C-C pověřen J.Šebek.

25. 6. 2008

ochrany včel – viz příloha. Úředníci SRS nově posoudili argumenty na předchozích jednáních ABK a sami nyní navrhli zrušení § odst. 4 písm. a) zákona o rostlinolékařské péči, který stanovuje zemědělcům - uživatelům pesticidů povinnost informovat před aplikací včelaře v okruhu 5km. SRS uznala, že dodržení této povinnosti je v praxi nereálné a nemá praktický význam při ochraně včel. Úkol: připojit návrh SRS k dosavadním návrhům ABK zaslaným k ministrovi zemědělství. Zajistí: M.Nachtmannová – Mze. d) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský ÚKZÚZ písemně odpověděl na požadavek ABK k dalšímu zjednodušení tabulky evidence používání hnojiv (návrh ABK byl ke zjednodušení identifikace pozemku - vypuštění čtverce mapy) – viz příloha. Navrhované zjednodušení však podle úředníků ÚKZÚZ není akceptovatelné. Po projednání: Úkol: adresovat dopisy na ÚKZÚZ a SRS se žádostí o potvrzení ústní dohody ze společného jednání na ABK dne 23.4.2008 - možnost sloučené evidence hnojení a evidence používání pesticidů. Dále ABK požaduje taxativně vyjmenovat přehled údajů, které jsou naprosto nezbytné a nelze je vypustit. Zajistí: J.Šebek. e) Státní zemědělský intervenční fond SZIF zaslal návrh harmonogramu lhůt k hlavním dotačním titulům – viz příloha. P.Krogman: neztotožňuje se s některými návrhy termínů. Zejména navrhuje doplnit termíny výplat a navrhuje zkrácení termínů u titulů označených D1 a A1 až o měsíc, podobně i u Žádosti o zařazení a Žádosti o změnu zařazení. Návrh je třeba doplnit o termíny pro ostatní dotační tituly.

b) tisková konference Mze k ABK Informoval o uskutečněné tiskové konferenci ministra zemědělství, na které byli v minulém týdnu novináři seznámeni s existencí a prvních výsledcích činnosti ABK. Oficiální TZ byla umístěna na web Mze, kam ABK bude postupně umožněno vkládat další materiály.

Pokračovala diskuse ke lhůtám a mechanismu vyřizování odvolání prostřednictvím SZIF na Mze. Existují případy žadatelů, kteří museli čekat na vyřízení mnoho měsíců. Je třeba průběh vyřizování odvolání zprůhlednit. K tomu je třeba zároveň jednat s Mze.

c) Státní rostlinolékařská správa SRS doručila odpověď ve smyslu dořešení problematiky

Úkol: P.Krogman rozešle členům ABK ke konzultaci návrhy na úpravu lhůt (k návrhu SZIF) a podnět k řešení admin. chyb v žádostech o dotace.

22


Antibyrokratický odboj Po emailovém odsouhlasení stanoviska mezi členy ABK bude adresován dopis na SZIF s požadavkem na úpravu termínů a požadavkem na upřesnění informací k vyřizování odvolání. V dopise připomenout požadavek na zaslání harmonogramu u všech ostatních dotačních titulů. Zajistí: J.Šebek. Pozvat na ABK zástupce Mze k řešení problematiky odvolání proti rozhodnutí SZIF. Zajistí: J.Stehlík. Od 11.00 hodin 2) Jednání s ředitelem Českomoravského svazu chovatelů, a.s. Ústřední evidence hospodářských zvířat (ÚE) Ing. Zdeněk Růžička, ředitel ČMSCH, a.s. S.Němec: přivítal p. Ing. Růžičku, uvedl téma jednání: návrhy ABK v tomto případě nesměřují k úpravám legislativy, ale spíše ke zdokonalení komunikace mezi chovateli a systémem ÚE. a) Elektronizace ÚE: P.Krogman: požaduje zpětnou vazbu on-line (chybníky). V současné době se čeká na vyřízení 1 až 2 týdny. V době el. komunikace by měly být samozřejmostí okamžité úpravy databází včetně toho, že budou chovatelům tyto změny ihned viditelné. U párovaných údajů lze připojit příznak, aby bylo zřejmé, že údaj není ještě potvrzen druhou stranou. Z.Růžička: již dva roky probíhají úpravy v on-line evidenci. Tato již také z podstatné části funguje. Vše se nyní intenzivně upravuje tak, aby od 1.1.2009 mohl být systém naplno spuštěn pro všechny hosp. zvířata. Zatím toto funguje u pštrosů, koz a nyní nově i u ovcí. U skotu jde o náročnější záležitost, vše je ve zkušebním provozu, denně zde probíhá až 50 tisíc změn, navíc dnes musí souběžně udržovat dva systémy – starý a nový, a to do doby, než se spustí plný provoz Integrovaného registru zvířat koncem roku. U párovaných údajů je nezbytné čekat na potvrzení protistrany (jatka apod.), což trvá několik dní. U nepárovaných údajů je prodleva již nyní pouze jeden den, ve kterém dochází ke zpracování vloženého údaje (např. porovnání s další databází např. plemenářskou atd.).

Elektronické podání je možné již dnes přes portál Farmáře. Dvojí kontrola je ale nezbytná. Zpětná vazba zatím nefunguje on-line. Připravovaný systém by měl fungovat jako elektronické bankovnictví – vše bude možné zadat přes internet a druhý den bude provedená operace (po její verifikaci v databázích ÚE) již pro přihlášeného chovatele do systému viditelná. Po zamýšlených úpravách dojde k dalšímu zkrácení o 1 den oproti dnešnímu systému vedení el.evidence. b) Ušní známky P.Krogman: systém přidělování UZ: jak probíhá systém vyřizování objednávek u ČMSCH? Stává se, že někteří chovatelé musí čekat až několik týdnů na ušní známky. Smyslem tématu je zjistit, kde dochází ke zdržení ve vyřízení objednávek. Lhůta 14 dní dle vyhlášky je pro praxi neadekvátní. Z.Růžička: chovatel může za objednat známky dopředu (na sklad), aby nemusel čekat na vyřízení objednávky. Co se týká objednávek duplikátů, zde může být problém. ČMSCH přijímá i vyřizuje objednávky elektronicky – týž den (při objednání mezi 7.00 až 14.00 hodin). Tzn. ve stejný den výrobce obdrží požadavek od ČMSCH a vše je již na něm. Vyhláška stanoví termín do 14 dnů a ten je z většiny dodržován. Řeší se 30 tisíc objednávek duplikátů měsíčně. Chovatel si může vybírat výrobce UZ. Nevidí možnost dalšího zkrácení termínů. Navíc pokud chovatel doloží,

že objednal UZ, nehrozí mu případné sankce při kontrole v mezidobí od objednávky po dodání. Informoval o nové

23

Antibyrokratický odboj firmě v ČR, která slibuje ještě rychlejší výrobu UZ – cca do 3 dnů (ZEETAG-Nový Zéland). Úkol: Ing. Růžička sdělí do příštího jednání na ABK, jak dlouho trvá vyřízení objednávky duplikátů UZ. c) Předtisky žádostí o dotaci P.Krogman: navrhuje, aby existovala možnost podávat žádosti o dotace TOP-UP na VDJ elektronicky. Z.Růžička: v současné době to systém neumožňuje, nicméně počítají se zavedením této aplikace v rámci úprav IRZ do konce tohoto roku.

Byrokracie

3) Příprava na příští ABK – Cross-compliance a Charta práv farmáře S.Němec: informoval, že ministr se začal zajímat o chartu práv farmáře a souhlasí s přípravou „české verze“ charty. 1. náměstek ministra již nechal přeložit celou irskou chartu a bude se jí dál věnovat. Navrhuje, aby česká charta byla uplatňovaná nejpozději od 1.1.2009 – v souvislosti se spuštěním ostrých kontrol C-C.

k návrhu charty – do 31.7. M.Pospíšil (poradce ministra, od 12.00 hodin): informoval o programu chystaného semináře Mze k CC (2.a 3.7.2008). První den bude prezentace současného systému C-C v Bavorsku, druhý den bude prezentace současného stavu příprav na Mze a odpoledne ukázková kontrola na farmě. Navrhuje, aby se ABK zaměřila na to, jak jsou dořešeny některé souvislosti v českém C-C. Například: obsah check-listu, role OSS a SZIF, jak je vyřešeno zamezení dvojích kontrol, rozsah GAEC, příručka pro zemědělce. Je třeba odhalit „hluchá“ místa, aby koncem roku bylo možné C-C bez větších problémů spustit. Semináře se 3.7. pravděpodobně zúčastní i ministr, který se o stav příprav velmi zajímá. Navrhuje pozvat na příští jednání ABK ředitele odboru Mze Ing. Trnku, který zodpovídá za přípravu C-C. 8. schůze ABK se uskuteční ve středu 16.7.2008 od 10.00 hodin na Mze (téma: Cross-compliance). Skončeno ve 12.30 hodin

Úkol: Členové ABK zašlou emailem své podněty

ÚKZÚZ Přetiskujeme přesné znění odpovědi ředitele ÚKZÚZ ke společnému vedení evidencí. Brno 14. července 2008 Vážený pane předsedo, k Vašemu dopisu ze dne 2. července 2008 č.j. 25811/200810000 můžeme konstatovat, že z pohledu našeho Ústavu je společné vedení evidencí (například jako karty honů, ale i jiné formy) samozřejmě možné. Opět si dovolujeme zdůraznit, že forma není důležitá. Jakákoli (tedy i společná) evidence je vyhovující, obsahuje-li nejméně informace požadované vyhláškou č. 274/1998, ve znění pozdějších předpisů. Bude-li taková evidence obsahovat i informace nutné pro dalšíkontrolní organizace, není to pro nás problém. Navrhli jsme rovněž možnost zjednodušení evidence o použitých hnojivech, které by se ovšem muselo provést novelizací dané vyhlášky.

SZIF Na protější straně zveřejňujeme návrh harmonogramu lhůt pro vyřizování žádostí o dotace. Tento materiál je pouze návrh a týká se jen několika nejdůležitějších dotačních titulů. SZIF se nicméně zavázal, že stanoví závazné termíny u všech dotačních titulů. Antibyrokratická komise požádala v návaznosti na tento návrh dopisem SZIF o zkrácení některých navržených termínů, především u žádostí AEO.. Na tuto žádost odpověděl dne 15. července ředitel SZIF, Ing. Tomáš Révész. Posunutí termínů u AEO je podle vyjádření SZIF nereálné vzhledem k podávání žádostí o změnu zařazení až do konce dubna a k hromadně probíhající administraci. Naopak u části žádostí zařazení do AEO PRV bude pravděpodobně možné vydávat rozhodnutí již v druhé polovině srpna.

S pozdravem, RNDr. Jaroslav Staňa

24


15.5. 10.6.

25.4.

25.4. 25.4. 25.4.

Žádost o změnu zařazení( dále ŽoZZ) - bez navýšení

Žádost o změnu zařazení - s navýšením AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ (PRV - EAFRD) Žádost o poskytnutí dotace A1

Žádost o poskytnutí dotace A2

8.10., 15.1., 15.3. X X

30.9.

X

X

30.9. 8.11., 8.3., 31.3.

30.9. 30.9. 30.9. 30.9. 30.9., 30.4. X X

Do

9.2.**

v průběhu roku po podání změnové žádosti 20.8.

9.2.** 7.5.***

15.11. 8.12. 16.10.* 21.10. 1.4. 15.12. 15.12.

Od

30.4.

15.10.

X

30.4. 15.7.

15.1. 15.2. 15.12. 30.11. 30.5. 28.2. 7.2.

Do

Termín vydávání rozhodnutí (90%)

31.12., 15.2., 7.5.*** 15.6. 31.3. 25.4. 15.5. X 15.9. 31.12. 25.4. 30.1. X v průběhu roku X po podání změnové žádosti 25.4. 15.5. X X 20.8. 15.10. SZIF rozhodne v autoremeduře nebo předá na MZe k rozhodnutí na odvolací komisi nejpozději do 30 dnů od data podání odvolání

10.6.

15.6.

X

X

15.6. 15.10., 15.1., 15.3.

15.6. 15.6. 15.6. 15.6. 15.6., 1.1. X X

Od

Termín kontroly na místě

Termín podání žádosti - řádný termín pro podání žádosti je do 15.5.; SZIF přijímá žádosti od 25.4.; příjem končí 10.6. (každý pracovní den po 15.5. je se sankcí 1%) Termín výplat - k vyplacení dochází cca do 14 dnů od data nabytí právní moci (SZIF žádá MZe o uvolnění fin. Prostředků, po obdržení zpravidla do 3 dnů následuje samotná platba) Žádost o poskytnutí dotace D1 a A1 - skupina opatření se závazkem do 31.12. 2008 Žádost o poskytnutí dotace D2 a A2 - skupina opatření se závazkem do 31.3. 2009 * 15.10. končí předcházající finanční rok ** do 31.1. se podává ŽoZZ k žádostem D1 a A1, v případě podání ŽoZZ vzniká administrativní závislost na podanou žádost o dotaci *** do 30.4. se podává ŽoZZ k žádostem D2 a A2, v případě podání ŽoZZ vzniká administrativní závislost na podanou žádost o dotaci

Žádost o změnu zařazení - s navýšením Řešení odvolání

Žádost o zařazení Žádost o změnu zařazení - bez navýšení

10.6. 10.6.

25.4. 25.4. 30.1.

10.6. 10.6. 10.6. 10.6. 10.6. 10.6. 10.6.

Do

25.4. 25.4. 25.4. 25.4. 25.4. 25.4. 25.4.

Od

Termín podání

SAPS TOP-UP LFA Natura 2000 Pěstování energetických plodin (EP) Oddělené platby za cukr (SSP) Oddělené platby za rajčata (STP) AGROENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ (HRDP) Žádost o poskytnutí dotace D1 Žádost o poskytnutí dotace D2

Opatření/dotace

Návrh SZIF: harmonogram předpokládáné administrace dotací na plochu za rok 2008 - 2009

Antibyrokratický odboj

25

Novinky v legislativě

Návrh vyhlášky „pro malovýrobny“ b) Návrh Vyhláška ze dne …………… 2008 o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 48/2006 Sb. a zákona č. 182/2008 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 21 odst. 14, § 22 odst. 2 a § 24 odst. 2 zákona:

Legislativa

Č Á S T P R V N Í Základní ustanovení §1 Předmět úpravy (1) Tato vyhláška stanoví v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství) (dále jen „předpisy Evropských společenství“) a)

veterinární podmínky uvolňování živočišných produktů (dále jen „potraviny“) do oběhu,

)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy, týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Komise (ES) č. 2074/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření pro některé výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 a pro organizaci úředních kontrol podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004. Nařízení Komise (ES) č. 2076/2005 ze dne 5. prosince 2005, kterým se stanoví přechodná opatření pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004 a kterým se mění nařízení (ES) č. 853/2004 a (ES) č. 854/2004. Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality. Nařízení Komise (ES) č. 1216/2007 ze dne 18. října 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality.

26

c)

d)

e)

f)

veterinární a hygienické požadavky na některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází s potravinami) (dále jen „potravinářský podnik“), a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení, jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky předpisů Evropských společenství pro potravinářské podniky, které potravinářské podniky se považují za podniky s malým objemem výroby a které potravinářské podniky se považují za podniky provozující maloobchodní činnost, veterinární a hygienické požadavky na potraviny, vyráběné a zpracovávané v potravinářských podnicích, na něž se vztahují ustanovení této vyhlášky), a na zacházení s nimi, obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků (dále jen „přizpůsobení požadavků“) pro potravinářské podniky.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na prodej malých množství vlastních produktů prvovýroby) přímo konečnému spotřebiteli) a na jejich dodávání do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. §2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a)

b)

c)

strukturálními požadavky technické požadavky na konstrukci a provedení stavby potravinářského podniku, její uspořádání a účelové určení jejích provozních prostorů, jejich vnitřní úpravu a vybavení, maloobchodní činností zpracování a skladování potravin v místě prodeje, jejich prodej konečnému spotřebiteli, popřípadě i jejich dodávání jinému maloobchodnímu zařízení, pokud dodávání potravin jinému maloobchodnímu zařízení představuje jen okrajovou a omezenou část činnosti potravinářského podniku, prováděnou na místní úrovni, zařízením poskytujícím stravovací služby jakékoli zařízení, kde se v rámci běžné činnosti připravují

) Čl. 13 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 17 odst. 3 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. ) Čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. ) Čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. ) Čl. 3 bod 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002.



d)

pokrmy, určené ke spotřebě bez další přípravy, pro dodání konečnému spotřebiteli, pokrmem potravina včetně nápoje, kuchyňsky upravená studenou nebo teplou cestou nebo ošetřená tak, aby mohla být přímo nebo po ohřevu podána ke konzumaci v rámci poskytování stravovací služby.

přizpůsobení požadavků stanovených předpisy Evropských společenství, a provozovateli potravinářských podniků, které vykonávají stejné činnosti a v plném rozsahu splňují všechny požadavky tak, jak jsou stanoveny uvedenými předpisy. Č Á S T D R U H Á

§3 Postup při přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky (1) Postupem a za podmínek stanovených zákonem, předpisy Evropských společenství a touto vyhláškou mohou být pro potravinářský podnik přizpůsobeny některé veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze II k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 nebo v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004). (2) Krajská veterinární správa nebo Městská veterinární správa, (dále jen „krajská veterinární správa“) při posuzování žádosti o přizpůsobení požadavků podle odstavce 1 a)

ověří úřední kontrolou předpoklady svědčící pro přizpůsobení těchto požadavků podmínkám a potřebám příslušného potravinářského podniku, b) zhodnotí rizika), která by mohla ohrožovat bezpečnost a zdravotní nezávadnost potravin v případě přizpůsobení těchto požadavků pro tento podnik. (3) Krajská veterinární správa k případnému přizpůsobení požadavků uvedených v odstavci 1 nepřistoupí, je-li možno dosáhnout téhož cíle správným výkladem a uplatňováním požadavků, které jsou dostatečně pružně formulovány v předpisech Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu). (4) Přizpůsobení požadavků Evropských společenství6) nesmí a) b) c)

stanovených

předpisy

ohrozit dosažení cílů stanovených těmito předpisy, zejména hygienu potravin), vést ke snížení úrovně bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin, vytvářet podmínky pro nekalou soutěž mezi provozovateli potravinářských podniků, pro které bylo povoleno

) Čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. ) Čl. 3 bod 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. ) Příloha II k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Příloha III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. ) Čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.

Přizpůsobení požadavků pro potravinářské podniky Hlava I Potravinářské podniky, které používají tradiční metody při výrobě potravin §4 (1) Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství (§ 3 odst. 1) mohou být pro potravinářské podniky, které používají tradiční metody v kterékoli fázi výroby, zpracování a uvádění do oběhu potravin (dále jen „výroba potravin“), přizpůsobeny v zájmu zachování možnosti těmto podnikům pokračovat v používání těchto metod10). (2) Za tradiční metody podle odstavce 1 se pro účely této vyhlášky považují metody používané při výrobě potravin s tradičními vlastnostmi11), především metody používané při výrobě zaručených tradičních specialit podle předpisů Evropských společenství o potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality12). (3) Krajská veterinární správa může přizpůsobit podle odstavce 1 pouze takové požadavky, jež přímo souvisejí s tradičními metodami výroby a jejichž uplatňování bez potřebného přizpůsobení by ztěžovalo, popřípadě znemožňovalo nepřetržité pokračování v používání tradičních metod, které jsou zárukou získání zvláštních, uznávaných vlastností potraviny a jsou pro jejich získání nezbytné. §5 (1) Přizpůsobení požadavků podle § 4 odst. 1 může být povoleno formou povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky13). O povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky rozhoduje krajská veterinární správa. (2) Výjimky podle odstavce 1 mohou být povolovány ze strukturálních požadavků, včetně požadavků na povrchovou úpravu podlah, stěn, stropů a dveří v provozních prostorech potravinářského podniku, na druhy a vlastnosti materiálů, 10) Čl. 13 odst. 4 písm. a) pododstavec i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 odst. 4 písm. a) pododstavec i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 17 odst. 4 písm. a) pododstavec i) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 11) Čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 2074/2005. 12) Nařízení Rady (ES) č. 509/2006. 13) Čl. 7 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2074/2005.

27

Novinky v legislativě z nichž jsou vyrobeny zařízení, nástroje a pracovní pomůcky používané při zacházení s potravinami, a na způsob a frekvenci čištění a dezinfekce provozních prostorů, zařízení, nástrojů a pracovních pomůcek13), popřípadě i z požadavků, týkajících se technologických postupů ve výrobě. Při povolování výjimek, které se týkají čištění a dezinfekce provozních prostorů a zařízení, musí být brán zřetel na druh činnosti, která je v provozních prostorech a zařízeních vykonávána, na použité materiály a jejich povrchovou úpravu a na specifickou okolní mikroflóru. §6 (1) Krajská veterinární správa může rozhodnout o povolení výjimek podle § 5 odst. 1 věty druhé na základě žádosti potravinářského podniku. (2) V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí stanovených správním řádem14) uvede

přizpůsobeny v zájmu zohlednění těch potřeb a možností podniků, jež bezprostředně souvisejí s jejich podnikáním v nevýhodných podmínkách a v prostředí nepříznivém pro výrobu potravin. §8 (1) Přizpůsobení požadavků podle § 7 může být povoleno jednak formou obecných výjimek stanovených vyhláškou nebo formou povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské podniky. (2) Při posuzování, zda, jaké výjimky a z kterých požadavků, zejména strukturálních, by měly být povoleny, je třeba vycházet ze zhodnocení druhu, způsobu, rozsahu a organizace výroby potravinářských podniků, které podnikají v regionu ovlivněném zvláštními zeměpisnými omezeními, z povahy a míry nepříznivých vlivů ztížených výrobních podmínek na jejich hospodaření, jakož i z výrobních a

Legislativa

a)

jaké výjimky, z kterých požadavků, pro který potravinářský podnik a z jakých důvodů mají být povoleny, b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, popis (charakteristika) potraviny s tradičními vlastnostmi vyráběné v podniku a popis tradičních metod používaných při výrobě této potraviny, c) jaká opatření v zájmu zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15), d) další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních Výroba sýrů v Rumunsku, foto Michal Pospíšil členských států Evropské unie (dále jen „členský stát“) o povolených výjimkách, e) a také, zda je potravina zapsána v rejstříku zaručených organizačních možností těchto podniků. tradičních specialit, vedeném Komisí16). (3) Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 6 odst. 1 platí pro rozhodování o povolení výjimek pro jednotlivé potravinářské Hlava II podniky podle odstavce 1 obdobně. Potravinářské podniky, které podnikají v regionech ovlivněných §9 zvláštními zeměpisnými omezeními V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí §7 stanovených správním řádem14) uvede Veterinární a hygienické požadavky a) jaké výjimky, z kterých požadavků , pro který potravinářský stanovené předpisy Evropských společenství podnik a z jakých důvodů mají být povoleny, (§ 3 odst. 1) mohou být pro potravinářské podniky, které podnikají v územní oblasti vyhlášené Ministerstvem zemědělství b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému mají být požadované výjimky povoleny, popis druhu, za region ovlivněný zvláštními zeměpisnými omezeními, způsobu, rozsahu a organizace jeho činnosti, místa a 14) § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004, správní řád. 15) Čl. 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. podmínek, v nichž tento podnik provozuje svou činnost, 852/2004. c) jaká opatření v zájmu zajišťování bezpečnosti a zdravotní 16) Nařízení Rady (ES) č. 509/2006.

28



d)

nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15), další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států o výjimkách, které by měly být povoleny.

c)

d) Hlava III Potravinářské podniky s malým objemem výroby § 10 (1) Potravinářským podnikům17) s malým objemem výroby mohou být povoleny výjimky pouze z některých strukturálních požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu9). (2) Potravinářským požadavkům s malým objemem výroby může být povoleno přizpůsobení požadavků podle odstavce 1 se zřetelem na jejich potřeby a možnosti. Nebude-li stanoveno předpisy Evropských společenství jinak, považuje se za potravinářský podnik s malým objemem výroby pro účely této vyhlášky potravinářský podnik, který a)

b)

byl před 1. lednem 2006 schválen a registrován jako podnik s malým objemem výroby v souladu s tehdy platnými předpisy Evropských společenství, nebo splňuje podmínky podniku s malým objemem výroby stanovené touto vyhláškou.

e)

f)

(3) Ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé a § 6 odst. 1 platí pro rozhodování o povolení výjimek podle odstavce 1 obdobně. § 11 (1) Potravinářským podnikům s malým objemem výroby mohou být povoleny výjimky z některých strukturálních požadavků, které jsou stanoveny v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, a to a)

b)

jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 velkých dobytčích jednotek (dále jen „VDJ“) týdně a nejvýše 1 000 VDJ ročně, že nemusí mít vhodné a hygienické stáje, ani předporážkové ustájení uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 1 písm. a), pokud jsou zvířata po přemístění na jatky převedena přímo do prostoru porážky; jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 20 VDJ týdně a nejvýše 1 000 VDJ ročně, že nemusí mít samostatný prostor s vhodným zařízením pro čištění, mytí a dezinfekci dopravních prostředků určených k přepravě zvířat uvedený v oddílu I, kapitole II, odstavci 6, jestliže jsou jatečná zvířata přepravována na jatky přímo z hospodářství chovatelem nebo dopravcem, pokud tento

17) Čl. 13 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 10 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

g)

chovatel nebo dopravce mají k dispozici vlastní nebo jiné takové zařízení odpovídající hygienickým požadavkům; potravinářskému podniku s jatkami, v němž se bourá nejvýše 5 tun masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na bourání masa uvedené v oddílu I, kapitole III, odstavci 3, pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k bourání masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně; jatkám, které nemají uzamykatelné zařízení vyhrazené pro porážená nemocná zvířata nebo zvířata podezřelá z nákazy, že nemusí zařízení použité pro porážku takových zvířat vyčistit, umýt a dezinfikovat pod úředním dohledem před zahájením porážky jiných zvířat podle oddílu I, kapitoly IV, odstavce 20, pokud se čištění a dezinfekce tohoto zařízení provádějí v souladu se sanitačním řádem jatek a úřední veterinární lékař nebo úřední veterinární asistent kontrolují výsledky tohoto čištění před opětovným zahájením porážení; jatkám, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu I, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso ze zvířete podezřelého z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa; drůbežím jatkám, v nichž je poráženo nejvýše 3 000 kusů drůbeže týdně a nejvýše 150 000 kusů drůbeže ročně, že nemusí mít uzamykatelné zařízení pro chladírenské skladování pozastaveného masa uvedené v oddílu II, kapitole II, odstavci 5 a mohou skladovat toto maso spolu s ostatním masem v jednom chladírenském prostoru, pokud se nejedná o maso drůbeže podezřelé z nákazy, toto maso je uloženo tak, aby nemohlo nepříznivě ovlivňovat jiné maso, a byla přijata organizační opatření, která zabraňují nesprávnému použití tohoto masa; potravinářskému podniku s drůbežími jatkami, v nichž se porcují nejvýše 2 tuny masa týdně, že nemusí mít zvláštní prostory na porcování masa uvedené v oddílu II, kapitole III, odstavci 1 písm. c), pokud jsou v porážecím prostoru, který slouží také k porcování masa, prováděny příslušné činnosti časově odděleně.

(2) Za jednu VDJ se považuje 1 kus dospělého skotu nebo dospělý lichokopytník o živé hmotnosti nad 300 kg. V případě jiných domácích kopytníků je třeba provést přepočet podle následujících kritérií: 1 kus ostatního skotu.................................................................. 0,50 VDJ, prase o živé hmotnosti nad 100 kg............................................. 0,20 VDJ, prase o živé hmotnosti do 100 kg............................................... 0,15 VDJ, ovce nebo koza........................................................................... 0,10 VDJ,

29

Novinky v legislativě sele, jehně nebo kůzle o živé hmotnosti nepřevyšující 15 produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě19) se kg................................................................................................ na tyto podniky vztahují jen tehdy, jestliže 0,05 VDJ. a) jde o podniky uvedené v § 24a zákona, nebo b) je v činnosti těchto podniků zahrnuta též činnost (3) Při používání přepočtů uvedených v odstavci 2 na prováděná za účelem dodávání potravin jinému zařízení zvěř ve farmovém chovu se tato zvěř posuzuje se zřetelem na vyjma případů, kdy jde zvířata příslušných druhů. 1. jen o skladování nebo přepravu potravin, při němž však vždy platí zvláštní požadavky na teplotu stanovené v příloze III k nařízení Evropského § 12 parlamentu a Rady (ES) o zvláštních hygienických V žádosti o povolení výjimek žadatel vedle náležitostí pravidlech pro potraviny živočišného původu, nebo 14) stanovených správním řádem uvede 2. o dodávání a) jaké výjimky, z kterých požadavků a z jakých důvodů potravin jinému mají být povoleny, maloobchodnímu zařízení a tato činnost b) popis (charakteristika) potravinářského podniku, kterému je činností okrajovou mají být požadované výjimky povoleny, jmenovitě a omezenou na místní rozhodující technické parametry, týkající se stavby, úrovni20). uspořádání, vnitřní úpravy a vybavení podniku, c)

Legislativa

d)

e)

druh, způsob a rozsah činnosti potravinářského podniku, organizace jeho výroby, jaká opatření v zájmu zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin budou přijata v souvislosti s povolením požadovaných výjimek, zejména opatření z hlediska uplatňování zásad správné hygienické praxe a zásad HACCP15), další údaje důležité pro posouzení důvodnosti žádosti o povolení výjimek a pro informování Komise a ostatních členských států o výjimkách, které by měly být povoleny.

Č Á S T T Ř E T Í Potravinářské podniky, které provozují maloobchodní činnost Hlava I Obecná ustanovení § 13 (1) Za potravinářský podnik, který provozuje maloobchodní činnost, se pro účely této vyhlášky považuje podnik, jehož hlavní činností je dodávání potravin přímo konečnému spotřebiteli, včetně hospodářství (farmy), ve kterém jsou zpracovávány vlastní produkty prvovýroby na potraviny, prodávané konečnému spotřebiteli, popřípadě i dodávané jinému maloobchodnímu zařízení za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3. (2) Na potravinářské podniky, které provozují pouze maloobchodní činnost, se vztahují veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o hygieně potravin18). Veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu a o zvláštních pravidlech pro organizaci úředních kontrol 18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, zejména příloha II k tomuto nařízení.

30

(3) Za okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni podle odstavce 1 písm. b) se považuje činnost, při které jsou dodávány potraviny jen do blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh, a to v množstvích odpovídajících ustanovením § 15 až 22.

Země živitelka 2008, foto Veronika Kutilová

§ 14 (1) Při posuzování, zda jde o dodávání potravin do blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh v rámci okrajové a omezené činnosti na místní úrovni, je třeba mít na zřeteli, že dodávání potravin, zejména potravin některých druhů, na dlouhé vzdálenosti vyžaduje větší péči o přepravované potraviny, zejména o hygienické podmínky přepravy, o udržování stanovených teplot a o stav přepravovaných potravin živočišného původu v průběhu přepravy, a proto vyžaduje i tomu odpovídající úřední kontrolu. Vzhledem k tomu jde převážně jen o dodávání potravin do maloobchodního zařízení nebo na místní trh v rámci kraje, a jeli to odůvodněno polohou místa původu potravin v rámci kraje, i do maloobchodního zařízení nebo na místní trh v sousedním kraji (v sousedních krajích). (2) Hlediska uvedená v odstavci 1 jsou rozhodující také pro posouzení, zda jde o místní trh, a to bez ohledu na to, zda jde o trh konaný pravidelně (v určité dny v týdnu, měsíci nebo roce), anebo jen příležitostně (se vztahem k určitým dnům nebo obdobím v roce). Za místní trh je třeba vždy považovat 19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, zejména příloha III k tomuto nařízení. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. 20) Čl. 1 odst. 5 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004. Čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004.


Novinky v legislativě trh konaný v místě, které je nejbližším přirozeným střediskem hospodářského a obchodního života regionu, v němž potravinářský podnik provozuje svou maloobchodní činnost. Hlava II Zvláštní ustanovení § 15 Zvláštní veterinární a hygienické požadavky na potravinářské podniky, které v rámci své maloobchodní činnosti dodávají potraviny jiným maloobchodním zařízením, jsou stanoveny rozdílně pro jednotlivé druhy potravin (maso, mléko, vejce a produkty rybolovu), a to s přihlédnutím k rizikům spojeným se zacházením s těmito potravinami. Díl 1 Maso § 16 (1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti maso nebo masné výrobky jinému maloobchodnímu zařízení, které je dále opracovává v souladu s předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže a)

b)

množství dodávaného masa a masných výrobků nepřekračuje týdně 1. 5 tun vykostěného masa, anebo tomu odpovídající množství nevykostěného masa, jde-li o maso domácích kopytníků, 2. 2 tuny masa, jde-li o maso drůbeží nebo králičí, 3. 7,5 tun masných výrobků, jiné maloobchodní zařízení toto maso a masné výrobky 1. dodává přímo konečnému spotřebiteli, nebo 2. opracovává dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele.

(2) Potravinářské podniky, kterým jsou dodávány maso nebo masné výrobky opracované v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, mohou tyto výrobky uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavci 1. § 17 Potravinářský podnik, který provozuje maloobchodní činnost ve smyslu § 16 odst. 1, musí splňovat vedle veterinárních a hygienických požadavků stanovených předpisem Evropských společenství o hygieně potravin18) také veterinární a hygienické požadavky stanovené v příloze III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 21 )

Nařízení Evropského a parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

a)

b) c)

d)

e)

v oddílu I, kapitole V, odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3, jakož i v kapitole VII, odstavci 1 písm. a), pokud jde o vnitřní teplotu masa a drobů domácích kopytníků; v oddílu II, kapitole V, odstavci 1 písm. a) a b), pokud jde o vnitřní teplotu drůbežího a králičího masa; v oddílu III, odstavci 1, podle něhož se na vnitřní teplotu masa a drobů sudoprstých farmových savců vztahují jen požadavky uvedené v oddílu I, kapitola V, odstavci 2 písm. a), b) a c) a v odstavci 3; v oddílu V, kapitolách II a III, pokud jde o požadavky na hygienické zacházení s mletým masem a masnými polotovary před jejich výrobou a po jejich výrobě, zejména o požadavky na jejich teplotu; v oddílu VI, pokud jde o suroviny používané k přípravě masných výrobků.

Díl 2 Mléko § 18 (1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti syrové, mlékárensky neošetřené kravské, kozí nebo ovčí mléko, které splňuje požadavky a kritéria stanovená pro syrové mléko předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), od zvířat z vlastního chovu nebo mléčné výrobky z tohoto mléka jinému maloobchodnímu zařízení, jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže a)

b)

množství dodávaného mléka nepřekračuje týdně 1 000 litrů kravského, 200 litrů kozího nebo 100 litrů ovčího mléka a množství dodávaných mléčných výrobků nepřekračuje množství odpovídající uvedenému množství dodávaného mléka, jiné maloobchodní zařízení 1. dodává toto mléko a mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli a při prodeji tohoto mléka umístí na viditelném místě upozornění „Syrové mléko, před použitím převařit“, nebo 2. je zařízením poskytujícím stravovací služby s výjimkou škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb, které použije dodané syrové mléko ve vlastní provozovně k přípravě tepelně opracovaných jídel a nápojů, určených k přímému podávání konečným spotřebitelům.

(2) Dodává-li potravinářský podnik uvedený v odstavci 1 za podmínek uvedených v odstavci 1 písm. a) tepelně ošetřené mléko nebo výrobky z tohoto mléka jinému maloobchodnímu zařízení, jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže jiné maloobchodní zařízení a) b)

dodává toto mléko a mléčné výrobky přímo konečnému spotřebiteli, nebo je zařízením poskytujícím stravovací služby, které použije dodané mléčné výrobky ve vlastní provozovně k přípravě

31

Novinky v legislativě jídel a nápojů, určených k přímému podávání konečným spotřebitelům.

Legislativa

(3) Potravinářský podnik, kterému jsou dodávány mléčné výrobky zpracované v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, může tyto výrobky uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2.

1. 2.

dodává přímo konečnému spotřebiteli, nebo upravuje dále jen na výslovné přání konečného spotřebitele. (2) Potravinářský podnik, kterému jsou dodávány produkty rybolovu upravené v jiném potravinářském podniku v rámci jeho maloobchodní činnosti, může tyto produkty rybolovu uvádět do oběhu jen za podmínek stanovených v odstavci 1.

§ 19 Potravinářský podnik, který zpracovává také syrové, mlékárensky neošetřené mléko od zvířat nepocházejících z jejich chovu a dodává jej v rámci své maloobchodní činnosti přímo konečnému spotřebiteli nebo jinému maloobchodnímu zařízení, musí splňovat všechny veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21).

§ 22 (1) Potravinářský podnik, který upravuje produkty rybolovu pocházející z vlastního zařízení, v němž jsou vykonávány činnosti spojené s chovem a držením vodních živočichů, zejména ryb (dále jen „zařízení akvakultury“), a v rámci své maloobchodní činnosti tyto produkty rybolovu dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, musí splňovat požadavky uvedené v oddílu VIII, kapitolách VII a VIII přílohy III k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

Díl 3 Vejce § 20 (1) Potravinářský podnik, který v rámci své maloobchodní činnosti zpracovává vejce, vaječné složky, směsi (melanže) různých vaječných složek nebo tekutá vejce (vaječné obsahy), musí splňovat veterinární a hygienické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21).

(2) Potravinářský podnik, který upravuje také produkty rybolovu, které nepocházejí z vlastního zařízení akvakultury, a v rámci své maloobchodní činnosti je dodává jinému maloobchodnímu zařízení nebo přímo konečnému spotřebiteli, musí splňovat požadavky stanovené předpisy Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21). To však neplatí pro zařízení poskytující stravovací služby s výjimkou škol, nemocnic a ústavů sociálních a zdravotních služeb, která dodané produkty rybolovu použijí k jejich přímému podávání ve formě pokrmů konečným spotřebitelům.

(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí pro potravinářský podnik uvedený v odstavci 1, který vaječné výrobky, vaječné složky, směsi různých vaječných složek nebo tekutá vejce, vyrobené ve vlastní provozovně, a) b)

používá k výrobě potravin určených k přímému dodání konečnému spotřebiteli, zpracovává na potraviny, které obsahují také produkty rostlinného původu22) a které jsou před spotřebou podrobeny tepelnému nebo jinému ošetření, jež zaručuje, že budou zničeny patogenní mikroorganizmy.

Díl 4 Produkty rybolovu § 21 (1) Dodává-li potravinářský podnik v rámci své maloobchodní činnosti produkty rybolovu jinému maloobchodnímu zařízení, které je upravuje v souladu s předpisem Evropských společenství o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu21), jde o okrajovou a omezenou činnost, jestliže a) b)

množství dodávaných produktů rybolovu nepřekračuje 100 kg týdně, jiné maloobchodní zařízení tyto produkty rybolovu

22) Čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.

32

Č Á S T Č T V R T Á Společná ustanovení § 23 Pro potravinářský podnik, na který se vztahují ustanovení části druhé hlavy I nebo II, mohou být přizpůsobeny veterinární a hygienické požadavky také podle části druhé hlavy III o potravinářských podnicích s malým objemem výroby. § 24 Je-li přizpůsobení požadavků podle této vyhlášky vázáno na nižší objem (kapacitu) výroby potravinářského podniku, může krajská veterinární správa při úvaze o případném přizpůsobení požadavků tento objem ještě snížit, odůvodňujíli to hygienické a technické podmínky v tomto podniku.

Č Á S T P Á T Á Účinnost § 25 Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení.



Nová úprava „Nitrátové směrnice“ Od 4.4.2008 platí nové znění nařízení vlády 103/2003 Sb., tzv. Nitrátové směrnice. Toto nové znění obsahuje několik, týkajících se především období zákazu hnojení a skladovacích kapacit. Tyto změny způsobily, že podíl 13% podniků, které neplnily požadavky 1. akčního plánu, se se zavedením 2.akčního plánu zvýšil na téměř 70%. •

•

•

•

Období zákazu hnojení bylo oproti prvnímu akčnímu plánu bylo zkráceno v klimatických regionech 6 – 9; u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem bude zákaz platit až od 5.11. (původně 1.11.), u minerálních dusíkatých hnojiv končí zákaz již 15.2. (původně 28.2.) u jednoletých plodin a trvalých kultur resp. 15.3. (původně 31.3.) u travních a jetelovinotravních porostů. Naopak zákaz používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem byl prodloužen o období 1.12. – 31.1. Také letní a podzimní omezení hnojení doznalo změn. III. Aplikační pásmo bylo rozděleno na půdy se středním a s vysokým stupněm infiltrace a jednotlivé limity přívodu dusíky byly upraveny – např. zvýšení limitů hnojení v I.aplikačním pásmu, upřesnění hnojení ke slámě, umožnění hnojení meliorovaných luk, umožnění hnojení hnojem na pozemcích s vyšší sklonitostí apod. Bylo zdůrazněno, že požadavek na dodržení limitu max. 170 kg N/ha se vztahuje v průměru na celou výměru podniku. Nově však byly zavedeny maximální limity přívodu dusíku pro jednotlivé

plodiny. Nově byly zavedeny nehojené (minimálně) třímetrové pásy kolem vodních toků. • Zásadní změnou je zavedení požadavku na uskladňovací prostory pro statková hnojiva dostačující pro šestiměsíční produkci. Vzhledem k tomu, že splnění tohoto požadavku si vyžádá značné investiční náklady, je jeho účinnost stanovena od 1.1.2014. Zemědělci tak na jeho splnění budou moci využít prostředků z Programu rozvoje venkova. Stejně tak je odložen i nový požadavek na možnost uložení hnoje na zemědělskou půdu až po tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti. Zemědělcům by práci s Nitrátovou směrnicí mělo usnadnit zprovoznění nové vrstvy LPIS, kde jsou zranitelné oblasti zavedeny. Příručka k používání této nové aplikace je od 30.6.2008 ke stažení na portálu farmáře www.farmar.eu. https://farmar.mze.cz/portal/page/portal/PORTAL_ FARMARE/PF_IMAGES/Nitratovka_2008%203.pdf Protože plnění Nitrátové směrnice je implementováno také do kontrolních bodů Cross-compliance a agroenvironmentálních opatření, uvádíme v příloze přehled těchto kontrolních bodů. •

33


Legislativa

Vyšlo ve Sbírce Částka 70, rozeslaná dne 30. června 2008 223. Úplné znění zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů,jak vyplývá z pozdějších změn 224. Úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jak vyplývá z pozdějších změn Částka 78, rozeslaná dne 4. července 2008 249. Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Částka 90, rozeslaná dne 8. srpna 2008 272. Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 381/2007 Sb., o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách a surovinách Částka 96, rozeslaná dne 19. srpna 2008 288. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka 289. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče 290. Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů Částka 100, rozeslaná dne 21. srpna 2008 311. Zákon, kterým se mění zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů 312. Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Částka 104 318. Nařízení vlády o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou Částka 106 325. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č.331/2004 Sb., o opatřeních k zabezpečení ochrany proti zavlékání a šíření původce bakteriální kroužkovitosti bramboru a původce bakteriální hnědé hniloby

Zrušení všeobecné výjimky na používání konvenčních osiv a sadby brambor v ekologickém zemědělství Ke dni 31. července zrušilo MZe všeobecnou výjimku na používání konvenčních osiv a sadby brambor v ekologickém zemědělství Od 1. srpna má tedy každý ekologický podnikatel, který má záměr použít na ekofarmě konvenční osivo nebo sadbu brambor, povinnost požádat pověřenou kontrolní organizaci ekologického zemědělství (KEZ, ABCERT AB nebo BIOCONT CZ) o povolení.

34

Rozpočet MZe

Zveřejňujeme odpověď ministra financí Miroslava Kalouska na výzvu ASZ k navýšení rozpočtu kapitoly zemědělství na rok 2009. (ASZ upozornila ministra především na fakt, že důsledkem snížerní rozpočtu by mohlo být snížení Národních doplňových plateb, Top-Up). V Praze dne 20. srpna 2008 č.j.: 19/65 794/2008-194 Vážený pane předsedo, reaguji na Váš dopis č.j. 54/08 ze dne 21. 7. 2008, v němž se zaměřujete na problematiku národních doplňkových plateb v souvislosti se zpracováním návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2009, konkrétně se z Vaší strany jedná o rozpočet kapitoly Ministerstvo zemědělství. Uvádíte, že se v této kapitole předpokládá snížení národních doplňkových plateb až o několik miliard korun. Vážený, pane předsedo, tvorba státního rozpočtu je velmi složitý proces. Pro tvorbu státního rozpočtu ČR na rok 2009 je východiskem střednědobý výhled státního rozpočtu schválený usnesením vlády č. 1062/2007 a střednědobé výdajové rámce na léta 2009 - 2010 schválené usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 554/2007. Usnesením vlády ČR č. 736 ze dne 27. června 2008 byly schváleny rozpočtové limity příjmů a výdajů kapitol státního rozpočtu a státních fondů na léta 2009 - 2011. Návrh limitu příjmů a výdajů na rok 2009 vychází nejen ze střednědobých výdajových rámců na léta 2009 - 2010 stanovených usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 554/2007, ale promítají se v něm rovněž korekce související s úkolem vlády postupně snižovat deficit veřejných rozpočtů a dále i dopady vyplývající z predikce základních makroekonomických indikátorů do roku 2011. Ministerstvo zemědělství v rámci stanoveného limitu výdajů pro svou kapitolu vyčlenilo na národní doplňkové platby (TOP-UP) 4 mld. Kč. Předpokládá se, že návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2009 bude projednáván ve vládě ve dnech 10. a 17. září 2009. Po projednáni ve vládě bude předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Nelze vyloučit, že v průběhu projednáváni návrhu zákona o státním rozpočtu ČR ve Vládě a následně v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR mohou nastat určité změny oproti současnému stavu v procesu tvorby státního rozpočtu na rok 2009. Tyto změny však mohou nastat pouze v rámci schválených limitů příjmů a výdajů na rok 2009, tzn. přesuny v rámci jednotlivých kapitol nebo mezi jednotlivými kapitolami. Vážený pane předsedo, problematice zemědělství se věnuje vláda velmi často a dle možností státního rozpočtu rozhodovala o zajištění prostředků na uspokojení potřeb resortu v maximální možné míře. Domnívám se, že potřebné zdroje pro poskytnutí národních doplňkových plateb ve větším rozsahu je třeba hledat i v rámci kapitoly Ministerstva zemědělství. S pozdravem, Miroslav Kalousek, ministr financí



Zákon o dani z nemovitostí

Kancelář ASZ ČR dle úkolu z valné hromady požádala ministra financí Miroslava Kalouska o stanovisko ke zdanění zemědělských pozemků, u něhož mohou podle stávající právní úpravy v současnosti obce uplatňovat místní koeficient, který může způsobit navýšení daně až na pětinásobek původní sazby. Odpověď ministra Kalouska si můžete přečíst v levém sloupci, na protější straně pak najdete aktuální návrh poslanců ČSSD, KSČM a KDU-ČSL, který by měl tento problém vyřešit do konce roku. V Praze dne 16. července 2008-08-13 č.j.: 05/61 157/2008-261

Vážený pane tajemníku, obdržel jsem Vaše podání, ve kterém požadujete stanovisko ohledně zdanění zemědělských pozemků podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z nemovitostí). Podle současné právní úpravy v zákoně o dani z nemovitostí, mají obce možnost obecně závaznou vyhláškou stanovit místní koeficient podle § 12 zákona o dani z nemovitostí. Pokud obce zároveň neosvobodí pozemky orné půdy, trvalé travní porosty, vinice, chmelnice, ovocné sady od daně z pozemků podle § 4 odst. 1 písmeno v) zákona o dani z nemovitosti, dojde ke zvýšení daně z pozemků v důsledku stanovení místního koeficientu obcemi. Jsem si plně vědom, jaké obavy vyvolává stanovení fakultativního místního koeficientu a jeho dopad na výši daně ze zemědělských pozemků, pokud obec současně neosvobodí zemědělské pozemky podle zákona o dani z nemovitostí. Není jednoduché najít a podpořit optimální vyváženost mezi stanovením místního koeficientu zvyšujícím daň z nemovitostí a zároveň zamezit nadměrné daňové zátěži při zdanění zemědělských pozemků. Reforma veřejných financí umožnila obcím v určité míře ovlivnit výši daně z nemovitostí. Pokud obce stanovily obecně závaznou vyhláškou místní koeficient, realizovaly svojí pravomoc v rámci samostatné působnosti obce. Ministerstvo financí není oprávněno metodickým výkladem informovat všechny obce s tím, že na některé pozemky se místní koeficient nepoužije. Řešení spatřuji pouze ve změně zákona o dani z nemovitostí. Domnívám se, že je možné podpořit takový legislativní návrh, který by vyloučil použití místního koeficientu na zemědělské pozemky. Respektuji současný právní systém a v jeho rámci umožním předložení návrhu na řešení problematiky týkající se omezení zdanění některých zemědělských pozemků. V celé záležitosti je však třeba postupovat s maximální pečlivostí a uvážlivě, případná změna zákona o dani z nemovitostí ohledně rozsahu osvobození zemědělských pozemků musí být provedena se znalostí věci a při zachování příslušných legislativních pravidel. V rámci legislativní procedury pouze takový návrh má moji podporu. Vážený pane tajemníku, k řešení daňové problematiky se snažím přistupovat odpovědně. Zda však dojde k projednání příslušného návrhu a jeho schválení v rámci legislativního procesu tak, aby bylo možné podle něj postupovat již od 1. 1. 2009, nelze v tuto chvíli předvídat. S pozdravem, Miroslav Kalousek, ministr financí

Návrh ZÁKON ze dne ……………2008 kterým se mění zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o dani z nemovitostí Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění a doplňuje takto: V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a za odstavec 1 se doplňuje nový odstavec 2, který zní: „(2) Odstavec 1 se nevztahuje na pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů, s výjimkou těchto pozemků v zastavěném území16d) nebo v zastavitelné ploše16d) obce.“. Čl. II Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009.

Pole s ovsem, foto Veronika Kutilová

35

Informace

Utíkají z Lesů České republiky milióny? Libuše Frantová, exkluzivně pro Zpravodaj ASZ ČR

22. 8. 2008

Informace

Forenzní audit hospodaření Lesů České republiky se zřejmě dělat nebude. I když se objevují stále nové nejasnosti kolem veřejných zakázek, při kterých Lesy přicházejí údajně o miliony korun, ministr zemědělství Petr Gandalovič o audit žádat nehodlá. Bylo by to prý zbytečné vyhazování peněz. Státní lesy hospodaří s majetkem v hodnotě sedmdesáti miliard korun. V jejich vedení se každý rok mění ředitelé a často i celé vedení. Způsob hospodaření Lesů České republiky vyvolává už léta různá podezření. Žádný z ministrů zemědělství, pod které lesy spadají, nebyl schopný problémy vyřešit. V médiích se i nyní objevují pochybnosti o zadávání veřejných zakázek. Třeba tendr na informační technologie pro Lesy ČR již šetří policie. Ministr Gandalovič však tvrdí, že za podepsání pochybných smluv s firmou Aventic International je zodpovědný bývalý zaměstnanec Lesů Martin Jiránek, který bez vědomí vedení a dozorčí rady státního podniku i bez veřejného řízení nezákonně uzavřel smlouvu na informační techniku. „Jde o zřejmou kriminální činnosti. Fakturu na 96 milionů korun Lesy rozporují, je předmětem vyšetřování, není a nebude proplacena,“ říká Gandalovič. Dosud byly této firmě státním podnikem zaplaceny čtyři faktury za jiné práce v celkové hodnotě jen 2,2 milionu korun. Ministr současně vyzval vedení podniku, aby specifikovalo trestní oznámení, které původně podalo na neznámého pachatele, přímo na Martina Jiránka. „Když dojdeme k závěru, že v případě těchto zakázek selhaly vnitřní mechanismy, necháme tuto oblast zauditovat,“ slibuje. Už v minulých týdnech podepsal nový statut Lesů České republiky, v němž se rozšiřují pravomoci dozorčí rady a zakladatele - ministerstva zemědělství pro uzavírání smluvních vztahů s větším objemem. Sněmovní kontrolní výbor hodlá také prověřit nákup 250 vozů Škoda Fabia

Combi, za které Lesy České republiky zaplatí 90 milionů korun, což je maximální částka, kterou byly ochotny do vozů investovat. Podezření vyvolává fakt, že výběrové řízení ze třinácti uchazečů vyhrála firma OKIM z Ústeckého kraje, která byla ve volebním roce 2006 druhým největším sponzorem Občanské demokratické strany v Ústeckém kraji, kde kandidoval i Gandalovič. Ministr však zveřejnil pořadí výběrového řízení, v němž firma OKIM nabídla za vozidlo nejnižší cenu – 354 944 korun. Druhá firma v pořadí nabídla 357 750 korun. Navíc žádný ze třinácti účastníků tendru nepodal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Samotná automobilka Škoda Auto se soutěže ale nezúčastnila. Podle ministra je cena auta vysoká, protože Lesy požadovaly některé zvláštní úpravy, například vyšší výkon motoru nebo klimatizaci. „Kdyby někdo chtěl firmu vyloučit z výběrového řízení jen proto, že je ze stejného kraje, jako je

příslušný ministr, nebo že poskytla dar ODS, tak by to bylo porušení zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětlil ministr. Gandalovič také popírá informace médií, že bývalý ředitel státního podniku Lesy České republiky Jiří Holický, který byl loni na podzim po několika měsících ve funkci z vedení na vlastní žádost odvolán, dostal odstupné ve výši téměř pět milionů korun. Gandalovič odmítá, že by částka byla tak vysoká. „V rámci řádné manažerské smlouvy, která byla stejná jako u jiných ředitelů, měl nárok na konkurenční doložku – 1,5 násobku měsíčního výdělku po dobu 12 měsíců. Dozorčí rada postavila výplatu pohyblivé složky, takže pobírá konkurenční doložku jen ze základní mzdy,“ vysvětluje ministr. Konkrétní částku však odmítá sdělit, ale pokud bude odstupné předmětem diskuse v zemědělském výboru sněmovny, je připraven ji doložit. „Ale pět milionů nebylo a pravděpodobně nebude ani vyplaceno,“ tvrdí Gandalovič. Opozice kritizuje,

Ministr na stánku ASZ ČR na Zemi živitelce spolu s místopředsedkyní PSP ČR Miroslavou Němcovou

36


Informace že Holický dostává vysoké odstupné, i když nezvládl tendry na lesnické práce, které státní podnik zadává soukromým firmám. Jeho působení v čele Lesů ČR provázelo množství afér, například kolem podivných marketingových zakázek, ale i nákupů informačních technologií, které nyní vyšetřuje policie. Otazníky vyvolává i obchod se dřevem Lesů České republiky. Média kritizovala smlouvu, kterou státní podnik Lesy ČR předává kontrolu nad prodejem dřeva až do roku 2010 Hradecké lesní a dřevařské společnosti, v níž vlastní jen polovinu. zbytek má soukromý podnikatel. Státní podnik tak má jen poloviční kontrolu nad mnohamiliardovým obchodem se dřevem. Smlouvu, kterou někteří odborníci považují za vysoce rizikovou, nyní prověřuje antimonopolní úřad. Ministr zemědělství však argumentuje tím, že Lesy České republiky průměrně

Gandalovič také odmítá kritiku, že jeho úřad nemá pod kontrolou nakládání s penězi Lesů ČR. Podle médií ukládají stamiliony korun do soukromých fondů, aniž o tom informují dozorčí radu nebo nadřízené ministerstvo zemědělství, což může být velmi rizikové. „Nejde o činnost v rozporu s právními předpisy, ale snahu co nejlépe zhodnocovat finanční prostředky při zachování maximální bezpečnosti,“ tvrdí ministr zemědělství. Nakládání s disponibilními prostředky kontroluje jeho úřad v rámci schvalování účetní závěrky, z níž jsou prý veškeré operace patrné. „Kromě České národní banky nefiguruje v České republice žádný státní subjekt,“ namítá Gandalovič na kritiku, že peníze se ukládají do soukromých ústavů. Lesy v současné době disponují s 5,5 miliardami volných finančních prostředků, které se snaží zhodnotit pro-

zápočtů, protože každým dnem mohou Lesům vznikat obrovské škody. Podle opozicene nejsou informace, které se v posledních týdnech kolem Lesů České republiky objevily, dílem náhody. Stínový ministr zemědělství Michal Hašek (ČSSD) je přičítá částečně tlaku lobbyistických skupin, obchodníků se dřevem, a částečně vnitrostranickému boji uvnitř ODS před jejím volebním sjezdem. Ministr Petr Gandalovič na něm hodlá obhajovat funkci místopředsedy ODS. Gandalovič však odmítá, že by se v největší straně bojovalo nečestným způsobem. „Nesdílím tento názor. V ODS dosud politický souboj probíhá korektně,“ tvrdí. Michal Hašek i místopředseda vlády a šéf koaličních partnerů Jiří Čunek však upozorňují, že signálů o tom, že spousta věcí je v hospodaření Lesů ČR špatně, je tolik, že by měl šéf resortu požádat o

Státnímu podniku Lesy České republiky patří asi polovina lesů v zemi. Odborníci se domnívají, že ke zlepšení konkurenčního prostředí na trhu se dřevem by pomohla privatizace části státních lesů. ročně těží osm milionů metrů krychlových dřeva, z toho 4,3 milionu přechází do vlastnictví těžebních firem, 3,7 milionu zůstává ve vlastnictví Lesů. Osmapadesát procent dřevní hmoty prodávají Lesy přes Hradeckou společnost, v níž se podílejí na řízení, klíčovým strategickým smluvním partnerům. Zbytek 28 procent připadá na regionální prodej prostřednictvím komoditní burzy. „Hospodářské výsledky zatím nevykazují žádné problémy. I když je cena dřeva v současné době vzhledem přebytku na minimu, daří se Hradecké dosahovat se smluvními partnery ceny spíš vyšší, než mají konkurenti,“ říká Gandalovič. Právě díky dlouhodobým obchodním vztahům tak Lesy nemají problémy s odbytem. Smlouva podle ministra prochází diskusí, v roce 2008 byla podepsána nová a nyní se ještě diskutuje, zda má trvat až do roku 2010. Nový model je prý odlišný a pro Lesy ekonomicky výhodnější. Ale vyhodnocen bude až po roce fungování. Ministerstvo podle Gandaloviče zpracovává také koncepci obchodu se dřevem. „Pokud se změní tak, že Lesy budou obchodovat samy, bude smlouva změněna,“ připouští.

střednictvím šesti finančních správců,“ informoval ministr. K žádným změnám finančních ústavů podle něj v poslední době nedošlo. Nyní se také objevila informace, že společnost CE WOOD, která je největší dřevařskou firmou v České republice, požaduje za údajné poškození při řešení lesnických zakázek po státním podniku Lesy ČR téměř pět miliard korun. Společnost považuje za diskriminační, že po vichřici Emma Lesy přizvaly do tendrů na územní jednotky pouze trojici firem podle vlastního výběru. „Firma vystavila nepodloženou a hypotetickou fakturu a učinila ji splatnou tentýž den. Je to pokus o ekonomický útok na Lesy ČR,“ prohlásil ministr. Lesy fakturu na 4,868 miliardy odmítly zaplatit. Ministr upozornil, že firma CE WOOD je největším současným dlužníkem Lesů ČR, celkové pohledávky lesů přesahují sto milionů korun, z toho téměř 80 milionů je po splatnosti. „Firma si započítává své závazky vůči této faktuře, aby mohla od Lesů dál odebírat dřevo,“ dodal Gandalovič. Advokátní kancelář Toman – Devátý podle jeho slov připravuje rozpor faktury i těchto

forenzní audit.Audit by měl podle Haška iniciovat ministr, nebo vláda. „Nevidím důvod, proč bychom měli platit řádově miliony korun firmě za forenzní audit něčeho, co před nedávnem kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad a co je v pravomoci kontroly dozorčí rady, kde má svého zástupce i sociální demokracie,“ vysvětluje ministr. Státnímu podniku Lesy České republiky patří asi polovina lesů v zemi. Odborníci se domnívají, že ke zlepšení konkurenčního prostředí na trhu se dřevem by pomohla privatizace části státních lesů. K tomu zřejmě v dohledné době nedojde. Ministerstvo zemědělství v současné době zpracovává návrh zákona o státních lesích, který určí nejen právní postavení státního majetku i způsob zadávání veřejných zakázek, ale i zásady, podle nichž by bylo možné část lesního porostu prodávat. „Zákon by měl vytvořit možnost, aby určitá část lesů mohla být prodána. Bude na rozhodnutí budoucích vlád v řádu deseti let, zda k tomu přistoupí,“ sdělil ministr zemědělství.

37

Informace

Pracovní seminář MZe ke Cross compliance Jiří Kejkrt, člen Předsednictva ASZ ČR

8. 7. 2008

Dvoudenní seminář zaměřený na tématiku cross-compliance (křížová shoda dodržování pravidel správné zemědělské praxe) pořádalo Mze ČR 2. a 3.7.2008 ve spolupráci se zástupci bavorského ministerstva zemědělství. První den byl věnován představení dnes již funkčně prověřeného bavorského (německého) systému, druhý den pak systému kontroly dodržování pravidel C-C, připravenému pracovníky Mze. Zároveň byla připravena ukázka kontroly ve veterinární a plemenářské oblasti přímo v prostorách hostitelského podniku Agro Jesenice.

Informace

Za bavorskou stranu přednesl stěžejní referát pan Lautenschlager. V Bavorsku funguje jedna Centrální kontrolní služba, která je pověřena prováděním kontrol v oblastech C-C v tzv. zelené oblasti: To je (zhruba) v oblasti ochrany rostlin, hnojení včetně nitrátové směrnice, v ochraně přírody (ptactvo, podzemní vody, včely), v ochraně půdy a krajinných prvků. CKS provádí také kontroly AJAX - využívání zemědělské půdy – přibližně to, co rozumíme my pod kontrolou LPIS. Kontroly v tzv. bílé oblasti provádí okresní úřady a orgány vlády Horního Bavorska. Do bílé oblasti spadají, jak je možno z názvu odvodit, kontroly z veterinární oblasti včetně bezpečnosti krmiv, kontroly značení a evidence zvířat a kontroly bezpečnosti potravin.

(1% všech podniků) ke kontrole C-C. Kontroly probíhají neohlášeně, je však možné, pokud to nezmaří účel kontroly, oznámit kontrolu až 14 dní předem. Pokud farmář není zastižen, například proto, že je v zahraničí, kontrola je přesunuta na nejbližší vhodný termín. Osvědčily se týmy dvou kontrolujících. Po představení se a stanovení průběhu kontroly se kontrola provede, kontrolovaný má právo být u kontroly přítomen. Chyby jsou mu v průběhu kontroly ukázány, kontrolující o nich mohou udělat např. i fotodokumentaci. Kontrolor zde ovšem není od toho, aby zemědělci vyčítal, že ten a ten problém je v tamtom předpisu na stranách 53 a 54, to je nemístné. Při závěrečném pohovoru kontrolovaný potvrdí, že se kontrola uskutečnila, a uplatní případné námitky. Plánovaná kontrola se v tom roce musí uskutečnit. Odepření kontroly

Nakonec je třeba zmínit, že v podmínkách bavorského zemědělství se jako rizikovější jeví malé podniky, často i proto, že před očekávaným ukončením hospodaření (např. pro věk) se již hospodáři nechce nebo nevyplatí náročné investice ke splnění požadavků C-C, například u skladišť hnoje nebo jímek na kejdu či močůvku. Důležité je také to, že bavorské ministerstvo zemědělce prostřednictvím svých poradců toto téma veřejnosti objasnilo, a byla vydána brožura, kde jsou popsány požadavky, popsány standardy a vysvětleny sankce. Kromě toho v Bavorsku existuje dostatek poradců, kteří s odhalením a odstraněním problémů farmy pomohou, samozřejmě za úplatu. Zatím pracovní návrh systému kontrol C-C v ČR představila zástupkyně odboru přímých plateb Mze Ing.

Každá z kontrolujících organizací si zadá pro výběr jiné rizikové faktory a může jim přidělit různou váhu. Vzhledem k tomu, že kontroly C-C podle návrhu bude provádět sedm kontrolních organizací, může být za rok kontrol na jednom podniku víc. Centrální kontrolní služba v Bavorsku má 24 poboček, každou se čtyřmi stálými pracovníky a dvěma vozidly. Kromě toho jsou přijímáni pracovníci na částečný úvazek zhruba ve stejném počtu. V roce 2007 provedla CKS 7159 kontrol v oblasti přímých plateb, a 1382 kontrol cross compliance. Další kontroly byly provedeny i v oblasti investiční a v oblasti opatření na ochranu životního prostředí. Zásady kontrol jsou ve stručnosti tyto: podniky ke kontrole AJAX (5% z celkového počtu) se vybírají z 80% analýzou rizik, ostatní náhodným výběrem. Z nich je dále vybrána 1/5

38

znamená zastavení plateb pro podnik. Kriteria hodnocení jsou pokud možno jednoduchá, hodnotí se jejich dodržení. (Příklad: Tele je uvázáno. Pak už je jedno, jak je dlouhý provaz.). Sankce u nedbalostního nedodržení standardů C-C jsou 1, 3 nebo 5 % snížení plateb, podle závažnosti. V případě většího počtu méně závažných pochybení je sankce stále 1%, počet provinění se nesčítá. Při opakování stejného přestupku se sankce znásobují 3x, v případě, že jde o úmyslné nedodržení, je sankce 20% snížení plateb (může ovšem dosáhnout až 100%).

Picková, která zastoupila svého kolegu Ing.Trnku. Po výčtu zákonů, na základě nichž je problematika C-C zaváděna, zhodnotila, že EU sice doporučuje zkontrolovat standardy v 1% podniků, ovšem sama EU údajně zároveň vydala pokyn, že je nezbytné zvýšit počet kontrol. Dále se věnovala principu výběru podniků, který by měl být podobný bavorskému – tedy 20 – 25% náhodný výběr, zbytek z analýzy rizik. Dále informovala, že každá z kontrolujících organizací si zadá pro výběr jiné rizikové faktory a může jim přidělit různou váhu. Vzhledem k tomu, že kontroly C-C podle návrhu bude


Informace provádět sedm kontrolních organizací: ÚKZÚZ, ČPI, SVS, ÚSKVBL, SRS, SZPI, ČIŽP, může být za rok kontrol na jednom podniku víc. Každá z těchto organizací si naplánuje své 1% kontrol z podniků, které pod kontrolu této organizace spadají. (Př.: Nemá-li podnik zvířata, nebude předmětem kontroly plemenářů.) Pro podniky, které mají celou šíři zemědělské činnosti to ovšem znamená, že kontrol může přijít za rok osm, možná i více. Nesmíme totiž zapomínat na SZIF, v jehož působnosti zůstává kontrola LPIS, a ZA. Aby se kontroly nesetkaly ráno u vrat stejného zemědělského podniku, byl počítačovými odborníky vygenerován systém, který takovému jevu má zabránit. Tento systém má současně sloužit i k soustřeďování výsledků kontrol, a u platební agentury SZIF také k výpočtu procenta snížení plateb. Výpočet je koncipován poměrně složitě (což znamená, že jsem mu neporozuměl) a je v něm ukotven princip „z více malých porušení se stává závažné“. Kontrolních bodů je v této chvíli navrženo 88, což je prakticky nejméně v EU (někde je i přes 300), ovšem bez jejich konkrétní znalosti nelze ten počet jednoduše zhodnotit, pod jedním bodem může být i víc „podbodů“ (což není dobře, protože nesplnění podbodu odpovídá nesplnění celého bodu). Můj dojem z kontrolované oblasti welfare byl ten, že je to ořezáno až příliš: U skotu pouhé dva body: “má tele přístup k vodě“ a „má tele přístup ke krmivu“ se mi zdá málo. Další důležitý poznatek, který tento seminář dal, bylo nové směřování servisních organizací Mze. Osobně neznám nikoho, komu by „jen tak, že byl vybrán“ přišla na kontrolu SRS, popř. ÚKZÚZ. Vždy to bylo po nějakých problémech nebo udání. Nyní se to ovšem chystá. Každá kontrola cross compliance bude zároveň kontrolou plnění národní legislativy, což je ovšem daleko těžší kalibr, než C-C. Z této kontroly sice nehrozí snížení plateb, pokud budou kontrolované standardy C-C v pořádku, ovšem pro ty, kdo nemají věci úplně v pořádku, to může znamenat nějaké pokuty, a také zatížení do systému výběru podle rizik pro další kontrolu. Tento způsob, jak se

dostat sedlákům na dvůr, je obhajován tím, že při jedné kontrole se vlastně udělají dvě (nebo tři – při kontrole třeba ještě na agro-envi) a tím se ušetří. Toto zneužití prohlásil v závěrečné diskusi bavorský kontrolor Erhardt za nepřijatelné a doplnil, že v Bavorsku může taková kontrola do podniku přijít pouze s odůvodněním. Dalšími neopominutelnými poznatky byly tyto: kontrola nemusí být na 100% pozemků, zvířat, stačí reprezentativní vzorek. Kontrola může být mimo určené pořadí, například na udání, každá národní kontrola bude v té chvíli současně i kontrolou C-C. Subjekt kontroly musí být o každém zjištěném porušení informován nikoliv při odjezdu kontrolorů, ale ve lhůtě tří měsíců. Odpoledne druhého dne byla provedena

compliance. Velmi vysoko hodnotím přehledné vystoupení bavorských kontrolorů a jejich názory, například na to, že kontrolor má být schopen zkontrolovat celou oblast C-C, kontrolor musí znát nejméně to, co je povinností farmáře, má být mistrem v oblasti zemědělství. Kontrolované body mají být vztaženy k problematice C-C, nikoliv (např.) ke stavebnímu zákonu. Prezentace českého návrhu, byla poněkud chaotická, postrádala pro farmáře důležité aspekty, jako např. právo účasti při kontrole, možnosti odvolání proti výsledkům, zejména chyběly vyčíslené nároky na personální, finanční a materiálové zabezpečení kontrolního systému. Pokládám za neuvěřitelné, že by někdo chtěl tvrdit,

Orba koňmi, foto Veronika Kutilová

modelová kontrola ČPI a SVS v provozu živočišné výroby Agro Jesenice. V upraveném a udržovaném prostředí, ve kterém byla kontrola prováděna, by bylo překvapením, kdyby bylo nalezeno víc závad, než jedna chybějící ušní známka. Kontrola nicméně potvrdila to, co je uvedeno o odstavec výše: kontrolováno bylo celé spektrum ukazatelů, z nichž ovšem pouze tři jsou brány v potaz pro cross

že výše jmenované kontrolní organizace kontroly provedou bez nároku na zvýšení rozpočtu a stavu pracovníků. V materiálech také nebyl návrh oněch 88 kontrolních bodů. Při komentářích ze strany bavorských hostů docházelo někdy k nedorozuměním, vyplývajícím z rozdílnosti platebních systémů, a také docházelo k porovnávání počtu kontrol C-C s počtem kontrol C-C společně s AJAX.

39

Informace

Perspektivy evropské agrární politiky podle Bulletinu VÚZE připravila Veronika Kutilová

Informace

Aktuální bulletin Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky informuje o stanovisku OECD, která sdružuje 30 zemí, k současné agrární politice a její budoucnosti, která povede k trvalé udržitelnosti. OECD se ústy prof. S. Tangermana vyjádřila k jednotlivým agrárně politickým nástrojům a nastínil některé potřebné změny. Žádá například zrušení vývozních podpor, postupné odstraňování cel a rušení intervenční sítě a systému kvót. OECD například doporučuje odpojení agrárních kvót od produkce a konkrétnější orientaci politických opatření na jednotlivé cíle. To je v podstatě principem reforem SZP od roku 1992, konkrétní cíle lze spatřovat pod společným označením „rozvoj venkova“. Za posledních 15 let se tak v EU značně změnila struktura poskytovaných podpor. Pro měření úrovně podpor vyvinula OECD indikátory, jedním z nich je odhad produkčních podpor, který vyjadřuje podíl všech dotací na příjmech zemědělství. V rámci OECD se tento ukazatel pohybuje v průměru kolem 30% (tedy ze 100 EUR, které má zemědělec k dispozici pochází 30 EUR z různých agrárně politických nástrojů, zbylých 70 EUR jsou příjmy z trhu). Průměr za EU je v podstatě shodný s průměrem OECD, v USA se ukazatel pohybuje zhruba mezi 15 a 25%. Pro srovnání jsou v grafu uvedeny ještě údaje za Japonsko, kde je podíl dotací mezi 50 a 60% a na Novém Zélandě (v podstatě 0%). OECD také sleduje vývoj podílu jednotlivých typů podpor. Z průzkumu vyplývá, že v anoncovaném přesunu podpor z I. do II. pilíře se za posledních 20 let příliš nepokročilo. K posunu dochází spíš v rámci I. pilíře, kde klesají podpory tržních cen a pokračuje tendence k odpojení přímých plateb od produkce, což OECD oceňuje. Agrární politika je nadále považována za nezbytnou, protože zemědělství kromě produkce kvalitních potravin přináší celou řadu významných, trhem neoceňovaných, výkonů pro společnost. A tyto výkony musí být trvale uhrazovány agrární politikou. Je však nutné, aby vždy dostatečně zdůraznila co činí a proč tak činí a musí jasně formulovat své cíle. Důležité je, aby

40

byla politika vždy přesvědčivě a jasně prezentovaná veřejnosti. Jedině tak může zůstat dlouhodobě udržitelná. Agrární politika musí zajišťovat především důchody ze zemědělství a multifunkčnost zemědělství. Dále si prof. Tangerman klade otázku, zda má ještě budoucnost tržní politika. Pokud jde o funkci zajištění důchodů ze zemědělství, tržní politika nepomáhá tam, kde je to potřeba nejvíce – to je u malých podniků. Při zavedení cenové podpory je absolutní suma, o kterou se důchod zvýší samozřejmě vyšší u podniku s vyšším obratem. Navíc velká část tržeb z produkce je ze zemědělství odčerpána (investice, provozní prostředky,…), tržní politika tedy v tomto případě nepůsobí příliš systémově. Pokud jde o multifunkčnost, nelze hovořit o tom, že by ji cenová politika nějak řešila, naopak zde působí spíš kontraproduktivně. (Vyšší ceny pšenice určitě nevyvolají ekologicky šetrnější produkci.) V této oblasti může fungovat pouze cílená politika. Závěry z těchto úvah shrbuje OECD takto: • Nezbytný je ústup od vývozních podpor; • Nutnost odstraňovat cla (drží ceny vysoko); • Ústup od intervenčních sítí a zrušení kvót; • Zabezpečení kvality a označování původu produktu; • Zamyslet se nad novými mechanismy, které by bránily kolísání důchodů. Podle prognóz se nyní sice ocitáme na cenové špičce, ale zároveň nelze počítat s tím, že by ceny v budoucnu nějak rapidně klesly. Stejně jako cenovou politiku nepovažuje

Foto Gabriel Kužel

OECD za vhodnou ani platbu na podnik. Pokud se týká důchodů nastává zde stejná situace jako u cenové politiky, kdy velcí dostanou hodně a malí málo. Nepomáhá ani k multifunkčnosti, protože podpora není adresná. Ani navrhovaná degresivita plateb se nezdá jako vhodná, protože by podle OECD mohla zkreslit trh s půdou. Jako adresné opatření se nezdá ani cross-compliance. Vhodná tendence je směrem k odpojování (decoupling) a cílovosti (targetting). K požadovanému cíle nelze dorazit pomocí úpravy podnikových plateb, ale zacílením jednotlivých podpor na konkrétní výkony. Pokud tedy chce být agrární politika přesvědčivá a trvale udržitelná je nezbytné přesunout se k adresné politice ve II. pilíři. Odpojení bylo tedy podle stanoviska OECD správným krokem, ale reforma SZP stále není u konce.


Informace

Premiér Topolánek otvírá vyjednávací prostor pro budoucnost zemědělců Michal Pospíšil, zahraniční tajemník ASZ ČR

8. 7. 2008

Lotyšský premiér Ivars Godmanis formuloval v dopise předsedovi Evropské komise J.M. Barrosovi striktní požadavek na sjednocení Společné zemědělské politiky a vytvoření spravedlivých podmínek pro všechny členské státy již v průběhu „Zdravotní kontroly“. S podpisy dalších sedmi premiérů, včetně českého premiéra Topolánka, předal dopis na předsedovi Komise na poslední schůzi Rady Evropy. Dopis obsahuje požadavek na vytvoření stejných plateb pro všechny zemědělce v Evropské Unii a odstranění historicky stanovených referenčních hodnot a výpočtů, které byly založeny na dřívější produkci. Tento systém výpočtu národních finančních obálek je zcela absurdní a po úplném odpojení plateb od produkce ve všech státech Evropské unie vytváří skutečnou ekonomickou bariéru na

vnitřním trhu EU. V dopadové studii Evropské komise, publikované při zveřejnění legislativního návrhu ke zdravotní kontrole SZP EU - „ Health Check“ je uveden v grafu výpočet případné plošné platby v roce 2013 na ha zemědělské půdy při zachování objemu financí v národní obálce ve výši 100%. Nejnižší platba je právě v Lotyšsku, 90 EUR, nejvyšší pak v Řecku, 550 EUR. Z grafu jasně vyplývá, jak moc je zemědělská politika EU zdravá či nemocná. Na poslední radě zemědělských ministrů komisařka M.F.Boelová dopis komentovala s tím, že to je jistě téma pro budoucí diskusi o Společné zemědělské politice Evropské unie. Premiér Topolánek společně s ostatními dopisem pojmenoval tu nejvíce citlivou část podstaty výpočtu přímých plateb. Je třeba tuto iniciativu rozpracovat do detailních podmínek a zasloužit se o to, aby nebyla smetena ze stolu „starou patnáctkou“.

Příloha: graf: „Průměrná přímá platba v € /ha po roce 2013“ cit.: Commission Staff Working Dokument“ – Impact Assesment, Brussels, SEC (2008)1885, str. 22

41

Evropská unie

Rumunsko: Hlad nebude Michal Pospíšil, zahraniční tajemník ASZ ČR

20. 8. 2008

Evropská komise publikovala svoji předpověď vývoje sklizně v sezóně 2008. V porovnání s rokem 2007 bude sklizeno o 47 milionů tun obilí a kukuřice víc. Z roku na rok. Při podrobnější analýze je zřejmé, že ve všech státech se urodilo o trochu více. Dva státy ale významně vyčnívají nad průměr Bulharsko a Rumunsko. Nepodceňujme historii. Zvláště Rumunsko bylo v minulosti obilnicí Evropy a není důvod, aby znovu nebylo, i když se k němu Evropská unie chová více než macešsky. 14, 7 milionu ha zemědělské půdy v sobě skrývá obrovský potenciál.Nárůst průměrného výnosu v meziročním srovnání s rokem 2007 je impozantních 75% u pšenice , 59% u ječmene a 122% u kukuřice na zrno. V absolutních číslech to jsou výnosy 2.7 t/ha u pšenice, 2,67 t/ha u ječmene a 3,42 t/ha u kukuřice. Přitom jedním z největších problémů zemědělství v Rumunsku je půda ležící ladem. Ioan Beidac (viz foto) z podniku, který hospodaří v oblasti na absolutní rovině říká. „Hospodaříme na 7 500 ha. Odhaduji, že 40% půdy v našem sousedství je opuštěné. Hledáme majitele a podnik zvětšujeme. Letos odhadujeme výnos kukuřice na 9tun po hektaru. Sklízet

budeme při 14% vlhkosti. Sousedíme s italským farmářem a s farmářem ze Španělska“. V těchto větách jasně shrnul budoucnost rumunského zemědělství. „Farmáři ze zahraničí přicházejí a přinášejí nové technologie. Jsme rádi, že zde investují“ říká zástupkyně státní sekretářky, paní Michaela Luca z Ministerstva zemědělství Rumunska (viz rozhovor pod článkem). Rumunští zemědělci navíc ještě nemají vyplaceny žádné přímé platby (ve výši 100€/ha). Rumunsko je členem Evropské Unie od roku 2006. Evropská komise navíc uznala k výplatě přímých plateb jen 8,7 milionu ha ze 14,7 milionu ha zemědělské půdy. Největší zemědělec v Rumunsku má pod kontrolou 63 000 ha. Z Brna do úrodných oblastí Rumunska je přitom vzdálenost pouhých 700 km.

Deset otázek pro Mihaelu LUCA,

EU

exkluzívní rozhovor ASZ ČR se zástupkyní státního sekretáře Ministerstva zemědělství Rumunska K jakým zásadním změnám došlo po ditách zejména ve výnosu. skončení vlády komunistické strany Zkrachovalo mnoho průmyslových v oblasti zemědělství. podniků a lidé z těchto podniků si vzali Opravdu zásadní změna byla v tom, že svých pár ha půdy a začali hospodaveškerá půda byla vrácena vlastníkům. řit, ne vždy úspěšně. Mnoho pozemRozloha Rumunska je 238 391 Km2 a máme 14, 731mil. ha zemědělské půdy. Státní půdy je pouze 240 000 ha. Vrácení půdy vlastníkům po 50 letech není vůbec snadné. Proto je v Rumunsku významný počet velkých farem, které půdu najímají a kupují. Největší hospodářství pod kontrolou jednoho člověka má rozlohu 61 000 ha. Na druhou stranu v Rumunsku existují oblasti, kde kolektivizace neproběhla a tam jsou malá hospodářství o velikosti do 10 ha. Privatizací veškeré půdy došlo k prudkému zhoršení a propadu zemědělské výroby v Rumunsku. V současnosti dovážíme nejen 50% spaotřeby vepřového masa, ale i dříve tradiční komodity, Pasák koz v Rumunsku, foto Michal Pospíšil ovoce, zeleninu. K poklesu produkce došlo ale ve všech komo-

42

ků zůstalo neobděláno a leží ladem i v oblastech velmi úrodných.Odhadem asi 40% půdy. Projíždím Rumunsko od severu k jihu a snažím se získat informace od lidí z venkova. Můžete mě říci, co je opravdu příčinou neobdělané půdy? Příčin toho, že j v Rumunsku hodně opuštěné a neobdělané půdy je více.


Evropská unie Je to neobdělaná půda okolo měst. Ta je většinou prodána k developerským účelům a čeká na stavební investici. Druhou příčinou je, že po privatizaci půdy hodně lidí nebylo schopno se své půdy ujmout a starat se o ní. Zcela jednoduše, neměli a nemají dostatek finančních prostředků na osivo, stroje, technologii. Dalším důvodem je rozdrobené vlastnictví. Po 50 letech mnoho původních vlastníků zemřelo, není vyřízené dědictví. Rozdíly jsou i ve vedení katastrů a evidence půdy. Jiná byla evidence v západní části Rumunska, Německa, jiná pak ve východní části. V Rumunsku je velká migrace obyvatel do měst a do zahraničí. Za poslední 2-3 roky, tj s datem vstupu odešlo do měst a do zahraničí více jak 2 miliony obyvatel.Tj. 10% práce schopných obyvatel. Mnoho lidí také dalo svoje pozemky do pronájmu a zemědělec přecenil svoje síly a skončil. Rumunsko bylo před druhou světovou válkou nesmírně vyspělou agrární zemí, dokonce bylo nazýváno obilnicí Evropy. Myslíte si, že je možné, aby se Rumunsko znovu dostalo na výsluní v oblasti zemědělské výroby? Ano, ale bude to postupný proces. Je tady několik positivních signálů. My se nebráníme přílivu zahraničních zemědělců – investorů. Přicházejí farmáři z Itálie, Španělska, firmy z USA, zemědělci z Holandska i Francie, pronajímají si v Rumunsku půdu, někteří jí kupují a zároveň přinášejí do země tolik potřebné nové technologie a investice. Hodně nám pomohl program SAPARD před vstupem do Evropské Unie v oblasti investic. Máme velký potenciál v navýšení tun produkce na ha zemědělské půdy ve všech rostlinných komoditách. Například výnos pšenice byl v roce 2007 1,58 t/ha, letos se odhaduje na 2,77 t/ha. Obdobná situace je ve všech obilninách, včetně kukuřice. Nízké jsou výnosy řepky, dlouhodobě kolem 1,5 t/ha. Samozřejmě, mluvím o oblastech, kde je možná intenzívní zemědělská produkce. Rezervy jsou ale i v produkci masa. V Rumunsku například vůbec nemáme specializovanou produkci masných krav nebo ovcí.

Mihaela Luca poskytla pro Zpravodaj ASZ ČR exkluzívní rozhovor, foto Michal Pospíšil

Obrovská rezerva je v produkci mléka, kdy nás kvóty Evropské Unie odsoudily do role čistého importéra mléka a mléčných produktů. Naše kvóta je jen 3 miliardy kg ( kvóta v ČR je 2,7 miliardy kg), z toho jsou 2 miliardy pro přímý prodej a jen 1 miliarda pro zpracování. Máme registrováno 800 000 držitelů mléčné kvóty. V ovoci a zelenině je problémem sezónnost a paradoxně obě komodity dovážíme z Itálie, Holandska a dalších zemích EU. V roce 2006 se Rumunsko stalo členem Evropské Unie. Jedním z Vašich strategických cílů v Programu Rozvoje Venkova je rozvoj lidských zdrojů. Proč? Jak je možné, že i když pracuje v rumunském zemědělství skoro 30% populace, říci, že v zemědělství je nedostatek lidských zdrojů? Rumunské zemědělství prochází velkou krizí, ale podle mého názoru se již odráží ode dna. Jednou z příčin je právě nedostatek lidí, kteří by dokázali spojit se zemědělstvím svůj život. Máme mnoho zemědělců na malých farmách, kde zemědělství je pouze pro

obživu rodiny, případně pro zásobování části rodiny, která žije ve městě.Tady dojde v krátké době ke generačním problémům. Mladí lidé nechtějí pokračovat v této formě zemědělství. Druhou příčinou je, že mnoho lidí, původně z průmyslu se vrátilo k zemědělskému hospodaření a nemají základní znalosti.Pro ty organizujeme různé vzdělávací kursy. Ve velkých farmách je nedostatek kvalifikované pracovní síly, která nedokáže plně využít moderní techniku a technologii. Například jeden farmář mě vyprávěl, že mu zaměstnanci úmyslně poškozují počítače ve strojích, které kontrolují kvalitu práce. Samozřejmě předpokládáme obrovský odliv lidí ze zemědělství. My na Ministerstvu máme zcela jiný problém. Máme dostatek mladých lidí, kteří umí jazyky, umějí moderní řídící metody, ale naprosto nemají zkušenosti ze zemědělství a z venkova a nedokáží z praktickými sedláky komunikovat. Rumunsko je členem Evropské Unie od roku 2006. Jak jsou v Rumunsku zaváděny Evropské dotace- přímé

43

Evropská unie

EU

Pastva ovcí v Rumunsku, foto Michal Pospíšil

platby? Rumunští zemědělci dostávají přímé platby od roku 2007, resp. první výplaty jsou v roce 2008. Do dnešního dne nám ale chybí vyplatit asi 40 000 příjemců díky problémům, které jsme měli v identifikaci půdy. Takže zatím zemědělci hospodaří téměř bez přímých plateb. Budeme vyplácet pro rok 2008 50,5€ha z fondů EU a 47€/ha ve formě TOP-UP z národního rozpočtu. Tj. celkem 97,5 €/ha zemědělské půdy. Náběh přímých plateb je rozpočítán až do roku 2016 a konečná absolutní částka – 1005 je 200€/ha. Součástí Společné zemědělské politiky je i financování Programu Rozvoje Venkova. Jaké máte zkušenosti s tímto financováním zemědělství? Máme zkušenosti z financování z programů před vstupem do EU, jako byli programy ISPA, PHARE a SAPARD. Z Programu Rozvoje venkova máme možnost čerpat více jak 8 miliard € za celé období do roku 2013. Podle zkušeností z programu SAPRD jsme změnili systém žádostí, abychom zamezili přílišné byrokracii. Udělali jsme domluvu s bankami a žádost, podávaná na ministerstvo je identická s bankovními požadavky na žádost o úvěr. Projekty vybíráme podle toho, jak naplňují cíle opatření. Vybrané projekty pak nemají problém s financováním

44

a snaze o zmenšení administrativní náročnosti. Považujete se za plnoprávného člena při jednáních v Evropské Unii? Členství v Evropské unii je positivní krok. Setkáváme se však docela často při vyjednávání s diskriminací při jednání s Evropskými úředníky. Naposledy například při vyjednávání bodů GAEC – Správné zemědělské praxe. Některé státy redukovaly povinných 11 bodů na 5-6 s tím, že to jsou body průřezové. Námi navrženou redukci pro Rumunsko však komise striktně odmítla a tak zpracováváme všech 11 bodů. Brusel je přeci jenom z Rumunska docela daleko a tak nejen, že cestování je nákladné, ale také je mnohdy obtížné si pro Bruselské úředníky představit reálnou situace na rumunském venkově.

z banky. Tím jsme významně snížili byrokracii, spojenou s realizací projektů. Česká Republika je povinna zavést do systému vyplácen přímých plateb i vazbu na dodržování Správné zemědělské praxe a zákonných norem od roku 2009. Kdy a jak bude systém Cross-Compliance zavádět Rumunsko? Posluchač: Lidem z venkova to říkám pořád. Jestli se bojíte Rumunsko se hladu, ukončete nájemní smlouvy družstvům a akciovkám, zavázalo, že plně a začněte se na své půdě věnovat rostlinné a živočišné zavede systém produkci... křížové shody ( Cross- Compliance) Tojar: Přečtěte si znovu ten článek. Proč si myslíte, že do do roku 2014 ve Rumunska (a časem i do Bulharska) expandují farmáři z dvou fázích. První původních zemí EU (dokonce znám i podnikatele z Česka, fázi do roku 2012, kteří začínají hospodařit v tamnějích oblastech)? Že by tam druhou do roku chtěli hospodařit na pár desítkách hektarů či podporovat 2014. Zatím pouze rozvoj chovu zajíců? Pokud se týká vysoké deklarované připravujeme úrody obilí v Evropě a nejen v ní, má to jeden háček, bude na Ministerstvu vyvíjen enormní tlak na farmářské ceny. podmínky pro úspěšné zavedení Posluchač: Já jsem tím chtěl říci, že v ČR, v české a jsme úplně na pahorkatině, tak jak už tvrdím nějaký pátek, se budou muset začátku. Osobně zemědělci naučit něco jiného, než sít komoditní plodiny považuji systém za příliš komplikovaný na scelených lánech - tj. prakticky všechno, včetně řepky... Protože nejen Bulharsko, Rumunsko, ale i Ukrajina, a naše posice Kazachstán, já nevím ještě které státy mají lepší přírodní v Bruselu podmínky pro velkoplošné hospodaření..Zahraniční kapitál se přiklání má umožněn přístup na jejich půdu, a ten se bude logicky k maximálnímu přelévat tam, kde bude mít nejvýhodnější podmínky. zjednodušení

Z diskuse na internetových stránkách ASZ ČR


Evropská unie Česká Republika bude v příštím roce předsedat Evropské Unii. V průběhu předsednictví bychom chtěli otevřít několik témat, mezi nimi je problematika LFA a stejné přímé platby pro všechny státy EU vyplácené formou SAPS. Jaké jsou Vaše názory na tato témata? Problematika LFA není v současnosti v Rumunsku zásadním tématem. Osobně si myslím, že zemědělci v horách mají více příležitostí k diversifikaci svých ekonomických příjmů, než-li lidé Prodej melounů,, foto Michal Pospíšil v zemědělských v průběhu předsednictví očekávat oblastech, plně odkázáni na produkci. podporu Rumunska. V Rumunsku je podpora LFA vyplácena Jakou vidíte budoucnost Rumunska je v horských oblastech, tj. cca 15% v oblasti zemědělství? Stane se opět rozlohy.. „agrární velmocí“? Druhé téma je samozřejmě daleko Ano, pevně v to věřím. Mám pro to citlivější, ale také vnímáme současné následující argumenty: nespravedlivé nastavení distribuce finančních prostředků formou přímých 1.Lidé, kteří migrovali za prací se plateb. V tomto tématu můžete vracejí postupně zpět do Rumunska

s většími zkušenostmi a mnohdy i s nějakými investičními prostředky. 2. Zemědělství je v současné době ve fázi konce úpadku. Očekávám zvýšení výnosů úrody z ha a to nejen v tradičních komoditách jako je obilí a kukuřice, ale i v ovoci, zelenině a mléku, drůbeži a ve vepřovém mase. Je to jen otázka investic, přírodní podmínky svědčí pro můj optimismus. 3. Rostou zde velké farmy zahraničních podnikatelů. Velikost farem je v tisících ha v úrodných oblastech. Firmy jsou zde teprve od data vstupu do EU, takže jejich vliv se teprve projeví. Struktura polí umožňuje maximálně využít výhody hospodaření na velkých polích v absolutní rovině zejména podél toku Dunaje.

Plnění hygienických předpisů v podání rumunské sýrárny, foto Michal Pospíšil

45

Evropská unie

Reakce Copa/Cogeca na legislativní návrhy evropské komise k “Health checku” z materiálu Copa/Cogeca ze 14. 7. 2008 přeložila Veronika Kutilová

C/C přijala stanovisko k HC SZP, po němž bylo v listopadu 2007 vydáno sdělení Komise. Detailnější reakce C/C na legislativní návrhy Komise jsou shrnuty níže. 1.

2.

3.

Shrnutí Během posledních několika měsíců se více než kdy jindy ukázalo, že situace světového zemědělství se změnila a to zásadně. Nedávný nárůst cen některých potravin je výsledkem jednoduché skutečnosti: světová produkce už nedrží krok se světovou poptávkou , což je výsledkem letitého propadu cen komodit a nedostatku investic v zemědělství. Prvořadou prioritou HC by tedy mělo být zajistit producentům I spotřebitelům stabilitu a umožnit evropským farmářům udržet a rozvíjet jejich produkční potenciál, aby mohli zajistit větší potravinovou bezpečnost pro evropské spotřebitele a zároveň přispět k celosvětovému zásobení potravinami. Detailní návrhy C/C na tři základní témata HC – přímé platby, jednotná tržní regulace a politika rozvoje venkova – jsou popsány níže. Každý bod je uveden krátkým popisem návrhu Komise. Návrhy COPA/COGECA

EU

A.

PŘÍMÉ PLATBY (SPS & SAPS)

Rozsah Cross compliance Návrhy Komise Zákonné požadavky na management: V rámci nařízení týkajících se ptáků, divokých rostlin a živočichů (např. Natura 2000) je zachováno pouze zajištění požadavků souvisejících přímo s hospodářstvím, zákonné požadavky týkající se ušních známek je zde zrušeno. GAEC: Tři změny – požadavky na zachování krajinných prvků byly blíže specifikovány; zaveden byl požadavek na zajištění “nárazníkových” pásů kolem vodních toků; zavedení nového standardu týkajícího se povolení odběru vody k zavlažování a nových požadavků na zachování olivových hájů a vinic. Stanovisko Copa/Cogeca Zákonné požadavky na management 4. Cross compliance podporujeme a zemědělci udělali velký kus práce, aby splnili požadavky. Nicméně je potřeba vyvinout další úsilí, aby systém byl použitelný a méně administrativně náročný:

46

V tomto úvodu k návrhům Komise prohlašuje, že je nutné přizpůsobit rozsah cross-compliance tak, aby byla vypuštěna všechna pravidla, která se netýkají hospodaření. To vítáme, ale upozorňujeme, že toto bylo dodrženo pouze u dvou z 19 nařízení/předpisů (ptáci a divoké rostliny a živočichové). Komise by měla znovu zvážit relevantnost u všech 19 předpisů.  Velký počet pravidel je nejasných a je obtížné je objektivně posoudit. To zapříčiňuje nejistotu farmářů a je ponecháno na kontrolorech, aby rozhodli, zda zemědělec pravidlo respektuje nebo ne. Taková pravidla by měla být buď vyjasněna nebo vypuštěna z Cross compliance.  Kontroly chovu zvířat by měly být stejně jako ostatní hlášeny 14 dní předem. Navíc pokuty by neměly být ukládány pokud chybí pouze jedna ušní známka. GAEC (Správná zemědělská praxe) 5. C/C znovu upozorňuje, že chybí studie dopadu implementace GAEC. Ta by měla být dokončena dříve než se přistoupí ke změnám v rozsahu GAEC. 6. Je potřeba najít jasnější rovnováhu mezi dobrými zemědělskými podmínkami a dobrými ekologickými podmínkami. Farmáři jsou často pokutováni za to, že jejich management klade přílišný důraz na ekologii na úkor dobrých zemědělských podmínek (díky extenzifikaci). 7. Komise navrhla požadavek na založení “nárazníkových” pásem podél vodních toků jako součást GAEC, aby byl kompenzován dopad zrušení set-aside. C/C se domnívá, že potřeba těchto pásem velmi záleží na lokálních podmínkách. V každém členském státě jsou efektivní jiné nástroje k zajištění kvality vod a proto se domníváme, že rozhodnutí o tom, kde je třeba požadovat pásy by mělo být ponecháno na národních vládách. Současné podněty k udržení těchto pásů na dobrovolné bázi by měly být zachovány a případně zesíleny tam, kde je to vhodné. Platby částečně vázané na produkci (jednotlivé členské země) Návrhy Komise Platby spojené s produkcí plodin na orné půdě, olivovníků, semen a chmele by měly být od roku 2010 zrušeny. Prémie na býky a na porážku hovězího a telecího budou odstraněny ve dvou krocích – 50% v roce 2010 a 100% 


Evropská unie Stanovisko C/C 11. C/C podporuje návrh. Zavedení národního limitu 10% pro specifické nástroje Návrh Komise: Dovolit členským státům, včetně nových, použití 10% národní hranice pro jeden nebo více nástrojů:  Tři typy cílených opatření k vyrovnání ekonomických/environmentálních nevýhod v určitých regionech/sektorech: a) na ochranu životního prostředí, kvalitu a marketing; b) na mléko, hovězí a skopové maso a rýži; c) v oblastech, u kterých je nutný další rozvoj. K pokrytí 40% nákladů na řízení rizik: d) pojištění plodin a e) společný fond pro choroby rostlin a zvířat financovaný farmáři (30 – 40%) a státem (20 – 30%). Stanovisko Copa/Cogeca: 12. C/C vítají, že Komise uznává, že členské státy potřebují větší flexibilitu v asistenci farmářům ve zranitelných regionech, především tam, kde existuje možnost, že decoupling zaviní ústup od produkce, a že farmáři potřebují pomoc s vyrovnáváním se s dopady klimatických změn a rychlého šíření nových chorob. 13. C/C souhlasí s Komisí, že celkový limit na podporu v rámci článku 68 – 70 by měl být limitován 10% národního stropu, jak navrhuje Komise, protože významnější podpora by znamenala nepřijatelné snížení jednotných plateb na farmu. 14. Bohužel limit, dovolující připsat k celkovým platbám vztaženým k článkům 68 1 a), b) a e) pouze 2,5% národního stropu, jak navrhuje Komise, je neospravedlnitelné. Postihlo by to členské státy, které chtějí hlavně zmírnit problémy, které jim opatření zahrnuta v tomto stropu umožňují a která nevyhrazují požadavky WTO. Členské státy by se místo toho měly zaručit, že v období 2009 – 2013 nevzroste souhrn plateb vázaných na produkci. Článek 68 1a – podpora specifických způsobů hospodaření důležitých pro zlepšení životního prostředí nebo vylepšení kvality a marketingu 15. Opatření navržená pod tímto článkem jsou velmi podobná opatřením v současném článku 69. Členské státy by měly být schopné se rozhodnout, zda pokračovat v článku 69, tedy používat nadále 10% podíl národního stropu, který odpovídá specifickému sektoru pro opatření uvnitř sektoru pod nově navrženým článkem 68 1a). 16. C/C vítá rozšíření počtu sektorů, které mohou být pokryty článkem 68 1a) (bio produkty). Zároveň ale nechápou, proč v případě marketingu Komise navrhuje, že podpora bude podmíněna splněním kriteria z článků 2 – 5 nařízení 3/2008, které definuje typy opatření a produkty/sektory způsobilé pro Sklípky ve Vrbici, foto Veronika Kutilová podpírána propagaci. C/C opakovaně žádaly,

v roce 2012. Prémie na krávy BTPM, ovce a kozy budou ponechány na rozhodnutí jednotlivých států, které je mohou zachovat, snížit nebo odpojit od produkce. Stanovisko Copa/Cogeca 8. C/C se domnívá, že členským státům by měla být ponechána možnost částečně vázané platby dále od produkce oddělit. Ale neměly by být povinné to udělat do té doby, než bude zajištěno, že to nezpůsobí velké propady produkce, které nebudou moci být kompenzovány regionálními nástroji navrženými v článku 68. Členské státy by měly mít možnost zachovat platby vázané na produkce v současné podobě do roku 2013 v těchto sektorech: obilniny, hovězí maso, skopové maso, olivový olej, tabák, citrusy, konzervované hrušky a broskve, sušené švestky, chmel. 9. C/C vítá návrh Komise použít poslední období k výpočtu podpor vázaných na produkci, které budou integrovány do SPS. Posun k jednotnějším sazbám decouplovaných podpor Návrh Komise: Současná legislativa neumožňuje členským státům změnit svoje rozhodnutí ohledně modelu SPS. Komise navrhuje státům umožnit, aby se do 1. srpna 2009 rozhodly, zda na jednotné sazby přejdou postupně ve třech krocích. Stanovisko Copa/Cogeca: 10. C/C podporuje návrh Komise, aby státy měly možnost volby mezi jednotnými sazbami a historickým modelem. Prodloužení SAPS Návrh Komise: Komise navrhuje, aby bylo státům umožněno aplikovat SAPS až do roku 2013 (nyní je to jen do roku 2010).

47

Evropská unie

EU

17.

18.

19.

48

aby program propagace podle nařízení 3/2008 pokrýval větší množství produktů a aby nebylo povoleno směrování národních zdrojů určených na přímé platby na propagaci. V článku 68 1a) existují jiné cesty, jak je možné zemědělcům pomoci vylepšit marketing jejich produktů (skladování, balení). Článek 68 1b) – podpora specifickým znevýhodněným sektorům mléko, hovězí maso, jehněčí maso a rýže v ekonomicky nebo ekologicky zranitelných regionech. C/C chápou potřebu specifických opatření, která pomohou zemědělcům ve zranitelných oblastech, především tam, kde existuje riziko útlumu produkce díky decouplingu. Proto podporují návrh umožnit členským státům spojit platby s produkcí v případě mléka, hovězího a jehněčího masa a rýže. Nicméně tyto platby by měly být omezeny jen na regiony, které jsou

ponechané ladem. Opatření řízení rizik (články 69 & 70) 20. C/C uznávají, že existují rizika spojená se změnami klimatu a šířením chorob a že je tedy nutné zajistit zemědělcům přístup k větší ochraně před těmito riziky a ř´že by mělo být vyvinuto také větší úsilí na objevní nových metod této ochrany. Větší flexibilita členských států v této věci je proto vítána, pokud zajistí, že nebudou ohroženy systémy, které v některých státech již fungují. 21. Dlouhodobá pomoc v řízení rizik by měla být zajištěna pro všechny producenty EU. C/C se proto domnívá, že návrh Komise v článcích 69 a 70 by měly být brány jako cesta k založení pilotních schémat, které by po roce 2013 měly být zavedeny na dobrovolné bázi pro všechny farmáře EU. 22. Pokud nebudou schémata podpory řízení rizik zavedena ve všech členských státech a nebudou mít stejný rozsah, bude nezbytné, aby Komisi nebyla zrušena možnost udělit výjimečnou podporu trhu (článek 44) a aby se společné fondy členských států vzájemně doplňovaly s Veterinárním fondem mohly tak být pokryty nepřímé ztráty. Modulace Návrh Komise: EU 15: Nárůst dobrovolné modulace u všech plateb nad 5000 EUR o 2% ročně od roku 2009 do roku 2012 (tedy celkově nárůst o 8% Spřežení haflingských klisen, foto Veronika Kutilová k nynějším 5%) plus další progresivní prvek v krocích definovány jako zranitelné. o 3% s maximálním možným škrtem plateb o 22%. C/C podporuje návrh na doplňkové platby formou EU-10: 3%-ní základní modulace a progresivní sazba plateb na počet kusů nebo na plochu TTP, ale domnívá poté, co dosáhnou stejné výše jako v původních se, že definice TTP by měla být rozšířena na další členských zemích po odpočtu základní sazby. Bulharsko zdroje bílkovinného krmiva. a Rumunsko je z těchto požadavků vyjmuto. Článek 68 1 c) – podpora v sektorech, které Další příjmy z modulace zůstanou v členské zemi a budou restrukturalizovány a/nebo rozvojových budou použity na specifická opatření (nové výzvy). programů tak, aby se zabránilo snížení ploch a/nebo Stanovisko Copa/Cogeca: zemědělcům v těchto oblastech. 23. Návrh na modulaci bude kumulován s dalšími Mělo by být umožněno rozšíření ploch způsobilých plánovanými nebo navrženými škrty v platbách: pro podporu tak, aby byly zahrnuty nové, původně  Dalších 10% na financování opatření v článcích 68 – 70;


Evropská unie  Další redukce v případech využití půdy pro pěstování ovoce a zeleniny, zřízení sadů, školek a pěstování brambor;  Posun k jednotné sazbě plateb ve třech krocích – škrty až o 50%, které by bylo možné udělat najednou;  Další modulace až o 17% (celkem až 22% včetně současných 5%). Některých zemědělců by se mohly dotknout škrty v rámci všech čtyř opatření. Škrty v přímých platbách této závažnosti bude pro zemědělce znamenat neschopnost zajistit dodržení všech nákladných standardů, které EU klade na udržitelnou produkci a nebudou tedy schopni se vyrovnat s dovozy, které tyto standardy nesplňují 24. Komise prohlašuje, nenavržený nárůst modulace nebude znamenat škrt v platbách zemědělcům, protože prostředky zůstanou v zemědělském sektoru a budou směrovány na nové výzvy. Zemědělci ale nebudou moci na všechny tyto prostředky dosáhnout. A navíc aby peníze z těchto fondů modulace získali, budou muset investovat, což znamená další náklady. Pouze tyto náklady budou z fondů kryty. Navíc návrh progresivní modulace postihne zemědělce, kteří se snaží být více konkurenceschopní – například ty, kteří se sdružili – a modulace tedy zbrzdí další pokrok v těchto aktivitách. V době, kdy roste poptávka po potravinách a narůstají vstupní náklady by rozhodně neměla být ohrožena schopnost zemědělců pokračovat s produkcí. Z těchto důvodů C/C silně nesouhlasí s dalším navyšováním modulace nad současných 5%. 25. C/C také protestuje proti opatření proti producentům tabáku – ti budou jako jediný vystavěni 50%-nímu škrtu přímých plateb skrze modulaci. Minimální omezení plateb Návrh Komise: Členské státy uplatní buď minimální platbu 250 EUR nebo minimální způsobilou plochu 1 ha, případně obojí (kromě Kypru a Malty). Stanovisko Copa/Cogeca: 26. C/C e domnívá, že navržené limity mohou být velmi škodlivé pro podniky, které přispívající k zaměstnanosti a kvalitní produkci v mnohých zranitelných oblastech. Řešením je redukovat administrativní náklady, ne samotné platby a proto návrh odmítáme. Řešením by mohlo být například vyplácení platby jednou za dva nebo tři roky. Platby na TTP Návrhy Komise: Členské státy používající regionální modely by měly na dobrovolné bázi stanovit rozdílné sazby pro traviny a trvalé pastviny. Maximálně 3 mil. ha na region.

Stanovisko Copa/Cogeca: 27. C/C vítá tento návrh. Omezení hektarů by některé země mohlo vést k umělému rozdělení jejich teritorií do regionů a tomu by mělo být zabráněno. Další podpůrné režimy – celoevropské couplované platby Návrhy Komise: Okamžité zrušení pro tvrdou pšenici, konopí, sušené pícniny, proteinové plodiny a ořechy. Pro rýži, bramborový škrob a přadný len Komise povolí 2-letou přechodnou dobu. Stanovisko Copa/Cogeca: 28. Podle C/C by odstranění couplovaných plateb v těchto malých sektorech mohlo znamenat jejich konec, což by mělo negativní následky pro dané regiony a jejich ekonomiky a životní prostředí. Proto do roku 2013 jakékoliv rušení těchto plateb odmítáme. Povinné Set-aside Návrh Komise: zrušení Stanovisko Copa/Cogeca: 29. C/C vítá oznámení Komise ze dne 1.července, že v roce 2008/2009 nebude povinné set-aside (pokud budou souhlasit jednotlivé státy). Vzhledem k nestabilitě trhu však C/C doporučuje zachovat toto opatření na 0% tak, aby bylo možné je kdykoliv okamžitě použít. Je také nutné okamžitě nalézt administrativně jednoduchou cestu, jak zabránit vážným krizím na trhu s obilninami. B.

společná organizace trhu

Obilniny a rýže 30. Komise souhlasí s tím, že intervence by měla být záchrannou sítí. Farmáři by se měli snažit odpovídat na signály trhu a ne pěstovat pro intervenci. C/C plně sdílí tento pohled. Komplikovaný přístup Komise, kdy na sebe bere rozhodnutí o trhu již nadále nezajistí spolehlivou záchrannou síť pro producenty, povede ke zvýšení nestálosti trhu a nepomůže redukovat nestálost cen nebo zajistit dostatek zásob v dobách deficitu. 31. C/C se domnívá, že jednodušší cestou k dosažení cílů ohledně obilnin by bylo limitovat dobu, kdy je možné umístit zboží do intervence na poslední tři měsíce marketingového roku (březen-květen). Pokud se týká rýže, měl by být intervenční mechanismus zachován. Mléko 32. C/C připomíná, že mléčné kvóty skončí v roce 2015 a podtrhuje, že to bude znamenat problémy pro některé zranitelné oblasti. Jakákoliv diskuse o přechodných opatřeních do roku 2015 mohou být uspokojivé pouze pokud existuje politický výhled v sektoru po roce 2015. 33. S cílem stabilizovat, chránit a zvyšovat příjmy producentů mléka musejí být dostupné záchranné mechanismy, které působí proti příliš nevyváženému

49

Evropská unie

34.

35.

trhu a předcházejí kolapsu cen, který by poškodil všechny, včetně spotřebitelů. C/C podporuje zachování a vhodné použití řídících nástrojů trhu v jejich současné podobě (veřejná intervence, soukromé skladování, exportní podpory) do doby, kdy budou zrušeny kvóty. Zvláštní pozornost musí být dána na rovnováhu trhu s mléčným tukem. C/C žádá Komisy, aby zachovala povinnost otevřít soukromé sklady másla za všech okolností, protože to je levná a efektivní možnost, jak se vyrovnat se sezónními výkyvy produkce.

39.

Tzv. soft pandiny musí pomoci podnikům ve snaze být konkurenceschopnější. Podpora by měla směřovat ze společného fondu financovaného z národních restrukturalizačních programů. Vepřové 40. C/C je ochotná se vzdát veřejné intervence, pokud bude zároveň rozšířeno nařízení 1234/2007, které se týká SOT a zajistí se tak vyrovnání zemědělcům v případě propadu cen. Producentské/meziodvětvové organizace 41. C/C vítá návrh Komise umožnit členským státům uznat producentské organizace založené p r o d u c e n t y v jakémkoliv zemědělském odvětví. Organizace by ale navíc měly dostat oficiálně reálnou úlohu, kterou již nyní zastávají. To udrží náklady nízko a zlepší vyjednávací pozici zemědělců v rámci potravinářského řetězce. Členským státům by také mělo být umožněno uznávat meziodvětvové organizace /nyní je to možné jen u tabáku a olivového oleje). C. Nové výzvy a politika rozvoje venkov 42. C/C podporuje záměr Komise pojmenovat nové výzvy a souhlasí, že změny klimatu, nakládání s vodními zdroji, obnovitelná energie a biodiversita jsou prioritami. C/C ale nepřijímá záměr komise promítnout tyto výzvy do škrtů v v nepřímých platbách. Tyto výzvy se týkají lé EU a je nepřijatelné, aby se s nimi potýkali pouze zemědělci. Navíc požadavky na fondy vzniklé modulací absolutně ignorují fakt, že mnohé státy už mají fondy pro financování opatření, týkajících se nových výzev, nyní. Protipožadavek C/C je, že členské státy by měly být povinné na základě souhrnu PRV v roce 2010 přesměrovat některé existující fondy na programy, které vyjmenovává Komise v Příloze II nařízení 1698/05.

Krajina během žní, foto Veronika Kutilová

EU

36.

37.

38.

50

C/C jsou proti povinnému vyhlašování soutěží v intervenci. Tato procedura nezajistí cenovou stabilitu nebo předvídatelnost. Prodeje pomocí výběrových řízení mohou snížit hodnotu produktu v nabídce. Jakákoliv změna množství kvót musí být provedena tak, aby nebyl dělán kompromis v udržitelnosti mléčného sektoru. Změny množství kvót musí reflektovat krátkodobý a střednědobý potenciál poptávky a nabídky na trhu. Bude nutné udělat hloubkovou analýzu ihned po té, co budou zavedena opatření, která ovlivní systém kvót. C/C proto vítá myšlenku Komise sestavit v roce 2011 zprávu o opatřeních, která zajistí „soft pandiny“.

43.


Evropská unie

Dopad povinné modulace v jednotlivých státech EU z časopisu Agra Focus z července 2008 přeložila Veronika Kutilová Největší zdroje modulací ušetří Francie a Německo, které tak na rozvoj venkova přesunou 537, respektive 441 milionů EUR ročně až do roku 2013. Na základě existujících schémat financování rozvoj venkova bude celková suma v 2. pilíři PRV (nové výzvy) 3,684 miliard EUR, z čehož 1,662 mld. EUR půjde ze zdrojů národních vlád. V celkovém průměru EU to bude znamenat 19,8%ní nárůst financí na rozvoj venkova (nejvíce si rozvoj venkova polepší v Dánsku, kde bude nárůst o 113%,

naopak v EU-10 pouze o 4,1%), průměr EU-15 pak bude nárůst o 26,2%. Poněkud složitější je situace ve Velké Británii a Portugalsku, kde bude v návaznosti na zavedení povinné modulace sílit tlak na snížení modulace dobrovolné. Protože finance ušetřené povinnou modulací do roku 2013 budou nižší než finance přesouvané na rozvoj venkova nyní díky modulaci dobrovolné, absolutní částka v obálce rozvoje venkova se v těchto zemích

v podstatě nezmění. Z nových členských států se podstatné navýšení financí v obálce rozvoje venkova dotkne pouze Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, kde bude zavedena povinná modulace ve výši 8% pro částky nad 5.000 EUR, dalších 3% pro částky mezi 100.000 – 200.000 EUR na podnik, 6% pro částky 200.000 – 300.000 EUR a 9% pro částky převyšující 300.000 EUR na podnik.

Předpokládaný dopad navržené progresivní modulace v roce 2013 (v mil. EUR):

Stát Belgie Dánsko Německo Řecko Španělsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Nizozemí Rakousko Portugalsko Finsko Švédsko VB EU-15 Kypr ČR Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Malta Polsko Slovensko Slovinsko EU-10 Celkem

Současné financování rozvoje venkova Zdroje Národní Spoluúčast Celkem EU zdroje EU (%) 54,5 94,5 149 36,6 61,6 53,4 115 53,6 1.131,1 711,2 1.842,3 61,4 619,2 229 848,2 73 1.014,1 966,3 1.980,4 51,2 905,7 773,6 1.679,3 53,9 307,2 257,2 564,4 54,4 1.258,2 1.282,8 2541 49,5 11,8 36,5 48,3 24,4 66,6 66,6 133,2 50 511,1 511 1.022,1 50 564,1 1.51,9 716 78,8 271,6 301,1 572,7 47,4 239,2 274 513,2 46,6 267,4 267,3 534,7 50 7.283,4 5.976,4 13.259,8 54,9 21 21 42 50 418 118,8 536,8 77,9 113,3 33,3 146,6 77,3 578,7 205,8 784,5 73,8 151,2 46,6 197,8 76,4 253,6 75,2 328,8 77,1 10,7 3,3 14 76,4 1.850 557,6 2.407 76,8 317,3 95,6 412,9 76,8 112 32,2 144,2 77,7 3.825,8 1.189,4 5.015,2 76,3 11.136

7.465,6

18.601,6

59,9

Nová podoba financování rozvoje venkova Nárůst Modulace Národní Celkem (%) 36,6 63,5 100,1 67,2 69,5 60,3 129,8 112,9 440,6 277 717,6 39 71,4 26,4 97,8 11,5 265,7 246,6 512,3 25,9 537,5 459,1 996,6 59,3 68,2 57,1 125,3 22,2 222,4 226,7 449,1 17,7 2,2 6,8 9 18,6 54,9 54,9 109,8 82,4 28,7 28,7 57,4 5,6 (32,9)* 0* 0 0 24,7 54,7 79,4 13,9 43,6 49,9 93,5 18,2 (292,1)* 0,9* 1,8* 0,3 2.191 1.612,6 3.479,5 26,2 0,6 0,6 1,2 2,9 49,8 14,2 64 11,9 2,1 0,6 2,7 1,8 46,4 16,5 62,9 8 2 0,6 2,6 1,3 5,2 1,5 6,7 2 0,1 0 0,1 0,7 27,7 8,3 36 1,5 20,8 6,3 27,1 6,6 0,8 0,2 1 0,7 155,5 48,8 204,3 4,1 2.022,4

1.661,6

3.684

19,8

Zdroj: DG AGRI

51

Po uzávěrce

Návrh Svazu vlastníků honebních pozemků na změny v mysliveckém zákoně Návrh změn SVHP vyznačujeme červeně do příslušných odstavců platného znění zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Návrhem se začne v září zabývat zvláštní pracovní skupina ministra zemědělství. § 18 Uznání honitby (4) Navrhovatel může požádat, aby k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry byly přičleněny další souvislé honební pozemky jiných vlastníků, a to s uvedením důvodů tohoto přičlenění. Pokud se o přičlenění s těmito vlastníky dohodl, přiloží tuto dohodu k návrhu. Jestliže se navrhovatelé budoucích sousedních honiteb dohodnou o vzájemné výměně honebních pozemků, která co do jejich výměry nemusí být stejná, předloží tuto dohodu k návrhům. Pokud provádí přičlenění orgán státní správy z vlastního podnětu, může se tak stát jen se souhlasem držitele honitby. Celkový rozsah výměn a přičlenění, které se provádějí k vyrovnání hranic, nesmí být vyšší než 10 % výměry vlastních honebních pozemků navrhovatele honitby. § 18 odstavec 4) v předposlední větě zaměnit poslední slova takto: místo „držitele honitby“ dát „vlastníka honebního pozemku“. § 21 Valná hromada honebního společenstva (1) Do působnosti valné hromady náleží e) rozhodnutí o přijetí vlastníka honebních pozemků přičleněných k honitbě za člena honebního společenstva, § 21 odstavec 1) písmeno e) škrtnout současné znění a nahradit tímto: „volit nejméně tříčlennou revizní komisi.“ (2) Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 1 písm. c) na honební výbor. odstavec 2) škrtnout § 22 Jednání valné hromady (1) Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně. V případě nečinnosti honebního starosty může valnou hromadu svolat honební místostarosta. Člen nebo členové honebního společenstva, jejichž hlasy činí alespoň 10 % všech hlasů, mohou požádat honebního starostu o svolání valné hromady k projednání navržených záležitostí. Honební starosta je povinen do 30 dnů od doručení této žádosti valnou hromadu svolat; pokud tuto valnou hromadu nesvolá, má právo valnou hromadu svolat člen nebo členové honebního společenstva,

52

kteří podali žádost podle předchozí věty. § 22 odstavec 1) vrátit do původního stavu před novelou - v první větě slůvko „zpravidla“ nahradit slovem „nejméně“. (2) Honební starosta je povinen vyrozumět všechny členy honebního společenstva o konání valné hromady s uvedením místa, data, hodiny a pořadu jednání. Způsob vyrozumění může upřesnit valná hromada honebního společenstva. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby a návrh o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku musí být k nahlédnutí u honebního starosty nejpozději 15 dní před konáním valné hromady. Součástí oznámení o konání valné hromady musí být také jakýkoliv návrh závazků, které mohou významným způsobem ovlivnit hospodaření honebního společenstva. Projednat záležitost, která nebyla uvedena v pozvánce na valnou hromadu, lze pouze se souhlasem všech přítomných členů honebního společenstva. Odstavec 2) vrátit do původního stavu před novelou - tedy tento text: „Honební starosta je povinen zaslat pozvánku na valnou hromadu s uvedením místa, data, hodiny a poradu jednání všem členům honebního společenstva na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu členů nejméně 15 dní před konáním valné hromady. Návrh na uzavření, změnu nebo vypovězení smlouvy a návrh o finančním hospodaření, návrh o rozhodnutí o půjčce a úvěru a o použití čistého výtěžku musí být součástí pozvánky na valnou hromadu. Součástí pozvánky na valnou hromadu musí být také…(pokračuje text současného zákona)“. (3) Hlasovací právo na valné hromadě přísluší pouze členům honebního společenstva. Na rozhodování se členové honebního společenstva podílejí podle výměry honebních pozemků, které vlastní a které tvoří společenstevní honitbu. Za každý, i započatý hektar výměry honebního pozemku, který v honitbě vlastní, přísluší členovi honebního společenstva jeden hlas. odstavec 3) Doplnit: „Majoritní vlastník muže mít jen 50 % hlasu; o zbývajících 50 procent se recipročně rozdělí zbývající vlastníci pozemku. Pokud člen honebního společenstva pověří někoho zastupováním, může tento zastupovat jen jednu osobu. Plná moc musí být úředně ověřená. Nelze pověřit člena honebního společenstva. Valná hromada se musí vždy konat v katastru obce, v níž je honitba honebního společenstva.“

§ 23 Honební starosta (2) Honebního starostu a jeho zástupce volí valná hromada na období 10 let způsobem uvedeným ve stanovách, a to z členů honebního společenstva nebo z fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva. § 23 odstavec 2) udělat tečku za „z členů honebního společenstva“. Vypustit „nebo fyzických osob, které navrhne člen honebního společenstva“ § 27 Majetek honebního společenstva (1) Honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva. § 27 odstavec 1) škrtnout druhou větu § 36 Vypracování plánu (1) Uživatel honitby je povinen každoročně provést v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti [§ 59 odst. 2 písm. c)] sčítání zvěře v honitbě a do 5 dnů výsledek písemně oznámit příslušnému orgánu státní správy myslivosti (§ 60). Držitel honitby a držitelé sousedních honiteb mají právo účastnit se svým zástupcem sčítání a vyjádřit se orgánu státní správy myslivosti k jeho výsledkům. Pokud některý držitel honitby nesouhlasí s výsledkem provedeného sčítání a oznámí to písemně orgánu státní správy myslivosti nejpozději do 1 týdne ode dne provedeného sčítání, nařídí tento orgán nové konečné sčítání. § 36 odstavec 1) škrtnout (5) V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti u těchto druhů zvěře lovit samičí zvěř a samčí zvěř do stáří 2 let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu. odstavec 5) upravit takto: V honitbách, kde pro některé druhy spárkaté zvěře nejsou stanoveny minimální a normované stavy (nejsou to oblasti chovu této zvěře) lze tuto zvěř lovit ve stanovené době lovu bez omezení. § 55 vsunout před odstavec 3 nový odstavec 3) Uživatel honitby je povinen do 5 dnů od uplatnění nároku na úhradu škod způsobených zvěří sdělit držiteli honitby svůj názor na tento nárok. Pokud tak neučiní, považuje se to za souhlas s nárokem. Další odstavce přečíslovat.


Opožděné žně? Jiří Kejkrt, předseda ASZ Mělník

Recommend Documents