OLOMOUC V PRAVĚKU
Autor: Tereza Bundilová
Brno 2010
Anotace Semestrová práce je zaměřena na pravěké archeologické prameny v Olomouci a jejím okolí. Vybrala jsem si příměstské části Nemilany a Slavonín, které leží přibližně jihozápadním směrem od centra města. Hrob keltského bojovníka v Nemilanech byl odkryt v roce 1938 a pochází z 3. století př. n. l. Naleziště ve Slavoníně-Horním lánu bylo objeveno v letech 1995 - 1997 a jeho stáří se odhaduje na 1. polovinu 5. tisíciletí př. n. l. Toto naleziště obsahovalo celkem 1592 pravěkých objektů, ale jen 846 se dalo spolehlivě určit podle spolunalezených předmětů. Osídlení bylo zařazeno do kultury s vypíchanou keramikou. Lidé, kteří zde žili, po sobě zanechali 59 obytných objektů a 3 půdorysy domů s kůlovou konstrukcí a základovými žlábky. Naleziště je svou rozlohou a bohatstvím nálezů významné nejen na Moravě, ale i v celé střední Evropě. Klíčová slova pravěk, Olomouc, Nemilany, Slavonín, archeologie, keltský bojovník, kultura s vypíchanou keramikou, kultura se šňůrovou keramikou, kultura zvoncovitých pohárů, dům kůlové konstrukce, artefakt
1. Základní pojmosloví Pravěk je nejstarším a nejdelším úsekem lidských dějin. Tvoří převážnou většinu doby existence lidstva na Zemi. Během této doby vznikla a vyvíjela se prvobytně pospolná společnost. Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, známe trojdobou periodizaci pravěku tak, jak ji v roce 1836 představil Dán Christian Thompsen: dobu kamennou, bronzovou a železnou. Vědní obor, který se zabývá studiem pravěku, se nazývá prehistorie. Zdrojem poznání pravěku jsou památky hmotné kultury, kterým říkáme archeologické prameny. Důvod, proč se vědci zajímají o nejstarší dějiny lidstva, je snaha zaznamenat zákonitosti vývoje lidské společnosti. Památky hmotné kultury pravěku jsou velmi důležitou součástí materiálního kulturního dědictví lidstva. Představují historické a materiální bohatství každé země. Archeologie většinou zkoumá lidské pospolitosti až druhotně právě prostřednictvím jejich zaniklé kultury, tedy jejich materiálních pozůstatků. Ty mají mezinárodně smluvené názvy. „Archeologická kultura označuje uzavřený soubor památek, reprezentujících určitou konkrétní pravěkou pospolitost v prostoru a čase.“ (Podborský 1999, s.6) Jednotlivé kultury jsou charakterizovány množstvím např. vypálených nádob, kamenných a kovových předmětů, pohřebním ritem, typem sídlišť, nebo obydlí. Názvy archeologických kultur se většinou odvozují např. podle výzdoby keramiky, nebo podle tvaru nádob, atd.
5
2. Lokalita Nemilany a Slavonín u Olomouce
Město Olomouc leží ve střední Moravě. Nemilany a Slavonín jsou jedněmi z mnoha příměstských částí. Oblast střední Moravy byla „v pravěku regionem s klíčovým významem na spojnici obchodních a civilizačních cest mezi jižní a severní Evropou. V době historické zde byla pěstována vysoká duchovní i hmotná kultura.“ (Bém a kol. 2001, s.8). Toto tvrzení se dá doložit mnohými archeologickými nálezy v Olomouci a to převážně ve Slavoníně a v Nemilanech, kde archeologové objevili broušené kamenné nástroje a zlomky keramiky z doby 5700 - 4300 př. n. l. V těchto oblastech bylo navíc odkryto i pohřebiště ze třetího tisíciletí před naším letopočtem s hroby a záhrobními dary dávných bojovníků. Některé nálezy jsou tak originální, že „podobné stavby nebyly donedávna na Moravě vůbec známy. Jde tedy o první doklady architektury v rámci sledované kultury.“ (Kazdová, Peška, Mateiciucová 1999, 1.s)
2.1. Keltský bojovník z Nemilan Na počátku roku 1938 objevili dělníci při těžbě hlíny v nemilanské cihelně unikátní hrob keltského bojovníka. Jeho stáří se odhadlo na 3.století před naším letopočtem. Autorem zprávy byl tehdejší správce Městského muzea v Olomouci Richard Smetana, který zdokumentoval část nálezu. Hrobová jáma dosahovala do hloubky asi 1,40 metru. Hrob jako celek byl orientován směrem na východ - západ a část, ve které byla nalezena hlava, byla orientována přímo na východ. V úrovni hlavy byly nalezeny dvě nádoby ve tvaru vázy. První byla orientována na levou stranu a druhá na pravou. Obě měly vzdálenost od lebky asi 100 cm. Dále byl objeven krátký meč s pseudoantropomorfní rukojetí, který byla nalezen přímo na kostře bojovníka a to šikmo přes hrudník zprava doleva. (viz. obr. č. 1.) Mezi stehenními kostmi ležel dvojbřitý meč a u jeho rukojeti byly dva malé bronzové kroužky. V krajině pánevní byl třetí kroužek, který byl podobný dvěma předešlým.
6
Mezi další materiál této hrobové výbavy patřilo i železní kopí se zdobenýmy bronzovými hlavicemi nýtů, které bylo nalezeno přímo mezi nárty nohou kostry a také železná spona s patkou spojenou s lučíkem. Kostra údajně byla poměrně dobře zachovalá, ale přesto se nezachovala k eventuelnímu dalšímu výzkumu.
2.2. Další nálezy z Nemilan Kromě hrobu keltského bojovníka byly nalezeny ještě další lidské kosterní nálezy v průběhu těžby hlíny v nemilanské cihelně. Bohužel byly většinou zničeny, nebo u nich nebyl nalezen materiál, který by usnadnil datování nálezu. Proto lze jen doufat, že popsaný hrob keltského bojovníka patřil k množině většího keltského pohřebiště.
7
3. Olomouc-Slavonín K nejpozoruhodnějším archeologickým nalezištím v okolí Olomouce patří poloha Horní lán na jihozápadním okraji města. Na ploše asi sedmi hektarů bylo prozkoumáno přes tisíc pravěkých objektů. „Nejstarší doložené osídlení patří kultuře s vypíchanou keramikou z mladší doby kamenné, to odpovídá 1. polovině 5. tisíciletí před naším letopočtem. Byly také nalezeny zahloubené objekty a půdorysy domů kůlové konstrukce se základovým žlábkem, což představuje v současnosti nejrozsáhlejší odkrytou osadu uvedené kultury na Moravě. Samotný objev obytné architektury je významný i ze středoevropského hlediska.“ (Bém a kol. 2001, s.39) Zahloubené objekty a půdorysy domů doprovázely jámy, ze kterých se původně brala hlína na stavbu obydlí. Dochovaly se jasné půdorysy domů s kůlovou konstrukcí. (viz. obr. č. 2.) Tyto domy byly stavěny na jednoduchém, ale důmyslném principu. Nejprve byl vyhlouben základový žlábek, do kterého byl vložen základový trám. Podél něj byly vyhloubeny díry, do kterých se zasadily kuly. Stěny byly tvořeny proutím a hliněnou kaší. Hřeben střechy podpíraly dva mohutné kůly, které byly různě vzdáleny od stěn domu. Z doprovodného inventáře lze jmenovat poměrně jednoduchou keramiku a kamenné nástroje, což svědčí o založení osady v neobydlené oblasti a o minimálním kontaktu obyvatel s cizími komunitami. Z nalezených kostí zvířat převažují domácí typy jako např. ovce, koza, nebo tur domácí. Na sledované ploše byly nalezeny i ve značné vzdálenosti (až půl kilometru) artefakty odpovídající jiným kulturám, např. kultuře zvoncovitých pohárů, nebo kultuře se šňůrovou keramikou, což je jasným dokladem sídelní aktivity lokálního vývoje této kultury u nás. V této oblasti byly nalezeny pozůstatky kostí zejména domácí zvěře, což odporuje dosavadním teoriím o kočovném způsobu života „šňůrového“ lidu, jehož původ je oproti kultuře zvoncovitých pohárů hledán zejména v oblastech východní a severovýchodní Evropy. V oblasti Slavonína bylo také nalezeno pár velmi vzácných zlomků hrnců s protlačovanou lištou a s otisky šňůry z jemněji vypálené hlíny, které se výrazně liší od ostatního eneolitického materiálu. Jde o představitele nejstaršího tzv. celoevropského horizontu šňůrové sídlištní keramiky, kterou jinak poznáváme v malé míře v Čechách, ale hlavně z nákolních sídlišť JZ Německa a Švýcarska.
8
Nálezy z různých kultur potvrzují, že docházelo k jejich prolínání, výměnnému obchodu, a pod. Hroby byly odkryty v malých skupinách a obsahovaly lidské kostry skrčené naboku s hlavou natočenou k západu. Ve Slavoníně byli pohřbíváni muži, ženy i děti a jejich průměrný věk byl třicet let. Lidské pozůstatky byly obklopeny keramikou, kovovými předměty, nebo nástroji.
9
Použitá literatura: Bém, Jaromír (2001): Archeologické zrcadlení. Archeologické centrum VMO: Olomouc. Kazdová, Eliška, Pešek, Jaroslav, Mateicuicová, Inna (1999): Olomouc – Slavonín. MCM: Olomouc. Podborský, Vladimír (1999): Dějiny pravěku a rané doby dějinné. MU Brno: MU Brno.
11
Obr. 1. Olomouc – Nemilany, kolekce zbraní z mužské hrobové výbavy (Bém, 2001, str. 34, obr. č. 38) 12
Obr. 2. Olomouc – Slavonín, půdorys a ideální rekonstrukce domu s kůlovou konstrukcí (Bém, 2001, str. 54, obr. č. 58)
13