Oddělení : Mechorosty 3 třídy játrovky (Marchantiophyta) hlevíky (Anthocerophyta) mechy (Bryophyta)
(Bryophyta)
• drobné rostliny vlhčího prostředí, pohlavní rozmnožování je vázáno na vodu
stélkaté organismy bez pravých pletiv, nemají pravé cévní svazky
• žijí hlavně jako vytrvalý zelený gametofyt a ne jako sporofyt (gametofyt převažuje nad sporofytem) • sporofyt nezelený, výživou na gametofytu závislý (vyj. hlevíky, sporofyt částečně autonomní), ze spory vyroste prvoklíček připomínající stélku řas
nejprimitivnější pozemské rostliny (hlevíky, játrovky)
• anatomická stavba mechorostů je zjednodušená - nemají proto tělo (cormus) jako ostatní vyšší rostliny, toto zjednodušení je kompenzováno pospolitým výskytem, při němž s rostlinky vzájemně podpírají a brání se vysychání
Mechorosty nejsou samostatným monofyletickým taxonem, představují vývojovou úroveň, k níž dospěly nezávisle tři samostatné vývojové větve bezcévných vyšších rostlin, navazující na straně jedné na zelené řasy a na straně druhé tvořící přechod k primitivním ryniofytům. stavba těla: rhizoidy = příchytná vlákna odpovídající kořenům kauloid = lodyžka fyloidy = lístky nebo jen lupenitá stélka s rhizoidy
výskyt většinou ve vlhku, ale rovněž na zídkách, skalách, kmenech starých stromů po lišejnících jsou prvními kolonizátory nehostinných oblastí, jsou i v tundře či pouštích vystupují i velmi vysoko do hor a do polárních oblastí dobře snášejí i dlouhá období sucha rašeliníky obsahují fenolické složky a nerozkládají se proto snadno, fenoly rovněž brání bakteriálnímu rozkladu
Rozmnožování střídání pohlavní a nepohlavní fáze = rodozměna gametofyt = útvar (např. řasa či rostlina), který je tvořen pouze z haploidních buněk (obsahujících tedy pouze 1n chromosomů, úplně stejně jako gameta) gametofyt vzniká opakovanými mitózami ze spory gametofyt produkuje gamety! sporofyt = útvar (např. řasa nebo rostlina), který je tvořen pouze z diploidních buněk (obsahujících tedy 2n chromosomů) sporofyt vzniká opakovanými mitózami ze zygoty sporofyt produkuje spory!
rodozměna z haploidního
výtrusu vyroste tzv. protonema (prvoklíček)… …a z něj haploidní zelená mechová rostlinka (=gametofyt) gametofyt nese orgány s pohlavními buňkami samčí antheridia samičí archegonia samčí pohlavní buňky jsou dvoubičíkaté spermatozoidy spermatozoidy musí doplavat (např. v dešťové kapce) k archegoniím, kde se nachází vaječná buňka po oplození vznikne zygota ze zygoty se mitózami vyvíjí diploidní sporofyt sporofyt = noha a štět s tobolkou v tobolce dochází k meiose a vznikají haploidní výtrusy - … a cyklus se opakuje
gametofyt
je tvořen tělem jen několik buněk silným – není tedy schopen vyrůst do výšky …většinou koberce na zemi rovněž chybí cévy – není tedy možno vodit vodu a minerály na dlouhé vzdálenosti (pouze u rodu Polytrichum jsou uprostřed kauloidu „cévy“ )
sporofyt
tvoří noha (pes), štět (seta), tobolka (capsula) noha je zakotvena v bývalém archegoniu a získává z gametofytu živiny štět tyto živiny dopravuje do tobolky v jedné tobolce může vzniknout až 50 miliónů spor nezralá tobolka je kryta čepičkou (calyptrou) peristome – útvar na horní části tobolky, tvořený kruhem zubovitých útvarů, slouží k rovnoměrnému uvolňování spor v příhodném čase, když např. periodicky vane vítr
vegetativní rozmnožování
kromě pohlavního rozmnožování se mechorosty mohou rozmnožovat také vegetativně mechy tvoří pupeny na lodyžkách játrovky tvoří pohárky s tělísky
třída : játrovky (Marchantiopsida)
asi 9 000 druhů (jiný údaj: 6 000 druhů) stélka bývá lupenitá, plochá s nápadně odlišenou svrchní a spodní stranou, k podkladu přirůstá příchytnými vlákny lupenitá stélka = fondózní,listnatá = foliózní (nacházíme většinou gametofyt; sporofyty pomíjivé a časově omezené) fyloidy nemají vyvinuté střední žebro, uspořádány ve dvou řadách v tobolce chybí střední sloupek výtrusy mají mrštníky (elatery) – dlouhá vlákna, která hygroskopickými pohyby zajišťují šíření výtrusů játrovky mají nosiče pelatek a zárodečníků
k vegetativnímu rozmnožování játrovek slouží rozmnožovací pohárky s drobnými tělísky = gemy výskyt : vlhká stanoviště (břehy potoků, lesy, skály) obsahují éterické terpenoidní oleje, jejichž pach odrazuje živočichy od konzumace – tyto oleje ale mají antimikrobiální účinky a některé dokonce léčí rakovinu
Turzovka, Slovensko, 1.7. 2008
Marchantia polymorpha (porostnice mnohotvárná)
Marchantia je dvoudomý druh. Na obrázku samičí jedinec
Marchantia sp. antheridiofor a archegoniofor
Někteří zástupci se druhotně přizpůsobili životu ve vodě – např. trhutka plovoucí (Riccia fluitans).
kapraďovka sleziníková
mřížkovec kuželovitý
pobřežnice obecná
třída : hlevíky (Anthoceratopsida)
asi 100 druhů redukovaný prvoklíček gametofyt lupenitý, sporofyt tvořen tobolkou s asimilačním pletivem (schopnost fotosyntézy) – malá závislost na gametofytu
ve stélce dutinky vyplněné sinicemi rodu Nostoc – symbiotický vztah – hlevík tečkovaný
hlevík polní
hlevík tečkovaný
třída : mechy ( Bryopsida)
vývojově nejdokonalejší skupina mechorostů
mají dobře vyvinutý prvoklíček
lístky se středním žebrem, spirálovitě uspořádané
tobolka s víčkem a čepičkou, tobolka se otvírá řadou zoubků – reagují na změnu vlhkosti (hygroskopické změny) výskyt : lesy, vzácně vodní nebo suchá stanoviště kosmopolitní, hlavně lesy mírného pásma
význam: ●
ochrana půd před erozí, před povodněmi
●
zásobárna vody
●
rašeliník – rašelina – topivo, substrát, léčebné účely
●
s lišejníky zdrojem potravy v tundře
ploník lodyžka hustě porostlá lístky, které zadržují vodu – za sucha jsou lístky k lodyžce přitisklé, za vlhka odstávají př. ploník ztenčený ploník obecný
měřík ●
větší lístky
●
vlhká místa, u vod
rašeliník ●
●
●
vývojově nejstarší zástupci lodyžky na povrchu neustále dorůstají, spodní části lodyžek odumírají a vytváří rašelinu bez rhizoidů a středního žebra na listech
dva typy buněk : ● chlorocysty = drobné zelené buňky, asimilují ● hyalocysty = mrtvé buňky, za sucha naplněné vzduchem, za vlhka vodou
V hyalocystech jsou zřetelné vzpěry vyztužující tyto velké buňky a otvory, kterými se dovnitř dostává voda. Tyto buňky fungují jako cisterny na vodu, jsou odumřelé (
chudé, kyselé, podzolové půdy se špatně se rozkládajícím surovým humusem. roli: jednak indikuje kyselé půdy chudé na minerální látky, jednak jeho rozsáhlé polštáře zadržují značné množství vody a brání lesním dřevinám v přirozeném zmlazení. Roste v celé Evropě (také v Kanadě a Africe)
bělomech sivý
zkrutek vláhojevný hruškovitá tobolka je „zkroucena“ směrem dolů roste na starých zdech a spáleništích
dvouhrotec chvostnatý lístky jsou jakoby „učesány“ na jenu stranu
dvouhroteček různotvárný ●
●
podobný dvouhrotci menší
trávník Schreberův jiné označení – pokryvnatec indikátor kyselých půd, často v travních porostech
pramenička obecná ●
roste ve vodě
●
max. 15 cm
prutník stříbrný ●
„městský mech“
●
zastíněné plochy ve městech
rokyt cypřišový často na pařezech nebo kmenech stromů
charakteristický je lesk jeho povrchu a snadná „sloupnutelnost“ z podkladu
kornice slezská ●
podobnost s rokytem
kostrbatec ●
lístky se ohýbají zpět
●
často součást travních porostů
●
až 15 cm
rokytník skvělý ●
červená lodyžka, až 20 cm
●
vytváří patra
zpeřenka jedlová ●
zelená lodyžka ji odlišuje od rokytníku
drabík stromový ●
připomíná „stromeček“
lesklec čeřitý ●
roste ve vyšších polohách (700 m)
Oddělení: Ryniofyty (Rhyniophyta) ●
nejstarší známe suchozemské rostliny (silur
●
vývojový základ ostatních vyšších rostlin
●
jednoduchá stavba těla: vidličnatě větvený bezlistý zelený stonek, funkce kořenů - rhizoidy
●
koncové části prýtů = telomy
●
telomová teorie – zplošťováním a splýváním telomů vznik listů a stonků vyšších rostlin
●
na telomech sporangia, tvorba spor
●
rodozměna stejnotvará
●
rod Rhynia
●
Psilophyton Dělí se na dvě vývojové větve:
●
mikrofylní - z nichž se vyvinuly plavuně a přesličky
●
makrofylní - ty daly vznik kapradinám
Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta) ●
●
●
výtrusné rostliny s pravými cévními svazky (cévnaté) vývoj z ryniofyt před 400 – 450 miliony let v siluru, největší rozvoj v karbonu ( před 300 milióny let – velikost až 30 m = základ ložisek černého uhlí – společně s přesličkami a kapradinami ) sporofyt převládá nad gametofytem (ten je redukován a ukryt ve výtrusnicovém klasu)
●
rodozměna heteromorfní
●
stavba těla: plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený
●
plazivý stonek porostlý drobnými listy = mikrofily
●
●
na koncích stonku vyrůstají výtrusné listy = sporofyly, které mohou být uspořádány do výtrusnicových klasů (strobilů), sporofyly nesou výtrusnice = sporangia, v nichž se tvoří výtrusy (spory) plavuně stejnovýtrusé nebo různovýtrusé
různovýtrusé plavuně ●
tvorba dvou typů výtrusnicových listů –
samčí mikrosporofyly (nahoře) – mikrospory – samčí prokel
–
samičí makrosporofyly (dole) – makrospory – samičí prokel
–
u nás všechny plavuně chráněny zákonem ! většina zástupců v tropech a subtropech využití: výtrusy plavuní jako zásyp, v daktyloskopii nebo v pyrotechnice
plavuň vidlačka ●
kyselé půdy
●
připomíná vidličku
plavuň pučivá ●
netvoří vidličku, výtrusnicové klasy samostatně
plavuňka zaplavovaná ●
Třeboňsko
●
silně ohrožený druh
šídlatka jezerní ●
v ČR jediná lokalita Černé jezero
●
na Šumavě
●
roste v hloubce 3–8m
vranec jedlový ●
výtrusy potřebují dlouhou dobu klidu. Někdy až po šesti letech z nich vyrůstá prothalium (prokel), které pokračuje v růstu jen tehdy, pronikne-li do jeho pletiva mycelium určitého druhu houby (endotrofní mykorhiza)
vraneček brvitý ●
různovýtrusý
●
redukovaný gametofyt se vyvíjí na sporofytu
●
má cévy, ne cévice
„růže z Jericha“ ●
zvláštním druhem vranečku je tzv. "Růže z Jericha", které roste např. v Egyptě, Mexiku nebo Sýrii. Přežívá tak, že se v suchých obdobích svine do kuličky. Pokud se dostane zpět do vlhkého prostředí, opět se během několika desítek minut až hodin rozvine. V hrobkách faraónů byly nalezeny růže staré 4000 let, které byly životaschopné.
