Shody a rozdíly v technických požadavcích připojovacích podmínek společností PRE, ČEZ a E.ON pro osazení a připojení měřících zařízení u zákazníků v sítích do 1 kV Od přípojkové skříně, přes HDV a odbočky k elektroměrům, včetně požadavků pro umístění a připojení měřících zařízení.
Praha, 17.10. 2014 1
Zákon č. 458/2000 Sb. - energetický zákon - § 49 odst. 2 Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných DS a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřícího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy. 2
Vyhláška č. 82/2011 Sb. ve znění vyhlášky č. 476/2012 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny (platná od. 1.dubna 2011, novelizované znění platné od 1.ledna 2013)
• U nových nebo rekonstruovaných odběrných míst nebo předávacích míst umístění měřícího zařízení stanoví příslušný provozovatel soustavy. Za rekonstrukci se pro tyto účely považuje výměna elektroměrového rozváděče nebo výměna přívodního vedení (§ 6 odst. 1 vyhlášky). • Odběrným místem je místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřících transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny. • Předávacím místem se rozumí místo předávání elektřiny mezi účastníky trhu s elektřinou. 3
Způsoby měření elektřiny dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. v platném znění K měření elektřiny a vyhodnocení údajů se používají následující způsoby měření: • • • •
měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů; měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným než denním přenosem údajů; měření typu S, kterým je měření s dálkovým přenosem údajů, které není měřením typu A ani měřením typu B; měření typu C, kterým je ostatní měření. Měřením typu C se vybavují odběrná místa zákazníků s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, kde není technicky nebo ekonomicky vhodné instalovat měření typu A, nebo B nebo S.
4
Kategorizace zákazníků dle vyhlášky č. 541/2005 Sb. v platném znění, přílohy č. 4a Vyhláška ERÚ o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona
• • • •
Pro účely organizace trhu s elektřinou se zákazníci dělí do následujících kategorií: a) odběratel kategorie A – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k přenosové soustavě nebo odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 52 kV (vvn, zvn). b) odběratel kategorie B – odběratel, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi od 1 kV do 52 kV včetně (vn). c) odběratel kategorie C – odběratel, který není odběratelem kategorie A, kategorie B nebo kategorie D. d) odběratel kategorie D – fyzická osoba, jejíž odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně (nn) a která odebírá elektřinu k uspokojování její osobní potřeby související s bydlením nebo osobních potřeb členů její domácnosti; za odběratele se považuje i fyzická nebo právnická osoba v rozsahu odběru elektřiny pouze pro potřeby správy a provozu společných částí domu sloužících pouze pro společné užívání vlastníkům nebo uživatelům bytů. 5
PREdistribuce, a.s. Technické podmínky připojení – Část A: Obchodní měření – Díl I: Distribuční síť nn - účinnost verze 9: od 29.5.2013. Poznámka: Kapitola 10 – Dílu I řeší připojování výroben elektřiny pracujících paralelně s distribuční soustavou. Předmětem Dílu II. uvedených TP jsou podmínky připojení v distribuční síti vn a vvn.
6
ČEZ Distribuce, a.s. Připojovací podmínky pro osazení měřících zařízení v odběrných místech napojených z distribuční sítě nízkého napětí - účinnost od 1.9.2005, poslední změna č. 5 platná od 1.4.2011. Poznámka:
ČEZ připravuje vydání aktualizovaného znění připojovacích podmínek (změnu č. 6) předpoklad k 1.1.2015.
Připojovací podmínky pro výrobny elektřiny pro připojení na síť ČEZ Distribuce, a.s. jsou zpracovány a vydány jako samostatný dokument s platností od 1.7.2012.
7
E.ON Distribuce, a.s. Požadavky na umístění, provedení a zapojení měřících souprav u zákazníků a malých výroben s připojovaným výkonem do 250 kW připojených k elektrické síti nízkého napětí - původní verze - platnost od 1.2.2006 - poslední verze – platnost od 1.6.2013
*** Zásada – vždy platí poslední verze (změna) PP!
8
Shody a rozdíly v platných připojovacích podmínkách (přehled nelze považovat za vyčerpávající) Platnost připojovacích podmínek se vztahuje:
PRE - na odběrná místa či výrobní zařízení uváděná nově do provozu a/nebo rekonstruovaná – v přiměřené míře i pro stávající odběrná neb výrobní místa s platnou smlouvou, kde se požaduje rozšíření a úpravy stávajícího zařízení. Technické podmínky jsou závazné pro všechny zaměstnance PRE a pro všechny osoby provádějící jakékoliv práce v neměřených částech elektrické instalace připojených z distribuční soustavy PRE. 9
Platnost připojovacích podmínek se vztahuje:
ČEZ - na odběrná místa nově uvedená do provozu, odběrná místa rekonstruovaná a bez platné rezervace příkonu. Za rekonstrukci se považuje výměna nebo úprava neměřených rozvodů (hlavního domovního vedení a odboček k elektroměrům) nebo výměna elektroměrového rozváděče či elektroměrové desky.
10
Platnost připojovacích podmínek se vztahuje: E.ON - pro nově vybudovaná odběrná místa nebo stávající odběrná místa, kde se provádí např. změna sazby nebo změna z přímého na nepřímé měření případně změna z nepřímého na přímé. Dále v připojovacích podmínkách E.ON upřesňuje, že v případě kdy se neprovádí výměna elektroměrového rozváděče nebo výměna přívodního vedení lze měření ponechat ve stávajícím umístění. Přívodní vedení ve smyslu ČSN 33 2130 ed.2, ed.3 sestává z HDV, odbočky k elektroměru a vedení od elektroměru k podružným rozváděčům. 11
Hlavní domovní přípojková skříň objektu – instalace do zateplovacího systému instalace celoplastového rozváděče do nehořlavého zateplovacího systému:
instalace celoplast do hořlavého zate
zdivo
celoplastový rozváděč
nehořlavý zateplovací materiál - např.kamenná vlna (třída reakce na oheň A1)
omítka
12
Hlavní domovní přípojková skříň objektu – instalace do zateplovacího systému instalace celoplastového rozváděče do hořlavého zateplovacího systému:
instalace betonovéh do hořlavého nebo
zdivo nehořlavá tepelně izolační přepážka síly min. 10mm (třída reakce na oheň A1)
astový rozváděč celoplastový rozváděč
avý zateplovací materiál - např.kamenná vlna eakce na oheň A1)
hořlavý zateplovací materiál - např. polystyren (třída reakce na oheň odlišná od A1)
a
omítka
13
Hlavní domovní přípojková skříň objektu – instalace do zateplovacího systému instalace betonového rozváděče do hořlavého nebo nehořlavého zateplovacího systému:
zdivo
ně izolační přepážka síly min. 10mm oheň A1) betonový rozváděč s plastovými dveřmi
váděč
ací materiál - např. polystyren oheň odlišná od A1)
hořlavý nebo nehořlavý zateplovací materiál (třída reakce na oheň A1 nebo odlišná od A1)
omítka
14
Kabelová přípojková skříň smyčková (plastový kompaktní pilíř) – nedodržení požadavků platných ČSN 33 3320
15
Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům Téměř shoda • HDV a odbočky k elektroměrům (přívody) vždy v soustavě TN-C (čtyřvodičové), z celistvých vodičů bez přerušení (E.ON připouští jedno přerušení HDV v 1NP objektu). Jednofázové odbočky lze provést u zařízení do soudobého maximálního příkonu 5,5 kW (ČSN 33 2130 ed.2, ed.3 připouští jedno přerušení v 1.NP objektu v čl 7.3.1 )
• Průřezy vodičů odbočky se volí s ohledem na očekávané zatížení – minimální průřezy vodičů odboček 6 mm2 Cu. (max. průřez PRE – 25 mm², ČEZ + E.ON – 16 mm²) • Průřez a materiál odboček musí být shodný s průřezem a materiálem vedení od elektroměru k přístrojové (podružné) rozvodnici !! 16
Hlavní domovní vedení a odbočky k elektroměrům - rozdělení vodiče PEN Rozdíly (zásadní) PRE – rozdělení vodiče PEN na samostatné vodiče PE a N možno provést až v měřené části instalace v podružném rozváděči. ČEZ – připouští možnost změny soustavy TN-C na TN-C-S již v elektroměrovém rozváděči (vývod z ER). E.ON – požaduje řešení dle PRE – rozdělení PEN až v podružném rozváděči. Ve výjimečných případech lze připustit možné využití proudového chrániče v neměřené části ER (nejedná se o řešení standardní – provedení ER ve stanovisku k připojení).
V sítích TT – ochrana samočinným odpojením od zdroje jistícím prvkem, doplňková ochrana použitím proudového chrániče. 17
Hlavní domovní vedení u rozsáhlých objektů PRE upřesňuje provedení HDV u rozsáhlých objektů
tak, že rozdělení na jednotlivé větve (nejsou-li vedení provedena přímo z přípojkové nebo rozpojovací skříně) musí být umístěno v neměřené části elektroměrového rozváděče a jednotlivé větve samostatně jištěny jističi - (toto řešení bylo zapracováno do ČSN 33 2130 ed.2 i ed.3, čl. 7.3.1)
ČEZ a E.ON stanovují podmínky pro provedení
HDV v souladu s technickými normami (ČSN 33 2130). Provedení HDV u rozsáhlých objektů blíže neupřesňují, ale shodně připouští možnost provedení více HDV.
18
19
Hlavní vypínač objektu Dle vyhlášky č. 268/2009 Sb.,o technických požadavcích na stavby v platném znění, § 34 odst. 5 musí každá stavba mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. „Hlavní vypínač objektu“ je v praxi běžně realizován vytažením příslušných pojistek v kabelové skříni případně vypínacím prvkem v měřené části rozvodů objektu. K uvedenému upřesňuje: E.ON - umisťovat hlavní vypínač objektu v neměřené části elektrické instalace je možné pouze ve výjimečných případech na základě souhlasu pověřeného pracovníka E.ON. Vypínač nesmí být napájen z neměřené části. PRE a ČEZ – hlavní vypínač objektu v připojovacích podmínkách nerozvádí. 20
Hlavní jistič před elektroměrem – typy okamžitého vypínání B, C, D – „vypínací charakteristika jističů“
Shoda • Jističe před elektroměrem musí být s vypínací charakteristikou „B“, na základě individuálního posouzení se připouští i charakteristika „C“, vždy jistič se stejným počtem pólů jako má elektroměr fází. Rozdíl • ČEZ a E.ON připouští v odůvodněných a ve výjimečných případech i povolení charakteristiky D; • PRE na rozdíl od společností ČEZ a E.ON připouští ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech odběrů a na základě předem vydaného písemného souhlasu použít i jistič s vypínací charakteristikou max. typu C . 21
Hlavní jistič před elektroměrem – jmenovitá zkratová vypínací schopnost jističů • E.ON stanovuje pro hlavní jističe před elektroměrem
požadavek na minimální jmenovitou zkratovou vypínací schopnost 10 kA s výjimkou případů, kdy je tato stanovena výpočtem ve smlouvě o připojení (připojení blízko trafostanice). Dále upozorňuje, že použití pojistek, pojistkových odpínačů nebo sdružených jističů s proudovými chrániči jako hlavního jištění před elektroměry není dovoleno.
• PRE a ČEZ – požadavek na minimální jmenovitou vypínací zkratovou schopnost jističů v připojovacích podmínkách nestanovuje (normalizované hodnoty zkratové
schopnosti jističů jsou 3 kA, 4,5 kA, 6 kA, 10 kA, 15 kA, 20 kA, 25 kA). 22
23
Hlavní jistič před elektroměrem - jističe s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2) ČEZ a E.ON - v případě použití jističů s nastavitelnou nadproudovou (tepelnou) spouští, musí být tyto upraveny konstrukčně tak, aby bylo možno nastavení spouště řádně zaplombovat a aby byla v poloze nastavení výrobcem jasně definována hodnota nastaveného proudu. Při nedodržení požadavků bude pro stanovení platby za příkon uvažována maximální nastavitelná hodnota jističe. Tyto jističe musí mít rozsah okamžitého vypnutí nadproudové spouště v čase 0,2s, od 3In do 5In. ČEZ připouští po předchozím projednání a odsouhlasení vyšší násobek In v čase 0,2 sec. Jako hlavní jistič nesmí být použit jistič s dálkovou vypínací automatikou. 24
Hlavní jistič před elektroměrem - jističe s nastavitelnou spouští (jističe dle ČSN EN 60947-2) PRE - vyžaduje použití hlavních jističů před elektroměrem s neměnitelnou hodnotou jmenovitého proudu. Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenou hodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého vypnutí (v čase 0,2 s nad 3In do 5In) tak, aby nebylo možné tyto hodnoty měnit. Dále vyžaduje v případech, kdy jsou v elektroměrovém rozváděči umístěny více jak dva hlavní jističe před elektroměry, že přívody a vývody musí být provedeny vždy jednotně tj. např. přívody na horní svorky a vývody na spodní svorky jističů. 25
Hlavní jistič před elektroměrem – jednofázové odběry Rozdíly • PRE a ČEZ – pro jednofázové odběry je maximální přípustná hodnota hlavního jističe před elektroměrem – 25 A. • E.ON – maximální hodnotu jističe pro jednofázové odběry v podkladech jednoznačně nestanovuje. Ve schématech jednofázového zapojení uvádí „Hlavní jistič smluvní hodnoty“. • ČSN 33 2130 ed.2, ed.3 - připouští 1f odběry do soudobého příkonu 5,5kW – jinak 3f. Pro bytové objekty se provádějí zásadně 3fáz. odbočky. 26
Hlavní jistič před elektroměrem – přívody pro hlavní jističe • Samostatné přívody pro hlavní jističe od HDV (čl. 7.4.3 a 7.6.10 - ČSN 33 2130 ed.2, ed.3) Čl. 7.4.3 připouští možnost na společný přívod připojit více měřících zařízení téhož odběratele při dodržení zatížitelnosti přívodu. Požadavky čl. 7.6.10 jsou: „Před měřící zařízení (elektroměr) se musí osadit jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Přívody pro každý jistič se provádí samostatně“.
• E.ON výslovně stanovuje pro odboční od HDV požadavek, aby pro každé odběrné místo byla zřízena samostatná odbočka (pro každý hlavní jistič před elektroměrem samostatný přívod). 27
Jistič sazbového spínače (spínacího prvku pro dvojtarif) Rozdíly • PRE – před přijímač HDO se v případech spojité montáže jistič neosazuje (napájení zajištěno ze svorky č. 2 elektroměru).
• ČEZ – připouští jistič v obvodu HDO s maximální hodnotou 6A. • E.ON – požaduje jistič s maximální hodnotou 2 A, charakteristika B – páčka v zapnuté poloze nahoře.
Shoda ČEZ a E.ON – nutná plombovatelnost jističů v zapnuté poloze. 28
Umístění měřících zařízení (ČSN 33 2130 ed.2, ed.3 konkretizuje umístění měřících zařízení v čl. 7.6.9)
Shoda i požadavky - dle platných Připojovacích podmínek: Poloha elektroměrového rozváděče (rozvodnice) musí umožňovat instalaci elektroměrů ve svislé poloze. Středy číselníků elektroměrů požaduje ČEZ, PRE a E.ON již shodně - 1000-1700 mm od podlahy nebo definitivně upraveného terénu (dřívější požadavek 1500-1700 mm). V případě více elektroměrů nad sebou (charakter bytových domů) mohou být středy číselníků elektroměrů ve výši 700 až 1700mm od podlahy, což ČEZ konkretizuje pro rozváděče uvnitř objektu. ČEZ, E.ON - před elektroměrovým rozváděčem (rozvodnicí) musí být volný prostor o hloubce a šířce min. 800 mm, umožňující úplné otevření dvířek s rovnou podlahou nebo upraveným terénem pro bezpečnost prováděné obsluhy a prací. 29
30
31
Umístění měřících zařízení Shoda pro umístění v oplocení ČEZ, PRE a již i E.ON se shodují, že při umístění elektroměrového rozváděče v oplocení (ve zdi nebo pilíři) mohou být středy číselníků elektroměrů níže než 1000 mm s tím, že spodní hrana ER rozváděče však musí být minimálně 600 mm nad úrovní definitivně upraveného terénu. Provedení umožňuje dosud platná ČSN 33 3320:1996 a její Změna 1 z 05/1997 doplněním čl.2.2.5 a nově zapracované ustanovení v ČSN 33 2130 ed.3 čl. 7.6.9.
ČEZ dále umožňuje, s ohledem na místní klimatické podmínky (po předchozím projednání), možnost i jiné výšky pro umístění ER. 32
33
Umístění měřících zařízení – potřebné místo Shoda a rozdíly PRE, ČEZ, E.ON – požadují pro montáž elektroměrů a spínacích prvků zabezpečit místo v rozváděči dle tabulky. PRE, ČEZ – v případě osazení pouze jednoho přístroje zvětšit šířku a výšku o 50 mm.
šířka (mm)
výška (mm)
hloub -ka (mm)
Elektroměr 180 jednofázový
300
160
Elektroměr třífázový
200
400
160
Spínací prvek
200 300 (PRE) 180 (ČEZ,
160
Přístroj
E.ON)
Převodník
100
200
160
(E.ON) 34
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Shoda - PRE, ČEZ, E.ON požadují: • Elektroměrové rozváděče a měřící místa s elektroměrovou deskou musí být v provedení, které vyhovuje všem vnějším vlivům působícím v daném prostoru – musí působení vlivů odolávat.
• Provedení ER rozváděčů musí vycházet
z technických norem. • Použití ER rozváděčů v daném prostoru je odvislé od vnitřního nebo venkovního provedení – tj. pro které podmínky byly rozváděče konstruovány a při zkouškách ověřeny !! 35
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Pracovní podmínky stanovují základní normy souborů ČSN EN 60439 a ČSN EN 61439 shodně.
Teplota okolního vzduchu pro vnitřní provedení: Nepřekročí +40 °C (průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne +35 °C). Dolní hranice teploty okolního vzduchu je - 5 °C. Relativní vlhkost vzduchu nepřesáhne 50% při max. teplotě +40°C, případně 90% při +20°C. Teplota okolního vzduchu pro venkovní provedení: Nepřekročí +40 °C (průměrná hodnota během 24 hod. nepřesáhne +35 °C). Dolní hranice teploty okolního vzduchu je -25 °C v mírném klimatu, - 50 °C v arktickém klimatu. Relativní vlhkost vzduchu může být přechodně až 100% při max. teplotě +25°C. 36
Normy (stávající) určující použití elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) z hlediska provozních a pracovních podmínek •
ČSN EN 60439-3:1995 (35 7107) Rozváděče nn – Část 3: Zvláštní požadavky pro rozváděče nn určené k instalaci do míst přístupných laické obsluze – Rozvodnice - norma stanovuje požadavky pro rozváděče (rozvodnice) vnitřního provedení. Platnost normy je stanovena do 22.3.2015.
•
ČSN EN 60439-5 ed.2:2007 (35 7107) Rozváděče nn – Část 5: Zvláštní požadavky na rozváděče distribuční soustavy – norma stanovuje zvláštní požadavky na rozváděče určené pro venkovní instalaci – pro venkovní provedení. Část 1- POZNÁNKA 1 normy připouští vybavení
rozváděče přídavným zařízením např. elektroměry Platnost normy je stanovena do 3.1.2016. •
ČSN 35 7020:1978 Elektroměrové a přístrojové desky – desky podle této normy jsou určeny do prostorů s prostředím obyčejným dle dříve platné ČSN 33 0300:1989 (obdobné podmínky jako podmínky pro vnitřní instalace. Norma je stále platná.
37
ČSN EN 61439-3 Rozváděče nízkého napětí – Část 3: Rozvodnice určené k provozování laiky (DBO) - platná od 1. listopadu 2012 (rozvodnice – krytý rozváděč, který má být namontován ve svislé rovině)
Základní elektrické charakteristiky rozvodnic a vazba ČSN EN 61439-3 na elektroměrové rozváděče
• rozvodnice jsou určené pro rozvod elektrické energie; NP1) NP1) NÁRODNÍ POZNÁMKA Rozvodnice mohou být konstruovány a používány pro přímé i nepřímé měření spotřeby elektrické energie. V některých případech se v ČR navíc požaduje splnění technických podmínek pro osazení a zapojení měřících zařízení provozovatelů distribučních soustav. 38
• jmenovité napětí proti zemi není větší jak 300 V AC; • jmenovitý proud rozvodnice není větší jak 250 A; • jmenovitý proud výstupních obvodů není větší jak 125 A; • jsou kryté, stabilní; • jsou určené pro vnitřní nebo venkovní použití; • mohou též obsahovat řídící a/nebo signalizační zařízení spojená s rozvodem elektrické energie. • výstupní obvody zahrnují ochranná zařízení, která mají být provozována laiky jako jsou např. jističe pro nadproudové jištění domovních a podobných instalací, proudové chrániče pro domovní a podobné použití s vestavěnou nadproudovou ochranou nebo bez vestavěné nadproudové ochrany případně pojistky určené pro nekvalifikovanou obsluhu. 39
Rozdílné požadavky pro vnitřní nebo venkovní provedení rozvodnic dle ČSN EN 61439-3 - příklady • V dokumentaci rozváděče (rozvodnice) musí být uvedeno, zda je určen (určena) pro vnitřní a/nebo venkovní instalaci. • Konstrukční požadavky - ochrana před mechanickými rázy dle ČSN EN 62262 (33 0335). Rozvodnice musí odpovídat minimálně následujícím kódům IK: - IK 05 pro vnitřní použití; - IK 07 pro venkovní použití. Zkouška se provádí pomocí zkušebního zařízení poté, co byl vzorek vystaven po dobu 2 h teplotě -5 ºC pro vnitřní použití nebo teplotě -25 ºC pro rozvodnice venkovního použití.
• Konstrukční požadavky – ochrana krytem: - pro vnitřní instalaci min. IP 2XC (zavřené); - pro venkovní instalaci min. IP23. • U rozvodnic pro venkovní instalace je normou stanovena zkouška ověřující stálost (čitelnost) identifikačního značení. 40
Značení rozváděče pro identifikaci požadované normou ČSN EN 61439-3 Identifikační štítek musí obsahovat následující informace: • označení nebo ochrannou známku výrobce rozváděče; • typové označení nebo identifikační číslo, nebo jakékoliv jiné prostředky umožňující obdržet příslušné informace od výrobce rozváděče; • prostředky určení data výroby; • IEC 61439-3; • jmenovitý proud rozváděče s použitím značky InA např. InA 250 A; • stupeň ochrany krytem, pokud je větší než IP 2XC. Další údaje o rozváděči podle ČSN EN 61439-1 ed.2 kapitoly 5. musí být uvedeny v dodávané technické dokumentaci výrobce rozváděče. 41
42
43
44
Platné technické normy souboru ČSN EN 61439 pro rozváděče nn s možností provedení měřícího místa •
ČSN EN 61439-2 ed.2 (35 7101) Rozváděče nízkého napětí - Část 2: Výkonové rozváděče – z května 2012 V Části 1 – Rozsah platnosti normy je uvedeno (kromě dalšího), že pro rozváděče, na něž se nevztahují jiné části souboru ČSN EN 61439, platí tato část 2. Uvedené ustanovení lze využít pro návrh, výrobu a ověřování elektroměrových rozváděčů pro nepřímé měření spotřeby elektrické energie se jmenovitým proudem nad 250 A. Jedná se o elektroměrové rozváděče řešené nad rámec kritérií stanovených v ČSN EN 61439-3.
•
ČSN EN 61439-4 (35 7101) Rozváděče nízkého napětí - Část 4: Zvláštní požadavky pro staveništní rozváděče (ACS) – ze srpna 2013 Měřící jednotka staveništního rozváděče má být navržena dodavateli elektrické energie nebo s jejich souhlasem, pokud měřící zařízení má být použito pro měření spotřebované energie pro účely placení energie dodavatelům elektrické energie (čl. 101.3 normy).
45
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Z hlediska ochrany krytem rozváděčů jsou požadavky následující:
• PRE - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace), alespoň IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace);
• ČEZ - alespoň IP 2X nebo IP XXB v normálních prostorech (vnitřní instalace), alespoň IP 43 pro uzavřený rozváděč ve venkovních prostorech (venkovní instalace), alespoň IP 44 pro uzavřený rozváděč v případě umístění na okraji komunikace;
• E.ON - alespoň IP 40 v normálních prostorech (vnitřní instalace) a IP 43 ve venkovních prostorech (venkovní instalace). Pro venkovní elektroměrové rozváděče po otevření dveří musí být krytí alespoň IP 20, při zavřených dveřích je předepsané krytí IP 44.
46
47
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Rozdíly • PRE a E.ON stanovují pro spojovací vedení sloužící k propojení měřících a ovládacích zařízení použití vodičů Cu s jednožilovým plným (pevným) jádrem. ČEZ připouští ve výjimečných případech (po předchozím odsouhlasení) i použití laněných vodičů ukončených lisovací dutinkou za podmínek uvedených v PP. • PRE a E.ON vyžadují uzamykání dveří na trnový klíč 6x6 mm do hloubky alespoň 10 mm (PRE), min. 12 mm (E.ON) – kovové provedení závěru. ČEZ stanovuje vybavení dveří typizovanými rozváděčovými zámky, přednostně doporučuje zámek na trnový klíč 6x6 mm (ČSN 35 9756), – max. výška závěru 170 cm nad upraveným terénem. 48
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) pro přímá měření Rozdíly PRE – u nově zřizovaných nebo rekonstruovaných odběrných místech se přijímač HDO zásadně osazuje na kryt svorkovnice elektroměru nebo je modul HDO (vnitřní časová základna) součástí elektroměru (spojitá montáž). Před přijímač HDO se neosazuje jistič a na elektroměrovou desku ani PEN svorkovnice. ČEZ a E.ON uvedenou spojitou montáž ve svých podkladech neřeší.
49
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) Rozdíly (zásadní) PRE – ze schémat zapojení přímého měření lze odvodit, že PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je zapojen přímo do svorky elektroměru – PEN vodič prochází přes svorky elektroměru do bytové rozvodnice. PEN svorkovnice je osazována pouze v konkrétních případech. ČEZ a E.ON – PEN vodič přívodu odbočky k elektroměru je zapojen do PEN svorkovnice (PEN přípojnice), ze které je proveden i vývod do podružné bytové rozvodnice. 50
51
52
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozvodnic) – ČEZ a E.ON • Propojovací pracovní vodič mezi elektroměrem a PEN(N) svorkovnicí je světle modré barvy – ČEZ min. průřez 6 mm2, E.ON – nyní již požadován průřez 6 mm2 (dříve min. průřez 4 mm2).
• Ochranné propojení elektroměrů se svorkovnicí PEN ČEZ vodičem s minimálním průřezem 4 mm² Cu a maximální délkou 2 m, E.ON požaduje plný vodič o minimálním průřezu 6 mm² Cu, u nových ER se nepřipouští použití slaněných vodičů.
53
Provedení elektroměrových rozváděčů – zasklená okénka v krycích panelech (PRE), ve dveřích a krycích panelech (ČEZ)
Rozdíly – stávající úpravy a provedení PRE – jednofázové elektroměry: 180x270 mm třífázové elektroměry:
180x325 mm
(spodek okénka 100 mm pod vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje – možnost vizuální kontroly celé měřící soupravy)
ČEZ - jednofázové elektroměry: 100x100 mm (spodek okénka 30 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje)
- třífázové elektroměry:
120x160 mm
(spodek okénka 50 mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje)
Současné požadavky na nová provedení E.ON a PRE – elektroměr a sazbový spínač nesmí být zakryt krycím plechem! ČEZ - od r. 2013 provedení ER výhradně bez krytu (masky)! 54
55
56
Provedení elektroměrových rozváděčů – elektroměrové desky • PRE, ČEZ a E.ON připouští použití typizovaných elektroměrových desek lisovaných z izolantu dle platné normy ČSN 35 7020:1978. Pro jednofázový elektroměr nebo samostatně montovaný přijímač HDO se jedná o desky s rozměrem 225 x 300 mm. Pro třífázový elektroměr s hlavním jističem před elektroměrem do 63 A je určena deska rozměrů 450 x 450 mm. • Desky podle ČSN 35 7020 jsou určeny do prostorů s prostředím obyčejným dle dříve platné ČSN 33 0300:1989, což jsou obdobné podmínky jako podmínky pro vnitřní instalace rozváděčů.
Nejsou tudíž vhodné pro venkovní použití!
57
Provedení elektroměrových rozváděčů – elektroměrové desky ČEZ - záměr úpravy pro aktualizované TP Elektroměrová deska může být použita pouze v elektroměrových rozváděčích typově odzkoušených a schválených v autorizované zkušebně s prohlášením o shodě a označením CE na kompletně vybavený rozváděč. Elektroměrovou desku pro nástěnnou montáž nelze použít v prostorách přístupným osobám bez elektrotechnické kvalifikace, 58
59
Provedení elektroměrových rozváděčů Označování konců přívodních a vývodních
Označení přívodních a vývodních vodičů elektroměru pro přímé měření Název vodiče
Přívod do elektroměru
Vývod z elektroměru
Střední vodič
Označení vodiče
PRE
ČEZ
L1P, L2P, L3P,PENP
L1P, L2P, L3P
L1, L2, L3, PEN
---
L1, L2, L3
N
E.ON L1P, L2P, L3P
L1O, L2O, L3O
N
60
Provedení elektroměrových rozváděčů Označování konců ovládacích vodičů Označení ovládacích vodičů v zapojení spínacího prvku Název vodiče Přívodní fáze
PRE ---
Označení vodiče ČEZ L
Střední vodič
---
N
---
TUV
TUV
TUV
PV
PV
PV
AKU
AKU
AKU
TC
TČ
TC
---
TAR
TAR
MZE
---
---
EMO
---
---
Stykač ohřevu teplé užitkové vody Stykač přímotopného vytápění Stykač akumulačního vytápění Stykač tepelného čerpadla Svorka pro ovládání tarifu Stykač ovládání malého zdroje elektřiny (MZE) Stykač elektromobil
E.ON ---
61
Provedení elektroměrových rozváděčů (rozváděče pro přímá měření)
Barevné značení fázových vodičů – shody i rozdíly Fázový vodič L1 L2 L3 černá šedá nebo použití tří stejných barev: hnědá nebo černá nebo šedá ČEZ černá hnědá šedá nebo černá černá černá PRE černá nebo hnědá nebo šedá
E.ON
hnědá
(ČSN EN 60446 ed.4, ČSN 33 0165 ed.2) 62
Umisťování ochran proti přepětí v neměřené části
Rozdíly
PRE – ochrany proti přepětí se umisťují v měřené části mimo elektroměrový rozváděč. ČEZ a E.ON – umisťovat přepěťové ochrany prvního stupně – typ T1 (třídy požadavků B) v neměřené části odběrného místa lze pouze na základě souhlasu příslušného PDS, v souladu s PNE 33 0000-5 a je-li to nezbytné k realizaci celkové koncepce zón bleskové ochrany v celém objektu (norma stanovuje 9 základních požadavků) Umístění přepěťové ochrany nelze provést do společného prostoru s elektroměrem a spínacím prvkem (lze provést do ostatních neměřených částí odběrného místa – např. v HDS). Místo musí být zabezpečené plombováním proti neoprávněnému odběru.
Normy PNE jsou volně přístupné na adrese: www.csres.cz 63
Měřící zařízení pro přímé měření Rozdíly (zásadní) PRE – elektroměry pro přímé měření se osazují do 100 A (včetně) jmenovitého proudu hlavního jističe (změna od 1.5.2007 – dříve 125 A). ČEZ a E.ON - elektroměry pro přímé měření se osazují pouze do 80 A (včetně) jmenovitého proudu hlavního jističe. 64
Nepřímé měření –měřící transformátory proudu (minimální požadavky na třídy přesnosti MTP stanovuje vyhláška MPO č. 82/2011Sb.)
Shody a rozdíly PRE – pro účely měření v obchodním styku je povoleno používat MTP s třídou přesnosti 0,5S, o jmenovité zátěži 5 VA a sekundárním převodu x/5 A do 5 m vzdálenosti mezi MTP a elektroměrem, nebo o jmenovité zátěži 10 VA a sekundárním převodu x/5A do 20 m vzdálenosti mezi MTP a elektroměrem (tyto hodnoty musí být uvedeny na štítku MTP). ČEZ - nutno použít MTP s převodem x/5A, jmenovitou zátěží 5 VA (při vzdálenosti do 5 m délky mezi MTP a elektroměrem), nebo 10 VA (při vzdálenosti nad 5 m do 20 m délky mezi MTP a elektroměrem), třídou přesnosti min. 0,5S nebo přesnější (nově upraveno poslední verzí). E.ON – MTP musí odpovídat třídě přesnosti 0,5S (nově upraveno předcházející verzí) jmenovitý sekundární proud musí být 5 A, jmenovitá zátěž měřících transformátorů 10 VA.
65
Nepřímé měření– měřící transformátory proudu (minimální požadavky na třídy přesnosti MTP stanovuje vyhláška MPO č. 82/2011Sb.)
Měřící transformátory proudu – třída přesnosti 0,5S (MTP pro zvláštní použití)
Písmenem S se označují přísnější požadavky na chybu měření v oblasti měřených malých proudů – řádově procenta jmenovitého proudu transformátoru. Chyba měřeného proudu při uvedených měřených procentech jmenovitého proudu nesmí překročit hodnoty uvedené v tabulce.
Měřené % jmenovitého proudu MTP
MTP třídy 0,5S –
MTP třídy 0,5 –
chyba měřeného proudu
chyba měřeného proudu
1% In
1,5
--
5% In
0,75
1,5
20% In
0,5
0,75
100% In
0,5
0,5
120% In
0,5
0,5 66
Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů dle podkladů PRE a ČEZ Jmenovitá hodnota proudu hlavního jističe (A)
Jmenovitý primární proud
100
Možné přímé měření
100, 125
125
100
125, 150
160
150
150, 200
200
200
200, 250
250
250
250, 300
315
300
300, 400
400
400
400, 500
MTP (A) -
PRE
Jmenovitý primární proud MTP (A) -
ČEZ
67
Jmenovitá hodnota proudu hlavního jističe (A)
Jmenovitý primární proud MTP (A) - PRE
Jmenovitý primární proud MTP (A) - ČEZ
500
500
500, 600
600
600
600, 750
750
---
750, 800
800
750
---
68
Přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů dle podkladů PRE, ČEZ a E.ON • PRE požaduje pro jističe se jmenovitou hodnotou větší než 100 A jejich provedení dle normy ČSN EN 60947-2, nadproudovou spoušť v rozsahu tří až pěti násobku jmenovitého proudu včetně působení v čase 0,2 s. Tyto jističe musí mít výrobcem pevně nastavenou hodnotu jmenovitého proudu i rozsah okamžitého vypínání. • ČEZ umožňuje i jiný převod MTP než je uveden v tabulce při splnění podmínek, že transformační převod MTP musí být celé číslo a proudová hodnota hlavního jističe nesmí být vyšší než 1,2 násobek jmenovité hodnoty primárního proudu MTP. • E.ON přiřazení MTP k příslušným hodnotám hlavních jističů blíže nespecifikuje – uvádí pouze řadu jmenovitých primárních proudů MTP ze které se MTP vybere (100, 125,150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750, 1000 A), s tím že stanovení způsobu měření, primárního proudu MTP apod. bude uvedeno ve stanovisku k žádosti. Volbu převodu MTP upřesňuje rozsahem přenášeného výkonu v kW (např. pro MTP o převodu 200/5 - od 35 kW do 150 kW). 69
Nepřímé měření – propojení měřících transformátorů a elektroměru Označení konců vodičů pro nepřímé měření PRE, ČEZ a E.ON stanovují rozdílně
Rozdíly PRE - proudové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 5 m, 4 mm2 Cu do
délky 20 m; - napěťové obvody 1,5 mm2 Cu do délky 5 m, 2,5 mm2 Cu do délky 20 m. Barva vodičů napěťových obvodů: černá nebo hnědá nebo šedá. MTP se připojí dvěma vodiči. Na vstupní svorku k(s1) je připojen vodič světle modré barvy. Na výstupní svorku l(s2) je připojen vodič černé nebo hnědé nebo šedé barvy. Ochranný vodič PE sloužící pro propojení a uzemnění vstupních svorek k(s1) musí mít barvu kombinace zelená /žlutá a průřez min. 4 mm².
70
Nepřímé měření – propojení měřících transformátorů a elektroměru E.ON - proudové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 5 m; napěťové obvody 1,5 mm2 Cu do délky 5 m; proudové obvody 4 mm2 Cu do délky 20 m; napěťové obvody 2,5 mm2 Cu do délky 20 m; proudové obvody 6 mm2 Cu do délky 60 m; napěťové obvody 4 mm2 Cu do délky 60 m. Ve výjimečných případech lze jednat i o větší délku připojení než 60 m. Barva vodičů proudových okruhů a vodičů napěťových okruhů je černá. • Obvod pro napájení převodníku – vodiče červené barvy o průřezu 1,5 mm². • Obvody pro řízení sazby se propojují vodičem stejného průřezu jako napěťové obvody elektroměru. 71
Nepřímé měření – propojení měřících transformátorů a elektroměru ČEZ - proudové okruhy 2,5 mm² Cu do délky 5 m, zátěž MTP 5 VA, barva vodičů hnědá; - napěťové okruhy 1,5 mm² Cu do délky 5 m, barva vodičů černá (šedá); - proudové okruhy 4 mm² Cu do délky 20 m, zátěž MTP 10 VA, barva vodičů hnědá; - napěťové okruhy 2,5 mm² Cu do délky 20 m, barva vodičů černá (šedá).
72
Nepřímé měření - zkušební a zkratovací svorkovnice • PRE – používaná zkušební svorkovnice musí být schváleného typu a provedení. Namontování je požadováno co nejblíže k měřícímu zařízení tak, aby byla přístupna bez demontáže krycího panelu. Musí být osazena ve výšce 700 – 1800 mm od podlahy nebo definitivního terénu, delší strana svorkovnice je vyžadována vodorovné poloze, aby napěťové propojky po uvolnění šroubů vlastní vahou rozpojily napěťové obvody. K zakrytí svorkovnice musí být použit kryt z nevodivého materiálu.
• ČEZ - zkušební svorkovnice musí být schváleného typu, je
preferováno kompaktní nerozebíratelné provedení svorkovnice. Montuje se v blízkosti elektroměru ve vodorovné poloze. Svorkovnice musí (kromě jiného) umožňovat sériové připojení kontrolního přístroje do proudového okruhu každého MTP, bez přerušení proudového měřícího obvodu. 73
Nepřímé měření E.ON - zkušební a zkratovací svorkovnice + montáž převodníku • E.ON – je vyžadována svorkovnice schváleného typu, požadavky na montáž jsou shodné jako u předchozích společností s upřesněním, že svorkovnice se osazuje pod nebo vedle elektroměru. Smí být umístěna ve výšce 700 – 1700 mm od podlahy nebo definitivního terénu. • E.ON vyžaduje pro galvanické oddělení výstupních obvodů měřícího zařízení (elektroměr s integrovaným HDO) od obvodů pro ovládání sazby a spínání spotřebičů osazení schváleného typu převodníku. Převodníky zajišťuje E.ON a jsou jeho majetkem. 74
Nepřímé měření – jištění napěťových obvodů Rozdíly E.ON – jištění napěťových obvodů nepřímého měření je řešeno pouze hlavním jističem odběrného místa. PRE a ČEZ – napěťové obvody nepřímého měření se propojí se zkušební a zkratovací svorkovnicí přes plombovatelný (v zapnuté poloze) pojistkový odpínač s jištěním 2 A (PRE upřesňuje typ odpínače – OPV10/3, pojistky 2 – 4 A). Dle poslední verze TP ČEZ: Rozváděč musí umožnit instalaci komunikační jednotky. 75
Technické podmínky pro připojení neměřených odběrů (z hlediska hlavních jističů) Rozdíly • PRE – podmínky připojení neměřeného odběru blíže nespecifikuje
• ČEZ – hlavní jistič max. 6 A s vypínací charakteristikou B. Charakteristiky C nebo D pouze po projednání. Ve výjimečných případech a po projednání lze připustit hlavní jistič 10 A. • E.ON – připojení přes hlavní jistič hodnoty do 6 A včetně s vypínací charakteristikou B. 76
Prozatímní odběrná místa – umístění rozváděče měření (ER) od místa připojení Rozdíly PRE – elektroměrový rozváděč na veřejně přístupném místě – vzdálenost od místa připojení ne více než 3 m. ČEZ – ER co nejblíže k místu připojení, v kabelové síti do vzdálenosti 3 m, u venkovních vedení do vzdálenosti 10 m od místa připojení. V odůvodněných případech (např. pro cirkusy) lze připustit délku připojovacího vedení i větší.
E.ON – vzdálenost od místa připojení k prozatímnímu ER musí být co nejkratší, nejvíce však 15 m při připojení z venkovního vedení, a 5 m při připojení z kabelového vedení.
77
Děkuji za pozornost.
78
