PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Právo a právní věda Katedra občanského práva
Diplomová práce
Ochranné známky v pivovarnictví Sandra Martinková
2013
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ochranné známky v pivovarnictví zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
………………………………….. Sandra Martinková
1
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své práce JUDr. Pavlu Koukalovi, Ph.D., za cenné rady a čas, který mi věnoval. Rovněž bych chtěla poděkovat kolektivu studovny Úřadu průmyslového vlastnictví, který mi objasnil historii archivů a pomohl mi při práci s nimi. Za podporu děkuji rodině a svým nejbližším.
2
Abstrakt Cílem práce je zanalyzovat moţnosti ochrany označení v pivovarnictví s důrazem na vyuţitelnost ochranných známek v této oblasti. V práci jsou představeny ochranné známky v pivovarnictví, podrobně jsou rozebrány jejich druhy, vývoj a hodnota těchto známek jako součásti podniku. Kromě ochranných známek je věnován prostor také dalším moţnostem ochrany, například ochraně označení původu či nezapsaným značkám. Závěr práce je věnován analýze souvisejících sporů a vybraných soudních rozhodnutí. Za účelem pochopení těchto sporů jsou krátce představeny také jednotlivé pivovary a vztahy mezi nimi.
Abstract in english The crucial point of my thesis is to analyse the possibilities of protecting a designation in the brewing industry with emphasis on applicability of the trade marks. The paper presents the trade marks in the brewing industry, explaining their types, their development and value as a part of the asset of the company. In addition to the marks space is devoted also to other options of protection, such as the protection of designations of origin or unregistered marks. Last part of the thesis analyses related disputes and selected court decisions. There are also briefly introduced certain breweries and their relations in order to understand these disputes.
Klíčová slova Ochranné známky, spory o ochranné známky, ochrana označení původu, nezapsané značky, pivovarnictví, pivovary, Budějovický Budvar, Budweiser, Anheuser-Busch, Plzeňský Prazdroj
Key words in english Trade Marks, Trade Marks disputes, Protected Designation of Origin, Unregistered marks, Brewing industry, Breweries, Budweiser Budvar, Budweiser, Anheuser-Busch, Pilsner Urquell
3
Obsah ÚVOD
7
1. KAPITOLA: ČESKÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY V PIVOVARNICTVÍ
12
1.1 Úprava ochranných známek ............................................................................................................ 12 1.2 Ochranné známky na území České republiky ................................................................................. 14 1.3 Řízení o zápisu ochranné známky ................................................................................................... 15 1.4 Třídění ochranných známek ............................................................................................................ 20
2. KAPITOLA: HISTORIE A VÝVOJ OCHRANNÝCH ZNÁMEK V ČESKÉM PIVOVARNICTVÍ
22
2.1 Vývoj ochranných známek .............................................................................................................. 22 2.2 Vývoj trhu s pivem v České republice ............................................................................................ 26
3. KAPITOLA: DRUHY A VYUŢITELNOST OCHRANNÝCH ZNÁMEK V PIVOVARNICTVÍ
30
3.1 Druhy ochranných známek .............................................................................................................. 30 3.2 Vyuţitelnost ochranné známky ....................................................................................................... 33 3.3 Ocenění a hodnota ochranné známky .............................................................................................. 35
4. KAPITOLA: DALŠÍ OCHRANA ZNAČEK V PIVOVARNICTVÍ
40
4.1 Ochrana nezapsaných značek v českém pivovarnictví .................................................................... 40 4.2 Ochrana označení původu a zeměpisného označení v českém pivovarnictví ................................. 46
5. KAPITOLA: SPORY O OCHRANNÉ ZNÁMKY BUDĚJOVICKÉHO BUDVARU
52
5.1 Ochranné známky ............................................................................................................................ 53 5.2 Ochranné známky Budějovického Budvaru v judikatuře ................................................................ 56 5.3 Ochrana označení původu ............................................................................................................... 61 5.4 Ochrana označení původu v judikatuře ........................................................................................... 62 5.5 Komentář ke sporům Budějovického Budvaru ............................................................................... 65
6. KAPITOLA: DALŠÍ SPORY O OCHRANNÉ ZNÁMKY V PIVOVARNICTVÍ
69
6.1 Plzeňský prazdroj a jeho ochranné známky .................................................................................... 69 6.2 Další spory v pivovarnictví ............................................................................................................. 73
ZÁVĚR
77
SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ
80
4
Seznam použitých zkratek CTM Community Trade Mark, ochranná známka Společenství
DOOR Database of Origin and Registration, databáze zeměpisných označení a označení původu
EÚLP Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění pozdějších protokolů, vyhlášená 4. prosince 1950 Radou Evropy v Římě, (číslo zákona ve sbírce: 209/1992 Sb.)
ESLP Evropský soud pro lidská práva
Lisabonská dohoda Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, změněná dne 28. září 1979 (vyhl. č. 67/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 79/1985 Sb.)
Madridská dohoda Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná v Bruselu dne 14. 12. 1900, ve Washingtonu dne 2. 6. 1911, v Haagu dne 6. 11. 1925, v Londýně dne 2. 6. 1934, v Nice dne 15. 6. 1957 a ve Stockholmu dne 14. 7. 1967 a změněná v roce 1979 (vyhl. č. 65/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 78/1985 Sb.)
Nařízení č. 40/94 Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993, o ochranné známce Společenství, ve znění pozdějších předpisů; Úřední věstník L 011, 14. 1. 1994, s. 1-36
Nařízení č. 207/2009 Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009, o ochranné známce Společenství, ve znění pozdějších předpisů; Úřední věstník L 78, 24. 3. 2009, s. 1-42
Niceská dohoda Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek ze dne 15.6.1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14.7.1967 a v Ţenevě dne 13.5.1977, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 118/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 77/1985 Sb.)
Obchodní zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
OHIM The Office of Harmonization for the Internal Market (Trade Marks and Designs), Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
5
OSŘ zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Pařížská úmluva Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Paříţská unijní úmluva) ze dne 20.3.1883, revidovaná v Bruselu dne 14.12.1900, ve Washingtonu dne 2.6.1911, ve Haagu dne 6.11.1925, v Londýně dne 2.6.1934, v Lisabonu dne 31.10.1958 a ve Stockholmu dne 14.7.1967 a změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 64/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.)
Protokol k Madridské dohodě Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaný v Madridu dne 27.6.1989 (sděl. č. 248/1996 Sb.)
První směrnice o ochranných známkách První směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbliţují právní předpisy členských států o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů; Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1-7
SZPI Státní zemědělská a potravinářská inspekce
TRIPS Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (sdělení MZV č. 191/1995 Sb.)
Úmluva o zřízení WIPO Úmluva o zřízení světové organizace duševního vlastnictví podepsaná ve Stockholmu dne 14.7.1967, změněná dne 2.10.1979 (vyhl. č. 69/1975 Sb. ve znění vyhl č. 80/1985 Sb.)
ÚPV, Úřad Úřad průmyslového vlastnictví (Česká republika)
Vídeňská dohoda Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek přijatá ve Vídni dne 12.6.1973 a doplněná dne 1.10.1985 (Česká republika není smluvní stranou)
WIPO World Intellectual Property Organization, Světová organizace duševního vlastnictví
WTO World Trade Organization, Světová obchodní organizace
Zákon o ochranných známkách o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění pozdějších předpisů
6
Úvod Právo duševního vlastnictví, respektive průmyslová práva, stálo po dlouhá léta takřka na okraji zájmu. Přestoţe snahy o ochranu výsledků tvůrčí činnosti a specifických označení sahají aţ k počátku lidských civilizací,1 jeho největší rozvoj začal poměrně nedávno. V posledních letech je mu však věnováno stále více pozornosti. I samotné společnosti si uvědomují, ţe se jedná o velmi důleţité právní odvětví, které úzce souvisí s dalšími právními disciplínami a rovněţ některými ekonomickými obory. V případě, ţe si společnost nechrání důsledně své duševní vlastnictví, vystavuje se hrozbě jeho zneuţití a s tím souvisejících negativních efektů. Takovými následky mohou být dokonce pokles zisku či odliv zákazníků ke konkurenci. Některé společnosti si tyto hrozby uvědomují a do ochrany svého duševního vlastnictví investují nemalé finanční prostředky. Ať jiţ předem do formální ochrany, tak do následných soudních sporů po zjištění snah o zneuţití třetími subjekty. Rozkvět ochranných známek přišel s dobou průmyslové revoluce, formální ochrana prostřednictvím zápisu byla zavedena ke konci tohoto období.2 Na českém území byly první ochranné známky pomalu zapisovány v průběhu druhé poloviny 19. století. Po poměrně rychlém rozvoji během prvního československého státu3 se vývoj ochranných známek zpomalil. Toto zpomalení souviselo zcela jistě také s celkovým úpadkem podnikání a soukromého vlastnictví. Úprava práv a povinností vyplývajících z vlastnictví ochranné známky nebyla na takové úrovni, aby se společnosti ochranou známek zabývaly důsledně. Správní úřad pověřený agendou ochranných známek neměl tolik informačních povinností jako nyní,4 ani věstníky někdy nebyly zdrojem kvalitních a kompletních informací.5 To vše vedlo ke zpomalení vývoje a k postoji společností, které takovou ochranu nepovaţovaly za
1
K tomu viz 2. kapitola práce.
2
ŠEBESTA, Kamil; PELÍŠKOVÁ, Radka. Ochranné známky a jejich historický vývoj. Epravo.cz [online] epravo.cz, a.s., 2013 [cit. 11. 3. 2013]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ ochranne-znamky-a-jejich-historicky-vyvoj-72318.html 3
Za prvních téměř sedmdesát let od zápisu naší nejstarší ochranné známky (tj. mezi lety 1859 aţ 1917) bylo podáno na tři sta přihlášek ochranných známek. Během první Československé republiky bylo s výjimkou válečných let (tj. v letech 1918 aţ 1938 a v letech 1945 aţ 1948) podáno na sedmnáct set přihlášek ochranných známek. (Ochranné známky, databáze. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 9. 3. 2013]. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.frm) 4
MUNKOVÁ, Jindřiška. Ochranné známky, další práva na označení a hospodářská soutěž. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2000. 122 s. ISBN 8085100959. S. 44. 5
K tomu viz 2. kapitola.
7
nezbytnou.6 Ochranné známky však mohou být velmi cenné a jejich formální zápis zvyšuje právní jistotu.7 Rychlejším tempem vývoj ochranných známek pokračoval aţ po uvolnění socialistického reţimu. Za moderní éru ochranných známek u nás a období jejich obrovského rozvoje tak můţeme povaţovat aţ léta po roce 1990. Zatímco za více neţ čtyřicet let lidového demokratismu a socialismu bylo podáno asi 11,5 tisíce ochranných známek, během prvních deseti let samostatné České republiky jich bylo podáno na 380 tisíc.8 V devadesátých letech byly rovněţ přijaty nové právní předpisy, které právní úpravu ochranných známek posunuly výrazně dál. Zákon o ochranných známkách z roku 1995 odstranil zásahy státní administrativy a byly do něj postupně zapracovávány příslušné mezinárodní smlouvy a některé evropské předpisy.9 Další výrazný posun pak přišel se vstupem České republiky do Evropské unie.10 Ochranné známky jsou v pivovarnictví uţívané velmi často a svá označení má tímto způsobem zapsáno velké mnoţství pivovarů, coţ vyplývá z rejstříku ochranných známek.11 Jedná se o velmi stará označení, svou roli tedy mohou hrát také tradice a zvyklosti. Vzhledem k tomu, ţe si svá označení chrání pivovary prostřednictvím ochranné známky po dlouhá desetiletí, je přirozené, ţe i nové subjekty na trhu si svá označení budou chtít chránit stejným způsobem. Pivovary, které vlastní historické ochranné známky, tento fakt rády prezentují a dokládají jím svou dlouho tradici.12 Jedná se o snadno „měřitelný“ údaj, kterým lze tvrzení o dlouhé historii společnosti podpořit. Domnívám se, ţe ochranné známky jsou vhodnou formu ochrany pro názvy pivovarnických výrobků a pro jejich etikety, které mohou být chráněny 6
Mnoţila se tak označení bez formální ochrany, a tuto situaci bylo velmi potřebné řešit, neboť i nezapsaná označení bylo nutné chránit. K tomu viz 4. kapitola. 7
Hodnotou a vyuţitelností ochranné známky se zabývá 3. kapitola.
8
Data za období od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989; a data za období 1. 1. 1993 aţ 31. 12. 2002 (Ochranné známky, databáze. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 9. 3. 2013]. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/ portal/portlets.ozs.frm). 9
ŠEBESTA, Kamil; PELÍŠKOVÁ, Radka. Ochranné známky a jejich historický vývoj. Epravo.cz [online] epravo.cz, a.s., 2013 [cit. 11. 3. 2013]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ ochranne-znamky-a-jejich-historicky-vyvoj-72318.html 10
K tomu viz 1. kapitola.
11
Ochranné známky, databáze. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 9. 3. 2013]. Dostupné z: http://isdv. upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.frm 12
Například Plzeňský Prazdroj na svých oficiálních webových stránkách Naše značky. Plzeňský Prazdroj [online]. Plzeňský Prazdroj, a.s., 2012 [cit. 11. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/cz/nase-znacky/ pribeh-nase-znacky
8
například prostřednictvím kombinované ochranné známky. Ochranu je však moţno poskytnout také označení, které není zapsáno. Například tehdy, kdy je označení natolik všeobecně známé, ţe jeho zápis není potřeba.13 Jak bylo řečeno výše, právo duševního vlastnictví bylo dlouhou dobu spíše okrajovým právním odvětvím. Ovšem i podle vzrůstajícího počtu publikací z posledních let je zřejmé, ţe je na vzestupu zájmu. Od počátku 90. let bylo napsáno mnoţství knih a dalších prací, které jsou ale z valné většiny obecné.14 Konkrétnější témata se častěji začínají objevovat aţ v posledních pěti aţ deseti letech. V této době můţeme zaznamenat také nárůst zájmu o přihlašování ochranných známek. Z databáze ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví vyplývá, ţe mezi lety 1993 aţ 2002 bylo podáno přibliţně o polovinu méně přihlášek ochranných známek, neţ v následujících deseti letech.15 Tento nárůst můţe souviset také s rozvojem informačních technologií a se zavedením elektronické přihlášky. S rozšířením internetu se celý proces zjednodušil a urychlil. Snazší je také získat informace z elektronického rejstříku pro rešerše. Malé zkreslení můţe způsobovat zavedení ochranné známky Společenství, která je pro Českou republiku pouţitelná od jejího vstupu do Evropské unie, tj. ve druhém ze zmíněných období. I kdyţ bereme tyto faktory v úvahu, nárůst je stále vysoký. Díky niţšímu počtu zpracování oproti jiným právním odvětvím jsem měla poměrně širokou moţnost volby, jak svou práci zaměřit. Pivovarnictví je oblast, o které toho v souvislosti s ochrannými známkami nebylo napsáno mnoho. Ač se jedná o vůbec nejstarší ochranné známky a váţe se k nim mnoţství zajímavých sporů, nenalezla jsem ţádnou práci, která by téma zpracovávala komplexně. Autoři se dosud věnovali především problematice sporů Budějovického Budvaru.16
13
K ochraně takových značek se státy zavázaly v Paříţské úmluvě, k tomu viz 4. kapitola.
14
Například kniţní díla učebnicového typu HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C.H. Beck, 2005. 424 s. ISBN 8071798797; nebo SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. 2. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 212 s. ISBN 8086920089. 15
Od 1. 1. 1993 do 31. 12. 2002 bylo podáno 383 787 přihlášek ochranných známek; mezi 1. 1. 2003 a 31. 12. 2012 bylo podáno 786 076 přihlášek ochranných známek (Ochranné známky, databáze. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 9. 3. 2013]. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.frm). 16
Například GREGOROVÁ, Zuzana. Ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu a jejich ochrana ve světle případu Budějovický Budvar v. Anheuser-Busch [online]. 2012 [cit. 11. 3. 2013]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Radim Charvát. Dostupné z:
.
9
Charakteristika a spory o ochranné známky v pivovarnictví dosud nebyly badateli příliš zkoumány, proto bych se chtěla o to ve své práci pokusit. Cílem práce je zanalyzovat moţnosti ochrany označení v pivovarnictví s důrazem na vyuţitelnost ochranných známek v této oblasti. Ochranná známka bude rozebrána z hlediska její majetkové hodnoty jako součásti podniku či pouţitelnosti v obchodním styku a marketingu. Zhodnoceny budou také další myslitelné moţnosti ochrany od označení původu a zeměpisného označení přes nezapsané značky aţ po ochranu obchodní firmy. Dalším cílem práce je zhodnotit trh s pivem a povahu vztahů mezi příslušnými subjekty včetně jejich historie a vývoje. Součástí práce bude rovněţ popis a vývoj ochranných známek v českém pivovarnictví. Přínosem práce by měla být také analýza sporů a rozbor vybraných rozhodnutí z této oblasti, které budou ve vzájemné souvislosti na jednom místě. Cílem je zhodnotit tyto spory a najít charakteristické a opakující se problémy, které jsou řešeny v rámci ochrany označení v pivovarnictví. V práci je věnováno více prostoru dvěma českým pivovarům, Budějovickému Budvaru a Plzeňskému Prazdroji. Budějovický Budvar má spory o ochranné známky, které přesahují hranice České republiky. Mnoţství těchto sporů skončilo aţ před nejvyššími soudními instancemi, podstatnou část práce proto tvoří analýza jejich rozhodnutí. Budějovické pivo je nejstarším českým zeměpisným označením a ani této oblasti se nevyhnuly spory. V neposlední řadě je pivovar zvláštní svou právní formou. Plzeňský Prazdroj jsem pro bliţší rozbor zvolila z důvodu, ţe se jedná o největší český pivovar. Zároveň se jedná o pivovar s nejstaršími českými ochrannými známkami. S ohledem na rozsah práce bude ostatním pivovarům věnován menší prostor. Zmíněny budou v kapitole věnované historii pivovarnictví a charakteristice současného pivního trhu. Závěr práce je věnován poslednímu vývoji v pivovarnictví. Prostor tak bude věnován také malým pivovarům. Úvodní kapitola se stručně věnuje úpravě ochranných známek v České republice, Evropě a ve světě. V této kapitole je také rozebráno řízení o zápisu ochranné známky včetně příkladů. Druhá kapitola upravuje historii a vývoj ochranných známek v českém pivovarnictví. Kromě nejstarších ochranných známek je na tomto místě věnován prostor také jejich vývoji aţ do současnosti, a to včetně nynějšího stavu trhu s pivem v České v republice. Následující kapitola se podrobně věnuje druhům ochranných známek a jejich vyuţitelnosti. Jednotlivé podkapitoly této sekce jsou věnovány například funkcím ochranné známky, jejich ocenění či hodnotě známek jako součásti podniku. Čtvrtá kapitola představuje další moţnosti 10
ochrany označení. Velký prostor je věnován zejména ochraně označení původu, které má pro pivovarnictví mimořádný význam. Dvě závěrečné kapitoly jsou věnovány především judikatuře. Předposlední kapitola krátce představí Budějovický Budvar a nastíní příčiny a důsledky sporů o jeho ochranné známky, poté následuje přehled a analýza soudních rozhodnutí. Poslední kapitola se věnuje Plzeňskému Prazdroji a jeho sporům. V úplném závěru práce je zařazena krátká podkapitola nabízející pohled na aktuální spory o označení Radler a na budoucí vývoj v oblasti. Za účelem poznání problematiky ochranných známek jsem se několikrát vypravila na Úřad průmyslového vlastnictví. Ačkoliv je z velké části rejstřík ochranných známek přístupný online, vyzkoušela jsem si také práci s archivy Úřadu. Bádání ve starých archivech je však poměrně obtíţné, je nutné reflektovat proměnu jazyka a známky hledat rovněţ pod hesly pravovárečný průmysl atd. Starší hesla je nutné přeloţit také do němčiny, neboť nejstarší věstníky jsou vedeny právě v tomto jazyce. Při vyhledávání ochranných známek jsem velmi často pracovala s databází ochranných známek, která je dostupná na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví. Abych se s touto databází naučila pracovat a mohla ji efektivně vyuţít pro svou práci, zúčastnila jsem se semináře Úřadu věnovanému databázím ochranných známek. Informace jsem čerpala rovněţ z tištěné odborné literatury. V práci jsem vyuţila zejména knihy a odborné články. Kromě českých knih jsem čerpala také z několika cizojazyčných tištěných pramenů. Mnoho informací jsem získala rovněţ v elektronické podobě na internetu. Především ve druhé části práce jsem analyzovala soudní judikaturu. Pracovala jsem také s právními předpisy, národními i evropskými. Při práci jsem vyuţívala logické metody, zejména analýzu, dedukci, indukci a komparaci. V diplomové práci se vyskytují odborné pojmy související s problematikou. Některé z nich jsou v textu definovány, jiné nikoliv. Spojení ochranná známka je v textu uţíváno tak, jak jej chápe zákon o ochranných známkách. Naopak slova značka a označení jsou v textu pouţívána v širším významu. Značkou můţe být míněno kromě ochranné známky také jakékoliv označení, které vlastník uţívá, a které mu zpravidla můţe přinést majetkový či jiný prospěch. Označení je pak v textu pouţito v nejširším významu. Je jím jakékoliv slovní pojmenování či grafické vyjádření.
11
1. kapitola: České ochranné známky v pivovarnictví 1.1 Úprava ochranných známek V České republice jsou ochranné známky upraveny zákonem č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách,17 který nabyl účinnosti 1. dubna 2004, těsně před naším vstupem do Evropské unie. Tento okamţik není náhodný, před vstupem bylo potřeba harmonizovat naši právní úpravu s evropskými předpisy. Předcházel mu zákon o ochranných známkách z roku 1995,18 který posunul právní úpravu na vyšší úroveň od předešlé úpravy například tím, ţe odstranil zásahy státní administrativy, které tvořily překáţky nakládání s ochrannými známkami.19 Ačkoliv tento zákon upravoval jiţ některé poţadavky dané harmonizační směrnicí, nebyl s evropským právem zcela kompatibilní. S dalšími novelizacemi by byl zákon zřejmě značně nepřehledný, proto jsme se vydali cestou přijetí nového zákona. Hlavním účelem tohoto zákona je odlišit výrobky nebo sluţby stejného druhu, podpůrně také pomáhá spotřebitelům v orientaci na trhu.20 Ochranné známky v Evropě Na ochranné známky také dopadají přímo pouţitelné evropské předpisy. První harmonizaci evropského práva v této oblasti přinesla směrnice Rady ES ke sblíţení zákonů členských států o ochranných známkách.21 Prvotním krokem bylo sblíţení těch částí národních právních předpisů, které se přímo dotýkají fungování vnitřního trhu.22 O několik let později se
17
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 2. 2013]. 18
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění předpisů č. 191/1999 Sb. a č. 116/2000 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2013]. 19
ŠEBESTA, Kamil; PELÍŠKOVÁ, Radka. Ochranné známky a jejich historický vývoj. Epravo.cz [online] epravo.cz, a.s., 2013 [cit. 11. 3. 2013]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ ochranne-znamky-a-jejich-historicky-vyvoj-72318.html 20
HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C.H. Beck, 2005. 424 s. ISBN 8071798797. S. 295. 21
První směrnice Rady ES 89/104/EEC ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbliţují právní předpisy členských států o ochranných známkách. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 29. 2. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 22
KOPECKÁ, Světlana. Evropská unie a ochrana průmyslového vlastnictví. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820257. S. 44.
12
spolupráce prohloubila, nařízením č. 40/9423 byla do evropského práva zavedena ochranná známka Společenství (dále také „CTM“). Známky Společenství spravuje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory), dále jen „OHIM“, sídlící ve španělském Allicante.24 V současnosti jsou na evropské úrovni ochranné známky upraveny nařízením č. 207/2009, o ochranné známce Společenství, kterým bylo nahrazeno starší nařízení č. 40/94, o ochranné známce Společenství. Jak je zřejmé ze shodného názvu, převzalo nové nařízení plně úlohu nařízení předchozího. Nová úprava nepřinesla zásadní změny. Jak je uvedeno v preambuli tohoto právního předpisu, „Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství bylo několikrát podstatně změněno. Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.“ Došlo tak spíše k menším úpravám formálního charakteru.25 Ochranná známka Společenství má jednotnou povahu pro celou Unii a těší se velkému zájmu přihlašovatelů. Oproti původním odhadům OHIM bylo v prvním roce po spuštění systému podáno třikrát více přihlášek neţ se očekávalo.26 Jako ochranná známka Společenství je chráněno velké mnoţství významných ochranných známek v českém pivovarnictví, například označení Pilsner Urquell, STAROPRAMEN, či Budějovický Budvar.27 V případě Budvaru však nastává problém s cizojazyčnou mutací jeho názvu, Budweiser, neboť označení si v Evropě prostřednictvím CTM nárokuje také společnost Anheuser-Busch. Sporům těchto konkurentů bude věnována 5. kapitola. Mezinárodní ochranné známky Mezinárodní smlouvy, kterými je České republika vázána, jsou u nás samozřejmě také pouţitelné. Některé jsou zapracovány přímo ve výše zmíněných právních předpisech. Mezi nejvýznamnější mnohostranné smlouvy patří Paříţská unijní úmluva, Madridská dohoda, Niceská dohoda, Ţenevská smlouva a dohoda TRIPS. O některých z těchto smluv bude řeč
23
Nařízení Rady (ES) č. 40/94 dne 20. prosince 1993, o ochranné známce Společenství. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 29. 2. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 24
KOPECKÁ op. cit, s. 54.
25
Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009, o ochranné známce Společenství. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 29. 2. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 26
Systém byl spuštěn v roce 1996. OHIM očekával v prvním roce 15 tisíc přihlášek, ve skutečnosti jich však bylo podáno 51 tisíc. (Ochranné známky Společenství. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. [cit. 11. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/ochranne-znamky/prihlasovani-do-zahranici/ochranneznamky-spolecenstvi). 27
Ochranné známky, databáze. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. ÚPV, 2008 [cit. 9. 2. 2013]. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.ozs.frm (Čísla zápisů: Pilsner Urquell č. 111419 nebo č. 167219, STAROPRAMEN č. 96279 nebo č. 178304 Budějovický Budvar č. 159974 nebo č. 202644.)
13
později. Na Madridskou dohodu úzce navázala Úmluva o zřízení WIPO. Organizace spravuje ochranné známky zapsané na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody a jejího protokolu.28 1.2 Ochranné známky na území České republiky Na území České republiky jsou chráněny národní ochranné známky, zapsané v rejstříku ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví, mezinárodní ochranné známky zapsané v rejstříku WIPO s účinky pro Českou republiku (na základě Madridské dohody), ochranné známky Společenství zapsané u OHIM a všeobecně známé ochranné známky na území České republiky ve smyslu Paříţské úmluvy a dohody TRIPS.29 Online databáze ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví obsahuje všechny zmíněné ochranné známky platné na území České republiky. Oproti jiným typům průmyslového vlastnictví je tedy vyhledávání ochranných známek výrazně jednodušší.30 Také díky harmonizaci v rámci Evropy jsou rešerše národních ochranných známek jiných zemí snazší. Před několika lety byl spuštěn systém TMview,31 ve kterém lze přehledně na jednom místě vyhledávat v databázích národních známek jednotlivých zemí. Pomalé snahy o vznik podobných databází však můţeme zaznamenat i v případě jiných typů průmyslových vlastnictví (například nedávno spuštěný pilotní projekt průmyslových vzorů DesignView).32 Ústředním orgánem státní správy na úseku průmyslového vlastnictví je zmíněný Úřad průmyslového vlastnictví. Před vznikem České republiky spadala agenda úřadu pod Federální úřad pro vynálezy, který zanikl spolu s federací. Ještě před jejím zánikem byl přijat Českou národní radou zákon, který upravoval správu průmyslových vlastnictví kontinuálně pro nový stát. S účinností od 1. 1. 1993 tak byl zřízen Úřad průmyslového vlastnictví.33 V případě ochranných známek Úřad rozhoduje o jejich zápisu. Předseda Úřadu rozhoduje o případném rozkladu podaném proti rozhodnutí. Následně se lze bránit ještě soudní cestou, a to ţalobou podanou ke správnímu soudu. V odborné diskuzi se však někteří badatelé zabývají tím, zda je 28
PIPKOVÁ, Hana. Ochranná známka Společenství a ochranná známka v Evropském společenství. Praha: ASPI, 2007. 363 s. ISBN 8073572656. S. 37-57. 29
JAKL, Ladislav. Právní ochrana průmyslového a jiného duševního vlastnictví: repetitorium. 2. vyd. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2008. 146 s. ISBN 8086855309. S. 79. 30
Viz databáze ochranných známek ÚPV (cit. výše).
31
http://www.tmview.europa.eu/tmview/welcome.html
32
http://www.tmdn.org/tmdsview-web/welcome.html
33
TELEC, Ivo. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. Brno: Doplněk, 1994. 344 s. ISBN 8021008857. S. 321.
14
správné řešit spor ve správním soudnictví, a zda by nebylo vhodnější podat ţalobu podle části V. OSŘ k civilnímu soudu. K tomuto názoru se přiklání například dr. Koukal ve svém článku publikovaném ve sborníku mezinárodní konference Dny Práva.34 1.3 Řízení o zápisu ochranné známky Úřad průmyslového vlastnictví podanou přihlášku zkoumá nejprve formálně, tj. zda jsou splněny všechny její náleţitosti, a poté věcně. Při věcném průzkumu se zkoumá absolutní zápisná způsobilost dle ust. § 4 zákona o ochranných známkách,35 které stanoví absolutní důvody odepření ochrany. Dále se zkoumá, zda označení není v rozporu se zapsanou starší ochrannou známkou (ust. § 6 téhoţ zákona). V této fázi řízení však Úřad přihlášku zamítne pouze v případě, ţe účastník navrhuje zápis ochranné známky naprosto totoţné se starší známkou. Je tedy třeba říci, ţe Úřad při přezkumu přihlášky není povinen detailně prověřovat všechny zápisy v rejstříku. K upozornění na fakt, ţe je známka zaměnitelná se starší zapsanou známkou, slouţí námitková fáze řízení, k tomu viz dále. V případě, ţe je vše v pořádku, Úřad podanou přihlášku zveřejní ve Věstníku. Z důvodové zprávy k tomuto zákonu vyplývá, ţe ačkoliv je tímto okamţikem fáze formálního a věcného průzkumu ukončena, není vyloučeno, aby byla ještě obnovena.36 Jak bylo uvedeno výše, Úřad přihlášku zamítne z důvodu shodnosti se starší zapsanou ochrannou známkou pouze v případě, ţe jsou zjevně totoţné. Jestliţe se tedy vlastníkovi starší ochranné známky návrh nové známky jeví zaměnitelným s jeho známkou, je třeba, aby svá práva účinně hájil námitkami v další fázi řízení. Důvody, pro které lze přihlášku napadnout, a okruh osob, které to mohou učinit, jsou uvedeny v ust. § 7 zákona.37 V rámci řízení se zkoumají tzv. relativní podmínky zápisné způsobilosti.38 Námitky musí splňovat formální náleţitosti stanovené zákonem. Kromě toho, ţe je mohou podat jen určené osoby v zákonem předvídaných případech, musí být písemné, odůvodněné a doloţeny důkazy.39 Úřad se musí 34
KOUKAL, Pavel. Soudní přezkum rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ve světle nejnovější judikatury Evropského soudu pro lidská práva. In: KOTÁSEK, Josef et al. Dny práva – 2008 – Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 930-937. ISBN 978-80-210-4733-4. 35
Zákon o ochranných známkách.
36
NETUŠIL, Jan; KORVER, Zuzana de. Sporná řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2008. 106 s. ISBN 9788086855394. S. 37. 37
Zákon o ochranných známkách.
38
NETUŠIL, KORVER op. cit., s. 38.
39
Tamtéţ.
15
vypořádat s námitkami a rozhodnout o nich v námitkovém řízení. Ostatní osoby mohou podávat připomínky, které mají na rozdíl od námitek neformální povahu. Podobně jako v jiných správních řízeních zákon stanoví okruh osob oprávněných k podání připomínek tak, ţe „každý“ můţe tyto připomínky podat. Úřad však nemá povinnost o nich rozhodovat ve zvláštním řízení.40 Úřad rozhodne, zda jsou označení zaměnitelná. Označení se pokládá za podobné starší ochranné známce s právem přednosti, jestliţe zde existuje pravděpodobnost záměny. Ta je dána, je-li způsobilé uvést v omyl spotřebitele a vyvolat u něj dojem, ţe pochází od téhoţ výrobce či poskytovatele. Rozhodující je hledisko průměrného spotřebitele, pro nějţ je výrobek určen. Zkoumá se zejména hledisko vizuální, fonetické a významové.41 Je zajímavé, ţe na spotřebitele nejsou ve známkovém právu kladeny tak vysoké nároky, jako je tomu například u spotřebitele v právu průmyslových vzorů. Jako spotřebitele ve vnímání ochranných známek uvaţujeme běţného jedince s průměrnou vnímavostí, informovaností a obezřetností. Pozornost takového člověka kolísá v závislosti na kategorii výrobků a sluţeb, předpokládáme tedy, ţe jeho paměť není zcela přesná. Proto jej označujeme jako průměrného spotřebitele.42 V případě průmyslových vzorů však posuzujeme schopnost rozlišit různé vzory tzv. informovaným uţivatelem. Podle judikatury soudního dvora „vykazuje nikoli průměrnou pozornost, ale zvláštní ostražitost, ať už z důvodu své osobní zkušenosti či rozsáhlé znalosti daného odvětví.“ Kromě celkového dojmu na něj zvaţujeme také důvody příklonu k jednomu vzoru namísto jiného, coţ se u ochranné známky nezkoumá.43 Z výše uvedeného by se mohlo na první pohled zdát, ţe prokázat zaměnitelnost ochranné známky je snazší neţ například u zmíněného průmyslového vzoru. Z hlediska posuzování rozpoznatelnosti se na uţivatele v případě ochranné známky totiţ kladou obecně niţší nároky. Odlišné nároky na vnímání uţivatele v kaţdé z oblastí byly stanoveny s ohledem na faktické rozdíly obou označení, a to v závislosti na obtíţnosti jejich posouzení. Důvodem je, ţe spotřebitel nemá moţnost přímého srovnání s jinými ochrannými známkami. Otázkou ale zůstává, zda jsou tyto nároky upraveny v souladu se skutečným stavem. Osobně se s 40
Zákon o ochranných známkách.
41
NETUŠIL, KORVER op. cit., s. 44.
42
Tamtéţ, s. 44.
43
Poţadavky na spotřebitele se zabýval Soudní dvůr ve své rozhodovací praxi, například v Rozhodnutí Soudního dvora ze dne 20. října 2011 ve věci C‑281/10 P, In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/
16
takovým dělením a předem danými kritérii příliš neztotoţňuji. Podle mého názoru nemůţe být předem paušálně dáno, ţe posouzení ochranných známek je obtíţnější. Vţdy by tak měla být dána přednost konkrétní situaci, jejíţ zkoumání by mělo být zaloţeno na skutečné analýze chování spotřebitelů. Z analýzy vybraných rozhodnutí ze Sbírky správních rozhodnutí od Ladislava Jakla vyplývá, ţe na počátku devadesátých let byla častým problémem snaha o zápis slovních ochranných známek, které jsou svým charakterem pouze popisné. Zajímavým fenoménem této doby je, ţe ve většině případů je popis maskován cizojazyčným překladem. Zápis ochranné známky, jeţ pouze popisuje charakter výrobků či sluţeb, je však vyloučen.44 Domnívám se, ţe tento fenomén bychom mohli vysvětlit tím, ţe brzy po pádu socialismu se rozmohla obliba cizích jazyků. Přihlašovatelům se tak naskytla šance vyuţití cizích výrazů, které mezi obyvateli dosud nebyly tolik známy. Mnohdy šlo o dobře znějící označení, které mohly přispět k atraktivitě výrobků. Úřad průmyslového vlastnictví však odmítl pouhé překlady popisů zapisovat a nadále trval na exkluzivitě označení. Domnívám se, ţe v některých případech moţná aţ příliš přehnaně. Jako příklad uveďme označení GRANSTAR,45 z něhoţ bylo vyvozeno, ţe „gran“ evokuje „grand“, v překladu se jedná tedy o popisné označení „velké hvězdy“, které podle Úřadu odkazuje na výjimečnou kvalitu výrobku. Po přihlašovateli proto bylo vyţadováno, aby předloţil doklady o příznačnosti a vţitosti tohoto označení. To neučinil a známka nebyla zapsána.46 Je samozřejmě chybou přihlašovatele, ţe nedoloţil poţadované doklady. Avšak výše nastíněná striktní úvaha Úřadu je podle mého názoru neadekvátní. Domnívám se, ţe slovo „gran“ nemusí nutně znamenat „grand“, jak bylo vyvozeno a uţ vůbec nemusí vyvolávat dojem kvality. V jiných případech však souhlasím se zamítnutím přihlášky pro pouhou popisnost. Jako příklad uveďme označení DRESSPORTS,47 které vznikl pouhým prohozením slovosledu anglického výrazu pro sportovní šaty.48
44
JAKL, Ladislav. Sbírka správních rozhodnutí ve věcech průmyslových práv. 2. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1996. 145 s. ISBN 8085100584. S. 58-68. 45
Řízení OZ 54467-86.
46
JAKL 1996 op. cit., s. 61.
47
Řízení OZ 55687-88.
48
JAKL 1996 op. cit., s. 63.
17
V oblasti pivovarnictví byly v této době častější různé spekulativní ţádosti o zápisy. Jako příklad uveďme sporné označení Budvarka. V současnosti pod tímto názvem podniká síť restaurací Budějovického Budvaru. Ten má zapsané ochranné známky Budvarka od roku 2005.49 Je však zajímavé, ţe o zápis tohoto označení byly snahy jiţ v 90. letech, a to různými subjekty odlišnými od Budvaru. Ve všech případech však bylo řízení o zápisu neúspěšné, přičemţ ve dvou případech50 bylo řízení negativně ukončeno ihned po podání. Navrhovaná kombinovaná ochranná známka byla ochranné známce Budějovického Budvaru dokonce
obrázek č. 1
obrázek č. 2
nápadně podobná i svým provedením. V dalším případě byla v roce 2005 zveřejněna přihláška a Budějovický Budvar se úspěšně námitkami domohl ukončení řízení o zápisu.51 Argumenty Budvaru mířily zejména na podobnost slova Budvarka se slovní ochrannou známkou Budvar, jeţ má starší právo přednosti. Úřad dospěl k závěru, ţe označení Budvarka je zaměnitelné s označením Budvar, je pouze jeho femininem. Rovněţ nebylo pochyb, ţe Budvar je známé označení, které má dobré jméno. Problém však nastal při posuzování, zda je označení způsobilé přivodit Budějovickému Budvaru újmu. Známka totiţ byla přihlášena pro odlišné třídy, konkrétně pro sluţby poskytované orchestrem a provozování hudebních vystoupení. Budvarka je totiţ hudební orchestr, který, jak bylo zjištěno, působí jiţ od 50. let minulého století. Úřadu průmyslového vlastnictví se tento fakt zdál dostatečným pro odlišení ochranných známek a zápis povolil. Budějovický Budvar však podal proti rozhodnutí rozklad a v tomto řízení bylo o rozlišení známek rozhodnuto odlišně. Odvolací orgán uznal zaměnitelnost známek a rozhodl, ţe známka Budvarka je způsobilá Budvaru způsobit újmu. Dále uvedl, ţe spojení s orchestrem je jen účelové, neboť přihlašovatelem není sám orchestr, ale jeho bývalý dirigent, který v souboru nepůsobí jiţ od poloviny 80. let. Zápis známky tak
49
Číslo zápisu 273668 a 290687 (databáze ochranných známek ÚPV).
50
Slovní ochranná známka č. přihlášky 81076 a kombinovaná č. 76156 (databáze ochranných známek ÚPV).
51
Přihláška slovní ochranné známky, č. přihlášky 356721 (databáze ochranných známek ÚPV).
18
postrádá opodstatnění.52 Osobně se ztotoţňuji s rozhodnutím Úřadu v části o zaměnitelnosti ochranných známek. Podle mého názoru jsou známky zjevně zaměnitelné a sporná známka vytváří dojem, ţe patří Budějovickému Budvaru. Co se týče argumentace neopodstatněnosti přihlášky, podle mého názoru není příliš přesvědčivá. Domnívám se, ţe takové úvahy Úřadu vůbec nepřísluší, neboť jeho úkolem je zkoumat pouze podmínky zápisné způsobilosti, nikoliv důvody, kvůli nimţ se přihlašovatel rozhodl pro ţádost o zápis ochranné známky. Tyto argumenty by tak měly být vnímány spíše podpůrně. Co se týče přihlašovatele, velmi nepřesvědčivý je jeho argument, ţe ţádná ochranná známka Budvarka (v době sporu) není zapsána, proto nemůţe přihlašované označení zasahovat do práv Budvaru. To je samozřejmě nesmysl, neboť předpokladem zásahu do cizích ochranných známek nemusí být zápis sporných označení, ale jiţ například jejich uţívání. Navíc v případě, ţe by známka byla zapsána, tak by i podle logiky přihlašovatele do práv Budvaru jiţ zasahovala. Tento argument tedy odvolací orgán zamítl. Přestoţe následně zamítl i celou přihlášku, Budějovický Budvar si nechal hned vzápětí známku Budvarka zapsat.53 Řízení v praxi V praxi je těţké získat data o průběhu jednotlivých případů, protoţe řízení jsou neveřejná. Zveřejňuje se informace o podání přihlášky, přičemţ toto datum je důleţité zejména z důvodu fixace okamţiku práva přednosti. V případě, ţe bude ochranná známka zapsána, je toto datum nejdůleţitější. Poté, co je Úřadem přihláška přezkoumána, zveřejní se celá. Jak bylo uvedeno výše, smyslem zveřejnění je kromě informování také moţnost vybraných subjektů podávat námitky a připomínky. Dále se zveřejňuje výsledek řízení, tedy informace, zda byla ochranná známka zapsána, či nikoliv. Tyto informace jsou dostupné v rejstříku ochranných známek, který vede Úřad. Z rejstříku lze vyčíst, přibliţně v jaké fázi je řízení. Z něj například zjistíme, ţe na konci roku 2012 byla Budějovickým Budvarem podána přihláška ochranné známky Budweiser Budvar pro třídy 16, 32 a 35.54 Z rešerše ochranných známek vyplývá, ţe samotné označení Budweiser Budvar bez dalšího textu dosud není zapsáno pro třídy 16 a 3555 (tisk broţur a publikací pro reklamní a propagační účely). Dále můţeme zjistit, ţe v posledních 10 52
Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 4. 12. 2006, č. O-356721. In: Databáze správních a soudních rozhodnutí [informační systém]. Telefónica O2 Business Solutions, 2009 [cit. 9. 3. 2013]. Dostupné z: https://isdv.upv.cz/dbr/ 53
Č. zápisu 273668 (databáze ochranných známek ÚPV).
54
Č. přihlášky 500729 (databáze ochranných známek ÚPV).
55
Č. zápisu 157623 159506 či 174208
19
letech Budějovický Budvar pravidelně zapisuje své ochranné známky nejen pro třídu piv, ale téţ pro zmíněné třídy 16 a 35.56 Ochranu známky Budweiser Budvar pro tyto třídy bylo potřeba doplnit. Další informace o řízení, která můţeme v rejstříku najít, jsou údaje o zpětvzetí přihlášky samotným přihlašovatelem, negativní ukončení po podání, tj. ještě před zveřejněním přihlášky, nebo negativní ukončení po zveřejnění, kterého se zřejmě domohla dotčená osoba pomocí námitek. Příkladů přihlášek, jeţ byly zamítnuty ihned po podání, je v oblasti pivovarnictví velké mnoţství. Obvykle se jedná o označení nápadně podobné chráněným známkám pivovarů, jejichţ zápis však poţaduje jiná osoba. Příkladem je známka PRADĚDPRAZDROJ57 nebo zmíněná Budvarka. Jak bylo naznačeno jiţ výše, mnoţství přihlášek takových „spekulativních“ známek bylo podáno v 90. letech. 1.4 Třídění ochranných známek V České republice, stejně jako v Evropské unii a několika desítkách dalších států, se pouţívá třídění ochranných známek podle Niceské dohody.58 Tato dohoda uzavřená v 50. letech minulého století byla mnohokrát revidována a měněna, nicméně systém je účinný dodnes. Třídění se vyhotovuje v angličtině a francouzštině, avšak jednotlivé země uţívají systém ve svém mateřském jazyce. Třídníky usnadňují vyhledávání starších shodných či zaměnitelných známek a sniţuje se tak moţnost kolizí.59 V současné době je účinná 10. verze Niceského třídění výrobků a sluţeb, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2013. V této verzi rozlišujeme celkem 45 tříd výrobků a sluţeb, z toho se 34 tříd vztahuje na výrobky, zbytek na sluţby. Piva jsou zařazeny do třídy číslo 32. Do této kategorie patří i další nápoje, v drtivé většině nealkoholické, jako například vody, minerálky, mošty, šumivé nápoje či ovocné šťávy. Nepatří sem zejména nápoje k lékařským účelům (třída 5), mléčné nápoje, v jejichţ sloţení mléko převládá (třída 29) a kávové, kakaové nebo čokoládové nápoje (třída 30). Z alkoholických nápojů řadíme do třídy číslo 32 kromě klasického piva a jeho sloţek (pivní mladina, chmel a jeho výtaţky), netradičních piv (sladové pivo, ovocná piva) a příbuzných výrobků (zázvorové pivo), uţ jen 56
Například č. zápisu 278850 nebo 273663 (databáze ochranných známek ÚPV).
57
Č. přihlášky 71932 (databáze ochranných známek ÚPV).
58
Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek.
59
ŠPINDLER, Karel. Slovník vybraných pojmů z průmyslového vlastnictví. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2006. 84 s. ISBN 8086855171. S. 34.
20
likéry (přípravky na jeho výrobu). Samotné likéry jsou pak chráněny také společně s ostatními alkoholickými nápoji a víny, tj. ve třídě číslo 33. Tato třída se vztahuje na alkoholické nápoje, s výjimkou piv a léků s obsahem alkoholu.60 Třídění obrazových prvků ochranných známek Kromě výše zmíněného třídění dle skupin výrobků a sluţeb můţeme známky obsahující obrazové prvky61 rozlišovat podle Vídeňského třídění obrazových prvků. Do třídníku byly zahrnuty běţné obrazové prvky, které se pouţívají u grafického vyjádření ochranných známek. Při zařazování se postupuje od obecného ke konkrétnímu. Třídník zahrnuje 29 tříd, v současnosti platí jeho 6. verze účinná od roku 2008. V případě vyhledávání starších ochranných známek je nutné vědět, ţe dříve se pouţívalo pouze dvojúrovňové číslování ve tvaru „1.1“, nyní pouţíváme číslování tříúrovňové „1.1.1“ s dalším pomocným pododdílem. V případě vyhledávání v celé databázi tedy musíme pouţít zástupné znaky.62 Tento systém nevyuţívá tolik zemí jako výše zmíněné Niceské třídění. Některé státy však nejsou oficiálně signatářskou zemí příslušné smlouvy a Vídeňské třídění přesto uţívají. Takovou zemí je i Česká republika. Ta je signatářem všech podobných smluv světové organizace duševního vlastnictví, na jejichţ základě vzniklo třídění (tj. Niceské, Locarnské a Štrasburské), s výjimkou smlouvy Vídeňské. 63 Důvodem je zřejmě nezávaznost pouţívání třídění. Nemůţeme říci, ţe by pro ochranné známky v pivovarnictví byly specifické nějaké obrazové prvky. Často se však objevuje třída 27.5.1, která označuje písmena ve zvláštním provedení, a jí příbuzné třídy. K tomu viz údaje v rejstříku ochranných známek.64
60
Třídníky – ochranné známky. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. ÚPV, 2008 [cit. dne 10. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/publikace/tridniky/tridniky-ochranne-znamky.html 61
Například známky kombinované, obrazové či prostorové.
62
Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. 110 s. ISBN 9788072820672. 63
Contracting Parties. World Intellectual Property Organization [online]. [cit. 1. 3. 2013]. Dostupné z: http:// www.wipo.int/treaties/en/SearchForm.jsp?search_what=C 64
Například č. zápisu 113063 nebo 154251.
21
2. kapitola: Historie a vývoj ochranných známek v českém pivovarnictví Tato kapitola bude věnována historii a vývoji ochranných známek v českém pivovarnictví. Kromě ochranných známek se zaměříme také na dlouhou historii českých pivovarů a jejich současné vztahy. 2.1 Vývoj ochranných známek Podkapitola je věnovaná vývoji ochranných známek v pivovarnictví a rovněţ věstníkům, do nichţ byly zapisovány. Ty spolu s ochrannými známkami prošly také vývojem a bezprostředně se v nich odráţela úroveň právní ochrany těchto označení. 2.1.1 Věstníky ochranných známek Nejstarší ucelený věstník ochranných známek pochází z roku 1890. Z věstníků z dřívějších let jsou dochovány pouze fragmenty, nejstarší přístupný fragment je z roku 1869.
obrázek č. 3
obrázek č. 4
Záznamy byly vedeny v němčině centrálním úřadem ve Vídni pro celé území tehdejšího státu. Věstníky byly vydávány po několika měsících a byly svazovány dohromady vţdy na konci příslušného roku. Nepravidelně byl na závěr svazku ještě přiloţen jmenný rejstřík. Jednotlivé
22
zápisy jsou řazeny dle oblasti výrobků, pro něţ se ochranná známka zapisuje.65 Data zápisu však nejsou řazena chronologicky, coţ činí objev konkrétní ochranné známky v úplně nejstarších svazcích spíše náhodným. Po vzniku samostatné Československé republiky se Úřad přesunul z Vídně do Prahy. Věstníky z doby první republiky jsou vedeny velmi pečlivě a takřka systematicky, jmenné rejstříky jsou přidány téměř vţdy, hledání je proto snazší. Ve válečných letech 1942-1945 věstníky na českém území vydávány nebyly, agendu převzal úřad v Berlíně. Po změně politického reţimu v roce 1948 kultura vydávání věstníků, a vedení ochranných známek obecně, rychle upadala. Věstníky byly v tomto období vedeny velmi nedůsledně. V některých letech nebyly vydávány vůbec, poté jich bylo vydáno několik současně. Do některých jsou přidány rejstříky, do jiných ne. Situace se opět zlepšila aţ po roce 1990. Od té doby jsou věstníky vydávány pravidelně. S postupující elektronizací byly několik let vydávány jak v elektronické podobě, tak v podobě tištěné. V dnešní době jsou však vydávány jiţ pouze elektronicky.66 Povinnost vydávat věstníky stanoví úřadům průmyslového vlastnictví Paříţská úmluva v článku 12 odst. 2. Jejich forma, periodicita a uspořádání není úmluvou stanovena, je tedy v rukou vnitrostátní legislativy. V posledních letech však vidíme podobně jako v České republice i v jiných zemích odklon od tradičního tisku věstníku v papírové podobě a přechod k elektronizaci.67 Z rešerše databáze68 a věstníků69 ochranných známek vyplývá, ţe ochranné známky v pivovarnictví jsou velmi staré. Jedná se o jedno z odvětví s nejstaršími ochrannými známkami vůbec. Z tohoto důvodu nejsou v oblasti pivovarnictví dochovány všechny originály známek. Některé lze dohledat v zápisových knihách v archivu, u těch nejstarších je to ale poměrně obtíţné.
65
Předchůdce dnešních třídníků.
66
Převzato z návštěvy archivu Úřadu průmyslového vlastnictví.
67
PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 9788086855264. S. 60. 68
Databáze ochranných známek ÚPV (cit. výše).
69
Věstníky ochranných známek jsou dostupné ve studovně Úřadu průmyslového vlastnictví. V papírové podobě jsou dostupné i ty z posledních let, které vycházejí pouze online, studovna si je pro účely rešerší tiskne sama.
23
2.1.2 Historie ochranných známek v pivovarnictví Snaha chránit svá označení je patrná jiţ v prvních civilizacích. Význam značek a snaha o jejich ochranu úzce souvisela s rozvojem obchodu. S opravdovým předchůdcem dnešních ochranných známek se však setkáváme později, počátky takových označení sahají přibliţně do období Římské říše. V období středověku se jako specifické značky pouţívaly rodové erby a další symboly. Velký rozvoj známek, tak jak je známe dnes, přišel s průmyslovou revolucí a se vznikem kapitalismu. V tomto období byl rovněţ zaveden zápis ochranných známek, k jejich účinnější ochraně.70 Nejstarší ochrannou známkou v pivovarnictví, a zároveň nejstarší českou ochrannou známkou vůbec, je PILSNER BIER (na obrázku).71 Tato známka byla zapsána v roce 1859. Platnost známky na území první Československé republiky byla přenesena spolu s recepcí právních předpisů o ochranných známkách z bývalé rakouské monarchie.72 Jde o kombinovanou ochrannou známku, kterou si nechal zapsat národní podnik Plzeňské pivovary. V současnosti je stále platná, a bude chráněna minimálně do roku 2020, tj. deset let od data poslední obnovy. Tatáţ společnost si v roce 1895 nechala zapsat podobnou, rovněţ kombinovanou ochrannou známku, Original Pilsner Bier.73 Slovní známka v tomtéţ znění Pilsner Bier74 byla zapsána aţ v roce 1933. V mezičase si však nechávaly Plzeňské pivovary zapisovat další označení. Mezi další velmi staré označení plzeňského piva patří Pilsner Urquell, které bylo poprvé zapsáno jako slovní ochranná známka v roce 1898, o rok později také jako kombinovaná.75 Všechny známky patřily po celou dobu jejich existence k plzeňskému pivovaru, který několikrát změnil název i právní formu. Kromě poslední zmíněné jsou všechny uvedené známky
dosud
v platnosti.
Nejstarší
ochranné známky plzeňského pivovaru
obrázek č. 5
70
ŠEBESTA, PELÍŠKOVÁ op. cit.
71
Č. zápisu 111602 (databáze ochranných známek ÚPV).
72
SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. 2. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 212 s. ISBN 8086920089. S. 121. 73
Č. zápisu 110752 (databáze ochranných známek ÚPV).
74
Č. zápisu 111630 (databáze ochranných známek ÚPV).
75
Č. zápisu 111419 a č. 111584 (databáze ochranných známek ÚPV).
24
v českém jazyce jsou Prazdroj, Plzeňský prazdroj a Prapramen pocházející z konce 19. století. S výjimkou Prapramene jsou rovněţ platné aţ do současnosti.76 Budějovický Budvar má svou nejstarší ochrannou známku Budvar zapsanou od roku 1930, platná je dodnes.77 Ve srovnání s ostatními historickými pivovary byla jeho ochranná známka zapsána poměrně pozdě, přestoţe mají pivovary srovnatelnou historii. Od třicátých let minulého století jsou známky Budějovického Budvaru zapisovány takřka nepřetrţitě aţ dodnes. Nejvíce ochranných
obrázek č. 6
známek Budvaru bylo zapsáno po roce 2000. Na obrázku je nejstarší kombinovaná ochranná známka Budějovického Budvaru z roku 1947, která je v současnosti stále v platnosti.78 Ochranná známka Gambrinus patří rovněţ mezi historická označení, avšak původní zápisy z let 1919 a 1930 nebyly obnoveny a zanikly.79 Znovu bylo označení Gambrinus jako ochranná známka zapsáno aţ v roce 1983 Západočeskými pivovary.80 Dodnes je označení platné a vlastní jej Plzeňský Prazdroj a.s. Další velké pivovary, které si nechaly zapsat své ochranné známky ještě před druhou světovou válkou, byly pivovary Staropramen a Budějovický měšťanský pivovar. Staropramen si nechal zapsat ochrannou známku Staropramen a kombinovanou ochrannou známku, kterou tvoří obrazový prvek jezdce na koni a text NP.81 Budějovický měšťanský pivovar si nechal zapsat pro třídu 32 známku Crystal.82 Obě ochranné známky jsou dodnes platné. Ochranné známky dalších velkých pivovarů byly zapsány aţ ve druhé polovině dvacátého století. Po pádu socialismu nastalo v soukromém sektoru oţivení situace, s rozvojem podnikání 76
Č. zápisu 111530, č. 111531 a č. 111532 (databáze ochranných známek ÚPV).
77
Č. zápisu 113063 (databáze ochranných známek ÚPV).
78
Č. zápisu 113312 (databáze ochranných známek ÚPV).
79
Známka GAMBRINUS OF PILSEN č. zápisu 111592, GAMBRINUS DE PILSEN č. z. 111593, a známka GAMBRINUS DI PILSEN č. z. 111594, GAMBRINUS č. z. 111601 (databáze ochranných známek ÚPV). 80
Č. zápisu 165467 (databáze ochranných známek ÚPV).
81
Č. zápisu 96279 a č. 90798 (databáze ochranných známek ÚPV).
82
Č. zápisu 113069 (databáze ochranných známek ÚPV).
25
souvisela snaha své nové výrobky a sluţby chránit. V devadesátých letech proto bylo zapsáno velké mnoţství ochranných známek. Tento trend je patrný i v pivovarnictví, po pádu reţimu byly zapsány například známé známky Krušovice,83 Starobrno84 nebo Janáček.85 Velkopopovický kozel byl sice zapsán jiţ v průběhu 80. let, zápisy však nebyly obnoveny a v současnosti platné známky pochází rovněţ z let devadesátých.86 2.2 Vývoj trhu s pivem v České republice Podkapitola bude věnována vývoji pivovarů aţ do současnosti, včetně aktuální situace na trhu. Kromě pivovarů bude věnován krátký prostor téţ vývoji spotřeby piva u nás. 2.2.1 Historie pivovarnictví Počátky pivovarnictví sahají na našem území aţ do středověku, moţná ještě dále. Ve světě byla zaznamenána výroba piva jiţ ve starověku. Podle některých autorů je pivo vůbec nejstarším lidmi vyrobeným alkoholickým nápojem.87 České prameny hovořící o pivě jsou z pozdějších let. Uvádí se ţe, nejstarším českým pivovarem je klášterní Břevnovský pivovar, jenţ mohl být podle některých pramenů zaloţen jiţ v desátém století. Jeho existence je však doloţena pouze nepřímo listinou ze třináctého století.88 Další prameny pocházejících z této doby pak naznačují, ţe rozvoj vaření piva nastal přibliţně ve 13. a 14. století. Právo vařit pivo (várečné právo) bylo udělováno panovníkem vybraným městům. Kvůli existenci tohoto propinačního práva směli aţ do poloviny 19. století vařit pivo pouze příslušníci církve, šlechty a měšťanstva královských měst. V těchto městech vznikaly také tzv. měšťanské pivovary, které byly zakládány především kvůli ekonomicky výhodnější společné výrobě piva. Po zrušení propinačního práva se díky uvolnění mohly volně zakládat pivovary a výčepnické ţivnosti. Není tedy překvapením, ţe většina novodobých českých pivovarů,89 z
83
Č. zápisu 192990 (databáze ochranných známek ÚPV).
84
Č. zápisu 173838 (databáze ochranných známek ÚPV).
85
Č. zápisu 198747 (databáze ochranných známek ÚPV).
86
Například č. zápisu 165617 – zaniklý dokument; č. zápisu 211010 – platný dokument (databáze ochranných známek ÚPV). 87
CHLÁDEK, Ladislav. Pivovarnictví. Praha: Grada, 2007, 207 s. ISBN 9788024716169. S. 9.
88
Nejstarší známý pivovar v Čechách. Břevnovský pivovar. [online]. [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http:// brevnovskypivovar.cz/brevnovsky-pivovar-%E2%80%93-nejstarsi-znamy-pivovar-v-cechach/ 89
S ohledem na rozsah a téma práce se jiţ nebudeme dále věnovat historii jednotlivých pivovarů. Další informace můţe čtenář získat v citované literatuře či stručně na webových stránkách jednotlivých pivovarů. Historie Budějovického Budvaru a Plzeňského Prazdroje bude ještě stručně zmíněna v závěrečných kapitolách.
26
nichţ velká část existuje dodnes, byla zaloţena právě v této době. Dobu od šedesátých let 19. století povaţujeme za moderní éru českého pivovarnictví.90 2.2.2 Současné pivovary Největší český pivovar Plzeňský Prazdroj patří do skupiny SABMiller plc., která z českých pivovarů vlastní téţ Gambrinus, Radegast a Velkopopovický pivovar.91 Plzeňskému pivovaru a jeho ochranným známkám bude věnováno více prostoru v závěru práce. Mezi největší české pivovary patří také pivovary Staropramen. Do této skupiny se kromě Staropramenu řadí například Braník či Ostravar. Ovládá je skupina StarBev, kterou v loňském roce koupil americko-kanadský koncern Molson Coors Brewing Company. Trojici největších pivovarnických společností na českém trhu uzavírá Heineken Česká republika, jejíţ mateřskou společností je nadnárodní koncern Heineken. V České republice ovládá pivovar Starobrno, Krušovice či Zlatopramen.92 Budějovický Budvar je čtvrtým největším pivovarem v České republice. Pivovar vlastní stát a podniká pod specifickou právní formou národní podnik.93 Budvaru je věnována zvláštní kapitola v závěru práce. Ačkoliv se zdá, ţe mnoho pivovarů je v zahraničních rukou, není tomu tak. Většina těch menších je stále českých. Kromě samostatných pivovarů působí na českém trhu také koncerny s českou majetkovou účastí. Příkladem je skupina K Brewery Group a.s., jejíţ odnoţ K Brewery Trade si v roce 2012 změnila název na Pivovary Lobkowicz, a.s. Skupina vlastní například pivovary Janáček a Černá hora.94 Změnou názvu zřejmě chtěla skupina demonstrovat svůj český původ, neboť i na titulní straně internetové prezentace společnosti můţeme naleznout řadu odkazů a zdůrazňování tohoto faktu. Na českém trhu působí také řada minipivovarů, kterým je v posledních letech věnována velká pozornost. Jejich netradiční piva získávají na popularitě a objemy prodejů 90
CHLÁDEK op. cit, s. 31-55.
91
O nás. Plzeňský Prazdroj [online]. Plzeňský Prazdroj, a.s., 2012 [cit. 27. 2. 2013]. Dostupné z: http:// www.prazdroj.cz/cz/o-nas/sabmiller 92
Přehled. Pivovary.info [online]. Pivovary.info, 2013 [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: www.pivovary.info
93
Profil. Budějovický Budvar.cz [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http:// www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/profil.html 94
O nás. Pivovary-lobkowicz.cz [online]. Pivovary Lobkowicz, a.s., 2013 [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http:// www.pivovary-lobkowicz.cz/o-nas/
27
stoupají. Stát tyto pivovary podporuje například niţší sazbou daně uvalenou na jejich výrobky. Minipivovary se začaly zakládat v 90. letech, přičemţ v posledních letech můţeme sledovat velký nárůst jejich počtu, který kolísá okolo 150. Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň v rozhovoru pro ekonomický server ČTK odhadl, ţe do tří let by jich mohlo být aţ 220.95 Mezi známé minipivovary patří například U Fleků v Praze či brněnský Pegas. Podle mého názoru se v současnosti jedná o trend, který je v takovém měřítku ovšem neudrţitelný. Je moţné, ţe počet minipivovarů bude několik let růst. Poté ale odhaduji, ţe se trh optimalizuje a udrţí se jen ty silnější z nich. Domnívám se tak z důvodu klesající spotřeby piva, o níţ bude napsáno více v následující podkapitole. Dalším argumentem je fakt, ţe velké pivovary na trend netradičních piv jiţ také reagují, a v jejich nabídce se v posledních letech kromě tradičních piv nachází čím dál více pivních speciálů. To se ještě prohloubilo rozšířením sortimentu o míchané nápoje z piva, které získaly popularitu v posledních dvou letech.96 2.2.3 Spotřeba piva Pro zajímavost uveďme, ţe Česká republika obsazuje dlouhá léta první příčky v konzumaci piva. První místo obsazujeme jiţ od roku 1993, tj. od rozdělení Československa.97 Přepočteno na jednu osobu se u nás vypije okolo 158 litrů piva za rok, jedná se o dlouhodobý průměr vypočtený Českým statistickým úřadem. Z tabulek tohoto úřadu vyplývá, ţe spotřeba v minulém století byla sotva poloviční, po roce 1950 se však začala prudce zvyšovat. Během roku 1960 se vypilo 100 litrů, o deset let později uţ 140 litrů na osobu. V následujících desetiletích se spotřeba drţela stabilně mezi 130 a 140 litry, další nárůst přišel v 90. letech se zmíněným rozdělením Československa. Úřad k tomu ve své zprávě dále uvádí, ţe „nejvyšší hranice dosáhl náš nejoblíbenější alkoholický nápoj v roce 2005, kdy se v České republice vypilo 163,5 litrů. V následujících letech se spotřeba piva snižovala a v roce 2009 byla 150,7 litrů.“98 Z poslední dostupné analýzy z dubna 2012,99 která mapuje spotřebu potravin za rok 2010, vyplývá, ţe spotřeba piva se opět sníţila, a to na 144,4 litrů. Zároveň však vzrostla 95
V Česku je jiţ 150 minipivovarů, do tří let jich můţe být 220. Finanční noviny.cz, ekonomický server ČTK [online]. ČTK, 2013 [cit. 2. 3. 2013]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/vcesku-je-jiz-150-minipivovaru-do-tri-let-jich-muze-byt-220/794783 96
K tomu viz poslední kapitola.
97
CHLÁDEK op. cit., s. 9.
98
Trendy ve spotřebě potravin. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2013. [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/trendy_ve_spotrebe_potravin20110216 99
Analýza spotřeby potravin v roce 2010. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2013. [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpotr041012analyza12.pdf
28
spotřeba vína o 0,7 litru na 19,4 litru (dlouhodobý průměr je 16,6 litru). Moţným vysvětlením je tedy přechod spotřebitelů od piva k vínu. Dosaţená spotřeba kolem 145 litrů však stále stačí na celosvětové první místo České republiky. V ţebříčku jsou za námi sestupně Irové, Němci, Australané a Rakušané. Zajímavostí je, ţe v Bavorsko je v přepočtu na osobu vyšší spotřeba piva neţ v České republice, jeho data jsou však zahrnuty v celkové spotřebě Německa. Prvenství našeho státu můţe způsobovat relativně nízká cena při zachování vysoké kvality českého piva. Jak známo, pivo je v mnoha restauracích levnější neţ balená voda. Nejde však o nový jev, podle dochovaných pramenů100 bylo pivo levnější neţ minerální voda jiţ před první světovou válkou. Svůj podíl můţe mít také cílená „pivní turistika“,101 neboť kvalita českého piva je známa i za hranicemi našeho státu. Dalším důvodem můţe být dlouhá historie českého pivovarnictví, popřípadě také skladba českého jídelníčku, k jehoţ tradičním pokrmům se pivo podává. Česká republika vyváţí nejvíce piva do Německa, dlouhodobě asi třetinu exportu. K nám se dováţí nejvíce piva ze Slovenska a Polska.102
100
Například pivovarnický časopis Kvas, informuje o něm CHLÁDEK ve výše cit. knize, s. 10.
101
CHLÁDEK op. cit., s. 10.
102
Analýza spotřeby potravin v roce 2010. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2013. [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpotr041012analyza12.pdf
29
3. kapitola: Druhy a využitelnost ochranných známek v pivovarnictví Kapitola pojednává o druzích a funkcích ochranných známek v pivovarnictví. Protoţe známky mohou být velmi cennou součástí podniku, rozebereme také způsoby vyjádření této hodnoty a moţnosti jejich vyuţití. Závěr kapitoly bude věnován nejcennějším ochranným známkám v pivovarnictví. 3.1 Druhy ochranných známek Ochranné známky můţeme dělit podle různých kritérií. Podle formy je rozlišujeme na slovní, slovní grafické, obrazové, prostorové a kombinované. Slovní ochranné známky jsou tvořeny jedním nebo několika slovy, písmeny, číslicemi, a to v běţném písmu.103 Běţným písmem se podle prováděcího předpisu k zákonu o ochranných známkách rozumí latinka.104 Slovní ochrannou známku mají zapsanou takřka všechna označení piv, která se objevují na českém trhu. Mezi nejznámější patří samozřejmě Prazdroj, zapsaný v roce 1898,105 nebo Budvar, chráněný od roku 1930.106 Jako slovní ochranná známka mohou být zapsány také reklamní slogany, chráněno je tak například spojení Gambrinus - CHUŤ FANDIT S PŘÁTELI107 nebo Budweiser Budvar - To nejvzácnější, co máme,108 obojí je z roku 2004. Ochrana sloganu pomocí ochranné známky se však vyplatí pouze v případě, ţe se jedná o skutečně průlomovou větu, kterou hodlá společnost vyuţívat v horizontu více let. Nemělo by tedy jít o sezónní záleţitost, coţ je ovšem v oblasti marketingu a reklamy vţdy těţké posoudit předem. To si zřejmě uvědomují i zástupci pivovarů, protoţe takových slovních označení je chráněno poměrně málo. Oba výše zmíněné slogany však podle mého úsudku kritérium naplňují, u piva Gambrinus je známé jeho zaměření na fanoušky fotbalu a podpora tohoto sportu, Budvar se zase snaţí upozornit na svoji dlouholetou tradici. Častěji neţ jako slovní ochranné známky jsou slogany a dlouhá slovní spojení chráněny v rámci kombinované ochranné známky. Pro pivovarnictví je tento způsob poměrně typický. Věta je zahrnuta do grafického vyjádření, a vše je přímo umístěno na obal výrobku jako etiketa. Takto je zakomponováno do obrázku a
103
HORÁČEK, ČADA, HAJN op. cit., s. 295.
104
Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 18. 2. 2013]. 105
Č. zápisu 111530 (databáze ochranných známek ÚPV).
106
Č. zápisu 113063 (databáze ochranných známek ÚPV).
107
Č. zápisu 272269 (databáze ochranných známek ÚPV).
108
Č. zápisu 273662 (databáze ochranných známek ÚPV).
30
chráněno jako kombinovaná známka například slovní spojení KRUSOVICE KRALOVSKY PIVOVAR PIVOVAR CISARE RUDOLFA II.109 Kombinace slovní a obrazové formy ochranné známky je velmi častá, avšak jako kombinované se označují také ostatní myslitelné moţnosti spojení. Takto lze také chránit konkrétní barevné vyobrazení obrazové ochranné známky. Kombinovaná forma často vychází ze samostatných, jiţ zapsaných jednotlivých forem známek, které jsou spojeny do známky jediné. Můţe se také stát, ţe takto budou chráněny prvky, které by samostatně chráněny být nemohly, protoţe by byly neschopné zápisu. Aţ spojením získají rozlišovací způsobilost a lze je zapsat jako ochrannou známku.110 Kromě kombinované ochranné známky lze obrazové vyjádření chránit samostatně, jako obrazovou ochrannou známku. Tyto známky tvoří pouze grafické vyjádření, tj. například kresba či geometrický obrazec, bez slovních prvků a číslic.111 Aby známka plnila svůj účel, musí být přenositelná na výrobek bez ohledu na způsob jeho provedení a měla by být způsobilá uţití ve zmenšené či zvětšené velikosti, aniţ by tím ztratila jasnost a čitelnost.112 V pivovarnictví je tato forma vyjádření známky pouţívána poměrně málo.113 Je to zřejmě způsobeno tím, ţe v oboru není obvyklé uţívat jednoduché specifické logo, coţ platí jak pro společnosti samotné, tak i pro jejich výrobky. Obrázek je tak tradičně doplněn textem. Vyplývá to ostatně i ze způsobu vyuţití grafického vyjádření známek v pivovarnictví. To je obvykle umístěno na etiketě, popřípadě slouţí pro reklamní účely. Text u obrázku tak zároveň plní identifikační funkci. Databáze ukazuje, ţe mnohem více obrazových ochranných známek pro pivovarnictví je zapsáno u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu. Jde však o zkreslení, Figurative Community Trade Mark, čili obrazová známka Společenství, zahrnuje širší kritéria, a není přesným ekvivalentem naší známky obrazové. Do této kategorie spadají například i obrazové známky s textem, které český právní řád chápe jako kombinované.114
109
Č. zápisu 230003, 230004, 230005 (databáze ochranných známek ÚPV).
110
HORÁČEK, ČADA, HAJN op. cit., s. 299.
111
SLOVÁKOVÁ op. cit., s. 125.
112
HORÁČEK, ČADA, HAJN op. cit., s. 298.
113
Viz databáze ochranných známek ÚPV (op. cit.).
114
Searching the Community trade mark database: CTM-ONLINE. OHIM [online]. Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), 2013 [11. 3. 2013]. Dostupné z: http://oami.europa.eu/ ows/rw/pages/QPLUS/databases/searchCTM.en.do
31
Další formou je slovní grafická ochranná známka, coţ je slovní známka vyjádřená ve specifické grafické úpravě písma.115 Tyto známky v pivovarnictví často kopírují známky slovní, zejména u základních označení jednotlivých piv. Takto je chráněno například zmíněné grafické provedení slovní známky Budvar (od roku 1950).116 Plzeňské pivovary mají v této formě zapsanou například známku Plzeňský Prazdroj, a.s. nebo Pilsner Urquell, a.s. (obě aţ od roku 1998).117 Trojrozměrná ochrana označení je také moţná, a to pomocí prostorové ochranné známky. Zpravidla jde o tvar výrobku či jeho obalu. V současnosti jsou tyto známky uţívány nejméně.118 V pivovarnictví jsou tak chráněny typicky tvary láhví s konkrétními obrázky a popisky. V takové formě je zapsána například ochranná známka 11° XCLNT G ZALOZENO V PLZNI ROKU 1869 GAMBRINUS.119 Těchto známek je ale v pivovarnictví menšina. Nejčastěji v databázi ÚPV zřejmě narazíme na známky slovní, slovní grafické, a kombinované. Další dělení ochranných známek Známky můţeme dělit také podle způsobů a typů uţívání. Podle způsobu uţívání rozlišujeme známky na uţívané a neuţívané. Česká úprava ochranných známek je zaloţena na principu nutnosti uţívání ochranné známky k udrţení práv z ní. Postačí však fiktivní uţívání ochranné známky, tj. není nutné uvádět výrobky či sluţby do oběhu, ale stačí známku vyuţít například pro vnitřní účely, reklamní účely nebo v obchodní korespondenci. Zákon o ochranných známkách výslovně stanoví, ţe postačí také vyuţití pro vývoz či uţívání ochranné známky v mírně pozměněné podobě, která nemění její rozlišovací způsobilost. V opačném případě můţe být známka prohlášena za neplatnou po pěti letech jejího neuţívání bez řádného důvodu.120 Podle typů uţívání můţeme rozlišit známky výrobní, uţívané výrobci, a obchodní, které uţívají prodejci.121 V pivovarnictví samozřejmě dominují výrobní značky. Velké
115
SLOVÁKOVÁ op. cit., s. 125.
116
Č. zápisu 150384 (databáze ochranných známek ÚPV).
117
Č. zápisu 225379, č. 222351 (databáze ochranných známek ÚPV).
118
HORÁČEK, ČADA, HAJN op. cit., s. 300.
119
Č. zápisu 316011 a č. 316139 (databáze ochranných známek ÚPV).
120
Zákon o ochranných známkách.
121
SLOVÁKOVÁ op. cit., s. 128.
32
obchodní „řetězce“ (například Tesco, Kaufland, Interspar, Billa či Lidl)122 mají sice své prodejní značky zapsány i pro třídu 32, tj. i pro piva, v praxi však obvykle není na etiketách jejich piv významným prvkem. Častěji se na jejich pivech setkáme s popisem výrobku typu světlé pivo výčepní, popřípadě se zvláštní ochrannou známkou. Velkým trendem posledních let je budování tzv. „privátních značek“, tedy specifických linií výrobků, které jsou vyrobeny přímo pro prodávajícího. Na tyto výrobky je pak umístěna zvláštní ochranná známka tohoto prodávajícího, nikoliv výrobce. Nejedná se však o hlavní známku společnosti, ta má na etiketě výrobku spíše doplňkové postavení. Takovým příkladem je například pivo Deep, jehoţ ochrannou známku vlastní společnost Lidl Stiftung & Co. KG.123 Dalším důleţitým kritériem, jak rozlišit známky podle druhu, je způsob jejího vzniku. Takto můţeme rozlišit zapsané ochranné známky, tj. formálně chráněné, a všeobecně známé známky s neformálním vznikem ochrany.124 Nezapsaným značkám nejen v pivovarnictví bude věnována 4. kapitola. 3.2 Využitelnost ochranné známky Prvotní funkcí ochranné známky je zejména odlišení zboţí nebo sluţby od jiných. Silná ochranná známka s dobrým jménem však můţe být pro společnost velmi cenná. 3.2.1 Funkce ochranné známky Kromě odlišení známá ochranná známka přináší společnosti například moţnost prodávat zboţí a sluţby za vyšší cenu neţ konkurence, a přesto lákat nové zákazníky a zvyšovat trţby. Cenná známka můţe mezi spotřebiteli vyvolat loajalitu k výrobku a bránit tak sekundárně ve vstupu na trh novým značkám. Loajalita zákazníků ke značkám s dobrým jménem se projevuje také ve chvílích hospodářského poklesu, kdy mají takové výrobky větší šanci krizi přečkat. Dokonce mohou napomoci jejímu řešení, neboť spotřebitelé se k těmto značkám obrací i ve chvílích hospodářské nejistoty. Dobré jméno ochranné známky můţe v neposlední
122
Například národní známky Tesco č. zápisu 171108, Billa č. zápisu 203848 či ochranné známky Společenství: K Kaufland č. z. 651124, Interspar č. z. 566207, Lidl č. z. 585719 (databáze ochranných známek ÚPV). 123
Č. zápisu 269374 (databáze ochranných známek ÚPV).
124
SLOVÁKOVÁ op. cit., s. 126.
33
řadě také pomoci produktu prorazit na nové trhy pro odlišné cílové skupiny či do dalších geografických oblastí.125 Skutečnost, ţe jsou zákazníci v nejistých dobách loajální k zavedeným značkám, potvrzuje jedna z nejznámějších značek v České republice, Budvar. Z ekonomických dat pivovaru vyplývá, ţe hospodářskou recesi přečkal a vyšel z ní i mírně posílen. V letech 2009 a 2010 vykazovala sice společnost nepatrný pokles produkce, trţby se však nesníţily. Výsledek hospodaření byl v rámci českého pivovarnictví nadprůměrný a Budvar proto hodnotí i tato léta kladně. V krizových letech došlo téţ k posílení podílu společnosti na exportu českého piva. Z další závěrečné zprávy lze vyčíst, ţe v roce 2011 se společnost vrátila k celkovému růstu. Meziročně společnost zvýšila jak objem prodaného piva, tak svůj hrubý i čistý zisk.126 Co se týče dalších společností, jejich zveřejněná data o ekonomické situaci nejsou úplná. Namísto komplexního zveřejnění dat se většina společností omezila pouze na obecná tisková prohlášení, která by se dala shrnout slovy, ţe ekonomickou krizi pocítili, přesto však společnost vykazuje v některých sledovaných aspektech dobré výsledky, nebo je alespoň očekává. Z publikovaných údajů tedy nelze zcela objektivně zhodnotit, jak moc pivovarnické společnosti a jejich cenné značky hospodářská recese zasáhla. 3.2.2 Goodwill Slovo goodwill se pouţívá ve více významech, někdy ne zcela přesně. Primárně znamená situaci, kdy společnost koupí podnik jiné společnosti (popřípadě jeho část), avšak úhrada za něj je vyšší neţ hodnota nabytých „čistých aktiv“. Částka, která byla zaplacena navíc, je za goodwill, tj. souhrn těţko ocenitelných částí podniku, jako jeho dobrá pověst atd. Goodwill společnosti nelze spolehlivě ocenit, dokud není podnik prodán. Aţ tehdy můţeme rozpoznat jeho skutečnou hodnotu. Rovněţ jediným případem, kdy můţe být goodwill vyjádřen v účetní rozvaze, je případ prodeje podniku. V takovém případě jej totiţ lze snadno vyjádřit jako rozdíl mezi zaplacenou kupní cenou a získanými „čistými aktivy“ podniku, jak bylo uvedeno výše.127
125
ELMS, Sue, et al. The Business of Brands: Collective intelligence for Marketing. Millward Brown: 2009. 54 s, s. 3. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/Insights/PublishedBooks/ 126
Ekonomická fakta. Budějovický Budvar.cz [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 26. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/ekonomicka-fakta.html 127
BOSWORTH, Derek L; WEBSTER, Elizabeth. The management of intellectual property. Northampton, MA: Edward Elgar, 2006. 333 s. ISBN 9781845421120. S. 43.
34
Prof. Telec ve svém glosáři některých neklasických právních pojmů uvádí, ţe goodwill se ve své mezinárodní podobě v českém právu nevyskytuje. Obdobou je pojem „dobrá pověst“ právnické osoby vyskytující se v občanském zákoníku, který můţe, ale nemusí být s goodwillem totoţný. Jeho ochrana je kromě zmíněného občanského zákoníku moţná také pomocí zákoníku obchodního, a to konkrétně dle ustanovení postihující nekalé soutěţní jednání. V úvahu připadá také trestněprávní ochrana.128 3.3 Ocenění a hodnota ochranné známky Ochranná známka má hodnotu také jako součást podniku. Zejména starší, všeobecně známé známky a známky s dobrým jménem mohou mít několikanásobně vyšší hodnotu neţ hmotné části podniku. Mohou tak významnou měrou zvyšovat hodnotu celého tohoto podniku. 3.3.1 Ocenění ochranné známky V osmdesátých letech se objevil fenomén skupování podniků právě kvůli ochranným známkám, které k němu patřily. Do té doby se důraz na hodnotu značek příliš nekladl, nepanovala ani shoda na tom, jak tuto hodnotu vyčíslit. Špatné hospodaření nahrávalo spekulacím a společnosti nakupující podniky získaly obrovské hodnoty goodwillu. Aby se zamezilo takovým obchodům a poškozování značek, bylo nutné zjistit, jaká je skutečná hodnota ochranných známek, které mohly hodnotu podniku několikanásobně navýšit.129 Jak tuto hodnotu vyčíslit, je otázka pro znalce. Odborník na oceňování majetku z Vysoké školy ekonomické, Ing. Jan Jurečka, CSc., ve své práci o oceňování ochranných známek uvádí, ţe při ocenění ochranné známky musíme vţdy předpokládat, ţe bude co nejlépe vyuţita. Specifikum ochranné známky spočívá v jejím těsném sepjetí s dobrou pověstí celého výrobku či sluţby a úzkou vazbou na další podnikový majetek. Při vyčíslování hodnoty musí být proto ochranná známka posuzována vţdy v souvislosti s celým podnikovým majetkem, u nějţ musíme také předpokládat jeho nejlepší vyuţití, jinak by ocenění ztratilo objektivní charakter. Toto posouzení však vţdy musí vycházet z reálných předpokladů a současné situace, zejména na straně poptávky. Posouzení ochranné známky v kontextu celého podniku je nutné, protoţe jen v takovém případě můţe ochranná známka dosáhnout svého
128
TELEC, Ivo. Glosář některých neklasických právních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 55 s. ISBN 8021010789. S. 37. 129
HAIGH, David. Oceňování značky a jeho význam. Praha: Management Press, 2002. 103 s. ISBN 8072610732. S. 11.
35
nejlepšího vyuţití. Tímto je postup při oceňování ochranné známky odlišný od oceňování ostatních druhů duševního vlastnictví. Důsledkem tohoto odchylného postupu pak je, ţe ochranná známka můţe mít odlišnou hodnotu, která se bude odvíjet od podniku, ke kterému patří. V případě jejího převodu či přechodu se tedy hodnota a trţní ocenění známky můţe změnit. Při převodu a přechodu podniku se však můţe změnit hodnota také dalších sloţek podniku, s čímţ je nutno také počítat, přičemţ tato skutečnost se opět projeví v novém ocenění ochranné známky.130 Základním kritériem při oceňování ochranné známky, je ekonomický přínos plynoucí z jejího vlastnictví. Jak bylo uvedeno jiţ výše, známka je natolik těsně spjata s ostatním podnikovým majetkem, ţe je obtíţné stanovit její samostatný ekonomický přínos. Vyuţití tradičních oceňovacích metod, jako například metody nákladové nebo metody trţního porovnání, tedy naráţí kvůli specifičnosti ochranných známek na četná úskalí. Podle amerického odborníka na oceňování ochranných známek Gordona V. Smitha jsou nejvhodnější pro ocenění ochranné známky metody výnosové, kdy posuzujeme ekonomické přínosy, dobu trvání a výši rizika. Na tomto principu pak rozlišujeme několik metod, které se zabývají měřením přínosu ochranné známky, tedy snaţí se odhadnout, jaký by byl výnos s ochrannou známkou a jaký by byl bez ní.131 Jako příklad uveďme metodu přínosu měřenou úsporou licenčních poplatků, která je poměrně jednoduchá a často pouţívaná. Metoda vychází z předpokladu, ţe vlastník ochranné známky dosáhne úspory na licenčních poplatcích, které by byl jinak nucen platit. Tato úspora je pak přínosem plynoucím z vlastnictví ochranné známky. Negativem této metody je její nepřesnost, kterou mohou způsobit sloţité licenční smlouvy a jejich ujednání, způsobilé ovlivnit výnosy.132 Při oceňování ochranné známky je třeba však zohlednit další kritéria. Podobným způsobem rozlišuje metody ocenění také britský konzultant David Haigh který klade důraz rovněţ na metody zabývající se ekonomickou hodnotou a uţitkem ochranné známky.133 Haigh zastává názor, ţe budoucím trendem je poskytování většího mnoţství informací o ochranných známkách, neţ je poţadovaný minimální rozsah. Souvisí to s faktem, ţe podnikoví analytici si čím dál více uvědomují
130
JUREČKA, Jan. Ocenění ochranné známky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Institut oceňování majetku, 2000. 67 s. ISBN 8070799838. S. 11. 131
JUREČKA op. cit., s. 15.
132
Tamtéţ, s. 25.
133
HAIGH op. cit., s. 18.
36
význam hodnoty značek. Narůstající míra a rozsah vyuţití ochranných známek dokládá, jak velký vliv má jejich hodnota pro strategické rozhodování společnosti.134 Jakmile je hodnota ochranné známky známa, je moţné ji efektivněji vyuţít. Mezi nejčastější moţnosti vyuţití známky je její poskytnutí jinému subjektu za licenční poplatek. Bez známé hodnoty známky by nebylo moţné reálně určit výši těchto poplatků.135 Zajímavostí je, ţe s rostoucím významem ochranných známek a s poznáním, ţe mohou přinášet zisk, začaly mateřské společnosti účtovat poplatky za uţívání ochranných známek i svým dceřiným společnostem. To vyvolalo reakci daňových úřadů, které nyní v některých zemích vyţadují zdanění takových poplatků.136 Pomocí ochranných známek lze také určovat vztahy s vnějšími investory. Se stoupající hodnotou ochranné známky se objevují větší snahy promítnout tento fakt do hodnoty akcií společnosti.137 Znát hodnotu ochranné známky je nutné také jako podklad pro soudní spory či jako důkaz při vyšetřování nekalých obchodních praktik,138 a v neposlední řadě téţ při prodeji společnosti. Hodnota ochranných známek se v českém pivovarnickém prostředí zmiňuje například v souvislosti s plánovanou privatizací Budějovického Budvaru. Ty totiţ významnou měrou hodnotu tohoto pivovaru navyšují.139 3.3.2 Síla značky Od ocenění ochranné známky je třeba odlišovat hodnocení síly značky. Podle britského specialisty Paula Feldwicka je moţné měřit sílu ochranné známky pomocí pozorování výkonu značky na trhu, odhadování jejího budoucího výkonu nebo dle názorů, postojů a loajalitě spotřebitelů ke značce. Někdy hovoříme také o tzv. ekvitě značky, tento pojem je však pouţíván často nepřesně a ve skutečnosti zahrnuje více faktorů.140 Na posuzování síly ochranné známky podle reakcí spotřebitelů se zaměřují četné agentury po celém světě, přičemţ ty největší a nejprestiţnější vyhlašují kaţdoročně ţebříčky cenných ochranných známek. Mezi jeden z nejuznávanějších, přebíraný mnoţstvím médií v četných zemích světa, patří ţebříček agentury Millward Brown, která kaţdoročně vyhlašuje 134
HAIGH op. cit., s. 33.
135
Tamtéţ, s. 36.
136
Tamtéţ, s. 38.
137
HAIGH op. cit., s. 36.
138
Tamtéţ, s. 37.
139
K tomu více viz 5. kapitola.
140
HAIGH op. cit., s. 47-49.
37
100 nejcennějších ochranných známek. Jedním z důleţitých faktorů je stanovení hodnoty na základě vnímání značek spotřebiteli. Agentura na základě poznatků pramenících z desítek let působení na trhu přijímá teorii, ţe značky jsou cenné pro obchod tehdy, jestliţe jsou cenné pro zákazníka. Hodnotí se tak zejména důvěryhodnost, známost nebo loajalita spotřebitelů.141 Dalším pravidlem je, ţe známky se musí posuzovat v jejich soutěţním prostředí a kontextu. Zkrátka je nutné srovnávat srovnatelné a aţ následně porovnávat se známkami ostatních kategorií. Posuzují se však také další kritéria.142 Z analýzy ţebříčku BrandZ Top 100 Most Valuable Global Brands 2012 agentury Millward Brown lze zjistit, ţe celosvětově nejcennější značkou v oblasti pivovarnictví je ochranná známka Budweiser, která v roce 2012 obsadila 48. místo. To je velmi zajímavá informace, protoţe jak známo, český Budějovický Budvar o tuto ochrannou známku vede dlouholeté spory se svým americkým konkurentem. Oproti loňskému roku však známka zhoršila své postavení o tři příčky.143 Zhoršení vnímání ochranné známky Budweiser potvrzují i jiné ţebříčky, například do obdobného ţebříčku top 100 značek agentury Nielsen Company, která je společně s Millward Brown největší na relevantním trhu, se v roce 2012 známka Budweiser vůbec nedostala. I přesto se však jedná o nejcennější ochrannou známku v celosvětovém pivovarnictví, jak ostatně potvrzují další průzkumy a ţebříčky.144 Nabízí se otázka, zda na propad nemají vliv také spory o tuto známku. Domnívám se však, ţe to není příliš pravděpodobné, neboť spory se táhnou po dlouhá léta a v loňském roce v nich nedošlo k zásadním obratům. Přesto však vliv mít mohou, a to jak pozitivní, tak i negativní. Mezi další celosvětově nejcennější ochranné známky v oblasti pivovarnictví patří kromě Budweiseru také Bud Light, Heineken, Corona, Skol, Stella Artois, Guinness, Brahma, Miller Lite nebo Beck’s.145 Pořadí nejcennějších známek se samozřejmě mění. Na základě výše zmíněných ţebříčků však lze usuzovat, ţe „top deset“ nejcennějších známek v pivovarnictví je poměrně stálých. Z hlediska této práce je zajímavé kromě Budweiseru, o
141
ELMS op. cit., s. 4.
142
Více ke kritériím posuzování například viz publikace The Business of Brands. (Tamtéţ, s. 5.)
143
BrandZ Top 100 Most Valuable Global Brands 2012. Millward Brown [online]. 2012 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/brandz/2012/Documents/2012_BrandZ_Top100_Chart.pdf 144
Ranking the Brands [online databáze]. SyncForce, 2013 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.ranking thebrands.com 145
BrandZ Beer. Millward Brown [online]. 2012 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/ BrandZ/Top_100_Global_Brands/Categories/Beer.aspx
38
kterém byla řeč dříve, hlavně umístění ochranné známky Bud, neboť na ni si činí rovněţ nároky český Budějovický Budvar. Většina z těchto cenných známek, vč. zmíněných Budweiser a Bud, patří největšímu světovému pivovarnickému koncernu Anheuser-Busch InBev. Umístění známek Budweiser a Bud v celosvětových ţebříčcích podle síly značky však můţe paradoxně nahrát i jeho českému konkurentovi. Kromě toho, ţe jde o pozitivní reklamu, neboť v našem prostředí si spotřebitelé tato označení spojí spíše s Budějovickým Budvarem, přichází v úvahu také nárůst síly jeho stejně znějících ochranných známek. Od toho uţ je pak blízko ke skutečnému zvýšení hodnoty těchto známek a následnému zvýšení hodnoty celého podniku. Více k tomu viz 5. kapitola o Budějovickém Budvaru a jeho sporech. V České republice podobné relevantní ţebříčky srovnání hodnoty ochranných známek neexistují. Cennost ochranných známek odhadují některá média a tvoří si ţebříčky vlastní, nejde však o zpracování v takovém měřítku, aby mohly být výsledky převzaty a všeobecně přijímány. Je však otázkou, zda samy ţebříčky nepůsobí na jeden ze vstupních údajů, tj. na hodnocení spotřebitele, natolik, ţe tento je jimi při posuzování sám ovlivněn. Samo opakování faktu cennosti na něj totiţ můţe působit. Zřejmě z toho důvodu není vliv na spotřebitele jediným kritériem a posuzuje se více kategorií.
39
4. kapitola: Další ochrana značek v pivovarnictví Aby byla značka chráněna, nemusí být vţdy nutně zapsána. První kapitola popisuje, v jakých případech lze značku takto chránit. Druhá podkapitola bude věnována ochraně označení původu, dalšímu způsoby ochrany pouţitelném v pivovarnictví. 4.1 Ochrana nezapsaných značek v českém pivovarnictví V České republice je ochrana nezapsaných značek důleţitá zejména kvůli historickému kontextu. Ještě v dobách socialismu u nás nebyla úprava práv a povinností vyplývajících z vlastnictví značky na takové úrovni, aby se společnosti, kterým patřily, více zabývaly jejich ochranou. Ani právní a ekonomické prostředí tomu příliš nenahrávalo. Úřad průmyslového vlastnictví dokonce neměl ani povinnost publikovat podané přihlášky, coţ také přispívalo ke zmatku. Z nezapsaných známek pak uţivatel neměl vůbec ţádná práva. Po roce 1989 však došlo k obrovským hospodářským změnám a postupně i právním.146 Ani tehdy se však všechny společnosti, které na trh uváděly nové zboţí, ochranou jeho označení důsledně nezabývaly. Úprava nebyla komplexní a zřejmě ani značkám nebyl přikládán takový význam, jako v současnosti. Situaci navíc komplikovala skutečnost, ţe na trhu dále působili výrobci pokračující v dosavadní výrobě. Tito výrobci sice ochranné známky umisťovali na své zboţí, jejich značky ovšem nikde zaznamenány nebyly. Existovalo tedy mnoţství známých značek, které nebyly formálně chráněny. Vyvstala tak potřeba se s nimi vypořádat a ochránit je jinak, neţ zápisem do rejstříku. Tuto ţádoucí úpravu nezapsaným označením přinesl zákon o ochranných známkách z roku 1995,147 který je výslovně zmínil na několika místech a konečně tak vyřešil jejich ochranu.148 Různá pojetí nezapsaných označení v právních úpravách mohla přinést sporné situace. Rozpor mohl nastat třeba v případě, ţe řízení o zápisu ještě neskončilo a známka dosud
146
MUNKOVÁ, Jindřiška. Ochranné známky, další práva na označení a hospodářská soutěž. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2000. 122 s. ISBN 8085100959. S. 44. 147
Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění předpisů č. 191/1999 Sb. a č. 116/2000 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 3. 2013]. 148
Konkrétně zde byly nezapsané značky uvedeny v souvislosti s námitkovým řízením, při omezení majitele ochranné známky a uloţení povinnosti za určitých podmínek strpět uţívání nezapsaného označení (MUNKOVÁ op. cit., s. 45.).
40
nebyla zapsána. Tento rozpor je částečně řešen pomocí přechodných ustanovení,149 která byla v předchozím zákoně o ochranných známkách, a která jsou i v zákoně účinném nyní.150 V současné době účinný zákon o ochranných známkách upravuje nezapsané značky obdobně. Jejich ochrana je výslovně zmíněna v souvislosti s námitkami při zápisu nové ochranné známky. Podle ust. § 7 odst. 1 písm. c) a d) tohoto zákona má vlastník starší všeobecně známé známky právo podat námitky proti zápisu nové známky, která je s ní shodná či podobná. Takovou ochranu lze za stanovených podmínek uplatnit i na ochranné známky Společenství, popř. zapsané v jiné unijní zemi Paříţské úmluvy nebo členské zemi WTO. Nezapsané označení můţe být chráněno i v případě, ţe není všeobecně známé, a to tehdy, kdyţ je užíváno v obchodním styku pro shodné či podobné výrobky nebo sluţby. K tomu viz dále.151 4.1.1 Dobré jméno ochranné známky Dobré jméno můţe ochranná známka získat v souvislosti s výrobky a sluţbami, pro které je určena. Široká veřejnost má ve výrobek či sluţbu takovou důvěru, ţe si i jeho ochrannou známku v podvědomí spojuje s dobrými vlastnostmi výrobku či vysokou úrovní poskytované sluţby.152 Dobré jméno známky znamená, ţe známka má „dobrou pověst“ a vyvolává u veřejnosti důvěru v jí označené zboţí.153 Následkem je zvýšení hodnoty takové známky. Známka přitom můţe mít dobré jméno ať je formálně zapsaná, či nikoliv. Můţe tedy jít o známkou zapsanou či všeobecně známou. Institut dobrého jména známky do českého právního řádu zavádí ust. § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách, které dává vlastníkům těchto známek silnější postavení.154 Podle písm. d) téhoţ ustanovení se výslovně zavádí ochrana téţ pro všeobecně známou ochrannou známku, která má dobré jméno, ale není zapsána. K tomu více viz následující podkapitola Všeobecně známé ochranné známky. 149
Přechodné ustanovení § 52 odst. 2 bylo pouţito například v řízení o označení Budweiser Bürgerbräu (Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 5 As 41/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2. 3. 2013].) 150
MUNKOVÁ op. cit., s. 47.
151
Zákon o ochranných známkách.
152
Tuto charakteristiku vyslovil Soudní dvůr ve své rozhodovací praxi. (Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. 10. 2003, věc C-408/01. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/). 153
NETUŠIL, KORVER op. cit., s. 53.
154
HORÁČEK, Roman a kol. Zákon o ochranných známkách, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 527 s. ISBN 9788074000584. S. 98.
41
Obecně vlastník starší ochranné známky můţe podat námitky proti zápisu nové ochranné známky, jestliţe existuje pravděpodobnost záměny. Předpokladem je, aby známky byly shodné či podobné, a rovněţ výrobky či sluţby, na něţ se známky vztahují, musí být shodné či podobné.155 V případě známky s dobrým jménem však lze podat námitky proti zápisu bez ohledu na to, zda je nová známka přihlašována pro stejné či podobné výrobky a sluţby. V tomto případě ovšem zákon navíc stanoví podmínku, ţe nově zapisované „označení by nepoctivě těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu“.156 V případě, ţe se jedná o známku nezapsanou, má ten, kdo se domáhá ochrany, obtíţnější postavení. Aby mohl účinně hájit svá práva, musí prokázat znění známky a doloţit další důkazy, coţ nemůţe učinit výpisem z rejstříku. Ochranu podle tohoto ustanovení přiznal Budějovickému Budvaru Městský soud v Praze. Svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí ÚPV, který odmítl námitky Budvaru a povolil zápis ochranné známky Budweiser Bürgebrau Budějovickému měšťanskému pivovaru. Podle soudu bylo však rozhodnutí Úřadu zaloţeno pouze na zkoumání zapsaných ochranných známek a nevypořádalo se s argumenty o dobrém jménu a všeobecné známosti dalších známek Budvaru. Rozhodnutí Městského soudu potvrdil také Nejvyšší správní soud a kasační stíţnost měšťanského pivovaru zamítl.157 Toto rozhodnutí naznačuje jakýsi posun, který nastal v pojetí vnímání ochranných
obrázek č. 7
známek a označování obecně. Ukazuje moţnost účinné ochrany označení, aniţ by muselo být formálně zapsáno do rejstříku. Podle mého názoru se jedná o posun ţádoucím směrem, neboť značí ústup od přepjatého formalismu, který byl u dřívějších (ale bohuţel občas i dnešních) 155
Ani toto však neplatí absolutně. Jak uvedl Soudní dvůr EU, „nižší stupeň podobnosti mezi výrobky nebo službami lze vyvážit vyšším stupněm podobnosti mezi známkami a naopak“. (Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 1998, věc, C-39/97. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 22. 11. 2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/). 156
Zákon o ochranných známkách.
157
Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 5 As 41/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2. 3. 2013].
42
rozhodnutí některých správních orgánů či soudů patrný. Veškeré náznaky přirozené ochrany namísto lpění na formalismu proto velmi vítám. Pokrok tímto směrem by měl do budoucna pokračovat, i v souvislosti s tendencemi v občanském právu. 4.1.2 Všeobecně známé známky Všeobecně známá známka získala svou ochranu nikoliv zápisem do rejstříku, nýbrţ dosaţením všeobecné známosti. Ochrana je však účinná jen v rámci okruhů těch výrobků a sluţeb, pro něţ se stala známou. Pojetí ochrany všeobecně známé ochranné známky bylo zúţeno v souvislosti se zavedením institutu dobrého jména známky, o němţ bylo pojednáno výše. Není však vyloučeno, aby byla známost všeobecné známky rozšířena.158 Důvodová zpráva k tomuto zákonu vysvětluje, ţe všeobecně známé známky nepotřebují v České republice zápis k tomu, aby byly chráněny, protoţe jsou natolik silné a vţité, ţe samy o sobě mají rozlišovací způsobilost i bez formálního zápisu. Dojde-li však ke sporu, je povinností vlastníka tuto všeobecnou známost prokázat. Poţadavek chránit tyto známky vyplývá z mezinárodních právních předpisů a je také plně v souladu s evropskou právní úpravou.159 Co se týče mezinárodních právních předpisů, poţadavek chránit všeobecně známé známky vyplývá z článku 6bis Paříţské úmluvy, která stanovila poţadavek chránit známé označení výrobků Článek 16 odst. 2 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) rozšiřuje ochranu výslovně tak, ţe stanoví, ţe „článek 6 bis Pařížské úmluvy (1967) se použije mutatis mutandis na služby.“160 4.1.3 Nezapsané značky uţívané v obchodním styku Podle ust. § 7 odst. 1 písm. g) lze chránit nezapsané nebo jiné označení uţívané pro stejné výrobky nebo sluţby v obchodním styku. Toto označení lze chránit, je-li vţité, tj. má rozlišovací způsobilost, a nemá-li pouze místní dosah. Uţivatel takového označení musí prokázat tuto rozlišovací způsobilost v obchodním styku, a rovněţ, ţe právo k označení vzniklo ještě před podáním přihlášky napadené známky. Ačkoliv zákon nestanoví ţádný konkrétní časový údaj, označení by mělo být uţíváno kontinuálně a dlouhodobě.161
158
HORÁČEK 2008 op. cit., s. 101.
159
Sněmovní tisk č. 288/0, v. n. z. o ochranných známkách – EU. Poslanecká sněmovna Parlamentu [online]. [cit. 10. 2. 2013]. Dostupné z: www.psp.cz 160
Viz Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví.
161
HORÁČEK 2008 op. cit., s. 108.
43
Na základě tohoto ustanovení byla zamítnuta přihláška ochranné známky Národní salon malých českých pivovarů. Uţivateli označení Český svaz malých nezávislých pivovarů se nakonec podařilo prokázat, ţe v obchodním styku uţívá nezapsanou značku, do níţ zasahuje přihlašovaná ochranná známka. Toho však namítající dosáhl aţ rozhodnutím předsedy Úřadu o rozkladu.162 Toto řízení se liší od předchozích tím, ţe na namítajícím leţí břemeno prokázat skutečné uţívání označení, do nějţ má přihlašovaná známka zasahovat. To je samozřejmě uţ z povahy věci obtíţnější, neţ v případě, ţe je známka všeobecně známá. Faktické uţívání lze dokázat jakýmikoliv prostředky. Mohou to být různé materiály, kde je označení uvedeno, jako například objednávky, faktury, propagační či reklamní tiskoviny. V úvahu připadá i obchodní korespondence. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe se musí postupovat vţdy individuálně, neboť zákon nestanoví příliš konkrétní měřítka. Podle tohoto ustanovení lze chránit také obchodní firmu podnikatele, k tomu viz níţe.163 Mezi nezapsaná označení patří také různá obchodní označení, jako například údaje o místu výroby zboţí, druhová označení, údaje o výrobci. Dále sem patří v obchodě uţívané symboly a značky, zejména jakostní, kontrolní, cejchovní, záruční či puncovní.164 Tyto značky výslovně zmiňuje Paříţská úmluva. Kaţdý stát předloţí instituci seznam značek, které chce chránit zcela či částečně s omezeními podle ustanovení článku 6ter odst. 3. Tento článek chrání rovněţ vlajky, erby a znaky státní příslušnosti států.165 Pro oblast pivovarnictví je však poměrně typické velké mnoţství zapsaných ochranných známek. Podle mého názoru je to dáno dlouhým vývojem této oblasti. České pivovary jsou velmi staré a za léta působení zavedly jakýsi „trend ochrany“ svých značek pomocí zápisu do rejstříku ve formě ochranné známky. Přestoţe se jedná o poměrně stabilní oblast s tradičními ochrannými známkami, i tady se objevují novinky. V posledních letech se i poměrně konzervativní pivní trh proměňuje. Kromě modernizace například v uplatňování nových obalových materiálů, se zvyšuje i objem prodeje tzv. pivních speciálů.166 Tímto 162
Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 13. 4. 2010, č. O-453549. In: Databáze správních a soudních rozhodnutí [informační systém] Telefónica O2 Business Solutions, 2009 [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné z: https://isdv.upv.cz/dbr/ 163
JAKL 2008 op. cit., s. 86.
164
JAKL 2008 op. cit., s. 77.
165
Viz Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Paříţská unijní úmluva).
166
Speciály rozhýbávají pivní trh, nabízejí uţ je i velcí výrobci. Finanční noviny.cz, ekonomický server ČTK [online]. ČTK, 2013 [cit. 2. 3. 2013]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/ specialy-rozhybavaji-pivni-trh-nabizeji-je-uz-i-velci-vyrobci/774897
44
pojmem pivovary označují netradiční druhy piv, vyrobené například jinou technologií (spodní kvašení). Dále sem řadíme piva s příchutí či míchané nápoje z piva a ovocné šťávy. Zvlášť poslední zmíněné nápoje zaznamenaly rychlý nástup na trh v posledních dvou letech.167 Ne všechny výrobky jsou však chráněny pomocí ochranných známek. Například Gambrinus pro své míchané nápoje dosud známkovou ochranu nemá.168 V případě sporu tak přichází v úvahu ochrana nezapsaného označení podle tohoto nebo dalších zmíněných ustanovení. Samostatnou kapitolou jsou pak označení Radler, která rozebereme na konci práce. 4.1.4 Ochrana obchodní firmy Označení obchodní firmy je někdy natolik specifické, ţe je vhodné mu zajistit ochranu a sníţit tak moţnost jeho zneuţití třetími subjekty. Firma je chráněna obchodněprávními předpisy, a to konkrétně ustanovením § 8 a násl. obchodního zákoníku. Absolutní ochranu zakotvuje ustanovení § 12, relativně pak chrání obchodní firmu také paragrafy vztahující se k nekalé soutěţi, tj. ust. § 44 a následující.169 Z hlediska práva duševního vlastnictví není samozřejmě vyloučeno, aby byla firma chráněna rovněţ jako ochranná známka. V případě velkých značek v úvahu připadá také všeobecná známost a dobré jméno označení. I méně známé značky však mohou být chráněny jako označení s rozlišovací způsobilostí uţívané v obchodním styku. Přestoţe není nutností chránit obchodní firmu formálním zápisem jako ochrannou známku, v českém pivovarnictví je poměrně obvyklé, ţe je firma chráněna tímto způsobem. Typickým příkladem je pivovar Plzeňský Prazdroj, a.s. Plzeňský Prazdroj je jak název celého pivovaru a obchodní firmy jeho vlastníka, tak zároveň název jeho nejznámějšího výrobku chráněného jako ochranná známka.170 Narazíme také na příklady, kdy firma pivovaru obsahuje některá totoţná slova jako ochranná známka výrobku. Donedávna byl ideálním příkladem pivovar Janáček. Název jeho nejznámější ochranné známky je Janáček, obchodní firmu tvořilo označení Pivovar Janáček, které bylo také zapsáno jako ochranná známka.171 Nedávno se však pivovar vrátil k původnímu označení Pivovar Uherský Brod.172 V souvislosti 167
K tomu více viz poslední kapitola.
168
Viz databáze ochranných známek ÚPV (op. cit.).
169
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 2. 2013]. 170
Č. zápisu 222351 (databáze ochranných známek ÚPV).
171
Č. zápisu 198747 a č. zápisu 198749 (databáze ochranných známek ÚPV).
172
Měníme název. Pivovar Uherský Brod [online]. Pivovary Lobkowicz, a.s., 2013 [cit. 12. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.pivovar-uherskybrod.cz/
45
s výše zmíněnou173 snahou vlastníka pivovaru zdůraznit historii a český původ, lze usuzovat, ţe to jsou také důvody, proč se ke svému tradičnímu označení vrátil i jeho pivovar Uherský Brod. V českém pivovarnictví se vyskytuje také velká skupina pivovarů, které chrání svou obchodní firmu jako ochrannou známku, avšak jejich vlastníkem je někdo jiný. Jedná se zejména o velké koncerny, často s mezinárodní účastí. Mezi takové patří Pivovar Krušovice, který má chráněnu ochrannou známku firmy ve variantním znění v mnoha podobách, a to jak slovních, tak i kombinovaných.174 Vlastníkem těchto ochranných známek je česká pobočka Heineken Česká republika, a.s. Přihlašovatelem ochranných známek byl však v tomto případě ještě sám pivovar Krušovice. Stejným příkladem je pivovar Starobrno. Ochrannou známku Pivovar Starobrno si nechal zapsat sám, v současnosti ji vlastní Heineken.175 Závěrem shrňme, ţe pro pivovary je ochrana firmy velmi důleţitá, protoţe je firma často umisťovaná na obal výrobku. Ochranná známka se tak jeví jako ideální řešení. Velmi často je zpracovaná obrazově, přímo jako etiketa výrobku, kde obchodní firma je spíše doplňkovým textem k signifikantnímu jménu produktu. 4.2 Ochrana označení původu a zeměpisného označení v českém pivovarnictví Jednou z dalších moţností ochrany je chráněné označení původu a zeměpisné označení. Úprava je obsaţena v zákoně č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení. Na evropské úrovni existuje několik přímo pouţitelných nařízení, které samostatně upravují oblast zemědělských výrobků, vín a lihovin. Oblast pivovarnictví není upravena samostatně.176 Na rozdíl od zmíněných vín a lihovin je zahrnuta do úpravy zemědělských výrobků v nařízení o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin.177 To, ţe se nařízení vztahuje také na pivo, je výslovně uvedeno v jeho Příloze č. 1. Nařízení rozlišuje chráněné označení původu a zeměpisné označení. 173
Skupina K-Brewery se přejmenovala na Pivovary Lobkowicz, více viz 2. kapitola.
174
Například č. zápisu 192990 a č. zápisu 230003 (databáze ochranných známek ÚPV).
175
Č. zápisu 173838 a 197150 (databáze ochranných známek ÚPV).
176
Označení původu a zeměpisná označení Společenství. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. ÚPV, 2008 [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/oznaceni-puvodu-zemepisna-oznaceni/ prihlasovani-do-zahranici/oznaceni-puvodu-a-zemepisna-oznaceni-spolecenstvi0.html 177
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/
46
Chráněné označení původu mohou nosit zemědělské výrobky či potraviny, které pocházejí ze specifického místa původu (popř. regionu či země), přičemţ v tomto místě probíhá také jeho produkce, zpracování a příprava. Na rozdíl od zeměpisného označení původu, jakost nebo vlastnosti produktu jsou převáţně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím místa původu, a to včetně lidských činitelů. U zeměpisného označení původu naproti tomu musí mít produkt jakost, pověst nebo jinou vlastnost, kterou lze přičíst tomuto zeměpisnému původu.178 V databázi DOOR (databáze zeměpisných označení a označení původu) či anglicky psaných dokumentech je pro ochranu označení původu pouţívána zkratka POD, z anglického Protected Designation of Origin. Pro zeměpisná označení se pouţívá zkratka PGI, Protected Geographical Indication. Pro úplnost dodejme, ţe na evropské úrovni je ještě chráněna tradiční
zaručená
specialita
(TGS,
Traditional
Speciality Guaranteed), u které je kladen důraz na přesné sloţení produktu. Všechna označení spojuje snaha o kontrolu a zachování kvalita potravin.179 Pro Českou republiku nejsou chráněny ţádné tradiční zaručené
speciality,
které
by
se
vztahovaly
PDO
PGI
TGS
obrázek č. 8
k pivovarnictví. V současné době jsou chráněny čtyři zaručené české speciality, všechny jsou zároveň specialitami i slovenskými (tzv. multi-country). Jedná se o špekáčky, lovecký salám a další masné výrobky.180 Česká označení původu a zeměpisná označení je moţné v Evropské unii chránit od okamţiku vstupu České republiky, tj. od května 2004. Od tohoto okamţiku bylo moţné podávat ţádosti o zápis tohoto označení na evropské úrovni.181 Zajímavostí je, ţe budějovické pivo je chráněno jiţ od podzimu roku 2003, tedy několik měsíců před vstupem České republiky do Unie. Jednalo se totiţ o jediné zeměpisné označení, které se podařilo vyjednat politikům v přístupových dohodách ještě před samotným vstupem, coţ vyplývá z Přílohy II 178
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 179
EU agricultural product quality policy Agricultural and Rural Development [online]. European Commission, 7. 3. 2012 [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/ 180
DOOR, databáze. Evropská Komise: Zemědělství a rozvoj venkova [online]. [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html; čísla dokumentů: Multi/TSG/0007/0042, Multi/TSG/0007/ 0044, Multi/TSG/0007/0051, Multi/TSG/0007/0055. 181
JAKL 2008 op. cit., s. 99.
47
Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a deseti kandidátskými zeměmi o přistoupení k Evropské unii.182 Praktické pouţití však bylo moţné aţ po vstupu České republiky do Evropské unie.183 Ţádost o zápis se podává u národního úřadu, v případě České republiky to tedy je Úřad průmyslového vlastnictví. Ten ji do dvou měsíců postoupí evropské Komisi, která vede rejstřík označení. Komise zveřejní ţádost ve Věstníku, a podobně jako v případě ochranných známek, tímto okamţikem začne běţet lhůta pro podávání námitek. Zapsaná označení mají zejména posílit ochranu dobré pověsti chráněného označení a zabránit klamavým a lţivým údajům zejména o původu, povaze nebo vlastnostech zboţí.184 Úřad průmyslového vlastnictví k tomu ve svém rozhodnutí uvedl, ţe „funkcí označení původu není, na rozdíl od např. ochranné známky, zakotvit ve vědomí veřejnosti vztah výrobku k určitému podnikatelskému subjektu, ale naopak ke všem podnikatelům z téže zeměpisné oblasti, jejichž výrobky vyhovují podmínkám pro již zapsané označení původu.“185 Zapsané označení mohou tedy vyuţívat všichni ti, kteří na daném území produkují výrobky s danými vlastnostmi a kvalitou. Toto označení mohou také umisťovat na obaly výrobků. Z povahy označení vyplývá, ţe na něj nelze poskytnout licenci, ani jej nelze vyuţít jako zástavu. Doba ochrany není časově omezena.186 Kontrola dodrţování je ponechána na jednotlivých státech. 4.2.1 Chráněné označení původu Tuto ochranu vyuţila Česká republika i v oblasti pivovarnictví. Jak vyplývá z rejstříku DOOR, v současné době nemáme ţádné chráněné označení původu týkající se piva samotného. Jediné chráněné označení v oblasti pivovarnictví nese jedna z typických výrobních surovin při přípravě českého piva, a to žatecký chmel. Ten je chráněn jako označení původu od roku 2007.187
182
Viz Smlouva, konkrétně bod 6, část A – technické adaptace zemědělství.
183
Smlouva mezi členskými státy Evropské unie a deseti kandidátskými zeměmi o přistoupení k Evropské unii. Evropská komise, oficiální zastoupení v České republice [online]. [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://ec. europa.eu/ceskarepublika/information/publications/art2100_cs.htm 184
JAKL 2008 op. cit., s. 99.
185
Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 22. 2. 1994, OP 27-67 publik. pod č. 1597. In: Databáze správních a soudních rozhodnutí [informační systém]. Telefónica O2 Business Solutions, 2009 [cit. 9. 3. 2013]. Dostupné z: https://isdv.upv.cz/dbr/ 186
JAKL 2008 op. cit., s. 98.
187
Viz databáze DOOR, č. dokumentu CZ/PDO/0005/0402.
48
Právní úprava žateckého chmele Zajímavostí je, ţe ţatecký chmel byl chráněn mnohem dříve. Neţ se stal chráněným jako označení původu, zakotvovalo jeho ochranu několik zvláštních zákonů. Posledním takovým zákonem je zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele,188 který je po několika novelizacích účinný dodnes. Důleţitá novela přišla v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Poslední změnou související s tímto zákonem je změna jeho prováděcího předpisu z roku 2012.189 Kdyţ se blíţe podíváme na osud zvláštních zákonů, které chránily chmel, zpětně dojdeme aţ ke starému zákonu č. 89/1934 Sb., o povinném známkování chmele a úpravě rozsahu pěstování chmele. Zákon zčásti modifikovalo vládní nařízení z počátku 50. let o registraci chmelnic. Zrušen byl však aţ zákonem č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic. Tento zákon například určoval chmelařské výrobní oblasti či stanovil povinné známkování chmele. Jiţ v těchto předpisech můţeme naleznout prvopočátek ochrany chmele, neboť jsou z nich patrné snahy o regulaci a evidenci pěstování této rostliny a jejího zpracování. To dokládá specifické postavení chmele v České republice. Ţatec, jako nejvýznamnější centrum pěstování chmele, je zmíněn přímo v posledním uvedeném zákoně. O jeho významnosti svědčí také fakt, ţe zde byla v minulosti zřízena pobočka Ústředního kontrolního a zkušebního
ústavu
zemědělského
pro
označování
chmele.190
Tento
zákon
platil
s novelizacemi aţ do poloviny 90. let. Poté byl zrušen výše zmíněným zákonem z roku 1996. Ten byl původně koncipován jako ochrana nejznámější odrůdy českého chmele, ţateckého poloraného červeňáku. Byl však schválen v jiném znění, neţ ve kterém byl navrhován, a zvláštní ochrana ţateckého červeňáku se do zákona nedostala.191 Zákon upravuje zejména chmelařské oblasti, výkon státní správy a kontrolu nad dodrţováním evropských předpisů. Certifikaci, kontrolu zpracování, uvádění do oběhu a další upravují přímo pouţitelné předpisy
188
MUNKOVÁ op. cit., s. 49.
189
Jednání a dokumenty: Předpis 97/1996 Sb. Poslanecká sněmovna Parlamentu. [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Dostupné z: www.psp.cz 190
Zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 2. 2013]. 191
Jednání a dokumenty: Předpis 97/1996 Sb. Poslanecká sněmovna Parlamentu [online]. [cit. 13. 2. 2013]. Dostupné z: www.psp.cz
49
Evropské unie.192 Tento právní předpis chrání chmel pouze neformálně. Další posun přišel se zákonem o ochraně označení původu č. 452/2001 Sb., který reagoval na evropské právo. Česká republika jej přijala kvůli harmonizaci právního řádu před plánovaným vstupem do Evropské unie. Zároveň se v tomto zákoně promítly naše mezinárodní závazky vyplývající z dohody TRIPS.193 K tomu viz výše. 4.2.2 Chráněná zeměpisná označení Na rozdíl od chráněných označení původu máme v oblasti pivovarnictví zapsáno velké mnoţství zeměpisných označení. Devět z celkových dvaadvaceti zapsaných zeměpisných označení pro Českou republiku se týká právě piva. Jako první byla zaevidována v září roku 2003 zeměpisná označení budějovického piva, a to Českobudějovické pivo, Budějovický měšťanský var a Budějovické pivo.194 V roce 2008 následovalo Chodské pivo a České pivo.195 Během roku 2009 pak bylo zapsáno nejvíce zeměpisných označení v pivovarnictví, a to konkrétně Znojemské pivo, Brněnské pivo, Starobrněnské pivo, Březnický ležák a Černá hora.196 Jak bylo uvedeno jiţ výše, je zajímavé, ţe budějovické pivo bylo chráněno ještě před vstupem České republiky do Evropské unie. Jednalo se totiţ o jediné zeměpisné označení, jehoţ ochrana se podařila vyjednat ještě před vstupem.197 Zajímavostí je, ţe na podzim roku 2012 byla podána další ţádost o zápis zeměpisného označení Českobudějovické pivo.198 Z databáze v této fázi nelze zjistit obsah ţádosti, ani případnou specifikaci. Je však pravděpodobné, ţe ji podal Budějovický měšťanský pivovar či pivovar Samson, neboť u původního zeměpisného označení Českobudějovické pivo je jako uţivatel uveden pouze Budějovický Budvar. Domnívám se však, ţe takové označení nelze zapsat, neboť je shodné s označením, které je jiţ zaevidováno. Konkrétně tuto výluku stanoví zákon o ochraně označení původu v ust. § 4 odst. 4. Výjimka je stanovena v odst. 2 pouze pro víno.
192
Zákon č. 97/1996, o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 8. 2. 2013]. 193
SLOVÁKOVÁ op. cit., s. 171.
194
Viz databáze DOOR, čísla dokumentů: CZ/PGI/0017/0444, CZ/PGI/0017/0445 a CZ/PGI/0017/0446.
195
Čísla dokumentů CZ/PGI/0005/0375 a CZ/PGI/0005/0363.
196
Čísla dokumentů CZ/PGI/0005/0376, CZ/PGI/0005/0409, CZ/PGI/0005/0398, CZ/PGI/0005/0373.
197
Smlouva mezi členskými státy Evropské unie a deseti kandidátskými zeměmi o přistoupení k Evropské unii. Evropská komise, oficiální zastoupení v České republice [online]. [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://ec.europa. eu/ceskarepublika/information/publications/art2100_cs.htm 198
Řízení č. CZ/PGI/0105/01036.
50
O vztahu zeměpisného označení a ochranných známek rovněţ vyvstaly spory. Budějovický Budvar i Budějovický měšťanský pivovar mají právo uţívat příslušná zeměpisná označení a s nimi související pojmy. Budějovický Budvar má však některá z těchto spojení zapsána jako ochranné známky a brání se jakýmkoliv pokusům dalších subjektů o jejich zápis ve stejné formě. Spor vyvstal například o označení Budweiser Bürgerbräu, které si chtěl Budějovický měšťanský pivovar nechat zapsat jako součást své ochranné známky. Budvar k tomu uvedl, ţe nebrání měšťanskému pivovaru v uţívání tohoto označení, pokud je „užíváno v souladu s dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. Toto označení může stěžovatel užívat jako označení původu, aniž by je měl registrováno jako součást ochranné známky. V okamžiku, kdy se stěžovatel pokouší registrovat ochrannou známku, v níž je označení „Budweiser“, respektive „Budweiser Bürgerbräu“ jako hlavní (dominantní) prvek, je žalobce z pozice svých absolutních známkových práv oprávněn proti takovému jednání zakročit.“199 Toto označení přihlašovateli na základě námitek Budvaru nebylo zapsáno.200 Osobně se domnívám, ţe chráněné označení původu a zeměpisné označení by mělo být vykládáno spíše restriktivně a v souladu se specifikací uloţenou v databázi Evropské komise. Tato specifikace však v některých případech chybí. Přesto má však Budějovický Budvar právo bránit se pokusům o zápis výše zmíněných známek, a to na základě Přílohy II, č. 6 A, bod 18 písm. a) Smlouvy mezi členskými státy Evropské unie a deseti kandidátskými zeměmi o přistoupení k Evropské unii, která stanoví, ţe označení nemohou zasahovat do dřívějších ochranných známek a označení chráněných v Evropské unii před datem vstupu těchto zemí. Přestoţe Česká republika v té době ještě nebyla členskou zemí, domnívám se, ţe rozšiřujícím výkladem by mohlo být ustanovení vztaţeno i na ochranné známky u nás. Tuto úvahu bych podpořila také českým zákonem o ochraně označení, který ve svém ust. § 4 odst. 4) stanoví jako výluku pro zápis právě zapsanou či všeobecně známou ochrannou známku.
199
Uvedeno v replice na kasační stíţnost Budějovického měšťanského pivovaru. (Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 5 As 41/2007. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 2. 3. 2013]). 200
Negativně skončené řízení o přihlášce č. 175420.
51
5. kapitola: Spory o ochranné známky Budějovického Budvaru Přímým předchůdcem pivovaru byl Český akciový pivovar, který vařil pivo od roku 1895. Ten navázal na tradici vaření piva v Českých Budějovicích, která sahá aţ do 13. století, kdy bylo město zaloţeno a bylo mu uděleno várečné právo. Město dříve neslo německé označení Budweis, z čehoţ je odvozen cizojazyčný přepis firmy pivovaru. Budějovický Budvar vlastní cenné duševní vlastnictví „v podobě více než 380 ochranných známek registrovaných ve 101 zemích světa. Mezi nejznámější patří Budweiser, Budvar, Budweiser Budvar, Bud, Budějovický Budvar a Czechvar,“ jak uvádí společnost na svých oficiálních webových stránkách.201 O některá označení v mnoha zemích světa se však i v současnosti stále vedou spory. Budějovický Budvar je posledním národním podnikem v České republice, svoji právní formu si drţí právě kvůli známkoprávním sporům.202 Budvar však není jediným pivovarem v Českých Budějovicích. Sídlí zde téţ Budějovický měšťanský pivovar, který na svých ochranných známkách odkazuje na tradici jiţ od roku 1795.203 V minulém roce proběhla médii zpráva o tom, ţe tento pivovar koupil koncern Anheuser-Busch. Ihned vyvstaly spekulace, ţe obchod proběhl pouze za účelem zisku práv k duševnímu vlastnictví, přičemţ tyto úvahy podpořil v několika rozhovorech i ředitel Budějovického Budvaru Ing. Jiří Boček.204 Spekulacím nahrává také fakt, ţe měšťanský pivovar byl v roce 2011 rozdělen. Od společnosti Budějovický měšťanský pivovar a.s. se odštěpil Pivovar Samson a.s.205 Tato informace je dostupná přímo v obchodním rejstříku u obou společností.206 Ve sbírce listin je uloţen rovněţ projekt rozdělení, na jehoţ
201
Profil. Budějovický Budvar.cz [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 22. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/profil.html 202
K tomu viz podkapitola 5.5.
203
Například ochranná známka „Budějovický Měšťanský pivovar, Czech Republic 1795“, č. zápisu 272397.
204
Například v online rozhovoru se čtenáři pro server Ihned Hospodářských novin. Šéf Budvaru: Američané proti nám vyuţívají Samson jako trojského koně. IHNED.cz [online]. Economia, 2013 [cit. 24. 2. 2013] ISSN 1213-7693. Dostupné zde: http://byznys.ihned.cz/c1-54398980-chteji-americane-privatizovat-budvar-ptejte-sesefa-pivovaru 205
Pozn. Samson byl dříve jednou z nejznámějších značek měšťanského pivovaru, a v České republice se pouţívá dlouho, nejedná se tedy o úplně nové obchodní jméno. 206
Obchodní rejstřík. Justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013 [cit. 24. 2. 2013]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
52
základě celé dělení proběhlo.207 Z rejstříku lze vyčíst, ţe společnost Budějovický měšťanský pivovar a.s., je v současnosti skutečně ve vlastnictví Anheuser-Busch, který je jejím jediným akcionářem. Zajímavou informací je, ţe z původního 30 milionového základního kapitálu bylo na odštěpený pivovar Samson převedeno celých 28 milionů a velké mnoţství nemovitého majetku. Co se však týče nehmotného vlastnictví, převedena byla pouze menší část. Data lze vyčíst z příloh notářského zápisu o projektu rozdělení.208 Z ochranných známek zapsaných pro Budějovický měšťanský pivovar byly na pivovar Samson převedeny z většiny pouze ochranné známky, které neobsahují sporná slova „budějovický“ a „budvar“ a další.209 Spekulacím, ţe společnost Anheuser-Busch chtěla získat pouze práva k duševnímu vlastnictví, nahrává fakt, ţe původní webové stránky Budějovického měšťanského pivovaru210 nyní nejsou funkční a pivovar má sídlo na stejné adrese jako Pivovar Samson. Bude zajímavé sledovat další fungování pivovaru. 5.1 Ochranné známky Podle oficiálních stránek Budějovického Budvaru,211 sahají spory o ochranné známky aţ do počátku minulého století. Největším konkurentem je bezesporu v této práci jiţ několikrát zmíněný americký gigant Anheuser-Busch Companies, Inc. se sídlem v Missouri, USA, který ovládá dle svých slov 47,7% pivovarnického maloobchodu Spojených států.212 Společnost patří do největšího pivovarnického koncernu na světě, belgicko-brazilského Anheuser-Busch InBev. Ten do současné podoby vznikal od roku 2004 postupnou akvizicí brazilského AmBev a belgického Interbrew (z toho slovo InBev) a zmíněného amerického pivovaru.213 Poprvé se podařilo americké společnosti získat práva ke sporným známkám na americkém území před druhou světovou válkou. Budějovický Budvar a Anheuser-Busch uzavřeli v roce 1939 dohodu o rozdělení trhu na americkém kontinentu. Anheuser-Busch díky ní získal výhradní práva na
207
Sbírka listin. Justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013 [cit. 24. 2. 2013]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl.pdf?subjektId=isor%3a300017419&dokumentId=B+2014%2fSL1%40KSCB &klic=mhglu3 208
Tamtéţ.
209
Například známky SAMSON (č. zápisu 158950), známka GRANÁT (č. zápisu 159126), či historická známka Crystal (č. zápisu 113069), viz databáze ochranných známek ÚPV. 210
www.budweiser1975.com
211
www.budejovickybudvar.cz
212
www.anheuser-busch.com
213
About AB Brewer. AB InBev [online]. Anheuser-Busch InBev, 2013 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http:// www.ab-inbev.com/go/about_abinbev.cfm
53
značku Budweiser na sever od Panamy. Příměří však nevydrţelo dlouho a s příchodem nových trhů se spory rozpoutaly znovu.214 Zástupci české společnosti k tomu na zmíněných stránkách uvádějí: „V současné době Budějovický Budvar hájí svá historická práva ke svým ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch Inbev ještě ve 22 soudních sporech ve 14 zemích. V období let 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení před patentovými úřady, z nichž 82 případů skončilo vítězstvím Budějovického Budvaru.“215 Sporné značky patří do portfolia nejcennějších značek koncernu Anheuser-Busch InBev. Z výroční zprávy této společnosti za rok 2011 vyplývá, ţe značka Budweiser patří mezi globální leadery trhu, zatímco Bud (Bud Light) je „jedničkou“ na lokálním (americkém) trhu. Obě značky jsou zařazeny do skupiny čtrnácti nejcennějších značek z více neţ dvou set značek, které koncern vlastní. Těchto čtrnáct nejlepších známek má podle společnosti společnou hodnotu vyšší neţ jednu miliardu amerických dolarů.216 Jak bylo řečeno jiţ výše v podkapitole věnované ocenění a hodnotě ochranných známek, obě sporné známky se pravidelně umisťují rovněţ mezi „top deseti“ celosvětově nejcennějšími známkami. Z toho všeho je zřejmé, ţe se jim vyplatí věnovat mimořádnou pozornost a o práva k nim bojovat i soudní cestou. Vysokou hodnotu těchto známek si uvědomuje i Budějovický Budvar. Z jeho vyjádření se k problematice, které jsem se pokusila získat, je zřejmé, ţe se jedná o vysoce citlivé téma a obávají se jakéhokoliv zhoršení své pozice. Proto i ve vyjádřeních prezentovaných v tiskových zprávách, které jsou poskytovány médiím, jsou zástupci pivovaru velmi opatrní. Nicméně i přesto došlo ve vztahu obou konkurentů v posledních letech k jistému posunu, a to prostřednictvím značky Czechvar, pod kterou Budějovický Budvar uvádí své výrobky na trh v USA od roku 2000. V roce 2007 byla uzavřena s Anheuser-Busch smlouva o výhradním obchodním zastoupení, marketingu a distribuci piva Czechvar na americký trh. Zpočátku se jevila spolupráce oboustranně výhodnou. Budvar mohl podnikat na
214
Talks collapse in fight over Budweiser name. USA Today [online]. Gannett Satellite Information Network, Inc., 2013 [cit. 24. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.usatoday.com/story/money/business/2012/12/18/budweiserbudvar-dispute/1777097/ 215
Známkoprávní spory. Budějovický Budvar [online]. Budějovický Budvar, n.p, 2011 [cit. 22. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/o-spolecnosti/znacky/znamkopravni-spory.html 216
Annual report 2011. AB InBev [online]. Anheuser-Busch InBev, 2013 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http:// www.ab-inbev.com/pdf/AB_InBev_AR11_EN.pdf
54
území Spojených států, aniţ by zasahoval do ochranných známek, které jiţ dříve na tomto území obhájil Anheuser-Busch, a které zde Budvar uţívat nesmí. Přitom mohl vyuţívat jeho rozsáhlé distribuční sítě. O rok později se ovšem změnila situace, Anheuser-Busch se stal součástí velkého koncernu, o němţ byla řeč výše, a nový management zastával odlišnou politiku vedení společnosti. Budějovický Budvar nebyl nadále spokojen a zhoršující se situace dospěla aţ k vypovězení smlouvy. Ing. Vlasta Kociánová, prodejní manaţerka Budějovického Budvaru pro severní Ameriku, k tomu v tiskové zprávě ze 4. července 2012 uvádí: „Náš partner bohužel zásadním způsobem neplnil obchodní cíle, kterých měl podle smlouvy dosahovat. Nesplněním objemu prodeje došlo k závažnému porušení smlouvy, které nás v lednu 2012 vedlo k rozhodnutí o ukončení spolupráce.“217 Jak se bude vztah obou společností vyvíjet, uvidíme v budoucnosti. Je však moţné předpokládat, ţe vypovězením smlouvy vztahy opět ochladly. Distribuci a zastoupení značky Czechvar převzal nový importér, se kterým je Budvar výrazně spokojenější. Počátkem roku 2013 také rozšířil v USA svůj sortiment o tmavý leţák, a očekává nárůst trţeb a povědomí o značce.218 Poslední velká dohoda mezi společnostmi před smlouvou z roku 2007 přitom sahá hluboko do minulosti. Tou poslední důleţitou dohodou byla zřejmě zmíněná smlouva z roku 1939 o rozdělení trhu na americkém kontinentu. Následně se však spory přesunuly do jiných částí světa. Zajímavostí je, ţe pokud srovnáme internetovou prezentaci obou společností, najdeme několik společných rysů. Na první pohled je patrné velké zaměření na historii a zdůrazňování dlouhé tradice vaření piva. Ačkoliv Anheuser-Busch rozhodně tak dlouhou tradici jako Budějovický Budvar nemá, na americké poměry se jedná o poměrně starou značku, zaloţena byla v polovině 19. století.219 Navíc těţí ze spojení s historickým belgickým pivovarem, jehoţ kořeny sahají aţ do 14. století. Toto období je prezentováno jako prvopočátek celého koncernu. Informaci nalezneme na stránkách skupiny na několika místech.220 Na titulní straně oficiálních stránek Budějovického Budvaru se zase dozvíme, ţe „navazuje na 750 let starou tradici vaření piva v Českých Budějovicích“. Ačkoliv je zdůrazňování historie pivovarů 217
SAMEC, Petr. Budějovický Budvar ukončuje spolupráci s koncernem Anheuser-Busch InBev [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/media/archivtiskovych-zprav/2012/ukonceni-ab.html 218
SAMEC, Petr. Budějovický Budvar rozšiřuje vývoz do USA o tmavý ležák [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/media/archiv-tiskovych-zprav/2012/ czechvar-dark.html 219
Our Heritage. Anheuser Busch [online]. Anheuser-Busch Companies, LLC., 2013 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.anheuser-busch.com/index.php/our-heritage 220
Například zde: http://www.ab-inbev.com/go/about_abinbev/our_company/ab_inbev_company_profile.cfm
55
poměrně obvyklé, v obou zmíněných případech je její propagace velmi patrná i na první pohled. Dalším společným rysem společností je, ţe obě kladou velký důraz na své ochranné známky a značky obecně. Americká společnost,221 i její mateřský koncern,222 uţ na titulní straně svých webových stránek uvádí, ţe jejich značky jsou hodnotné a zdůrazňují své postavení na trhu. Známkám české společnosti je mj. na internetových stránkách dokonce věnována krátká kapitola Známkoprávní spory. 5.2 Ochranné známky Budějovického Budvaru v judikatuře 5.2.1 Spor o ochranné známky Budweiser a další ve Finsku Počátky sporů o označení Budweiser a další byly ve Finsku zaloţeny jiţ v druhé polovině minulého století. Rozsudek Soudního dvora EU věc C-245/02, Anheuser-Busch proti Budĕjovický Budvar Tento spor jsem zvolila k bliţšímu rozboru, neboť byl jedním z prvních velkých případů, který skončil aţ před soudním dvorem Evropské unie. Dobře také vystihuje příčiny mnoha jiných sporů s hlavním konkurentem Budějovického Budvaru, americkou společností Anheuser-Busch. Spor o ochranné známky Budweiser a další vypukl v polovině 90. let minulého století ve Finsku. Americká společnost Anheuser-Busch ţalovala český Budějovický Budvar kvůli údajnému zásahu do jejích ochranných známek. Toho se měl Budvar dopustit umisťováním etiket se spornými označeními na své výrobky. Budějovický Budvar ve Finsku podniká pod svým obchodním jménem Budějovický Budvar, národní podnik, které má ve Finsku zapsáno od roku 1967 téţ v anglické a francouzské jazykové mutaci.223 Problematickými se staly především ochranné známky Budvar a Budweiser, které měl Budvar ve Finsku zapsány. Ačkoliv jsou zde chráněny jiţ od roku 1962, finské soudy označily tyto známky za propadlé v důsledku jejich neuţívání. Na základě toho začala americká společnost uplatňovat právo přednosti ke svým ochranným známkám Budweiser, Bud, Bud Light, Budweise King of Bedra. Ty však byly zapsány aţ o dvacet let později neţ známky Budějovického Budvaru, a to v průběhu 80. let. 221
http://anheuser-busch.com/
222
http://www.ab-inbev.com/index.cfm
223
Zapsané jazykové mutace: anglická Budweiser Budvar, national corporation; francouzská verze Budweiser Budvar, enterprise nationale.
56
Americká společnost se v ţalobě domáhala zákazu či neobnovení ochranných známek Budějovického Budvaru ve Finsku, a to Budějovický Budvar, Budweiser Budvar, Budweiser, Budweis, Budvar, Bud, Budweiser Budbraü. Dalším poţadavkem v ţalobě bylo vyslovení zákazu uţívání obchodního jména Budějovický Budvar a jeho jazykových mutací, neboť i v tomto případě dle jejího tvrzení hrozí záměna se zapsanými známkami Anheuser-Busch. To Budějovický Budvar v replice na ţalobu popřel. Kdyby však jeho ochranné známky byly na území Finska stále platné, byla by pro něj situace nesrovnatelně jednodušší. Takto svou argumentaci zaměřil na tvrzení staršího práva z obchodního jména, které mu dle jeho slov poskytuje čl. 8 Paříţské úmluvy. Finský soud první instance uvedl, ţe etikety obou společností jsou odlišné a nemohou být zaměnitelné. Dále rozhodl, ţe označení „Brewed and bottled by the brewery Budweiser Budvar, national enterprise“, které je drobným písmem uvedeno na etiketách Budějovického Budvaru, není uţíváno jako ochranná známka a vyjadřuje pouze obchodní jméno pivovaru. Česká společnost má jej právo uţívat, protoţe se jedná o pouhý překlad jejího zapsaného obchodního jména. V době zápisu ochranných známek americké společnosti bylo podle soudu označení Budvaru jiţ dávno uţívané v odborných kruzích a přiznal mu ochranu podle čl. 8 Paříţské úmluvy. S posledním tvrzením však nesouhlasil odvolací soud. Rozhodnutí soudu prvního stupně proto zrušil v rozsahu, ve kterém přiznávalo ochranu obchodnímu jménu Budějovického Budvaru podle Paříţské úmluvy. Obě strany se pak obrátily na Nejvyšší soud. Co se týče právního rámce, největší problémy způsobila dohoda TRIPS. Ta v době rozhodování sice jiţ byla platná i pouţitelná, údajné sporné jednání však začalo dříve. V případě, ţe by tato dohoda byla pouţita, situace by se značně zjednodušila, neboť TRIPS obsahuje podrobnější pravidla řešení vztahu ochranných známek a obchodních jmen. Otázky ohledně pouţitelnosti dohody předloţil nejvyšší soud k posouzení soudnímu dvoru. V případě, ţe by evropský soud rozhodl o tom, ţe TRIPS má být pouţito, přidal nejvyšší soud ještě několik doplňujících otázek ohledně výkladu několika ustanovení této dohody, zejména článku 16.224 Společnost Anheuser-Busch napadla podání předběţné otázky, protoţe dle jejího názoru TRIPS pouţít nelze a soudní dvůr není proto oprávněn tyto předběţné otázky řešit. Soud se s tímto argumentem však snadno vypořádal. Zhodnotil, ţe vzhledem k tomu, ţe
224
Anheuser Busch proti Budějovický Budvar. Judikatura Evropského soudního dvora. 2005, roč. 2, č. 5, s. 414432. ISSN 1214-6005.
57
Evropské společenství je smluvní stranou TRIPS a soudní dvůr má právo vykládat všechny právní předpisy Společenství, je oprávněn vykládat i obsah této dohody. Na nejdůleţitější otázku, zda je moţno pouţít dohodu TRIPS, odpověděl soudní dvůr kladně. Pouţití odůvodnil argumentací, ţe k údajnému porušení práv došlo sice ještě před datem pouţitelnosti této dohody, avšak tento stav trval i nadále. Odkázal přitom i na další svá rozhodnutí, například Schieving-Nijstad. V tomto rozhodnutí byl vysloven názor, ţe okamţik, kdy se jednáno „stalo“ ve smyslu článku 70 TRIPS, nemusí být nutně okamţikem započetí tohoto jednání. Z výše uvedených argumentů soud dospěl k závěru, ţe je povinností finských soudů dohodu pouţít.225 Finský soud poloţil další předběţné otázky ohledně výkladu TRIPS. Soudní dvůr předně uvedl, ţe povaha dohody není přímá, tj. jednotlivci se nemohou dovolávat jejích ustanovení přímo před soudem. Z jeho dřívější judikatury ovšem vyplývá, ţe vnitrostátní právní předpisy je třeba vykládat „v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu dotyčných ustanovení dohody TRIPS,“ a rovněţ platného práva Společenství. Jelikoţ účelem dohody je sbliţovat právní řády, musí být podle něj vykládána tak, aby nenarušila národní a evropský právní řád. Z toho vyvodil, ţe dohoda musí být vykládána v souladu s evropskou právní úpravou. Podle soudního dvora je nutné brát v potaz téţ čl. 17, který členům WTO umoţňuje poskytovat výjimky z práv udělených ochrannou známkou. Domnívá se, ţe tuto výjimku by mohla pokrývat ustanovení sekundárního práva.226 K tomuto ustanovení je však nutné přistupovat velmi obezřetně, protoţe můţe způsobit problémy. Toto „únikové ustanovení“ dohody TRIPS pro ochranné známky je limitováno pouze „zřetelem na oprávněné zájmy vlastníka ochranné známky a třetích stran“.227 Mělo by tak být vykládáno spíše restriktivně. Další zásadní otázka, kterou soudní dvůr řešil, je problém staršího existujícího práva. Dospěl k závěru, ţe obchodní jméno je označením ve smyslu dohody TRIPS a můţe tak představovat starší právo. Je však na národním soudu, aby posoudil skutkové okolnosti případu a rozhodl, zda je obchodní jméno Budějovického Budvaru starším existujícím 225
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2004, věc C-245/02. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 22. 11. 2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/ 226
Tamtéţ.
227
CORREA, Carlos M.; YUSUF, Abdulqawi A. Intellectual property and international trade: The TRIPS agreement. 2. vyd. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2008. ISBN 9041124292. S. 155.
58
právem. Na národním soudu je rovněţ posouzení, zda uţívání obchodního jména znemoţňuje spotřebitelům zaručit původ výrobku. V případě kladného závěru má poskytnout ochranu vlastníkovi ochranné známky.228 Toto rozhodnutí předznamenalo vítězství Budvaru ve Finsku. V současnosti Anheuser-Busch InBev v této zemi nevyvíjí obchodní aktivity.229 5.2.2 Další spory Budějovického Budvaru o ochranné známky Spory mezi oběma společnostmi dosud nejsou ukončeny. V posledních letech padlo několik důleţitých rozhodnutí ve Spojeném království. Pro Budějovický Budvar bylo zásadní rozhodnutí Soudního dvora EU z podzimu 2011 ve věci C-482/09, kterým mu bylo přiznáno právo uţívat ochranné známky Budweiser ve Spojeném království. Rozsudek Soudního dvora EU věc C-482/09, Budĕjovický Budvar proti Anheuser-Busch Ochranná známka byla zapsána oběma společnostem současně, avšak společnost AnheuserBusch přihlášku podala dříve. Na základě její argumentace právem přednosti bylo Budvaru před několika lety zakázáno uţívání této ochranné známky. Soudní dvůr však dospěl k závěru, ţe „majitel starší ochranné známky nemůže dosáhnout zrušení pozdější totožné ochranné známky, jež označuje totožné výrobky, v případě souběžného poctivého a dlouhodobého užívání těchto dvou ochranných známek“. Podmínkou však je, aby uţívání známky nezasahovalo, či nebylo schopno zasáhnout, do základní funkce ochranné známky, tj. zaručit spotřebitelům původ výrobků nebo sluţeb. Ochranná známka Budweiser má podle soudu dvojí dobré jméno a oba zápisy mohou existovat vedle sebe.230 Pro Budějovický Budvar bylo rozhodnutí velmi důleţité, protoţe mu zjednodušilo podnikání ve Spojeném království. Tuto zemi přitom povaţuje z hlediska svého exportu za klíčovou. Po definitivním rozhodnutí britského Nejvyššího soudu z počátku letošního roku smí Budvar uvádět na britský trh své výrobky pod označením Budweiser.231 Mnoţství sporů řešil Budějovický Budvar a jeho konkurent Anheuser-Busch rovněţ u OHIM. Tyto spory se týkaly nejčastěji slovních a
228
Anheuser Busch proti Budějovický Budvar. Judikatura Evropského soudního dvora. 2005, roč. 2, č. 5, s. 414432. ISSN 1214-6005. 229
About AB Brewer. AB InBev [online]. Anheuser-Busch InBev, 2013 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http:// www.ab-inbev.com/go/about_abinbev.cfm 230
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 9. 2011, věc C 482/09. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 22. 11. 2012]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/ 231
SAMEC, Petr. Budějovický Budvar definitivně uhájil značku „BUDWEISER“ ve Spojeném království [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/media/ archiv-tiskovych-zprav/2013/soud-uk.html
59
kombinovaných ochranných známek BUDWEISER, BUD, BUDWEISER BIER, BUDWEISER BUDVAR a BUDWEISER BIER – BUDVAR.232 V současnosti probíhající spory Budějovického Budvaru a Anheuser-Busch V současnosti mj. probíhají spory o ochrannou známku BUD. Dohady o označení, které se táhnou jiţ několik let, se nyní dostaly do další fáze. Na počátku roku 2013 byly rozhodnutím Tribunálu zamítnuty ţaloby Budějovického Budvaru na OHIM. Ty byly podány, protoţe úřad neuznal jeho námitky proti zápisu ochranných známek obsahující slovo Bud, jejichţ přihlášky podal Anheuser-Busch. Tribunál rozhodl, ţe „právo na podání námitek musí být vyhrazeno označením, která jsou skutečně přítomná na příslušném trhu.“ Zabránit zápisu nového označení, můţe pak jen takové označení, které je „skutečně užíváno dostatečně významným způsobem v obchodním styku.“ Jinými slovy, Budvar neuţívá označení BUD v takovém celoevropském rozsahu, aby mohl bránit společnosti Anheuser-Busch v zápisu ochranné známky Společenství BUD. Podle současného právního stavu tak můţe označení Bud v určitých zemích Evropy uţívat.233 Spor však zřejmě bude pokračovat, proti rozhodnutí je moţné se odvolat. Advokát Lukáš Lorenc zastupující Budějovický Budvar k rozhodnutí pro Hospodářské noviny řekl, ţe „BUD není rozhodující ochranná známka pro oba pivovary, ale Anheuser-Busch se jejím prostřednictvím snaží proniknout na evropský trh, což se mu zatím nedařilo a musel se spokojit jen s lokálním užíváním tohoto označení.“ V případě, ţe by známka byla Anheuser-Busch definitivně zapsána, mohl by si nárokovat její uţívání i v České republice a dalších zemích. Vyvstaly by pak zřejmě další spory v jednotlivých zemích, ve kterých si nárokuje uţívání známky také Budějovický Budvar.234 V polovině letošního března Budvar oznámil, ţe vstupuje na trh s novým produktem BUD Premium select.235 To je velmi zajímavá zpráva, která podle mého úsudku přímo souvisí s naznačeným sporem. Budějovický Budvar se zřejmě obává definitivního potvrzení zápisu ochranné známky Společenství BUD společnosti Anheuser-Busch. V případě, ţe by pak společnost namítla, ţe Budvar v určitých 232
Viz rozhodnutí OHIM, například č. 514/2004 nebo č. 1914/2004
233
Rozsudek Tribunálu ze dne 22. 1. 2013, ve spojených věcech T‑225/06 RENV, T‑255/06 RENV, T‑257/06 RENV a T‑309/06 RENV. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/ 234
PETR, Miroslav. Advokát Budvaru: Anheuser-Busch by si mohl nárokovat označení BUD i v Česku. IHNED.cz [online]. Economia, 2013 [cit. 14. 3. 2013] ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c159171860-advokat-budvaru-anheuser-busch-by-si-mohl-narokovat-oznaceni-bud-i-v-cesku 235
SAMEC, Petr. Budějovický Budvar vyrábí první pivo, jehož konzumace je doporučena až od 21 let [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 16. 3. 2013] http://www.budejovickybudvar.cz/media/archiv-tiskovychzprav/2013/bud-limitovana-edice.html
60
členských zemích známku neuţívá, byl by zahájen soudní spor, ve kterém by musel český pivovar její uţívání prokázat. Domnívám se, ţe tímto krokem chce Budvar zvýšit povědomí o známce BUD a vytváří si také argumenty pro případné další spory.
obrázek č. 9
obrázek č. 10
5.3 Ochrana označení původu Jak bylo uvedeno jiţ v kapitole věnované dalším moţnostem ochrany značek, označení vztahující se k budějovickému pivu (tj. Budějovické pivo, Českobudějovické pivo a Budějovický měšťanský var) byla jako úplně první a jediná zeměpisná označení vyjednána jiţ před vstupem České republiky do Evropské unie. Příslušné ustanovení bylo uvedeno přímo v přístupové smlouvě a jeho přílohách, ovšem nebyly zde detailně uvedeny podmínky pouţití.236 O tom se lze ostatně přesvědčit přímo v databázi DOOR, kde je u kaţdého zeměpisného označení odkaz na specifickou dokumentaci, ovšem u označení vztahujících se k budějovickému pivu lze nalézt pouze odkaz na přístupovou smlouvu.237 V roce 2010 byly dokumenty doplněny a ve Věstníku Evropské Unie byla zveřejněna specifikace u zeměpisného označení Českobudějovické pivo,238 u dalších dvou označení však specifikace stále chybí. Moţným důvodem jsou spory s Budějovickým měšťanským pivovarem. Je však zajímavé, ţe oba pivovary spolu při vyjednávání označení původu před vstupem do Evropské unie spolupracovaly. Jak bylo uvedeno výše, měšťanský pivovar se rozdělil a většinu
236
Smlouva mezi členskými státy Evropské unie a deseti kandidátskými zeměmi o přistoupení k Evropské unii Evropská komise, oficiální zastoupení v České republice. [online]. [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z: http://ec. europa.eu/ceskarepublika/information/publications/art2100_cs.htm 237
Čísla dokumentů CZ/PGI/0017/0444 a CZ/PGI/0017/0445, databáze DOOR.
238
Official Journal of the European Union. 24. 7. 2010 In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do? uri=OJ:C:2010:202:0004:0007:EN:PDF
61
duševního vlastnictví teď ovládá nový vlastník, Anheuser-Busch. Řešení této otázky teď zřejmě není prioritní. 5.4 Ochrana označení původu v judikatuře Rozeberme si nyní některé spory vztahující se kromě ochranných známek také k ochraně označení původu. 5.4.1 Spor o označení Bud v Rakousku Spor o označení Bud v Rakousku se dostal aţ k Evropskému soudnímu dvoru. Budějovický Budvar se domáhal zákazu uvádění výrobků American Bud společností Rudolf Ammersin GmbH. na rakouský trh. Označení těchto výrobků údajně zasahovalo do ochranných známek a chráněných označení původu Budvaru. Rozsudek Soudního dvora EU věc C-216/01, Budějovický Budvar proti Rudolf Ammersin Výrobky se sporným označením pocházely od amerického pivovaru Anheuser-Busch. Budvar se ve své argumentaci mj. odvolával na bilaterální smlouvu uzavřenou v 70. letech mezi Rakouskem a ČSSR.239 Smlouva uzavřená na neomezenou dobu stanovovala, ţe zeměpisné označení Bud je v Rakousku vyhrazeno pro výrobky pocházející z České republiky, konkrétně pro piva Budějovického Budvaru.240 Úkolem soudů tak bylo mj. posoudit, zda smlouva obstojí i ve světle novějších právních předpisů. Zejména těch evropských, které se omezením trhu brání. Kromě toho Budvar namítal zaměnitelnost ochranné známky American Bud s jeho zapsanými známkami. Tím se dle jeho tvrzení americká společnost dopouštěla nekalé soutěţe a zásahu do chráněných práv vyplývajících z duševního vlastnictví. Rakouské soudy zformulovaly předběţné otázky zejména ohledně slučitelnosti smlouvy s právem Společenství. Evropský soudní dvůr připomněl, ţe evropské právo nezakazuje upravit jednoduchá zeměpisná označení vnitrostátními či jinými vlastními předpisy, takţe v tomto ohledu je předmět smlouvy v pořádku. Svým obsahem by však mohla narušovat volný pohyb zboţí v rámci Společenství, protoţe svým charakterem se blíţí opatřením s rovnocenným účinkem k mnoţstevním omezením. Vzápětí ale soud dodal, ţe 239
Konkrétně se jednalo o smlouvu z roku 1976 mezi ČSSR a Rakouskou republikou o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných označení zemědělských a průmyslových výrobků odkazujících na původ. Dle mého pohledu je to poměrně netypické, avšak Budějovický Budvar podobnou argumentaci pouţil vícekrát. A byl s ní úspěšný nebo alespoň vylepšila jeho postavení. K tomu viz dále. 240
Budějovický Budvar proti Rudolf Ammersin GmbH., zeměpisné označení – označení původu. Judikatura Evropského soudního dvora. 2005, roč. 2, č. 5, s. 433. ISSN 1214-6005
62
smyslem bilaterální smlouvy je ochrana poctivé hospodářské soutěţe, coţ je legitimní cíl a předvídá jej také primární právo. To je však moţné pouze v případě, ţe se označení nestalo druhovým. V tomto případě se jedná o nepřímé označení původu, jelikoţ Bud v zásadě neoznačuje ţádné místo ani region v České republice. Z toho důvodu téţ nemůţe být chráněno podle ustanovení evropského práva chránící zeměpisný původ. Smlouva je tak zčásti rozporná s právem Společenství. V případu se řešily téţ otázky mezinárodního práva veřejného. Ţalovaná zpochybnila právní nástupnictví České republiky a kontinuity práva. Soudní dvůr uznal kontinuitu České republiky, úmysl být vázán smlouvou a vyvodil platnost této smlouvy. Avšak připomněl, ţe povinností členského státu, tedy v tomto případě Rakouska, je upravit své dřívější mezinárodní závazky do souladu s evropským právem.241 Na základě těchto argumentů dospěl k závěru, ţe smlouvu je moţné zčásti pouţít, nicméně Rakousko by se mělo pokusit upravit nesrovnalosti s evropským právem. Dle výroku soudního dvora tedy evropské právo „dovoluje, aby (...) stát i nadále takovou smlouvu používal, pokud obsahuje povinnosti, které je povinen plnit na základě mezinárodního práva.“ Evropské právo „umožňuje soudu členského státu, (…) aby použil ustanovení takových dvoustranných smluv, jaké jsou předmětem původního řízení, uzavřených mezi tímto státem a třetí zemí, které poskytují ochranu názvu z této třetí země, i když se tato ustanovení ukážou být v rozporu s pravidly Smlouvy o ES, z důvodu, že jde o povinnost, která vyplývá ze smluv uzavřených přede dnem přistoupení dotyčného členského státu k Evropské unii.“242 Nakonec bylo vydáno předběţné opatření, kterým rakouský soud zakázal distribuci piva s označením American Bud v Rakousku. Tím ovšem problém nebyl ukončen, a táhl se několik dalších let.243 Rozsudek Soudního dvora EU věc C-478/07, Budějovický Budvar proti Rudolf Ammersin Další, takřka totoţný spor, vyvstal po přístupu České republiky k Evropské unii. Kvůli novým právním předpisům se obrátil rakouský soud na Soudní dvůr s předběţnou otázkou ohledně výkladu článků 28 ES a 30 ES; ustanovení aktu o podmínkách přistoupení České republiky a 241
Budějovický Budvar proti Rudolf Ammersin GmbH., zeměpisné označení – označení původu. Judikatura Evropského soudního dvora. 2005, roč. 2, č. 5, s. 434. ISSN 1214-6005 242
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 11. 2003, věc C-216/01. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/ 243
SAMEC, Petr. Budějovický Budvar vyčká ve věci označení původu definitivního rozhodnutí rakouského soudu [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 26. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz /media/archiv-tiskovych-zprav/2009/oznaceni-puvodu.html
63
dalších zemí; nového nařízení o ochraně zeměpisných označení; a nařízení, kterým se zavádí přechodná opatření na ochranu zeměpisných označení v souvislosti se vstupem nových zemí do EU. Závěry soudu byly podobné jako v předchozím případě, přičemţ zřejmě nejdůleţitější část výroku se vztahovala k posouzení, zda název, „i když není jako takový zeměpisným názvem, je přinejmenším způsobilý informovat spotřebitele o tom, že produkt jím označený pochází z určitého regionu.“ Posouzení, zda známka Bud je prostým údajem o původu výrobku, podle soudního dvora přísluší rakouskému soudu. Ten má rovněţ zjistit, zda označení v České republice nezdruhovělo. V opačném případě nelze chránit označení jako průmyslové a obchodní vlastnictví podle evropského práva. Ohledně nového nařízení o ochraně zeměpisných označení,244 soudní dvůr stanovil, ţe má vyčerpávající charakter. Jeho cílem je, aby byl stanoven reţim jednotné ochrany, nikoliv jakýsi privilegovaný reţim pro zapsané označení původu podle nařízení. Na takovém principu pracuje například ochranná známka Společenství, ale neuplatní se v případě ochrany označení původu. Nařízení proto brání, aby vedle něj existovaly další systémy ochrany, jakým je i tato bilaterální smlouva.245 5.4.2 Spor o označení původu Budweiser v Portugalsku Podobný spor vyvstal také v průběhu 80. let minulého století v Portugalsku. Budějovický Budvar zde měl zapsáno označení původu Budweiser Bier podle Lisabonské dohody. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva věc 73049/01, Anheuser-Busch vs. Portugalsko Anheuser-Busch však o několik let později podal ţádost o zápis ochranné známky Budweiser. Budvar namítl, ţe mu svědčí dřívější právo na označení. Jako v předchozím případě argumentoval rovněţ smlouvou o ochraně označení původu a dalších označení, kterou uzavřela Česká socialistická republika s Portugalskem. Soud prvního stupně námitky Budvaru neuznal, neboť dovodil, ţe Budweiser Bier není označením původu a chráněn je jen originál označení, tj. Českobudějovické pivo. Odvolací soud však rozhodl obráceně a potvrdil práva
244
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 31. 1. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/ 245
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2009, věc C-478/07. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/
64
Budějovického Budvaru.246 Ve svém rozhodnutí uvedl, ţe označení Budweiser není pro portugalskou veřejnost zavádějící, nedošlo tak k porušení národních právních předpisů. Zápis ochranné známky by však byl v rozporu s bilaterální smlouvou, která je podle soudu dosud platná. Rozhodnutí potvrdil také Nejvyšší soud, který zamítl stěţovatelovo dovolání.247 Americká společnost se obrátila na Evropský soud pro lidská práva se stíţností, ţe Portugalsko svým postupem zasáhlo do jejích práv. Konkrétně se mělo dopustit porušení čl. 1 Prvního dodatkového protokolu EÚLP, tj. práva na ochranu vlastnictví. Soud však neshledal porušení tohoto článku. Senát se zabýval zajímavou otázkou stanovení okamţiku, od něhoţ lze duševní vlastnictví chránit podle článku 1. Rozebíral, zda je přihláška pouze v reţimu tzv. legitimního očekávání, které ještě není samotným vlastnictvím, či naopak. Dospěl k závěru, ţe přihláška sice můţe být vlastnictvím ve smyslu zmíněného ustanovení, stíţnost je však nepřípustná, protoţe nebyl dán důvod k pochybnostem o rozhodnutí národních soudů. Je tedy třeba respektovat rozhodnutí portugalských institucí, jejich rozhodnutí nebyla svévolná ani nijak nepřiměřená.248 Důleţitost rozhodnutí spočívá především v definici pojmu majetek a stanovení jeho obsahu v příslušných právních předpisech. Zabývá se téţ retroaktivním působením právních norem a v neposlední řadě také přispívá k judikatuře o určování hranic rozhodování mezi vnitrostátními a mezinárodními soudy. Významnost sporu dokládá také fakt, ţe jej soud projednal ve Velkém senátu.249 5.5 Komentář ke sporům Budějovického Budvaru Spory o ochranné známky a další označení Budějovického Budvaru jsou natolik rozsáhlé a komplikované, ţe je obtíţné k nim zaujmout jednoznačný postoj. Domnívám se, ţe některé problémy mohl zapříčinit i předchozí politický reţim, který se tolik neorientoval na export do zemí „západní“ Evropy. V těch následně vyvstaly problémy, například v souvislosti s neuţíváním některých označení. Příkladem je výše zmíněný zánik ochranných známek ve Finsku v důsledku jejich neuţívání, coţ velmi zhoršilo pozici Budějovického Budvaru při 246
KOUKAL, Pavel. Soudní přezkum rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ve světle nejnovější judikatury Evropského soudu pro lidská práva. In: KOTÁSEK, Josef et al. Dny práva – 2008 – Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 930-937. ISBN 978-80-210-4733-4. 247
KRÁLÍK, Michal a Ján SVÁK. K ţádosti registrace ochranné známky jako majetku. Jurisprudence. 2007, č. 2, roč. 16, s. 50-55. ISSN 1212-9909. 248
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. 1. 2007, věc 73049/01. In: HUDOC [právní informační systém] Council of Europe, European Court of Human Rights. [cit. 5. 3. 2013]. Dostupné z: http://hudoc.echr.coe.int/sites/eng/pages/search.aspx?i=001-78981 249
KRÁLÍK, SVÁK op. cit., s. 50-55.
65
hájení svých označení. Velmi zajímavou problematikou, vztahující se k minulému politickému reţimu, je uzavírání bilaterálních smluv. Smlouvy se vztahovaly k ochraně označení původu, a jak bylo uvedeno výše, Budějovický Budvar je v minulosti několikrát pouţil v argumentaci při hájení svých označení. Vyvstal však problém, jak s takovými smlouvami naloţit. Chápání označení původu podle nich bylo odlišné od současné právní úpravy a s unijním právem bylo těţko slučitelné jejich omezování volného trhu. Zároveň však nebylo moţné jednoduše odmítnout tyto smlouvy uzavřené před vstupem příslušných členských států do EU. Povinností států však bylo sladit své mezinárodní závazky s acquis communautaire ještě před vstupem do společenství a v případě, ţe by tak učinily, k problému by zřejmě nedošlo. Soudní dvůr se problematice věnoval obšírně, ale nesdělil, která právní úprava převáţí. Domnívám se, ţe to ani nebylo moţné, neboť se nelze přiklonit ani k jednomu krajnímu řešení – tudíţ jinak ani rozhodnout nemohl. Ponechal tak rozhodování z velké části na národních soudech, coţ je podle mého názoru dobré řešení. Národní soudy by také podle něj měly provést šetření v praxi k ověření vnímání jednotlivých označení na místním trhu. Toto rozhodnutí lze zřejmě brát jako jakýsi návod pro řešení v případě dalších sporů s podobným průběhem. Kdyţ totiţ soudní dvůr rozhodoval o takřka stejném sporu znovu po vstupu České republiky do Evropské unie, rozhodl podobným způsobem.250 Dlouhotrvající spory o ochranné známky a jiná označení Budějovického Budvaru mají přímý dopad na jeho postavení. I tyto spory jsou jedním z důvodů, proč pivovar dosud nebyl privatizován. Zůstává nadále posledním národním podnikem, ačkoliv jeho transformace na akciovou společnost se uţ léta očekává. Ředitel pivovaru Ing. Boček v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, proč se neustále hovoří o transformaci pivovaru. Stručně řečeno, při současné formě podnikání nelze z pivovaru čerpat nerozdělený zisk, coţ by stát mohl učinit v případě dividend akciové společnosti.251 Převod na akciovou společnost však dosud neproběhl i kvůli obavám o osud ochranných známek. Není totiţ jisté, zda by případná změna právní formy neovlivnila výsledky vyhraných sporů v zahraničí. Podle ředitele pivovaru spory přispívají k hodnotě ochranných známek, jeţ hodnotu celého pivovaru navyšují. Oceňování Budějovického Budvaru je podle něj však „velmi specifické právě s ohledem na známkoprávní spory. (…) Nemá smysl dělat ocenění dopředu, před prodejem, může se 250
K tomu viz výše podkapitola č. 5.4.1.
251
MAŘÍK, Martin. Jiří Boček: Paradox: cenu Budvaru zvyšují spory o známku. IHNED.cz [online]. Economia, 2013 [cit. 15. 3. 2013] ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-46926690-paradox-cenu-budvaruzvysuji-spory-o-znamku
66
změnit.“252 Domnívám se však, ţe do právních sporů je společnost nucena investovat mnoţství finančních prostředků. A vzhledem k tomu, ţe konec sporů nelze v dohledné době očekávat, bude nutné na ochranu ochranných známek vynakládat další. I s tím je tedy při jejich hodnocení (resp. celého podniku) nutné počítat. Dohoda mezi oběma společnostmi253 by tak byla více neţ ţádaná. Je však pochopitelné, ţe ţádná ze stran se nechce vzdát svých šancí předem. Někteří odborníci doufali ve smíření obou společností po definitivním vyřešení sporu o označení Budweiser ve Spojeném království v roce 2011.254 Narozdíl od jiných zemí nebyla dána přednost ţádnému z pivovarů a bylo rozhodnuto, ţe mohou podnikat vedle sebe, protoţe jejich označení a výrobky nejsou zaměnitelné. Jak známo, spory mezi společnostmi nadále pokračovaly a budou pokračovat. Jde však o zajímavé, troufnu si říci i průlomové, řešení, které soudní dvůr jistě ještě v budoucnu pouţije, neboť jeho judikatura je poměrně konstantní. Podle mého názoru však některé etikety pivovarů jsou spíše zaměnitelné. Tvoří je podobný font (jednotlivá písmena na sebe navazují, styl psaný rukou), přičemţ u obou je nejvýraznější a nejzdobnější první písmeno „B“. Obě označení mají mírný sklon vpravo (americký Budweiser o něco více) a jsou uţívána v červeno-bílém barevném provedení, přičemţ oba pivovary pouţívají jak červený text na bílém podkladu, tak i bílý text na červeném poli.
obrázek č. 11
obrázek č. 12
Na láhvi jsou sice doplňkové prvky, které se liší (například výrazná červená pečeť Budvaru na hrdle láhve), avšak jednoznačně nezaměnitelné podle mého názoru ochranné známky nejsou. 252
MAŘÍK, Martin. Jiří Boček: Paradox: cenu Budvaru zvyšují spory o známku. IHNED.cz [online]. Economia, 2013 [cit. 15. 3. 2013] ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-46926690-paradox-cenu-budvaruzvysuji-spory-o-znamku 253
Záměrně uvádím oběma společnostmi, tím myslím Budějovickým Budvarem a Anheuser-Busch. Přestoţe měl Budvar spory i s jinými subjekty, takřka vţdycky v něm nemalou roli hrál právě Anheuser Busch (například výše uvedený spor s rakouským Rudolf Ammersin, který byl distributorem A-B v Rakousku). 254
LUCAS, Louise. Ruling for UK market in beer battle. FT.com [online]. The Financial Times Ltd, 2013 [cit. 17. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.ft.com/intl/cms/s/0/669c10f4-e526-11e0-bdb8-00144feabdc0.html
67
Soud však zkoumal také dobré jméno obou označení a v této části se s jeho argumentací převáţně ztotoţňuji. Domnívám se, ţe je moţné uţívat označení v souladu s poctivým obchodním stykem, aniţ by muselo nutně negativně zasahovat do ochranných známek konkurenta, ač to v praxi bude spíš výjimkou. Kromě některých negativních důsledků však spory přinesly také zajímavé výroky a názor vrcholných soudů na určité právní problémy. Jedním z nejdůleţitějších rozhodnutí, které bylo vydáno v souvislosti se spory pivovarů, je rozhodnutí ESLP o stíţnosti AnheuserBusch na postup portugalského Úřadu průmyslového vlastnictví.255 Důleţitost rozhodnutí spočívá zejména v tom, ţe soud v něm blíţe definoval pojem „majetek“ ve smyslu článku 1 Prvního dodatkového protokolu EÚLP. Ačkoliv Anheuser-Busch se svou stíţností neuspěl, přispělo rozhodnutí o ní k jednoznačnému závěru, podle něhoţ jiţ přihláška ochranné známky můţe být majetkovou hodnotou. Tím byl rovněţ rozšířen rozsah zmíněného článku 1. Byla tak doplněna důleţitá definice, z níţ mohou vycházet potenciální stěţovatelé, jednotlivé státy i jejich soudy. A samozřejmě také soud sám ve své další rozhodovací praxi.
255
Viz podkapitola 5.4.2.
68
6. kapitola: Další spory o ochranné známky v pivovarnictví 6.1 Plzeňský prazdroj a jeho ochranné známky Předchůdcem dnešního Plzeňského Prazdroje byl Měšťanský pivovar, který zahájil provoz ve 40. letech 18. století. Prvnímu sládkovi Josefu Grollovi se podařilo vyrobit produkt s výjimečnou a netypickou chutí, který se záhy rychle proslavil. Pivo plzeňského typu je dodnes zvláštní kategorií piva, známou celosvětově pod označením Pils. Úspěch plzeňského produktu inspiroval i ostatní. V této době byl zaloţen také První akciový pivovar, předchůdce pivovaru Gambrinus, který dnes patří rovněţ společnosti Plzeňský Prazdroj a.s.256 Jak bylo uvedeno v kapitole věnované historii ochranných známek, Plzeňský Prazdroj vlastní nejstarší ochrannou známku zapsanou v České republice PILSEN BIER z roku 1859. V zapisování značek pivovar pokračoval kontinuálně aţ do dnešní doby. Velké mnoţství ochranných známek bylo zapsáno v období první Československé republiky. Známky pivovaru však byly zapisovány průběţně i po roce 1948, i kdyţ s menší frekvencí.257 Plzeňský pivovar byl několikrát přejmenován, a rovněţ několikrát byla změněna i jeho právní forma. V rejstříku ochranných známek je jako první historický přihlašovatel uvedena společnost Plzeňské pivovary, národní podnik. V 60. letech minulého století byl název změněn na Plzeňský Prazdroj, n. p. Po vzniku samostatné České republiky byl pivovar privatizován a forma podnikání byla změněna na akciovou společnost. Na chvíli se pivovar vrátil k označení Plzeňské pivovary, poté si však ponechal poslední uţívané označení a dnes podniká pod firmou Plzeňský Prazdroj, a.s. Jak je uvedeno na oficiálních stránkách společnosti, v současnosti je Plzeňský Prazdroj, a. s. „členem SABMiller plc., jedné z největších pivovarnických společností na světě s aktivitami na šesti kontinentech.“ Plzeňský Prazdroj vaří pivo ve čtyřech pivovarech. Kromě Prazdroje se v Plzni vaří také pivo Gambrinus. Dále vaří pivo v Radegastu v Nošovicích a pivovaru Velké Popovice ve středních Čechách. Podle svých slov vyváţí Plzeňský Prazdroj pivo do více neţ padesáti zemí světa. Kromě tradičních značek Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel patří do portfolia značek pivovaru také Primus a Klasik;
256
Pivo v Plzni od roku 1295 do 1993. Pivovary.info [online]. Pivovary.info, 2013 [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2008050018 257
Č. zápisu 111602 a další, viz databáze ochranných známek ÚPV.
69
značka nealkoholického piva Birell; pivní speciály Master a Fénix a nápoj z piva Frisco.258 Všechny zmíněné názvy jsou chráněny jako ochranné známky. Plzeňský pivovar zařadil do své produkce také míchané nápoje z piva a ovocné šťávy, které jsou v posledních letech velmi populární. Značky Gambrinus Řízný citron a Gambrinus Limetka&Bezinka však dosud nejsou zapsány. Jako ochranná známka je chráněno pouze označení Gambrinus.259 6.1.1 Spory o ochranné známky Plzeňského Prazdroje Pokud bychom měli charakterizovat spory Plzeňského Prazdroje o ochranné známky, jedná se většinou o spory na vnitrostátní úrovni. Plzeňský Prazdroj nemá jednoho výrazného zahraničního konkurenta, tak jako Budějovický Budvar. Do sporů se dostává nejčastěji s tuzemskými pivovary anebo třetími osobami, jejichţ snaha zasáhnout do ochranných známek pivovaru je zřejmě motivována snahou poškodit společnost či získat peněţní prostředky na její úkor. Ať uţ parazitováním na pověsti a snahou o vyvolání záměny či spekulacemi s ochrannými známkami. Mnohdy byly totiţ třetími subjekty podány přihlášky ochranných známek nápadně podobných známkám Plzeňského Prazdroje (viz níţe). Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 103/2012, J. A.proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti osoby zúčastněné na řízení Plzeňského Prazdroje Mezi takové případy z poslední doby patří zajímavý spor pivovaru o označení PILSENER ADLER QUELL. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu z loňského roku se spor dostal do další fáze. Ochrannou známku PILSENER ADLER QUELL si chtěl pro třídu 32 zapsat subjekt odlišný od Plzeňského Prazdroje.260 Pivovar proti tomu podal námitky týkající se především zaměnitelnosti se zapsanými známkami Pilsner Urquell, které jsou známé a mají v České republice dobré jméno. Úřad průmyslového vlastnictví však námitky zamítl s odůvodněním, ţe označení nejsou zaměnitelná, neboť nejdůleţitějším slovem v označení je „adler“, které způsobí odlišnost známek. Proti tomuto rozhodnutí podal pivovar rozklad. Předseda Úřadu mu vyhověl, námitky uznal a přihlášku zamítl. Přihlašovatel se obrátil se ţalobou na soud ve správním soudnictví, ta však byla zamítnuta a přihlašovatel proti rozhodnutí podal kasační stíţnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Stíţnost se zejména opírala o argumenty, ţe rozhodnutí soudu je nepřesvědčivé, nesrozumitelné a nepřezkoumatelné. S těmito argumenty 258
O nás. Plzeňský Prazdroj [online]. Plzeňský Prazdroj, 2012 [cit. 27. 2. 2013]. Dostupné z: http://www. prazdroj.cz/cz/o-nas/sabmiller 259
Č. zápisu 165467 (databáze ochranných známek ÚPV).
260
Č. přihlášky 451398 (databáze ochranných známek ÚPV).
70
Nejvyšší správní soud souhlasil a rovněţ vytkl Městskému soudu protichůdnost a nepřehlednost, kde namísto sdělení svého názoru dlouze cituje judikaturu. Závěrem Nejvyšší správní soud dodal, ţe „i přes jasnost a logickou strukturovanost rozhodnutí žalovaného“ [tj. rozhodnutí předsedy ÚPV o rozkladu, pozn. aut.] je „nucen rozsudek městského soudu zrušit pro jeho nepřezkoumatelnost a vrátit mu věc k dalšímu řízení.“261 Spor tedy bude nadále pokračovat. Zajímavostí je, ţe Plzeňský Prazdroj měl zapsanou tuto ochrannou známku od roku 1907 aţ do roku 2007, kdy jiţ nebyla obnovena. Nový přihlašovatel podal přihlášku ochranné známky jen sedm měsíců po zániku té původní.262 Komentář k rozhodnutí Domnívám se, ţe známky jsou skutečně zaměnitelné. Nesouhlasím s původním rozhodnutím ÚPV, které tvrdí, ţe rozhodujícím prvkem označení je slovo „adler“. V případě srovnání označení PILSNER URQUELL a PILSENER ADLER QUELL se slovo „adler“ jeví spíše jako jakási „vsuvka“ do prvně jmenovaného spojení. Ţe se jedná o „vsuvku“ přihlašovatel ani nepopírá, vyvozuje z toho však, ţe tímto vloţením se stává označení jedinečným. To je však velmi nesprávná úvaha. Fakt, ţe do dvou slov vsuneme libovolné jiné slovo, ještě automaticky nezpůsobí odlišnost těchto slovních spojení. Vţdy je nutné vnímat je jako celek. Nerozumím ani důvodům, proč by mělo být nejvýraznějším prvkem označení slovo „adler“. Zvýšený důraz je obvykle kladen spíše na první slovo označení. Pokud bychom vzali v úvahu, ţe Pilsner či Pilsener jsou slova druhová vyjadřující „plzeňský“ (avšak i to je podle mého názoru spekulativní), stále je zde slovo Urquell, resp. Quell, které obecné není. Souhlasím proto s rozhodnutím předsedy Úřadu o rozkladu, který první rozhodnutí ÚPV zrušil a uznal námitky Plzeňského Prazdroje. Přikláním se rovněţ k argumentu namítajícího, ţe známka byla zapsána především za spekulativním účelem. Jak bylo uvedeno výše, jedná se o historickou známku, která po sto letech od svého prvního zápisu jiţ nebyla obnovena. Přihláška nové známky v totoţném znění však byla podána překvapivě rychle. Těţko předvídat skutečné záměry přihlašovatele, avšak zmíněná data vzbuzují pochybnosti tímto směrem.
261
Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 1 As 103/2012. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 11. 2012]. 262
Č. zápisu 111022 (databáze ochranných známek ÚPV).
71
Co se týče soudních rozhodnutí, neztotoţňuji se plně s argumentem Nejvyššího správního soudu, kterým objasňuje nesrozumitelnost rozsudku Městského soudu v Praze. Tomu je mj. vytýkáno, ţe pouze shrnuje předchozí argumenty, které jsou doplněny výroky z rozhodovací praxe vyšších soudů. To však podle mého názoru ještě automaticky neznamená, ţe rozhodnutí je špatné. Situace je odlišná od civilního soudnictví, řízení u soudu předcházela další dvě správní rozhodnutí, která sama obsahují mnoţství argumentů. V případě, ţe po shrnutí předchozích argumentů následuje jejich zhodnocení a přiklonění se soudu k určitému závěru, můţe být výsledek kvalitní. Problém nesrozumitelnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí městského soudu však není kritizován pouze tímto faktem. Nejvyšší správní soud rozebírá další závaţné nedostatky, v nichţ nejasnost spatřuje. Velmi správně poukazuje na logické rozpory v argumentaci městského soudu či nesrovnalosti v pouţitých právních ustanoveních. Městský soud se rovněţ nevypořádal s důleţitými námitkami ţalobce ohledně předchozího řízení, coţ způsobuje další vadu. S ostatními výtkami Nejvyššího správního soudu se tedy ztotoţňuji a je proto správné, ţe rozhodnutí bylo městskému soudu vráceno k dalšímu řízení. Z hlediska legitimního očekávání a právní jistoty Plzeňského Prazdroje (a důvěryhodnosti justice obecně) se však domnívám, ţe taková rozhodnutí (jako to městského soudu) by vydávána být neměla. Spor o poctivou plzeňskou dvanáctku Velmi netypický byl spor „o poctivou plzeňskou dvanáctku“. Před několika lety bylo zaloţeno občanské sdruţení Za poctivé české pivo, které rozpoutalo v médiích proti Plzeňskému Prazdroji negativní kampaň a nakonec na něj podalo ţalobu kvůli klamání spotřebitele. Toho se měl pivovar dopustit tím, ţe plzeňské pivo údajně nedosahuje svých dřívějších kvalit, je šizené a jeho deklarovaný počet stupňů klesl pod dvanáct. Sdruţení dle svých slov tvořili občané nespokojení se současnou chutí a kvalitou piva, podle pivovaru se však mohlo jednat o akci konkurence. Spor skončil u plzeňského soudu. Podle Plzeňského Prazdroje měla iniciativa za úkol poškodit dobré jméno pivovaru. Bránil se například argumentem, ţe v současnosti se uţ udávání stupňů nepouţívá. Namísto tradiční „desítky“ a „dvanáctky“ se značí pivo „výčepní“ a „leţák“, nemůţe tak spotřebitele klamat. Rovněţ
72
stupňovitost piva se dle odborníků z pivovaru liší v závislosti na konkrétních vlastnostech vstupních surovin a procesu vaření. Strany se nakonec dohodly mimosoudně.263 6.2 Další spory v pivovarnictví S ohledem na rozsah práce nebudou představeny spory dalších jednotlivých pivovarů, ale stručně rozebereme aktuální spor, který v současnosti řeší mnoho z nich. Problematickým se stalo označení radler, které na etikety svých pivních míchaných nápojů umístilo několik pivovarů. Tyto nápoje se staly v posledních letech v České republice velmi populárními a očekává se další nárůst jejich obliby. Vlastník ochranné známky se však domnívá, ţe radler je exkluzivním označením, které smí uţívat pouze on sám na základě svých práv vyplývajících z vlastnictví této známky. Kromě tohoto sporu budou v podkapitole naznačeny další moţnosti vývoje a problémy, které lze v budoucnu v oblasti pivovarnictví očekávat. 6.2.1 Vývoj a novinky v pivovarnictví Pivní trh v loňském roce dle prvních odhadů Českého svazu pivovarů a sladoven rostl asi o 1,5%. Podle svazu se na mírném růstu domácích prodejů podílely právě míchané nápoje z piva. Pro ČTK to uvedl výkonný ředitel svazu Jan Veselý. Přesné analýzy vydá svaz v dubnu.264 I tak je ale jisté, ţe tzv. radlery, tedy míchané nápoje ze světlého piva a ovocné šťávy či limonády, zaznamenaly v loňském roce nebývalý nárůst popularity. Předzvěstí byl velký úspěch Staropramenu, který v roce 2011 uvedl na trh svůj pivní mix Staropramen Cool Lemon. Výrobek byl doprovázen úspěšnou letní marketingovou kampaní a stal se velmi populárním. Do té doby ochucená piva vyráběli spíše jen menší výrobci. Po velkém úspěchu Staropramenu však zareagovaly i další velké pivovary a snaţily se vyuţít mezery na trhu, která se nečekaně objevila. V loňském roce se tak do podnikání se svými nápoji pustilo mnoţství velkých pivovarů, například Gambrinus či Zlatopramen.265 V okolních zemích České republiky, zejména Německu a Rakousku, jsou tyto nápoje velmi oblíbené po dlouhá léta. Do projektu svého pivního míchaného nápoje se tak uţ asi před deseti lety pustil pivovar
263
Sdruţení, které ţalovalo Prazdroj, se stáhlo. Česká televize.cz [online]. Česká televize, 2013 [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/130264-sdruzeni-ktere-zalovalo-prazdroj-se-stahlo/ 264
Produkce piva loni podle odhadů vzrostla o 1,5 pct. Finanční noviny.cz, ekonomický server ČTK [online]. ČTK, 2013 [cit. 2. 3. 2013]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/tuzemskaprodukce-piva-loni-podle-odhadu-vzrostla-o-1-5-pct/884491 265
Hitem mezi pivovary jsou letos mixy piva a limonád. Finanční noviny.cz, ekonomický server ČTK [online]. ČTK, 2013 [cit. 2. 3. 2013]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/hitem-mezipivovary-jsou-letos-mixy-piva-a-limonad/792828
73
Krušovice. Nápoj však nebyl úspěšný a po několika letech byla výroba zastavena.266 Co se týče dalšího vývoje do budoucna, domnívám se, ţe podíl pivních míchaných nápojů na trhu se bude v následujících několika letech zvyšovat. Pivní speciály jsou oblíbeny jiţ několik let, ale aţ radlerům se podařilo rozhýbat v posledních letech spíše stagnující pivní trh. V letošním roce se chystají ke vstupu na trh další společnosti (k tomu viz dále). Svůj podíl na trhu budou mít téţ minipivovary.267 Podle pivovarnického odborníka doc. Chládka bude v České republice nadále pokračovat i rozvoj restauračních pivovarů, které byly v posledních letech také velmi populární. Jedná se v podstatě o minipivovary, které vaří pivo pouze pro svou či několik dalších restaurací.268 6.2.2 Spory o označení Radler Jak bylo naznačeno jiţ výše, problém přináší samotné označení radler. Otázkou je, zda má toto slovo rozlišovací způsobilost, nebo se jedná o pouhé druhové označení. Ochrannou známku RADLER má v České republice zapsanou společnost Heineken Česká republika od roku 2001. Označení radler se však také pouţívá obecně pro jakoukoliv směs piva a limonády. Nápoj zákazníkovi namíchají buď přímo v restauraci, nebo se prodává jiţ předem takto upravený. Na svých výrobcích mají označení Radler proto uvedeno také Zlatopramen, Samson nebo slovenský Bažant. Pro míchané nápoje z piva Baţant má slovenská část Heinekenu zapsanou ochrannou známku Společenství Bažant Radler, tedy téţ pro Českou republiku. S touto známkou zřejmě neměl český Heineken problém, jedná se o dceřiné společnosti téhoţ koncernu. Ostatní ze zmíněných nápojů zapsanou známkou dosud chráněny nejsou. Podle Hospodářských novin chce v tomto roce vstoupit na trh s míchanými pivy také Budějovický Budvar, a to pod svou zavedenou značkou Pardál.269 Na oficiálních stránkách Budvaru se k této zprávě dosud nikdo nevyjádřil. Ţádost o zápis o ochranné známky obsahující slovo radler, konkrétně Samson Radler, v loňském roce podal také Pivovar Samson. Pouţívání slova radler však Heineken Česká
266
Speciály rozhýbávají pivní trh, nabízejí uţ je i velcí výrobci. Finanční noviny.cz, ekonomický server ČTK [online]. ČTK, 2013 [cit. 2. 3. 2013]. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/ specialy-rozhybavaji-pivni-trh-nabizeji-je-uz-i-velci-vyrobci/774897 267
K tomu viz 2. kapitola.
268
CHLÁDEK op. cit, s. 10.
269
Ovocná piva mají úspěch. Do ringu se chystá další těţká váha: Budvar. IHNED.cz [online]. Economia, 2013 [cit. 2. 3. 2013] ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-59387500-ovocna-piva-maji-uspech-doringu-se-chysta-dalsi-tezka-vaha-budvar
74
republika povaţuje za zásah do svých práv vyplývajících z jeho zapsaných ochranných známek. Vyvstal tak spor o to, zda se jedná o druhové označení či nikoliv, jak bylo zmíněno výše. Tímto sporem se budou v následujících měsících zabývat soudy. Podle vyjádření Jiřího Marečka z Plzeňského Prazdroje pro Hospodářské noviny je radler „obecným pojmenováním a to také potvrzuje běžná praxe v jiných evropských zemích, kde se tak používá a označuje míchaný nápoj z piva a limonády, popřípadě ovocného džusu.“ Přesto na etiketách jejich míchaného piva slovo radler chybí. Není také na etiketách nápoje od Staropramenu. Zástupce pivovaru Pavel Barvík rovněţ pro Hospodářské noviny vysvětluje, ţe „kategorie nebyla v Česku před vstupem Cool Lemonu na trhu úspěšná, tradičním názvem bychom si nepomohli. Pokud jsme chtěli uspět, museli jsme se odlišit.“270 Tyto dva velké pivovary se svým postupem vyvarovaly sporům o označení radler, jeţ se budou táhnout nejméně několik měsíců a bude zajímavé je sledovat. Staropramen má svá označení Cool Lemon a Staropramen Cool Lemon zapsána jako ochranné známky,271 Plzeňský Prazdroj své míchané nápoje chrání zatím jen prostřednictvím ochranné známky Gambrinus.272 Spory o označení radler se nevyhnuly ani ostatním zemím. Řešily se například na Novém Zélandu, kde dokonce sami spotřebitelé ţádali o zrušení ochranné známky radler, která má podle nich být dostupná všem pivovarům. Argument, ţe ţádný z nich si nemůţe značku přivlastnit, neboť se jedná o druhové označení, podpořili také někteří novozélandští odborníci. Přesto novozélandský úřad průmyslového vlastnictví rozhodl, ţe zápis známky se rušit nebude a jakékoliv zásahy porušují vlastníkovy práva z ní.273 Spory o radler proběhly také v Německu, z něhoţ označení pochází. Pří dvou německých společností o toto označení se zabýval OHIM, který zamítl námitky proti zápisu ochranné známky Almradler. Tyto námitky vznesla společnost vlastnící slovní známku Kaiser-Radl a kombinovanou známku Radler se starším právem přednosti, neboť jsou dle jejího názoru zaměnitelné (viz obr. níţe – dvě slovní ochranné známky a jedna kombinovaná). OHIM však dospěl k závěru, ţe známky
270
HRDINOVÁ, Radka. Radler dobývá Česko: Ze zlatého dolu, který objevil Staropramen, chtějí těţit všichni. IHNED.cz [online]. Economia, 2013 [cit. 2. 3. 2013] ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://life.ihned.cz/c156234320-radler-dobyva-cesko-ze-zlateho-dolu-ktery-objevil-staropramen-chteji-tezit-vsichni 271
Č. zápisu 325267 a 321351 (databáze ochranných známek ÚPV).
272
Č. zápisu 165467 (databáze ochranných známek ÚPV).
273
PORTEOUS, Debbie. Legal wheels turn in radler dispute. Otago Daily Times [online]. Allied Press Limited, 2007 [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.odt.co.nz/news/dunedin/159019/legal-wheels-turn-radler-dispute
75
nejsou zaměnitelné a námitky zamítl. V rozhodnutí uvedl, ţe označení radler je pro mix nealkoholického nápoje čistě popisné.274
obrázek č. 13 Osobně souhlasím s názory, ţe radler je druhovým označením. V okolních zemích je tak vnímáno a myslím si, ţe i čeští spotřebitelé význam slova znají. Zastávám názor, ţe označení radler můţe být chráněno ve spojení s dalším slovem či v určitém grafickém provedení, které mu dodá jedinečnost.
274
Rozhodnutí OHIM ze dne 31. 7. 2008, o námitkách proti zápisu ochranné známky č. 004783973, věc B 1 048 927 [online]. Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), 2010 [cit. 13. 3. 2013]. Dostupné z: http://oami.europa.eu/LegalDocs/Opposition/2008/de/001048927.pdf
76
Závěr Cílem této práce bylo především zhodnotit právní úpravu ochranných známek v České republice a moţnosti jejich vyuţití v pivovarnictví. Jak bylo naznačeno v úvodu, známkoprávní problematikou v pivovarnictví se dosud nezabývalo mnoho autorů. Co se týče zpracování tématu v širších souvislostech, není mi známa ţádná práce, která by téma upravovala komplexně. Úkolem mé práce proto bylo přehledně zpracovat ochranné známky v pivovarnictví se zaměřením na jejich historii, vývoj, druhy a vyuţitelnost. Ochranné známky v pivovarnictví jsou netypické svou dlouhou historií. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o velmi stará označení (Pilsen Bier je dokonce nejstarší českou ochrannou známkou vůbec), lze při zkoumání jejich vývoje sledovat celkový vývoj ochranných známek na našem území. Například vývoj věstníků, do nichţ byly známky zapisovány, změny přístupu k ochraně označení nebo obecně úroveň jejich právní úpravy. V pivovarnictví se ochranné známky v zásadě chovají podobně jako ochranné známky v jiných oblastech. Jejich specifikem je však kromě dlouhé historie také fakt, ţe jsou velmi cenné a známé. To v konkurenčním prostředí vyvolává zvýšené mnoţství sporů, kterým byla věnována podstatná část této práce. Z těchto sporů lze vyvodit některé společné znaky a závěry. Poměrně často se v nich vyskytuje problematika zdruhovělých názvů. Hranice mezi druhovým a jedinečným označením je velmi tenká a odborníci se kloní k různým závěrům. Tato otázka vyvstala například v souvislosti s označeními Pils a Radler. Zatímco Pils je vnímáno spíše jako druhové označení označující typ piva, v případě radleru dosud nebyl problém uzavřen. První rozhodnutí českého soudu o povaze označení radler můţeme očekávat v následujících měsících. Zřejmě nejznámějšími a nejvýznamnějšími spory v oblasti pivovarnictví jsou ty o ochrannou známku Budweiser a další související známky. Pře českého Budějovického Budvaru a amerického Anheuser-Busch provází mnoţství zajímavých rozhodnutí. Mnoho ze sporů se dostalo aţ před vrcholné soudní orgány a přinesly řešení některých důležitých právních otázek. Soudním dvorem Evropské unie tak byly řešeny vztahy ochrany označení a ochranných známek či slučitelnost starých bilaterálních smluv s unijním právem. Střet ochrany označení původu (resp. zeměpisného označení) a ochranné známky je v pivovarnictví poměrně obvyklý, neboť oba instituty jsou v oblasti často vyuţívány. Ačkoliv se jedná o dva 77
samostatné nehmotné statky, mohou se překrývat a konkurovat si, neboť mají společné rysy, ale kaţdý z nich sleduje odlišný cíl. V četných rozhodnutích tak byl řešen právě vztah těchto institutů (například případ označení Bud), a především otázka, kterému z nich má být dána přednost. Obecné řešení však neexistuje, vţdy je nutné řešit konkrétní okolnosti případu. I v těchto sporech se řešily otázky druhovosti a jedinečnosti označení, jejichţ zodpovězení má důleţitou roli v řešení celého problému. V souvislosti s konkurencí ochranné známky a ochrany označení vyvstává problém v případě, ţe známka odkazuje na nepravdivý geografický původ výrobku. Tento fakt by měl být řešen nejlépe jiţ při zápisu ochranné známky jednotlivými Úřady průmyslového vlastnictví, avšak někdy je řešen aţ soudy právě při rozhodování vztahu ochrany označení a ochranných známek. Judikatura vztahující se k ochraně označení v pivovarnictví však přinesla také nová obecně pouţitelná řešení či odpovědi na významné právní otázky. Spory o ochranné známky nejen v pivovarnictví jsou obvykle řešeny tak, ţe je v zásadě dána přednost jedné ze stran. Velmi netypické však bylo nedávné rozhodnutí Soudního dvora, právě z oblasti pivovarnictví, které spor Budějovického Budvaru a Anheuser-Busch vyřešilo odlišným způsobem. Soud povolil uţívání ochranné známky Budweiser oběma pivovarům, neboť podle něj za určitých okolností můţe mít označení dvojí dobré jméno. Podle něj tak není vyloučeno, aby ho uţívalo více subjektů vedle sebe. Jedná se o netradiční řešení a předpokládám, ţe se v budoucnu s podobným rozhodnutím Soudního dvora ještě setkáme. Naprosto klíčové pak bylo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který v řízení o stíţnosti Anheuser-Busch rozšířil definici pojmu „majetek“ ve smyslu Prvního dodatkového protokolu EÚLP. Z hlediska průmyslových práv je významný jeho výrok, podle něhoţ můţe být za určitých okolností majetkem uţ přihláška ochranné známky. Specifikace definice významně přispívá ke sjednocení obsahu pojmu „majetek“ v různých státech, které ho chápou různě (kontinentální právo vs. common law), případně zde institut vůbec není definován. Je zajímavé, ţe tak významné rozhodnutí padlo v případě „obyčejné“ stíţnosti Anheuser-Busch na portugalský Úřad průmyslového vlastnictví. Přesto to však není v historii ESLP nebo Soudního dvora EU neobvyklé. Podobně důleţitá rozhodnutí řešící významné právní
otázky
byla
v minulosti
vydána
také
v poměrně
„obyčejných
s jednoduchým skutkovým základem.275
275
Například známé rozhodnutí soudního dvora „Stauder“ ze dne 12. listopadu 1969, věc 29-69.
78
případech“
V pivovarnictví však probíhají další ad hoc řízení, v nichţ jsou posuzovány konkrétní případy zaměnitelnosti ochranných známek. Tato řízení obvykle nemají společné znaky, takţe výstup z nich nelze jednoduše zobecnit. Přesto se však pivovarům a přihlašovatelům ochranných známek vyplatí je sledovat, neboť z nich lze vyčíst pravidla, názory a tendence, které jim mohou být uţitečné při tvorbě a přihlašování ochranných známek. Kromě ochranných známek bylo cílem práce rozebrat také další moţnosti ochrany označení. Pro pivovarnictví je zásadní zeměpisné označení. Z dvaadvaceti zeměpisných označení zapsaných pro Českou republiku se jich vztahuje k pivovarnictví devět, patří mezi ně například české pivo či budějovické pivo. Naopak jediné chráněné označení původu, které má vztah k pivu je ţatecký chmel, jehoţ ochranu zajišťují rovněţ zvláštní právní předpisy. V úvahu připadá také ochrana nezapsaného označení, které můţe být chráněno z titulu uţívání v obchodním styku či svého dobrého jména a všeobecné známosti. V posledních letech je z rozhodnutí soudů i Úřadu průmyslového vlastnictví zřejmé, ţe se nejedná o ţádnou „zbytkovou kategorii“, nýbrţ o rovnocennou moţnost ochrany, jeţ nemůţe být opomíjena. V úvodu stanovených cílů práce jsem dosáhla. Samozřejmě s ohledem na rozsah práce nebylo moţné postihnout všechny problémy, které vyvstávají v oblasti v souvislosti s ochrannými známkami a dalšími označeními. Se zřetelem na to byla práce zaměřena zejména na pivovary Budějovický Budvar, který má známé spory o ochranné známky v různých zemích světa, a Plzeňský Prazdroj, který je největším českým pivovarem. V pivovarnictví je však mnoţství dalších zajímavých sporů a právních problémů, které jistě stojí za pozornost dalších badatelů.
79
Seznam použitých pramenů Monografie, publikace, sborníky (1.) BOSWORTH, Derek L; WEBSTER, Elizabeth. The management of intellectual property. Northampton, MA: Edward Elgar, 2006. 333 s. ISBN 9781845421120. (2.) CORREA, Carlos M.; YUSUF, Abdulqawi A. Intellectual property and international trade: The TRIPS agreement. 2. vyd. Alphen aan den Rijn: Kluwer Law International, 2008. ISBN 9041124292. (3.) ELMS, Sue, et al. The Business of Brands: Collective intelligence for Marketing. Millward Brown: 2009. 54 s. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/Insights/ PublishedBooks/ (4.) HAIGH, David. Oceňování značky a jeho význam. Praha: Management Press, 2002. 103 s. ISBN 8072610732. (5.) HORÁČEK, Roman; ČADA, Karel; HAJN, Petr. Práva k průmyslovému vlastnictví. Praha: C.H. Beck, 2005. 424 s. ISBN 8071798797. (6.) HORÁČEK, Roman a kol. Zákon o ochranných známkách, zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008. 527 s. ISBN 9788074000584. (7.) CHLÁDEK, Ladislav. Pivovarnictví. Praha: Grada, 2007, 207 s. ISBN 9788024716169. (8.) JAKL, Ladislav. Sbírka správních rozhodnutí ve věcech průmyslových práv. 2. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 1996. 145 s. ISBN 8085100584. (9.) JAKL, Ladislav. Právní ochrana průmyslového a jiného duševního vlastnictví: repetitorium. 2. vyd. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2008. 146 s. ISBN 8086855309. (10.) JUREČKA, Jan. Ocenění ochranné známky. Praha: Vysoká škola ekonomická. Institut oceňování majetku, 2000. 67 s. ISBN 8070799838. (11.) KOPECKÁ, Světlana. Evropská unie a ochrana průmyslového vlastnictví. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2002. 84 s. ISBN 8072820257. (12.) Mezinárodní třídění obrazových prvků ochranných známek. 6. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2007. 110 s. ISBN 9788072820672. (13.) MUNKOVÁ, Jindřiška. Ochranné známky, další práva na označení a hospodářská soutěž. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2000. 122 s. ISBN 8085100959. (14.) NETUŠIL, Jan; KORVER, Zuzana de. Sporná řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví. Praha: Metropolitní univerzita Praha, 2008. 106 s. ISBN 9788086855394. 80
(15.) PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 9788086855264. (16.) PIPKOVÁ, Hana. Ochranná známka Společenství a ochranná známka v Evropském společenství. Praha: ASPI, 2007. 363 s. ISBN 8073572656. (17.) SLOVÁKOVÁ, Zuzana. Průmyslové vlastnictví. 2. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 212 s. ISBN 8086920089. (18.) ŠPINDLER, Karel. Slovník vybraných pojmů z průmyslového vlastnictví. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2006. 84 s. ISBN 8086855171. (19.) TELEC, Ivo. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. Brno: Doplněk, 1994. 344 s. ISBN 8021008857. (20.) TELEC, Ivo. Glosář některých neklasických právních pojmů. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 55 s. ISBN 8021010789.
Odborné články (21.) Anheuser Busch proti Budějovický Budvar. Judikatura Evropského soudního dvora. 2005, roč. 2, č. 5, s. 414-415. ISSN 1214-6005. (22.) Budějovický Budvar proti Rudolf Ammersin GmbH., zeměpisné označení – označení původu. Judikatura Evropského soudního dvora. 2005, roč. 2, č. 5, s. 433. ISSN 1214-6005. (23.) KOUKAL, Pavel. Soudní přezkum rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ve světle nejnovější judikatury Evropského soudu pro lidská práva. In: KOTÁSEK, Josef et al. Dny práva – 2008 – Days of Law. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 930-937. ISBN 978-80210-4733-4. (24.) KRÁLÍK, Michal a Ján SVÁK. K ţádosti registrace ochranné známky jako majetku. Jurisprudence. 2007, č. 2, roč. 16, s. 50-55. ISSN 1212-9909. (25.) ŠEBESTA, Kamil; PELÍŠKOVÁ, Radka. Ochranné známky a jejich historický vývoj. Epravo.cz [online] epravo.cz, a.s., 2013 [cit. 11. 3. 2013]. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-a-jejich-historicky-vyvoj-72318.html
Dokumenty a právní předpisy Mezinárodní smlouvy Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958 (vyhl. č. 67/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 79/1985 Sb.) 81
Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891 (vyhl. č. 65/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 78/1985 Sb.) Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 (vyhl. č. 118/1979 Sb., ve znění vyhl. č. 77/1985 Sb.) Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví (Paříţská unijní úmluva) ze dne 20. března 1883 (vyhl. č. 64/1967 Sb., ve znění vyhl. č. 81/1985 Sb.) Smlouva mezi členskými státy Evropské unie a deseti kandidátskými zeměmi o přistoupení k Evropské unii. Evropská komise, oficiální zastoupení v České republice [online]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/publications/art2100_cs.htm Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (sdělení MZV č. 191/1995 Sb.) Vídeňská dohoda o zřízení mezinárodního třídění obrazových prvků ochranných známek ze dne 12. června 1973 Evropské předpisy Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009, o ochranné známce Společenství. Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 z 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Nařízení Rady (ES) č. 40/94 dne 20. prosince 1993, o ochranné známce Společenství. První směrnice Rady ES 89/104/EEC ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbliţují právní předpisy členských států o ochranných známkách. Národní předpisy Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách). Zákon č. 97/1996, o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění předpisů č. 191/1999 Sb. a č. 116/2000 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic ve znění pozdějších předpisů. 82
Vyhláška Úřadu průmyslového vlastnictví č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů. Tiskové zprávy SAMEC, Petr. Budějovický Budvar ukončuje spolupráci s koncernem Anheuser-Busch InBev [online]. [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/media/archivtiskovych-zprav/2012/ukonceni-ab.html SAMEC, Petr. Budějovický Budvar rozšiřuje vývoz do USA o tmavý ležák [online]. [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/media/archiv-tiskovych-zprav/2012/ czechvar-dark.html SAMEC, Petr. Budějovický Budvar vyčká ve věci označení původu definitivního rozhodnutí rakouského soudu [online]. [cit. 26. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz /media/archiv-tiskovych-zprav/2009/oznaceni-puvodu.html SAMEC, Petr. Budějovický Budvar definitivně uhájil značku „BUDWEISER“ ve Spojeném království [online]. [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/ media/archiv-tiskovych-zprav/2013/soud-uk.html SAMEC, Petr. Budějovický Budvar vyrábí první pivo, jehož konzumace je doporučena až od 21 let [online]. Budějovický Budvar, n.p., 2011 [cit. 16. 3. 2013] http://www.budejovicky budvar.cz/media/archiv-tiskovych-zprav/2013/bud-limitovana-edice.html Další dokumenty Analýza spotřeby potravin v roce 2010. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2013. [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/ informace/cpotr041012analyza12.pdf BrandZ Top 100 Most Valuable Global Brands 2012. Millward Brown [online]. 2012 [cit. 1. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/brandz/2012/Documents/2012_ BrandZ_Top100_Chart.pdf Official Journal of the European Union. 24. 7. 2010 In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2010:202:0004:0007:EN:PDF
Soudní a správní rozhodnutí Zahraniční rozhodnutí Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 20. 10. 2011 ve věci C‑281/10 P. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 22. 9. 2011, věc C 482/09. 83
Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2009, věc C-478/07. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 9. 2004, věc C-245/02. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 11. 2003, věc C-216/01. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. 10. 2003, věc C-408/01. Rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne 29. 9. 1998, věc, C-39/97. Rozsudek Tribunálu ze dne 22. 1. 2013, ve spojených věcech T‑225/06 RENV, T‑255/06 RENV, T‑257/06 RENV a T‑309/06 RENV. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 11. 1. 2007, věc 73049/01. Rozhodnutí OHIM ze dne 31. 7. 2008, o námitkách proti zápisu ochranné známky č. 004783973, věc B 1 048 927. Česká rozhodnutí Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. 1 As 103/2012. Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 23. 12. 2008, sp. zn. 5 As 41/2007. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 22. 2. 1994, OP 27-67 publik. pod č. 1597. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 4. 12. 2006, č. O-356721. Rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 13. 4. 2010, č. O-453549.
Elektronické prameny AB InBev [online]. www.ab-inbev.com/
Anheuser-Busch
InBev,
2013.
Dostupné
z:
http://
Anheuser Busch [online]. Anheuser-Busch Companies, LLC., 2013 [cit. 22. 2. 2012]. Dostupné z: http://www.anheuser-busch.com/index.php/our-heritage ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Břevnovský pivovar. [online]. Dostupné z: http://brevnovskypivovar.cz/
84
Budějovický Budvar.cz [online]. http://www.budejovickybudvar.cz/
Budějovický
Budvar,
n.p.,
2011.
Dostupné
z:
Česká televize.cz [online]. Česká televize, 2013. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/ DOOR, databáze. Evropská Komise: Zemědělství a rozvoj venkova [online]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html Databáze správních a soudních rozhodnutí [informační systém]. Telefónica O2 Business Solutions, 2009. Dostupné z: https://isdv.upv.cz/dbr/ Epravo.cz [online] epravo.cz, a.s.,2013. ISSN 1213-189X. Dostupné z: http://www.epravo.cz/ EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/ European Commission [online]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ Finanční noviny.cz, ekonomický server ČTK [online]. ČTK, 2013. ISSN: 1213-4996. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/ FT.com [online]. The Financial Times Ltd, 2013. Dostupné z: http://www.ft.com IHNED.cz [online]. Economia, 2013. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/ Jednání a dokumenty: Poslanecká sněmovna Parlamentu [online]. Dostupné z: www.psp.cz Millward Brown [online]. 2012. Dostupné z: http://www.millwardbrown.com/ Obchodní rejstřík. Justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013 [cit. 24. 2. 2013]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik Otago Daily Times [online]. Allied Press Limited, 2007. Dostupné z: http://www.odt.co.nz/ Pivovary.info [online]. 2013. Dostupné z: www.pivovary.info Pivovar Uherský Brod [online]. http://www.pivovar-uherskybrod.cz/
Pivovary
Lobkowicz,
a.s.,
2013.
Dostupné
z:
Plzeňský Prazdroj, a.s. [online]. Dostupné z: http://www.prazdroj.cz/ Ranking the Brands [online databáze]. SyncForce, 2013. Dostupné z: http://www.ranking thebrands.com Sbírka listin. Justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti, 2013. Dostupné z: https://or. justice.cz 85
Searching the Community trade mark database: CTM-ONLINE. OHIM [online]. Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), 2013. Dostupné z: http:// oami.europa.eu/ows/rw/pages/QPLUS/databases/searchCTM.en.do Sněmovní tisk č. 288/0, v. n. z. o ochranných známkách – EU. Poslanecká sněmovna Parlamentu [online]. [cit. 10. 2. 2013]. Dostupné z: www.psp.cz USA Today [online]. Gannett Satellite Information Network, Inc., 2013. Dostupné z: http://www.usatoday.com/ Úřad průmyslového vlastnictví [online]. Dostupné z: http://www.upv.cz/ World Intellectual Property Organization [online]. Dostupné z: http://www.wipo.int/
Jiné prameny Archiv Úřadu průmyslového vlastnictví
86
Seznam obrázků Obrázek č. 1:
Ochranná známka Budějovický Budvar, č. zápisu 159974. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.oza.detail
Obrázek č. 2:
Budvarka, č. přihlášky 76156. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.oza.detail
Obrázek č. 3:
Fragment nejstaršího věstníku ochranných známek (1869). Archiv ochranných známek ÚPV. Foto: autorka.
Obrázek č. 4:
Titulní strana nejstaršího věstníku ochranných známek. Archiv ochranných známek ÚPV. Foto: autorka.
Obrázek č. 5:
Ochranná známka, Pilsen Bier č. zápisu 111602. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.oza.detail
Obrázek č. 6:
Ochranná známka Budvar č. zápisu 113312. Dostupné z: http://isdv.upv.cz/portal/pls/portal/portlets.oza.detail
Obrázek č. 7:
Původní zápis Budweiser Bürgebrau z roku 1899. Archiv ochranných známek ÚPV. Foto: autorka.
Obrázek č. 8:
Chráněné označení původu, zeměpisné označení, tradiční zaručená specialita. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/quality/door/list.html
Obrázek č. 9:
Nové pivo Bud Budějovického Budvaru. Dostupné z: http://www.budejovickybudvar.cz/media/archiv-tiskovychzprav/2013/ bud-limitovana-edice/plakat-bud2.jpg-nahled.jpg
Obrázek č. 10:
Americký Bud Light (jedna z verzí obalu). Dostupné z: http://mastercare.gr/images/products/preview/30.jpg
Obrázek č. 11:
Logo Budweiser Budvar. Dostupné z: http://cafejustina.cz/images/loga/budweiser_logo.jpg
Obrázek č. 12:
Logo Budweiser (Anheuser-Busch). Dostupné z: http://www.majorbrew.com/images/budweiser.jpg
87
Obrázek č. 13:
Kaiser-Radler vs. Almradler. Rozhodnutí OHIM ze dne 31. 7. 2008, o námitkách proti zápisu ochranné známky č. 004783973, věc B 1 048 927 [online]. Office for Harmonization in the Internal Market (Trade Marks and Designs), 2010 [cit. 13. 3. 2013] Dostupné z: http://oami.europa.eu/LegalDocs/Opposition/2008/de/001048927.pdf
88