Ochrana přírody a krajiny Olomouckého kraje

„Ochrana přírody a krajiny Olomouckého kraje“ Zpravodaj Regionálního centra ČSOP pro Olomoucký kraj

OBSAH • • • • • • • • • • •

Financování ochrany přírody a krajiny v letech 2007-2013.......................... str. 2 Novela stavebního zákona............................................................................ str. 4 Ptačí chřipka není problém............................................................................ str. 5 Kroky kolem Plumlovské přehrady……......................................................... str. 6 Srnčata: Zabíjejí nás i milovníci přírody......................................................... str. 6 K akci Žába – chytridiomykóza...................................................................... str. 8 Kácení alejí.................................................................................................... str. 8 Pozvánka na 6. celostátní setkání členů a příznivců ČSOP.......................... str. 11 Co připravujeme............................................................................................ str. 13 Sdružení Lacerta.......................................................................................... str. 14 Přehled ZO ČSOP v kraji.............................................................................. str. 15

Vydal ČSOP 61/RS Iris Prostějov, www.iris.cz ISSN : 1802 – 4432

červen 2007 neprodejné

Vydání tohoto Zpravodaje je financováno ze zdrojů EU z programu Transition Facility Evropské unie

Financování ochrany přírody a krajiny v letech 2007–2013 Programové období 2007–13 představuje pro Českou republiku výjimečnou příležitost především vzhledem k výraznému zvýšení financí, které bude možno čerpat ze strukturálních, případně dalších fondů. Pro oblast ochrany přírody a krajiny budou nejvýznamnější následující finanční zdroje: Operační program Životní prostředí 2007–13, Program rozvoje venkova 2007–13 a program Life+. K dispozici však budou také další programy, které budou pro tuto oblast využitelné, např. Operační program Přeshraniční spolupráce nebo jednotlivé Regionální operační programy (každý zvlášť pro jednotlivé NUTS II, tedy 1–3 kraje). K nadnárodním finančním zdrojům patří rovněž Finanční mechanismy EHP/Norsko, kde je životní prostředí rovněž jednou z podporovaných oblastí. Bohužel časový harmonogram přípravy ČR na čerpání v období 2007–13 je oproti plánovanému harmonogramu opožděn. V současné době již byla vyhlášena první výzva do Programu rozvoje venkova, konkrétní opatření na která je možno žádat dotace se však netýkají přímo ochrany přírody a krajiny. První výzvu do Operačního programu Životní prostředí lze očekávat nejdříve na podzim roku 2007, spíše však ale až počátkem roku 2008. Výzva do programu Life+ bude by měla být podle posledních informací zveřejněna v září 2007, třetí a poslední výzva do Finančních mechanismů EHP/Norsko pak ještě o měsíc dříve, tedy v srpnu 2007. Pro informaci uvádíme přehled oblastí podpory i příklady konkrétních podporovaných aktivit u dvou nejvýznamnějších programů – Operačního programu Životní prostředí a Programu rozvoje venkova: I. Operační program Životní prostředí 2007–13 Oblast podpory: 1.1 Snížení znečištění vod Podporované aktivity: výstavba a rekonstrukce ČOV v aglomeracích nad 2000 obyvatel, pod 2000 obyvatel v CHKO; výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů v aglomeracích nad 2000 obyvatel, pod 2000 obyvatel v CHKO; technická opatření u bodových zdrojů znečištění, opatření na snížení eutrofizace povrchových vod Oblast podpory: 1.3 Omezování rizika povodní Podporované aktivity: výstavba poldrů, úpravy koryt v zastavěných územích obcí prováděné přírodě blízkým způsobem Oblast podpory: 6.1 Implementace péče o území soustavy Natura 2000 Podporované aktivity: opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 včetně monitoringu území a populací druhů Oblast podpory: 6.2 Podpora biodiverzity Podporované aktivity: opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů, péče o chráněná území, opatření k předcházení škodám způsobeným silně a kriticky ohroženým druhům, regulace a likvidace invazních druhů, investice na obnovu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích; do podpory lze zahrnout i výkupy pozemků (s výjimkou fyzických osob) Oblast podpory: 6.3 Obnova krajinných struktur Podporované aktivity: realizace opatření v rámci komplexních pozemkových úprav, příprava a realizace prvků územního systému ekologické stability, opatření ke zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích; do podpory lze zahrnout i výkupy pozemků (s výjimkou fyzických osob) Oblast podpory: 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Podporované aktivity: realizace opatření vedoucích ke zvyšování retenčních možností krajiny, opatření proti vodní a větrné erozi

Oblast podpory: 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny Podporované aktivity: projekty na zakládání a revitalizaci sídelní zeleně, zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zelených prstenců kolem sídel, výsadba vegetace na brownfields, odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb v chráněných územích Oblast podpory: 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Podporované aktivity: stabilizace a sanace sesuvů, provádění geologických a hydrogeologických prací (i ve vazbě na zdroje pitné vody) Více informací: • Státní fond životního prostředí ČR, Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11-Chodov, www.sfzp.cz Kontakt pro oblast podpory 1.1, 1.3: Ing. Ivana Vráblíková, tel.: 267 994 345, e-mail: [email protected] Kontakt pro oblast podpory 6.1 – 6.6: Ing. Michal Slezák, tel.: 267 994 420, e-mail: [email protected]

II. Program rozvoje venkova 2007–13 Oblast podpory: I.1.2.1 Zvyšování hospodářské hodnoty lesa Podporované aktivity: úprava chemismu lesních půd, včetně hnojení při obnově porostů, obnova lesních porostů, zajištění lesních porostů, zavádění hospodářsky vhodnější dřevinné skladby v souladu s legislativou, ochrana lesních porostů, výchova lesních porostů Oblast podpory: I.1.4 Pozemkové úpravy Podporované aktivity: realizace opatření ke zpřístupnění pozemků, realizace protierozních opatření, realizace vodohospodářských opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami, realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny Oblast podpory: I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost Podporované aktivity: vzdělávací projekty včetně oblasti zachování a údržby krajiny a ochrany životního prostředí, řešení problémů souvisejících s erozí půdy, zvyšování biodiverzity a rozmanitosti krajiny, lesnického hospodaření Oblast podpory: II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) Podporované aktivity: hospodaření na minimálně 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost Oblast podpory: II.1.2.1. Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě Podporované aktivity: hospodaření nejméně na 1 ha zemědělské půdy s kulturou travní porost v oblastech vymezených jako území Natury 2000 a současně jako I. zóna CHKO Oblast podpory: II.1.3.1.1. Titul ekologické zemědělství Podporované aktivity: zemědělské hospodaření v režimu ekologického zemědělství na minimální ploše 1 ha Oblast podpory: II.1.3.2.1. Louky Podporované aktivity: specifické zemědělské hospodaření dle jednotlivých typů luk (viz Podrobné podmínky agroenvi programů)

Oblast podpory: II.1.3.2.2. Pastviny Podporované aktivity: specifické zemědělské hospodaření dle jednotlivých typů pastvin (viz podrobné podmínky agroenvi programy) Oblast podpory: II.1.3.3.1. Titul zatravňování orné půdy Podporované aktivity: zatravnění půdního bloku nebo jeho dílu o minimální výměře 0,1 ha včetně následné péče (sečení, pasení) v souladu se specifickým režimem (omezení hnojení a používání herbicidů) Oblast podpory: II.2.1.1. První zalesnění zemědělské půdy Podporované aktivity: zalesnění zemědělské půdy a následné péče v souladu s platnou právní úpravou jako podpora diverzifikace výroby Oblast podpory: II.2.2.1. Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu Podporované aktivity: hospodaření vedoucí k zachování současné optimální druhové skladby základních dřevin lesních porostů nebo současného hospodářského tvaru lesa v územích Natura 2000 Oblast podpory: II.2.3.1. Zlepšování druhové skladby lesních porostů Podporované aktivity: pěstováním porostů odpovídající druhové a prostorové skladby, zajištění udržení a rozvoje biodiverzity lesních porostů Oblast podpory: II.2.4.2. Neproduktivní investice v lesích Podporované aktivity: zejména výstavba, rekonstrukce a modernizace cest sloužících jako stezky pro turisty do šířky 2 metrů, cyklostezky a objekty na nich pro zajištění bezpečnosti návštěvníků, např. mostky, zábradlí, parkovací místa, odpočinková stanoviště, přístřešky, informační tabule, lesní studánky apod. Oblast podpory: III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu Podporované aktivity: v obcích do 2000 obyvatel mimo jiné také budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek, nákupu a výsadby doprovodné zeleně Výše podpory: až 90 % uznatelných výdajů Příjemci: zemědělský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii, a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou Více informací: • Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, Praha 1 - 110 00, www.szif.cz Roman Barták

Novela stavebního zákona Od ledna letošního roku vstoupil v platnost nový stavební zákon. Tento nový předpis zásadně mění dosavadní správní řízení (zejména územní rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení). V praxi přináší řadu nejasností a překvapení (možná bude časem novelizován, ale to není předmětem této informace). Za velmi podstatnou změnu je třeba považovat další posílení úlohy tzv. územního plánu. Z hlediska umisťování staveb platí, že stavby mohou být umístěny pouze tam, kde to odpovídá územnímu plánu. Tam, kde územní plán není schválen, řídí se územní řízení tzv. intravilánem obce. Tam, kde vymezení „intravilánu“ obce (jde o stav ze 60. let minulého století) neodpovídá realitě, obce přistupují k vymezení tzv. „Zastavěného území“. Stanovení tohoto zastavěného území je často jediným způsobem, jak mohou obce řešit umístění staveb

(třeba i kůlny u řádně kolaudovaného rodinného domku) do doby vyhlášení územního plánu. Proto v současné době probíhá řada správních řízení, která jsou pro určení zastavěného území předepsána (detailně viz ustanovení stavebního zákona). Jde zhruba o to, že jsou vyhotoveny mapové podklady, kde je navrženo vymezené zastavěné území. K těmto podkladům se svolá místní šetření za účasti dotčené obce a dotčených orgánů, hájících veřejné zájmy na úseku ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu, ochrany lesa a státní památkové péče. Konání místního šetření se oznámí nejméně 15 dnů předem. Dotčené orgány pak musí uplatnit svá stanoviska do 30 dnů od místního šetření, jinak se k nim při vyhlášení zastavěného území nepřihlíží. Z uvedených údajů – a z mých zkušeností, jako místního zastupitele – vyplývá, že během nadcházejících letních a podzimních měsíců může být někde ve správních řízení docela „horko“. Ing. Erik Geuss Ptáci: Ptačí chřipka není problém. Problém jsou lidé, kteří se jí bojí. V souvislosti s výskytem ptačí chřipky na našem území považujeme za nutné veřejnosti zdůraznit známé skutečnosti: 1. Normálně se chovající člověk u nás nemá šanci se touto chřipkou nakazit. 2. Krmit volně žijící ptáky, poskytovat jim místa pro hnízdění a těšit se z jejich přítomnosti je normální chování člověka. Při tomto chování člověk nemá šanci se ptačí chřipkou nakazit. 3. Je zcela zbytečné, neefektivní a nezákonné pod záminkou strachu z ptačí chřipky vyhánět ptáky z míst, kde se běžně vyskytují, nebo je či jejich hnízda likvidovat. Jak ukazují zkušenosti z posledních měsíců, nakazit se ptačí chřipkou není vůbec jednoduché. V našich podmínkách je to prakticky nemožné. Tedy pokud někdo nepraktikuje obyčeje některých asijských zemí - nepije syrovou ptačí krev, nevysává hleny z nosních otvorů živým kohoutům při kohoutích zápasech či nechodí spát se slepicemi do jedné místnosti. Rovněž doposud není prokázáno, že by se ptáci z chovů mohli nakazit od ptáků volně žijících. Český svaz ochránců přírody v důsledku masového šíření nejrůznějších „zaručeně pravdivých“ informací o ptačí chřipce stále častěji musí odpovídat na dotazy veřejnosti typu – máme odstranit ptačí krmítko z našeho okna? Máme dál chodit krmit labutě k Vltavě? Máme ze zahrady odstranit ptačí budky? Můžeme pouštět ven naši kočku? Na naší škole je čapí hnízdo – nemělo by se odstranit? Všem odpovídáme: Chovejte se tak, jak byste se chovali, kdybyste o ptačí chřipce nikdy neslyšeli. Těšte se s přítomnosti ptáků ve vašem okolí a pomáhejte jim. Budete-li se chovat normálně, nehrozí vám žádné nebezpečí. Při nálezu zraněného či zjevně nemocného ptáka je normální se ho nedotýkat a informovat o podrobnostech nálezu co nejrychleji místně příslušnou záchrannou stanici pro handicapované živočichy. Kontakty na stanice jsou na www.zachranazvirat.cz. Záchranná stanice se ve spolupráci se Státní veterinární správou postará o odborný odchyt a další vyšetření. Je-li takových ptáků více pohromadě či jsou-li ptáci mrtví, je nutné zavolat rovnou Státní veterinární správu (tel. 227 010 142). V případě, že se veřejnost setká s úmyslnou likvidací ptáků či jejich hnízdišť, doporučujeme ihned kontaktovat Policii ČR, Českou inspekci životního prostředí (www.cizp.cz), Český svaz ochránců přírody (tel. 222 516 115) nebo Českou společnost ornitologickou (tel.: 274 866 700). Petr Stýblo, ČSOP tel. 222 516 115

Aktuality, zajímavosti: Kroky kolem Plumlovské přehrady Dne 31.5.2007 se v Prostějově sešlo 25 nelhostejných lidí převážně z Prostějova za účelem hledání řešení Plumlovské přehrady. Asi čtvrtinu tvořili členové pořádající Strany zelených, přítomni byli zástupci Pozemkového úřadu, VaK Prostějov, zastupitelé města Prostějova a některých obcí, rybářského svazu, projektanti, občané. Omlouváme se všem, kteří se dovídají o akci až nyní, a prosíme o zaslání kontaktního emailu na [email protected]. V první fázi Ing. Jan Navrátil nastínil cíle schůzky (hledání řešení a urychlení řešení), shrnutí střípků mozaiky na www.proprostejov.eu a promítl měření kvality vody v posledních letech na stránkách www.khsolc.cz. Obě letošní měření byla zatím bez nebezpečného objemu sinic. Většina z přítomných se představila i s komentářem proč došli a jak chtějí pomoci. Došlo k výměně kontaktů, zápisu aktuálních kontaků, představení se navzájem. V rychlém sledu se pak probíraly za použití promítacího plátna a internetu krátkodobé a dlouhodobé možnosti čištění Plumlovské přehrady. Jednalo se o moderovanou diskuzi, kdy každý přidal svou trošku do mlýna. Náměty padaly zajímavé - obnovení staré hráze, odsátí dna sacím čerpadlem, víření dna, horní odtok z přehrady, jiná skladba ryb, prokysličování dna, revitalizace Podhradského rybníka, osvěta v ekologicky šetrnějším praní atd. Některé nápady jsou realizovatelné ještě letos, bez velkých nákladů a negativních vedlejších účinků. Nápady budou nabídnuty komisi projektu Čistá Hloučela a Plumlovská nádrž a postupně rozpracovány na www.proprostejov.eu. Dále Mgr. Koudelka, ředitel Pozemkového úřadu představil možnosti a nutnosti komplexních pozemkových úprav (meze, úpravy toků, břehů atd.). K těmto pozemkovým úpravám již AOPK zpracovává studie a využity budou také výstupy pracovní skupiny mikroregionu Plumlov. Nejradikálnější řešení, ale ve své podstatě nejideálnější, je projekt Ing. Rozehnala z Rocom na odkanalizování splaškových vod do ČOV v Prostějově. Oproti odkanalizování do ČOV v Plumlově by odpadní vody naprosto minuly Plumlovskou přehradu. I kdyby se ve splašcích kromě fosforu objevilo cokoliv, na vodu v přehradě to nebude mít vliv. Řešení je reálné jak z pohledu VaK v Prostějově, kapacitně zřejmě i z pohledu ČOV v Kralickém Háji (velká čistička 3. řádu). Odkanalizování obcí ale bude vyžadovat velké dávky diplomatického jednání s občany, ekonomický rozbor a možná i důslednější kontrolu způsobů odkanalizování objektů k bydlení i k rekreaci. Všem malomyslným pak doporučujeme nalistovat si na www.sfzp.cz právě zahájený přerovský projekt Zlepšení kvality vod v oblasti soutoku řek Bečvy a Moravy za 210 milionů korun. (7,5mil Eur). Jen je třeba tahat za jeden provaz tím společným směrem. Další výstupy přípravného setkání najdete na www.proprostejov.eu Ing. Jan Navrátil

Srnčata: zabíjejí nás i milovníci přírody!

Milovníci přírody zabíjejí stále více srnčat! V posledních dnech jsme ve stanicích pro handicapované živočichy zbytečně přijali nebývalé množství srnčat! Každý rok apelujeme na milovníky přírody, aby na mláďata nesahali. Každým rokem však počet srnčat v záchranných stanicích roste. Většina z nich přichází o svou svobodu zbytečně! Pomoc potřebují jen zraněná zvířata! Jen ve stanici v Pátku u Poděbrad přijali v poslední době 9 srnčat, z toho minimálně 5 v klidu dál mohlo zůstat ve volné přírodě!

Na srnče se nesahá! Pokud leží v klidu někde v trávě, není opuštěné a žádnou pomoc nepotřebuje! Dotykem ho člověk zabíjí. Přenáší totiž na něj svůj pach, a to jeho matku odradí od další péče. Srnče pak uhyne hladem. Opuštěné srnče poznáte tak, že zmateně pobíhá, píská a kvílí. Zvuky jsou slyšet i půl kilometru daleko. Takové srnče už pomoc člověka skutečně potřebuje. Stejně tak srnče, které krvácí či někde poblíž leží jeho uhynulá matka. V takovém případě můžete rozjet záchrannou akci. Stačí jen málo. Zavolat nejbližší záchrannou stanici. Její pracovníci se o ně postarají. Nutno však podotknout, že když srna vyroste v lidské péči, je její návrat do volné přírody velmi komplikovaný. Jde-li o srnce, pak ho zpět vypustit vůbec nelze, neboť je vůči člověku velmi agresivní a může ho i zabít! Takové zvíře je odsouzeno žít do smrti ve výběhu či v oplocených oborách. Nevozte srny v autech! Srna je podle zákona zvěř. V případě, že se mláděte ujmete, můžete být obviněni z trestného činu pytláctví! Proto, je-li to nezbytné, volejte vždy záchrannou stanici. Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody Tel. 602 395 473

Pohádka nejen pro děti: Srneček Den byl jak z reklamního letáku na zájezd k moři. Srna přemítavě chroupala plnou hubou bojínek a plánovala kariéru svého benjamínka, kolouška. Ten zatím dřímal asi o dvacet metrů dál, stočený ve vysoké trávě. Snažil se nehýbat, aby na sebe nijak neupozornil toulavé psy, kteří zvěřině letos už přivykli. Tu se tráva rozhrne a přichází rodinka výletníků. Když děti objeví v trávě kolouška, který se před nimi nesnaží utéct (ostatní zvířata vědí, co jsou děti zač, a proto se jim co nejrychleji klidí z cesty), běží hned oznámit rodičům, že našly zraněné zvířátko. „Nechodí“ míní Mařenka. „Je trop na nohu“ soudí Jenda s tváří emeritního profesora. „Necháme si ho?!“ vyvodí jediný myslitelný závěr děti. „Zachráníme ho, chudáčka“ projeví tatínek mateřské city a mladý srneček je odnášen v náruči domů. „Divně smrdí“ ohrne ještě nos maminka a upraví pachový nedostatek dávkou svého parfémku. Ale co dál? Proč se ten chudáček nepase a teskně pokřikuje? Proč mu nešmakuje odtučněné kravské mléko? Copak mu schází? ... možná na to přijdete sami... A i když se srnečka „zachránit“ podaří, milé děti, tak ten ochočený neposeda nebude před lidmi prchat jako dříve, ale v době říje se jim srdnatě postaví tváří (parůžky) v tvář. A jeho parůžky se zblízka zas tak malé nezdají, to mi věřte! Tomáš Papež

Akce žába – nebezpečí chytridiomykózy „Na podzim jsem se zúčastnil přednášky RNDr. Ivana Reháka pořádané na Přírodovědecké fakultě UK. Byla na téma: Globální vymírání obojživelníků způsobeným hlavně nemocí zvanou chytridiomykóza . Podle jedné z hypotéz prý k jejímu rozšíření po světě přispěl chov žab drápatek vodních a jejich eventuelní vypouštění do přírody. Plísňové onemocnění, popsané jako Batrachochytrium dendrobatidis, působí přímo drasticky zvláště na tropické druhy žab a třeba ve Střední Americe se šíří pralesem rychlostí asi 70 km za rok. Po jejím objevení dochází téměř k okamžitému vymizení většiny druhů. Jedinou možností ochrany je pochytání zbývajících žab a jejich chov v kontejnerech izolovaných od okolního prostředí. Je to vlastně závod s časem, protože pokud se rychle nesežene dostatek financí, většina žab vyhyne. Ještě jeden příklad: Před časem byla uveřejněna senzační zpráva o objevení nového druhu ropušky Alytes muletensis na ostrově Mallorca ve Středozemním moři, tato žába byla už dříve známa jen podle fosilních nálezů a v současnosti prý žije jen ve špatně přístupných skalních puklinách. Bohužel, i sem tato nemoc pronikla nejspíše prostřednictvím výzkumníků, kteří studovali její způsob života. Proč se Vám o tom zmiňuji - tato nemoc byla už zaznamenána i v sousedním Německu a dá se předpokládat, že se již vyskytuje i na našem území. K jejímu šíření pak prý mohou nevědomky přispívat i dobrovolní ochránci přírody, a to zvláště při hromadném odchytu a přenášení žab při jarních tazích a také roznášením zárodků této plísně na obuvi. V případě té obuvi lze však zárodky zničit prostým vysušením. Chytridiomykóza u nás zatím zjištěna nebyla, a to proto, že se tím nikdo nezabývá. Vím, asi jsem Vás příliš nepotěšil, nicméně, pokud nebudeme my, kteří to myslí s přírodou dobře, působit na naše kompetentní orgány, asi se u nás nic nevyřeší. Také je třeba o tomto problému informovat co nejvíce veřejnosti." Radek Sejkora (úryvek z textu)

Kácení stromů podél silnic Jsou aleje škodlivé a nebezpečné ? Co jsou negativní vlivy, které jsou alejím vyčítány ? 1. Jede-li auto nepřiměřenou rychlostí, může vyjet ze silnice a vrazit do stromu, což má obvykle těžké následky. Kdyby tam strom nebyl, nestalo by se téměř nic. 2. Aleje ztěžují údržbu silnic, protože z nich padá přezrálé ovoce, listí a větve, někdy dokonce při vichřicích celé části stromů. V zimě v nich vznikají nepravidelné závěje, což řidiče mate. Aleje také rostou a větve zužují jízdní profil vozovky, případně někdy kořeny rostou ve škarpách nebo zdvihají asfalt. 3. Při intenzivním slunečním osvitu vzniká v alejích střídavé oslnění, což mnozí lidé nesnášejí.

4. V alejích žijí ptáci a jiná fauna, která nepředpisově vniká na silnice a ohrožuje řidiče. 5. Aleje jsou nemoderní, historicky překonané, nepatří do dnešního světa, zakrývají výhled na komerční areály a jsou příliš zelené. Zabírají místo, určené pro umístění inženýrských sítí a energovodů. K jednotlivým bodům lze říci : 1. Z neověřených statistických údajů MV za rok 2006 vyplývá, že nebyl zaznamenán žádný případ úmrtí, způsobený horizontální kolizí vozidla se stromem, a stal se jeden případ se dvěma úmrtími, způsobený pádem stromu na vozovku během vichřice. Zato případy úmrtí a zranění, způsobených nepřiměřenou rychlostí, nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky nebo nedáním přednosti v jízdě se počítají na tisíce. Pokud přesto odsouhlasíme, že stromy jako překážky plynulé jízdy jsou potenciálně vždy nebezpečné, pak musíme požadovat, aby od silnic byly odstraněny také všechny další objekty, které mohou být kolizní: tedy zábradlí, semafory, dopravní značky, osvětlení, nástupní ostrůvky, zaparkovaná vozidla a domy do vzdálenosti čtyř metrů. 2. V určitých obdobích mohou aleje ztěžovat údržbu silnic, není to však věc tak nepřekonatelná, aby vedla k odstranění všech stromů. Závěje na silnicích vznikají i bez stromů, jsou pouze souvislé, a tak jako tak často neprůjezdné. Aleje však snižují rychlost větru, a tím i možnost vzniku závějí. Co se týká klestění větví přesahujících do vozovky, i to je třeba občas provádět, ovšem odborným, nikoliv destruktivním způsobem. 3. Střídavé oslnění je určitě nepříjemnou skutečností, ale je do značné míry kompenzováno povinným celodenním svícením (auto je viditelné i ve stínu). Řidič, který naprosto nesnáší střídání světla a stínu, by měl po lékařském vyšetření zvážit, zda je schopen pozitivně reagovat i na obtížnější a tvrdší podněty během jízdy (zda tedy vůbec má řídit). 4. Fauna, vnikající na silnici, je známkou toho, že tu nejsme na planetě sami. Bylo by snad technicky možné, umístit všechny silnice do rour, a ty případně umístit pod zem, ale poněkud se to příčí lidské psychice. Takže zatím je nutné zvolnit tempo nejen tam, kde na dopravní značce skáče jelen, ale i všude jinde. Omezení maximální rychlosti v místech pravidelné migrace zvířat na nějakých 40 km/hod, to by rozhodně prospělo nejen zvířátkům. Co se týká ptáků, tak dlouhodobá šetření prokázala, že srážku s jedoucím vozidlem způsobí především pták nemocný a oslabený. Zdravý letící pták je schopen reagovat i na výtlak vzduchu před čelním sklem auta jedoucím rychlostí větší než 140 km/hod, a je také schopen reagovat na pohyb rychle jedoucího auta. 5. Nejednou je slyšet, že aleje jsou již morálně zastaralé. Za těmito názory je špatně skrývaná snaha využít pozemky, které jsou ve vlastnictví nebo správě státu a obcí. Nejčastějším požadavkem je umisťování energovodů, kanalizací, vodovodů a jiných inženýrských sítí v souběhu se silnicemi. Obvyklým argumentem pro potlačení alejí je sdělení, že umístění sítí omezuje práva vlastníků pozemků, kdežto u silnic to nevadí a žádná alej ještě nenapsala protestní petici. Jsou aleje prospěšné ? Ano, aleje skutečně mají tolik pozitivních vlastností, že dalece přesahují to, co je jim předhazováno jako negativní vliv nebo ohrožení člověka.

Můžeme si říci asi toto : 1. Aleje patří k českému kulturnímu a přírodnímu dědictví, stejně jako kostely, zámky, hrady, historické parky nebo chráněná území. Patří k obrazu české země, jsou součástí života a české duše, která spojuje minulost s budoucností. Jako je projevem mravní bídy vykrádání kostelů a prodej svatých sošek do zahraničí, tak je projevem úpadku příslušných rezortních ministerstev kampaň proti stromům, namísto dozoru nad neukázněnými řidiči a namísto péče o silnice nižších tříd. 2. Při obecném úbytku živočišných a rostlinných druhů v důsledku civilizačních vlivů mají aleje podél silnic, spolu s remízy a živými ploty, nezastupitelnou úlohu jako stanoviště mnoha organismů. Hnízdí zde například velké množství ptačích druhů nebo například v zimě dravci sedí na stromech u silnic a likvidují přejeté drobné savce. Staré letité aleje jsou mnohdy jediným refugiem vzácných bezobratlých živočichů, kteří v širém okolí již všechna útočiště ztratili, v dutinách nocují netopýři a sídlí tam mnohá jiná zvířena. 3. Jízdní dráha vymezená alejovými stromy je nejlepším vodítkem pro řidiče. Většina řidičů při jízdě podvědomě vyhledává jízdní dráhu právě podle stromů, zejména v mlze, za deště, v noci nebo v době, kdy celou krajinu pokryje sníh. V zimní mlze jsou plastové bílé patníčky opravdu málo prospěšné! Naopak za jasného dne v místech, kde byla alej vykácena, jsou řidiči motivováni volným výhledem a sešlápnou plynový pedál k maximu. Policie v uplynulých týdnech zjistila, že na mnohých místech, kde byly aleje vykáceny, se nehodovost zvýšila. 4. Aleje zčásti chrání proti slunci, větru a dešti dnes tak početné cyklisty. 5. Většina silnic první třídy i nižších tříd v ČR byla zakládána před devadesáti a více lety, neli již někdy ve středověku. Podloží silnic, zejména krajnice, se po deštích a mrazech rozpadá pod těžkými vozidly. Tento nepříznivý efekt je mírněn stromy, které odčerpávají vodu, vysušují základ silnice a zlepšují tím její nosnost. 6. Při dodržování stávajících dopravních předpisů nejsou aleje pro dopravu závažným nebezpečím. S použitím materiálu Jaroslava Neužila zpracovali F. Málek a J. Bratka, MR-SOP (redakčně kráceno)

Celostátní setkání členů a příznivců Českého svazu ochránců přírody

Ústřední výkonná rada ČSOP a ZO 11/11 ČSOP Zvoneček Vás zvou na 6. Celostátní setkání členů a příznivců Českého svazu ochránců přírody, které se uskuteční ve dnech 7. až 9. září 2007 ve Vraném nad Vltavou ( ubytování v areálu autocampu Lávka Skochovice) Srdečně Vás zveme na letošní setkání členů a příznivců ČSOP v areálu autocampu Lávka Skochovice - známé rekreační oblasti v těsné blízkosti hlavního města Prahy. V loňském roce jsme se takto neformálně neviděli. Důvod byl prostý – konal se Sněm ČSOP. O to víc se na Vás těšíme letos. Samozřejmě nejen při seminářích a přednáškách, které jsou zdrojem důležitých informací, ale také při výletech, exkurzích a večerním posezení. Přijeďte a vezměte s sebou Vaši rodinu či přátele! Je jen na Vás, jak dlouho zůstanete. Zda celé 3 dny nebo jenom na část programu. Snažíme se, aby zaujal všechny věkové skupiny. Program: Pátek dopolední blok příjezd účastníků, ubytování, prohlídka okolí seminář “Jak získat peníze na činnost organizace?” – 11.00h odpolední blok - seminář “Hospodaření v NNO – přechod na podvojné účetnictví se blíží!!” – 13.00h - seminář „GIS, GPS – využití moderní techniky v ochraně přírody a krajiny“ – 16.00h - představení činnosti ZO ČSOP Zvoneček večer přátelské posezení u táboráku Sobota dopoledne: 8.30 – 10.00 – jednání odborných komisí ÚVR ČSOP (otevřená veřejnosti) po skončení jednání odborných komisí následuje: 10.30 – exkurze do okolí PR Zvolská homole nenáročná stezka, charakteristický skalní sráz, stepní formace, vřesoviště, dokonalý výhled vlivu člověka na životní prostředí NPP Medník informuje nejen o fauně a flóře v NPP Medník a unikátním výskytem rostliny kandík psí zub, ale rovněž o stavbě železniční tratě „Posázavského pacifiku“ a řece Sázavě alternativní program – možnost sportovního vyžití v areálu autocampu Lávka večer - koncert hudební skupiny „Olgoj Chorchoj“ s grilováním a volnou zábavou

Neděle Kam se můžete podívat? Na blízkou Zbraslav – zámek se stálou sbírkou asijského umění; projít si keltskou stezku a navštívit Keltské opidum. Nebo navštívit blízký Cukrák či se projít „Posázavskou stezkou“. Pořadatelé si vyhrazují právo na možnou změnu programu. Jak se dostat do místa konání setkání: Vlakem: z Prahy hl. nádraží do Vraného nad Vltavou se dostanete za 30 minut Autem: nejlépe je dostat se na Zbraslav a zde přes most Závodu míru. Hned za mostem zabočíme doprava a jediná možná silnice vás přivede přímo do obce Vrané nad Vltavou. Potřebné spojení lze pohodlně nalézt na www.vlak-bus.cz nebo www.jizdnirady.cz Ubytování a stravování: Ubytování – v autocampu Lávka – v zařízení hotelového typu (22 dvoulůžkových pokojů) cena 600,- Kč za noc (tj. 300,-- Kč za osobu) s možností přistýlky (100,-- Kč za noc). Případně ve vlastních stanech – cena 100,-- Kč za osobu a noc. Stravování pro zájemce: snídaně 70,-- Kč, polopenze 170,-- Kč. Bližší informace: Ivana Mizerovská, Kancelář ÚVR ČSOP, Uruguayská 7, 120 00 Praha 2, tel.: 222 516 115 nebo 222 511 494 e-mail: [email protected] Petr Janeček, ZO 11/11 ČSOP Zvoneček, tel.: 222 516 115 Budeme velmi potěšeni, dáte-li nám co nejdříve zprávu, kolik vás přijede, jaké budete chtít ubytování a zda budete mít zájem o společné stravování. Těšíme se na Vás ve Vraném nad Vltavou ÚVR ČSOP a ZO 11/11 ČSOP Zvoneček ☺

Projekt „Informační centra environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (Přírodě Olomouckého Kraje)“ pokračuje Vybíráme z mnoha akcí: • • • • • • • •

24.6. Výlet na ekofarmy, sraz v 9 hod. na parkovišti před Priorem v Přerově 25.8. osvětová akce Netopýří noc, Jeskyně Na Špičáku, sraz před budovou v 19 hod. 20.9. exkurze Jak se daří rakům, Olomouc, sraz v 16 hod. u Tržnice 29.9. vycházka Jak se neotrávit v lese, sraz na nádraží ČD v Hrubé Vodě v 7:30 4.10. akce v terénu Ptačí festival, Šumperk, u Třemešských rybníků, 8 – 18 hod. 6.10. exkurze Ptáci Tovačovských rybníků, Tovačov, sraz na hrázi rybníka v 7:30 6.10. osvětová akce Evropský festival ptactva, Přerov, areál Ornis, 10:00 5.-9.11. Ozvěny ekofilmu, Olomouc, Divadlo Hudby

Kompletní přehled všech plánovaných akcí pro veřejnost v rámci projektu najdete v Kalendáři akcí. V něm si můžete nejen vybrat akci podle svého zájmu, ale na závěr dvouletého období se můžete zúčastnit i slosování o zajímavé ceny. Na každé akci uvedené v tomto kalendáři, kterou navštívíte, obdržíte do příslušného políčka razítko. Lidé, kteří navštívili nejvíce akcí v rámci tohoto projektu, budou odměněni pěknými cenami (např.

vybavení pro další pobyt v přírodě nebo fotoaparát). Zbývající kalendáře (s nejméně 3 razítky) budou zařazeny do slosování o další ceny. A kde tyto kalendáře seženete? Každopádně u každého ze 17 partnerů projektu, takže neváhejte a dále si z našich akcí vybírejte! Akce jsou realizovány v rámci projektu Přírodě Olomouckého kraje! (Informační centra environmentální výchovy, vzdělávaní a osvěty), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Více informací o projektu naleznete na www.prirodeOK.cz Nabídka nových brožur a letáčků vydaných prostějovskými ochránci přírody: •

CD Chráněná území Prostějovska

•

Mokřady Drahanské vrchoviny – celobarevná publikace obsahující základní informace a spoustu fotografií mokřadů Drahanské vrchoviny, 80 stran

•

Co s nimi? – podrobná brožura plná praktických rad, jak poskytnout 1. pomoc nalezenému zraněnému živočichovi, 32 stran

•

Letáček Opravny a bazary Prostějova

•

Letáček Kompost u vás doma

Všechny tyto brožury, publikace a letáčky jsou k dostání v kanceláři RS Iris na Husově nám. 67 v Prostějově. Co připravujeme v Prostějově: •

Naučná stezka na Velkém Kosíři – rekonstrukce zastaralé a napůl zničené naučné stezky + vydání Průvodce naučnou stezkou V.Kosíř

•

Naučná stezka biokoridorem Hloučela – vybudování nové stezky

•

15.9. Exkurze Němčicko - Stanice pro handicapované živočichy, CHÚ Kopaniny a Pod Obrovou nohou

•

27.9. Znáš svoje zvířátko? – přehlídka domácích mazlíčků dětí, poradna veterináře, test znalostí o svém zvířátku

•

28.9. Pochod všech generací – vycházka městem a biokoridorem Hloučela v rámci celostátní akce: Na Václava do přírody – nejen Václavové to potřebují

•

6.10. Ukliďme si Hloučelu! – úklidová akce pro všechny věkové kategorie

•

20.10. Den stromů – velkolepá oslava svátku stromů: o dopoledne vzdělávací aktivity pro děti i dospělé v Kolářových sadech o stromolezení o odpoledne výjezd do zámeckého parku v Čechách pod Kosířem s odbornou průvodkyní RNDr. Annou Švécarovou

Nevládní organizace v kraji - doplnění: Po vydání 1. čísla našeho Zpravodaje jsem obdrželi následující mail: „Dobrý den, v příloze zasíláme Váš zpravodaj, ve kterém je mj. k dispozici seznam neziskovek v Olomouckém kraji. Velice nás mrzí, že v tomto seznamu není naše organizace uvedena také proto, že jediná publikovaná fotografie živočicha v tomto zpravodaji (foto ropuchy obecné) je z našeho archivu (posíláme také originál). Mohli byste to nějak napravit, tj. příště naši organizaci uvádět ? Od roku 2002 každoročně pracujeme na projektech na ochranu biodiverzity, vyhlášených ÚVR ČSOP. Naše fotografie, kterou jste ve Vašem zpravodaji použili, je toho důkazem (máte přístup k některým naším datům z projektů). Děkujeme Sdružení Lacerta Písečná 229, 790 82 Lukáš Konečný - vedoucí e-mail: [email protected] [email protected] www.lacerta-pisecna.com“ Organizaci Lacerta se omlouváme, informace o NNO jsme získávali všelijak, především však z webových stránek Olomouckého kraje a tam jsem na ně nenarazili. Eva Zatloukalová

Regionální centrum a základní organizace ČSOP v kraji Právní subjekt: 61/RS ČSOP - Regionální sdružení Iris Kontaktní adresa: Husovo nám. 67, 796 01 Prostějov Telefon: 582 338 278, 603 298 039, 603 730 594 E-mail: [email protected] Web: www.iris.cz Hlavní kontaktní osoba: Eva Zatloukalová, e-mail: [email protected] Ochrana přírody RNDr. Miloš Holzer, e-mail: [email protected] Děti a mládež Jaroslav Marx, e-mail: [email protected] Ekologická výchova Lenka Lisická, e-mail: [email protected]

Základní organizace ČSOP Olomouckého kraje: 1 2 3 4 5 6

7 8

9 10 11

61/01 ZO ČSOP Oriolus adresa: Husovo náměstí 67, 796 01 PROSTĚJOV e-mail: [email protected] 61/03 ZO ČSOP Kladky adresa: č.p. 52, 798 54 KLADKY e-mail: [email protected] 61/04 ZO ČSOP Hloučela adresa: Husovo nám. 67, 796 01 PROSTĚJOV e-mail: [email protected] 61/06 ZO ČSOP Haná adresa: Komenského nám. 38, 798 27 NĚMČICE NAD HANOU e-mail: [email protected] 61/16 ZO ČSOP Hořepník adresa: Husovo nám. 67, 796 01 PROSTĚJOV e-mail: [email protected] 61/RS ČSOP, Regionální sdružení Iris adresa: Husovo nám. 67, 796 01 PROSTĚJOV e-mail: [email protected] web: http://www.iris.cz 71/01 ZO 71/01 ČSOP Olomouc adresa: třída Míru 73, 779 00 OLOMOUC e-mail: [email protected] 71/02 ZO ČSOP Upolín adresa: Skřivánčí 23, 779 00 OLOMOUC 9 e-mail: [email protected] web: http://www.upolin.com 71/05 ZO ČSOP Šternberk adresa: Smetanova 26, 785 01 ŠTERNBERK 71/08 ZO ČSOP Castor adresa: Přichystalovala 11, 772 00 OLOMOUC e-mail: [email protected] 71/09 ZO ČSOP Astacus adresa: Družební 12, 779 00 OLOMOUC e-mail: [email protected]

12 13 14 15 16 18 19 20 21

71/11 ZO ČSOP adresa: Jiří Plhák, Št. Krejčího 7, 783 13 ŠTĚPÁNOV 71/12 ZO ČSOP Duhoví bojovníci adresa: V Kotlině 4, 779 00 OLOMOUC e-mail: [email protected] 71/16 ZO ČSOP Satyrus adresa: Třída Svobody 26, 771 46 OLOMOUC e-mail: [email protected] 71/17 ZO ČSOP Pomoraví adresa: Albrechtova 35, 783 35 HORKA NAD MORAVOU e-mail: [email protected] 74/03 ZO 74/03 Lipník nad Bečvou adresa: Zahradní 1260, 751 31 LIPNÍK NAD BEČVOU e-mail: [email protected] 74/08 ZO ČSOP ZBRAŠOV adresa: Teplice nad Bečvou 75, 753 51 ZBRAŠOVSKÉ ARAG. JESKYNĚ 75/05 ZO ČSOP adresa: Jan Frank, Okružní 228, 789 71 LEŠTINA U ZÁBŘEHA e-mail: [email protected] 75/06 ZO ČSOP adresa: Náměstí Jana Zajíce 11, 787 01 ŠUMPERK 75/10 ZO ČSOP BLUDOV adresa: 8. Května 63, 789 61 BLUDOV e-mail: [email protected]