Obyvatelstvo území Šumavy - proč zde uchovat národní park? Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4
[email protected] V souvislosti s diskusí nad ochranou přírody na Šumavě (KINDLMANN et al., 2012), jejím významem, oprávněností a omezením místních obyvatel touto ochranou je potřeba uvést též některá fakta týkající se lidského osídlení v oblasti a sociálně-ekonomických charakteristik. Důležité je rovněž jejich srovnání s okolním územím. Již dříve byly provedeny analýzy dokládající, že ochrana přírody není hendikepem pro socio-ekonomický rozvoj (KUŠOVÁ et al., 2008; TĚŠITEL et al., 2005). Podrobné srovnání obcí celé České republiky z pohledu chráněných území vypracoval MATĚJKA (2012). Tradičně bývá uváděno, že Šumava představuje ve střední Evropě výjimečné území, které je jen málo ovlivněno lidskou činností, často však pro takové tvrzení chybí podklady. Ty je však možné nalézt v rámci různých zdrojů. Tak například POKORNÝ (2011) vyhodnotil frekvenci archeologických nálezů v Čechách v raném středověku. Z jeho výsledků vyplývá, že vlastně v celém území Šumavy chybí doklady o raně-středověkém osídlení, přičemž výjimkou je zřejmě osa toku Křemelná - Vydra, kde pravděpodobně probíhala středověká obchodní trasa spojující Čechy a území Dunaje.
Obr. 1. Archeologické nálezy v raném středověku (600-1200) v oblasti Čech (data POKORNÝ 2011) a vyznačené území současného NP Šumava.
Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-1-
Obr. 2. Hustota obyvatel na 1 km2 v roce 2001 podle obcí ČR. Údaje podle sčítání obyvatel, domů a bytů. Podrobněji MATĚJKA (2012)
Šumava 110.00
Počet obyvatel
105.00
100.00
A B C
95.00
90.00 1961
1971
1981
1991
2001
2011
Rok Obr. 3. Vývoj počtu obyvatel v obcích A – ležících zcela uvnitř velkoplošných chráněných území (NP a CHKO); B – ležících na okraji velkoplošných chráněných území (částí svého katastru zasahující do CHÚ); C – okolní obce ležící zcela mimo CHÚ, ve vzdálenosti do 20 km od CHÚ. 100 % představuje průměrný počet obyvatel v obcích dané kategorie v období 1961 až 2011. Údaje podle příslušného sčítání obyvatel.
Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-2-
Obr. 4. Rok sčítání obyvatel s nejvyšším počtem obyvatel. Údaje podle sčítání obyvatel v letech 1961 až 2011.
Některé obce se v posledních letech intenzivně rozvíjejí a jejich charakter tak odpovídá střediskovým obcím a městům ve vnitrozemí (Strážný, Horská Kvilda, Borová Lada, Železná Ruda, Volary). V jiných obcích počet obyvatel klesá, což však odpovídá většině vesnic ve vnitrozemí - nejedná se tedy o znak úpadku regionu a již vůbec nelze mluvit o nějakém hendikepu způsobeném ochranou přírody.
Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-3-
Obr. 5. Zástavba (hnědě) a její okolí (buffer 125 m; zeleně) v Národním parku Šumava a v jeho okolí podle digitálního modelu území (DMÚ25, verze 2002; Vojenský topografický ústav, Dobruška).
Celé území NP Šumava je v současnosti ohroženo rozrůstající se zástavbou, která se nově vyskytuje i mimo dosud zastavěná území. Tento fenomén byl vyhodnocen srovnáním stavu zástavby ve dvou časových horizontech - v letech 2001 a 2011. Data pro první rok byla získána z vektorové vrstvy budov Digitálního modelu území (DMÚ25) (obr. 5). Pro rok 2011 byla vytvořena bodová vrstva nových staveb (budov), které jsou vizuálně identifikovatelné na leteckých snímcích z tohoto roku (obr. 6). Jako území ovlivněné výstavbou byly vymezeny plochy bufferu o poloměru 125 m okolo identifikovaných objektů zástavby. Z vyhodnocení je zřejmé, že se zvýšil nejen počet polygonů území ovlivněných zástavbou, ale ješt výrazněji se zvýšila příslušná plocha území - přibližně o 36%
Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-4-
Tabulka 1. Vzrůst zástavby na území NP Šumava ve sledovaném období.
Rok 2001 2011 Přírůstek [%] Počet polygonů 235 274 16.6 Plocha [ha] 2310.4 3135.6 35.7 Podíl zasaženého území NP Šumava [%] 3.37 4.58
Obr. 6. Na podkladu mapy původní zástavby z počátku 21. století (viz předchozí obrázek) byla mapována nová výstavba vzniklá do května 2011, která je identifikovatelná na posledních leteckých snímcích (červené body).
Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-5-
Tabulka 2. Analýza rozvoje zástavby v NP Šumava z hlediska velikosti ovlivněné plochy území.
Počet polygonů Velikostní kategorie polygonu 2001 2011 Přírůstek [ha] [%] <5 43 50 16.3 5 – 10 146 154 5.5 10 – 20 24 39 62.5 20 – 30 5 9 80.0 30 – 40 8 8 0.0 40 – 50 3 1 -66.7 ≥ 50 6 11 83.3
Plocha polygonů 2001 2011 Přírůstek [ha] [ha] [%] 102.5 114.0 11.2 942.2 971.8 3.1 337.0 534.5 58.6 131.0 209.2 59.6 255.5 268.2 4.9 130.4 46.1 -64.7 411.7 992.0 140.9
Není pravda, že se území Šumavy (zvláště NPŠ) vylidňuje (z důvodu nepřiměřené ochrany přírody) více nežli jeho okolí. Řada obcí Šumavy odpovídá spíš větším střediskovým obcím ve vnitrozemí, které se intenzivně rozvíjejí. Příjmy obce na obyvatele 25000 20000 15000 10000 5000 0 e ic ov rn Že y zl le Zá ly o ob hr
C
a ld
iš Kt a av ln Že ec P á ov N ec ož St
i Kv
Obr. 7. Porovnání příjmu obcí v NPŠ (první čtyři obce) a mimo něj. Zdroj: R. Zeman (2008).
Závěr Jak tedy odpovědět na úvodní otázku? Šumava představuje nejen biologicky cenné území, ale jedná se o jedno z nejrozsáhlejších území střední Evropy, které bylo v minulosti relativně velmi málo ovlivněno činností člověka. Existují zde celé katastry, kde je v současnosti minimální hustota obyvatelstva. Pouze účelně spravovaný národní park dokáže tento stav zachovat bez toho, aby se zhoršily socio-ekonomické podmínky v regionu.
Literatura KUŠOVÁ D., TĚŠITEL J., MATĚJKA K., BARTOŠ M. (2008): Biosphere reserves – An attempt to form sustainable landscapes. A case study of three biosphere reserves in the Czech Republic. - Landscape and Urban Planning, 84: 38–51. MATĚJKA K. (2012): Sociálně-ekonomické charakteristiky obcí a vybraná velkoplošná chráněná území v ČR. - URL: http://www.infodatasys.cz/proj004/socekonregions2012.pdf Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-6-
POKORNÝ P. (2011): Česká krajina a kolapsy. In: Bárta M., Kovář M. (Eds.), Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur. Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. - Academia, Praha, pp. 675-704. TĚŠITEL J., KUŠOVÁ D., MATĚJKA K., BARTOŠ M. (2005): Protected landscape areas and regional development (the case of the Czech Republic). In: Floriańczyk Z., Czapiewski K. (Eds.), Rural development capacity in Carpathian Europe. - Inst. of Agricult. and Food Economics & Inst. of Geography and Spatial Organization, Warsaw, pp. 23-36. ZEMAN R. (2008): Výhody a omezení obcí ležících ve správním území Národního parku Šumava z hlediska zdrojů obecních příjmů. - Ms. [Bakalářská práce, Vysoká škola evropských a regionálních studií, České Budějovice] 55 p.
Publikováno na www.infodatasys.cz
(2016)
-7-
