Z OBSAHU:
A stron o m ick é ob rázk y z H olandska — Novinky z astron o m ie — Nové kni
Prom ěnn á hvězda T Tauri a její typ a p u b lik ace — Ckazy na obloze
N a h o ře l e y d e n s k é p a n o r á m a z p o z o r o v a c í p lo š in y u h la v n í k o p u le . D ole o k r u ž ní k a n á l a s iln ic e u l e y d e n s k é h v ě z d á r n y ; v le v o k o p u le 50cm r e fle k t o r u . — Na prvn í 5 :r. o b á lk y je l e t e c k ý p o h le d n a 2 5 m etro v ý r a d i o t e le s k o p v D w in g elo o. (K č lá n k u n a str. 225. J
©
— N ak lad atelstv í Orbis, n. p. - 1964
Říše hvězd
Jiří
Roč. 45 (1964), č. 12
Grygar:
ASTRONOMICKÉ O BRÁ ZKY
Z HOLANDSKA
Když jsm e zpraveni o tom , že pojedem e na studijní cestu do království nizozem ského, počínám e si n ejsp íše ta k to : vrhnem e se do knihovny, aby chom zde n alezli jednak zem ěpisný a tla s a jednak Čapkovy Obrázky z H olandska. A tlas proto, poněvadž si nejsm e jisti, zda hvězdárna, kam jsm e pozváni, leží nad m ořem či pod m ořem a Čapka proto, abychom se včas vyzbrojili teo retick ý m i zn alostm i o krajině, podnebí, lidu a m ra vech v Nizozemí. Studiem Obrázků zjistím e, že K arel Čapek napsal hodně moudrého a vtipného o k rav ách , sýru, arch itek tu ře, m alířích , b icyklech a jiných pozoruhodnostech H olandska, ale p ře ce jen na n ěco zapom něl. Je totiž jistě s podivem, že na tom m além kousíčku zem ě se daří výtečn ě nejen tulipánům , ale i vědám a zejm éna pak astronom ii. Již co dítka jsm e byli poučováni o ren esan čn ím m ysliteli E rasm u R o tter dam ském a později tráp en i Huygensovým principem a vlnoplocham i. N ěkteří z nás si jistě vzpom enou na leydenské láhve a n a Lippersheyův d alekohled. T ato v ěd ecká tra d ice p okračuje i v novější době: fyzik Loren tz, jem už vděčím e za rozvoj elek trodyn am iky a znám ou re lativ istic kou tran sfo rm aci, byl H olanďan stejn ě jako K am erling-O nnes, jenž v ro ce 1908 poprvé zkapalnil hélium, a stejn ě jak o P. Zeem an, objevitel ro z štěpení sp ek tráln ích č a r v m ag n etick ém poli. Pokud pak jde o astronom ii, je holandský příspěvek sn ad je š tě n ápadnější. Přitom je třeba uvážit, že podnebí z hlediska astrp n om a-p ozorovatele už sotva může být m éně příznivé než je v této zem i, abychom tím více ocenili, jak vyn ik ající a stro nom ové vych ázejí z h olan dsk ých u niversit. Řada z nich p racu je již dlou há léta v cizině a jejich holandský původ si p roto m álokdy uvědomujeme. Je to však přehlídka vskutku im pozantní, když n am átk ou jm enujem e dr. Kuipera, řed itele M ěsíční a p lan etárn í lab o rato ře v Arizoně, dr. van den Bose, p racu jícíh o na K rálovské ob servatoři v Jižní A frice, prof. van B iesbroecka z Y erkesovy hvězdárny, d r. M. Schm idta z Mt. Palom aru, p rof. D. B rouw era z Y ale, prof. van de Kam pa ze Sproulu, prof. van Albadu z Ústavu pro p ok ročilá studia v P rin ceton u , prof. B. Boka, k terý vede největší hvězdárnu na jižní polokouli na Mt. Strom lo v A ustrálii, a tak bychom m ohli p o číta t ještě hodnou chvíli. H olanďanů je dnes asi 12 m iliónů a navzdory pronikavém u exportu svých astro n om ick ý ch hlav m ají dom a d ostatek proslulých vědců, z nichž jsou jistě nejzn ám ější p rofesoři J. H. Oort, M. M innaert a A. Blaauw. Ti stojí v čele ústavů, o nichž se v dalším zmíním podrobněji. Musím před eslat, že ani po č tv rt ro ce p á trá n í nedovedu vysvětlit, v čem je pravé tajem ství úspěchů h olandské astro n o m ick é školy — člověk by p o tře boval bystrost K arla Čapka, aby dovedl vysvětlit, p roč se astronom ii
tolik vede právě na nedohledných holan dsk ých rovinách , rozd ělen ých kanály a ch rán ěn ý ch hrázem i před zatopením z m oře. Stejn ě se od třicá tý ch let, kdy Čapek psal svou rep o rtáž, v ce sto vání hodně zm ěnilo. On se napoprvé seznam oval s cizí zem í na h lav ním n ád raží h lavn íh o m ěsta (m im ochodem s hlavním m ěstem je to v Holandsku zašm o d rch an é; hlavním m ěstem je dle ústavy A m sterdam , sídlo vlády a zastu p itelských úřadů je v H aagu, sídlem královny vesnice S o e std ijk ); dnes vás oprem ovaní k rálo v ští celn íci vítají na am sterdam ském letišti Schipholu, a let z Prahy do A m sterdam u zabere m éně času, než ce sta autobusy z Ondřejova do R uzyně; vzdálenosti se z k rátk a nivelizují. Z letiště, 14 m etrů pod hladinou m oře, vede čtyřproud ová d álnice do d vousettisícového U trechtu, m ěsta s historick ým jád rem a m oderním i předm ěstím i — a co hlavně — s význ ačnou universitní hvězdárnou Sonnenborgh. S tarší čá st ob servatoře je um ístěna na zák lad ech m ěstsk ý ch hradeb a p am atuje už nějaké sto letí. Je na obvodu h isto rick é č á sti m ěsta a její kuželové kopule se zrcad lí v singelu — okružním kanálu, jež ohraničuje s ta rý U trech t. Pro pozorování jsou zde vskutku šp atn é podm ínky, deštivo, m lhy, vydatné noční osvětlení — chybí jedině d ým ající kom íny p rů m ys lových závodů. O bservatoř je proslu lá p racem i ze slu n ečn í fy zik y ; z e jm éna je znám ý u trech tsk ý fo to m etrick ý a tla s slunečního sp ek tra, p ři p ravený pod vedením M innaertovým , jenž je základní pom ůckou pro astronom ickou spektroskopii vůbec. Skupina slu n ečn ích fyziků je na ú stavě n ejp o četn ější a p racu je s řadou původních p řístrojů . V ertikální sp ek tro g raf je zařízen pro fo to elek trick o u i fo to g rafick o u re g is tra c i slu nečního sp ek tra s disperzí až 4 A/mm. C hrom osférický dalekohled je op atřen Lyotovým filtrem pro pozorování v červ en é č á ře Ha. V kopuli je i re g istra čn í p řístroj, zazn am en áv ající rádiový šum Slunce na fre k venci 200 MHz. Signál je přiváděn kabelem přím o z d esetim etrovéh o parabolického radioteleskopu, um ístěného na stan ici N era u Hilversumu. S polupráce s rad ioastron om ick ou sta n icí v N eře je velm i tě s n á ; v Neře je instalováno několik rad iotelesk opů pro příjem n a frekven cích 195, 545, 2980 a 9300 MHz, dále osm ikanálový rádiový sp e k tro g ra f pro pásm o 1 m a p olarim etr p racu jící na vlně 1,5 m. Krom ě toho je zde neutronový m on itor pro re g istra ci složky k osm ick éh o zářen í. V U trech tu se pak výsledky všech m ěřen í zp racovávají, spolu s údaji z holandských z á m ořských ob servatoří Hollandia (N ová Guinea] a P aram aribo (S u rin a m ). Loni po odchodu prof. M innaerta na odpočinek se sta l řed itelem hvěz d árny prof. C. de Jag er, jehož vědecké zájm y zasahují do m noha oborů astronom ie. Pod jeh o vedením vznikla na ob servatoři skupina pro k o s m ický výzkum, k terá se zabývá vývojem p řístrojů pro výzkum né rak ety a um ělé družice v rám ci západoevropské o rg a n iz a ce ESRO. Úkolem sku piny je vývoj zařízení pro re g istra ci slunečního zářen í X v oboru 20 až 50 A a konstru kce p očítačů k osm ick ých paprsků. Skupina je tv o řen a zejm éna elek tron ik y -sp ecialisty a ve své p rá ci se opírá o bohatý s o rti m ent sou částek znám é firm y Phillips. První výzkum ný le t ra k e ty se uskutečnil již v tom to ro ce z francou zsk é základny v sev ern í A frice. Před dvěm a lety byla na u niversitě zřízena p ro fesu ra hvězdné sp e k tro skopie, k terou získ ala k an ad sk á astro n o m k a A. B. U nderhillová. Pod jejím vedením nyní p racu je skupina m ladých asisten tů , zab ývající se
V lev o c e n tr á ln í k o p u le h v ě z d á r n y v L e y d en u , v p ra v o K a p te y n o v a la b o r a to ř v G ron in g en (n a s t ř e š e j e p o z o r o v a c í v ěž , d n e s již o v šem n e p o u ž ív a n á ).
studiem ran ých hvězd. Prof. U nderhillová si p řivezla ze svého dřívějšího působiště ve V ictorii a dále z Mt. P alom aru a Haute P roven ce sp ektrogram y s vysokou disperzí k olem 3 A/mm, k teré jsou nyní prom ěřovány. Pozorované hodnoty ek vivalen tn ích šířek a profilů č a r jsou porovnávány s teoretick ým i h odnotam i, p očítan ým i z m odelů hvězdných atm osfér, jež rovněž sestro jila U nderhillová. Tyto p rá ce lze u sku tečnit jen vy užitím výkonných sam o čin n ý ch p o čítačů . P ro zajím avost uvádím, že vý p očet hvězdného m odelu na p o číta či IBM 7090 trv á asi 5A hodiny, při čem ž výsledkem je tabulka asi s 10 000 šestim ístným i čísly. Kdybychom výp očet prováděli na běžné k alk u lačce, museli bychom najm out stovku p očtářů na dobu d eseti let kvůli jediném u m odelu. Prof. Underhillová však m á již těch to m odelů desítky. K p rak tick ým pozorováním není v U trech tu m noho p říležitostí. Pro studium hvězd slouží Merzův re fra k to r o prům ěru objektivu 27 cm a svě telnosti 1 :1 0 , op atřen ý autom atikou, jak á je běžná u velk ých teleskopů. Studenti se tak cv ičí v ovládání velkých přístrojů. Další, Cassegrainův dalekohled o prům ěru 37 cm a sv ěteln o sti 1:9,5, m á fo to elek trick ý fo to m etr se dvěm a násobiči pro so u časn é m ěření prom ěnné i srovn ávací hvězdy. Velkým cen trem hvězdné astro n o m ie je znám á ob serv ato ř v Leydenu, vedená prof. Oortem . Budovy i s kopulem i jsou rovněž ve m ěstě, pod okny je nezbytný k an ál a k m oři je už jen kousek. Pravidelná pozorování p ro bíhají pouze u 50cm reflek to ru , o p atřen éh o standardním fotoelek trick ým
fotom etrem . Kopule je i během pozorování elek trick y vytáp ěn a, což je asi světová ra rita . H vězdárna je skoro obléhána zah ran ičn ím i hosty a stu denty, k teří si zde doplňují své astro n o m ick é zn alosti. A tak se člověk tuze nediví, že třeba prof. van de Hulst p řed náší n a universitě anglick y. Na ústavě se hlavně zp raco v áv ají výsledky, zatím co pozorování byla p řen esen a na jižní sta n ici v H arteb eespoort Dam v P reto rii v Jižní A frice, kde je in stalován dvojitý re fra k to r o prům ěru 40 cm a re fle k to r o prů m ěru zrcad la 90 cm , zařízený pro so u časn á fo to e le k trick á m ěření v pěti barvách. L eydenská hvězdárna byla v m inulosti cen trem astro n o m ick éh o dění zásluhou vyn ik ajících ředitelů, jakým i byli prof. Pannekoek a prof. E. H ertzsprung. T oto p ostaven í si dnes p ři nejm enším zach o v ala. Zvlášť velké jsou zásluhy leyd en ských astron om ů o rozvoj ste lá rn í rad io astro nomie. Prof. van de Hulst ještě jako utredhtský p oslu ch ač předpověděl existen ci em isní čá ry vodíku na 21 cm a prof. Oort p rosadil vybudování velkého 25m etrového rad ioteleskopu v Dwingeloo, jímž se studuje spirální stru k tu ra Galaxie. Dnes je rad iotelesk op řízen d r. M ullerem a užívá se tak é pro m ěřen í p o larizace rádiového zářen í Galaxie na 440 a 600 MHz. Zesílený sign ál je kódován p řím o na děrnou pásku, ta se posílá na po číta č, kde se m ěřen í podle vhodného p rogram u z ce la au to m atick y redu kuje a astronom se může plně so u střed it na in te rp re ta ci výsledků. V n ejsevern ější provincii H olandska je tře tí význam né astron om ick é cen tru m , K apteynova lab oratoř v G roningen. B yla založen a ve d v acátý ch letech prof. K apteynem , později ji vedl van Rhijn a nyní prof. A. Blaauw , znám ý p racem i o rozpínání a so cia cí a o vývoji hvězd. O stav nem á vůbec v lastn í dalekohledy, p ozorovací m a te riá l si sp olu p racovn íci vozí z vý zn ačn ých světových hvězdáren, kam m ají pom ěrně snadný přístup. Vždyť být astronom em z K apteynovy lab o rato ře je nejlepším doporučením , že p ozorovacíh o času u velkého dalekohledu bude využito k prvotřídním studiím . V lab orato ři se studuje m etodam i ste lá rn í sta tistik y stru k tu ra G alaxie a ú stav snad p roto připom íná jakousi továrnu, zařízenou na s é riovou výrobu. Úm orné rutinní p rá ce jsou do zn ačn é m íry au to m atizo v án y ; pro ry ch lé vyhodnocování sním ků slouží velké p roh lížečk y, irisový foto m etr s au tom atick y nastavovan ou clonou a číslicovým výstupem a televizní b linkkom parátor, um ožňující ry ch lé a objektivní objevování prom ěnných hvězd (viz ŘH 10/1955, str. 2 2 9 ). K úplném u výčtu holandských hvězdáren chybí ještě zm ínit se o a s tro nom ickém ústavu u niversity v A m sterdam u, kde mj. p racu je znám ý te o retik H. Z an stra, a o ob servatoři k a to lick é u niversity v Ni'jmegen, vedené de K ortem , S. J. V obou p řípadech však jde o m alá p ra co v iště s po m ěrn ě skrovným vybavením a n epočetným p eťsonálem . Mezi všem i holandským i astron o m y je velm i živý sty k na m eziakadem idkých ko lokviích a k on feren cích A stronom ického klubu. Spolu s B elg ičan y je p rojektován obří rádiový in terfero m etr, zvaný „Kříž B eneluxu ", k terý stav í ve sp olečn é režii zem ě Beneluxu n a pom ezí H olandska a Belgie. Ram ena kříže budou dlouhá 4 km a vytvoří je p arab olick é teleskopy o prům ěru 30 m . Každý z 50 elem entů kříže bude m ít tedy v ětší prům ěr než rad iotelesk op v Dwingeloo. Ke slavn é m inulosti h olandské astronom ie budou tudíž připojovány nem éně úspěšné k ap ito ly v budoucnu. S ou střed ěn ost p rá ce , vysoká ú ro
veň výu'ky a velk orysost projek tů spolu s o rie n ta cí na n ejm od em ější m e tody výzkumu to zaru ču jí. A ta>k si přejem e, aby n aše vzájem né stýky, jež se v mtnulém ro ce p o d statn ě rozšířily (m ezi U trech tem a Ondřejovem cestov alo pět a stro n o m ů ), p o k račo v aly stejně dobře. Díky loňským vým ěnám m ám e d nes na h olan dsk ých ob servatořích řad u kolegů, s ni miž nás spojují nejen odborné zájm y, ale i upřím né p řátelstv í. Bohumil
Hacar:
PROMĚNNÁ HVĚZDA T TAURI A J E J Í TYP Roku 1852 objevil J. H. Hind v souhvězdí Býka slabou prom ěnnou m lhovinu a v její b ezp ro střed n í blízkosti hvězdu 1 0 m, k te rá ch yběla na jeho ek lip tik áln ích m ap ách , k te ré tehdy p řip ravoval a k teré zah rn ovaly všech ny hvězdy až do l l m. V n ásled u jících le te ch byla podivná m lhovina pozorován a n ěkolik a v ý zn ačn ý m i astro n o m y . D’A rrest, C h aro rn ac, L assell, Struve aj. se jí zabývali a zájem o te n to zvláštn í objev ještě vzrostl, když na k on ci r. 1861 o h lásil D’A rre st její zm izení. V le te ch 1 8 6 2 — 64 mohli sice O. Struve a L a sse ll ro z e z n a t je ště jak ou si stopu mlhoviny, avšak v r. 1868 zm izela i v pulkovském refrak to ru . T aké zm íněná h vězda b yla v on ěch le te ch ča stě ji pozorován a různým i p ozorovateli (A uvers, C h a co rn a c, Hind) a to s výsledkem , že je m ěn livá v m ezích 9,5m až 1 3 ,5 m a byla tudíž z a řa z e n a do sezn am ů p rom ěn n ých hvězd jak ožto T Tauri. Z le t 1863 až 1891 p o ch ázejí zejm éna ro z sáh lé p ozorovací řad y — B axen d ell, K nott, S chónfeld, W innecke ji sled ovali a m ezi jm ény p o zo ro v atelů n alézám e i u n ás dr. V ojtěch a Š afařík a v P raze. Jeho p ozorován í T Tauri spolu s pozorováním^ jiných prom ěn n ých hvězd jsou o b sažena v p rá ci dr. Lad. P račk y „U ntersuchungen uber den L ich tw e ch se l á lte re r v erá n d e rlich e r S tern e n ach den B eobachtungen von Prof. Dr. V o jtěch Š afařík , Vol. I.“ , k te rá vyšla roku 1910 n ák lad em K rál. če sk é sp o lečn o sti nauk v P raze. Š afařík konal svá pozorován í v le te ch 1 8 8 3 — 1 914. Za tě ch to pozorován í se hvězda jevila vždy asi 12m, pouze r. 1893 se zd ála poněkud jasn ější. Měla vždy vzhled m lhavý, Hindova m lhovina byla n evid iteln á nebo nejvýš byla p atrn á jen její slab á sto p a. Tak n ap ř. k pozorování ze dne 2. února 1891 (ju lián sk é datum 24 1 1 7 6 6 ) připojuje Š a fa řík poznám ku „sto p a m lhoviny prosvítá (C lark 1 7 7 ) “ . Roku 1899 fo to g ra fo v a l K eeler na Lickově h vězdárně C rossleyovým reflek to rem (9 1 cm ) okolí hvězdy a m lhoviny při čtyřhod in ové exp o zici záp adn ě b ezp rostřed n ě vedle hvězdy T tři jasn é ob láčk y, z nichž p ro střed n í byl n ejjasn ější. Dne 20. led n a n ásled u jícíh o roku byla Hin dova m lhovina za n ejp řízn iv ějších a tm o sfé rick ý ch podm ínek v 36palcovém d alekohledu Lickovy h vězdárny p rávě na h ra n ici vid iteln osti. Na hvězdy typu T Tauri jak o žto zvláštn í třídu p rom ěn n ých hvězd ukázal poprvé A. H. Joy z h v ězd árn y Mt. W ilson roku 1945. Jsou to trp asličí prom ěnné hvězdy jistou m ěrou výjim ečn é, n e jča stě ji s p e k trá l ního typu G, popř. K až M, k te ré však m ají ve sp ek tru n av íc jasn é em isní čá ry . Jsou to p ředevším em isní č á ry vodíku, č á ry H a K ionizovaného vápníku, dále čá ry 4063 A a 4132 A n eu tráln íh o železa. Většinou lze
p ozorovat tak é „za k á z a n é " č á ry 4068 A a 4076 A ionizované síry a dublet 6 3 0 0 — 6363 A n eutráln íh o kyslíku. Pozoruhodná je veliká in ten zita ab sorp ční č á ry 6707 A, n áležející lithiu, což n asv ěd ču je re lativ n ě veli kému m nožství toh oto prvku v atm o sfé ře tě ch to hvězd vzhledem ke Slunci. K rom ě zm íněných č a r jsou však p řítom ny tak é č á ry ab sorp ční vlastn í spektrům hvězd tříd F, G až K, a č č a s to jsou ro zm azán y až k n e zřeteln o sti nebo i k nevid itelnosti. T ento n ezvyklý vzhled č a r lze p atrn ě v y sv ětlit tím , že na štěrbinu sp e k tro g ra fu dopadá jak sv ětlo hvězdy, tak i světlo m lhoviny ji obklopující. M ěnlivost je z ce la n epravid eln á, pokusy o n alezen í jak ék o li period i city vesm ěs selh aly . Typ bývá zh usta tak é o zn ačo v án podle hvězdy RW A urigae, což je prom ěnná objevená r. 1906 paní C eraskou na 15 m os k evských sn ím cích , z nichž první p o ch ázel ze dne 21. p ro sin ce 1895 a poslední z 22. ledna 1906. Hvězda k o lísala v té době m ezi 10,0 až 1 2 ,2 m. Zabývali se jí pak sou stavn ě Enebo (N o rsk o ), Luizet (F r a n c ie ), Zinner (B av o rsk o ) a u nás L. P račk a jed n ak za svého pobytu v Bam berku, jednak na své h vězdárně v Nižboru. Jeho p ozorován í jsou obsa žen a v p ráci „Pozorován í měn sv ětlo sti p rom ěn n ých hvězd“ (Č. A ka dem ie věd, tř. II, č. 11 z r. 1 9 0 9 ), v níž uvádí též užité sro v n á v a cí hvězdy. N ápadnou zv láštn o stí hvězd typu T Tauri je to, že se tém ěř bez vý jim ky vysk ytu jí v k o n čin ách , v n ich ž byla zjištěn a p říto m n o st velikého m nožství m ezihvězdné hm oty. Jsou to zejm én a souhvězdí B ýka, Oriona, Š tíra a H adonoše, kde je n alézám e n e jča stě ji. Bylo již ře če n o , že jsou to trp a sličí hvězdy, nutno však d odat, že v H ertzsp ru ngově-R u sselově d ia gram u jsou p oloženy nad hlavní p oslou pn ostí a to tak , že tvoří větev prob íh ající přibližně rovnoběžně s touto posloupností, a to asi o l m až 3 m nad ní. K tom uto závěru dospějem e, vyjdem e-li od znám é ro v n ice pro ab so lutní velikost hvězdy M = m + 5 — 5 log r,
kde M je absolutní, m p o zorovan á v elik o st hvězdy, r její vzd álen ost v p arsek ách (p s ). O mlhovině, s níž hvězda souvisí, je znám o, že je vzdá lena asi 200 ps, m axim áln í ja sn o st hvězdy je 9,5m. Lze p roto p sát M = 9,5 + 5 log 10 — 5 log 200
nebo a tedy
10 M = 9,5 + 5 log —
= 9,5 + 3,50 — 10
M = 3,00
O Slunci (trp aslík typu G) vím e, že jeho absolutní hvězdná v elik ost je přibližně 5 m, tak že hvězda T je asi o 2 m ab solutně jasn ější než Slunce. Toto číslo však nesm ím e co do p řesn osti p ře ce ň o v a t, p ro to že jsm e z a nedbali ab sorp ci sv ětla hvězdy v p ro střed í m lhoviny. Fak t, že n eznám e žádnou hvězdu typu T Tau ja sn ě jší než 9,5m, sou visí zřejm ě se sk u tečn o stí, že jed n ak m ra čn o m ezihvězdné hm oty je ve sp ojitosti s hvězdou a za druhé, že zm íněné m račn o je jedno z nejbližších . N elze pochybovat, že hvězdy to h o to typu se vyskytují v m lho-
N
Hagen 10 13 14 15
9,8m 10,8 11,0 11,2
Campbell g l —
m
1 ,
10,76m 12,37 — 12,92
vinách v hustotě n ěk o lik rát větší než v obecném , m lhoviny prostém poli. Lze p roto p rávem pom ýšlet na gen etick ou souvislost m ezi hvězda mi typu T Tauri a m račn y m ezi hvězdně hm oty. Pravděpodobnost této dom něnky je ještě posílena zjištěním , že hvězdy tohoto typu obsažené v u rčité m lhovině m ají pekuliární ry ch lo sti jen nepatrn ě od sebe se lišící. Také rotačním i rych lostm i se liší hvězdy T Tau výrazn ě od ji20 ných hvězd spektrálního typu G: rovníkové body 20*00 tě ch to hvězd m ají při nejm enším ro ta čn í rych 40 lost 20 km /s. U hvězdy RY Tau n ap ř. je prům ět 20 rovníkové ry ch lo sti do zorné přím ky V . sin i = 19*00 = 50 km /s, kdežto u Slu ce je pouze V = 2 'km/s. 40 To vše se zdá nasvědčo2 o vat, že hvězdy typu T Tau 19 17 75 13 n 9 7m m ají původ v obklopujíS 4 /j cích je m račn ech m ezi hvězdné hm oty a že jsou to hvězdy pom ěrně velm i m ladé. Takový je v p odstatě n ázor Ambarcum janův o h vězdách typu T Tau, podle něhož ten to zdroj vzniku hvězd je činný ještě i dnes. S p ráv n o st to h o to n ázoru p otvrzuje tak é již dříve zm íněný vysoký obsah lith ia v a tm o sfé rá ch tě ch to hvězd. Lze před po k lád at, že Slunce jak o s ta rá hvězda již dávno sp otřeb ovalo n ejvětší čá st svého lith ia k nuk leárním re a k cím , kdežto m ladé hvězdy typu T Tauri m ají lithia ještě nadbytek. Je-li však ten to n á z o r sp ráv n ý , pak sled u jíce hvězdy typu T Tauri, jako bychom se dívali na S lunce ve vývojovém stádiu, v něm ž bylo před m i liard am i let, sn ad v dobách, kdy se u tv á ře la slu n ečn í so u stav a. Chtěl bych u zavřít ty to řád k y p oznám kou věnovanou p rak tick ý m po zorovatelů m : A čkoliv hvězdám toh oto typu se dnes p ochop iteln ě vě nuje zvýšený zájem na v ěd eck ý ch ú stav ech , není pochyby, že zasluhují pozorn osti i ze stra n y am atérů a lidových h vězdáren. Není k tom u třeba ani m noho času ani z v láštn ích p řístro jů . Když se nám podařilo jednou
hvězdu n alézt podle m apy, s ta č í několik m álo m inut, abychom ji s ro v n ali podle zn ám ých m etod s vhodným i sro v n áv acím i hvězdam i a v ý sled ek zap sali s příslušným časo v ý m ú dajem . To je vše. Ovšem i fo to g rafie se zde m ůže u platn it. Z jištění n en ad áléh o vzplanutí nebo poklesu může být výsledkem tak ové „d ohlíd ky” , k terou lze snadno u sk u tečn it každé n oci, k te ré jsm e použili k jak ém u k oli p ozorován í třeba z ce la ji ného druhu. I n egativn í výsledek tu m ůže m ít cenu. Pro zájem ce je p řip ojen a jed n ak m apka širšíh o okolí, zh otoven á p o dle k atalo g u BD (1 8 5 5 ), obsahující i blízkou hvězdu e Tauri (3 ,7 m), k te rá vyhledání velm i usnadní. M enší m apka je zh otoven a podle H agenova A tlasu stellaru m variabilium a obsahuje vhodné sro v n á v a cí hvězdy o z n a čen é H agenovým i čísly . (Jsou to hvězdy, uvedené v tab u lce.)
Co
nového v astronomii P H O B O S
KOU
Snad nikomu neunikla před n ěk oli ka lety nadhozená hypotéza I. S. Šklovského o um ělém původu Marsova m ě síce Phobosu. Šk lov sk ij tuto hypotézu urputně brán il i poté, když se k ní v ě t šina astronom ů vyjadřovala velm i od m ítavě. Jak je pravděpodobně známo, vyšel prof. Šklovskij ze studie am eric kého astronom a B. P. S harp lesse, k te rý v r. 1945 ukázal, že pohyb Phobose se sek u lárn ě zry ch lu je. Z toho Šklov sk ij usuzuje, že jev je způsoben v li vem odporujícího prostředí, atm osféry Marsu, zcela ste jn ě ja k o se z k racu je oběžná doba um ělých družic Země v li vem odporu zem ského ovzduší. Deimos, druhý Marsův m ěsíc, je značně dále, vliv Maršový atm osféry je tudíž přirozeně m enší, a proto, uvádí Š k lo v sk ij, nebylo u Deimose skoro žádné sekulárn í zry ch len í pozorováno. Po drobný výklad Šklovského domněnky si budete m oci brzy p řečíst v knize „Vesm ír, život, rozum“, jež vyjde v č e s kém překladu v edici Kolumbus. Tam jsou i výpočty, u k azující, že vzhledem k nízké hustotě atm o sféry Marsu lze jev vysvětlit je n fan tastick y nízkou hustotou M aršových m ěsíců. Z toho Šklovskij usoudil, že „m ěsíce jsou ve sku tečnosti duté koule — obrovské um ělé družice, vyrobené před milióny let obyvateli M arsu“. Ač tato dom něn ka od začátku vypadala velmi n ev ěro hodně, h á jil se Šklo vskij tím, že nebyl podán žádný početní důkaz je jí ne-
L A
Z B A V E N Y
správnosti. V m inulém ro c e však důkaz provedl G. F. S ch illin g z lab o rato ře sp olečnosti Rand v K aliforn ii. Vy početl nejp rv e na základě nových po zorov acích údajů m odel M aršový atm o sféry a z jistil, že v e vzdálenosti, v níž Phobos obíhá, čin í hustota M aršový atm osféry řádově 1CT16 g/cm3. Poté předpokládal, že prům ěr Phobose je 16 km, a že je h o středn í hustota je stejn á ja k o hustota našeh o M ěsíce. Z pozorovaného sek u lárn íh o zrych lení Phobose pak odtud vyplývá, že by hus tota M aršový atm osféry m ěla být 2 X 1 0 -15 g/cm3, tedy řádový souhlas s modelovou hodnotou. Předpoklad, že Phobos Je z látky husté ja k o obyčejný led, vede k n aprosté shodě s modelo vou hustotou. Původní Š klovskéh o vý počet je sic e věcně správný, a le vy chází z chybného modelu atm osféry Marsu. Sch illin gův výpočet zároveň ukazuje, že ve vzdálenosti 20 000 kilo m etrů, v níž obíhá Deimos, nejsou již žádné stopy m arťanské atm osféry, a proto též nebylo pozorováno sek u lárn í zrychlování u tohoto v zd álenějšího m ě síce. K vážným, avšak přece je n trochu spekulativním nám itkám proti Šklov ského hypotéze přibyla tedy další, opí ra jíc í se o kon krétní výpočet, a lze doufat, že tím je Šklovského nápad 0 um ělých d ružicích Marsu definitivně uložen ad acta, a že po čase vezme tuto skutečnost snad konečně na vědomí 1 náš tisk. g
S te lá rn í in t e r fe r o m e t r o b s e r v a t o ř e v N a rra b ri ( N ový Jižn í W a les, A u strá lie ). V o h n is c íc h r e fle k t o r ů jso u u p e v n ě n y f o t o e l e k t r i c k é d e t e k t o r y . P řístro je b y lo u žito k m ě ř e n í p rů m ěru V egy f viz str. 233J.
R a d io t e le s k o p v D w in g elo o o p rů m ěru p a r a b o ly 25 m. Jso u d o b r é p a t r n é n o s n ík y p ř ijím a c í d ip ó lo v é a n tén y , u m ís tě n é v o h n isk u r e fle k t o r u . Na d o ln ím obr. v p ra v o m ez i stro m y je 7,5 m etro v ý r a d i o t e le s k o p typu W iirzburg.
ŘÍ Š E HVĚZD POPULÁRNĚ VĚDECKÝ ASTRONOMICKÝ ČASOPIS
R O Č N Í K 45
1964 N A K L A D A T E L S T V Í O R B I S , N. P., P R A H A
1. ČLÁNKY P. A n d rle: Je G alaxie větší než si m y s l í m e ? ................................................ . 112 — Tabulky pro určení dne v t ý d n u ...................................................................................... 192 — Výbuch v jád ře galaxie M 8 2 ...................................................................................................1 K. B e n e š : Poznámky k vývoji m alých kráterový ch forem na M ěsíci . . . 163 M. B la h a : Hamburský kongres o S l u n c i .............................................................................. 203 J. B o u š k a : X II. sjezd M ezinárodní astronom ické u n i e ............................................. 201 — K jasn o sti letošního zatm ění M ě s í c e ..............................................................................187 — Z tracené k o m e t y ........................................................................................................................ 81 V. C v etk o v : Sovětští am atéři zkoum ají m eteorickou čin n o st . . . . 170 J. D o r sc h n er: Nová hvězdárna je n sk é university v Grosschw abhausenu . 188 V. F a r s k ý : E lek tro n ick é m ěření m alých nap ětí se zřetelem k hvězdné f o t o m e t r i i ............................................................................................................................. 148 M. Griin: Vývoj kosm onautiky v d alších s t á t e c h ........................................................90 /. G ry g ar: A stronom ické obrázky z H o la n d s k a .............................................................. 225 — Do tře tice r á d i o h v ě z d y ...................................................................................................... 207 — Neutronové hvězdy o b j e v e n y ? ...................................................................................... 185 — S u p e r a s o c i a c e ...................................................................................................................... 161 J. G rygar, L. K řiv sk ý : P olární záře v období před m inimem slu nečn í čin nosti 128 B. H a c a r: Prom ěnná hvězda T Tauri a je jí t y p .....................................................229 — Zploštění Země a pohyb um ělých d r u ž i c ...................................................... 86 L. H ra b y n a : Fotonová r a k e t a ............................................................................................. 110 F. K a d a v ý : Nerudovy Písně k o s m i c k é ..................................................................... 131 — Používejte více názorných pom ůcek! ........................................45 L. K o h o u te k : Jsou novy d v o jh v ě z d a m i? .............................................................................168 — Současné názory na vznik a vývojp lan etárn ích mlhovin . . . . 28 M. K o p e c k ý : K některým sporným filoso fický m otázkám vastronom ii . 121 — Úvahy o fyzikální podstatě 801eté periody slu nečn ích skvrn . . . 67 Z. K v íz: Rektifikovaný M ě s í c ..................................................................................... 106 P. L á la : První synchronní d r u ž i c e .............................................................................. 43 — Výsledky m ěření M arinera 2 v oblasti V e n u š e ............................................... 2 L. L a n d o v á -S ty c h o v á : G alileo G a l i l e i ...................................................................... 25 M. N eu b a u er : Lidové hvězdárny a M ezinárodní roky klidného Slu nce . . 44 0 . O bů rka : Hvězdárna J. G agarina v E ile n b u r g u ..................................................... 153 — Tři roky pozorování prom ěnných h v ě z d .............................................................. 88 P. P á lu š : Protuberancie — ich k la sifik á cia a z p r a c o v a n i e ..............................72 §. P in tér: Umělá družica Anna 1B pre geo d etick é ú č e l y .............................. 32 S. P lic k a : K odborným úkolům lidových h v ě z d á r e n ............................................. 206 — Nová o rg an izace lidových h v ě z d á r e n .............................................................................. 105 Z. P o k o r n ý : Prom ěřování negativů Jup itera na m ikrofotom etru . . . . 130 K. R a u ša l: Barevná fo to g rafie m l h o v i n ..............................................................................150 Z. S e k a n in a : Sp ojen í s inteligen tním i bytostm i na jin ý ch p lan etách . . . 41 L. S e h n a l: Umělé družice v roce 1963 ......................................................................... 65 C. S ile r : Pozoruhodné skupiny slu nečn ích skvrn roku 1963 ............................. 93 F. S o j á k : Jsou za Plutém d alší o b ě ž n i c e ? ......................................................................146 1. B o le : Příspěvek k fo to g rafick é fotom etrii h v ě z d .............................................. 11 A. S v o b o d a : Nová slu nečn í a m ěsíčn í k a m e r a ..............................................................190 /. V a g er a : Dnešní představy o m ožnostech života ve vesm íru . . . . 70 — Kom plexní výzkum prostoru mezi Zemí aM ě s í c e m ................................................145 B. V a ln íč e k : Elektronová k a m e r a ..........................................................................................7 V. V a n ý s e k : Observatoř v H e rs tm o n c e u x ..............................................................................126
2. CO NOVÉHO V ASTRONOMII Ostav fyziky atm osféry ČSAV (14) • Zajím avý úkaz na M ěsíci (15) • Periodická kom eta K earns-K w ee 1963d (15) • O rganizované form y v m eteoritech (15) • Pozorování rádiového zd ro je Sag ittariu s A (16) • Zvýšená slu nečn í aktivita (16) • Úlomek um ělého kosm ického tělesa spadl na Slovensku (17) • O bjekt s rychlým pohybem (17) • Mapy slu n ečn í foto sféry (18, 56, 98, 139, 179, 238) • Okamžiky vysílání časových signálů (18, 37, 57, 78, 100, 118, 140, 157, 182, 199, 219, 238) • P olarizace rád iového záření z extrag alak tick ý ch zdrojů (34) • Nový rad ioteleskop (34) • Vodní pára v atm o sféře M arsu (35) • Rádiové záření Jup itera a slu n ečn í čin nost (35) • Může na Marsu existovat život? (35) • S v ítící noční oblaka (36) • Odměny ČSAV za p ráce v oboru astronom ie (48) • Spolu práce USA a SSSR na výzkumu kosm ického prostoru (48) • S táří tektitů (48) • M 31 v ortogon áln í p ro je k ci (49) • Pozorování zatm ění Slu n ce z ba lónu (50) • Poslední kom eta loňského roku (50) • Lum iniscence m ěsíčního povrchu a ch ro m o sférick é eru pce (51) • Nová um ělá kosm ická tělesa (51) • Kolik s to jí výzkum kosm ického p ro storu ? (52) • Přípravné p ráce na pro jek tu Apollo (52) • D efinitivní označení kom et prošlých přísluním v ro ce 1961 (53) • M eziplanetární plasm a (53) • Výsledky další výpravy za tunguským m eteoritem (54) • N ěkteré příčiny zm ěn drah um ělých družic (54) • Kometa Tem pel-Sw ift (55) • F o to e lek trick á pozorování VV Cephei mim o zatm ění (55) • M ikrom eteority v okolí Země (55) • Obhajoba kandid átské p ráce (56) • Zem řel Ludvík Z achar (75) • K on čící 19. cyklus a z a č ín a jíc í 20. cyklus slu n eční čin nosti (76) • Srážky m eteoritů s kosm ickým i sondam i (76) • Tune lové zákrytové prom ěnné hvězdy (77, 100) • Další sp ek tráln í čáry ve stelárn í rad ioastronom ii (78) • Zem řel JUDr. A lexej Duchoň (94) • Sem inář o problé m ech kosm ologie (95) • Nova Puppis 1963 (96) • Časová základna pro ondře jovskou hvězdárnu (96) • D efinitivní relativ ní čísla v ro c e 1963 (97) • A stronom ie v M ongolsku (97) • K om eta Daniel 1964a (98) • Rozpíná se naše Země? (98) • R ealizace p rojektu Centaur (99) • Supernova v NGC 4887 (99) • Páté m ezinárodní symposium COSPAR (113) • Ještě o projektu Surveyor (113) • Kometa Pons-W innecke 1964b (114) • Kopule pro dvoumetrový daleko hled v O ndřejově (114) • Změny jasn o sti kom ety 1925 II (115) • P ro jekt obří kosm ické stan ice (115) • Pozůstatek supernovy ve velkém M agellanově m račnu (115) • Jad erné rak etov é m otory pro kosm ické lety (116) • Budeme mít vlastní kvantové hodiny? (116) • První pokus z projektu Gemini (117) • Šíření ča sových signálů a slu n ečn í čin nost (117) • Zpom alování ro tace Země (117) • A riel 2 (118) • Nova v souhvězdí Š tíra (133) • Nová ja sn á kom eta (133) • Pokus s kosm ickou lodí Apollo (133) • Laser v m eteo rick é astronom ií (133) • Další pokus o u rčen í hustoty m ezigalaktické hmoty (134) • Nová hodnota poloměru V enuše (134) • Teplota m eteoritů v m eziplanetárním prostoru (135) • Změny v ohonu kom ety Burnham 1960 II (135) • K olísání jasn o sti rádiových zdrojů typu 3C 48 v optickém oboru (135) • Nová m ěření množství vodní páry a kysličníku u h ličitéh o v atm o sféře M arsu (136) • Radioteleskop o průměru 300 m etrů (136) • V elké planetárium v Rize (137) ® Společný původ Kvadrantid a Delta-A quarid (137) • Přípravy k raketovém u výzkumu p lanet (137) • Teplo ta V enuše v rádiovém oboru (138) • Další tři rádiové o bjekty typu 3C 48 iden tifikovány (138) • Obhajoby kandidátských d ise rtací (138) • A tm osférický ozón a slu n ečn í čin nost (140) • V nitřní stavba podtrpaslíků (154) • Další „Baby E ch o “ (155) • D iskrétní z d ro je rádiového záření a kosm ologie (155) • Umělá tíže v kosm ické lodi (156) • Docent V incenc N echvíle m rtev (173) • Ranger 7 (174) • Sem inář čs. pracovníků ve stelárn í astronom ii (174) • Dráha kom ety 1964c (175) • D alší barevný úkaz v kráteru A ristarch (175) • S tan ice pro fotografování bolidů (176) • Nové kom ety (177) • Supernova v galaxii M 61 (178) • Časová m ěření mezi Prahou a Berlínem (178) • Rádiové záření korpusk u lám íh o oblaku (179) • Výsledky fotografování Jup itera v P rostějově (180)
• N ejvzd álen ější radiogalaxie (181) • Supernova v NGC 7292 (181) • Prof. V. V. H einrich se dožil 80 let (194) • První sním ky M ěsíce z m alé vzdálenosti (194) • E ru p ce u RW A urigae (195) '• E lip tick á d ráha kom ety Ikeya 1964f (196) • M ístní skupina galaxií (197) • O vývoji M ěsíce (198) • Nový Zeissův astro g raf 400/2000 (198) • HD 35652 — zákrytová prom ěnná (199) • Kosm ická labo ratoř Voschod (210) • Poznámky k letu Rangeru 7 (211) • T řetí ko n feren ce o v ltavínech (212) • E lek tro fon ick é bolidy (213) • D ráha kom ety E verhart 1964h (214) • Kontakty kráterů při zatm ění M ěsíce 25. VI. 1964 (214) • Po zorování zatm ění M ěsíce 24./25. VI. 1964 (216) • A stronom ie na šk o lách v NDR (217) • B ílá skvrna na Venuši (218) • S táři G alaxie (219) • Phobos kouzla zbavený (232) • Prům ěr Vegy zm ěřen (233) • P eriod ická kom eta Holmes 1964i (233) • V letošním roce první OAO (234) • M ariner 3 (234) • Supernova v souhvězdí Velryby (234) • Spektrum novy H erculis (235) • Sjezd m aďarských am atérů v M iškolci (235). 3. ZPRÁVY Z ČS. ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI, Z LIDOVÝCH HVĚZDÁREN A Z ASTRONOMICKÝCH KROUZKO Sem inář o vlivu Slu n ce na Zemi (19) • Výcvik pozorovatelů prom ěnných hvězd v Brně (20) • A stronom ický kroužek v Kladně (21) • A stronom ický sem inář na Bezovci (37) • VIII. celo státn í m eteo rick á exped ice Bezovec 1963 (57) • Hvězdárna v K arlových V arech otevřena (59) • Poradní sbor pro astronom ii Severom oravského k ra je (61) • Činnost pobočky CAS v Praze v ro ce 1963 (79) • Deset let brn ěn ské lidové hvězdárny (100) • Večery u dalekohledu (101) • Astronom ie v pionýrských tábo rech (140) • II. sem inář časov é a zákrytové služby (157) — O tvorenie ludovej hvězdárně v H urbanove (182) • VIII. celo státn í m eteorický sem inář (220) • A stronom ický sem inář v Prešove (220) • Z lidové hvězdárny v J. Hradci (221) • A stronom ický kroužek SONP Kladno (2 21)
4. NOVÉ KNIHY A PUBLIKACE Dva ve vesm íru: V alentina a V alerij (21) • I. Ú lehla: Od fyziky k filo sofii (22) • A stron om lčeskije n ab lju d en ija za predelam i atm osféry (22) • D. R. Chapman: Približennyj an a litič e sk ij metod issled ov an ija vchoda tel v atm o sféry p lanet (22) • G. A. G urzadjan: P lan etarnyje tum annosti (23) • K. Košťál: Sbírka fyzikálních vzorců a pouček (23) • B ulletin čs. astronom ických ústavů (38, 102, 118, 141, 183, 221) • J. Bouška, V. Guth, B. O nderlička a spolupracov n íci: Hvězdářská ročenka 1964 (38) • B. H acar: Úvod do obecné astronom ie (38) • Rocznik astronom iczny na rok 1964 (39) • P. A hnert: K alender fur S tern freu n d e 1964 (61) • A. F. B ogorod skij: U ravnenija polja E in štejn a i jich p rim en en ije v astronom iji (62) • H. C. Arp, G. R. Burbidge, E. M. Burbidge, M. Sch w arzsch ild : Proischoždenije i ev olu cija zvezd (62) • W. W. Kellong, C. Sagan: A tm osféry M arsa i V enery (62) • S o ln ečn aja aktivnost i kosm ičeskije luči (63) • J. K leczek, Z. Š vestka: A stronom ický a astronau tický slovník (102) • V. a J. E rh arto v é: A m atérské astronom ick é fo to g ra fick é kom ory (102) • D. W attenberg: Johann G ottfried Galle (119) • B. V aln íček: M oderní tech nika v astronom ii (142) • J. Dick: P rak tisch e A stronom ie an v isuellen Instrum enten (142) * J. N ussberger: Viditelné záření (142) • Dva nové diafilm y (143) • D. }. Stru ik: Dějiny m atem atiky (159) • A. B ečv ář: A tlas A ustralis 1950,0 (222) • Let za ztížených povětrnostních podmínek a ve velkých výškách (222) • H.-J. B artsch : M atem atické vzorce (222) • Základy kosm onautiky (239). 5. ÚKAZY NA OBLOZE Únor (23) • Březen (39) • Duben (63) • Květen (79) • Červen (103) • Čer venec (119) • Srpen (143) • Září (159) • Ř íjen (183) • Listopad (199) • P rosinec (223) • Leden 1965 (2 3 9 ).
N a h o ře k o p u le 25cm r e fr a k to r u h v ěz d á rn y v L ey d en u . D ole p o h le d n a č á s t u n i v er sitn íh o a r e á lu v L ey d en u . V p rav o jso u bu d ov y p ř ír o d o v ě d e c k ý c h k a t e d e r , vzad u v o s e k a n á lu je o b s e r v a to ř .
L id o v á h v ěz d á rn a U rán ia v B u d a p ešti.
Prům ěry hvězd, pokud je vůbec zná me, jsou v převážné většině zjišťov á ny nepřím o, z fo to m etrick ých dat a Stefanova-Boltzm annova zákona. Tím se přirozeně vnáší nepřesnosti fo to m etrických m ěření i do u rčen í prům ě rů. Pouze v něk olika případech byly změřeny prům ěry červen ých veleobrů hvězdným interfero m etrem u 2,5 m da lekohledu na Mt. W ilsonu. Před osmi lety však an g ličtí astronom ové Hanbury Brown a Twiss využili k o re la č n í ho principu ke kon stru kci e le k tro n ic kého in terferom etru , jenž m ěří pom ocí fotonásobičů flu ktu aci světla, dopada jícíh o z hvězdného zd ro je na dvě vzdá lená zrcadla. Proti klasickém u uspořá dání má nový in terfero m etr tu výhodu, že není omezen na hvězdy o v el kém průměru, le č jen na hvězdy d osta tečně jasné, při čem ž nároky na kv a litu zrcad el jsou n esrov nateln ě m enší než u astronom ických dalekohledů. Lze tedy konstruovat pom ěrně velká z rc a dla, složená ja k o m ozaika z m alých hexagonálních rovinných zrcátek , a tu díž i značně zvýšit pracovní vzdálenost zrcadel na m noho m etrů, což zvyšuje přesnost m ěření. Prodloužením m ěře ní hvězdy na mnoho hodin či nocí mů žeme rovněž zvyšovat přesnost vý sledků. P roto po prvním úspěšném po kusu v r. 1958, kdy na pokusném za řízení byl zm ěřen prům ěr Siria, začal prof. Hanbury Brown se spolupracov PERIODICKÁ
níky konstruovat in terfero m etr v Narrabri v A ustrálii. Po odstranění n ěk te rých těžkostí byl p řístro j uveden do zkušebního provozu v r. 1963. Skládá se ze zrcadel o průměru 6,7 m, jež se pohybují po kruhové k o le jn ici o prů měru 190 m etrů. Tím je dána m axim ál ní rozlišov ací schopnost in te rfe ro m e t ru 5X 10~ 4 obl. vteřiny! M ěření se ko n a jí ve sp ektrálním intervalu kolem 4385 A o šířce 80 angstrčm ů . Prvním o bjektem m ěření byla Vega, sp ektráln í třídy A0, a celkový čas k o relačn ích po zorování dosáhl tém ěř 28 hodin. Za předpokladu okrajového ztem nění dis ku Vegy s koeficien tem u = 0,7 byl vypočten úhlový prům ěr této hvězdy 0",0037 =t 0",0002. Z toho se dá stan o vit efektivn í tep lota Vegy 9200° K a ze známé paralaxy též lin eárn í průměr Vegy, jen ž je 3,2krát větší než průměr Slu nce. Uvedené hodnoty pro teplotu a lin eárn í průměr naprosto souhlasí s nepřím o stanoveným i dřívějším i úda ji. Podle názoru re fe re n ta bylo však dosaženo souhlasu použitím příliš vy soké hodnoty k oeficien tu okrajového ztem nění u ; pro daný sp ektráln í obor a sp ek tráln í třídu je u nanejvýš ro v no 0,6. V program u, započatém v roce 1963, budou postupně prom ěřeny v še chny hvězdy jižn í polokoule ja s n ě jší než + 2m,5 a ra n ě jší než sp ektráln í třída F0. (N ature, čís. 4924, str. 1111, 1964.) g
KOMETA
V RH 5/1964 (str. 81) jsm e u v e ře j nili člán ek o výpočtu drah a efem erid „ztracen ých “ periodických kom et. Le tos v létě byla jedna z těch to z tra ce ných kom et nalezena. Jd e o kometu Holmes, objevenou v roce 1892 (1892 III) a pozorovanou je n při n ásled u jí cích dvou návratech do přísluní (1899 II, 1906 III). Na podkladě efem eridy, vypočtené B. G. M arsdenem z Y aleské hvězdárny v USA, nalezla tuto perio dickou kom etu E. Roem erová z ob servatoře ve F lag staffu Námořní hvěz dárny USA na d vo jicích sním ků, expo novaných 16. červ en ce, 17. červ e n ce a
HOLMES
1 9 6 4Í
11. září 40palcovým reflektorem . Ko m eta m ěla na červencových sním cích jasn o st asi 19m,2, na zářijových 18m,7 a jev ila se na v šech negativech jak o o b je k t s výraznou kondenzací a pouze náznakem komy. P řesné polohy kom e ty, k teré byly získány prom ěřením de sek, vykazují opravu pouze + 0 ,7 dne vzhledem k M arsdenem vypočteném času průchodu přísluním . Případ zno vuobjevení periodické kom ety Holmes, k terá nebyla pozorována po více než půl sto letí (nebyla nalezena při 7 po sled ních n áv ratech do p říslu n í), je vel mi zajím avý a krom ě jiného ukazuje.
s jak ou přesností je možno p o čítat drá hy kom et daleko do budoucnosti. Roz sáh lé výpočty poruch drah dnes dovo lu jí provádět e lek tro n ick é p o čítače velmi rych le a s velikou přesností. Bu de zajím avé, zda se na podkladě M arsV
L E T O Š N Í M
r
A m erický Národní úřad pro astronautiku a kosm ický prostor připravuje vypuštění řady družic s p řístro ji pro astronom ická pozorování. Prvá z tě ch to tzv. o b íh a jících astronom ických o bservatoří (OAO) má být vypuštěna již letos. Bude obíhat ve výši přes 800 kilom etrů a ponese p řístro je vyvinuté na Sm ithsonově astro fyzikáln í observa toři a na universitě ve W isconsinu. D ružice tři m etry dlouhá, o váze 1500 kilogram ů, ponese jed en zrcadlový da lekohled o průměru 40 cm, čtyři o prů-
denových výpočtů podaří nalézt je ště něk terou d alší „ztracenou 11 period ic kou kom etu. Avšak i kdyby tomu tak nebylo, nalezení pouze jed né takovéto kom ety je velkým úspěchem současné astronom ie. J. B. OCE
SUPERNOVA
V
3
konávat. Z dosud vykonaných pěti po kusů byl pouze jed en úspěšný (a m e ric ký M ariner 2, vypuštěný 27. VIII. 1962 k V en u ši). Nepovedly se pokusy se so větskou autom atickou m eziplanetární sta n icí (vypuštěnou 12. II. 1961) a s am erickým M arinerem 1 (vypuště ným 22. VII. 1962), k te ré měly z jistit ú daje o Venuši; neúspěšné byly i po kusy se sovětskou sondou Mars 1 (vy puštěnou 1. XI. 1962) a nyní i s am e rickým M arinerem 3, k teré byly u rče ny pro výzkum M arsu. Do kon ce roku 1964 má být z K ennedyho mysu vypuš těna k M arsu je ště m eziplanetární son da M ariner 4. Nebude-li tento pokus úspěšný, bude se startem d alších kosm ických stan ic p ro výzkum Marsu nutno počkat až na p o čátek roku 1967, kdy budou planety Země a M ars opět v tak výhodné vzá jem n é poloze v prostoru, ja k o je tomu koncem leto šn íh o roku.
SO U H V Ě Z D l
Podle telegram u Harvardovy hvěz dárny nalezl Chavira (observ atoře Tacubaya a Tonantzintla) 11. říjn a su-
OAO
měru 20 cm a dva m řížkové sp ek tro fotom etry. S pomocí fotonásobičů a o p tických filtrů bude velký re fle k to r m ěřit záření m lhovin ve čtyřech spek tráln ích oborech mezi 2100 A a 3400 A, m enší dalekohledy pak budou m ěřit záření hvězd mezi 800 A a 4200 A; sp ektrofotom etry budou m oci plynule p rojížd ět oblast 1000 A až 4000 A. V ět šin a fun kcí družice bude ovládána ze Země. Očekává se, že družice bude schopna provádět m ěření po dobu je d noho roku. Ma
M A R I N E R Spojené státy vypustily z Kennedyho mysu 5. listopadu v odpoledních ho dinách SEČ m eziplanetární kosm ickou stan ici M ariner 3 k Marsu. Sonda o vá ze 259 kp byla vypuštěna raketovým systém em A tlas-Agena n ejp rve n a p ar kovací dráhu a potom na dráhu sm ě rem k Marsu. V blízkosti Marsu m ěla p ro letět 17. červen ce 1965 a krom ě řa dy údajů m ěla získat 22 fo to g rafií po vrchu planety ze vzdálenosti 15 000 až 16 000 km a vyslat je na Zemi. Za ně kolik hodin po startu bylo však ozná m eno, že jed nak druhý stupeň nosné rak ety neudělil M arineru 3 d ostatečně velkou rych lost, jed nak selh alo zaří zení sondy, jím ž se m ěl oddělit o ch ran ný štít, takže byly vyřazeny z funkce slu nečn í baterie. Dosavadní b ilan ce výzkumu planet pomocí um ělých kosm ických těles ne ní příliš úspěšná, což nasv ěd čuje pře svědčivě potížím, k te ré se musí pře-
P R V N Í
VELRYBY
pernovu 17. hvězdné velikosti ve slabé galaxii, je jíž sou řad nice jsou
a - oh31m,l; S = —10°27' (1900,0).
M. J. Orlov a M. G. Rodriges získali hranolovým sp ektrografem v ohnisku 70cm reflek to ru několik sp ek ter novy H erculis 1963. Zkoumali obor 3860 až 6900 A, kde byly přítom ny intenzívní čáry Balm erovy sé rie vodíku a dále
SJEZD
MAĎARSKÝCH
V květnu t. r. jsem se dostal se zá jezdem posluchačů dálkového studia naší prům yslové školy do Budapešti. Použil jsem této příležitosti k n áv ště vě budapešťské lidové hvězdárny U rá nie. Po delším hledání, k te ré jsm e pod n ikli s F. W asserbauerem , jsm e ko nečně hvězdárnu n ašli a osobně se s e znám ili s je jím dobrovolným spolupra covníkem L. Barthou, k teréh o jsem znal jak o horlivého pozorovatele ko m et z článků, uveřejn ěn ých v časopi se Die Sterne. L. B arth a nám ochotně ukázal celé zařízení tam ní hvězdárny, a my jsm e je j k rá tce inform ovali o prá ci našich hvězdáren. Budapešťská U ra nia má již dlouholetou trad ici. Je um ís těna ve starším domě na pravém břehu D unaje na návrší ned alek o pomníku Osvoboditelů. V přízem í jsou k a n ce lá ře a m echanická dílna, v prvním p at ře přednáškový sál, vybavený prom í tacím zařízením a různými názorným i pom ůckam i; na stře še je pozorovatel na, přístupná schodištěm , k te ré se táh ne po v nější straně budovy. Do lo ň sk éh o roku sloužila za pozorovatelnu plochá střech a, na níž byl um ístěn 30cm Heydeův re fra k to r na p aralak tick é m ontáži. V létě loň sk éh o roku byla celá plošina při v ich řici stržena, a le re fra k to r zůstal na štěstí celkem neporušen. Při naší návštěvě m onto vali m ísto dosavadní plošiny zasklenou čtvercovou verandu, krytou otáčivou kopulí. Při naší poslední návštěvě byla celá ad aptace dokončena a nová ko pule působí velm i pěkným dojmem. Re frak to r má velmi dobrou optiku a uží vá se k pozorování kom et, planet atd. Pozoruhodná je veliká sb írka starších , a le velmi dobrých p řístrojů : m eridiá nové kruhy, pasážníky, heliom etr apod., k teré by si však vyžadova-
čáry F e ll, N il [O l] aj. Autoři zjistili, že u n ěk terých em isních č a r se vysky tovaly dvě zřeteln é absorpční složky, z je jich ž posunutí bylo možno odhad nout ry ch lost rozpínání plynného oba lu novy na asi 1100— 1600 km/s.
AMATÉRU
V
MI ŠKOLCI
ly
lepšího definitivního um ístění. Ve dnech 13. a 14. srpna t. r. se po řád al II. celo státn í sjezd m aďarských astronom ů am atérů v M iškolci, na kte rý jsem byl pozván s referáty o čin nosti našich lidových hvězdáren a astronom ických kroužků a o am atér ském pozorování planet. Kromě skoro dvou set m aď arských am atérů byl po zván na sjezd dr. W. Sandner z Mni chova, dr. P. A hnert ze Sonnebergu, H. Busch z Harthy a R. Hunlich z Ber-
H v ěz d á rn a v M išk o lc i.
H v ěz d á r n a v S z o ln o k u . lína. Kromě otázek, tý k a jících se adm i n istrativ ní čin nosti astronom ických kroužků a popularizační p ráce v obo ru astronom ie v rám ci m aď arské vědecko-popularizační společnosti (TITTudományos Ism eretterjeszto Tarsulat) bylo na sjezdu předneseno šest odborných re fe rátů (Sand ner: Pozoro vání Marsu, B artha: Pozorování ko met, Polesný: Pozorování planet, A hnert: Pozorování prom ěnných hvězd, B usch: F o to g rafick é pozorování p ro měnných hvězd, a H unlich: Pozorová ní v rad ioastronom ické o b serv ato ři). Celé jed nání silně připom ínalo naše celo státn í kon feren ce pracovníků lido vých hvězdáren a astronom ických kroužků. Tak jak o u nás byl kladen dů raz na šířen í v ědeckého m a te ria listic kého světového názoru mezi lidem a v druhé řadě bylo jednání o m ožnosti zapojení astronom ů am atérů do růz ných oborů vědecké spolupráce. V el mi pěkný re fe rá t měl Apoštol Ince, předseda m iškolskéh o astronom ického oddělení, o nutnosti používat p ři po pu larizaci názorných pom ůcek; jm e novaný ukázal přítomným řadu velmi názorně zpracovaných diagram ů, g ra fů, obrázků i jiných prostředků, k te rých užívá při přednáškách. Jed n otli ví vedoucí astronom ických kroužků ho vořili o práci svých kroužků i o těž kostech, s nimiž se setk áv ají. Určitým
vyvrcholením bylo předám pam ětní m edaile m ěstského národního výboru v M iškolci za v y n ik ající p ráci v oboru astronom ie dr. G. Szabó, vedoucímu li dové hvězdárny v M iškolci. Část lidových hvězdáren je spravo vána a financován a sp o lečn ostí TIT, č ást p atří osvětovým klubům při je d notlivých závodech. Při budování hvěz dáren a pozorovatelen jsou m aď arští soudruzi odkázáni na svoji v lastní práci. Pokud jsm e m ěli možnost zhléd nout něk olik lidových hvězdáren, byly většinou vybudovány v četně daleko hledu brigád nicky. M ontáže d alek oh le dů jsou zhruba stejn éh o typu, velmi m asivní kon stru kce a zrcad la jsou v ě t šinou dílem ře d ite le budapešťské U rá nie dr. G. Kulina, který dosud vybrou sil a v yleštil 400 zrcad el od prům ěru 12 cm do 50 cm. Počet i n ejn u tn ě jší vy bavení hvězdáren a pozorovatelen zda leka neodpovídá našim poměrům. Na druhé stran ě se v íce vychovávají dob rovolní p racovníci k dobrovolné č in nosti pro společnost, což na n ašich hvězdárnách s tá le je ště někde chybí. M aďarská am atérská astronom ie je te prve v p o čátcích , ja k tomu svědčí již ta okolnost, že se pořádal teprve dru hý sjezd. Naši m aď arští p řátelé m ají d alek osáh lé plány. V příštím ro ce ch tě jí uspořádat m ezinárodní sjezd am a térsk ý ch astronom ů z celé středn í
D a le k o h le d h v ě z d á r n y v S z o ln o k u . Evropy, ze všech států od NSR až po Jugoslávii. V rám ci osobního poznání a m írového dorozumění by to byl v el mi záslužný čin. Ve v ečern ích hodinách jsm e n av ští vili lidovou hvězdárnu v M iškolci. Tato hvězdárna je um ístěna na stře še desetipatrové obytné budovy. To je z jedné strany ned ostatek, protože přístup pro v eřejnost je tím poněkud ztížen, ale v pom ěrech M iškolce má toto um ístění tu výhodu, že se hvězdárna dostává nad osvětlení m ěsta a p řece může slou žit i částečn ě k odborné p ráci. Zavá dějí zde přesné sledování um ělých družic podle plánu, o kterém bude je š tě dále hovořeno. Hlavním d alek oh le dem je re fle k to r o průměru 30 cm se zrcadlem cd dr. Kulina na robustní montáži systém u coudé. Okulár vyve dený kolm o k polární ose um ožňuje velmi pohodlné pozorování. Po skon čení k o n feren ce byly podniknuty exkurze do několika jeskyň tam ního krasového útvaru, který souvisí s n a šimi jeskyněm i u Domice. V neděli 16. srpna jsm e navštívili
astronom ický kroužek v Szolnoku. Po zorovatelna tohoto kroužku je vybu dována závodním klubem tam ního cuk rovaru a je vybavena rovněž optikou od dr. Kulina. Dopoledne se sešlo 14 členů tam ního astronom ického krouž ku, k teré jsm e seznám ili s p rací na šich lidových hvězdáren v ČSSR a v NDR. Szolnok je velmi pěkné, mo derně vybudované m ěsto; stráv ili jsm e zde velmi pěkný den, na který budeme dlouho vzpomínat, protože zájem u č le nů astron o m ick éh o kroužku , o naši práci byl opravdu veliký. Na zpáteční cestě jsm e se zastavili je š tě na Konkolyho hvězdárně M adarské akad em ie věd v Budapešti, kde se zabývají hlavně studiem prom ěnných hvězd pomocí fo to elek trick ý ch foto m etrů, z nichž jed en je nam ontován na 60cm Zeissově reflek toru stejn éh o typu, jak o je re fle k to r na Skalnatém Plese. Dalším bodem program u je u rčo vání přesných drah um ělých družíc Země a je jic h změn ze současného p řesného pozorování z několika pozo ro v acích stan ic, je jic h ž síť se právě
buduje. Pomocí elek tro n ick éh o p o číta cího s tro je budou m íti m ad arští vědci možnost počítat elem enty drah pro jed notliv é oběhy um ělých družic a bu dou přesně zjišťovat je jic h změny a studovat podmínky těch to změn. V el mi ochotným průvodcem byl nám dr. I. A lm ár a jeh o choť, která právě pra c u je na program u pro výpočty drah družic pro elek tro n ick ý počítací s tro j. Celkem byl program našeho týden ního zájezdu do M adarské lidové re publiky velm i bohatý, takže nám již nezbyl čas navštívit n ejv ětší m aďar
skou hvězdárnu A kadem ie věd v po hoří M atra, k terá leží v poloze z d ál ky silně u p om ínající na naši jih o č e s kou Kleť. Seznám ili jsm e m ad arské kolegy s naší p rací i s budoucími p er spektivam i d alší p rá ce a sam i jsm e zís kali řadu cenných zkušeností, i když n aše dorozum ívací prostředky byly s il ně omezeny na osoby, s nimiž jsm e se mohli dorozum ět něm ecky. Pozvali jsm e tak é m ad arské kolegy k nám, a doufám, že vzájem ná spolu práce p ři nese v budoucnosti dobré ovoce.
B. Polesný
OKAMŽIKY
VYSÍLÁNÍ ČASOVÝCH SI GNÁLU V ŘÍJNU 1964 OMA 50 kHz, 20h; OMA 2500 kHz, 20h; Praha 638 kHz, 12h; ÓLB 3170 kHz, 20h SEC { NM — nem ěřeno, NV — nev ysíláno) 2 0159 0148 0155 0165
8 7 9 10 4 5 6 3 0155 0143 0136 0132 0128 0123 0118 0108 0143 0139 0133 0128 0123 0118 0114 0108 0148 NV NV 0136 0131 NV 0121 0113 0161 0158 0149 0148 0147 0136 0130 0126
Den OMA 50 OMA 2500 P ra h a OLB5
1 0164 0153 0160 0171
D en OMA 50 OMA 2500 P ra h a OLB5
12 14 15 11 13 0108 0107 0095 0099 0087 0103 0096 0091 0087 0082 NV NV 0096 0091 0087 0120 0116 0111 0104 0100
D en OMA 50 OMA 2500 P ra h a OLB5
21 0064 0053 NV 0071
22 0059 0048 0055 0066
23 0058 0042 0047 0060
16 0091 0077 0089 0095
17 18 19 20 0085 0078 0074 0071 0073 0067 0062 0058 0084 NV NV 0062 0092 0085 0081 0077
27 28 24 25 • 26 0047 0035 0032 0028 0024 0036 0032 0027 0022 0019 0047 NV 0035 0032 NV 0056 0048 0042 0040 0037
29 30 31 0018 0011 9983 0013 0009 9979 0024 NM 9995 0029 0023 9993
Okamžiky vysílání signálů byly dne 31. 10. 1964 v 10h světového času po sunuty o 0,0025s vpřed. Ú čelem této úpravy je přispět k e zlepšení koordinace evropských časových signálů, je jich ž okam žiky vysílání se m ají shodovat na 0,001s. V. P t á č e k MAPY S L U N E Č N Í FOTOSFÉRY
J964 +40'-
III. 30
IV. 10
IV 20.
i A •«-
+20'0'-
A •«?
20' -
~AO'~
360
OTOČKA 1479 *
300'
240'
W
120'
60'
IV. 3 0
V 10.
1964
Nové knihy a publikace Z á k la d y k o s m o n a u tik y . Orbis, Praha 1964; str. 446, obr. v textu 97, obr. na křídové příl. 45; cena váz. Kčs 24,50. — V první polovině roku 1962 vysílal náš rozhlas rozhlasovou universitu — v pořadí již 30. cyklus — nazvanou „Základy kosm onautiky". S dvouletým zpožděním vyšlo letos knižní vydání této rozhlasové university pod stejným názvem. Na knižním zpracování se po dílelo 43 vědeckých pracovníků n ejrů zn ějších vědních a tech n ick ý ch obo rů, k teré s kosm onautikou souvisí. Knižní vydání zpracoval a dal mu je d notnou form u red akto r Ivo Budil. „Zá klady kosm onautiky1* jsou rozděleny na 10 oddílů a 62 kapitol a pod ávají u c e lený přehled n e jen dosavadní s ic e k rá t ké, ale bohaté h istorie kosm onautiky, základní úd aje o tě le se ch slu nečn í
soustavy, pohled na m oderní metody výzkumu, dále osv ětlu jí problémy te ch niky raketových letů, pojed návají o po hybu um ělých kosm ických těles, zabý v ají se problémy pobytu člověka v kos m ickém prostoru; záv ěrečn é kapitoly knihy seznam ují čten áře s praktickým přínosem kosm ických letů, s právním i otázkam i kosm onautiky a s persp ekti vami astronautiky. Kniha je doplněna několika příloham i, z nichž jsou zvláš tě užitečn é přehledy nosných rak et a um ělých kosm ických těles. „Základy kosmonautiky** n em ají dnes již jen h is torickou cenu, ja k o celá řada jiných populárně vědeckých knih o kosm o nautice, ale budou jistě je ště dlouho základní příručkou pro všechny zá jem ce, k teří se c h tě jí populární fo r mou s kosm onautikou seznám it. J. B.
Úkazy na obloze v lednu S lu n ce vychází 1. ledna v 7h59m, za padá v 16h09m. Dne 31. ledna vychází v 7h36m, zapadá v 16h52m. Za leden se délka dne prodlouží o 66 minut a po lední výška Slu n ce nad obzorem se zvětší o 5°,5. Dne 2. ledna je Země v p řísluní; v tu dobu je Země vzdálena od Slu nce 147 000 000 km. M ěsíc je 2. ledna ve 22h v novu, 10. ledna ve 22h v první čtv rti, 17. led na v 15h v úplňku a 24. ledna ve 12h v poslední čtvrti. V odzemí je M ěsíc 2. a 29. ledna, v přízem í 17. ledna. M erku r je v lednu na ran ní obloze. Počátkem ledna vychází v 6h10m, v po lovině m ěsíce v 5h30m a koncem ledna v 7h01m. Hvězdná v elikost planety se
během ledna zv ětšu je z + 0 m,3 na — 0m,2. Dne 8. ledna je M erkur v n ejvětší západní elon gaci, 23° od Slunce. V ran ních hodinách dne 7. a 24. led na n astane kon ju nk ce M erkura s Ve nuší; při první kon ju nk ci bude M erkur 1° severně, při druhé 0°,5 jižně od Ve nuše. Ráno 31. ledna bude M erkur v kon ju nk ci s M ěsícem . Dne 30. ledna bude M erkur v odsluní. V en u še je v lednu na ran ní obloze jen k rá tce před východem Slunce. Dne 1. ledna vychází v 6h06m, 31. ledna v 6h50m. Má hvězdnou velikost — 3m,4 až — 3m,3. Dne 31. ledna bude Venuše v kon ju nk ci s M ěsícem . M ars je v lednu v souhvězdí Panny.
Dne 1. ledna vychází ve 22h31m, dne 31. ledna již ve 20h54m. Hvězdná veli kost planety se během ledna zvětši z + 0 m,5 na —0m,2. Dne 21. ledna na stan e ko n ju n k ce Marsu s M ěsícem. J u p ite r je v souhvězdí Berana. Dne 1. ledna zapadá ve 3h33m, dne 31. led na již v l h39m. Hvězdná velikost pla nety se zm enšuje během ledna z — 2m,2 na — 2m,0. Dne 12. ledna n astan e kon ju n k ce Jup itera s M ěsícem. S atu rn je v souhvězdí Vodnáře. Dne 1. ledna zapadá ve 20h33m, dne 31. led na již v 18h53m. Má hvězdnou velikost + l m,l. Dne 6. ledna n astan e k o n ju n k ce Saturn a s M ěsícem. U ran je v souhvězdí Lva. Dne 1. led na vychází ve 21h46m, dne 31. ledna v 19h45m. Uran má hvězdnou velikost + 5m,7. K onju nkce M ěsíce s Uranem nastane 20. ledna. N eptu n je v souhvězdí Vah. Dne 1. ledna vychází v e 3h41m, dne 31. led na v l h46m. P laneta má hvězdnou ve likost + 7m,8. Neptuna, jakož i Urana je možno vyhledat na obloze podle o rien tačn ích m apek v Hvězdářské ro č en ce 1965. K onjunkce Neptuna s Mě sícem n astan e 25. ledna. M eteo ry . Ve v ečern ích hodinách 3. ledna nastane maximum činnosti m eteorického ro je Drakonid, k te ré m a jí velmi o stré maximum (trvání pouze 1 d en ); m axim ální hodinový počet je asi 35 m eteorů. Dne 16. ledna nastáv á maximum slabého ro je Cygnid. J. B.
J. Grygar: A stronom ické obráz ky z H olandska —
B. H acar:
Prom ěnná hvězda T Tauri a je jl typ — Co nového v astronom ii — Nové knihy a pu blikace — Úkazy na obloze v lednu
COa
e p
^
ah h e
H . T p u r a p : A c tp o h o m h h b T o jijiaH A H H
— B.
Tauap:
Ile p e M e H -
H aa T T a u r i — H t o H OBoro b acTpOHOMHH
—
H O B b ie
n yé JiH K au H H — b
KHHTH
H
H b j ic h h h « a He6e
HHBape
CONTENTS J. G rygar: Astronomy in Holland — B. H acar:
V ariable
Star T
Tauri — News in Astronomy — New Books and P ublications — Phenom ena in January
PRODÁM telesk op , objektiv a p o ch ro m a t 10 cm, fokus 172 cm . Jeden o k u lár te r re s tr . p ro vyhlídku 6 0 X , 5 okul. a s tro n . 1 2 0 X až 3 4 3 X , op tik a od fy Stein h eil, M nichov. Cena 3550 Kčs. — Dr. Tom áš Hrubý, Na K ru tci 3 6 8 /5 , Prah a 6 — V okovice. PŘEDÁM ď alekohfad typ C a sseg arin o v , 0 z rk a d la 130,0 mm, F — 2100 s dvom a okulárm i so zvačšen ím 200 a 1 1 0 X . Ď alekoh lad s a ch ro m a tick ý m objektivom 0 100 a F = 1250 mm, tiež s dvom a ok u lárm i. V šetko je úplné a bezch yb n é. Cena 2000 a 1500 K čs. — V. Dvonč, M alinovského 32, B ra tis la v a . Říši hvězd řídi re d a k čn í ra d a : J. M. M ohr (v e d o u c! r e d .), Jiři Bouška (výkon, r e d .), J. G rygar, F . K adavý, M. K opecký, L. L an d o vá-S tych o vá, B. M aleček, O. Obúrka, Z. Plav cové, S. P lick a , J. S to h l; ta j. re d . E . V okalová, te c h n . red . V. S u ch án k ová. Vydává m in. šk o lstv í a ku ltu ry v n ak l. Orbis, n. p., P rah a 2, V in oh rad sk á 46. T iskne K nihtisk, n. p., provozovna 2, Praha 2, Slezsk á 13. V ych ází 1 2 k rá t ro č n ě , cen a jed n otliv éh o výtisku Kčs 2,— . R ozšiřuje Poštovn í novinová slu žb a. In fo rm a ce o p řed p latn ém podá a ob jed návky přijím á každá pošta i d o ru čo v a te l. Objednávky do z a h ra n ičí vyřizu je PNS — ú stře d n í e x p ed ice tisk u, odd. vývoz tisku, Jin d řišsk á 14, P rah a 1. Příspěvky zasílejte na re d a k c i Rlše hvězd, P rah a 5, Švédská 8, te l. 54 03 95. Rukopisy a ob rázk y se n e v ra c e jí, za odbornou sp rá v n o st odpovídá a u to r. — Toto číslo bylo dáno do tisk u dne 2. listop ad u , vyšlo 1. p ro sin ce 1964. A -05*42085
N a h o ře k u ž e lo v á k o p u le o b s e r v a t o ř e v U trechtu . D ole s ta rš í b u d ov a u t r e c h t s k é h v ěz d á rn y , p o s ta v e n é na b ý v a lý c h m ě s t s k ý c h h r a d b á c h a o b lé v a n é okru žn ím k a n á le m . — Na 4. str. o b á lk y j e p r ů h le d n a n o s ič d ip ó lo v é a n té n y z m on tážn í p lo š in y r a d io t e le s k o p u v D w ig eloo.
