1
OBSAH Hynčicovy skály Kvetoucí temeno Na skále Hlavně keře Pod skalou Slzičky Česneky Zvířena Květena
strana
Foto na tutulní straně obálky
Netřesk výběžkatý Foto na zadní straně obálky
Pavinec horský
Zpracoval
Josef a Karla MARTIŠKOVI Česká svaz ochránců přírody základní organizace Brněnsko Pustiměřské Prusy 103, 683 21 Pustiměř Únor 2010
2
4 6 10 14 16 18 19 20 24
3
Přírodní památka Hynčicovy skály v kat. území Viničné Šumice s výměrou 0,13 ha a ochranným pásmem po celém obvodu v šířce 50 metrů chrání fragment teplomilných společenstev na skalním útvaru z kulmských slepenců. Vyhlášena byla v roce 1984. Leží v nadmořské výšce kolem 305 m n.m. a je tvořena skálou asi 18 metrů vysokou v úpatí prudké jižně orientované stráně. Svislé stěny skály jsou z části rozdělené několika svislými zářezy a vodorovnými trhlinami a stupni. Počátkem 20. století byla část skal odstřelena k získání stavebního kamene. Dříve údajně měla sloupovitý charakter. Území je nedílnou součástí rozsáhlého komplexu prudkých jižních svahů, ohraničujících Drahanskou vrchovinu na jihu proti Vyškovskému úvalu, s tradiční pestrou mozaikou různorodě zemědělsky využívaných ploch jako vinic, sadů, zahrad, políček nebo luk. Dnes po velkých plochách opuštěných a podléhajících spontánnímu rozvoji dřevin.
Hynčicovy skály
Pohled od silnice
Ještě v roce 1953 byl celý komplex jižních svahů jen sporadicky porostlý dřevinami. Hlavně keři a ovocnými stromy. Víceméně v celém rozsahu byl nějakým způsobem zemědělsky extenzivně využíván jako sady, zahrady, vinice, louky nebo políčka. Nedílnou součástí takto vypadajícího a využívaného komplexu byly i Hynčicovy skály. V následujících desetiletích začaly být mnohé pozemky postupně opouštěny a měnily se v travobylinná až dřevinná lada. Celý komplex začal měnit svůj tradiční a nepochybně po staletí přetrvávající charakter. V roce 1992 se již Hynčicovy skály potýkaly s nadměrným rozvojem dřevinného patra zásadním způsobem omezujícím plnohodnotný rozvoj teplomilných společenstev. Volné skalnaté plochy byly stále menší a na ústupu byla většina vyskytujících se významných druhů rostlin. Rychle expandovaly zejména trnky obecné, svídy krvavé nebo růže šípkové. V bezprostředním okolí se zase uplatňovaly a rozšiřovaly některé vysazené nebo spontánně náletlé cizorodé dřeviny jako akát či pámelník bílý. V samém konci minulého století
4
byl v území proveden neřízený a následně usměrněný zásah. Ten spočíval v první v radikální plošné redukci, či spíše vyřezání, dřevin bez rozlišování druhů a bez jakéhokoliv ošetřování v souvislosti s následným zmlazováním. Během zásahu sice nebyly dotčeny některé významné dřeviny jako duby nebo ojedinělý dřín obecný, ale téměř všechny ostatní keře byly vyřezány. Neřízený zásah sice na jedné straně vyvolal masivní drobné zmlazování odstraněných dřevin, ale na druhé straně významně přispěl k optimalizaci podmínek pro rozvoj cenných teplomilných společenstev včetně populací obou vyskytujících se zvláště chráněných rostlinných druhů uvolněním skalnatých ploch. V letech 2004-2005 pak byl po celém území ve dvou etapách proveden zásah spočívající jednak v dosažení cílovému stavu prostorového rozmístění dřevin, uvolnění vzácných porostů třešně křovité a eliminaci zmlazování dřevin po předchozím neřízeném zásahu.
Fragmenty kamenných tarásků v dolních partiích skalnatého srázu upomínají na dřívější vyuţívání částí území, nejspíše jako vinic
Dnes lze konstatovat, že celé území je stabilizované s plošně obnovenými podmínkami pro rozvoj teplomilných společenstev a celkovým estetickým zhodnocením malebné skalnaté lokality.
5
Barevný rozkvět jara kaţdoročně začíná i končí na Hynčicových skalách na temeni. Koncem dubna zde nejprve rozkvétají bohaté porosty přízemní třešně křovité (Cerasus fruticosa).
Kvetoucí temeno Třešeň křovitá je nízká dřevina dorůstající zpravidla jen do výšky 40-50 cm je schopná intenzivního rozšiřování podzemními výhony. Proto pravidelně vytváří nízké plošné houštiny. Drobné červené nakyslé plody (třešinky) dozrávají během července a srpna.
6
Záhy po odkvětu třešňových porostů se temeno Hynčicových skal barví mozaikou až vzájemně promíchaných bohatých porostů stepní trávy - kavylu sličného (Stipa pulcherrima) a atraktivně kvetoucí smolničky obecné (Steris viscaria). Zatímco růžové porosty smolničky záhy dokvétají, tak rozkvět bělostného kavylu je dobře patrný až do konce měsíce. Kavyl sličný
Smolnička obecná
7
Hlaváč bledavý (Scabiosa ochroleuca)
Modřenec chocholatý (Muscari comosum)
Jetel podhorní (Trifolium alpestre)
Začátkem léta ovládnou temeno skály statné žlutě kvetoucí divizny rakouské (Verbascum austriacum)
8
Začátkem srpna pak ještě přijdou na řadu, v některých letech velmi bohaté, porosty rozrazilu klasnatého (Pseudolysimachion spicatum)
Bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) Sesel sivý (Seseli osseum)
Čilimníkovec černající (Lembotropis nigricans) Čilimník řezenský (Charamecytisus ratisbonensis) Silenka ušnice (Silene otites)
9
Přízemní porosty netřesku jsou na skále k vidění po celý rok. Záhy z jara během druhé poloviny duban mají charakteristický červenavý nádech.
Na skále Členité a osluněné jižně exponované partie Hynčicových skal jsou královstvím netřesku výběžkatého (Jovibarba globifera), jehož porosty dodávají tomuto území ryze specifický charakter. Jde o původní skalničku naší krajiny. Přízemní listy této rostliny vytvářejí charakteristické kulovité hustě nahloučené růžice, které mnohde porůstají nemalé plochy skal. Netřesky na Hynčicových skalách rozkvétají zpravidla během druhé dekády července.
10
Daleko dříve před rozkvětem netřesků, ke kterému dochází velmi pomalu, ještě během jara rozkvétá ve skále kosatec pestrý (Iris variegata). Zpravidla během druhé poloviny května. Každoročně zde lze sledovat desítky kvetoucích rostlin. Rozkvět je však dosti postupný, takže není nějak nápadný či působivý. Nekvetoucí porosty typických kosatcových listů jsou daleko častější a mnohde vytvářejí společně s porosty netřesku či jiných rostlin ve skalnatém prostředí malebná a působivá zákoutí.
Statná žlutá květenství další z charakteristických rostlin skály se objevují nejvíce během první poloviny července, ale již od konce dubna můžeme nacházet pomalu vzrůstající rostliny. Jde o lnici kručinkolistou (Linaria genistifolia), vzdáleně upomínající na nějakou žlutě kvetoucí diviznu. Každoročně tu kvetou desítky a desítky rostlin.
11
Pryšec chvojka
Ve skále rostou desítky dalších druhů rostlin. Začátkem jara se během dubna objevují porosty mochny písečné (Potentilla arenaria) nebo pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias) a řada drobných jarních jednoletých efemér: osívka jarní (Erophila verna), plevel okoličnatý (Holosteum umbellatum), rožec obecný (Cerastium holosteoides) nebo rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia).
Plevel okoličnatý Osívka jarní
Rozrazil břečťanolistý Roţec obecný
12
Mochna stříbrná Kakost krvavý Chlupáček zední
Zvonek moravský
Během třetí dekády května dosahuje maxima rozkvět kakostu krvavého (Geranium sanguienum), mochny stříbrné (Potentilla argentea) nebo chlupáčku zedního (Hieracium pilosella). Začátkem července se objevují kvetoucí divizny rakouské (Verbascum austriacum), šedivky šedé (Berteroa incana), zvonky moravské (Campanula moravica) nebo bělozářky větevnaté (Anthericum ramosum). V polovině července nastává maximum rozkvětu rozrazilu klasnatého (Pseudolysimachion spicatum) a lnice kručinkolisté (Linaria genistifolia). Zpravidla až během srpna pak můžeme nalézt pupavu obecnou (Carlina vulgaris) nebo pupavu bezlodyžnou (Carlina acaulis).
Květy pupavy obecné jsou na koncích vysokých větvených bylin Mohutné aţ 10 cm veliké květy bezlodyţné jsou přisedlé k zemi
13
Volným skalnatým plochám domnuje košatý křivolaký letitý dub zimní (Quercus petraea) a také ojedinělý jiţ nemálo vzrostlý dřín obecný (Cornus mas).
Hlavně keře Ve skalnatém srázu Hynčičových skal jsou charakteristické nízké porosty některých teplomilných druhů keřů. Nejpočetněji je zastoupena třešeň křovitá (Cerasus fruticosa), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) nebo skalníky: skalník obecný (Cotoneaster integerrimus) a skalník matranský (Cotoneaster matrensis) jsou od sebe k nerozeznání.
Dřín obecný
Ze skal uváděnou růţi galskou se přímo v chráněném území nepodařilo v posledních letech objevit
14
Růţe šípková Hloh Ptačí zob obecný
Řešetlák počistivý Brslen bradvičnatý Brslen evropský
Zastoupeny jsou i další druhy: růže šípková (Rosa canina), hloh obecný (Crataegus laevigata), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), brslen evropský (Euonymus europaeus), brslen bradavičnatý (Euonymus vrruocosa), řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus) nebo trnka obecná (Prunus spinosa).
Skalníky
15
Pod skalou Východně pod skalou je prudký svažitý žleb porostlý zapojeným lesem v neobyčejně druhově pestré skladbě. Objevíme zde habr obecný (Carpinus betulus), lísku obecnou (Corylus avellana), dub zimní (Quercus petraea), třešeň ptačí (Cerasus avium), lípu malolistou (Tilia cordata), javor klen (Acer pseudoplatanus) nebo i vzrostlý břek obecný (Sorbus torminalis).
Hynčicovy skály jsou budovány račickými slepenci myslejovického souvrství (tzv. drahanského kulmu), které se ukládaly v prvohorách během karbonu někdy před 345 miliony let. V následujících desítkách milionů let trvajícího vývoje se pak díky nejrůznějším horotvorným, erozním nebo periglaciálním pochodům ocitly při samém povrchu. Slepence jsou hrubozrnné. Jednotlivé valouny (zrna) jsou dobře opracované a zakulacené. Zhruba z poloviny jsou tvořeny metamorfovanými horninami (rulou, dvorem, fylitem, kvarcitem nebo migmatitem), zhruba z třetiny horninami sedimentárními (břidlicí, pískovcem, slepencem, vápencem nebo rohovcem) a v minimální míře také horninami magmatickými a křemennými valouny. Valouny ve slepencích výrazně převaţují nad hrubozrnnou drobovou základní hmotou, která vyplňuje mezery mezi valouny.
V dolních partiích je skála zakončena vysokou kolmou stěnou spadající do stinného žlebu. Jen nevysoko nad zemí v ní lze sledovat pradávné ukládání sedimentů (dnešních slepenců) v různorodě hrubých vrstvách.
16
Začátkem května můţeme kaţdoročně v zalesněném ţlebu spatřit svítivě bíle rozkvetlou korunu letitého břeku.
V zastíněných partiích nacházejí vhodné podmínky k životu některé druhy kapradin. Nejbohatší zde bývají porosty osladiče obecného (Polypodium vulgare). Nejen ve stinných polohách skály nalezneme i trojici druhů drobných sleziníků: sleziník červený (Asplenium trichomanes), sleziník severní (Asplenium septentrionale) a sleziník routičku (Asplenium ruta-muraria).
Sleziník červený
Osladič obecný
Sleziník severní
17
Hvozdík kartouzek a vzácnější hvozdík Pontederův jsou jen velmi obtíţně vzájemně rozlišitelní.
Slzičky Charakteristickou skupinou květin společenstev porůstající Hynčicovy skály jsou drobné růžově kvetoucí „slzičky“ – hvozdíky. Přímo v území jde o 4 druhy: hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hvozdík Pontederův (Dianthus pontederae), hvozdíček prorostlý (Kohlrauschia prolifera) a hvozdík svazčitý (Dianthus armeria). V nejbližším okolí skal pak lze ještě objevit hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides). První dva druhy můžeme zastihnout v rozkvětu již od druhé poloviny května, zbývající druhy až během července.
Hvozdík svazčitý
Hvozdk kropenatý Hvozdíček prorostlý je na rozdíl od ostatních vytrvalých druhů bylinou jednoletou
18
Česnek viniční rozkvétá zpravidla během července. Jistě nás zaujme nápadně dlouhými listeny.
Česneky Na hynčicových skalách kupodivu neroste jeden ze symbolů květeny skalnatých výchozů kulmských slepenců na Šlapanicku – česnek žlutý (Allium flavum). Nalézt tu však můžeme jiné tři druhy: česnek horský (Allium montanum), česnek planý (Allium oleraceum) a česnek kulatohlavý (Allium sphaerocephalon). V nejbližším okolí skal pak můžeme ještě narazit na nějaké rostliny česneku viničního (Allium vineale). Česnek kulatohlavý rozkvétá jiţ záhy z jara během druhé dekády června
Česnek planý rozkvétá během července
Česnek horský rozkvétá zpravidla aţ během první poloviny srpna
19
Přímo na Hynčicových skalách ţije ještěrka zelená (Lacerta viridis). Skály jsou totiţ nedílnou součástí rozsáhlého komplexu jiţně orientovaných výslunných svahů nad Viničními Šmicemi při okraji zalesněné Drahanské vrchoviny, který je tradičním areálem výskytu tohoto druhu. Ţije především podél okraje lesa, ale početněji proniká i do volných ploch navazujících svahů kde mnohde mimo jiné nachází ideální místa k ţivotu doplněná četnými fragmenty bývalých kamenných tarásků. Samec má v době jarního páření nápadně modré zbarvení hrdla a hlavy.
Zvířena Hynčicovy skály jsou natolik malým územím, že v nich prakticky nehnízdí žádné významné druhy ptáků. Ovšem v jejich nejbližším okolí již můžeme narazit na hnízdící žluvu hajní (Oriolus oriolus), lejska šedého (Muscicapa striata), krutihlava obecného (Jynx torquilla), strakapouda jižního (Dendrocopos syriacus), ťuhýka obecného (Lanius collurio), pěnici vlašskou (Sylvia nisoria) nebo bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata).
Kudlanka náboţná (Mantis religion) je pravidelně k vidění v celém rozsáhlém komplexu výslunných strání. Samozřejmě i přímo na hynčicových skalách.
20
Podstatně menším, ale o to daleko snadněji pozorovatelným obyvatelem skály je saranče modrokřídlé (Oedipoda coerulescens). Velká světle modrá pole v křídlech se nám ukáţí po jejím vyplašení za letu.
Rozsáhlý komplex strání je dodnes územím mimořádně bohatě a pestře osídleným teplomilným hmyzem. Mnohé z nich můžeme objevit přímo nebo v bezprostřední blízkosti chráněného území. Každoročně od konce června do srpna můžeme ve zdejších teplomilných trávnících sledovat život drobných denních motýlů – vřetenušek. Nejvzácnější je vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica). Z dalších lze jmenovat například vřetenušku obecnou (Zygaena filipnedulae) nebo vřetenušku mateřídouškovou (Zygaena purpuralis).
Vřetenuška Vřetenuška
21
Je neuvěřitelné, ţe na tak maličkém území, jakým Hynčicovy skály bezesporu jsou, stále přeţívá zdejší populace modráska rozchodníkového (Scolitantides orion). Housenky tohoto mizejícího druhu ţijí výhradně na rozchodníku velkém (Sedum maximum).
Nejnápadnějším hmyzem Hynčičových skal a celého okolního svahového komplexu jsou denní motýli. Od konce dubna do poloviny září zde můžeme dodnes spatřit několik desítek druhů. I těch druhů, které dnes patří k ohroženým a rychle ubývajícím.
Okáč třeslicový (Coenonympha glycerion) Okáč ovsový (Minois dryas)
Otakárek fenyklový (Papilio machaon) Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)
22
Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas) Ohniváček černoskvrnný (Lycaena tityrus)
Modrásek vikvicový (Polyommatus coridon) Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
Ţluťásek (Colias) Ţluťásek (Colias)
Bělásek rezedkový (Pontia daplidice) Perleťovec malý (Issoria lathonia)
23
Zvláště chráněné druhy dřevin Dřín obecný
ohroţený druh
Cornus mas
Zvláště chráněné druhy trav Kavyl sličný
silně ohroţený druh
Stipa pulcherrima
Zvláště chráněné druhy bylin Kosatec pestrý
silně ohroţený druh
Iris variegata
Květena Na Hynčicových skalách bylo doposud nalezeno více než 150 druhů vyšších rostlin. Z toho jde ve 47 případech o druhy významné: zvláště chráněné (3) nebo ohrožené zařazené na Červeném seznamu (44).
Radyk prutnatý
Bělolist rolní
Zběhoveček trojklanný
Ohrožené druhy dřevin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Brslen bradavičnatý Břek obecný Čilimník řezenský Hrušeň polnička Jilm polní Růţe galská Skalník matranský Skalník obecný Třešeň křovitá
Euonymus verrucosa Sorbus torminalis Chamaecytisus ratisbonensis Pyrus pyraster Ulmus minor Rosa gallica Cotoneaster matrensis Cotoneaster integerrimus Cerasus fruticosa
24
vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh vzácný druh ohroţený druh
Ostřice nízká Rozkvétá jako první tráva – zpravidla jiţ na přelomu dubna a března
Vousatka prstnatá bývá v plném květu aţ začátkem srpna Strdivka sedmihradská rozvkétá během července Charakteristicky ojíněný pýr prostřední kvete také v červenci
Ohrožené druhy trav zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Kostřava walliská Ostřice Micheliova Ostřice nízká Ostřice stepní Pýr prostřední Strdivka sedmihradská Sveřep japonský Sveřep polní Vousatka prstnatá
vzácný druh ohroţený druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh kriticky ohroţený druh vzácný druh
Festuca valesiaca Carex michelii Carex humilis Carex supina Elytrigia intermedia Melica transsilvanica Bromus japonica Bromus arvensis Botriochloa ischaemum
Charakteristický ojíněná kostřava walliská bývá v plném květu v první polovině června
25
Krvavec menší (Sanguisorba minor) Chrpa čekánek (Centaurea scabiosa)
Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)
Klinopád obecný (Clinopodium vulgare) Silenka nicí (Silene nutans)
26
Ohrožené druhy bylin zařazené na Červeném seznamu flóry ČR Bělolist rolní Bělozářka větevnatá Česnek horský Česnek kulatohlavý Divizna rakouská Hvozdíček prorostlý Hvozdík Pontederův Hvozdík svazčitý Jetel podhorní Jetel válcovitý Kakost krvavý Lnice kručinkolistá Locika prutnatá Modřenec chocholatý Mochna písečná Netřesk výběţkatý Pipla osmahlá Radyk prutnatý Rozrazil jarní Rozrazil klasnatý Roţec krátkoplátečný Roţec nízký Řebříček štětinolitý Sesel sivý Silenka ušnice Zběhoveček trojklanný Zvonek moravský
Filago arvensis Anthericum ramosum Allium montanum Allium sphaerocephalon Verbascum austriacum Kohlarauschia prolifera Dianthus pontederae Dianthus armeria Trifolium alpestre Trifolium rubens Geranium sanguineum Linaria genistifolia Lactuca viminea Leopoldia comosum Potentilla arenaria Jovibarba globifera Nonea pulla Chondrilla juncea Veronica verna Pseudolysimachion spicatum Cerastium brachypetallum Cerastium pumilum Achilleasetacea Seseli osseum Silene otites Ajuga chamaepitys Campanula moravica
27
ohroţený druh vzácný druh vzácný druh silně ohroţený druh vzácný druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh ohroţený druh ohroţený druh ohroţený druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh ohroţený druh vzácný druh ohroţený druh silně ohroţený druh vzácný druh
Jen nevelké území hostí neuvěřitelné množství druhů vyšších rostlin. Pohledy do členité skály z kulmských slepenců bohatě porůstající porosty divoké skalničky - netřesku výběžkatého jsou neobyčejně malebné a v našich podmínkách ryze neobvyklé. V území rostou 2 zvláště chráněné druhy bylin a dalších více než 30 druhů ohrožených, zařazených na Červeném seznamu naší flóry. V území můžeme nalézt 7 významných druhů dřevin. V docela maličkém území žije ještěrka zelená a kupodvu stále přežívá jeden z ohožených druhů denních motýlů. Modrásek rozchodníkový.
28
