Obecné zásady výsadby dřevin
Ing. Jiří Velebil
Ekologizace údržby zeleně
extenzifikace údržby výrazné omezení až vyloučení prostředků proti chorobám a škůdcům rostlin (aplikace principů integrované ochrany) výrazné omezení až vyloučení herbicidů pomocí aplikace mulče, vhodných předkultur nebo mezikultur a hubení plevele např. mechanickými metodami vyloučení zimní údržby komunikací a prostranství v plochách zeleně pomocí kuchyňské soli používat pomocné materiály (kůly, úvazky, mulčovací plachetky apod.) přírodní provenience a bez chemické impregnace
Ekologizace údržby zeleně
používat ekologicky šetrnou mechanizaci (omezit např. na nezbytné minimum používání zařízení na sběr pokosené trávy, založené na principu „vysávání“, jež např. nepříznivě ovlivňuje hmyzí populace kompostování organických zbytků hnojení omezit pouze na prokazatelně nezbytné případy, upřednostňovat používání kompostu (dosažení alespoň částečně uzavřeného koloběhu látek v ekosystému), až na výjimečné případy vyloučit používání rašeliny vytvářet vhodné biotopy změnou dosavadních standardních postupů při údržbě, např.: ponechat stát vhodně upravené odumřelé stromy, pařezy, hromady klestí a dřeva, na vhodných místech vytvářet hromady z vysbíraného kamene atd.
Všeobecně známé nepříznivé podmínky pro růst rostlin v sídlech
stanoviště
extrémní půdní vlastnosti (omezený kořenový prostor /květináčový efekt/, nepříznivé chemické, fyzikální a biologické vlastnosti – např. rychlý průsak vody, špatná absorpční schopnost atd.) extrémní výkyvy teplot znečištění půd a ovzduší nedostatek vody posypové soli choroby a škůdci
vandalismus, poškození plynoucí z provozu
zanedbání pěstebních opatření
Požadavky na kořenový prostor
Velikost kořenového prostoru na m2 projekční plochy koruny potřebuje strom 0,75 m3 prokořeněného objemu půdy (Bakker a Kopinga 1988) – omezená použitelnost u taxonů s výrazně štíhlou korunou potřebný objem kořenového prostoru (vypracováno pro jih Anglie) odpovídá 1/10 objemu koruny (Helliwell 1986)
Zlepšení podmínek, zvětšení kořenového prostoru pomocí příznivé konstrukce sousedících komunikací a zpevněných ploch zpřístupněním hlubších vrstev půdy pro kořeny stromů
Příznivé biologické vlastnosti půdy
zřeknutí se čistě technických substrátů v horní vrstvě půdy
použití neznečištěné, přiměřeně živné a dobře provzdušněné horní vrstvy půdy
z hlediska ekologie živočichů je optimální listovka překrytá borkou, respektive biotop s co největší autoregulací, blížící se poměrům v přirozeném lesním společenství
vhodná ochrana proti výparu vody z půdy pomocí účelného mulče nebo bylinného porostu s malou konkurencí na vodu
Mulč - výhody
snižuje výpar z povrchu půdy, zmírňuje extrémní výkyvy teplot v horních vrstvách půdy
zvyšuje biologickou aktivitu půdy (především organické materiály)
zdroj živin postupně uvolňovaných mineralizací organického mulče, obdobně jako v lesním ekosystému
vytváří příznivé podmínky pro rozvoj jemných kořínků
brání nežádoucímu uchycení spontánní vegetace
mírní chemické nebo mechanické škody
Mulč - nevýhody
podpora mělkého kořenění stromů
zachycování dešťové vody
organický mulč má obvykle široký poměr C:N a proto je při jeho rozkladu dusík odčerpáván mikroorganismy z půdy, což na chudších stanovištích mže vést až k růstovým depresím
Příznivé fyzikální vlastnosti půdy
Zajišťující optimální poměr vody a vzduchu a odolnost vůči zhutňování (i ve stavu maximální vodní kapacity dobré vedení vzduchu). Zabezpečí je:
biologicky aktivní horní vrstva půdy se stabilní drobtovitou strukturou
vhodné zrnitostní složení půdy
Příznivé chemické vlastnosti půdy
hodnota pH ve slabě kyselé oblasti - optimum pro mykorrizní houby a biogenní prvky (P2O5, Fe, Mn, aj.) ve stavu snadno přístupném pro rostliny
schopnost zadržet a vydávat živiny, jejich vhodný obsah a poměr
opatrné hnojení dusíkem. Je třeba zabránit nadměrně bujnému růstu (důsledkem je např. nepoměr mezi nadzemní částí a kořeny)
Požadavky z pohledu biologie stromů a zahradnické péče o ně
žádné organické látky v nedostatečně provzdušněné spodině
příjem přirozených dešťových srážek vhodně uspořádaným kořenovým prostorem s co možná nejvíce otevřeným povrchem půdy
používání účinných, cenově přijatelných a na péči nenáročných mulčovacích materiálů
vnesení bylinných planých rostlin nebo výsadba peren (eventuelně také dřevin): s malou konkurencí na vodu a živiny nenáročné na údržbu
Požadavky z pohledu biologie dřevin a zahradnické péče o ně
při výsadbě použít "optimalizovaný půdní substrát" přizpůsobený specifickým nárokům různých druhů stromů a daným stanovištním podmínkám
z hlediska statiky stromu účelná a místo šetřící forma kořenového prostoru (optimální je kruhový půdorys)
dostatečná ochrana před negativními vnějšími vlivy antropogenního původu
uspořádání kořenového prostoru by mělo být akceptovatelné veřejností
Zabezpečení dostatečně velkého kořenového prostoru
Omezení kořenového prostoru způsobují: Neproniknutelné materiály vrstvy štěrku (mocnost pes 20 cm), pokud jsou zcela bez prachovitých nebo jílovitých částic vrstvy písku hrubé a střední frakce (mocnost pes 30 cm), pokud bez příměsí jemnějších frakcí silně zhutnělé hlíny, jíly a jílovité písky, zvláště v hloubkách přes 30 cm
Pokryvy půdy (asfalt, beton, rozměrné dlaždice atd.) bránící pronikání vzduchu a vody do půdy
Zhutnělá půda
Zabezpečení dostatečně velkého kořenového prostoru
Přiměřeně velký kořenový prostor lze zajistit kombinací následujících opatření:
dostatečně velká plocha volné půdy v kořenovém prostoru vzduch a vodu propouštějící povrchy ploch navazujících na stromovou mísu půdní substrát odolný vůči zhutnění, dostatečně provzdušněný i v hloubkách kolem 1,5 m prvky rozšiřující kořenový prostor (větrací a prokořeňovací prvky) nakypření půdy v okolí výsadbové jámy a prokořeňovacích prvků
Technologie výsadby
Termín výsadby
je podřízen druhu dřeviny a typu výpěstku, obecně však na jaře či na podzim (podzimní termín všeobecně lepší)
prostokořenné výpěstky a výpěstky s balem sázíme v době vegetačního klidu
kontejnerované výpěstky lze sázet po celý rok s výjimkou doby rašení a počátečního růstu nových výhonů
Postup při sázení
zhotovení výsadbové jámy distribuce výpěstků do místa výsadby úprava kořenové části umístění výpěstku ve výsadbové jámě zřízení kotvících prvků zasypání kořenové části substrátem zálivka ! zřízení kořenové mísy zřízení ochranných prvků ukotvení stromu, dokončovací péče
Obecné zásady při sázení
kořeny rozprostřít do jejich přirozené polohy; obaly, jež nemohou zetlít, nutno odstranit; uvolnit pletivo či plachetku v oblasti kořenového krčku u rostlin s balem
u prostokořenných výpěstků zakrátit poškozené nebo zlomené kořeny, u kontejnerovaných porušit okrajové kořeny, zejména ty stáčející se kolem stěn kontejneru
zřízení kotvících prvků (v případě stromů) po umístění rostliny v jámě (výpěstky s balem) nebo před jejich umístěním (výpěstky prostokořenné)
Obecné zásady při sázení
kořeny nebo kořenové baly nutno ze všech stran obsypat zeminou a stejnoměrně přitlačit
organické látky zapravovat jen tak hluboko, aby nemohly vznikat žádné odpadní produkty poškozující rostliny (zpravidla ne hlouběji než 30 cm), vylepšení půdy např. kompostem
hloubku výsadby přizpůsobit druhu rostliny; zpravidla sázené tak, jak rostly na předchozím stanovišti
po výsadbě upravit kořenovou mísu, případně provést mulčování
Výsadbová jáma
jámu pro výsadbu je nutné vyhloubit v šířce 1,5 násobku průměru kořenového systému nebo kořenového balu
je nutno zabránit zhutnění stěn výsadbové jámy a jejího dna (pozor na tzv. květináčový efekt)
zajistit propustnost jámy pro vodu, příp. provést zlepšující opatření
případně provést výměnu půdy (obvykle polovina objemu, jen v nepříznivých podmínkách více), vegetační vrstvu půdy je třeba přizpůsobit nárokům sázené rostliny a stanovištním podmínkám
Zálivka
Po výsadbě je nutné dřeviny dostatečně prolít. Zálivka by měla být prováděna, zejména v suchém období, až do úplného ujmutí dřevin na stanovišti.
U ujatých dřevin při dostatečně velké stromové míse a dobrých fyzikálních vlastnostech půdy nejsou speciální zavlažovací zařízení nutná, stačí vhodně modelovaný povrch substrátu, případně nad něj vyvýšené okraje kořenové mísy
Kořenová mísa
U vzrostlých soliterních dřevin je nutné vytvořit kořenové mísy tak, aby voda stékala k rostlině.
Řez dřevin při výsadbě
Nadzemní části dřevin bez balů je nutno zpravidla zakrátit nebo prosvětlit, s přihlédnutím k druhu a velikosti výpěstku a ke stanovištním podmínkám a roční době. Přitom je nutné dodržet přirozenou nebo požadovanou růstovou formu dřevin.
Kořeny prostokořenných dřevin se musí před výsadbou zakrátit. U kontejnerovaných rostlin se musí proříznout spirálovitě stočené, zaškrcené a uzlovité kořeny.
Ochrana půdy před zhutněním
mechanické zábrany (zábradlí, sloupky, ochranné oblouky, vyvýšené okraje stromové mísy, samonosné kovové mříže, betonové panely s otvory atd.)
mulčování (borka, dřevěná štěpka, štěrk, kermazit atd.)
rostlinný pokryv půdy (spontánní vegetace, zelené hnojení, trávník, pereny, dřeviny, sezónní záhony květin)
Ochrana půdy před účinky posypových solí
regulace nebo zákaz solení
zvýšení obrubníků stromových mís
odmontovatelné ochranné mantinely
správně fungující kanalizace k rychlému odvedení slané vody
Použité zdroje
Pejchal, M. (1995): Stanovištní podmínky pro uliční stromořadí. Studijní materiál pro předmět použití rostlin, MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně.
Pejchal, M. (2003): Současné tendence v navrhování vegetačních prvků. Studijní materiál pro předmět použití rostlin, MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně.
Šimek, P. (2006): Koncept osnovy přednášek pro předmět zakládání a údržba zeleně MZLU v Brně, Ústav biotechniky zeleně. http://bonsai-ficus.webgarden.cz/
http://www.novinky.cz/bydleni/zahrada/212535-problemy-s-plevelem-vyresimulc.html
http://areaviva.ecn.cz/vysadba.htm
Děkuji za pozornost