číslo 12 – ročník 2010
12 / 2010
1
Obsah Editorial Rozhovor s Ing. Janou Margoldovou, CSc. Údržba a opravy pohledového betonu Při návrhu použití pohledového betonu je potřeba postupovat s rozvahou Pozvánka
O volebních preferencích, betonu a politicky korektním pohledu na věc Parlamentní volby v době, kdy budete otvírat toto číslo Sanačních novin, budou snad již minulostí. Asi se shodneme na tom, že vyhnout se politice či volbám bylo v uplynulých měsících nemožné. A tak, i když sanace betonu považuji za zcela nepolitický obor a Sanační noviny za odborně orientované periodikum či platformu pro výměnu názorů bez politických ambicí, musím nerad politikou tentokrát začít. Nutí mne k tomu „politická“ debata, kterou jsme vedli se starými přáteli. Po opatrném naznačování, komu bychom byli ochotni „případně“ a za „jakých okoností“ dát hlas v nadcházejících volbách (přeci jen nechceme kvůli politice přijít úplně o všechny kamarády, že ano!?), nás zcela ohromila jedna dlouholetá kamarádka rezolutním prohlášením, že ona bude jednoznačně volit zelené, protože :“... všichni ostatní by to tu nejraději všechno zabetonovali!“ Tak a je to! Registrované partnerství, církevní restituce, to jsem si myslel, že je kámen úrazu, to že jsou politicky ožehavá témata, kde se možná těžko shodnem. Ale beton? Co má beton proboha společeného s politikou? Pokud by nějaká strana měla v programu, že to zabetonuje, pak bych asi váhal. Pokud by slíbili, že to bude beton bez trhlin, nezhutněných hnízd, odpovídající ČSN EN 206-1, pak bych takovou stranu asi volil. Proč ne? Cítím se být s betonem posledních 30 let do jisté míry profesně svázán a tak jsem na to trošičku alergický, když se beton stává symbolem něčeho zpátečnického. Přijde mi to politicky nekorektní! Čím si to beton vysloužil? Každou chvíli se o něj někdo v novinách či oficiálním blogu otře (zkuste třeba Blog. iHNed.cz/machacek Odboráři do betonu a Portugalsko, 23.4.2010 a mnohé další). Zkusme se na to zeptat, čím to je, Ing.Jany Margoldové, CSc. Kdo jiný, než šéfredaktorka časopisu BETON TKS, by měla znát odpověď. Zeptáme se, zda za to nemůže třeba pohledový beton, ten by vášně snad vyvolávat mohl. Ostatně jako každé médium, které se stává součástí umělecké či moderní architektonické tvorby. A snad najdeme místo i na jiná témata. Politicky zcela korektní, pochopitelně. Ing.Václav Pumpr,CSc. SANAČNÍ NOVINY, Čtvrtletník, Číslo 12 – 2010; vydáno 10. 6. 2010, ISSN 1803 – 7119 Vydává BETOSAN s.r.o., Na Dolinách 23, 147 00 Praha 4, IČ 48028177
Rozhovor s Ing. Janou Margoldovou, CSc. Ve dvanáctém čísle Sanačních novin jsme požádali o rozhovor Ing. Janu Margoldovou, CSc., která v současné době působí jako šéfredaktorka odborného časopisu zabývajícího se vším co se týká betonu BETON TKS. Beton jako politikum, co Vy na to? Mohu odpovědět kladně: beton politikum je a v historii lze najít příklady (Itálie, Německo), kdy byl z betonu cíleně vytvářen symbol trendu, úspěšného rozvoje, budování impéria, národního socialismu, rozvoje průmyslu a úspěšnosti budovaní říše. O pár let později se cíleně stal symbolem poválečné obnovy a mírového budovaní, aby se v době nedostatku oceli co nejrychleji smazaly vzpomínky na jeho předchozí zneužití a byl potlačen odpor obyvatelstva proti němu, protože ho mělo prostřednictvím zažité symboliky svázáno s předchozím poraženým režimem. Již řadu let mne zajímá, proč většina našich spoluobčanů nebere beton jako neutrální stavební materiál, ale často ho používá jako symbol zpátečnictví, hrubosti, necitlivosti až arogance (častá vyjádření o betonové lobby, zabetonování atd.). Hledám vysvětlení, kde beton k takovým charakteristikám přišel a proč. Je pravda, že po 2. světové válce se velmi snadno stal symbolem mírové obnovy země. Oceli bylo málo a beton v rámci zahájeného procesu zprůmyslnění stavebních technologií a náhrady tradičně používaných materiálů nabízel hledaná efektivní řešení, která se zdála být i cenově výhodnější. Během let se beton stal symbolem nejen centrálně řízeného, plánovaného hospodářství, o kterém již víme, že je nefunkční, ale promítla se do něj i všechna ta beznaděj doby normalizace, nesvoboda, nemožnost samostatně rozhodovat o svém osudu a osudu svých dětí. V zemích, kde si toto trauma neprožili, otevřeně nechápou naše překvapené dotazy na téma: „a to vám ten beton nevadí“? Vždyť oni se pro stavbu rodinného domu z betonu sami rozhodli, tak proč by jim měl vadit. Pokud i tam beton vadí, bývá za tím většinou nezvládnutá technologie či chyby v projektu, ne skrytá ideologie. Věřím, že generace našich dětí už nebude tak zatížená. Uvádí-li se, že za posledních šedesát let bylo ve světě postaveno až 70 % všech staveb z betonu, není to asi tak špatný materiál a přinesl naší civilizaci jistě i mnoho dobrého. V odborné literatuře se píše, že obliba betonu kolísá a odklon od něj nastává v době, kdy je vyčerpána aktuální úroveň znalostí o něm a vývoj a výzkum nestačí objemu výroby. Nedostatek vědění se zkrátka nedá nahradit nadšeným budováním (ani když je státem řízené). Řada kolegů má pocit, že vydávat odborný časopis je romantické povolání. Autoři se předhánějí v zasílání příspěvků, musíte je nerada odmítat. Recenzenti posílají recenze včas. Nebo je to trochu jinak? Romantické povolání – to je zajímavé označení. Každopádně mám své současné povolání moc ráda a baví mne připravovat časopis tak, aby bavil jeho čtenáře. Naštěstí se kolem betonu stále děje něco nového, nové normy, materiály, technologie, návrhové postupy, možnosti analýz chování, nové stavby, takže to opravdu není až tak těžké a je stále
ROZ HOVOR
12 / 2010
2
o čem psát. Dění v betonářském světě musím sledovat, abych věděla, kam se můžu obrátit s žádostí o článek, který příspěvek přinese čtenářům zajímavé informace, nové podněty a inspiraci. Každé číslo je jiné, každé připravuji s jinou skupinou autorů a poznávám tak spoustu zajímavých lidí. Časopis má tu výhodu, že článek autora, který nestíhá termín, se dá zařadit do některého z následujících čísel. Závazný je pro mne jediný termín – dokončení předtiskové přípravy a předání podkladů tiskárně. Tato data jsou pevně nasmlouvána na rok dopředu. Všechny ostatní termíny jsou výsledkem dohody s autory. Vím, že oni své příspěvky píší povětšinou ve svém volném čase, a někdy ho i při nejlepší vůli nemají. Já buď mohu počkat, nebo použít náhradní řešení. Je to jako sestavovat puzzle do daného vnějšího rozměru, ale tvar dílků a jejich počet se mění až do poloviny hry. Někdy je to trochu adrenalin, někdy romantické povolání. Současná architektura se snaží beton využívat nejen jako materiál konstrukční, ale současně, nebo možná především, jako materiál, který propůjčuje stavbám estetický výraz. Často ta snaha ale naráží na jisté nepochopení technických či technologických možností betonu či železobetonu. Architekti, alespoň podle mých zkušeností, s oblibou ignorují smršťování betonu, diví se vzniku trhlin. Mají zcela nereálné představy o trvanlivosti betonu. Vy jste, alespoň mám ten pocit, velkým fandou jak moderní architektury, tak betonu jako takového. A dlouhodobě se osobně angažujete v „osvětě“ mezi architekty. Máte pocit, že se v tomto ohledu něco mění k lepšímu? Opouštějí alespoň mladí architekti školy poučenější? Ve světě bylo postaveno mnoho zajímavých a krásných staveb z betonu. Řada z nich jsou reprezentativní objekty a nezakrytý beton zde skutečně má významnou estetickou úlohu. Je zajímavé, že na mnohých z nich jsou i trhliny. Běžní návštěvníci, často ani architekti, kteří stavbu posuzují okem odborníka, si jich nevšimnou. Domnívám se, že autoři objektu si byli vědomi nebezpečí vzniku trhlin a už při zpracování návrhu s nimi počítali – projekt připravili tak, aby pozornost zaujala vyvážená kompozice hmot, ploch, hra světla a stínů, barva a úprava povrchu atd. a trhlina zůstala skryta někde ve stínu za hranou. Viděla jsem v zahraničí stavby opěvované našimi architekty s rastrem smršťovacích trhlin. Ani jeden z nich však o trhlinách nemluvil. Podobné je to i se stárnutím betonu. Kdo o stárnutí materiálu něco ví, může toho i využít ku prospěchu či ozvláštnění stavby. Nešťastné je, že o betonu je zakořeněná představa, že je moderní materiál a s tím se jaksi tiše předpokládá, že stále bude vypadat jako nový, že se na něm nebude projevovat stárnutí, přestože u jiných materiálů to přijímáme. Proto jsme možná také tak citliví na čistotu a pořádek v okolí betonových staveb. Stará kamenná kašna někde v rohu náměstí nám i s trochou nepořádku přijde jako malebná, zatímco okolí betonové lavičky hodnotíme jako neudržované a zanedbané. Naši absolventi architektury, bohužel, často končí svá studia bez základních znalostí o betonu. Názor o jejich studiu stavebních materiálů jsem nezměnila ani při nahlédnutí do studijních materiálů pro architekty v prodejně skript – o lehkém betonu tam byly informace na úrovni 70. až 80. let minulého století. Že může existovat lehký vysokopevnostní konstrukční beton, to se zřejmě dostane až do vydání v roce 2030. Hodně tedy záleží na osobních kontaktech architektů na statiky a technology betonu a jejich možnosti včas vstoupit do diskuzí o konceptu navrhovaného objektu, má-li být postaven z betonu, který zůstane nezakrytý. Autoři u nás postavených oceněných betonových staveb to potvrzují. A osvěty není nikdy dost. Aby se novinky dostaly do studijních materiálů, to přece jen chvíli trvá, v časopisu to jde mnohem rychleji. K pozici šéfredaktorky odborného periodika věnovaného betonu ve Vašem případě nevedla nijak přímočará cesta, pokud se nepletu. Nestýská se Vám občas po akademické půdě? To bych si vůbec netroufla přijmout takové místo bez předchozích zkušeností. Po odchodu z KÚ ČVUT jsem pracovala ve firmě zaměřené na vývoj programového systému
ROZ HOVOR
12 / 2010
3
schopného simulovat skutečné chování betonových konstrukcí a prvků včetně vzniku a rozvoje trhlin nebo drcení betonu v tlaku. Postupně jsem od výpočtů přešla k marketingu a to mne donutilo se na schopnosti programu podívat z druhé strany, abych ho dokázala zájemcům představit tak, aby viděli, jaké výhody jim jeho používání může přinést. Naučila jsem se něco o marketingu průmyslových produktů, ale hlavně jsem měla příležitost seznámit se se spoustou zajímavých lidí, kteří pracují ve výzkumu betonu jako materiálu, betonových konstrukcí nebo projektují betonové konstrukce. Viděla jsem, že ve světě se v betonovém stavitelství od konce osmdesátých let minulého století objevuje řada nových technologií, nastoupil rychlý vývoj v navrhování, výrobě atd. Když jsem dostala nabídku k vedení redakce časopisu, neměla jsem obavy, že by nebylo o čem psát. Už nám rozhovor poskytli golfisté, moderní pětibojaři na koni i amatérští letci na ultralightech, divadelní ochotníci. Lyžaři nám poskytli rozhovor také, i když tu svoji zálibu zatajili. Co Vy krom lyží, jaké máte sportovní plány či cíle? A máte na to čas?
4
ROZ HOVOR
12 / 2010
Lyžuju opravdu ráda. Když mám čas, jedu s přáteli nebo i sama na sjezdovky nebo se sklouznout na běžkách. Projet se v dobře upravené stopě je báječný zážitek. V létě mám stejnou radost z vyjížďky na kole nebo z plavání. Ráda běhám, protože však nechodím moc pravidelně, tak se občas spíš trápím. Abych si udržovala nějakou nezbytnou fyzičku a protože k tomu mám podmínky, jezdím do redakce na kole. Je to báječné sjíždět ráno proti sluníčku z kopce dolů do města. Večer se opět po té, co zdolám Petřín, vracím po loukách Bělohorské pláně proti zapadajícímu sluníčku domů. Pokud zrovna neleje, je na to čas každý den. A mé sportovní cíle? Mám doma obrázek z Alp focený z místa, kde jsem téměř byla. Na obrázku je však vrchol, kde jsem nebyla, ale kam bych se chtěla podívat. A proto musím běhat, jezdit na kole atd., abych se tam ještě někdy mohla vydat.
Publikace „POVRCHY
BETONU“, samostatná příloha časopisu BETON TKS v roce 2008, představuje české veřejnosti širokou variabilitu povrchů betonu a jejich využití v architektonické tvorbě.
Beton i po desetiletí prudkého technologického rozvoje stále zůstává materiálem s jistou dávkou přírodní nahodilosti. Otisk bednění na povrchu zachycuje podmínky jeho vzniku stejně dokonale jako dokumentární fotografie.
POVRCHY BETONU
Publikace byla připravována se záměrem upozornit na určitá technologická specifika spjatá s realizací povrchů betonu v pohledové kvalitě, jejichž respektování přispěje ke zdaru díla, a poukázat na bohaté výrazové možnosti různě pojatých povrchů betonu. Publikace není vyčerpávajícím přehledem různých typů povrchů betonu. To není možné vzhledem k velkému a stále se rozrůstajícímu počtu realizací betonových povrchů na celém světě. Věříme však, že alespoň těch několik ukázek vzbudí ve Vás zájem o různé úpravy povrchu betonu.
Více informací na www.betontks.cz 144 stran, formát A4, celobarevný tisk cena 190 Kč (včetně DPH) Publikaci je možno objednat na e-mail adrese:
[email protected] nebo prostřednictvím on-line formuláře přímo z webových stranek www.betontks.cz.
12 / 2010
5
Pro toto číslo Sanačních novin jsme použili příspěvek, který byl v minulosti již jednou publikován. Jedná se o článek určený pro speciální číslo časopisu BETON TKS (Příloha/ 2008). Článek je odborně zaměřen na údržbu a sanace pohledového betonu.
ÚDRŽBA A OPR AV Y POHLEDOVÉHO BETONU VÁCLAV PUMPR, JIŘÍ DOHNÁLEK Stěžejním cílem při údržbě a opravách pohledového betonu je v prvé řadě udržení či obnova jeho vzhledu. Právě naplnění tohoto cíle je však dosti obtížné a naráží objektivně na řadu technických limitů a, to možná především, na problémy podmíněné subjektivně. Sem náleží např. obtížně definovatelná barevnost ploch, struktura povrchu, drsnost, přítomnost či nepřítomnost drobných imperfekcí v povrchu (které jsou jednou vítány, v jiných případech tvoří předmět reklamace), obtížně dosažitelná obnova reliéfu bednění, otisku plastových matric apod. Je vhodné předeslat, že sanační opatření či preventivní zásah musí vedle obnovy či udržení žádoucího vzhledu pohledové-
ho betonu přispívat i k zajištění odpovídající trvanlivosti povrchů z hlediska korozního (karbonatace, mrazové narušování aj.), mechanické odolnosti atd. Povrch pohledového betonu je, jako u všech silně porézních stavebních materiálů, citlivý k celé řadě vlivů, ochotně absorbuje vodu i jiné kapalné látky (zejména oleje), v povrchových vrstvách ulpívá snadno prach i jiné nečistoty. Porézní povrch se snadno zbarvuje, pokud na něj působí trvale či periodicky úkapy z dešťových svodů a klempířských prvků, porézní povrch usnadňuje úchyt mikroorganizmů atd. Zejména v exteriéru je řada těchto vlivů velmi intenzivní. Na vzhled pohledového betonu má mimořádně výrazný vliv vlhkost. Nerovnoměrnost ve vlhkosti povrchových vrstev, resp. nerovnoměrnost v rychlosti jejich vysychání může vést k trvalému či dočasnému „posunu” v barevnosti jednotlivých oblastí, transport vlhkosti vede obvykle i k tvorbě nežádoucích výkvětů. V neposlední řadě je nutno připustit, že mnoho konstrukcí z pohledového betonu přímo vybízí k vandalským útokům sprejerů či tvůrců pouličního graffiti. Je nutno mít vždy na paměti, že pohledový beton je z estetického hlediska proměnlivý, snadno „zranitelný“ jak vlivy okolního prostředí, tak i vandalskými „útoky”. Povrch pohledového betonu má, zejména v exteriéru, sklon k přirozenému „stárnutí” (patinaci), což může být opět subjektivně vítáno či naopak hodnoceno negativně. V nejobecnějším slova smyslu lze říci, že v závislosti na stáří betonu, jeho kvalitě či aktuálním stavu mohou nastat následující případy: – Konstrukce z pohledového betonu je zhotovena kvalitně, bez defektů, je investorem či projektantem bez výhrad akceptována. Ochrana takového betonu je zásahem čistě preventivním. Jde o to předejít nežádoucímu znečišťování povrchu, předejít koroznímu působení prostředí a tam, kde toto nebezpečí hrozí, může jít o ochranu před vandalizmem. – Povrch konstrukce ihned po dohotovení (odbednění) vykazuje jeden či více defektů, investor či projektant stav pohledového betonu reklamují. Je nezbytné provést na čerstvém betonu „opravný” zásah, který uvede povrch konstrukce či prvku do žádoucího stavu. Ten musí být obvykle investorem jednoznačně specifikován a vzájemně odsouhlasen se zhotovitelem. Pochopitelně i tyto konstrukce či prvky mohou být preventivně chráněny jako v předchozím případě.
1 Povrch betonové dlaždice částečně ošetřený hydrofobním prostředkem – nepatrný barevný rozdíl
|
2 Povrch betonových dlaždice částečně ošetřený penetračním prostředkem
na bázi epoxidových pryskyřic
|
3 Povrch beton. dlaždice částečně ošetřený uzavíracím
a finalizačním nátěrem s obsahem hydrofobizujících složek
|
4 a Kontrolní smáčení
povrchu, b Po části ošetřené hydrofobním prostředkem voda stéká, neošetřený povrch je silně smáčen
051
12 / 2010
– Konstrukce či prvek z pohledového betonu vykazuje nežádoucí změny v estetickém vzhledu, a to jako důsledek přirozeného stárnutí, jednorázového poškození (např. mechanického), korozního porušení, znehodnocení v důsledku vandalského ataku apod. Je zřejmé, že v závislosti na tom, o jaký druh opatření, zásahu se jedná, budou se lišit i použitelné metody, materiály a technologie. PREVENTIVNÍ OCHRANA/ÚDRŽBA NOVĚ ZHOTOVENÝCH KONSTRUKCÍ Primárním preventivním opatřením pro dlouhodobé zachování odpovídajícího vzhledu musí být vlastní konstrukční řešení. Je třeba eliminovat rovné nespádované plochy, kde může v exteriéru docházet k zadržování sněhových či dešťových srážek a prachu. Hladová či mírně kyselá voda z tajícího sněhu resp. deště může relativně velmi rychle narušit vzhled povrchu pohledového betonu. Rovněž je nezbytné vyřešit konstrukční detaily tak, aby voda stékající z oplechování nepřicházela do trvalého či periodického kontaktu s povrchem betonu. Rezavé skvrny či zbarvení od sloučenin mědi jsou následně prakticky neodstranitelné. To se týká i solných či karbonátových výkvětů, které se tvoří obvykle v důsledku trvalého transportu vlhkosti betonem. Samostatnou otázkou je správné nadimenzování dilatací. Trhliny v pohledovém betonu působí mimořádně rušivě a jejich odstranění bývá obvykle, zejména pokud jsou aktivní, z estetického hlediska neřešitelné. V interiéru je nutno pečlivě zvážit řešení takových detailů jako je napojení svislých stěn do podlah či schodišťových stupňů. „Údržba” resp. čištění vodorovných ploch vede téměř vždy k nežádoucímu a obtížně odstranitelnému ušpinění kontaktních ploch. To samé platí o vetknutí zábradlí do pohledového betonu. V exponovaných veřejných budovách se kontaktní plochy rychle ušpiní a jejich čištění je velmi komplikované. Mezi nejúčinnější preventivní opatření bránící zaprášení povrchů a usnadňující jejich následnou údržbu patří hydrofobizace povrchů. Hydrofobizované (nesmáčivé) povrchy zabraňují pronikání vody a vodných roztoků do podpovrchových partií, což má významný dopad na čistotu ošetřených ploch i jejich korozní a mrazovou odolnost. Hydrofobizace se provádí alkalicky odolnými polysiloxany či oligomerními silany, a to buď ve formě roztoku v organických rozpouštědlech, nověji pak ve formě vodou ředitelných emulzí. Opatření je technologicky velmi jednoduché, podmínkou je pouze dostatečně suchý podklad, v případě použití emulzí přiměřené odmaštění povrchu a odstranění odbedňovacích přípravků. Výhodou je to, že použití hydrofobizačních prostředků nevede k zvýraznění zbarvení či ztmavnutí povrchu. Další možností je opatřit povrch pohledového betonu uzavírací impregnací, která vytváří v pórovém systému narozdíl od polysiloxanů souvislý film. Prostředky pro to používané jsou buď styrenakrylátové či styrenbutadienové alkalirezistentní disperze nebo prostředky na bázi organických jednosložkových či vícesložkových pryskyřic. Opatření podobně jako v předchozím případě zabraňuje v přístupu vody do pod-
6
12 / 2010
povrchových partií, dochází zpravidla k určitému zpevnění povrchu v mechanickém slova smyslu. Opatření omezuje špinivost povrchu, může bránit karbonataci, zvyšovat korozní odolnost. Povrch betonu má zvýrazněné zabarvení, dochází k „prokreslení” trhlin i jiných imperfekcí. Technologicky jde opět o nenáročný zásah, suchý, prachu zbavený podklad bývá předností. Obdobný dopad na vzhled povrchu pohledového betonu má i preventivní nanášení tzv. antigraffiti nátěrů. Ty si obvykle nekladou za cíl znemožnit nanášení sprejerských výtvorů, ale usnadnit především jejich případné odstranění. Často se kombinují s výše uvedenými uzavíracími impregnacemi. Účinnost těchto prostředků je dosti často problematická, pozitivem je, že zpravidla alespoň brání průniku barevných pigmentů do větší hloubky pórového systému betonu. V každém případě je nutno připustit, že odstranění „uměleckých” výtvorů nebývá z betonu nikterak snadné. Doposud jmenované ochranné prostředky mají malou či
7
velmi omezenou schopnost zpomalit karbonataci, popř. zvýšit odolnost povrchu k jiným korozním faktorům. K tomu je obvykle nezbytné použít speciálně formulovaných prostředků sekundární ochrany. Ty však mají i v transparentní podobě výrazný dopad na vzhled povrchu, navíc v přítomnosti drobných imperfekcí bez předchozího vytmelení povrchu se jejich účinnost dramaticky snižuje. Přestěrkování (vytmelení) povrchu jemnými stěrkami a následná aplikace speciálně formulovaného prostředku sekundární ochrany však nebývá již považována za „pohledový” beton. Strukturně i barevně se totiž jedná o více či méně homogenní plochy, které se podobají spíše klasickým omítkovým systémům. OPRAVA NOVĚ ZHOTOVENÝCH KONSTRUKCÍ V průběhu výstavby železobetonových konstrukcí z pohledového betonu či při výrobě a transportu prefabrikátů může dojít k celé řadě drobných i závažnějších poruch. Nejčastěji se jedná o mechanické poškození hran a rohů, řidčeji se vysky-
052
12 / 2010
| 5a |
| 5b |
| 6a |
| 5c |
| 5d |
| 6b |
5 a Příprava fasádních prefabrikovaných betonových desek k transportu, b Obtisk prokladových desek na fasádním panelu, c Vyčištěný povrch, d Detail opraveného panelu
|
6 a Tryskání podhledu mostu tlakovou vodou s pískem, b Pohled na očištěný
a ještě neočištěný povrch
tuje mechanické poškození ploch. Nedostatky v technologickém zpracování mohou způsobit vznik nezhutněných hnízd, k zachycení většího množství vzduchu při povrchu prvků, k přelivům a nedostatkům ve styku jednotlivých bednících prvků atd. Velmi problematickým defektem jsou trhliny bez ohledu na důvod jejich vzniku. Jejich „estetické“ odstranění z povrchu je velmi obtížné či nemožné, jak již bylo uvedeno výše. Odstranění nežádoucích přelivů v oblasti styků či pracovních spár se často s neuspokojivým výsledkem řeší broušením povrchu, ve větším rozsahu pak pemrlováním či mechanickým pikováním. V důsledku těchto zásahů do povrchu betonu dochází k obnažení hrubých podílů kameniva, z estetického hlediska je to zásah často neakceptovatelný. Stěrkování či tmelení povrchu sice částečně může mechanicky odstraněné partie zaretušovat, ale bez následného celoplošného převrstvení strukturním nátěrem bývají tyto opravy trvale viditelné. Menší poruchy, olámané rohy a hrany se zpravidla s úspě-
053
chem opravují polymermaltovými či polymerbetonovými kompozicemi. Ty vynikají jednak velmi dobrou přídržností k podkladu a jejich barevný odstín je obvykle možné přizpůsobit barvě opravovaného prvku, což bývá obzvlášť významné u betonů barevných. Vhodně voleným plnivem je možné úspěšně retušovat i odchylky v drsnosti či hladkosti opravených poškozených ploch. U větších či rozsáhlejších poškození a defektů je obvyklé používat spíše polymercementové kompozice, kde pojivou složkou je portlandský cement zušlechtěný přidanými polymery. Z technologického hlediska jde o relativně náročný zásah. Použitím polymercementových kompozic se dosahuje jen zřídka odpovídajícího barevného odstínu, struktura opravovaných a neopravovaných míst nebývá zcela stejná. Často proto bývá nezbytné povrch finalizovat buď sjednocující stěrkou, strukturní omítkou či strukturním nátěrem, tedy postupy, které ve výsledku již obvykle do toho, co pod pojmem pohledový beton chápeme, nespadají.
8
12 / 2010
| 7a |
| 7b |
| 8a |
| 8b |
| 8c |
| 8d |
7 a Původní povrch fasádního panelu, b Zbroušený povrch téhož panelu
|
8 a Povrch
betonové dlaždice ošetřený antigraffiti nátěrem, b Neúspěšné odstraňování graffiti tlakovou vodou, c Ukázka odstranění graffiti metodou „vacublast“, d Užití metody „vacublast“ k odstranění grafffiti v praxi
9
ÚDRŽBA A OPRAVA STARÝCH A POŠKOZENÝCH KONSTRUKCÍ Nejčastějším úkonem z hlediska údržby pohledového betonu je čištění povrchu. V závislosti na charakteru a rozsahu znečištění je možno volit z řady metod, důležitým aspektem při volbě postupu by měl být především minimální dopad na vzhled povrchu. Nejjednodušším a současně nejšetrnějším postupem je tlakové mytí vodou. Tento postup je zejména účinný u povrchů preventivně hydrofobizovaných či impregovaných. Účinnost
054
zásahu se zvyšuje použitím teplé vody a ekologicky šetrných a odbouratelných saponátů. Metoda nemá při tlacích do 40 bar prakticky žádný dopad na strukturu povrchu. Pochopitelně je omezeně použitelná v interiérech či obecně tam, kde může být problémem vlhkost. Velmi účinnou metodou čištění povrchů betonových konstrukcí a dílů je použití parních čističů. Metoda „tryskající” proti povrchu páru předehřátou na cca 140 ºC o tlaku přibližně 4 bary je účinná na čištění olejových skvrn či mastnot obecně a výborně se uplatňuje při odstraňování graffiti tam, kde byly použity antigraffiti prostředky, zejména na voskové bázi. I tato metoda má prakticky zanedbatelný dopad na strukturu povrchu betonu, a je proto k čištění pohledového betonu velmi vhodná. Mezi velmi šetrné a progresivní metody, které nacházejí uplatnění opět především při odstraňování graffiti, náleží postup označovaný jako „vacublasting”, tryskání v podtlaku. Metoda spočívá ve vytváření podtlaku nad vymezenou částí povrchu, přičemž v důsledku toho je do speciálně konstruované komory nasáváno vhodné abrazivo. To je společně s odstraněným prachem, barvami a dalšími nečistotami odsáváno. S ohledem na to, že je možno volit abraziva různé tvrdosti, má tento postup malý či zanedbatelný dopad na strukturu povrchu betonu, zejména jsou-li použity organické drtě velmi šetrné k podkladu. Při použití skleněných či korundových drtí se sice zvyšuje účinnost zásahu, ale pochopitelně i hloubka zásahu, a tím i dopad na výsledný vzhled takto čištěného povrchu. V tomto ohledu je metoda podobná klasickému tryskání pískem či nesilikátovými abrazivy, kdy je proti povrchu čištěného betonu abrazivo vrháno proudem vzduchu. Hloubka zásahu, a tím i charakter vyčištěného povrchu, odvisí od granulometrie abraziva, od toho zda se jedná o ostrohrannou drť či oblá zrna a na řadě dalších faktorů (doba tryskání aj.). S obdobným dopadem na vzhled povrchu lze počítat při použití vysokotlakého vodního paprsku (VVP). V obou zmíněných variantách se jedná o velmi rozšířené technologické postupy, které jsou hojně využívány při opravách železobetonu i jiných stavebních konstrukcí. Při použití v interiéru může být velkým problémem generovaný prach, resp. v případě VVP generovaný vodný aerosol. Pokud došlo k poškození či rozpadu povrchu pohledového betonu, např. v důsledku působení posypových solí (CHRL), v důsledku koroze ocelových výztužných vložek apod., nezbývá obvykle nic jiného, než realizovat opravu pohledového betonu „klasickým” sanačním postupem. Z povrchu opravované konstrukce musí být v takovém případě odstraněn veškerý nesoudržný, uvolněný, zvětralý či jinak viditelně poškozený beton. Korodující výztuž musí být šetrně uvolněna a zbavena korozních zplodin. Pokud bude následně reprofilace realizována pomocí polymercementových kompozic, je povrch betonu bezpodmínečně nutné náležitě provlhčit, a to průběžně alespoň 120 min. před aplikací správkového materiálu. V případě potřeby je možné kotvit reprofilační materiál k podkladu adhézním můstkem. Povrchy, z nichž byl odstraněn beton, jsou při klasicky prováděné sanaci doplněny na původní průřez. S ohledem na rozsah poškození se správková reprofilační malta nanáší buď
055
12 / 2010
10
zednickým způsobem nebo způsobem strojním. V současné době je obvyklé používání prefabrikovaných (továrně vyráběných) objemově kompenzovaných polymercementových kompozic s přídavkem mikrovýztuže (PP vlákna, alkalirezistentní skleněná vlákna), přísadami zlepšujícími přídržnost apod. Rozsahem menší poruchy, především v interiéru, je možné opravit i speciálně formulovanými polymermaltovými kompozicemi. Jak bylo řečeno již v předchozí části, tyto kompozice vynikají velmi dobrou přídržností k podkladu a velkou výhodou je možnost přizpůsobit jejich barevný odstín barvě opravovaného prvku. Obecně je ovšem nutno připustit, že u pohledových betonů, u kterých se projevily poruchy ve větším rozsahu, se povrchy takových konstrukcí do původní podoby sanují velmi nesnadno, obvykle to není technicky ani ekonomicky proveditelné. V takovém případě je nutno počítat s nově pojatou finalizací povrchu. K tomu lze použít poměrně široké palety možností, např. vytmelení a sjednocení celého povrchu jemnou stěrkou (tzv. egalizace) a následné nanesení krycího barevného nátěru. Osvědčuje se použití strukturních nástřiků, různých probarvených, škrábaných omítek, používají se i polymery pojené ve hmotě probarvené kompozice napodobující přírodní kámen, dále jsou dostupné a poměrně hojně používané i obklady sklocementovými či obecně vláknocementovými prvky s rozmanitým dekorem. Výhodou těchto řešení je zajištění odpovídající trvanlivosti opravených povrchů, možnost propůjčit povrchům zcela nový vzhled, a to jak ve smyslu strukturním či barevném. Použití obkladových prvků umožňuje velmi často i účinnou ochranu vůči vandalským útokům, usnadňuje se čistitelnost takto řešených povrchů, u dopravních i jiných staveb je možné zvýšit specificky korozní odolnost atd. Pochopitelně je třeba otevřeně připustit, že nemožnost či ekonomická neprůchodnost obnovy původního vzhledu může být v řadě případů vnímána jako zásadní a velmi negativní problém. ZÁVĚR Oprava a údržba pohledových betonů je oborem, kde se uplatňuje řada technologií a materiálů široce využívaných i v jiných nestavebních oborech (např. údržba a obnova přírodního kamene). Základním předpokladem pro dlouhodobou trvanlivost konstrukcí z pohledového betonu je nejen bezchybné provedení při výstavbě a výrobě, ale, jak bylo již zdůrazněno, i konstrukční a projektové řešení. To v maximální možné míře musí eliminovat výše zmíněná rizika, musí předejít vzniku trhlin a rovněž dobré konstrukční řešení by mělo usnadnit i běžný každodenní úklid a provoz interiérů. Narozdíl od interiérů, vyžaduje pohledový beton v exteriéru, a to především v městském prostředí, pravidelnou údržbu. Za předpokladu, že železobetonová konstrukce z pohledového betonu je dobře navržena a realizována a zároveň je zajištěna odpovídající údržba jejího povrchu, pak má nesporně všechny předpoklady plnit dlouhodobě svoji estetickou funkci a umožňuje propůjčit architektonicky přitažlivou podobu i řadě dopravních a inženýrských konstrukcí.
Při návrhu použití pohledového betonu je potřeba postupovat s rozvahou Současná architektura stále častěji využívá beton bez povrchové úpravy (pohledový beton) jako významný, dominující architektonický prvek. Vzhledem k tomu, že obvykle daná betonová, resp. železobetonová konstrukce nebo prvek neplní pouze funkci estetickou, je vhodné pečlivě zvážit jak technologii výroby, tak i provádění takové konstrukce. A to především proto, aby se předešlo předčasnému poškození povrchu betonu či korozi uložené výztuže. Obojí může významně ohrozit trvanlivost a funkčnost stavby a současně znehodnotit esteticky nepřijatelným způsobem vzhled objektu. Hezkým příkladem, kdy použití pohledového betonu splnilo záměr architektonický, je oceněný dům „U tří dubů“ v Dobřichovicích. Dům je rodinnou vilou s rovnou střechou, dvěma podlažími a půdorysem ve tvaru T. Pohledový beton je využit jako výrazný architektonický prvek mimo jiné i na atiku ploché střechy. Právě realizace atiky je však příkladem toho, že vize architekta by měla být posouzena a dopracována v rámci prováděcího projektu statikem. Atika domu totiž nebyla vůbec dilatována a současně nebyla dostatečně vyztužena. Objemové změny probíhající v nedilatovaném betonu v průběhu jeho zrání, nebyly proto výztuží zachyceny. V důsledku toho, došlo na konstrukci atiky ke vzniku řady trhlin. Na vrchním líci konstrukce atiky i na jejích stěnách navíc nemají výztužné prvky dostatečné krytí. V důsledku toho došlo krátce po dokončení stavby k odpadávání krycí vrstvy nad výztuží (zejména nad třmínky). Obě tyto poruchy mají významný vliv na životnost tohoto konstrukčního a současně architektonicky exponovaného prvku. Konstrukce atiky nerespektovala, ať již v důsledku nepromyšlenosti projektu, nebo v důsledku nesprávného provedení, přirozené chování betonové konstrukce.
F1 - podélná trhlina v horní ploše atiky; v místech oprav krytí ocelových třmínků se začíná projevovat koroze třmínků
Koroze uložené výztuže železobetonové atiky naruší záhy vzhled konstrukce, v delším časovém horizontu bude v důsledku nevhodného provedení ohrožena i statická spolehlivost tohoto tenkostěnného prvku. Sanace římsy vyžadovala jednak obnovení ochranné funkce krycí vrstvy betonu nad výztuží, jednak zachování architektonického vzhledu římsy. Při
F2 - svislá trhlina na atice vedoucí na hranici obou částí domu, trhlina se směrem nahoru rozšiřuje a pokračuje na horním líci atiky jako příčná
11
B ETON
12 / 2010
12 / 2010
Vzhledem k tomu, že trhliny jsou rozevřeny směrem od paty atiky k jejímu vrcholu, bylo pro vyplnění trhlin doporučeno na horním líci ústí trhliny proříznout úhlovou bruskou s diamantovým kotoučem a trhliny v horní ploše atiky „přiznat“. Následně bylo doporučeno ústí trhlin vyplnit pomocí extrémně pružného hydroizolačního materiálu „WODAFLEX tmel“. Cílem byla eliminace pronikání agresivní dešťové vody do konstrukce atiky a tím i účinné zpomalení postupné degradace a vymývání cementového tmelu. Pružnost materiálu „WODAFLEX tmel“ umožňuje přitom přenášet bez problémů dilatační pohyby železobetonové konstrukce atiky.
B ETON
sanaci bylo proto navrženo použití takových materiálů, které minimálním způsobem mění vzhled konstrukce. A to především tak aby pokud možno zůstal nenarušen vizuálně dostupný a pro architektonické vyznění cenný povrch atiky z pohledového betonu.
12
F4 - roh domu
F17 - trhliny na nároží atiky Celý povrch atiky bylo následně doporučeno opatřit účinným hydrofobizačním nátěrem pomocí materiálu FOBISIL extra W. Toto opatření si klade za cíl minimalizovat vnikání vody do konstrukce a zejména do přítomných trhlin, z jejího boku. Nátěr materiálem FOBISIL extra W je transparentní (hydrofobizační přípravek nevytváří na povrchu betonu film), a proto je plně zachován vzhled atiky v částech vizuálně přístupných. Předvídavý návrh atiky s respektováním přirozených objemových změn betonu mohl zajistit funkční a bezproblémové využití pohledového betonu na konstrukci. Takto musel investor přistoupit záhy po dokončení architektonicky velmi zajímavého objektu k neplánované a nutno říci, že i zcela zbytečné, sanaci.
12 / 2010
TECHNICKÝ DEN
13
dovolujeme si pozvat Vás na seminář konaný dne 12. 10. 2010 v přednáškové místnosti vodárny v Podolí
Součástí semináře budou přednášky na téma:
„Zesilování konstrukcí kompozitními materiály TYFO“ – principiální řešení, použití nového návrhového softwaru, příklady použití na referenčních stavbách přednášející: Eng. MSc. Michael Karantzikis (Fyfe Europe),
Ing. Pavel Dohnálek (Betosan s.r.o.)
„Povlakové hydroizolace a bílé vany“ – přednosti a rizika přednášející: Doc. Ing. Jiří Dohnálek, CSc. (Betonconsult s.r.o.) Součástí technického dne bude prohlídka unikátní architektonické stavby Podolské vodárny vč. odborného výkladu. Vzhledem k omezené kapacitě je účast na semináři podmíněna registrací na emailu:
[email protected] s předmětem „seminář vodárna“ a je zpoplatněna administrativním poplatkem 250,- Kč.