Rozhovor s inspektorem âIÎP Karlem Kerou‰em
2
Péãe o lokality Natura 2000
4
Nové moÏnosti likvidace odpadÛ
5
ARNIKUM
Ojedinûl˘ v˘zkum praÏské zelenû
6
ČTVRTLETNÍK SDRUŽENÍ ARNIKA
1-2006 3-2008
Arnika pomohla pûti nemocnicím omezit
rizikové zdravotní pomÛcky z PVC O invazi nebezpeãn˘ch hraãek z PVC, které v posledních letech zaplavily ãeská hraãkáfiství, se uÏ v‰eobecnû ví. Ménû známou skuteãností je, Ïe se ze stejného materiálu vyrábí i velké mnoÏství zdravotnick˘ch pomÛcek pouÏívan˘ch napfiíklad na novorozeneck˘ch oddûleních. Arnika proto ãást sv˘ch aktivit zamûfiila na tuto problematiku a zaãala spolupracovat pfiímo s nemocnicemi. Do projektu se zatím zapojilo pût nemocnic, které se rozhodly rizikové zdravotní pomÛcky v˘raznû omezit nebo je zcela nahradit. zdravotnickému vybavení z PVC nejãastûji patfií vaky na skladování krve, umûl˘ch v˘Ïiv nebo léãiv˘ch roztokÛ, dále hadiãky, jimiÏ tyto tekutiny protékají nebo tfieba d˘chací masky a trubiãky. KvÛli ohebnosti a pruÏnosti tûchto pomÛcek se pfii v˘robû pfiidávají k surovému PVC tzv. zmûkãovadla. Nejãastûji jde o látku známou pod zkratkou DEHP neboli di-(2-ethylhexyl) ftalát. Mnoho studií na zvífiatech potvrdilo, Ïe se jedná o chemikálii, která pÛsobí negativnû na reprodukãní orgány, hormonální systém, a zpÛsobuje vrozené vady. Hromadí se také v játrech a ledvinách a pfiispívá k v˘skytu astmatu u mal˘ch dûtí. Díky sv˘m úãinkÛm na lidské zdraví je DEHP omezován nebo i zakázán pro v˘robu kosmetiky a dûtsk˘ch hraãek. Od zaãátku loÀského roku platí v zemích Evropské unie nafiízení, podle kterého nesmí b˘t koncentrace
K
tohoto i dal‰ích ftalátÛ v hraãkách a v˘robcích pro dûti vy‰‰í neÏ 0,1 %. DEHP se v‰ak stále pfiidává do zdravotnick˘ch pomÛcek, kde mÛÏe tvofiit aÏ 40 % z jejich hmotnosti.
Nejvíce ohroÏení pacienti ÚãinkÛm ftalátu DEHP a obdobn˘ch zmûkãovadel jsou nejvíce vystaveni novorozenci na jednotkách intenzivní péãe a pacienti na dial˘ze. Právû oni totiÏ pfiichází do opakovaného kontaktu s fiadou zdravotnick˘ch pomÛcek obsahujících tyto látky. MnoÏství uvolnûn˘ch ftalátÛ je závislé na délce léãby, velikosti kontaktního místa a sloÏení kontaktního roztoku napfi. DEHP se snadno rozpou‰tí v tekutinách s obsahem tuku. Obzvlá‰tû citlivé na pÛsobení ftalátÛ jsou pfiedãasnû narozené dûti. Jejich reprodukãní systém je stále ve v˘vinu a vzhledem k jejich nízké váze je pfiíjem ftalátÛ na kilogram tûlesné váhy mnohonásobnû vy‰‰í, neÏ u dospûl˘ch pacientÛ.
Obzvlá‰tû citlivé na pÛsobení ftalátÛ jsou pfiedãasnû narozené dûti. Jejich reprodukãní systém je stále ve v˘vinu a vzhledem k jejich nízké váze je pfiíjem ftalátÛ na kilogram tûlesné váhy mnohonásobnû vy‰‰í neÏ u dospûl˘ch pacientÛ. Foto: Libor Valda
PouÏívání nebezpeãn˘ch PVC pomÛcek je mnohdy zcela zbyteãné. V souãasné dobû za nû uÏ existují bezpeãnûj‰í náhrady. Vedoucí kampanû „Nehrajme si s PVC“ Ing. Miroslava Jopková z Arniky dodává: „Na trhu se zaãíná pokraãování na str. 3
Za pût minut dvanáct „Ty pracuje‰ v TÉ ARNICE?“ ptá se mû trochu ‰títivû kamarád. „No…“ pfiisvûdãím. „Aha,“ dramatická pauza, tazatel se zamyslí. „…A ty tomu jako vûfií‰?“ „Ví‰, bez toho se to dûlat nedá. TakÏe jo, vûfiím.“ Následuje krátk˘ rozhovor o tom, co Arnika dûlá, co se nám uÏ povedlo a jak pracujeme. Následuje opût „Aha…,“ dramatická pauza a ãasto udivené: „To je docela dobr˘…“ Vût‰inou mû pfiekvapí, jak snadno lze lidem v mém okolí vysvûtlit, jak takové ekologické sdruÏení funguje a Ïe to, co prosazujeme, je opravdu ochrana Ïivotního prostfiedí nás v‰ech a také to, aby instituce, které si platíme z daní, opravdu pracovaly tak, jak mají, a podle zákona. Proto nechápu, proã je tak sloÏité jin˘m lidem vysvûtlit, Ïe na‰ím cílem není primárnû zdrÏovat ani brzdit pokrok. AÏ úfiady povedou upfiímnou diskuzi s obãany o tom, co má b˘t vystavûno na obecních pozemcích, a aÏ budou brát váÏnû hodnoty pfiírody a Ïivotního prostfiedí, rádi se pfiestaneme odvolávat. AÏ pfiestane b˘t úfiedníkÛm zatûÏko vzít v úvahu i názory lidí, ktefií s nimi nesouhlasí, a diskutovat s nimi, pfiestaneme je vláãet tiskem a nebudeme podávat Ïaloby. UÏ se tû‰ím… Katefiina ReÏná ãlenka rady Arniky
2
ROZHOVOR
Karel Kerou‰: Odrazem stavu Ïivotního prostfiedí je lidské zdraví S pfiírodou a její ochranou je Ïivot pana Karla Kerou‰e provázán dlouhodobû. Znám˘ odborník na plazy a obojÏivelníky pracuje na âeské inspekci Ïivotního prostfiedí (âIÎP) jako vedoucí Oddûlení ochrany pfiírody pro Prahu a Stfiední âechy. K problematice ochrany pfiírody vydal nûkolik odborn˘ch publikací a mnoÏství ãlánkÛ. Ptali jsme se ho pfiedev‰ím na problémy spojené s prací inspektora âIÎP. ❊ Jaké pfiípady poru‰ování zákonÛ ohlednû ochrany pfiírody fie‰íte nejãastûji? S ãím se na vás lidé obrací pfiedev‰ím? Jde o hodnû ‰irokou otázku. Z legislativního hlediska fie‰íme pfiípady t˘kající se ochrany Ïivoãi‰n˘ch i rostlinn˘ch druhÛ vãetnû tûch exotick˘ch. Pod na‰e oddûlení spadá i dohled nad dodrÏováním zákona o ochranû pfiírody a krajiny. Sem patfií ochrana biotopÛ, mimolesních dfievin ale tfieba i lokalit Natury 2000 apod. Také se zab˘váme oblastí geneticky modifikovan˘ch organizmÛ a dohledem nad ãinností zoologick˘ch zahrad, takÏe vidíte, Ïe toho opravdu není málo, pfiiãemÏ jsem nevyjmenoval v‰echno. Poslední dobou dostáváme od obãanÛ pfiibliÏnû tfii aÏ ãtyfii podnûty dennû, které musíme pro‰etfiit, takÏe si na nedostatek práce urãitû nestûÏujeme. ❊ Li‰í se podnûty od lidí v závislosti na ãase? Urãitû, napfiíklad povolení ke kácení dfievin b˘vají vydávána zpravidla do 31. bfiezna. Podle mû je to chyba, protoÏe nûkdy konãí období tzv. vegetaãního klidu dfiív. V Praze nebo ve vût‰inû Stfiedních âech, kdyÏ pominu Brdy a dal‰í vy‰‰í partie, je tou dobou nastartováno hnízdní období nûkter˘ch druhÛ ptákÛ. Napfiíklad s˘kory a dal‰í stálí ptáci mohou uÏ vyvádût mladé. Vût‰ina lidí ale i pfiesto nechává kácení stromÛ na poslední chvíli. Ke konci bfiezna proto b˘váme doslova zavaleni podnûty ohlednû poráÏení dfievin. Od kvûtna do srpna se na nás zase lidé obrací s desítkami podnûtÛ kvÛli ror˘sÛm. Tito velmi podivuhodní a bohuÏel ohroÏení ptáci ãasto vyuÏívají ke hnízdûní vûtrací ‰achty domÛ. Nejvût‰í kolonie jsou na sídli‰tích. Pfii zateplování objektÛ, ale b˘vají jejich hnízdi‰tû zakr˘vána. Pfiitom ror˘si domÛm nijak ne‰kodí, vÏdyÈ ani nestaví hnízdo. Pouze vysedí mladé a po tfiech mûsících odlétnou. Lidem proto hlavnû vysvûtlujeme, jak ochránit ror˘se a souãasnû provést potfiebné zateplení, neÏ abychom rozdávali pokuty. Nezanedbatelné procento podnûtÛ se t˘ká územních plánÛ. Jde o velmi sloÏit˘ problém. Územní plány se pod návalem zmûn hroutí a zastavují se tak i oblasti, které jsou nenahraditelné pro ekologickou stabilitu. Pokud bych mûl porovnat situaci ve velk˘ch mûstech spadajících pod na‰i pÛsobnost, tak zcela nejhor‰í je to v Praze. Praha má sice velk˘ pfiírodní potenciál, k jeho vyuÏití ale nedochází. Jsme svûdky soustavného ukrajování zelen˘ch ploch. Velmi mû tfieba mrzí, Ïe zde skoro vÛbec nevznikají nové parky. Pokud by podobnû pfiem˘‰leli na‰i pfiedci, tak by v Praze nebyla Stromovka, Riegrovy sady ani dal‰í krásná místa. ❊ âím je podle vás zpÛsobeno, Ïe v na‰í zemi jsou zákony chránící pfiírodu a Ïivotní prostfiedí tak ãasto poru‰ovány? Zãásti je dÛvodem rychl˘ nástup trÏní ekonomiky, ale podstatnûj‰í je zfiejmû dlouhá zku‰enost s nedemokratick˘m reÏimem. Nastolené podmínky donutily lidi, aby nejednali pfiímo, aby nejednali korektnû, coÏ ovlivnilo jejich charakter. I kdyÏ to moÏná
nevypadá, tak jsem ale optimista a vûfiím, Ïe v˘voj povede k lep‰ímu. Nastupující generace je v mnoha ohledech sice dravûj‰í, souãasnû ov‰em hraje víc podle pravidel. To neznamená, Ïe nemám o pfiírodu a ekosystém obavy. V˘razem stavu pfiírody je stav Ïivotního prostfiedí a odrazem stavu Ïivotního prostfiedí je lidské zdraví. Napfiíklad vysok˘ v˘skyt alergií je projevem urãité ztráty stability. Mám strach, abychom nedo‰li do fáze, kdy bude cel˘ ekosystém, fietûz, jehoÏ jsme souãástí, natolik rozhozen, Ïe z nûho vypadneme. Tím nefiíkám, Ïe je tfieba brzdit v˘voj, ale Ïe je tfieba brzdit jeho negativní vlivy. Jako pfiíklad mÛÏu uvést toho ror˘se. Samozfiejmû mû tû‰í, Ïe paneláky jsou i pfies nemalé náklady zateplovány, ale na druhou stranu, je takov˘ problém nechat tam otvory, aby mohli ror˘si hnízdit?
Karel Kerou‰ s hrozn˘‰em, kter˘ byl nalezen v zuboÏeném stavu v popelnici. Foto: Jan Losenick˘, Arnika ❊ MÛÏete nám popsat kauzu, která vás v poslední dobû nejvíc na‰tvala nebo pfiekvapila? Hodnû podivnou módou se staly dfievûné sochy dûlané z Ïiv˘ch stromÛ. Jejich autofii si snad vÛbec neuvûdomují, Ïe strom je Ïiv˘ organizmus. Klasick˘m pfiíkladem bezohlednosti k pfiírodû byla kauza spojená s jednou firmou sídlící v Îampachu ve Stfiedních âechách. Po koupi pozemku zde spoleãnost zcela zniãila biotop na bfiehu Sázavy, pfiestoÏe ke zmûnám nemûla povolení a jedná se o území spadající pod Naturu 2000. V daném biotopu se nacházely i zvlá‰tû chránûné druhy ÏivoãichÛ, které uÏ tam nyní Ïít nemohou. ❊ âasto zmiÀovan˘m tématem je ub˘vání Ïivoãi‰n˘ch i rostlinn˘ch druhÛ a sniÏování druhové pestrosti nebo-li biodiverzity. Nakolik se tento problém t˘ká âR? BohuÏel dost. Hodnû se zajímám o obojÏivelníky a plazy a asi pfied patnácti lety jsem napsal studii o jejich v˘skytu v Praze. Nyní pfiipravuji její aktualizaci a pfiíli‰ veselé psaní to nebude. Poãty hadÛ i Ïab se v˘raznû sníÏily, z nûkter˘ch lokalit zmizeli nadobro. Napfiíklad v Milíãovském lese byly dfiíve rozsáhlé populace skokanÛ, ropuch, kunûk, ãolkÛ nebo uÏovek. âlovûk si musel dávat pozor, aby na nûjakou uÏovku ne‰lápnul. Dnes je tam vzácná a podobné je to i s ostatními druhy. Problémem není jen ztráta pokraãování na str. 3 3
REPORTÁÎ pokraãování ze strany 2 cenn˘ch biotopÛ, ale i zv˘‰ení tlaku na nû. Vy‰‰í hustota zástavby spolu s mizením zelen˘ch ploch znamená, Ïe ta zb˘vající území jsou vyuÏívána více, mnohdy aÏ nad únosnou mez. To se t˘ká napfiíklad zmínûného Milíãovského lesa. Svoji roli hrají i neÏivé faktory, jako tfieba zneãi‰tûní dopravou a prÛmyslem, tûÏké kovy negativnû pÛsobí na rozmnoÏování atd. Rychle v na‰í pfiírodû ub˘vá napfiíklad velk˘ch broukÛ jako jsou stfievlíci nebo roháãi. Pfiíroda se sice dokáÏe pomûrnû rychle obnovovat, dÛkazem mÛÏe b˘t souãasn˘ hojn˘ v˘skyt krkavcovit˘ch ptákÛ nebo roz‰ífiení nûkter˘ch druhÛ mot˘lÛ napfiíklad baboãky admirála nebo baboãky osikové. Souãasné zmûny jsou ale natolik rychlé, Ïe nûkteré druhy se pfiizpÛsobit nedokáÏou a mizí.
3
❊ Jak vnímáte roli neziskov˘ch ekologick˘ch organizací? Urãitû povaÏuji jejich v˘znam za stra‰nû velk˘. V nûkter˘ch ohledech jsou nezastupitelné. Jejich v˘hodou je, Ïe stojí mimo státní správu, která je nemÛÏe díky podpofie vefiejnosti ignorovat. Je ale dÛleÏité, aby si opravdu dokázali podporu lidí získat a souãasnû se opíraly o odborné znalosti. ❊ Dozvûdûl jsem se, Ïe va‰ím velk˘m koníãkem byl chov plazÛ. Nyní je uÏ ale nechováte, proã? Je to takov˘ mÛj Ïivotní v˘voj. KdyÏ jsem byl mlad‰í, tak jsem se teraristikou zab˘val velice intenzivnû. Choval jsem napfiíklad nûkolik druhÛ africk˘ch hadÛ typu jedovat˘ch zmijí a dal‰í. VÏdy mû ale nejvíc zajímala volnû Ïijící zvífiata a ãlánky jsem ãím dál ãastûji zakonãoval tvrzením, Ïe nejlep‰ím teráriem je volná pfiíroda. Nakonec jsem se teraristiky postupnû vzdal. V kanceláfii sice nûkolik hadÛ mám, ale jde o nalezence, k nimÏ jsem se dostal díky své práci, a kter˘m jsem je‰tû nestihl najít vhodné adoptivní chovatele.
pokraãování ze strany 1 prosazovat stále více alternativních produktÛ. VyuÏívá se plastÛ, do nichÏ není nutné pfiidávat zmûkãovadla, nebo se místo ftalátÛ uplatÀují ‰etrnûj‰í látky. Podle v˘zkumn˘ch zpráv jsou z toxikologického hlediska vhodnûj‰í náhradou napfiíklad citráty.“
3
3
❊ Kdybyste mûl srovnat situaci v âeské republice a v zahraniãí, ve kter˘ch zemích mají lidé lep‰í vztah k Ïivotnímu prostfiedí? Asi ve v‰ech zemích na západ od A‰e, opravdu, ve v‰ech západních zemích, kde je demokratická tradice. Svojí prací jsem uÏ tak deformovan˘, Ïe pfii sledování filmÛ pozoruji obãas více exteriéry neÏ samotn˘ dûj a nikdy v tûch mûstech nevidím ofiezané pah˘ly místo stromÛ. Zato u nás, kdyÏ projíÏdíte v zimû ãesk˘mi mûsty, tak je to jeden necitlivû ofiezan˘ strom vedle druhého. Dal‰ím mûfiítkem mÛÏe b˘t i spoleãenské postavení ekologÛ a ochráncÛ Ïivotního prostfiedí v tûchto zemích. Finanãnû je to sice obdobné jako u nás, manaÏefii a podobné profese si vydûlají i tam nûkolikanásobnû víc, ale spoleãensk˘ kredit mají lidé zab˘vající se profesnû ochranou Ïivotního prostfiedí vysok˘. V na‰í zemi je stále problém, Ïe se vysloví oznaãení zelen˘, a tím to konãí. I v médiích ãasto strkají vûdce ekology, laické ochranáfie, ãleny zelen˘ch neziskov˘ch organizací nebo tfieba i státní úfiedníky spadající pod ministerstvo Ïivotního prostfiedí do jedné ‰katulky. ❊ Mátû nûjaké Ïivotní motto ãi my‰lenku, která vás provází Ïivotem? V Ïivotû mû hodnû ovlivnil znám˘ pfiírodovûdec Dr. Vojen LoÏek, kter˘ byl m˘m pedagogem. Pfii jedné dÛleÏité pfiíleÏitosti fiekl nezapomenutelnou vûc: „Kdyby nedejboÏe spadnul Svatovítsk˘ chrám, tak by to byla stra‰ná ‰koda - ale ono by se zase tolik nestalo. Máme ho tak zdokumentovan˘ a k dispozici takovou techniku, Ïe bychom ho dokázali postavit beze zmûn znovu a vypadal by stejnû jako dfiív. Pokud ale spadne ekosystém, tak uÏ ho nikdo nikdy nedá dohromady.“ Jan Losenick˘
nemusí uvádût jejich materiálové sloÏení. Zmûnu má pfiinést nová smûrnice EU, která ukládá povinnost oznaãovat zdravotnické prostfiedky obsahující nebezpeãné ftaláty. Do ãeské legislativy by mûla b˘t zabudována v tomto roce. Jan Losenick˘
Úspû‰ná spolupráce s nemocnicemi Problematice nebezpeãn˘ch zdravotnick˘ch pomÛcek se Arnika vûnuje uÏ od roku 2002. Na zaãátku projektu „Zdravotnictví bez PVC“ Arnika oslovovala rÛzné nemocnice a informovala je o kampani. Prvním zafiízením, které se zavázalo ke spolupráci, bylo novorozenecké oddûlení ve fakultní nemocnici v Olomouci. V˘mûnû zdravotnick˘ch prostfiedkÛ pfiedcházela revize plastov˘ch pomÛcek tzv. PVC audit, pfii kterém se zji‰Èovalo z jakého jsou materiálu. Do tfií let od auditu oddûlení vymûnilo 95 % v‰ech nebezpeãn˘ch pomÛcek. Obdobnû se zachovalo i novorozenecké oddûlení Nemocnice v âesk˘ch Budûjovicích a novorozenecké oddûlení Nemocnice HavlíãkÛv Brod, kde omezují ftalátové pomÛcky i na dûtském oddûlení. Arnika také navázala spolupráci s fakultní nemocnicí v Motole, která se od roku 2006 snaÏí nakupovat pouze bezftalátové v˘robky. K nejmlad‰ím úãastníkÛm projektu patfií Nemocnice sv. AlÏbûty v Lounech, kde se dosud podafiilo nahradit ve‰keré injekãní stfiíkaãky a anesteziologické masky z PVC. Náhrada za ‰etrnûj‰í alternativy pokraãuje i nadále. Spolupráci s nemocnicemi znaãnû komplikovala skuteãnost, Ïe v˘robci plastov˘ch zdravotnick˘ch pomÛcek
5. 2. 4.
1.
3.
Nemocnice, které ve spolupráci s Arnikou pfiistoupily k náhradû PVC ve zdravotnictví: 1. Novorozenecké oddûlení Fakultní nemocnice v Olomouci 2. Nemocnice Motol v Praze 3. Novorozenecké oddûlení Nemocnice âeské Budûjovice 4. Novorozenecké oddûlení Nemocnice HavlíãkÛv Brod 5. Nemocnice sv. AlÏbûty v Lounech
4
program OCHRANA P¤ÍRODY
Arnika pomÛÏe zajistit péãi o lokality Natury 2000 Jedna z moÏností, jak zastavit úbytek rozmanitosti rostlinn˘ch i Ïivoãi‰n˘ch druhÛ, je soustava Natura 2000. âlenské státy Evropské unie vãetnû na‰í zemû vytváfií systém ochrany biologicky v˘znamn˘ch území, kter˘ je sv˘m rozsahem celosvûtovû unikátní. Ov‰em pouze vyhlásit chránûné oblasti nestaãí. Arnika chce spolu s dal‰ími neziskov˘mi organizacemi pomoci uvést my‰lenku Natury 2000 do reality. rnika je ãlenem Koalice pro Naturu 2000. Impulzem k jejímu vzniku byla potfieba koordinovat práci na návrhu území, která mají b˘t do Natury 2000 zahrnuta. Dal‰ím cílem koalice je aktivnû zapojit neziskové organizace do ochrany evropsky v˘znamn˘ch lokalit (EVL) a ptaãích oblastí (PO). K tomu by mûl slouÏit plánovan˘ informaãní systém. Jeho cílem je poskytnout ostatním neziskov˘m organizacím i vefiejnosti informace o lokalitách, kter˘m hrozí znehodnocení. Nûkteré EVL a PO jsou ohroÏeny investiãními zámûry. Napfiíklad v˘stavba jezÛ na Labi by znamenala zánik Slavíkov˘ch ostrovÛ a po‰kození dal‰ích území. âást stanovi‰È chránûn˘ch rostlin a ÏivoãichÛ zase ohroÏuje nedostateãná péãe.
A
V souãasné dobû zaãínají ãlenové Koalice pro Naturu 2000 mapovat konkrétní EVL a PO. „U zraniteln˘ch lokalit chceme kromû specifikace ohroÏení navrhnout ve spolupráci s orgány ochrany pfiírody a vlastníky pozemkÛ i vhodné zpÛsoby péãe o území. MajitelÛm nebo hospodáfiÛm, ktefií budou nuceni zmûnit nebo omezit hospodafiení, nabídneme také informaãní servis ohlednû náhrad, jeÏ mohou poÏadovat,“ konkretizovala plánované aktivity projektu Vendula Kubaãáková specializující se v Arnice na ochranu biodiverzity. Projekt Natura 2000 není ojedinûl˘ pouze kvÛli tomu, Ïe probíhá na celém kontinentu. Jednou z jeho ústfiedních my‰lenek je prosazování a podpora trvale udrÏitelného rozvoje v dan˘ch lokalitách. Území nemají b˘t zakonzervována, ale vyuÏívána zpÛsobem, kter˘ neohrozí v˘skyt chránûn˘ch rostlin, zvífiat nebo existenci jejich biotopÛ. Poãítá se napfiíklad s ‰etrn˘mi zpÛsoby hospodafiení a podporou turistického ruchu. Pfiíklady ze zahraniãí ukazují, Ïe naturové oblasti mohou vést k vzestupu daného regionu. Jana Vitnerová
Pfiehrady, kanály, dálnice - vize rozvoje ãeské krajiny pro pfií‰tí desetiletí? Jedním z pilífiÛ demokracie je moÏnost obãanÛ úãastnit se rozhodování o vûcech vefiejn˘ch. K tûm urãitû patfií i váÏné zásahy do Ïivotního prostfiedí. V souãasné dobû byly v na‰í zemi zvefiejnûny velmi v˘znamné koncepty: Politika územního rozvoje a plány oblastí jednotliv˘ch povodí. V následujících mûsících je mÛÏe vefiejnost pfiipomínkovat. Návrhy v˘znamnû ovlivní tváfi ãeské krajiny. Je proto dobré se s nimi seznámit, popfiípadû vznést pfiipomínky, které mohou mít dopad na jejich koneãnou podobu. minulém roce se Arnice a dal‰ím nevládním organizacím podafiilo zastavit zámûr Ministerstva zemûdûlství âR na v˘stavbu 200 nov˘ch pfiehrad. Seznam tûchto staveb muselo ministerstvo vymazat z celorepublikového Plánu hlavních povodí. Pfiehrady, regulace a nejrÛznûj‰í úpravy fiek ale nakonec mohou b˘t prosazeny v tzv. plánech oblastí jednotliv˘ch povodí, které upfiesÀují celorepublikovou koncepci. Se znûním konkrétních návrhÛ se lze seznámit na internetov˘ch stránkách jednotliv˘ch podnikÛ povodí. Pfiipomínky mohou b˘t podány do konce roku 2008.
V
Koncepcí mimofiádného v˘znamu je Politika územního rozvoje (PÚR) zvefiejnûná v kvûtnu Ministerstvem pro místní rozvoj âR. Plní roli celorepublikového územního plánu a jejím smyslem je vymezit ty nejdÛleÏitûj‰í zámûry a stavby. Kraje a obce následnû upfiesní tyto projekty ve sv˘ch územních plánech a zaãnou chránit
dané plochy pfied zastavûním. Ministerstvo v PÚR poãítá nejen s pfiehradami, ale i s jezy na Labi u Dûãína, Pardubic a Brand˘sa nad Labem. Dokument také obsahuje mnoÏství nov˘ch dálnic, úloÏi‰tû jaderného odpadu nebo novou atomovou elektrárnu v Blahutovicích. Bûhem prázdnin se v Praze a Brnû uskuteãní vefiejná projednání PÚR. Arnika zde vyuÏije moÏnosti seznámit se s tímto dokumentem podrobnû a rozhodne se, které ãásti bude pfiipomínkovat. Pfiipomínky k PÚR lze elektronicky zasílat na Ministerstvo pro místní rozvoj âR na adresu
[email protected] s pfiedmûtem zprávy „Politika územního rozvoje“ anebo prostfiednictvím Arniky, a to aÏ do 25. záfií tohoto roku. Spolu s Ekologick˘m právním servisem a jin˘mi neziskovkami se na‰e sdruÏení také obrátilo na ministra Bursíka kvÛli ohroÏení pfiírodnû cenn˘ch území. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí totiÏ musí zhodnotit vlivy PÚR na udrÏiteln˘ rozvoj území, lokality soustavy Natura 2000 a Ïivotní prostfiedí vÛbec. Ve studiích, které k PÚR ministerstvo zpracovalo, se konstatuje, Ïe Politika územního rozvoje má na nûkteré cenné lokality v˘znamnû negativní vliv. Pfiíkladem mÛÏe b˘t megalomansk˘ projekt ze 17. století - plavební kanál Dunaj-Odra-Labe, kter˘ by zniãil mnoÏství evropsky v˘znamn˘ch lokalit a nûkolik cenn˘ch ptaãích oblastí vãetnû oblasti Hefimansk˘ stav-Odra-PoolÏí. Proto poÏadujeme, aby ministerstvo v budoucím stanovisku konstatovalo, Ïe nejsou splnûny podmínky jejich ochrany a PÚR nemÛÏe b˘t ve stávající podobû schválena. LukበMatûjka, Jan Losenick˘
program TOXICKÉ LÁTKY A ODPADY
5
Jak se fiedí dioxiny - studie o liberecké spalovnû V Liberci vyfie‰ili problém nakládání s odpady vybudováním velkokapacitní spalovny. Na první pohled jde o optimální fie‰ení. Není tfieba hledat místo pro skládku a spalováním se získává teplo a energie. Na stránkách jejího provozovatele spoleãnosti Termizo si mÛÏete dokonce pfieãíst, Ïe toto a podobná zafiízení patfií mezi „nejmen‰í zneãi‰Èovatele Ïivotního prostfiedí a nejkvalitnûj‰í tepelné zdroje“. Arnika nedávno vydala odbornou studii, která ale dokumentuje, Ïe spalovna i po instalaci nového filtru produkuje nebezpeãné dioxiny. Nevypou‰tí je sice do ovzdu‰í, ale konãí v jejích odpadech. mise dioxinÛ do ovzdu‰í se spoleãnost nejprve pokusila fie‰it pomocí procesu vstfiikování aktivního uhlí. Toto fie‰ení v‰ak nebylo zcela úspû‰né, takÏe byla spalovna v roce 2003 dovybavena katalick˘m filtrem. V ãem je tedy problém? Dioxiny neopou‰tûjí spalovnu pouze komínem. Z celkového mnoÏství spáleného odpadu, tzn. asi 90 tun roãnû, vznikne asi jedna tfietina, tedy pfiibliÏnû 30 tun za rok tzv. popelovin. Jde o smûs popílku a ‰kváry, která obsahuje pfiibliÏnû 97 % dioxinÛ produkovan˘ch spalovnou.
E
Nejvût‰í podíl dioxinÛ je v odpadech vznikl˘ch pfii ãi‰tûní spalin. Ty jsou ale míchány se ‰kvárou vzniklou po spalování odpadÛ, takÏe smûs nepfiesahuje normy a prodává se pod názvem SPRUK jako stavební materiál. Smûs byla v minulosti pouÏita napfiíklad na stavbu cyklostezky v Chránûné krajinné oblasti Jizerské hory. PouÏívá-
ní obdobného materiálu vedlo v britském Newcastlu k váÏné kontaminace drÛbeÏe a vajec dioxiny. Pfiípad spalovny Termizo Liberec dokládá, jak je dÛleÏité zajímat se nejen o emise do ovzdu‰í, ale také o sloÏení odpadÛ. Vedení spalovny po kampani Arniky pfiislíbilo, Ïe v budoucnu vyfie‰í tento problém nainstalováním nespalovací technologie CMD, o které se zmiÀujeme v následujícím ãlánku. Podle posledních informací v‰ak od tohoto zámûru upustilo. Jsme proto zvûdaví, jak dodrÏí svÛj závazek z integrovaného povolení zbavit nejtoxiãtûj‰í proud popílkÛ dioxinÛ. Podle na‰eho názoru je lep‰í odpady tfiídit a recyklovat, pak dioxiny ani dal‰í perzistentní organické látky (POPs) nevznikají. Publikaci Arniky „Spalovna komunálního odpadu v Liberci - v˘znamn˘ zdroj POPs“ si mÛÏete objednat na stránkách: Komín liberecké spalovny, která leÏí uprostfied mûsta. Foto: Martin Skalsk˘, sdruÏení Arnika
http://www.arnika. org/publikace.shtml.
Jindfiich Petrlík
Semináfi Arniky upozornil na nové moÏnosti likvidace odpadÛ a zneãi‰tûní toxick˘mi látkami Na zaãátku ãervna zorganizovala Arnika semináfi „Nakládání s odpady a toxické látky v Ïivotním prostfiedí“. Akce se pfiíhodnû konala v Pardubicích, kde chce spoleãnost AVE CZ rekonstruovat a roz‰ífiit spalovnu nebezpeãn˘ch odpadÛ. Podle jiného projektu má poblíÏ tohoto mûsta zase vyrÛst velkokapacitní spalovna. Pfiedná‰ející na semináfii ukázali, Ïe spalování nebo skládkování toxick˘ch i komunálních odpadÛ není nejlep‰í cesta, jak s nimi nakládat. ást semináfie byla vûnována naplÀování Stockholmské úmluvy, ke které se âeská republika zavázala pfied ‰esti lety. Jejím cílem je mimo jiné omezit úniky velmi nebezpeãn˘ch perzistentních organick˘ch látek (POPs) do Ïivotního prostfiedí. Spalování odpadÛ ov‰em patfií k v˘znamn˘m zdrojÛm tûchto látek. Mnohem ‰etrnûj‰í jsou nespalovací technologie. Na semináfii byla napfiíklad pfiedstavena nová ãeská technologie CMD (Copper Mediated Destruction), která dokáÏe vyãistit staré ekologické zátûÏe, jak˘mi jsou sklady zamofiené DDT, lindanem apod.
â
Na opomíjenou moÏnost ‰etrného pfiístupu ke komunálním odpadÛm upozornil Milan Havel z na‰eho sdruÏení: „My‰lenka „zero waste“ nebo-li nulového odpadu vychází z poznání, Ïe suroviny a energii lze u‰etfiit zejména nevytváfiením odpadÛ. Jejich spalováním se z v˘robkÛ vrátí jen malá ãást (asi 5 %) pÛvodnû vloÏené energie, skládkování je dokonce ztrátové. PrÛkopníkem pfiístupu se stalo hlavní mûsto Austrálie Canberra. Místní politici a vefiejnost se dohodli, Ïe místo vytváfiení nov˘ch skládek a spaloven budou pfiedcházet vzniku odpadÛ a zv˘‰í jejich recyklaci. Pfiíkladem realizace programu zero waste v na‰em regionu je slovenská obec Palárikovo. Díky ‰iroké osvûtû a dobr˘m sluÏbám se mûstu bûhem 6 let podafiilo sníÏit produkci smûsného odpadu z 1250 tun v roce 2000 na 330 tun v roce 2005.“ Pfiítomní lidé se na semináfii v Pardubicích seznámili i s problémy, které doprovází spalování odpadÛ. Hovofiilo se také o moÏnostech vyuÏití nespalovacích technologií pro zdravotnick˘ odpad. Mezi témûfi tfiiceti náv‰tûvníky byli zástupci neziskov˘ch organizací, pfiedstavitelé místních mûst a obcí a nechybûli ani odborníci zajímající se o problematiku odpadÛ. Jan Losenick˘
6
CENTRUM PRO PODPORU OBâANÒ
Mezinárodní t˘m studentÛ provedl ojedinûl˘ PraÏská zeleÀ se dostává do stfiedu pozornosti pfiedev‰ím pfied volbami do zastupitelstev mûsta i mûstsk˘ch ãástí. Kandidáti vyzdvihují v˘znam stromÛ a dÛvody pro roz‰ifiování zelenû. Reálná politická rozhodnutí po volbách se ale fiídí jin˘mi zájmy. Podíl zelen˘ch ploch se sniÏuje, pfiírodní území ukrajuje v˘stavba. Nekoncepãní zahu‰Èování zástavby mÛÏe v del‰ím horizontu zhor‰it kvalitu Ïivota v Praze. Celkov˘ pfiehled o situaci chybí, kaÏdá mûstská ãást pfiistupuje k zeleni zcela odli‰nû. Rádi jsme proto podpofiili rozsáhl˘ prÛzkum problematiky, provádûn˘ mezinárodním t˘mem studentÛ. rojekt je souãástí magisterského programu Environmentálních studií univerzity v nizozemském Wageningenu a úãastnilo se ho kolem tfiiceti studentÛ. Budoucí odborníci na Ïivotní prostfiedí ve mûstech se na samotn˘ prÛzkum v Praze pfiipravovali nûkolik mûsícÛ. Arnika poskytla studentÛm zázemí v podobû kontaktÛ na odborníky, úfiedníky, politiky a zástupce nevládních organizací, ktefií se situací kolem praÏské zelenû zab˘vají.
P
v˘zkum praÏské zelenû První v˘sledky prÛzkumu pfiednesli studenti bûhem vefiejné debaty, kterou zakonãili svÛj pobyt v Praze. Z dotazníkov˘ch ‰etfiení napfiíklad vyplynulo, Ïe plochy vefiejné mûstské zelenû jsou nejvíce nav‰tûvovány pfiedev‰ím obyvateli s prÛmûrn˘mi v˘dûlkem. V plánech jsou ale nové plochy zelenû navrhovány pfieváÏnû v oblastech, kde Ïijí lidé s vy‰‰ími platy. Dal‰í zji‰tûní ukázala, Ïe úãast vefiejnosti na rozhodovacích procesech ohlednû zelenû v jejich prÛbûhu v˘raznû klesá. DÛvodem je ãasová nároãnost a problémy se získáváním informací. V brzké dobû by studenti mûli dokonãit koneãnou zprávu prÛzkumu. Arnika ji chce vyuÏít k prosazování lep‰ího pfiístupu k praÏsk˘m zelen˘m plochám. Martin Skalsk˘ z Centra pro podporu obãanÛ k tomu dodal: „V˘sledky pfiedáme magistrátu a mûstsk˘m ãástem. Bûhem posledních mûsícÛ jsme fie‰ili fiadu kauz spojen˘ch s úbytkem zelen˘ch míst a stromÛ v Praze. Uvést mÛÏu napfiíklad kácení spojené s v˘stavbou mûstského okruhu, plán vést silnici skrz Letnou nebo snahu vym˘tit park v Thákurovû ulici. V˘sledky prÛzkumu mohou úfiedníkÛm osvûtlit, co lidé opravdu chtûjí, a proã se vyplatí zelené plochy a stromy zachovávat.“ Jan Losenick˘
V nûkter˘ch jin˘ch metropolích uÏ radnice zjistily, Ïe plánování Zastíní Prahu mrakodrapy? a usmûrÀování nové v˘stavby pfiiná‰í ovoce. Pfiíkladem mÛÏe b˘t
O unikátnosti Prahy svûdãí davy turistÛ, které ji kaÏdoroãnû nav‰tíví. Ojedinûlé historické dûdictví v souãasnosti ohroÏují pfiedstavy investorÛ o v˘stavbû v˘‰kov˘ch budov na Pankráci a jin˘ch místech. UskuteãÀuje se scénáfi, kterého se Arnika obávala. Poté co mûsto podpofiilo plány spoleãnosti ECM pfiicházejí se sv˘mi návrhy na dal‰í mrakodrapy i jiné developerské spoleãnosti.
lánované v˘‰kové budovy na Pankráci jsou pfiedmûtem sporÛ jiÏ nûkolik let. Povolení praÏského magistrátu k v˘stavbû dvou vûÏí Epoque zru‰ilo v roce 2006 ministerstvo kultury. O rok pozdûji vyjádfiila váÏné znepokojení nad cel˘m projektem organizace UNESCO. I pfies toto vyjádfiení ale ministerstvo kultury mrakodrapy následnû povolilo. Letos v ãervnu tûsnû pfied zasedáním V˘boru UNESCO v˘stavbu povolil i stavební úfiad Prahy 4.
Postupimské námûstí v Berlínû, kde byla do projektÛ zahrnuta i realizace parku, dûtsk˘ch hfii‰È, vyhlídkové vûÏe nebo tfieba pû‰ích zón. Pfiíkladem nové ãtvrti, která je chloubou mûsta a pfiiná‰í novou kvalitu jeho obyvatelÛm, je také La Défense v PafiíÏi zaloÏená na rozsáhlé pû‰í zónû a dobré obsluÏnosti vefiejnou dopravou. V PafiíÏi navíc zakazuje v˘stavbu mrakodrapÛ v historické ãásti pfiímo mûstská vyhlá‰ka. NezaslouÏila by si i Praha podobnû kultivované fie‰ení? Martin Skalsk˘
Poradenské okénko Co dûlat, kdyÏ…
P
...se v mém bydli‰ti plánuje zámûr, jeÏ mÛÏe zhor‰it Ïivotní prostedí? V‰echny velké zámûry musí projít posouzením vlivÛ na Ïivotní prostfiedí v tzv. procesu EIA. Zámûry, které procesu posouzení podléhají, vyjmenovává zákon. Patfií mezi nû napfiíklad tûÏba surovin, skládky, silnice, továrny, nákupní stfiediska, sportovní a zábavní areály, parkovi‰tû apod. Úfiady musí o tûchto zámûrech informovat obãany, a ti se k nim mohou vyjadfiovat. Více na http://eia.arnika.org.
Pankrácké mrakodrapy nejsou pro panorama Prahy jedinou hrozbou. Nedávno byl pfiedstaven projekt 80 metrÛ vysoké budovy tzv. Ledové vûÏe, která má stát nedaleko mrakodrapÛ Epoque. Investofii plánují v˘stavbu v˘‰kov˘ch budov také v Hole‰ovicích nebo v Modfianech. Realizace tûchto a obdobn˘ch staveb neznamená jen nenávratné naru‰ení historického panoramatu. Pfiinese s sebou i zhor‰ení dopravní situace. Jen na Pankráci má vzniknout kolem osmnácti tisíc parkovacích stání. Nezlep‰í se ani obãanská vybavenost v dan˘ch místech, neboÈ v budovách mají b˘t pfiedev‰ím kanceláfie, jedna z vûÏí má slouÏit jako hotel.
...mi úfiad neodpovídá na písemnou Ïádost o informace? Úfiad nebo vefiejná instituce má na odpovûì 15 dní (v pfiípadû informací o Ïivotním prostfiedí aÏ 30 dní). Îádost se vyplatí podat písemnû; na dopis úfiad musí odpovûdût. Pokud dûlá mrtvého brouka, podejte stíÏnost proti neãinnosti. V pfiípadû informací o Ïivotním prostfiedí nazvûte dopis odvoláním. Stejnû postupujte, kdyÏ nesouhlasíte s tvrzením úfiadu, Ïe daná informace nespadá do jeho pÛsobnosti. Vzory dopisÛ naleznete na http://www.cepo.arnika.org/vzory_zakony.shtml.
zprávy Z POBOâEK
7
Arnika Ostrava
Arnika Dûãín
Dne 22. kvûtna jsme seznámili vefiejnost s riziky PVC v souvislosti se Stockholmskou úmluvou. Mezinárodní dohoda zavazuje signatáfiské zemû omezit u vybran˘ch látek jejich v˘robu, pouÏívání a vypou‰tûní do Ïivotního prostfiedí. Prozatím zahrnuje 12 toxick˘ch látek, které se v prostfiedí tûÏko odbourávají a hromadí se v tûlech ÏivoãichÛ a lidí. Nûkteré z nich, napfiíklad dioxiny, polychlorované bifenyly nebo hexachlorbenzen, vznikají právû pfii v˘robû a likvidaci PVC.
Na‰e poboãka v kvûtnu zahájila druhou vlnu spotfiebitelského v˘zkumu zamûfieného na potraviny v PVC obalech. PrÛzkum pfied dûãínsk˘mi supermarkety realizovali studenti Gymnázia Dûãín, které vedla profesorka Dana ·onková. Paní profesorce i studentÛm za jejich dobrovolnou pomoc velice dûkujeme.
Ve stejném mûsíci Arnika podala své pfiipomínky k Programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Moravskoslezského kraje. Program podle nás nestanovil dostatek razantních krokÛ vÛãi velk˘m zneãi‰ÈovatelÛm. Navrhli jsme napfiíklad zavedení emisních stropÛ pro v‰echny velké zdroje zneãi‰tûní ovzdu‰í prostfiednictvím vydávání integrovan˘ch povolení. Pfiipomínkovali jsme i neexistenci emisního stropu ohlednû prachov˘ch ãástic PM 10 a PM 2,5, na nûÏ se váÏou ‰kodlivé látky z ovzdu‰í. Také jsme upozornili na nedostateãnou koncepci ochrany a v˘sadby zelenû v Ostravû. Vendula Kubaãáková
Ve stejném mûsíci jsme se zúãastnili akce v Praze, která probûhla v rámci Svûtového t˘dne respektu k porodu. Budoucím rodiãÛm jsme doporuãili, jak si zafiídit domácnost, aby pfiede‰li zbyteãnému zamofiení domova toxick˘mi látkami. Na‰e prezentace se objeví také na pfiipravovaném CD z této akce.
Arnika Jihlava Oslavy k v˘roãí Stockholmské úmluvy probûhly i pfies pomûrnû nepfiíznivé poãasí také v Jihlavû. Lidem jsme vysvûtlovali nebezpeãnost toxick˘ch látek a dÛsledky pouÏívání v˘robkÛ z PVC. Petici Arniky poÏadující náhradu PVC za bezpeãnûj‰í alternativy podepsali desítky kolemjdoucích. Na zaãátku ãervna jsme se úãastnili diskuze s námûstkem primátora a zástupcem firmy Kronospan. Ocenili jsme investice podniku do nového filtru, kter˘ v˘raznû sníÏil emise prachov˘ch ãástic, i slib spoleãnosti o ukonãení pouÏívání lepidel na bázi formaldehydu. Jednání firmy budeme sledovat i nadále. Souãasn˘m nejvût‰ím problémem Kronospanu je vysoká hluková zátûÏ v areálu a jeho okolí a nedostateãná filtrace emisí na komínû su‰árny linky vyrábûjící OSB desky.
Mirek Topolánek v Pozìátkách. Foto: Miloslav Vyskoãil, Obãanské sdruÏení Pozìátky bez jedÛ
Skládku nebezpeãn˘ch odpadÛ v Pozìátkách v ãervenci nav‰tívil pfiedseda vlády Mirek Topolánek. Potvrdil listopadov˘ slib ministra Ïivotního prostfiedí Martina Bursíka, Ïe skládku odkoupí od spoleãnosti Logika stát a zabezpeãí její asanaci. Pfiejme si, aby nezÛstalo u slibÛ a skládka byla skuteãnû uvedena do pofiádku. VÏdyÈ k havárii, kvÛli níÏ ze skládky unikají toxické látky, do‰lo uÏ pfied více neÏ deseti lety.
Ani letos si jihlavská poboãka Arniky nenechala ujít festival Prázdniny v Telãi tradiãnû pofiádan˘ na pfielomu léta. V Ekostanu, kter˘ organizuje hnutí Brontosaurus, jsme seznamovali náv‰tûvníky s aktuálními problémy Vysoãiny. Kromû v˘stavy o PVC jsme pfiichystali i promítání dokumentu Zdroj. Po projekci cenami ovû‰eného snímku následovala beseda s jedním z tvÛrcÛ Martinem Skalsk˘m. Jana Vitnerová
Na konci happeningu jsme kachniãku i s dal‰ími PVC v˘robky vyklopili z nákupního ko‰íku. Foto: Jan Losenick˘, Arnika K sedmiletému v˘roãí vzniku Stockholmské úmluvy jsme 22. kvûtna v ‰esti mûstech na‰í republiky vãetnû Dûãína uspofiádali sérii informaãních stánkÛ. Lidé mohli získat informace o problematice PVC a podepsat petici za jeho náhradu. V ãervnu jsme u dûãínské Hypernovy uspofiádali happening s názvem „PVC do nákupního ko‰íku nepatfií“. Touto akcí jsme reagovali na v˘sledky kvûtnového prÛzkumu. Ty ukázaly, Ïe i pfies zlep‰ení povûdomí spotfiebitelÛ o rizikovosti PVC umí rozpoznat potraviny zabaleného do tohoto plastu pouze 15 % lidí. Dobrovolnice Lenka pfievleãená za Ïlutou PVC kachniãku spolu s dal‰ími lidmi z Arniky odrazovala zákazníky od nákupu zboÏí v rizikov˘ch obalech. Kamil Repe‰
Arnika Chotûbofi Na Gymnáziu v Chotûbofii jsme uspofiádali v˘stavu „Voda v krajinû“. Leto‰ní rok je na gymnáziu ve znamení vody a v˘stava Arniky nabídla studentÛm informace o rekultivaci tokÛ, ochranû pfied povodnûmi nebo vodních ekosystémech. ProtoÏe se v˘stava setkala se zájmem, tak byla následnû pfiesunuta také na základní ‰kolu. Stejnû jako v ostatních poboãkách i v Chotûbofii probûhla v kvûtnu akce k v˘roãí Stockholmské úmluvy. Na námûstí T. G. Masaryka i dal‰ích místech jsme vysvûtlovali lidem v˘znam této dohody a upozorÀovali je na ‰kodlivost polyvinylchloridu a toxick˘ch látek. Pod petici „Nehrajme si s PVC“ pfiipojilo svÛj podpis sto dvacet lidí. Pfiedev‰ím rodiãe mal˘ch dûtí zajímalo, ãím PVC ‰kodí a jak jej lze odli‰it od jin˘ch plastÛ. Kolemjdoucím se líbily i nové plakáty kampanû. Dal‰í podpisy pod petici jsme nasbírali bûhem festivalu Fantazie, kter˘ se konal na pfielomu ãervna a ãervence. V ãajovnû byly náv‰tûvníkÛm k dispozici i letáky a dal‰í Matûj Man materiály o na‰í ãinnosti.
8
ZPRÁVY Z ARNIKY
Arnika pfiedstavuje ãleny t˘mu Martin Skalsk˘
Vendula Kubaãáková
Ochranû Ïivotního prostfiedí se aktivnû vûnuje patnáct let. Je jedním ze zakládajících ãlenÛ Arniky. ¤ídí ãinnost Centra pro podporu obãanÛ a vede nûkolik projektÛ. V souãasnosti ho zamûstnává pfiedev‰ím problematika zbyteãného kácení stromÛ, plánovaná v˘stavba praÏsk˘ch mrakodrapÛ nebo kauzy spojené s dopravní situací hlavního mûsta.
Posílila Arniku ke konci minulého roku. Bûhem studií biologie a ekologie na Ostravské univerzitû se zamûfiila na hydrobiologii. Kromû koordinace aktivit programu Toxické látky a odpady v Moravskoslezském kraji a poradenské ãinnosti pro obãany se zab˘vá v programu Pfiíroda i ochranou druhové rozmanitosti.
TIRÁŽ:
❊ Co tû na tvé práci baví? O Ïivotní prostfiedí jsem se zaãal zajímat nûkdy v patnácti letech. Kvalita prostfiedí ovlivÀuje nበÏivot a je evidentní, Ïe souãasná civilizace nevûnuje ekologick˘m problémÛm dost pozornosti. Mám rád okamÏiky, kdyÏ se dostaví nûjak˘ úspûch, i kdyÏ to není pfiíli‰ ãasto. Obecnû mû tû‰í pocit, Ïe má práce má nûjak˘ v˘znam a smysl, aãkoliv jestli tomu tak skuteãnû je, by mûli spí‰ posoudit jiní. Urãit˘m dÛkazem snad mÛÏe b˘t mnoÏství lidí, ktefií se kaÏd˘ t˘den na Arniku obracejí o radu. ❊ Jaké kauzy na tebe ãekají v nejbliωí dobû? V následujícím roce se bude cel˘ t˘m Centra pro podporu obãanÛ zamûfiovat na problematiku zelenû, územního plánování, a na ochranu vodních prvkÛ v krajinû. Z tzv. norsk˘ch fondÛ jsme získali prostfiedky na intenzivní práci v Praze, ve Stfiedoãeském kraji a na Vysoãinû. Pfiedpokládám, Ïe se nám podafií zachránit stovky stromÛ pfied vykácením, chceme také pfiipravit návrh k novele zákona, uspofiádat v˘stavu a podobnû. V˘sledkem na‰í aktivity by mûla b˘t v ideálním pfiípadû zmûna pfiístupu úfiadÛ ke stromÛm a vodním prvkÛm. ❊ Stíhበhodnû vûcí, mበvÛbec ãas na odpoãinek? MoÏná jsem trochu workholik - práce v Arnice mû baví a prokládám ji je‰tû aktivitami v jin˘ch neziskov˘ch organizacích. SnaÏím se mít ale volné víkendy a vyrazit nûkam do pfiírody. Moc rád cestuji a poznávám jiné zemû. To se nûkdy spojuje s prací pro neziskovky v zahraniãí - ale to uÏ by zas bylo povídání o práci. KaÏd˘ den hledám moÏnost, jak si odpoãinout - do práce jezdím na kole, ãtu kníÏky, chodím na koncerty, do kina a vÏdy se snaÏím najít si ãas na pfiátele. ❊ Provází tû Ïivotem nûjaké motto nebo my‰lenka? Mohl bych asi opakovat v‰eobecnû známé indiánské pfiísloví, Ïe Zemi jsme nedostali od sv˘ch pfiedkÛ, ale pÛjãili jsme si ji od na‰ich potomkÛ. To by moÏná nejvíce vystihovalo, proã mû pofiád zajímá Ïivotní prostfiedí - je to urãitá lítost nad tím, v jakém stavu na‰e planeta je, a v jak otfiesn˘ch podmínkách Ïije velká ãást jejích obyvatel. Jinak mû dlouhodobû provází rovnûÏ známé heslo, Ïe kdyÏ nejde o Ïivot, nejde o nic. SnaÏím se brát vûci s odstupem a s nadhledem, protoÏe kdyÏ bych si mûl v‰echny problémy a malé tragédie, jichÏ je ãlovûk dennû svûdkem, brát pfiíli‰ osobnû, nedokázal bych najít energii k cestû kupfiedu.
❊ Proã jsi zaãala pracovat v Arnice a jak se na svoji práci dívበpo pÛlroãní zku‰enosti? Po ‰kole jsem samozfiejmû chtûla získat místo v oboru a jakmile se naskytla pfiíleÏitost v Arnice, zkusila jsem to. Dnes myslím, Ïe to byla dobrá volba. V Arnice se zab˘vám rÛzn˘mi aspekty ochrany Ïivotního prostfiedí a velmi oceÀuji, Ïe to není jednotvárná práce. Bûhem pÛlroku jsem poznala spoustu zajímav˘ch lidí, nav‰tívila hodnû nov˘ch míst a získala mnoÏství zku‰eností. Díky práci v programu Toxické látky a odpady jsem si roz‰ífiila „toxické vûdomosti“ - pfiedtím by mû napfiíklad asi nenapadlo zji‰Èovat, jestli mÛÏe b˘t PVC zdraví nebezpeãné. Dneska uÏ se ãasto v obchodech pfiistihnu, jak mimodûk pfii nákupu úplnû jin˘ch vûcí slídím v regálech, jestli napfiíklad nemají potraviny balené v PVC. ❊ Na ãem právû pracuje‰? Momentálnû mû zamûstnává hned nûkolik vûcí: koordinace soutûÏe pro studenty „Na‰e ‰kola bez jedÛ“, rÛzné aktivity v rámci programu Toxické látky a odpady, ale i program Pfiíroda. Souãasnû se pfiipravuji na stûhování ostravské poboãky - doufám, Ïe nová kanceláfi v centru mûsta bude pro obãany snadnûji dostupná. Ráda bych také pfiipravila pro na‰i poboãku program v podobû rÛzn˘ch pfiedná‰ek na téma pfiírody a Ïivotního prostfiedí. ❊ Jak dobíjí‰ svoji energii? Dobít energií mû dokáÏe procházka v pfiírodû, dobr˘ film, poslech oblíbené hudby, dobrá kníÏka nebo posezení s pfiáteli. UÏ pár let se vûnuji také orientálnímu tanci, coÏ je pro mû také skvûl˘ zpÛsob relaxace. ❊ Co bys chtûla v budoucnu dokázat? Urãitû bych se chtûla dál vûnovat svému oboru je to vûc, která mû baví. Proto také zaãínám doktorské studium biologie. Biologie nám objasÀuje, proã to tak ãi onak v pfiírodû chodí. Îivot na na‰í planetû má mnoho forem a kaÏdá je unikátní. Lidé zatím umí pfiírodu pomûrnû dobfie niãit, ale mnohem sloÏitûj‰í je chránit ji. Proto chci také pfiedávat získané vûdomosti dál. Jak fiíká jeden moc hezk˘ citát: Pfiíroda je stále otevfiená kniha a jen v ní opravdu stojí za to ãíst. -red-
Arnikum, ãtvrtletník sdruÏení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 3/2008 vy‰lo v srpnu 2008 v nákladu 1350 ks. Vydává: Arnika, IâO: 26543281, Evidenãní ã. MK âR E14275, Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel/fax: 222 781 471, www.arnika.org, e-mail:
[email protected]. ·éfredaktor: Jan Losenick˘, spolupracovníci: Ing. Miroslava Jopková, Renata Konupková, Mgr. LukበMatûjka, RNDr. Jindfiich Petrlík, Lenka Petrlíková Ma‰ková, Bc. Katefiina ReÏná, Martin Skalsk˘, Mgr. Michaela Gomolová a poboãky Arniky. Adresa redakce je totoÏná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová -
[email protected].
Podpofieno grantem z Islandu, Lichten‰tejnska a Norska v rámci Finanãního mechanismu EHP a Norského finanãního mechanismu prostfiednictvím Nadace rozvoje obãanské spoleãnosti. Dále podpofieno grantem z Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR.
