O expozici © Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2
SLOVO ÚVODEM Těší mě, že jste otevřeli právě tuto knihu. Nápad sepsat vlastní text, který by se věnoval základům fotografování, jsem měl již delší čas. Jelikož knížek s tímto tématem bylo vydáno už značné množství, hledal jsem způsob, jak se odlišit. Napadlo mě sepsat knihu formou rozhovoru lačného nezkušeného fotografa s fotografem zkušenějším a teoreticky znalým. Použité otázky vycházejí z nejčastějších dotazů, se kterými jsem se v minulosti setkal v mém okolí lidí, zajímajících se o fotografování. Témata jsou vždy dále rozvedeny navazujícími dotazy, které problematiku více ujasní. Snažil jsem se všechny otázky začlenit do souvisejících tématických celků a také vystihnout pochod myšlenek člověka zajímajícího se o základy správné expozice. Možná budete mít jiné myšlenkové pochody, možná Vám něco přijde samozřejmé a možná Vám po přečtení celé knihy, zůstane několik dodatečných otazníků. Věřte mi, že jsem se snažil sepsat vše srozumitelně a věcně tak, aby všichni získali orientaci, jak zacházet se svým (i cizím) fotoaparátem. Pokud mi napíšete svou reakci na tuto knihu, budu za ní upřímně rád. V případě nějakých opakujících se nejasností upravím či doplním některé otázky v knize a kdo ví, třeba bude projeven zájem o pokračování rozhovoru na některé další téma související s fotografováním. Zvýdavých otázek se nabízí spousta.
O PŘÍSTUPU Kdy fotit Ahoj. Měl bych na tebe několik dotazů k fotografování. Ahoj. Pokud budu moci posloužit, rád Tě základy používání fotoaparátu provedu. Jak jen začít.. Proč moje fotky nevypadají stejně hezky jako ty z kalendářů, a to i když navštívím stejné místo? Asi proto, že nepoužiješ stejné příslušenství, nastavení, nejsi na místě ve správnou dobu a neumíš využít grafické programy jako profesionální fotografové. To jsem si myslel. Ke grafickým úpravám možná někdy jindy, mě teď zajímá, co můžu ovlivnit přímo na místě focení. Tak v první řadě místo a čas, poté nastavení fotoaparátu a tak dále. Zajímavé místo si vybrat můžu a osobně rád hledám netradiční pohledy, ale jaký vliv na to má čas? Pokud se budeme bavit o focení v exteriéru, tedy mimo ateliér, tak je doba focení velmi důležitá. Prakticky se Ti nemůže stát, že v různou dobu ze stejného místa vyfotíš stejné fotky. Ráno je jiný sluneční svit než v poledne či večer. A to nejen úhlem dopadu, ale i intenzitou. Na intenzitu má vliv i oblačnost - pravděpodobnost, že by se stejné mraky někdy opakovaly, je takřka nulová. Pokud chceš fotit cokoli venku, je zvolená doba fotografování zásadní. Když jsem na dalekém výletě, tak přeci nemůžu čekat na jednom místě na hezké světlo.. V tom případě se tvé snímky těžko budou vyrovnávat specializovaným fotografům. Pochopitelně můžeš mít štěstí na světlo i oblaka, něco můžeš dohnat následnou úpravou, s něčím Ti pomůže příslušenství. I další faktory můžeš částečně ovlivnit, ale přírodní vliv neovlivníš. Neznamená to tedy, že pokud jsi na zajímavém
místě v pravé poledne, že by nemělo vůbec cenu vytahovat fotoaparát, to v žádném případě. Porovnání s podobným snímkem specializovaného fotografa, ale zřejmě neunese. A jak poznají ti fotografové, kdy je dobré vyrazit? Ať už jde o přírodu, architekturu i focení lidí v exteriérech, je lepší se vyhnout ostrému světlu za poledne a vyrazit fotit po ránu nebo k večeru, kdy už je světlo měkčí a má i příjemnější svit. Neznamená to samozřejmě, že za ostrého světla nemůže vzniknout krásná fotka. Jak už jsem říkal, slunce je pokaždé jiné a je na zkušenostech fotografa, jak jej dokáže využít. Ale ani ten nejlepší krajinářský fotograf nevyrazí na náhodné místo, náhodně cvakne a odejde s krásným snímkem. Za povedenou fotkou jsou desítky našlapaných kilometrů i nepovedených fotek. I zkušeným fotografům se fotky nepovedou? Pochopitelně. Zkoušejí třeba různé nastavení, různé filtry a podobně. A i pokud najdou ideální místo, kvůli ideálním světelným podmínkám se na toto místo musí i několikrát vrátit. Málokdo si uvědomí, kolik úsilí stál některý krásný snímek, který vidí zrovna v časopise. To platí zřejmě hlavně pro krajinářské fotografy. Ano, ale i pro fotografování architektury a prakticky všeho ve venkovních prostorech. Fotografové, kteří fotí v ateliérech s umělým osvětlením, mají zase jiné starosti než s výběrem místa a čekáním na správné světlo. Fotografování je tedy čekání na světlo? Pro krajináře z velké části ano. Reportážní fotografové či fotografové divokých zvířat zase čekají trochu na něco jiného. Ale pořád jsou závislí na osvícení scény.
O příslušenství Zmínil jsi vliv příslušenství. Co jsi tím myslel? Fotoaparát je jedna věc. K fotografování však můžeš využít i další příslušenství. Pro určitá témata jsou některá prakticky nezbytná. Jaká třeba? Například fotograf krajiny se neobejde bez stativu a filtrů, fotograf lidí pak bez blesku a odrazné desky a podobně. Je opravdu velká škála různého příslušenství. Stativ je pro stabilizaci foťáku, aby nebyly snímky rozmazané - to je mi jasné. Co si mám ale představit pod filtry? Filtry jsou různá sklíčka, která se montují před objektiv. Na trhu jich je nepřeberné množství. Od ochranných, polarizačních, ztmavujících, přechodových, barevných po různé efektové. Ochranné chrání objektiv? Ano. Jedná se o čirá skla, která mají za úkol ochránit čočku objektivu před mechanickým poškozením. V případě mechanického poškození je lepší zničit filtr za několik korun, než čočku u objektivu za několik tisíc. Do ochraných se dají zařadit i UV filtry, které zabraňují průniku ultrafialového záření do objektivu. Jeho použití lze doporučit při focení na prudkém světle, kde by hrozilo zahalení fotografie mlžným modrým oparem. Barevné filtry zbarvují fotku do určitých barev? Nejen to, mají i další vlastnosti. Světle žlutý například zjemňuje, tmavě žlutý zvyšuje kontrast, modrý kontrast snižuje a podobně. A polarizační filtry dělají co? Takovéto filtry polarizují světlo. Světlo je elektromagnetické záření, které kmitá ve všech směrech. Polarizační filtr propouští pouze světlo, které kmitá v jednom směru. V praxi to znamená, že dochází ke změně odrazu světla některých ploch objektů.
Ztmavující filtry předpokládám ztmavují.. Jedná se o šedá skla různých tmavostí a jejich jediný efekt je propouštět méně světla dle svého ztmavení. To se využívá například v případech pro prodloužení času expozice. K tomu si myslím se ještě dostaneme. A přechodové? Také ztmavují. Jsou ale ztmaveny přechodem z šedé do čiré. Ty se používají například pro snímek krajiny, kde horní část snímku je prosvětlená svitem slunce a spodní část je tmavá louka. Tmavší část filtru má za úkol eliminovat značné světlo, tak aby se dalo lépe exponovat. O filtrech by se dalo povídal ještě dlouho. Myslím, že k obecnému nastínění, by to mohlo stačit. To máš pravdu. Ještě tě v rámci obecného úvodu poprosím o pár slov k bleskům a odrazným deskám.. Tak to je ještě obšírnější téma. Externích blesků je opět celá škála dle použití (např. pro makro), výkonu, ovládání a tak dále. S tím souvisejí i záblesková světla, která mají díky horší přenositelnosti své uplatnění hlavně v ateliéru. K bleskům jsou pak další samostatná příslušenství (usměrňovače, změkčovače, dálkové ovladače atd). Odrazné desky jsou také pro práci se světlem, ač sami žádné nevydávají. Využívají se k odrazu jiného světla - přírodního či umělého pro nasvícení fotografovaného objektu. Je ještě nějaké příslušenství, které stojí za zmínku? Každé příslušenství má svůj účel. Zda je pro tebe nutné, si musíš zvážit sám. Ať už se jedná o batohy, stativy, ovladače, držáky, paměťové karty a další pomůcky. Pro samotné fotografování bych mohl ještě vyzdvihnout sluneční clony. Clona má za úkol eliminovat nežádoucí účinky bočního světla dopadajícího na přední čočku objektivu. Tak koukám, že o fotopříslušenství bychom napsali samostatnou knihu.. I několik. A spousty jich již existuje a pokud tě to bude více zajímat, určitě si vybereš.
V budoucnu. Momentálně bych se rád dozvěděl nějaké užitečné rady, jak nastavit fotoaparát při focení. Jasné. Tím je nejlepší začít. Co by tě tedy zajímalo?
OBECNĚ O EXPOZICI Co je expozice Když čtu nějaký článek o fotografování, snad nejčastější slova jsou kompozice a expozice. O co se jedná? Kompozice je vlastně poskládání scény, kterou fotografuješ. Když se při fotografování rozhoduješ, jak scénu zachytit, tak vlastně komponuješ. Jak budeš od motivu daleko, jak jej přiblížíš, kam jej umístíš na fotografii (na střed, na některou ze třetin či úplně jinak) to vše spadá pod pojem kompozice. A expozice? Sem naopak spadá vše, co nastavuješ na fotoaparátu. Definice expozice je, že jde o vystavení snímacího senzoru světlu fotografované scény. Tomu úplně nerozumím. Takže jde hlavně o časový interval? Kdepak. Časový interval je pochopitelně také důležitý, ale není jediným faktorem, jež výsledný snímek ovlivňuje. Stejně důležitá je i nastavená clona a velký vliv má také použitá citlivost. Tyto tři faktory pak ovlivní množství a vnímání světla, které se dostane na snímač a tedy výslednou fotku. Clona má vliv na velikost průchodu světla, expoziční čas na dobu průchodu a citlivost na vnímání světla snímačem. Vše dohromady určuje expozici snímku. Chápu to dobře, že pro každou scénu je tedy několik možností expozice? Ano, všechny faktory lze různě kombinovat. Zmenšení průzoru clony o 1 EV má stejný dopad na světlost fotografie jako zkrácení expozičního času o stejné EV. Ale opakuji, že se jedná o vliv na množství světla. Snímky budou vlivem jiných hodnot rozdílné v hloubce ostrosti, mohli by být zrnitější či při delším času exponování
i rozmazané. O cloně a jejím vlivu na hloubku ostrosti se určitě vrátím. Teď bych ještě rád věděl, co je to ono EV? EV je zkratka z anglického Exposure Value. Česky to znamená expoziční hodnota. Je definována jako nulová při času 1 s a cloně f/1.0. Měří se na záporné logaritmické stupnici o základu dvě. Myslím, že podrobnější popis Ti stejně nic nepoví. Aha. Já mám u fotoaparátu možnost nastavení zvýšení a snížení EV o nějaké kroky a nevěděl jsem, co to znamená. Ano, tuto možnost má dnes většina přístrojů. V automatickém či poloautomatickém režimu můžeme upravovat korekci expozice. A tato korekce se nastavuje právě v jednotkách EV. +/-0 EV je taková, kterou pro dané osvětlení nastaví automatika přístroje. +1 EV znamená pokyn fotoaparátu zvýšit množství světla zaznamenaného na snímači o uvedenou hodnotu. Přístroj to zajistí větším otevřením clony, či prodloužením času expozice. Sousední hodnoty EV mění faktor světla 2x (na polovinu nebo dvojnásobek). Zvýšení expozice o 1 EV zdvojnásobí množství světla dopadající na senzor, zatímco snížení expozice o 1 EV ho sníží na polovinu. Z uvedeného vyplývá, že expozice má logaritmický charakter, což odpovídá lidskému vnímání světla. A proč bych to měnil, když automatika to vyhodnotí přeci dobře. Nebo snad ne? Záměry fotografa mohou být různé. Poznáš sám, že někdy budeš chtít mít snímek o něco tmavší, než by vyhodnotila automatika a jindy naopak světlejší. Někdy budeš mít požadavek na čas snímání, někdy zase na hloubku ostrosti. Automatika sice podle množství světla vyhodnotí nějaké nastavení, ale tvůj záměr přečíst nedokáže.
O režimech Tím jsme se dostali k automatickému režimu. Jak moc se dá spolehnout na jeho inteligenci? Na inteligenci? Vůbec. Automatika není žádná umělá inteligence, která by nad fotkou uvažovala. Je to vlastně jen výpočetní
Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.
