Novinky zahranièní knihovnické literatury 45. ANGHELESCU, Hermina G.B. The National Library of Romanias Precursors : Early Beginnings through the Communist Period [Pøedchùdci Rumunské národní knihovny : od raných poèátkù vèetnì komunistické epochy] / Anghelescu, H.G.B. In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è. 3 (2001), s. 165191. Lit. O historii a vývoji Rumunské národní knihovny se dodnes vedou mezi rumunskými odborníky spory. Jedni za jejího pøedchùdce povaují jednu z nejstarích knihoven v souèasné provincii Valasko (dnení Rumunsko je tvoøeno tøemi provinciemi: Valasko, Moldavsko a Transylvánie), a sice Univerzitní knihovnu svatého Sávy, která mìla ji od roku 1832 právo povinného výtisku. Druhá teorie jej vidí v Ústøední státní knihovnì Lidové republiky Rumunsko, vybudované v roce 1955, která byla v roce 1990 pøejmenována na Národní knihovnu Rumunska. V roce 1951 vznikly také Kniní komora a Státní kniní sbírka. Kniní komora prùbìnì vytváøela depozitní fond národní bibliografie na základì povinného výtisku, zatímco Státní kniní sbírka byla vytvoøena z fondù znárodòovaných starých knihoven, které redistribuovala do nìkolika málo knihoven a výzkumných institucí. V roce 1970 bylo 148 000 svazkù z této sbírky zaèlenìno do fondu Ústøední státní knihovny. 46. ANISIMOV, S. A. TICHOMIROV, M. M. Nekotoryje informacionnyje i pravovyje aspekty regulirovanija otnoenij v virtual´nych sredach [Nìkteré informaèní a právní aspekty reglementace vztahù ve virtuálních prostøedích] / S. A. Anisimov, M. M. Tichomirov In: Nauè. Techn. Inform. Ser. 1. [Moskva]. 05490019. è. 10 (2001), s. 2730. Problémy právní úpravy informaèních vztahù ve virtuálních prostøedích informaèních systémù (virtuální prostøedí jako nehmotný nosiè obsahu informace), informaèní právo. Zvlátní zájem právníkù o virtuální prostøedí se objevuje v souvislosti s globálním fenoménem internetu, autor vak upozoròuje, e internet není jedinou sítí, jí je tøeba se zabývat i v jiných informaèních systémech vznikají obdobné právní problémy. Z tohoto dùvodu by nemìly být vytváøeny speciální zákony pro sí internetu, ale mìlo by se zdokonalovat stávající zákonodárství na základì zkueností s vyuíváním nových informaèních prostøedkù a technologií. Autor dokazuje, e øadu problémù spojených s hmotnými nosièi informace ji upravují stávající zákony, technické normy a standardy (s tím, jak informaèní vztahy vznikají prakticky ve vech oblastech èinnosti èlovìka, z toho dùvodu se i samotné informace rozliují na technické, vìdecké, právní, ekonomické, finanèní, statistické, obchodní atd.). Na druhé stranì se v rùzných oblastech èinnosti objevují podobné informaèní a právní problémy, dublují se postupy jejich øeení a èasto dochází k právním kolizím. Øeení podobných problémù v praxi zaèíná øeením dílèích otázek, teprve potom nastupuje období zobecòování, unifikace a standardizace. Autor je toho názoru, e èas pro zobecòování ji v informaèní oblasti nastal, a proto se stává aktuálním (a úèelným) spojení otázek právní reglementace vech informaèních vztahù v rámci jednoho informaèního odvìtví práva jako komplexní oblasti práva. Je vak nutno postupovat systémovì a nahlíet na informaèní právo v souvislosti s celým právním systémem (v tomto pøípadì Ruské federace), pøi respektování mezinárodního práva. Doposud byly vztahy ve virtuálních prostøedích informaèních systémù upravovány zákony a podzákonnými akty, které nedostateènì respektovaly podstatu informaèních vztahù a základní informaèní principy; kvùli øadì nekvalitních zákonù se pak v systému právní ochrany objevuje øada struktur, které nemají obecnou právní kvalifikaci, zákony se nahrazují rezortními pøedpisy, technickými instrukcemi atd. Jeden informaèní kodex by pomohl zavést poøádek do reglementace informaèních vztahù vznikajících v souvislosti s vytváøením, manipulací, vlastnìním a vyuitím informací vech úrovní od prvotních (monitoringových) informací po analytické a prezentaèní, a to ve virtuálních prostøedích rùzných typù. 47. BOGDANOVSKAJA, I. Ju. Internet : global´noje regulirovanije i nacional´nyje jurisdikcii [Internet : globální regulace a národní jurisdikce] / I. Ju. Bogdanovskaja In: Nauè. Techn. Inform. Ser. 1. [Moskva]. 05480019. è. 10 (2001), s. 13. Problémy právní reglementace internetu v souvislosti se vztahem mezinárodního a národního práva, a také otázky øeení kolizí právních norem v oblasti internetu. Internet je jedním z projevù globalizace. Bìhem relativnì krátké doby, po kterou internet nabýval charakteru globální sítì, se zásadnì mìnily názory na jeho právní regleNÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
205
mentaci. Jeden smìr právního uvaování vychází z toho, e internet je zvlátní èasoprostorovou sférou (kyberprostor), která vyaduje netradièní právní úpravu, protoe pøekraèuje národní rámec (národní jurisdikce není schopna ho øídit) a je to samoregulující se systém (názor, e normy pro internet mají tvoøit sami uivatelé a poskytovatelé pøipojení). Toto chápání se objevuje v polovinì 90. let 20. století pøedevím v USA a dnes ji ustupuje do pozadí. Tomuto chápání je blízký smìr, který tvrdí, e internet vede k posílení mezinárodního práva (je to názor, e internet pùsobí proti základnímu pøíznaku práva, èím je úèinnost na území státu, a tím kategoricky vyluèuje monost reglementace internetu v rámci národních jurisdikcí). Dalí skupina právníkù se zase domnívá, e internet zùstane tradiènì v rámci národních jurisdikcí. Praxe je taková, e úèastníci uivatelé internetu mají zájem na zpracování jednotných mezinárodních standardù, které by pøedevím pøi komerèních operacích sníily riziko ztrát a jasnìji vymezily odpovìdnost úèastníkù tìchto operací. Rùznost národních právních systémù k tomu nepøispívá. Na druhé stranì právníci pøipomínají i opaèný jev: znepokojení státních orgánù v pøípadì, e pøijímané zákony nejsou vdy aplikovatelné ve sféøe internetu (pøedevím se to týká ochrany národního jazyka, kultury, náboenství); samy státní orgány pak mají zájem na vytvoøení jednotných mezinárodnìprávních pøístupù, které by mj. vyøeily problém exteritoriálního pùsobení internetu a zvlátnosti kolizních norem. Tento proces se vak teprve rozvíjí je uveden pøíklad aktivit Evropské unie a OSN (komise pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL) ve smìru vytváøení koncepce regulace elektronického obchodu (vèetnì elektronického podpisu). Dochází k pøehodnocování pøístupù k právní reglementaci internetu. Proces formování internetu jako globálního systému probìhl rychleji ne vznik koncepce právní reglementace. V praxi se pak tato koncepce vytváøí tradièní cestou: od národního práva (vtahování internetu do národní jurisdikce) k mezinárodnímu a pak zpìt k revizi národních modelù. Zatím nelze hovoøit o tom, e by internet pøispìl k výraznému posílení pozic mezinárodního práva. Na druhou stranu ukázal rùznost jednotlivých národních právních kultur, a i proto je proces tvorby projektù, které by mìly irí platnost, tak obtíný a zdlouhavý. 48. DORNER, Daniel G. The essential services policy network : Organizational influence in Canada´s information highway policy development process [Politika urèení základních informaèních a komunikaèních slueb v síti : organizaèní vlivy ve vývoji politiky kanadské informaèní dálnice] / Daniel G. Dorner In: The Libr. Quarterly. [Chicago]. 00242519. 72, è. 1 (2002), s. 2784. Lit. 89. Popisovaný výzkum je doktorskou dizertací obhájenou na University of Western Ontario (Faculty of Information and Media Studies). Získal cenu Americké spoleènosti pro informaèní vìdu a technologii (ASIST) za rok 2000. Kanadská vláda podnikla v 90. letech kroky k vybudování informaèní dálnice, a to tím, e zavedla konkurenèní prostøedí v rozhlase a telekomunikacích. Pøedloená studie zkoumá organizaèní vlivy v politické síti, které pùsobily pøi vymezování základních slueb, je by mìla kanadská informaèní dálnice poskytovat. Data pro výzkum byla získána v letech 19951996 ze 47 rozhovorù, politických dokumentù a komparativních strukturálních charakteristik z 21 organizací vèetnì tøí organizací s vazbou na knihovny. Pøi výzkumu bylo pouito smíené metodologie, kombinující kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu. Kvantitativní analýza identifikovala est klíèových hráèù podle subjektivních dojmù dotazovaných a sedm klíèových organizací podle síových interakcí. Kvalitativní obsahovou analýzou se zjistilo, e problém základních slueb má dva hlavní aspekty: zajitìní veobecného pøístupu k telekomunikaèním sítím a urèení kritérií pro definování základních informaèních a komunikaèních slueb. Nejlepím ukazatelem vlivu bylo vysoké uznání komunikaèních interakcí organizace jinými. Tøi organizace s vazbou na knihovny nebyly shledány jako pøíli vlivné. Bylo zjitìno, e komunikace formální i neformální a akceptace této komunikace jsou podstatnými slokami vlivné veøejné politiky. Aby byly organizace efektivní, zvlátì pøi svých omezených zdrojích, musí spolupracovat s dalími a zdroje pouít tak, aby dosáhly maximální návratnosti. Politický proces smìøující k urèení základních telekomunikaèních slueb patrnì neskonèí v blízké budoucnosti, naopak pokraèuje a íøí se do dalích zemí. Organizace s vazbami na knihovny by se mìly snait získat vìtí vliv v politickém procesu usilujícím o rozvoj informaèní dálnice. 49. ESTERHUYSEN, Anriette Global Cooperation and Global Dialogue in Development Research and Information [Celosvìtová spolupráce a dialog ve výzkumu a informaèním zajitìní procesù rozvoje] / Anriette Esterhuysen In: Information Development. [London]. 02666669. 17, è. 1 (2001), s. 4245. Autorka èlánku (výkonná øeditelka Spoleènosti pro progresivní komunikaci, Jiní Afrika http://www.apc.org) se krátce, leè velmi kriticky zamýlí nad otázkou vývoje výzkumu v kontextu celosvìtových vztahù Sever vs. Jih. Hovoøí o ètyøech klíèových faktorech, které vedou v oblasti výzkumu k dominanci Severu. Prvním faktorem je výzkumný program vytváøený expertními agenturami, akademickými institucemi a vìdci pøevánì ze Severu. Druhým faktorem jsou vzory pro výzkum vznikající na Severu a zákonitì ovlivòující Jih. Tøetím faktorem jsou samotní badatelé. Pøed rozvojem informaèních a komunikaèních technologií vìdci ze Severu osobnì shromaïovali informace na Jihu. Dnes pouze krátce navtíví své vzdálené kolegy, provedou klíèová jednání a následuje výzkum od stolu pomocí WWW a emailu. Tyto prostøedky jsou pro jiní kolegy èasto 206
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
nepøístupné. Ètvrtým faktorem jsou výsledky výzkumu. Zpùsob, jakým se s nimi dále pracuje, znaènì diskriminuje Jih. Internet zrychluje komunikaci informací a má proto schopnost umonit dialog mezi Severem a Jihem. Internetovì zaloené mezinárodní odborné portály jsou obecnì vnímány jako øeení pro roziøování informací z oblasti výzkumu a vývoje, ale tyto podnìty samy o sobì nemohou vést ke smysluplnému dialogu mezi Severem a Jihem. Autorka uvádí pøíklady, které vedou k nerovné høe. K èlánku je pøipojen komentáø Daniela Baudina, výkonného øeditele spoleènosti IBISCUS (nezisková nevládní organizace zabývající se informaèními slubami a podporou mezinárodní spolupráce v zájmu hospodáøského a spoleèenského rozvoje Jihu: dokumentací, tvorbou bibliografických databází, vzdìláváním, technickou asistencí, expertizami, vydáváním publikací pozn. red.; http://www.ibiscus.fr , viz té http://www.anais.org/QUIESTQUI/IBISCUS.HTML ). 50. CHAUDHRY, Abdus Sattar MENG, Choo Understanding of library jargon in the information seeking process [Pochopení knihovnického argonu v procesu poadování informací] / Abdus Sattar Chaudhry, Meng Choo In: J. Inform.Sci. [London]. 01655515. 27, è. 5 (2001), s. 343349. Lit. 15. Autoøi se zabývají efektivitou rozhovoru mezi knihovníkem a uivatelem pøi vyjasòování referenèního dotazu. Zvaují a pøíklady z literatury dokladují jeho význam a úspìnost. Rozliují rozhovory vedené ústnì (z oèí do oèí i telefonicky) a emailem. Kadý typ dává jiné monosti komunikace elektronickou potou napø. nemá k dispozici gesta, mimiku, okamité reakce a upøesòování. Výzkumy dokazují znaèné procento selhání a chyb pøi plnìní poadavku. Kamenem úrazu mùe být i uívání knihovnického argonu, kterému uivatel nerozumí. K tomu uskuteènili pracovníci knihoven v Singapuru prùzkum porozumìní knihovnickému argonu. Uivatelé vybírali v dotazníku, který obsahoval 20 termínù, jednu správnou definici ze ètyø moných. Termíny byly vybrány z emailové korespondence mezi uivateli a knihovníky. Výsledky (v angliètinì) jsou prezentovány v tabulkách v textu. Asi 70 % uivatelù bylo schopno (odhadem nebo znalostí termínu) úspìnì zodpovìdìt 70 % dotazù. Relativnì dobrý výsledek vak neznamená konec starostí s vyjadøováním jde napø. o nové uivatele. Doporuèuje se dát ètenáøùm k dispozici slovníèek vybraných odborných termínù s pøístupným vysvìtlením pojmù. Autoøi uvádìjí pøíklady takových slovníèkù, které knihovny zaèaly vystavovat na svých webovských stránkách v samostatných rubrikách nazvaných Library Lingo Knihovnická hantýrka; nejde vak zdaleka jen o termíny z odborného argonu (napø. http://www.cmins.com/library/glossary.asp, http://web.uflib.ufl.edu /msl/toolbox/stackmaint/lingo.html atd. pozn. red.). 51. JAMES, Jeffrey Bridging the digital divide with lowcost information technologies [Jak pøeklenout informaèní rozdìlení pomocí levnìjích informaèních technologií] / Jeffrey James In: J. Inform. Sci. [London]. 01655515. 27, è. 4 (2001), s. 211217. Lit. 27. Vyuití levnìjích technologií jako jedna z cest, jak odstranit èi zmírnit dìlení svìta na bohaté a chudé zemì. Z pøiloených tabulek vyplývá, e jsou mínìny rozvojové zemì tøetího svìta a v Evropì Albánie, pøípadnì Turecko. Horí je situace na venkovì ne v mìstských oblastech. V zavádìní nových technologií je obsaena øada moností, jak pomoci rozvoji chudých zemí. O této otázce se èasto diskutuje, napø. na schùzce pøedstavitelù G8 v Tokiu bylo zdùraznìno, e svìt má historickou pøíleitost i povinnost pomoci chudým, aby tìili z výhod informaèních a komunikaèních technologií. Z moných cest (institucionální reformy, pomoc mením firmám apod.) se autor èlánku zabývá jedinou vyuitím levnìjí technologie. Problém èlení na tøi kategorie, které spolu úzce souvisí. V jednotlivých oddílech pøináí námìty, jak poøídit levnìji telekomunikaèní technologie, poèítaèe (hardware i software) a komunikaèní technologie. Ilustruje je konkrétními pøíklady z nìkterých zemí. 52. JAMES, Jeffrey A Webbased registry of lowcost information technologies for developing countries [Webovské seznamy levnìjích informaèních technologií pro rozvojové zemì] / [Jeffrey James In: J. Inform.Sci. [London]. 01655515. 27, è. 4 (2001), s. 219225. Autor navazuje na èlánek, v nìm zdùrazòuje význam levnìjích technologií pro rozvojové zemì. Pøi jejich získávání by pomohlo, kdyby byl na webu zveøejnìn jejich centrální seznam. Autor ve svém pøíspìvku vysvìtluje, proè takový seznam neexistuje. Pøíèiny vidí v roztøítìnosti informací (a technologií samých, rùzných úhlù pohledù atd.), které nejsou navíc systematicky shromaïovány. Dalí problém je i ve vlastnostech internetových vyhledávaèù. Pøipojená tabulka informuje o nìkterých existujících zdrojích. V závìru navrhuje strategii k dosaení ádoucího stavu, tj. vytvoøení vyhrazené webovské stránky. 53. KATUÈÁK, Duan Prechod na zákon o verejnej slube a systemizácia miest v SNK : základné knihovnícke profesie a èinnosti [Pøechod na zákon o veøejné slubì a systemizace míst ve Slovenské národní knihovnì : základní knihovnické profese a èinnosti] / Duan Katuèák NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
207
In: IT Lib. Informaèné technológie a kninice. [Bratislava]. 1335793X. 6, è. 2 (2002), s. 1213. Øeditel Slovenské národní knihovny (SNK) v Martinì pøedkládá knihovnické veøejnosti k diskusi návrh, kterým by se specifikovala klasifikace profesí (popisy prací) v knihovnách v souvislosti s aplikací zákona è. 313/ 2001 o veøejné slubì (viz té záznam è. 68 v této rubrice). Autor v èlánku zdùvodòuje potøebu vypracování takové specifikace: zamìstnavatel musí zpracovat nové popisy prací, pracovní a platové zaøazení v souladu se zákonem, je tedy potøebné pøesné pojmenování knihovnických profesí a èinností. V rámci Slovenské republiky je nutno postupovat srovnatelným zpùsobem a podle spoleènì dohodnutých a objektivizovaných principù. Stanovení jasných pravidel ulehèí a zpøehlední pracovnìprávní vztahy a øídicí praxi, na druhé stranì zamìstnanci budou mít jasnou pøedstavu o tom, co se od nich oèekává po pracovní i vìdomostní stránce. Autor rekapituluje pøedpisy, naøízení a doporuèení, z nich vychází navrhovaná specifikace popisu prací, vìdomostí a dovedností zamìstnancù, definuje cíle pøedloené specifikace (vèetnì potøeby taxativního vyjmenování vech základních èinností, které vykonávají pracovníci v knihovnách, ale i urèení kvalifikaèních pøedpokladù, návrhu výkonových norem atd.) a struènì charakterizuje základní dvì skupiny, do nich navrhuje dìlit zamìstnance knihoven: 1) knihovníci, 2) specialisté (s podskupinami knihovní specialisté, knihovní asistenti a knihovní úøedníci a referenti). Zmiòuje se o zamýlených postupech v SNK. Tento a dalí texty jsou pøístupné na webovských stránkách SNK (http://www.snk.sk, rubrika Oznamy a správy Návrh na verejnú diskusiu; pozn. red.) jsou urèeny k veøejné diskusi a bìhem roku 2002 o nich má jednat slovenská Ústøední knihovnická rada. 54. KING, Edmund M.B. National Provision of Newspapers : A Brief Survey [Zajiování novin na celostátní úrovni : struèný pøehled] / Edmund M. B. King In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è. 2 (2001), s. 103111. Lit., pøíl. Problematika uchovávání a zpøístupòování novin v knihovnách se zvlátním zøetelem na zkuenosti Britské knihovny. Pøekákou je patná kvalita papíru (tisk není urèen k dlouhodobému uchovávání), velké formáty, ale i mohutnost produkce novin. Britská knihovna z pùvodních postupnì vznikajících depozitáøù vytvoøila Newspaper Library (NLBL) a rozvinula program mikrofilmování, který nahradil vazbu (pøedevím u regionálních tiskovin). V osmdesátých letech byl pøipraven projekt Newsplan. Výsledkem mapování novinových fondù byly zprávy s doporuèením pro regiony a projekt mikrofilmování fondù financovaný té z výnosu loterie. Zahájení prací bylo naplánováno na podzim roku 2001. V Británii existují i dalí rozsáhlé novinové fondy v národních knihovnách Severního Irska, Walesu a Skotska, ve veøejných knihovnách nebo archivech. S výraznìjím rozvojem internetu roste význam digitalizace. Britská knihovna pøistoupila také k této formì uchovávání a zpøístupnìní novinového fondu, v dohodì s vydavateli a se zachováním autorských práv. Autor dále podává pøehled praxe uchovávání a zpøístupòování novin v národních knihovnách Austrálie (http://www.nla.gov.au/collect/newscoll.html), Brazílie, Kanady (http://www.nlcbnc.ca/services.enews.htm, http://www.nlcbnc.ca/pubs/irm/cmp), Èíny, Francie, Ruska, panìlska (http://www.bne.es/inglesa52.htm) a USA (http://lcweb.loc.gov/rr/news/about.html). Výsledky prùzkumu v rámci kulatého stolu IFLA publikované v Directory of Newspaper Collections v roce 2000 (http:// www.ifla.org/VII/rt13/directory.html) ukazují pøístup ke katalogizaci novin v jednotlivých zemích, tj. pøedevím zda existuje samostatná katalogizace nebo zda jsou vedeny v generálním katalogu. Existuje dostatek pøíkladù spolupráce uvnitø zemí (napø. Nìmecko viz http://www.dbilink.de/en/dbilinkhtm, USA viz US Newspaper Program, http://www.neh.gov.preservation.usnp.html) i mezi nimi (uveden pøíklad mezinárodní organizace ICON International Coalition on Newspapers viz http://www.crl.uchicago.edu/info/icon/proicon.htm). V posledních deseti letech se objevují webovské stránky nabízející speciálnì pøístup k novinám (napøíklad http:// www.actualidad.com), roste také tendence zveøejòovat na internetu i starí novinové texty. 55. LESTER, Ray The Convergence of Museums and Libraries? [Propojování muzeí a knihoven?] / Ray Lester In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è.3 (2001), s. 183191. Lit. V posledních deseti letech se objevují snahy o urèité propojení institucí knihovního a muzejního typu, a to zejména s vyuitím rozvinutých informaèních technologií. Existují i snahy o sblíení knihoven s jinými typy institucí, jako jsou archivy a galerie. Èasto je kladena otázka, jakou roli budou tyto instituce plnit ve vìku globalizace. Tyto problémy je nutno øeit pøedevím v oblastech, které se zatím zdají být pøi tomto propojování spíe bariérami. Jde zejména o oblast informaèních technologiií a s ní spojené propojování sbírek v rámci globálních sítí. V této souvislosti se øeí otázky vlastního obsahu sbírek, problémy pøístupnosti, zabezpeèení apod. Øeí se obsah digitálních sbírek, jím jsou vlastní digitální objekty (unikátní, nahraditelné, duplicitní), a obsah sbírek digitalizovaných. V tomto smìru vznikají napøíklad snahy o vytváøení a rozvoj celosvìtových digitalizaèních programù apod. Sbliování èi propojování zmínìných institucí brání ji samotná povaha uchovávaných objektù èi zdrojù. Kadý fyzický objekt uchovávaný v muzeu je jedineèný, naproti tomu øada knihoven uchovává identické kopie jednoho dokumentu. Dùleitým faktorem je také podpora výstavby informaèní infrastruktury, a to zejména vytváøením øídicích kontrolních systémù (napø. RDN Resources Discovery Network kooperaèní sdruení vzdì208
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
lávacích a vìdeckých organizací vèetnì British Library a Natural History Museum, http://www.rdn.ac.uk) a snahou o udrení spolupráce mezi rùznými propojenými informaèními systémy. V rámci pøídavných aktivit jsou vytváøeny klasifikace, indexaèní schémata, soubory autorit apod. Vzhledem k odlinému charakteru a specifiènosti jednotlivých muzejních a knihovních sbírek je vak nelze zcela sjednotit. Dále se øeí otázky konkurence tìchto institucí, poplatky za zpøístupòování produktù apod. Konvenèní muzea v dlouhodobé perspektivì zøejmì pøetrvají, nebo vechny jejich sbírky nelze digitalizovat. Naproti tomu velká vìtina knihovních sbírek digitalizována bude a sbírky pùvodních titìných verzí budou slouit jako muzea. Do budoucna se nejvíce uplatní trojí profesní orientace: na poèítaèovou vìdu (øeí otázky propojování), informaèní vìdu (otázky digitálního obsahu) a muzejnictví (otázky fyzických objektù). Závìrem lze øíci, e v podstatì nejde o to v souèasnosti fungující knihovny a muzea propojovat, ale pøedevím o to, aby jejich souèasná podoba byla pøekonána. 56. LINE, Maurice B. Changing Perspectives on National Libraries : a Personal View [Zmìny perspektiv národních knihoven : osobní stanovisko] / Maurice B. Line In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è.1 (2001), s. 4349. Lit. Maurice B. Line pùsobí v národních knihovnách u od roku 1970. V letech 19741988 byl øeditelem Britské knihovny. Kromì toho je také zakladatelem a vydavatelem èasopisu Alexandria. Èlánek vychází z autorova pøíspìvku na sympoziu o národních knihovnách organizovaném Kongresovou knihovnou ve Washingtonu v øíjnu 2000, v nìm se vyjadøuje k problémùm národních knihoven. Zdùrazòuje, e se knihovny od zaèátku jeho pùsobení v nich zmìnily, stejnì jako on sám. Pøed 30 lety byly národní knihovny izolovány a vedly svùj vlastní vnitøní ivot. Tento stav zmìnila elektronická revoluce. Vyuití poèítaèù a informaèních technologií dovoluje knihovnám poskytovat mnohem kvalitnìjí sluby, poèínaje bibliografickými. Dalími výhodami informaèních technologií, hlavnì digitalizace, je zpøístupnìní sbírek knihoven irímu okruhu lidí. Autor se zabývá dvìma hlavními otázkami. Na první, k èemu jsou národní knihovny urèeny, odpovídá, e pøedevím shromaïují na jednom místì skuteènou národní sbírku, tedy i to, co ostatní knihovny nemohou nebo nechtìjí sbírat. Dále má knihovna svým rozsahem slueb umoòovat, aby byla co nejplnìji a nejefektivnìji vyuívána. To souvisí s autorovou druhou otázkou, jak by mohly národní knihovny poskytovat kvalitnìjí sluby. Poprvé v historii se mùe uvaovat o vytvoøení globální virtuální knihovny, v ní by hlavními komponentami byly národní knihovny. Budoucnost národních knihoven není ohroena, protoe budou nadále podporovány státem. Národní knihovny jsou projevem kultury národa, obdobnì jako národní muzea a galerie. 57. LOVERODGERS, Christine Opening the book : developing ebook resources at the Open University Library [Otevírání knihy : rozvoj kniních elektronických zdrojù na Open University Library] / Christine LoveRodgers In: Vine. [London]. 03055728. è.125 (2001), s. 1217. Elektronickou knihou není v souèasnosti ji mylena jen naskenovaná verze titìné knihy, ale kniha, která v digitální podobì ji vznikla. Open Libr@ry , elektronická knihovna budovaná na Open University (OU) v Milton Keynes ve Velké Británii (http://oulib1.open.ac.uk), se snaí tìmito prostøedky uspokojovat zejména potøeby svých externích posluchaèù. Zajiuje mj. pøístup k informaèním zdrojùm, jako jsou napø. Web of Science, JSTOR, EBSCO, Science Direct, OCLC, Lexis/Nexis. Studenti stále více poadují online zpøístupòování bìných studijních materiálù, zejména knih. Texty volnì dostupné na internetu se mnohdy ukazují být ke studiu nevhodné (nelze je pøesnì citovat apod.). Proto jsou upøednostòovány zdroje typu Literature Online (LION) databáze obsahující plné texty více ne 300 000 prací anglo-americké literatury nebo elektronické verze klíèových dìl pøíruèkového èi encyklopedického charakteru jako napø. Oxford English Dictionary. V roce 2000 OU zakoupila plnotextovou digitální sbírku Early English Books Online (EEBO) obsahující texty knih vydaných v letech 1470 1700. Pozdìji pøibyly dalí zdroje napø. History Online (zahrnuje Palmer´s Index to the Times 17901905, plné texty deníku Times 18001870). Jedním z nejznámìjích producentù elektronických textù ve Velké Británii je netLibrary (http://www.netlibrary.com), která mj. sama vytváøí elektronické kopie titìných knih. OU zakoupila její zkuební sbírku knih s náboenskou tematikou Religious Studies a veobecnì zamìøenou sbírku knih encyklopedického charakteru. Otázky vyuívání elektronických knih øeí projekt EBONI (Electronic Books On Screen Interface, http://eboni.cdlr.strath.ac.uk/ ), který mj. vytváøí návody pro co nejefektivnìjí práci s nimi (vyhledávání, zobrazování textu, tisk
). Open Libr@ry se snaí zpøístupòovat elektronické knihy nejen prostøednictvím osobních poèítaèù, ale i pøes rùzná aplikovaná pøenosná zaøízení.
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
209
58. MARCUM, James W. Rethinking information literacy [Opìtné úvahy o informaèní gramotnosti] / James. W. Marcum In: The Libr. Quarterly. [Chicago]. 00242519. 72, è. 1 (2002), s. 126. Lit. 125. Informaèní gramotnost stojí dnes v centru zájmu knihovnictví, co je úspìch, který si vyádal deset let práce. Informaèní gramotnost se dostala i do vysokokolských uèebních osnov a stala se strategickým cílem na cestì k úspìchu akademických knihoven. Autor vak pøistupuje k existujícímu modelu kriticky, poèínaje paradigmatem zpracování informací, které je stále chápáno jako základní pøedpoklad informaèní gramotnosti. Zvlátní pozornost vìnuje obecnì pøedpokládanému vztahu mezi informacemi a znalostmi, vèetnì názoru na jazyk jako na pouhou komunikaci. Zabývá se dále neadekvátním chápáním role poèítaèù v interakci èlovìk poèítaè. Uvádí alternativy informaèní gramotnosti, za nì povauje vizuální gramotnost, násobné (multiple) a interaktivní gramotnosti. Cílem èlánku je pokus o zdùvodnìní potøeby pøesunu hlavního zájmu informaèní gramotnosti od informací k uèení a od gramotnosti ke schopnosti nenásilnì vplynout do sociotechnického prostøedí. 59. MEYYAPPAN, N. CHOWDHURY, G. G. FOO, Schubert Use of a digital work environment prototype to create a usercentred university digital library [Vyuití modelu digitálního pracovního prostøedí pro vytvoøení uivatelsky zamìøené univerzitní digitální knihovny] / N. Meyyappan, G.G. Chowdhury, Schubert Foo In: J. Inform. Sci. [London]. 01655515. 27, è. 4 (2001), s. 249264. Pøíspìvek navrhuje strukturu modelu digitálního pracovního prostøedí (DWE digital work environment) pro akademickou komunitu a komentuje nejdùleitìjí procesy, které je tøeba provést pøi projektování takového systému. Popisovaný model byl vyvinut na Technické univerzitì v Nanyang v Singapuru (http://www.ntu.edu.sg/ sce). Dùleitým krokem pøi vytváøení DWE je identifikace informaèních zdrojù pøístupných v akademickém prostøedí, definování kategorií uivatelù a definování úkolù spojených s kadou uivatelskou kategorií. Digitální informaèní zdroje samozøejmì zahrnují fulltextové èlánky, databáze, diplomové a disertaèní práce, elektronické èasopisy a knihy, multimediální databáze atd., ale èlenové akademické obce potøebují i dalí informaèní zdroje, jako jsou univerzitní kalendáøe a pøedpisy, registraèní formuláøe na pøednáky apod. Jestlie jsou tyto zdroje uloeny na rùzných serverech a na rùzných webovských stránkách, je pro uivatele nároèné vyhledat potøebné informace v poadovaném formátu a v pravý èas. DWE soustøeïuje odkazy na rùzné informaèní zdroje zaloené na konkrétních potøebách uivatelù, knihovníkù a informaèních pracovníkù. Pøíspìvek popisuje rùzné etapy vývoje modelu DWE, dùraz je dán na vývoj budoucí. Èlánek provází grafická znázornìní struktury modelu a ukázky uivatelského rozhraní. 60. NISNEVIÈ, Julij Anatol´jeviè Pravo na informaciju kak konceptual´naja osnova formirovanija informacionnogo zakonodatel´stva [Právo na informace jako základ koncepce formování informaèní legislativy ] / Julij Anatol´jeviè Nisneviè In: Nauè. Techn. Inform. Ser. 1. [Moskva]. 05480019. è. 12 (2001), s. 17. Lit. 15. Autor pøedkládá analýzu problémù právní reglementace souvisejících s právem na informace. Zabývá se v této souvislosti koncepèním pøístupem k formování a rozvoji ruské informaèní legislativy zaloené na transformaci pøirozeného práva èlovìka a obèana na informace do systému pozitivního práva (problém pøekonání kolize mezi pøirozeným a pozitivním právem a problém maximálního zajitìní pøirozených práv a zájmù èlovìka a spoleènosti v pozitivním právu). Informaèní legislativa je chápána jako pøirozený mnohoúrovòový systém právní reglementace celého komplexu informaèních vztahù a úkonù. Ruská informaèní legislativa se nachází teprve na zaèátku svého konstituování, provádí se vak seriózní výzkum rùzných aspektù právní reglementace informaèních vztahù a vedou se diskuse o monosti existence informaèního práva jako samostatné oblasti práva. Paralelnì s teoretickým výzkumem se dostateènì intenzivnì rozvíjí základna konkrétních normativních aktù informaèní legislativy. Autor se zabývá otázkami moné struktury informaèní legislativy, základními smìry procesu formování této legislativy v Rusku, subjekty, obsahem a mechanismem realizace práva kadého svobodnì vyhledávat, získávat, dostávat, vytváøet, pøedávat a íøit informace. Dùleitým aspektem je chápání informace jako intelektuálního i materiálního zdroje (v posledním pøípadì s jeho obèanskoprávními a ekonomickými dosahy a dopady autor je názoru, e v pøípadì Ruska má napø. negativní ekonomický dopad zatím slabý rozvoj oficiálního informaèního trhu a nízká úroveò legálního dodávání informaèních slueb obèanùm i spoleèenským institucím; naproti tomu uznání strategického charakteru informací na stínovém trhu èiní tento trh velmi mohutným atd.). Autor si vímá i elektronických dokumentù, rùzných aspektù, které pøináí internet zejména do masového íøení informací (síové hromadné sdìlovací prostøedky) v této souvislosti se dotýká zákona o spojích, o elektronickém obchodování a elektronickém podpisu. Dochází k závìru, e pro praktickou realizaci ústavního práva na informace a pro pøemìnu této obecné normativní kategorie v subjektivní právo konkrétního jedince je nezbytný intenzivní rozvoj informaèní legislativy jako speciálního odvìtví práva a co nejrychlejí pøijetí øady zákonù, které by regulovaly vztahy v informaèní sféøe.
210
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
61. OWUSUANSAH, Edward K. The Academic Library in the Enterprise of Colleges and Universities : Toward a New Paradigm [Vysokokolská knihovna zøizovaná kolejemi a univerzitami : k novému paradigmatu] / Edward K. OwusuAnsah In: J. Acad. Librarianship. [New York]. 00991333. 27, è. 4, (2001), s. 282294. Lit. 124. Nutnost nového definování role vysokokolské knihovny. Je samozøejmé, e vysokokolská knihovna musí pøispívat k úspìnému uèení, efektivitì vìdecké práce a pøípravì studujících pro informaèní spoleènost. Tento poadavek vak nebývá dokonale naplòován. Pøetrvává napìtí mezi uèiteli a knihovníky. Knihovníci by mìli být schopni zdùraznit svou jedineènou pøipravenost k poøádání, ovìøování a vyhledávání informací. Knihovny by se mìly povznést nad své funkce uchovávání a zpøístupòování fondu a usilovat o získání statutu výukového oddìlení, které organizuje základní kurzy pro studenty. Autor po obecném úvodu podrobnìji rozebírá skryté konflikty a potlaèované napìtí ve vztazích kola knihovna, problémy na stranì knihovníkù a puritanismus a utilitarismus jako specifické rysy amerických vysokých kol. Dále se zmiòuje o standardech, které pøipravilo sdruení Association of College and Research Libraries (ACRL), a to poprvé v roce 1959. K èlánku je pøipojena obsáhlá bibliografie. 62. PALMER, Carole L. NEUMANN, Laura J. The information work of interdisciplinary humanities scholars : exploration and translation [Informaèní práce mezioborovì orientovaných vìdcù v humanitních vìdách : prùzkum a pøevod] / Carole L. Palmer, Laura J. Neumann In: The Libr. Quarterly. [Chicago]. 00242519. 72, è. 1 (2002), s. 85116. Lit. 79. Mezioborový výzkum se v posledních letech sice znaènì rozíøil, ale stále toho víme málo o tom, jak tento výzkum provádìt, jako i o informaèních problémech s ním spojených. Cílem popisovaného projektu je identifikovat kritické sloky mezioborového informaèního procesu, urèit, zda a jak se lií napøíè pøírodními, humanitními a spoleèenskými vìdami, a zhodnotit, jak mohou informaèní systémy a sluby lépe tento mezioborový výzkum podporovat. Prostøednictvím kvalitativní analýzy pracovních praktik mezioborovì orientovaných vìdcù se zkoumaly aktivity a informaèní zdroje spojené s vìdeckou èinností, které pøekraèují oborové hranice. Výsledky prùzkumu osvìtlily základní rysy práce v humanitních vìdách ve vztahu k mezioborovým procesùm, které vìdci vyuívají k rozíøení své znalostní báze a které vedou k vytváøení textù pro nové ètenáøe a studenty. Dùleitou roli zde hrají neformální vztahy mezi vìdci. S jejich pomocí vìdci øídí svoji mezioborovou informaèní práci, a to rozvíjením strategií vyhledávání informací a jejich pøevodem z neobvyklých oblastí. Sítì aktivit a informaèních zdrojù vybudované mezioborovì orientovanými vìdci v humanitních oborech nabízejí pracovní rámec pro rozvoj elektronických vìdeckých knihoven tak, aby tyto knihovny podporovaly komplexní a integrativní vìdeckou práci. K èlánku je pøipojen obírný seznam literatury a rámcový dotazník vyuitý pøi prùzkumu. 63. RASMUSSEN, Anja Moller Information and Development : the information effect [Informace a rozvoj : informaèní efekt] / Anja Moller Rasmussen In: Inform. Development. [London]. 02666669. 17, è. 1 (2001), s. 1217. Informaèní a komunikaèní technologie mají pozitivní i negativní vliv na rozvoj. Je vak velmi obtíné tento informaèní efekt dokázat na kterémkoliv stupni národním, institucionálním èi individuálním. Autorka na úvod definuje základní pojmy, jako jsou rozvoj (pokrok), data, informace, znalosti apod. V kapitole Rozvoj a informace hovoøí o pìti aspektech rozvoje, kde dùleitou roli hrají informace: sociální, kulturní a makro a mikroekonomické aspekty, aspekty ve vzdìlávání a výzkumu. V rámci vech pìti aspektù rozvoje je nezbytné zlepovat a roziøovat informaèní infrastrukturu a docílit tak ádoucího informaèního efektu, k tomu vak musí pøispìt státy celého svìta vèetnì rozvojových. Agentury vyspìlých státù proto ji nìkolik let podporují budování informaèní infrastruktury v rozvojových zemích. Tato podpora zahrnuje zavedení informaèních slueb na vech úrovních (místní, národní, regionální a mezinárodní), ulehèení pøístupu ke svìtovým informaèním zdrojùm, vzdìlání a kolení informaèních specialistù a uivatelù a vytváøení informaèní politiky. Otázky informaèní politiky mají podstatný vliv na vechny vrstvy spoleènosti: vládní, spoleèenské, organizaèní a individuální. Úkol svést vechny tyto vrstvy ke spolupráci na integraci informaèní a komunikaèní politiky s ostatními politickými potøebami je nároèný. Je nutné dobøe pochopit vývoj informaèní politiky v ostatních státech. Tento èlánek pøispívá k uvìdomìní si toho, e hodnotné a efektivní vyuití informací bude v budoucnosti hrát dùleitou roli a chce mj. pøispìt k vyvolání diskuse na mezinárodní úrovni o otázce, jak rozvojové zemì mohou vyuívat výsledky informaèního rozvoje. 64. ROWLEY, Jennifer Knowledge management in pursuit of learning : the learning with Knowledge Cycle [Øízení znalostí se zájmem o uèení : uèení a kolobìh znalostí] / Jennifer Rowley In: J. Inform. Sci. [London]. 01655515. 27, è. 4 (2001), s. 227237. Lit. 40. NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
211
V úvodu se autorka zabývá pojmy jako uèící se organizace (learning organization), organizace vytváøející znalosti (knowledge created organization), uèení v organizaci (organizational learning). V èlánku zkoumá pojetí uèící se organizace a øízení znalostí (knowledge management) a vztah mezi øízením znalostí a uèením. Kolobìh znalostí (knowledge cycle) vyjadøuje jednotlivé fáze vytváøení a uívání znalostí, jak explicitních, tak nevyslovených. Model kolobìhu znalostí, pøedstavující proces uèení uvnitø organizace, je graficky znázornìn ve fázích: vytvoøení znalosti artikulace znalosti aktualizace zdroje znalostí zpøístupnìní znalosti uití znalosti revize znalosti. V pøipojené tabulce jsou podrobnìji rozepsány konkrétní èinnosti spojené s jednotlivými fázemi. 65. SANDER, Helge ERA needs defining, says Danish research minister [ERA musí být jasnì definována, tvrdí dánský ministr pro vìdu a výzkum] / Helge Sander In: CORDIS focus. [Luxembourg]. 10226559. è. 204 (2002), s. 2. V souvislosti s dánským pøedsednictvím EU vystoupil dánský ministr pro vìdu, technologii a inovace Helge Sander s výzvou vytvoøit koncept Evropského výzkumného prostoru ERA (European Research Area) a s cílem specifikovat tuto iniciativu, stanovit konkrétní postup a plánování. Upozornil na význam, který mùe mít nové pojetí evropského výzkumu pro jednotlivé oblasti, speciálnì v podobì finanèního zvýhodnìní v rámci vzájemné spolupráce ve výzkumu. Uvedl fakta ilustrující souèasnou situaci: Evropská unie dnes financuje pouze 5 % nákladù vynaloených v jednotlivých èlenských státech EU a je potøeba zamìøit pozornost na zbývajících 95 % finanèních nákladù (zajistit nárùst podílu na jejich úhradì ze strany EU). V tomto smìru mùe prospìt ideový zámìr budování pevného spojení mezi oblastí výzkumu a inovaèní politikou v jednotlivých èlenských státech EU. Uvedený zámìr byl ji na nìkolika úrovních projednáván, jeho realizaci mùe napomoci i 6. rámcový program EU pro výzkum a rozvoj technologií a jejich inovaci. Bude akcentován etický pøístup k výzkumu. Na základì jednání se zástupci jednotlivých èlenských státù je nutné dojít k urèitému kompromisu mezi pøedepsanými oficiálními postupy a potøebou. Smlouva by mìla být uzavøena v prùbìhu záøí 2002. Bìhem dánského pøedsednictví je plánován vznik jediné komise pro výzkum, informaèní technologie a telekomunikace, posílení plánù implementace atd. Podle názoru H. Sandera mùe být v roce 2005 realizován i koncept tzv. eEurope. 66. SEGBERT, Monika VISLYI, Alexander Creating an Information System for the Russian State Library : A Pilot Project of the European Union Tacis Programme [Tvorba informaèního systému pro Ruskou státní knihovnu : pilotní projekt evropského programu Tacis] / Monika Segbert, Alexander Vislyi In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è.1 (2001), s. 1725. Lit. 2. Dnení Ruská státní knihovna (do roku 1992 známá jako Leninova státní knihovna, plní funkce národní knihovny Ruské federace) vznikla v roce 1862, kdy hrabì N. P. Rumjancev odkázal v závìti státu svoji bohatou sbírku. Ji od poèátku své existence knihovna dostávala zdarma kopie vech publikací, které na území Ruska vycházely. V edesátých letech 20. století zaèala pracovat na výzkumu automatizace. Nakonec, po sérii neúspìných pokusù a selhání, byla v roce 1995 pøipravena projektová studie zamìøená primárnì na automatizaci knihovny, ve výsledku vak i na rozvoj fondu, konzervaci, akvizici a vývoj skladby zamìstnancù. Návrh podporuje Evropská komise, která Ruskou státní knihovnu zaøadila do svého projektu Tacis (http://europa.eu.int/comm/dgla/tacis/ index.htm), zamìøeného na pomoc rozvoji hospodáøské a politické spolupráce mezi zemìmi EU, státy bývalého Sovìtského svazu a Mongolska. Zamìøuje se na obrodu veøejných i soukromých institucí, vèetnì metodiky, kolení zamìstnancù, strategie, rozvoje a reforem struktury systému organizace, vývoje telekomunikaèních sítí, kooperace mezi jednotlivými orgány a státy. V èlánku jsou uvedeni evroptí partneøi projektu a popsány dílèí èi navazující programy øeené v rámci uvedeného pilotního projektu: Støedisko právních a podnikatelských informací (http://www.rgb.jump.ru), projekt elektronické knihovny OREL (Otkrytaja Russkaja Elektronnaja Biblioteka, http://orel.rsl.ru), støedisko elektronického dodávání dokumentù (Russkij Kur´jer, dostupný ze stránky http:// www.rsl.ru ), projekt vytvoøení bilingvní knihovny dìjin osvojování Sibiøe a Dálného východu a dobývání amerického Západu s názvem Meeting of Frontiers/Vstreèa na granicach (http://frontiers.loc.gov), vytvoøení studovny internetových a dalích elektronických zdrojù, projekt elektronické knihovny starých slovanských knih 15. a 16. století, projekt Pamì Ruska (http://www.rsl.ru), projekt ADAMANT (digitalizace a zpøístupnìní èásti fondù Ruské státní knihovny ve spolupráci s ruskou firmou ADAMANT), rozvoj národního bibliografického formátu, Støedisko pro národní bibliografii na internetu, vytvoøení Ruského souborného katalogu a katalogizace internetových zdrojù (http://www.rsl.ru/dc). 67. SIJTSMA, Lex KBCAT : Searching the holdings of the Koninklijke Bibliotheek with a single click [KBCAT : vyhledávání v jednotkách báze Královské knihovny jediným kliknutím] / Lex Sijtsma In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è. 2 (2001), s.113124. 212
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
Podrobný popis a historie vývoje systému KBCAT nizozemské Královské knihovny (KB). Knihovna od zaèátku devadesátých let pracuje na projektech vybavení ètenáøských pracovi poèítaèi, které umoní vyhledávání v bázích v knihovnì i na internetu. Jedním z hlavních projektù byl AIW (Advanced Information Workstation), jeho verze 3 z roku 1998/99 pøinesla poadavek homogenního, jednoduchého a pøímého pøístupu k rùzným databázím. Výsledkem byl systém KBCAT (KB Catalogue), který dovoluje vyhledávat v bázi jednotek bez nutnosti zvládat dalí specifické techniky vyhledávání èi rozhraní. Tvùrci systému stanovili tøi principy: 1) Uivatel nepracuje s originální bází (to i v zájmu bezpeèí dat), nýbr s kopií. 2) Byl vytvoøen jednoduchý, veobecný formát typu MARC, který sjednotí vechny báze. 3) Byl zvolen pragmatický pøístup k sémantickým otázkám (termín má stejný význam ve vech bázích bez èasto velmi jemného rozliení pro uivatele je název vdy název bez rozliování na podnázev, název edice atd.). Na základì tìchto principù byla vytvoøena architektura systému se dvìma oddìlenými èástmi orientovanými na systém a na uivatele. V uivatelské èástí jsou implementovány sluby. Na internetu dostupné na http://www.kb.nl/kb/sbo/catalogus/kbcatalogus.html . 68. SLÍOVÁ, Daniela Zákon o verejnej slube a knihovnícka profesia [Zákon o veøejné slubì a knihovnická profese] / Daniela Slíová In: IT Lib. Informaèné technológie a kninice. [Bratislava]. 1335793x. 6, è. 2 (2002), s. 1112. Na Slovensku platí od 1. dubna 2002 zákon è. 313/2001 Zbierky zákonov (Z.z.) o veøejné slubì a jeho novela zákon è. 166/2002 Z.z. Jejich pøíprava vèetnì dùleité pøílohy Katalogu pracovních èinností s pøevahou duevní práce ve veøejné slubì (Pøíloha è. 1 k zákonu è. 313) trvala 7 let (zákon, jeho novela i pøílohy jsou dostupné na http://www.employment.gov.sk). Zpracovány byly i tzv. analytické listy, které rozvádìjí struèné charakteristiky v Katalogu pracovních èinností a jsou tak pomùckou pro sestavování pracovních náplní a pøi zaøazování pracovníkù do konkrétních tøíd. Obsah pracovních èinností v jednotlivých kategoriích profese Knihovník vychází z odborné pøípravy lidí, ze sloitosti práce, z míry odpovìdnosti za výsledky práce, za bezpeènost práce, ze zodpovìdnosti vyplývající z moného rizika vzniku kody a z fyzické a psychické zátìe (autorka uvádí pøíklad). Hodnocení práce v analytických listech vycházela z evropských pøedpisù pro tuto oblast; obsah analytických listù pøibliuje sloitost a nároènost knihovnické profese pøedevím zøizovatelùm a lidem odpovídajícím za financování. Celkovì jsou tyto nové právní dokumenty hodnoceny jako dùleité nástroje, kterými se po dlouhé dobì podaøilo dostat knihovnickou profesi na spoleèensky vyí úroveò (úroveò pedagogických pracovníkù). Zaøazení pracovníkù knihoven do pøísluných tøíd je tedy povinností ve smyslu zákona, a to bez ohledu na druh èi typ knihovny a na zøizovatele. Je s podivem, e nìkteøí zøizovatelé nejsou ochotni tuto zákonnou povinnost respektovat znamená toti zvýení platù. Knihovníci vak právem oèekávají, e zøizovatelé budou respektovat zákon, ale i skuteènou hodnotu práce knihovníkù. (O aplikaci zákona viz té èlánek è. 53 v této rubrice.) 69. TETØEVOVÁ, Milena Vzdelávanie v digitálnom svete : vybrané epojmy a ich charakteristika [Vzdìlávání v digitálním svìtì : vybrané epojmy a jejich charakteristika] / Milena Tetøevová In: IT Lib. Informaèné technológie a kninice. [Bratislava]. 1335793X. 6, è. 2 (2002), s. 3940. Autorka se zamìøuje na definice pojmù, které se objevují v souvislosti s moderními formami vzdìlávání, a struènì rozvádí jejich charakteristiky: elearning (elektronické vzdìlávání, které vyuívá poèítaèovou sí k realizaci èi podpoøe výuky viz http://www.elearners.com/services/faq/q1.asp), online vzdìlávání (vzdìlávání, které vyaduje zapojení pracovní stanice do poèítaèové sítì a distribuci uèebních materiálù mezi úèastníky výuky prostøednictvím komunikaèních prostøedkù viz http://www.ceskaskola.cz), offline vzdìlávání (nevyaduje pøipojení k síti, vyuívají se pamìová média, napø. CDROM), distanèní vzdìlávání (multimediální forma samostatného studia s pouitím speciálnì pøipraveného instrukèního materiálu a s asistencí na dálku, jeho synchronní a asynchronní forma), otevøené vzdìlávání, flexibilní vzdìlávání, distribuované vzdìlávání (forma vyuívající øadu distribuèních zpùsobù výuky a vzdìlávání, charakterizuje se jako konvergence technologie a vzdìlávání, kromì nových vzdìlávacích médií v nìm hraje velkou roli pøedevím nový pedagogický pøístup). Autorka vymezuje pojmy vùèi sobì navzájem a uvádí výhody a nevýhody jednotlivých forem. 70. VALENTINE, Barbara The Legitimate Effort in Research Papers : Student Commitment versus Faculty Expectations [Obecná pravidla pro hodnocení studentských výzkumných prací : pøístup studentù versus oèekávání vyuèujících] / Barbara Valentine In: J. Acad. Librarianship. [New York]. 00991333. 27, è. 2 (2001), s. 107115. Lit. 22. Pracovníci knihoven si ve vzdìlávacích institucích stále drí unikátní postavení. Jsou zároveò pedagogy i informaèními specialisty. Rozvoj informaèních technologií vedl knihovníky k pøehodnocení zpùsobu, jakým studenti vyuívají knihovních slueb. Popisovaná studie vychází z projektu uskuteènìného v roce 1989. Projekt zjioval zkuenosti studentù s psaním výzkumných prací. Dotazovaní studenti byli z rùzných roèníkù a zabývali se rozdílnými úkoly nestejného rozsahu, proto bylo velmi tìké uèinit na základì tohoto projektu nìjaké srovnání. NáNÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3
213
sledná studie z roku 1993 se snaila nedostatky odstranit. Zúèastnili se jí studenti, kteøí byli ze stejného roèníku a pracovali na stejném úkolu u stejného vyuèujícího. S jinými úèastníky se studie zopakovala jetì jednou v roce 1998. Z nìkolika dùvodù bylo jako základní kritérium studie vybráno zpracování výzkumných prací. Na procesu tvorby výzkumné práce lze vysledovat pøístup studenta k zadanému úkolu a jeho postupy pøi získávání informací. Nezávislá a samostatná práce nutí studenty vyuívat ostatní èásti univerzity (napø. i knihovnu). V rámci studie byli studenti dotazováni na své úvahy, mínìní a èinnosti týkající se výzkumného procesu, a to na zaèátku, uprostøed a na konci zpracování. Profesoøi odpovídali na otázky, které se snaily zachytit rozdíl mezi tím, co od studentù oèekávali a co skuteènì obdreli. Výsledkem studie bylo zjitìní, e se studenti zamìøují pøedevím na to, co po nich vyuèující poaduje (WPW What the Professor Wants). V tom jim knihovníci mohou velice pomoci. Zastávají funkci prostøedníkù mezi studenty a profesory. Pøíspìvek shrnuje v nìkolika bodech, jak mohou knihovníci studentùm nejvíce prospìt. 71. WHITE, Marilyn Domas Diffusion of an Innovation : Digital Reference Service in Carnegie Foundation Masters (Comprehensive) Academic Institution Libraries [Roziøování inovací : elektronické referenèní sluby v knihovnách vzdìlávacích institucí poskytujících magisterské vzdìlávání podle kategorizace Carnegieho nadace] / Marilyn Domas White. In: J. Acad. Librarianship. [New York]. 00991333. 27, è. 3 (2001), s.173187. Lit. 61. Autorka analyzuje elektronické referenèní sluby ve vzdìlávacích institucích. Elektronické referenèní sluby definuje jako takové informaèní sluby, pøi kterých se lidé dotazují pomocí elektronických komunikaèních prostøedkù (napø. elektronická pota nebo webovské formuláøe), na jejich dotazy odpovídají kompetentní osoby a tyto odpovìdi jsou opìt pøedávány elektronicky. V úvodu cituje v literatuøe dostupné informace o vyuívání a roziøování elektronických referenèních slueb. Jádrem èlánku je zpráva o prùzkumu rozíøení tìchto slueb v institucích, které poskytují vysokokolské vzdìlání do (vèetnì) magisterské úrovnì. Prùzkum sledoval rozsah rozíøení elektronických referenèních slueb u institucí, které by je mìly potenciálnì zavádìt, charakteristické rysy institucí zahrnutých do prùzkumu, bez ohledu na to, zda tyto sluby zavedly nebo nezavedly, a pomìr mezi nimi. U tìch institucí, které sledované sluby zavedly, bylo zjiováno, jak je modifikovaly. Autorka informuje o prùbìhu prùzkumu a o pouitých metodách. Výsledky prezentuje s doprovodem tabulek. Závìrem upozoròuje, e v digitálním prostøedí, kdy nebude klientela knihoven odkázána na fyzickou pøítomnost v budovì, budou knihovny nuceny posoudit své tradièní sluby a vytipovat, které sluby by mohly a mìly být transformovány. Èlánek je doplnìn bohatým pøehledem literatury. 72. YUAN, Keli JIANG, Weiming Strategic Development of the National Library of China, 20012005 [Strategie rozvoje Èínské národní knihovny v letech 20012005] / Yuan Keli , Jiang Weiming In: Alexandria. [London]. 09557490. 13, è. 2 (2001), s. 125130. Strategie rozvoje Èínské národní knihovny zahrnuje pìt velmi nároèných let. V této dobì chce nejen knihovna, ale i celá Èína pokroèit v procesu otevírání se zbytku svìta. Mezi úkoly, které knihovnu èekají, patøí dalí budování fondu, výstavba sítí, rozvoj digitální knihovny, zavedení národního standardu knihovních slueb, zdokonalení pøístupu k informacím, spolupráce s vládními, správními i výzkumnými institucemi na úrovni národní i mezinárodní. Vysoké nároky budou kladeny také na personál knihovny, z nìho chce mít knihovna ve výsledku elitní profesionály s vysokou produktivitou práce. Mezi prvoøadé cíle také patøí pøehodnocení strategie budování knihovního fondu, ochrana a konzervace vzácných tiskù, zavedení integrovaného knihovního systému urèeného pro zahranièní dokumenty, veobecné zdokonalení slueb, spolupráce s ostatními èínskými knihovnami a digitalizace nìkterých dùleitých sbírek. K èlánku jsou pøipojeny základní statistické údaje o knihovnì, pøedevím o rozsahu jejích fondù podle jednotlivých typù dokumentù, v textu jsou údaje o personálu a dalí.
214
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 13, 2002, è. 3