Novinky zahranièní knihovnické literatury 86. BAKKER, Trix La bibliothèque virtuelle : Le partage des ressources documentaires [Virtuální knihovna : Sdílení dokumentových zdrojù] / Trix Bakker In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 2 (1999), s. 77-82. Lit., pozn. Autorka (z Nizozemské královské knihovny) pøináí mnoství informací o souèasném stavu nizozemského knihovnictví, resp. elektronické infrastruktury umoòující irokou dostupnost bibliografických informací, sdílenou katalogizaci, meziknihovní výpùjèní sluby a fungování Nizozemského souborného katalogu. Podíl na vysoké úrovni elektronizace má støedisko pro automatizaci a propojení knihoven PICA, fungující ji od roku 1978. PICA je napø. iniciátorem vytváøení virtuální sítì knihoven (OBN), která umoòuje online pøístup do øady nizozemských katalogù a databází, do zahranièních èlánkových databází, od roku 1997 i k elektronickým dokumentùm s moností simultánního prohledávání nìkolika databází (sluba PiCarta) atd. PICA je dnes systémem propojeným se zahranièím i organizaènì - její technickou infrastrukturu pøijaly v 90. letech napø. Deutsche Bibliothek, systém HEBIS (Hessisches Bibliotheksinformationssystem), od roku 1997 se model PICA uplatòuje ve stovce francouzských univerzitních knihoven. Autorka pøipomíná dalí nizozemské aktivity zamìøené na vytváøení elektronických èi virtuálních knihoven: sdruení DELTA (pro oblast vìdy), projekt DutchESS (systém umoòující sdílet internetové zdroje pro vysoké kolství a vìdu), participace na evropských programech. Kromì tìchto konkrétních informací jsou v èlánku zajímavé obecnìjí úvahy týkající se technologických zmìn a jejich vlivu na funkce knihoven, pùsobení politické a ekonomické situace na podmínky, v nich knihovny pracují, nutných zmìn v koncepcích budování fondù (sdílená a koordinovaná tvorba fondù), potøeb analyzovat vlastní sluby, do hloubky poznávat potøeby uivatelù, soustøeïovat se na kvalitu a spolehlivost informací atd. 87. BAZIN, Louise Élaboration dune grille de sélection des sites web : Projet collectif du réseau de la santé et des services sociaux de la région de Montréal [Vytvoøení tabulky pro hodnocení zdrojù na webu : Spoleèný projekt sítì zdravotnických a sociálních slueb regionu Montréal] / Louise Bazin In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 2 (1999), s. 73-76. Lit., tab. Ji v polovinì 90. let vláda Quebeku konstatovala, e reforma zdravotnictví a sociálních slueb není moná bez veobecného vyuívání nových informaèních technologií. Ministerstvo zdravotnictví a sociálních vìcí pak v letech 1996-97 pracovalo na vytváøení rezortní integrované telekomunikaèní sítì. Souèástí akce se stala výuka k plnohodnotnému vyuívání internetu; zvlátní pracovní skupina se zároveò zabývala strategií rozvoje dokumentových zdrojù a monostmi jejich spoleèného síového vyuívání (bylo realizováno nìkolik projektù, z nich jako nejvýznamnìjí je uvedena bibliografická a informaèní databáze sítì zdravotnictví a sociálních slueb Réflexes; http://www.rrsss06.gouv.qc.ca/reflexes.html). Uskuteènìní programu vak bylo provázeno silnými redukcemi rozpoètù v rezortu - tím výraznìji se projevila potøeba vytvoøit hodnovìrný nástroj pro ovìøování pertinence zdrojù na webu a tím napomoci racionálnìjímu vyuívání informací. Takovým metodickým nástrojem se mùe stát tabulka, kterou autorka pøedkládá jako výsledek èinnosti zvlátní pracovní skupiny. Tabulka - schéma obsahující pøehled kritérií, je by mìla být pøi hodnocení zdroje sledována - je doprovázena komentáøem popisujícím postup vytváøení tohoto nástroje a citacemi publikovaných kladných ohlasù; pøicházejí z Kanady i z Francie a dokumentují monosti pouití této metodiky i mimo sféru zdravotnictví a sociálních slueb. 88. BILIÑSKI, Lucjan Narodowy Zasób Biblioteczny - od koncepcji do realizacji [Národní knihovní fond - od koncepce k realizaci] / Lucjan Biliñski In: Bibliotekarz. - [Warszawa]. - 0208-4333. - è. 4 (1999), s. 12-15. Lit. 6. Idea vytvoøení Národního knihovního fondu (Narodowy Zasób Biblioteczny - NZB) není v Polsku nová, objevila se ji v roce 1977 a získala podporu. Tato koncepce nebyla sice upravena zákonem, ale pojem NZB se záhy objevil v oficiálních dokumentech - poprvé ve smìrnici z 26. dubna 1979 týkající se specializace knihoven. Ji v roce 1978 se konala první porada øeditelù 50 knihoven zainteresovaných na vytváøení NZB. Pro tehdejí koncepci NZB bylo charakteristické provázání s národním informaèním systémem SINTO (Pañstwowy System informacji naukowej,
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
261
technicznej i organizacyjnej), oborová specializace fondù a zøetel k jejich ochranì. Novì je NZB definován v knihovnickém zákonì z 27. èervna 1997. Zákon zdùrazòuje, e ochrana národního dìdictví patøí k nejdùleitìjím úkolùm knihoven, které mají ve svých fondech písemné památky nebo jiné dokumenty historické, kulturní èi umìlecké hodnoty. Navazující smìrnice Ministerstva kultury a umìní z 24. listopadu 1998 definuje NZB, cíle a podmínky jeho budování (vèetnì úplné dokumentace a organizace informaèního systému o NZB), zdùrazòuje nutnost mimoøádné ochrany NZB a vyjmenovává prvky èi zpùsoby této ochrany. V záøí 1998 byla jmenována Rada pro záleitosti NZB. V èlánku je uvedeno sloení Rady a její úkoly, kritéria pro úèast knihoven v NZB (zajímavá je poznámka, e do jinak mezirezortnì pojatého plánu nemohly být z formálnì právních dùvodù zaèlenìny knihovny církevních institucí, nebo podléhají kanonickému právu) a vyjmenovány knihovny, je byly do NZB zapojeny na základì posuzovacího øízení v Radì pro NZB. Zvlátní funkci má v realizaci programu Národní knihovna ve Varavì, její øeditel je pøedsedou Rady NZB. 89. BREDICHINA, N. A. Oblastnaja nauènaja biblioteka na puti k virtualnoj publiènoj biblioteke : opyt i problemy [Oblastní vìdecká knihovna na cestì k virtuální vìdecké knihovnì : zkuenosti a problémy] / N. A. Bredichina In: Inform. Bjul. Ros. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 182-186. Autorka popisuje zavádìní automatizace v Novosibirské oblastní vìdecké knihovnì, pøièem se soustøeïuje na vybudování internetové studovny. Knihovna získala první poèítaè v roce 1991, postupnì vybudovala lokální sí pracovních stanic a v roce 1996 otevøela studovnu nazvanou Internet pro vechny s dvanácti uivatelskými poèítaèi. Tento projekt se uskuteènil v souèinnosti s novosibirskou poboèkou Sorosovy nadace (Open Society Fond) a v návaznosti na jeho podporu budování internetové sítì Novosibirského vìdeckého støediska (Academgorodok Internet Project; jde o Sibiøské oddìlení Ruské akademie vìd). Tento projekt, jeho základní etapa byla realizována v letech 1995-1996, znamenal pøipojení tøiceti akademických ústavù vèetnì akademické vìdeckotechnické knihovny (GPNTB SO RAN) a nìkterých kulturních a vzdìlávacích institucí Novosibirska k internetu a jejich vybavení poèítaèi (celkem kolem 2500 stanic). V Akademgorodku byl vybudován Centrální uzel sítì, jeho úkolem je rozvoj sítì, technická podpora a vzdìlávání personálu. V nìm byli také vykoleni pracovníci internetové studovny oblastní vìdecké knihovny. Tato knihovna dnes prezentuje na webu svùj elektronický katalog, plánuje vystavení katalogu Sibirika, skenování novosibirských novin první poloviny 20. století atd. Jako metodické ústøedí oblasti se zabývá automatizací mìstských a okresních knihoven a vytváøením oblastního informaèního systému. 90. CARRASCO, Laura Ortega - VANDERKAST, Egbert Sanchez The information professional in a networked society [Informaèní specialista ve spoleènosti propojené poèítaèovou sítí] / Laura Ortega Carrasco, Egbert Sanchez Vanderkast In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 50, è. 5 (1998), s. 95-99. Lit. 24. Mexiètí autoøi se zabývají dùsledky rozíøení poèítaèù v kadodenním ivotì a zejména v knihovnách: uívání výpoèetní techniky prokázalo rozvoj moností uchovávání, organizování a vyhledávání obrovského mnoství informací ve velmi krátké dobì, komunikace mezi uivateli byla navíc usnadnìna síovým propojením, co vedlo k transformaci zpùsobu, jak knihovny poskytují informace, i zpùsobu, jak je uivatelé vyhledávají. Organizace poznání a znalostí je nutná, jinak budou uivatelé nuceni trávit mnoho èasu pøi vyhledávání poadovaných informací. V tom jim mohou napomoci informaèní specialisté, pokud zvládnou stále rychleji se rozvíjející informaèní techniku. V posledních letech se funkce informaèních specialistù dramaticky zmìnila - z osob pùjèujících knihy se stali uznávanými prostøedníky mezi informacemi a uivateli. Vichni ale tuto úlohu personálu knihoven neuznávají (napø. v Latinské Americe). Spoleènost zmìnu informaèní obsluhy poaduje, ani by vak uznávala knihovnu jako aktivního èinitele ve spoleèenském systému a podporovala nutnou infrastrukturu, která by uspokojila poadavky uivatelù. Knihovny musí èelit názoru, e jsou v úpadku z pøíli rozsáhlého pouívání poèítaèù; uivatelé mají zároveò pøedstavu, e poèítaèové sítì okamitì vyøeí jejich informaèní problémy. Jiní se domnívají, e kyberprostor nahradí funkci knihoven a e knihovny brzy zmizí. Tyto úvahy ovlivòují rozpoèty knihoven, které se sniují a tím se sniuje i schopnost knihoven uspokojovat informaèní potøeby svých uivatelù. Autoøi v tìchto souvislostech analyzují problém informaèní spoleènosti v epoe globalizace, pøipomínají 17 prvkù charakteristických pro informaèní spoleènost (formulovaných Yoneji Masudou) a uvádìjí pøedpoklady, je by mìl splòovat informaèní specialista. Struènì charakterizují vzdìlávací iniciativu FID zamìøenou na profil informaèního odborníka (Synergistic training programme). 91. DAWSON, Brian Lessons in local democracy from Scandinavia [Skandinávské lekce z místní demokracie] / Brian Dawson In: Public Libr. J. - [London]. - 0268-893X. - 14, è. 1 (1999), s. 30-31. Britský autor shrnuje poznatky ze své návtìvy ve Finsku, védsku a Dánsku, kde se seznamoval s provozem obèanských informaèních center, jejich napojením na knihovnické sluby a vzájemným vlivem tìchto center a
262
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
orgánù místní správy. Zjiuje, e jako sluby obèanùm pøi potøebì informace jakéhokoli typu (od sociální pomoci, daní, zamluvení vstupenek, kontaktu s místním èinitelem, péèe o dìti nebo seniory a tøeba k jízdnímu øádu) tato obèanská informaèní centra fungují vzornì díky vykolenému personálu a napojení na internet a na rùzné místní sítì, ale spolupráce s knihovnami ve vìtinì navtívených støedisek chybí. V závìru autor vyvozuje podnìty pro práci obdobných slueb v Británii a pro aktivizaci knihoven. 92. DÖLLGAST, Brigitte Bibliotheken in der Krise : Situationsbericht aus Kuba [Knihovny v krizi : Zpráva o situaci na Kubì] / Brigitte Döllgast In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. - 33, è. 2 (1999), s. 245-249. Bìhem své sluební cesty na Kubu v únoru 1998 navtívila autorka èlánku nìkolik veøejných, univerzitních a vìdeckých knihoven. Na základì rozhovorù s knihovníky podává obraz neutìené situace v doplòování, vybavení a slubách tìchto knihoven, vyvolané pøedevím kritickým nedostatkem financí. Hlavní knihovny v Havanì (Národní knihovna, Ústøední knihovna univerzity a Ústøední knihovna pro vìdu a techniku) jsou popsány co do rozsahu fondù, automatizace a finanèních moností v souèasnosti i výhledovì. Závìrem autorka struènì referuje o pøípravì knihovníkù na univerzitì v Havanì. 93. DRYZEK, Helena Institut nauènoj, technièeskoj i ekonomièeskoj informacii v Varave : praktika raboty v uslovijach rynoènoj ekonomiki [Ústav vìdeckých, technických a ekonomických informací : práce v podmínkách trní ekonomiky] / Helena Dryzek In: Nauè.-techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019. - è. 6 (1999), s. 14-17. Øeditelka Ústavu vìdeckých, technických a ekonomických informací ve Varavì (IINTE) popisuje hlavní smìry èinnosti této státní vìdeckovýzkumné instituce, která existuje od roku 1950 (pod dnením názvem od roku 1971) a je øízena Ministerstvem hospodáøství. Ústav je jedinou polskou organizací, která se zabývá problémy vìdeckých informací v jejich souhrnu - od teoretických otázek po praktické uplatnìní informaèních technologií. Ústav po nìkolik desetiletí plní funkce národního èlena FID, spolupracuje s UNESCO (je národním distributorem souborù Mikro CDS/ISIS a IDAMS), s FAO, je ústøedím zpracování polské verze MDT, pøipojuje se k øeení projektù Evropské unie - TermNet atd. Rozvoj ústavu v podmínkách nedostateèného financování vìdy je obtíný (autorka uvádí, e státní rozpoèet Polska vyèleòuje na rozvoj vìdy pouze 0,47 %) a IINTE musí sám aktivnì vyhledávat finanèní zdroje. Dnes dosahuje samofinancování 30 % (prodejem vìdeckých publikací, informaèních produktù a slueb), a to i za stavu, kdy sám jeho klient - celá sféra vìdeckých informací - trpí nedostatkem financí a navíc nepochopením tìch, kteøí rozhodují o budoucnosti ekonomiky. Autorka vyjmenovává rozpracované oblasti a budované databáze a upozoròuje na témata, je byla pro ústav i finanènì pøínosná (napø. výzkum malých a støedních podnikù jako nové kategorie uivatelù informací, analýza moností prodeje produktù a slueb v oblasti podnikatelských informací a navazující databáze a adresáø institucí produkujících podnikatelské informace). Zdùrazòuje, e udrení vysoké vìdecké úrovnì je sice dnes problémem, avak chce-li si ústav zachovat tváø, nemùe fungovat jen jako pouhé informaèní støedisko, ale pøedevím jako organizace vytváøející instrumentáø oboru vìdeckých informací. 94. EISENSCHITZ, Tamara Internet law and information policy [Internetový zákon a informaèní politika] / Tamara Eisenschitz In: Aslib Proc. - [London]. - 0001-253X. - 50, è. 9 (1998), s. 267-273. Lit. 9. Elektronické informaèní sluby umoòují daleko více ne ekvivalentní sluby analogové. Vlastníci autorských práv vak naléhají na urèitou regulaci, resp. omezení pøi vyuívání informací, pøièem uivatelé chtìjí mít co mono nejvolnìjí pøístup k informacím bez jakékoli kontroly. Elektronické sítì pøitom dovolují rychlé a pøesné kopírování a pøenos informací potenciálnì po celém svìtì, z èeho plyne stále naléhavìjí nutnost regulace pouívání informací. To by mìl umonit pøipravovaný internetový zákon. Ten by byl aplikací informaèního zákona vztahujícího se na distribuovanou sí nebo WWW. Aplikace se týká jak veobecného informaèního zákona, tak specifického zákona, který by se zabýval jedineènými webovskými situacemi. Diskutuje se o rozsahu pùsobnosti internetového zákona jak z hlediska autorù, tak z hlediska uivatelù. Autorka navrhuje, aby informaèní specialisté mohli pracovat na takových místech, kde by byli oprávnìni øídit rozvoj webovských zdrojù v kontextu informaèní spoleènosti. 95. HACKEN, Richard The Current State of European Studies in North America and of Scholarly Publishing in Western Europe [Souèasný stav evropských studií v Severní Americe a vìdeckých publikací v západní Evropì] / Richard Hacken In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 24, è. 3 (1998), s. 201-207. Americký pohled na oblast vìdeckého publikování, vìdecké pøípravy a vìdy vùbec pøináí øadu zajímavých srovnání. Úvaha nad údaji statistických roèenek UNESCO a nad publikacemi zabývajícími se rozvojem vìdy a její globalizace se dotýká následujících problémù: úzké zájmy vìdeckého bádání, zmìny ve struktuøe vysokokolské
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
263
výchovy a vìdeckých institucí v zemích Evropy (v tomto pøípadì západní, støední i východní), rùst poètu vysokokolsky kvalifikovaných lidí v Evropì a USA, prudký rozmach kniní a èasopisecké produkce, závislost zisku vydavatelù vìdeckých materiálù na jejich odbìru knihovnami, vztah severoamerické knihovny - evroptí nakladatelé a vydavatelé, rozíøení nadnárodních vydavatelských organizací, nedostatek finanèních prostøedkù v knihovnách, postavení dolaru ve srovnání s mìnami evropských státù, vztah mezi vyuíváním klasických titìných materiálù a elektronických informaèních médií vìdeckovýzkumnými pracovníky. 96. JAENECKE, Joachim Bestandserhaltung in der Bibliothèque nationale de France, Paris : Bericht über einen Besuch von Mitgliedern des Unterausschusses für Bestandserhaltung des DFG-Bibliotheksausschusses [Péèe o fondy ve Francouzské národní knihovnì v Paøíi : Zpráva o návtìvì èlenù podvýboru pro péèi o fondy Knihovního výboru Nìmecké vìdecké spoleènosti] / Joachim Jaenecke In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. - 33, è. 2 (1999), s. 262-270. Skupina pìti nìmeckých odborníkù navtívila v èervnu 1998 Francouzskou národní knihovnu (BNF) v její nové budovì v Paøíi (Tolbiac) a také její nové Technické støedisko nedaleko Paøíe (Centre technique de la BNF, BussySaint-Georges v Marne-la-Vallée). Èlen skupiny seznamuje s prostorami budovy v Tolbiacu, zejména se systémem studoven a jejich vybavením, s programem digitalizace (Gallica), a dále s organizací, metodami a technikami práce oddìlení specializovaných na ochranu a správu fondù monografií, periodik a audiovizuálních materiálù. V èásti vìnované Technickému støedisku autor popisuje zaøízení laboratoøí pro restaurování, konzervaci a mikrofilmování, kapacitu pro údrbu starých fondù i nových pøírùstkù a péèi o povinné výtisky deponované ve zvlátním skladiti. Závìrem jsou porovnány monosti nìmeckých knihoven s prostorovými, finanèními i technickými podmínkami Národní knihovny Francie. 97. Jeegodnyje itogi dejatelnosti kninoj industrii Zapada [Roèní výsledky kniního prùmyslu na Západì] In: Kni. delo. - [Moskva]. - 0869-6039. - è. 3-4 (1998), s. 60-71. Pøehled, který publikuje ruský èasopis Kninoje delo kadoroènì, pøináí èíselné údaje o výsledcích nakladatelské èinnosti a kniního obchodu ve Velké Británii, Francii a USA za rok 1997 (a pro srovnání i za rok 1996). Je doprovázen struèným hodnocením výsledkù a naznaèním trendù a zprávami o závaných událostech v uvedených oblastech. Jednotlivé zemì jsou hodnoceny v následujících kategoriích: Velká Británie - bestsellery roku, vydávání knih podle tematických skupin, ceny knih, ekonomické ukazatele èinnosti nìkterých nakladatelství; Francie - bestsellery roku, vedoucí nakladatelé, vedoucí firmy na kniním trhu, objem kniního obchodu, export; USA - bestsellery roku, vedoucí nakladatelské korporace a nakladatelské znaèky, ekonomické ukazatele èinnosti vedoucích firem, objem kniního obchodu (vèetnì údajù o exportu amerických knih), výdìlky v kniních nakladatelstvích USA (vèetnì pøíkladù výdìlkù ètyøiadvaceti manaerù tøinácti nakladatelských firem). 98. JONES, Clare - GOULDING, Anne Is the female of the species less ambitious than the male? : The career attitudes of students in departments of information and library studies [Je ena v zásadì ménì ambiciózní ne mu? : Postoje studentù katedry informaèní vìdy a knihovnictví ke kariéøe] / Clare Jones, Anne Goulding In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 1 (1999), s.7-19. Lit. Po pøehledu prací uveøejnìných k tématùm souvisejícím s postoji en zamìstnaných v knihovnictví k profesní kariéøe (eny a management, psychologický postoj ke kariéøe atd.) seznamují autorky s metodikou a výsledky dotazníkového etøení postgraduálních studentù dvou kateder informaèní vìdy a knihovnictví (174 a 84 respondentù, z toho 82 % en). Odpovìdi na otázky smìøující ke zjitìní vlastního hodnocení ambicí, postojù a pøedností pøi výkonu profese jsou shrnuty do 14 tabulek a podrobnì komentovány. Výsledky potvrdily nìkteré poznatky jiných studií (význam rodinného ivota pro enu, dùvody volby povolání aj.), zároveò ale ukázaly, e tradièní chápání sociální role eny neovlivòuje psychiku knihovnic natolik, aby se zøekly aspirací na vedoucí místa a neangaovaly se ve svém povolání stejnì jako mui. 99. KILTON, Thomas D. Bibliotheken in den neuen Bundesländern: zu ihrer Situation in den Jahren 1992 und 1998 : Ein Vergleich aus der Sicht eines amerikanischen Bibliotekars [Knihovny v nových spolkových zemích: situace v letech 1992 a 1998 : Srovnání z pohledu amerického knihovníka] / Thomas D. Kilton In: Bibliotheksdienst. - [Berlin]. - 0006-1972. - 33, è. 2 (1999), s. 288-301. Lit. 3. Autor èlánku, odborný referent pro nìmeckou literaturu v knihovnì univerzity v Illinois, navtívil na jaøe 1992 zemì bývalé NDR, aby obnovil profesionální kontakty s nìkterými univerzitními, zemskými a mìstskými veøejnými knihovnami. Uvádí jmenovitì vechny knihovny a pracovníky, s nimi jednal. Vímal si pozitivních a negativních dùsledkù spoleèensko-politických zmìn pro situaci v nìmeckém knihovnictví a vlivu ètyøicetileté izolace od západního svìta zejména na stav knihovních fondù a vybavenost informaèní technikou. Dále informuje o návtìvách nìmeckých
264
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
odborníkù v knihovnách USA v prùbìhu 90. let a o upevnìní tìchto stykù. V létì 1998 navtívil autor tyté nìmecké knihovny. S neskrývaným obdivem konstatuje výrazný pokrok jak v modernizaci pracovních postupù a ètenáøského provozu, tak v obnovì fondù, budov a jejich vybavení. V závìreèné poznámce porovnává souèasnou situaci nìmeckých knihovnen s americkou realitou, zejména co do postavení a financování knihoven a vztahu správních orgánù ke knihovnám. 100. KIMLIÈKA, tefan Kooperaèný systém Pro Scientia [Kooperaèní systém Pro Scientia] / tefan Kimlièka In: Kni. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 31, è. 7 (1999), s. 249-255. Lit. 5. Cílem projektu Pro Scientia - dokumentace a prezentace vìdy a vzdìlávání na Slovensku je vybudovat kooperaèní systém zpracování a evidence publikací a kvalifikaèních prací na slovenských akademických a vysokokolských pracovitích a vytvoøit pøíslunou virtuální databázi na základì dodrování mezinárodních bibliografických a komunikaèních standardù. Ve spolupráci se systémem Slovenské národní bibliografie tak budou úèastníci projektu (ústøední odborné, univerzitní, akademické knihovny a Slovenská národná kninica) participovat také na tvorbì souborného katalogu a databáze edé literatury. Podrobnìji je popsán èasový plán projektu, jeho pøípravná fáze zapoèala ji v roce 1998; na listopad 1999 pak bylo plánováno vyhodnocení poloprovozu v pilotních knihovnách, formulování grantových projektù pro druhou - roziøující - etapu atd. Je publikováno schéma kooperaèního systému a organizaènì funkèní model kooperující knihovny, citovány metodické materiály vytvoøené ji v první etapì projektu. Souèástí projektu je té ovìøení vybraných softwarových produktù a technologií - poadavky na software jsou vyjmenovány. Výsledkem projektu budou kromì pøístupu k záznamùm ve virtuální databázi SCIENTIA-SK také titìné výstupy a statistiky potøebné pro nejrùznìjí akreditace a evaluace, pro podávání a hodnocení grantù a pro øízení vìdy. 101. KOEHLER, Wallace C., Jr. Classifying Web sites and Web pages : the use of metrics and URL characteristics as markers [Klasifikace webovských stránek a webovských dokumentù : Pouití rùzných mìøení a charakteristik URL k jejich popisu] / Wallace C. Koehler, Jr. In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, è. 1 (1999), s. 21-31. Lit. Popis zpùsobu práce poèítaèových vìdcù i knihovníkù s WWW, pøi ní vyuívají tradièních metod knihovnictví a informatiky jako katalogizace a klasifikace k tomu, aby zavedli poøádek v chaosu webu. Zkoumají se monosti katalogizace pøi práci s tak efemérními materiály, jaké se na webu objevují, a urèité jedineèné charakteristiky webu. Navrhuje se párování automatizovaného filtrování a mìøení katalogizaèního procesu pøi vytváøení webovského záznamu, pøièem je zvlá zohlednìna efemérní podstata webovských dokumentù a schopnost mìøit charakteristiky URL (Uniform Resource Locator - jednotný lokátor zdroje) a webovského dokumentu a automaticky je pøevést do katalogizaèních záznamù. Uvádìjí se výsledky pokraèujícího dlouhodobého výzkumu 361 náhodnì vybraných webovských dokumentù a jejich stránek. Data z nich jsou shromaïována v týdenních intervalech za pouití souboru programù Flashsite 1.01. Byly zkoumány ètyøi zpùsoby poøádání informací na webu: postkoordinované rejstøíky klíèových slov a plných textù; pouití prekoordinovaných i postkoordinovaných filtrù nebo identifikátorù zdrojového dokumentu autory nebo indexátory; pouití tezaurù a tabulek tøídìní; bibliometrické metody zahrnující mapování hypertextových spojení a dalích citaèních systémù. Dochází se k závìru, e lze nalézt techniku, která by umoòovala monitorování webovských stránek i dokumentù. 102. LAMBERT, Jeanne Art contemporain : Politique dacquisition [Souèasné umìní : Akvizièní politika] / Jeanne Lambert In: Bull. Bibl. France. - [Paris]. - 0006-2006. - 44, è. 2 (1999), s. 57-62. Èlánek vychází ze zkueností autorky z práce v mediatéce Vysoké koly výtvarných umìní v Paøíi (École nationale supérieure des beaux-arts - ENSBA), není vak pouhým popisem této knihovny, i kdy v textu jsou nìkteré její aktivity a funkce pøipomenuty (prioritami mediatéky jsou umìní po roce 1945 se zvlátním zøetelem k 60. a 70. letùm, a pak specifické problémy souèasnosti, k nim se umìlecká tvorba vyjadøuje - místo eny v umìní a feminismus, problém intimního a stále pohyblivìjí hranice mezi veøejným a osobním, tìlo od doby body artu, kulturní meniny a multikulturalismus, vazby umìní a politiky, mondializace, ekologie a mìstská kultura atd.). Autorka se snaí pøedevím o obecnìjí reflexi problému budování multimediálního fondu v knihovnì-mediatéce, která slouí specifické skupinì uivatelù, klade si za cíl být aktivním èinitelem v pedagogickém procesu koly i pomocníkem pøi umìleckém hledání jejích studentù; chce dokumentovat souèasné umìní a jeho nejirí - výe naznaèený - kontext a zároveò nabízet východiska referenèního charakteru, tj. naplòovat i anticipaèní funkci. Na pøíkladech dokumentuje obtínost vymezení pojmu souèasné umìní, zachycení jeho vztahù s realitou i zvlátnosti jeho metod a tím i problematiènost východisek práce akvizitéra. V metodické èásti pøíspìvku upozoròuje napø. na limity tradièních akvizièních zdrojù a na související specifika a èasovou nároènost akvizice v instituci uvedeného typu.
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
265
103. LI, Suzanne D. Library Services to Students with Diverse Language and Cultural Backgrounds [Knihovní sluby studentùm z odliného jazykového a kulturního prostøedí] / Suzanne D. Li In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 24, è. 2 (1998), s. 139-143. Lit. 9. Po úvodní informaci o poètu zahranièních studentù na Mìstské univerzitì v New Yorku (City University of New York - CUNY) a po pøehledu literatury vztahující se k otázkám uspokojování jejich studijních potøeb vysokokolskými knihovnami popisuje autorka prùzkum, který provedla knihovna jedné z fakult CUNY formou skupinového interview. Shrnuje a komentuje názory studentù na prostøedí, v nìm studují, na podmínky ve studovnách, na elektronické vyhledávání dokumentù a úplnost fondù vzhledem k jejich oboru studia, na pomoc ze strany knihovníkù, vybavenost kopírovacími pøístroji. Pøipojen je dotazník pouitý v prùzkumu skupin studentù a poznámka, jak na pøipomínky studentù reagovalo vedení knihovny. 104. MATVEJEVA, Irina Germanovna Konferencija Biblioteki v period Vtoroj mirovoj vojny: sudby kollekcij, problemy poiska i rekonstrukcii [Konference Knihovny v období druhé svìtové války: osudy sbírek, problémy jejich vyhledávání a rekonstrukce] / Irina Germanovna Matvejeva In: Inform. Bjul. Ros. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 230-233. Ruská národní knihovna v Petrohradì (RNB) organizuje spoleènì se sekcí dìjin knihovnictví Ruské knihovnické asociace pravidelné konference k historii knihoven. Konference poøádaná v øíjnu 1998 v Petrohradì se zamìøila na osudy ruských kniních sbírek v období druhé svìtové války a tìsnì po jejím skonèení. Referáty pøinesly zajímavé informace o èinnosti významných vìdeckých a odborných knihoven (knihovny Akademie vìd, Ústøední námoøní knihovny, knihovny Hlavní astronomické observatoøe) i knihoven veøejných, zejména v období leningradské blokády. Zaznìly pøíspìvky o rozvoji knihovní vìdy v období války. Dalí blok byl vìnován problémùm vyhledávání a rekonstrukce knihovních fondù, jejich celistvost v dobì války utrpìla, s tím spojeným právním otázkám, problému navracení pøesunutých sbírek a jejich uchovávání. Nìkteré nové údaje se objevily v pøíspìvcích hostù z Nizozemska a USA. Úèastníci konference pøijali dokument, v nìm oceòují úsilí knihovníkù o vytvoøení pravdivého obrazu o dìjinách ruských knihovních sbírek. Velký praktický význam pro tuto èinnost má zákon z roku 1996 O vlastnických právech ke kulturním cennostem pøemístìným na území Ruské federace v dùsledku druhé svìtové války. S politováním konstatují, e vzhledem k nedostatku informací rutí odborníci stále nemohou vytvoøit úplný obraz o ztrátách ruských knihoven v dobì války. V roce 1996 byl v RNB vytvoøen výbor pro otázky pøesunutých knihovních fondù; jeho úsilí je nutno podpoøit aktivnìjí èinností knihoven v regionech. V dokumentu je v této souvislosti pøedloen návrh, aby ministerstvo kultury vytvoøilo stálou komisi pro urèování definitivního místa uloení knih, rukopisù, ale i archivních materiálù, muzejních exponátù a dalích kulturních cenností, je byly pøesunuty v dùsledku války. 105. MOROZOVSKIJ, M. Sto krupnejich izdatelstv Rossii [Sto nejvìtích nakladatelství Ruska] / M. Morozovskij In: Kni. delo. - [Moskva]. - 0869-6039. - è. 3-4 (1998), s. 26-32. Pøehledový a hodnotící èlánek zachycuje vývoj ruských nakladatelství v letech 1996-1997 a upozoròuje na zmìny v první stovce nejvýznamnìjích nakladatelù. V Rusku bylo v roce 1997 vydáno 45 026 titulù knih a brour v celkovém nákladu 435 972 700 výtiskù, co pøedstavuje oproti roku 1996 velký nárùst: o 24,3 % co do poètu vydaných titulù, o 3,5 % co do celkových nákladù a o 10 % co do objemu autorských archù. Kromì uvádìní pauálních hodnot autor sleduje posuny ve skupinách nakladatelù podle èetnosti vydávaných knih, uvádí tabulku sta nejúspìnìjích nakladatelù podle nìkolika ukazatelù (poèet vydaných publikací, celkový náklad, náklad v pøepoètu na autorské archy aj.), charakterizuje podíl vedoucí stovky na celkových výsledcích nakladatelské sféry v Rusku. Dále analyzuje podíl vedoucích nakladatelù na jednotlivých sektorech kniního trhu (krásná literatura, dìtská literatura, literatura ekonomická, právnická, vìdecká, technická, zdravotnická). Z uvedených skuteèností a zejména ze srovnání s výsledky minulých let autor vyvozuje, e na ruské nakladatelské scénì dochází ke koncentraci a stabilizaci. 106. NICHOLS, David M. Computer supported cooperative work and libraries [Poèítaèovì podporovaná spolupráce a knihovny] / David M. Nichols In: Vine. - [London]. - 0305-5728. - è. 109 (1999), s. 10-15. Lit. 13. Poèítaèovì podporovaná spolupráce (Computer Supported Cooperative Work - CSCW) je oblast výzkumu, která se zabývá problémy spojenými s navrhováním poèítaèových systémù podporujících spolupráci mezi lidmi. Popisuje se, jak lze CSCW aplikovat v knihovnách. CSCW vznikla ji v 60. letech, ale o jejím vyuití v knihovnách bylo napsáno pomìrnì málo. CSCW pøitom lze pouít pøedevím ve specializovanìjích knihovnických èinnostech
266
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
vyadujících spolupráci jednak mezi zamìstnanci knihovny samotnými, jednak mezi uivateli a zamìstnanci, a také spolupráci mezi uivateli. Struènì se popisují jednotlivé oblasti spolupráce. Dochází se k závìru, e CSCW by mohla znaènì zlepit a zefektivnit práci v knihovnách i v jejich bezprostøedním okolí. Týká se to rovnì sbírek elektronických dokumentù èi kombinace elektronických a fyzických sbírek. Na druhé stranì i knihovny mohou podle autora hodnì pøispìt k rozvoji výzkumu a vývoje v CSCW. 107. POLOTOVSKAJA, I. L. Sozdanije informacionno-kulturnogo centra Russkaja emigracija v S.-Peterburgskoj gosudarstvennoj akademii kultury [Vytvoøení kulturního a informaèního støediska Ruská emigrace v Petrohradské státní akademii kultury] / I.L. Polotovskaja In: Inform. Bjul. Ros. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - è. 12 (1998), s. 187-189. Na knihovnicko-informaèní fakultì Petrohradské státní akademie kultury vzniklo kulturní a informaèní støedisko Ruská emigrace. Jeho cílem je koordinovat úsilí øady petrohradských institucí zabývajících se studiem kulturologických a sociologických aspektù fenoménu ruského zahranièí (russkoje zarubeje), poskytovat informaèní sluby (vytvoøit databáze bibliografických a faktografických informací), soustøedit se na vyhledávání informací o dokumentech pojednávajících o uvedené problematice a na jejich lokalizaci, rozvíjet vlastní výzkumnou èinnost (zpracovává se téma Studium informaèních zdrojù v kultuøe ruské emigrace, které pøedpokládá scientometrickou analýzu zahranièních tokù dokumentù, bádání v oblasti nakladatelských aktivit emigrace, soustøeïování biobibliografických informací atd.), organizovat výstavy, semináøe a konference. Vznik uvedeného støediska podpoøili pøedstavitelé významných zahranièních slavistických pracovi - slovanských oddìlení Veøejné knihovny New Yorku, knihoven Stanfordské univerzity a Kolumbijské univerzity, katedry slavistiky Newyorské univerzity a dalích institucí. 108. Projekt INFOVEK Slovensko [Projekt INFOVEK Slovensko] In: Bull. Slov. Asociácie Kniníc. - [Bratislava]. - 7, è. 2 (1999), s. 48-50. Na Slovensku vznikl národní projekt informatizace sítì základních a støedních kol (s perspektivou napojení dalích institucí, samosprávy atd.) nazvaný INFOVEK Slovensko. Cílem je vybudovat do roku 2003 plnì funkèní informaèní sí, do ní bude zpoèátku zapojeno 300-500 kol (pøedevím gymnázia, støední odborné a nìkteré základní koly), a postupnì tak vytvoøit ze kol støediska, z nich se bude dále íøit informatizace a informaèní dovednosti. Na základních a støedních kolách mají být zøízeny informaèní uèebny vybavené v prùmìru deseti poèítaèi napojenými na internet. Souèástí projektu je pøíprava ákù-uivatelù informaèních technologií a program masové výuky angliètiny. Internetizace kolství je povaována za katalyzátor reformy vzdìlávacího systému - oèekává se aktivnìjí pøechod od memorování informací a pasivního pøijímání uèiva k aktivnímu vyhledávání informací a samostudiu ji na základních kolách. Blií informace o projektu viz http://www.infovek.sk. 109. REA, Jay Weston A Core Collection Strategy for Protecting Undergraduate Education at a Comprehensive University [Vytváøení jádra fondu na pomoc studentùm veobecné univerzity] / Jay Weston Rea In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 24, è. 2 (1998), s. 145-150. Lit. 21. Èlánek zobecòuje zkuenosti knihovny univerzity východní èásti státu Washington (Eastern Washington University - EWU) s tvorbou základního fondu knih a èasopisù - takového, který by i pøi trvalém sniování rozpoètu uspokojoval studijní potøeby studentù tøinácti fakult rùzných oborù. V úvodu je podrobný rozbor americké literatury, která se touto otázkou zabývá a v ní je vymezen pojem jádro fondu (core collection). Hlavní èást popisuje cestu knihovny EWU k vypracování vlastního postupu výbìru titulù èasopisù pro základní fond podle devíti nejèastìji uívaných bibliografických indexù a výbìru knih podle kritérií Choice (prùbìnì vydávané doporuèující bibliografie pro vysokokolské knihovny). V poslední èásti jsou shrnuty zásady pøidìlování zbývajících finanèních prostøedkù knihovnám fakult na nákup specializovaných informaèních zdrojù.
NÁRODNÍ KNIHOVNA, 10, 1999, è. 5
267