Novinky zahranièní knihovnické literatury

Novinky zahranièní knihovnické literatury 54.

ANNEZER, Jean-Claude – GABENISCH, Jean-Luc L’implication des personnels dans la conception d’une bibliothèque universitaire : La future Bibliothèque centrale de l’université Toulouse 2-Le Mirail [Zapojení pracovníkù do koncipování univerzitní knihovny : budoucí ústøední knihovna univerzity] / Jean-Claude Annezer, Jean-Luc Gabenisch In: Bull. Bibl. France. – [Paris]. – 0006-2006. – 45, è. 3 (2000), s. 66-69. Univerzita Toulouse 2-Le Mirail vytvoøila v roce 1995 tzv. Spoleèné knihovnické støedisko (SCD – Service commun de la documentation), které je útvarem koordinujícím èinnost všech knihoven a informaèních pracoviš univerzity, umožòujícím lepší propojení knihovnické politiky a vìdecké a vzdìlávací práce, a také stanovení globálnìjších zámìrù rozvoje knihoven. V tomto kontextu se zpracovával projekt výstavby budovy ústøední knihovny spolu s novou koncepcí využívání zdrojù ve vzdìlávacím procesu, ve vìdecké èinnosti i v externím kulturním pùsobení univerzity (mj. zmìny sítì knihoven, organizace fondù – 80 % sbírek má být ve volném výbìru, podmínky pro ètenáøe i pro pracovníky, vývoj technologií). Do zpracování funkèní analýzy a následné koncepce nové budovy byli ve velké míøe zapojeni pracovníci. Jsou vyjmenovány typy schùzek, obsahové zamìøení a èetnost porad, které se uskuteènily v letech 1996-1999 k tomuto úèelu. Podnìty a pøipomínky pracovníkù byly peèlivì analyzovány a vzaty v úvahu pøi koncipování budovy, ale i profesionálního rozvoje. Autor struènì popisuje vítìzný návrh (architekt Pierre Riboulet), pøedevším se však vìnuje úvahám o smyslu kolektivního úsilí pøi vytváøení konceptu knihovny, budoucího života a práce v ní.

55.

BAHURINSKÁ, Jana Desa rokov využívania výpoètovej techniky, nových informaèných technológií a médií v Slovenskej národnej galérii [Deset let využívání výpoèetní techniky, nových informaèních technologií a médií ve Slovenské národní galerii] / Jana Bahurinská In: Kniž. Inform. – [Martin]. – 1210-096X. – 33, è. 4 (2001), s. 148-154. Po struèném náèrtu vývoje technického, programového a technologického vybavení Slovenské Národní galerie (první personální poèítaè 1990, lokální poèítaèová sí 1994, propojení s dislokovanými pracovišti ve 2. polovinì 90. let, elektronická podoba katalogizace v knihovnì SNG od roku 1995, využívání programové aplikace pro databázové zpracování novodobé dokumentace a archivních fondù výtvarného umìní, automatizovaný galerijní statistický informaèní systém AGSIS pro zpracování databáze údajù o sbírkách a èinnosti galerií na Slovensku) autorka pøedstavuje projekt využití informaèních technologií pro dokumentaci a ochranu kulturního dìdictví založený na centrální evidenci, zpracování a zpøístupòování informací o dílech výtvarného umìní ve sbírkách galerií a muzeí na Slovensku. Centrální evidence zpracovávaná na dokumentaèních kartách se v SNG soustøeïuje již od 70. let (centrální katalog obsahuje dnes více než 220 000 karet). Projekt CEDVU (Centrálna evidencia diel výtvarného umenia na Slovensku), zaøazený od roku 1996 rezortem kultury do Státního informaèního systému, je v Evropì ojedinìlý (podobnou databázi týkající se sbírek muzeí a galerií v celém státì zøejmì zpracovává jen Kanada – Canadian Heritage Information Network, viz http://www.chin.gc.ca). Dnes do databáze pøispívá kromì SNG dalších 18 galerií a 58 muzeí. Projektem se v SNG zabývá Galerijní informaèní centrum, které zpracovalo (s využitím doporuèení Mezinárodní rady muzeí ICOM, resp. jejího Mezinárodního výboru pro dokumentaci CIDOC, http://www.icom.org/cidoc) Štandard pre popis diel výtvarného umenia. Je uveden popis položek dokumentaèního záznamu, vzor dokumentaèní karty. Internetová stránka SNG je na adrese http://www.sng.sk, stránky galerií a muzeí na Slovensku jsou pøístupné prostøednictvím stránek Ministerstva kultury SR – http:// www.culture.gov.sk.

56.

DANNENBERG, Detlev Wann Fangen Sie an? : Das Lernsystem Informationskompetenz (LIK) als praktisches Konzept einer Teaching Library [Kdy zaènete? : systém výuky informaèní gramotnosti jako praktický koncept uèící se knihovny] / Detlev Dannenberg In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – 34, è. 7-8 (2000), s. 1245-1259. Lit., pozn., pøíl. Úvodem autor vysvìtluje pojem „informaèní gramotnost” a cíl programu její výuky (Lernsystem Informationskompetenz – LIK), který nabízejí veøejné a vìdecké knihovny všem obèanùm jako nástroj celoživotního vzdìlá-

224

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

vání. Seznamuje s koncepcí, metodami a prvky výuky, opírajícími se hlavnì o rozhovor mezi úèastníkem a uèitelem a mezi úèastníky navzájem. Jako vedoucí kurzu na vysoké škole (Fachhochschule) v Hamburku podrobnì a s uvedením pøíkladù popisuje postup výuky vyhledávání informací na zadané téma („cvièení na bázi tvorby rešerše”), a to jak tradièním zpùsobem, tak elektronickou cestou, vyhledávání dat pomocí bibliografií, samostatné zpracování a prezentování informací. Zdùrazòuje, že tento zpùsob výuky informaèní gramotnosti je možné použít ve vyšších tøídách základních škol i na vysokých školách a knihovny by se mìly stát jejím hlavním propagátorem. Na závìr je pøipojena informace o ustavení pracovní skupiny „Informaèní gramotnost” na vysoké škole v Hamburku s pøehledem jejích úkolù a cílù (Arbeitsgemeinschaft Informationskompetenz, viz též http://www.bui.fhhamburg.de/projekt/agik/index.html). 57.

DUGDALE, David – DUGDALE, Christine Growing an electronic library : resources, utility, marketing and politics [Rozvoj elektronické knihovny : zdroje, užiteènost, marketing a zámìry] / David Dugdale, Christine Dugdale In: J. Doc. – [London]. – 0022-0418. – 56, è. 6 (2000), s. 644-659. Lit. 38, pøíl. Rozvoj projektu elektronické knihovny ResIDe na University of the West England v Bristolu se datuje již od vzniku britského projektu elektronické knihovny (eLib, o nìm viz http://www.ukoln.ac.uk/services/elib/). Pùvodnì se jednalo o jednoletý výzkumný projekt zahájený v roce 1997, týkající se elektronické sbírky materiálù vhodných pro krátkodobé výpùjèky; zkoumaly se problémy autorského práva a mechanismù kontroly øízení, pøièemž zvláštní pozornost byla vìnována multimediálním dokumentùm. V èervnu 2000 „výpùjèní fond” obsahoval 1276 jednotek výukového materiálu urèeného pro 58 uèebních programù vyuèovaných na 9 fakultách univerzity. ResIDe používá techniky webovských stránek. Popisuje se vývoj této knihovny, nìkteré døívìjší projekty. Založení knihovny pøispìlo ke zvyšování hospodárnosti, užiteènosti a efektivnosti bristolské univerzitní knihovny. V úvahu se pøitom berou rùzné okruhy uživatelù i potenciálních sponzorù a jejich motivy pro využívání, pøíp. sponzorování ResIDe. Názory studentù byly zkoumány v testovacích skupinách (focus groups); zjišovány byly i názory akademického sboru a vedení fakult a fakultních knihoven. Z analýzy výsledkù tohoto prùzkumu vyplývá, že ResIDe je schopna uspokojovat potøeby uživatelù i zámìry sponzorù. Shoda panuje zejména pokud jde o hospodárnost a užiteènost knihovních služeb, zatímco spojitost jejich efektivity a diferenciace skupin uživatelù nebyla uspokojivì stanovena. V úvahu se pøitom musí brát i tak zdánlivì odlehlé faktory jako názor veøejnosti na užiteènost vyššího vzdìlávání. V pøíloze je uvedena chronologie vývoje a realizace projektu ResIDe. Závìreèné zprávy z jednotlivých segmentù projektu jsou pøístupné na http://www.uwe.ac.uk/library/itdev/reside.

58.

FARGUELL, Montserrat – KLEB, Claudine Établir un plan rationel de désabonnement de périodiques : L’exemple du Cadist des sciences de la terre [Vytvoøení rozumného plánu rušení pøedplatného periodik : pøíklad knihovny – informaèního ústøedí pro vìdy o zemi] / Montserrat Farguell, Claudine Kleb  In: Bull. Bibl. France. – [Paris]. – 0006-2006. – 45, è. 5 (2000), s. 108-117. Lit., pozn. Univerzitní knihovna Jussieu (BIUS, Univerzita Pierra a Marie Curie, Paøíž VI) je od roku 1980 povìøena výkonem funkce oborového knihovnického a informaèního ústøedí pro vìdy o zemi, oceánech a pøírodním prostøedí (francouzská zkratka pro knihovny tohohoto typu je Cadist – Centre d’acquisition et de diffusion de l’information scientifique et technique). Jako taková vypracovala BIUS v souèinnosti s dalšími institucemi s pøíbuzným oborovým profilem (Výbor pro geologický a báòský výzkum, Vysoká škola báòská v Paøíži, Francouzský ústav pro výzkum využívání moøe aj.) metodiku stanovení plánu rušení pøedplatného periodik, resp. urèení okruhù èasopisù, jejichž odebírání a uchovávání je pro plnìní národní funkce Cadist nezbytné v rùzné míøe. Funkce Cadist pøinesla zejména ve 2. polovinì 80. a zaèátkem 90. let výrazné dotace na akvizici, další rùst tìchto dotací však posléze zaostává ve srovnání s rùstem cen periodik, ale i zahranièních vìdeckých monografií atd. Jako kritéria pro posuzování „užiteènosti”  èasopisu jsou nejèastìji uvádìny množství výpùjèek v knihovnì, èetnost MVS a faktor vlivu (impact factor uvádìný v Science Citation Reports). V BIUS k tìmto kritériím pøipojili ještì hodnocení èasopisù podle jejich místa v seznamech dùležitosti, vydávaných francouzským Národním støediskem vìdeckého výzkumu (CNRS). Tyto seznamy pro jednotlivé disciplíny vydávají specializované komise, pro uvedenou oblast byl použit seznam èasopisù s nejvyšším hodnocením (kategorie A) zpracovaný mezinárodním sdružením GIS (Geoscience Information Society). Dále bylo pøihlíženo k poètu exempláøù daného titulu nacházejících se jednak ve Francii, jednak v centrálním regionu (Ile-de-France). Díky kombinaci všech tìchto kritérií bylo vypracováno schéma, které je vodítkem pro racionální rozhodování pro pøípad rušení pøedplatného, a to nejen z dùvodù finanèních; daná metoda umožòuje podchytit zmìny, které probíhají ve struktuøe vìdy, a pøizpùsobit repertoár odebíraných èasopisù. Autorky upozoròují, že s ohledem na nemožnost zjišovat v podmínkách univerzity èetnost konzultací elektronických èasopisù, byla uvedená metoda vypracována pro klasická papírová periodika. Svùj výklad ilustrují øadou tabulek a názorných grafù. (Pozn. red. – URL knihovny je http://bleuet.bius.jussieu.fr/bibgeol.html).

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

225

59.

FIRSOV, Vladimir Ruská národná knižnica – právny štatus a funkcie [Ruská Národní knihovna – právní statut a funkce] / Vladimir Firsov In: Kniž. Inform. – [Martin]. – 1210-096X. – 33, è. 4 (2001), s. 176-180. Po struèném úvodu o historii Ruské národní knihovny v Sankt-Petìrburgu autor srovnává doporuèení týkající se typologických charakteristik, která byla vypracována napø. UNESCO koncem 50. let nebo z podnìtu Rady Evropy v 90. letech. Z nich vyplývá, že se bìhem tìchto desetiletí zformovala dostateènì jasná pøedstava o úkolech a funkcích národních knihoven, na druhé stranì však, pøes politické procesy, zmìny ideologií a spoleèenských zøízení, technickou modernizaci a revoluci v informaèních technologiích, tyto úkoly a funkce neprodìlávají principiální zmìny (jako typ je národní knihovna podrobnìji definována a konzervativnìji založena než kterýkoli jiný typ knihovny). V souladu s mezinárodními doporuèeními jsou základní typologické funkce národní knihovny v Rusku vyjmenovány ve federálním zákonì o knihovnictví z roku 1995 (èlánek 18). Dùležité je zdùraznìní mimorezortního statutu národních knihoven, protože pracují na základì daného zákona a dalších dokumentù, kterými jsou usnesení pøijímaná vládou. Specifikem Ruska je existence dvou národních knihoven (druhou z nich je Ruská státní knihovna v Moskvì). Souhrn povinností a práv tìchto národních knihoven je zakotven ve statutech, které byly pøijaty v bøeznu 2001. Zásadní význam statutù jako základních dokumentù pro obì národní knihovny je v tom, že (v souladu s èlánkem 18 federálního zákona o knihovnictví) byly pøijaty vládou Ruské Federace. Statut konkretizuje a dává právní základ cílùm a pøedmìtu èinnosti knihovny, stanovuje pravidla jmenování vedoucí osobnosti knihovny (generální øeditel jmenovaný ruskou vládou). Jsou vyjmenována práva knihovny, jejichž znaènou èást stát garantuje, tj. zabezpeèení tìchto práv je jeho povinností.

60.

GERSMANN, Gudrun Der Server Frühe Neuzeit : Ein Internetprojekt für Historiker [Server Raný novovìk : internetový projekt pro historiky] / Gudrun Gersmann In: Bibliotheksforum Bayern. – [München]. – 0340-000X. – 28, è. 2 (2000), s. 178-186. Server Raný novovìk (sfn – Server Frühe Neuzeit, http://www.sfn.uni-muenchen.de/) je spoleèný projekt Bavorské státní knihovny a Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichovì, jehož cílem je shromáždit a zpøístupnit prameny k dìjinám západoevropských zemí v období 1500-1800. Na serveru lze vyhledávat literární prameny vèetnì nových pøírùstkù Bavorské státní knihovny a excerpt z více než 70 odborných èasopisù, recenze monografií a CD-ROM. Výhradnì recenzím materiálù k dìjinám raného novovìku jsou vìnovány online èasopisy PERFORM (Periodisch Erscheinendes Frühneuzeit-Online-Rezensions-Magazin) a INFORM (Interdisziplinäre FrühneuzeitOnline-Rezensions-Magazin). S Ústavem dìjin umìní Univerzity Mnichov se spolupracuje na zprovoznìní tøetího èasopisu s názvem KUNSTFORM (Kunsthistorische Rezensionen zur Frühen Neuzeit). Kromì toho server nabízí prameny ke dvìma tematickým okruhùm: dìjiny pronásledování èarodìjnic (èlánek podává pøehled rùznorodých materiálù k tématu od bibliografií po grafické listy) a válka a spoleènost v raném novovìku. Závìr hodnotí dosavadní využívání serveru, spokojenost uživatelù a výhledy rozšíøení nabídky témat.

61.

HUNT, Leta – ZUCKERMAN, Bruce – SHAHABI, Cyrus Prototypical Extensions to the Paradigm of Spatial Search [Prototyp rozšíøení paradigmatu prostorového vyhledávání] / Leta Hunt, Bruce Zuckerman, Cyrus Shahabi In: J. Acad. Librarianship . – [New York]. – 0099-1333. – 26, è. 6 (2000), s. 399-407. Lit. 24. V souvislosti s budováním digitálních knihoven se vyskytl názor, zda by nemohlo být využito takových údajù jako zemìpisná lokace a èas k umožnìní integrace informaèních objektù, napø. nìkterých primárních materiálù a netextových formátù, které nemohou být vyhledány prostøednictvím tradièních údajù, jako jsou autor, název, tematika nebo klíèová slova. Zavedení prostorových a èasových odkazù v digitálních archivech kartografických dokumentù se osvìdèilo natolik, že se mùže uvažovat i o využití výhod tìchto odkazù pro nekartografické materiály. Povrch Zemì je pouze jedním z èetných prostorových systémù, které mohou být použity k usnadnìní pøístupu ke specializovaným archivním materiálùm. V èlánku jsou prezentovány dva projekty digitální knihovny, které využívají negeografických prostorových systémù a prohledávaèù k usnadnìní pøístupu k materiálùm, k nimž tradièní metody snadný pøístup nezajistí; diskutuje se o obecné užiteènosti prostorových odkazù a také o tom, zda by se o tyto metody mìly zajímat akademické knihovny. Souèástí popisu každého projektu je zdùvodnìní jeho prostorové organizace. Prvním z diskutovaných projektù je „Brain Project” provedený na Univerzitì Jižní Karolíny (prostorové zobrazení mozku krysy, na nìmž spolupracovali neurologové s databázovými odborníky; projekt má umožnit sdílení neurologických experimentálních dat; http://www-hbp.usc.edu). Druhým projektem je InscriptiFact Project (http://www.inscriptifact.com), na nìmž spolupracovaly dvì univerzity a soukromý archiv. Zabývá se možností prezentace starých dokumentù (nápisù, artefaktù, jako jsou napø. svitky od Mrtvého moøe apod.) jako prostorových systémù. Každý dokument zde pøedstavuje samostatný prostorový systém, který integruje zobrazení

226

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

textových èástí z rùzných lokací. Cílem projektu je vybudování síové digitální knihovny umožòující šíøení obrazových archivù starobylých nápisù i hmotné kultury z Blízkého Východu a Støedomoøí. Pokud budou popisované projekty využitelné, bude to znamenat posunutí hranic digitálního knihovnictví napø. smìrem k umožnìní pøístupu k dalším ohroženým zdrojùm informací. Fondy tohoto druhu mohou být integrovány s dalšími akademickými materiály do množství rùzných úrovní a propojení a mohou tak vytvoøit buï informaèní systém nebo domovskou stránku knihovny. 62.

CHRISTENSEN, Kari – ENGELSTAD, Kirsten – LANGEGGEN, Dagmar Elektronnyje biblioteki v Norvegii [Elektronické knihovny v Norsku] / Kari Christensen, Kirsten Engelstad, Dagmar Langeggen In: Mežd. Forum Inform. Dok. – [Moskva]. – 0203-6460. – 25, è. 2 (2000), s. 23-26. Èlánek o národní politice a všeobecné strategii rozvoje elektronických knihoven (dále EK) v Norsku v úvodu pøináší definici EK jako produktù a služeb urèených k interaktivnímu zpøístupnìní informací a dokumentù, které jsou shromáždìny, publikovány, zkatalogizovány a/nebo kvalifikovanì uloženy v elektronické databázi. V pøehledu politických aktivit ovlivòujících rozvoj EK jsou pøipomínána stanoviska parlamentního výboru pro vzdìlávání a vìdecký výzkum, který v 90. letech nìkolikrát zdùraznil nutnost tìsné integrace vysokoškolských a odborných knihoven a vzdìlávací a vìdecké èinnosti jejich mateøských institucí, zlepšení pøístupu k informaèním zdrojùm s cílem zvýšit kvalitu vyuèování a vìdeckého výzkumu. Popsána èinnost orgánu státního øízení – Národního úøadu pro vìdeckou dokumentaci a pro vysokoškolské a odborné knihovny (RBT) v rámci ministerstva školství a vìdy. RBT øídí programy elektronizace národního písemného bohatství v knihovnách, archivech a muzeích, uzavírá licenèní smlouvy o zpøístupnìní mezinárodních zdrojù, øídí programy doškolování (je koncipována øada programù na úrovni doškolovacích univerzitních kurzù, které jsou urèeny vedoucím pracovníkùm knihoven a které pro rozvoj integrovaných elektronických knihoven považují za dùležité nejen kurzy øízení a informaèních technologií, ale i metod vzdìlávání dospìlých). Popsány zámìry rozvoje souborného katalogu BIBSYS ve smyslu rozšíøení jeho funkcí o pøístup k digitalizovaným materiálùm vlastních úèastníkù BIBSYS i globálních sítí. Aktivity státu smìøují k elektronickému zpøístupnìní národního literárního dìdictví i výsledkù vìdeckého bádání, k vytvoøení systému celoživotního vzdìlávání s využitím elektronického pøístupu („digitální vzdìlávání”). Struènì charakterizovány nìkteré projekty, napø. zámìr rozšíøit funkce databáze FORSKDOK registrující vìdecké publikace ve smyslu propojení na plné texty prací, „Dokumentaèní projekt” Univerzity v Oslo (kooperativní projekt umìnovìdných a humanitních fakult norských univerzit, jde o vytváøení databáze jazyka a kulturních dat, napø. staronorského korpusu a runových nápisù), databáze fotografií „Gallery Nor” (norská národní knihovna a národní muzeum), spolupráce národní knihovny s Norskou rozhlasovou korporací na vytvoøení digitalizovaného rozhlasového archivu. V mezinárodním mìøítku Norsko participuje na projektu Nordic web Index (v rámci NORDINFO) a BIBLINK (evropský projekt týkající se povinného ukládání elektronických dokumentù).

63.

JAGUSZEWSKI, Janice M. – PROBST, Laura K. The Impact of Electronic Resources on Serial Cancellations and Remote Storage Decisions in Academic Research Libraries [Vliv elektronických zdrojù na rušení odbìru seriálových publikací a na rozhodnutí o distanèním uchovávání v akademických vìdeckých knihovnách] / Janice M. Jaguszewski, Laura K. Probst In: Libr. Trends. – [Urbana-Champaign]. – 0024-2594. – 48, è. 4 (2000), s. 799-820. Lit. Døíve se rozhodnutí o uchovávání publikací v knihovnách soustøeïovala pøedevším na tištìné zdroje. S rozvojem elektronických zdrojù musí nyní knihovníci ve velkých vìdeckých institucích budovat integrovanou sbírku tištìných i elektronických formátù. Zkoumá se vliv, jaký mají elektronické zdroje na rozhodnutí o uchovávání èi neuchovávání, a tím i možné odpovìdi na související otázky jako: Jaké nové problémy musí být vzaty v úvahu, když se aplikují „tradièní” kritéria pro zrušení odbìru tištìného zdroje v elektronickém prostøedí? Jaké problémy vyvstávají, když jsou tato kritéria aplikována na samotné elektronické zdroje? Jaká nová kritéria se objevují v souvislosti se složitou podstatou elektronických formátù? Jaký vliv mají elektronické zdroje na uchovávání tištìných? Protože velká èást elektronických zdrojù, které jsou v souèasné dobì k dispozici v akademických knihovnách, jsou seriálové publikace a protože tyto elektronické seriály pøedstavují stále vìtší podíl rozpoètu na akvizici, jsou pøedními kandidáty na zrušení odbìru, pokud dochází ke krácení rozpoètu. Jaké faktory musí být pøi rozhodování o zrušení titulu brány v úvahu? „Tradièní” kritéria jsou definována v pøíruèce American Library Association z roku 1991 „Guide to review of library collections for print periodicals and serials”. Základním kritériem je využití a dále subskripèní cena (pøitom je zajímavé, že síové elektronické databáze jsou mnohem dražší než jejich tištìné nebo CD-ROM verze). K dalším tradièním kritériím patøí pokrytí referátovými službami, dostupnost (existují-li plnotextové báze, není tøeba titul pùjèovat pøes MVS), duplikáty (mùže být elektronický duplikát tištìné verze). Autor dále rozebírá faktory, které je tøeba brát v úvahu pøi rozhodování o volbì mezi tradièním a elektronickým zdrojem – k nim patøí i závazky vùèi primárnímu uživateli, širší odborné komunitì atd.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

227

64.

JONES, Kathryn – KINNELL, Margaret – USHERWOOD, Bob The development of self-assessment tool-kits for the library and information sector [Vývoj pomùcek pro sebehodnocení v knihovním a informaèním sektoru] / Kathryn Jones, Margaret Kinnell, Bob Usherwood In: J. Doc. – [London]. – 0022-0418. – 56, è. 2 (2000), s. 119-135. Lit. 15. Ve Velké Británii sílí tlak veøejnosti na veøejné knihovny, aby prokázaly, že poskytují hodnotné služby. Mnoho veøejných knihoven proto provádí prùzkumy svých služeb, aby dokázaly, že poskytují daòovým poplatníkùm adekvátní hodnotu. Popisuje se dvouletý projekt (1996-1998) financovaný British Library Research and Innovation Centre a provedený s cílem vyvinout a vyhodnotit kritéria pro posouzení kvality poskytovaných služeb. Kritéria jsou uvedena v tabulce a týkají se øízení knihovny, její politiky a strategie, zamìøení na ètenáøe a øízení pracovníkù. Uvádí se vždy základní hodnota kritéria a jeho struèný popis (napø. do jaké míry se vedení knihovny stará o plánování a rozvoj knihovních služeb, jak jsou uspokojovány potøeby ètenáøù èi jak jsou pracovníci služeb motivováni v zájmu rozvoje a øízení knihovny). Vedle tìchto kritérií urèených pro sebehodnocení knihovny byla sledována i nìkterá další kritéria, jako øízení zdrojù, øízení procesù, uspokojení uživatelù a zamìstnancù apod. Jako základní metody bylo použito metodologie akèního výzkumu, která se osvìdèila. Díky ní bylo možno navrhnout model sebehodnocení, který uspokojí potøeby služeb veøejných knihoven pøi zachování integrity pøístupu k èinnosti celé knihovny (a pøípadnì i srovnatelnosti s èinností jiných organizací veøejného sektoru). Další etapa rozvoje tohoto modelu bude záviset na tom, nakolik bude pøijat ostatními veøejnými knihovnami a také akademickými, školními a zdravotními knihovnami.

65.

JOŠÈÁKOVÁ, Priska Hodnotenie vplyvu dištanèného vzdelávania na zamestnancov knižnice [Hodnocení vlivu distanèního vzdìlávání na zamìstnance knihovny] / Priska Jošèáková In: Kniž. Inform. – [Martin]. – 1210-096X. – 33, è. 3 (2001), s. 104-107. Lit. 2. Hodnocení zkušeností Krajské státní knihovny L´. Štúra ve Zvolenu pøi zapojení do distanèního vzdìlávacího programu ProLIB (Professional Development Program for Librarians; http://www.prolib.sk; jeden z pilotních projektù TEMPUS/PHARE – pozn. red.) koordinovaného Technickou univerzitou v Košicích, která na realizaci ProLIB získala grant. 22 zamìstnancù zvolenské knihovny se zapojilo do všech šesti dílèích kurzù tøímìsíèního programu: zmìny v knihovnách a potøeby øízení zmìn, péèe o klienty knihoven, vliv informaèních technologií na øízení knihoven, internet a nové informaèní technologie v knihovnách, digitální knihovny, elektronické publikování. Kurzy kombinovaly distanènì organizované samostudium s metodou „face-to-face” (týdenní pøednáškové bloky), což umožnilo doplnit samostudium aktivitami, které není možné distanènì zvládnout. Mateøská knihovna zajistila úèastníkùm kurzu pøístup k poèítaèùm s internetovým pøipojením, na svoje náklady zabezpeèovala studujícím doplòkové kurzy pro zdokonalení se v používání aplikaèních programù, prùbìžnì monitorovala výsledky studia, umožnila èerpání studijního volna pøed dnem závìreèných zkoušek. Projekt zahrnoval i motivaèní prvek: úspìšní úèastníci mohli pokraèovat v jazykových kurzech, resp. zúèastnit se zahranièních stáží (Velká Británie – Aberystwyth, Londýn, Švédsko – Lund). Kurzy byly pozitivnì hodnoceny jak úèastníky, tak mateøskou organizací. (Pozn. red.: na pilotní ProLIB navazuje projekt EduLIB – viz http://www.lib.tuke.sk/edulib).

66.

KALENOV, N. Je. Razvitije BEN RAN kak federal´nogo informacionnogo centra v oblasti jestestvennych nauk [Rozvoj Knihovny pøírodních vìd Ruské Akademie vìd jako federálního informaèního støediska pro oblast pøírodních vìd] / N. Je. Kalenov In: Nauè. Techn. Bibl. – [Moskva]. – 0130-9765. – È. 2 (2000), s. 36-39. Knihovna pøírodních vìd Ruské Akademie vìd (BEN RAN) plní funkci federálního orgánu vìdeckých a technických informací v souladu s usnesením vlády Ruské federace o státním systému VTI (1997). Autor podává struèný výèet smìrù èinnosti knihovny, která je ústøedím rozsáhlé sítì knihoven akademických vìdeckých støedisek a ústavù rozmístìných po celém území Ruska. Kromì vlastních knihovních služeb jde o ústøední doplòování fondù této sítì, vytváøení jednotného informaèního aparátu vèetnì elektronických katalogù, plnìní funkce ústøedí MVS pro literaturu z pøírodních vìd, o informaèní služby opøené o získané èi pøes internet zprostøedkované databáze. Knihovna má statut vìdeckovýzkumného ústavu a jako taková se zabývá vývojem a implementací poèítaèových technologií do knihovnické a informaèní práce, vývojem modelù doplòování vìdeckých knihoven a otázkami metod øízení distribuovaných knihovních zdrojù. Již od svého založení v roce 1973 se BEN aktivnì zapojila do rozvoje Státního automatizovaného systému VTI, úèastnila a úèastní se vytváøení souborného katalogu zahranièní vìdeckotechnické literatury (je spravován Státní veøejnou vìdeckotechnickou knihovnou Ruska – GPNTB). Dnes se BEN RAN podílí na vytváøení systému „Vìda Ruska” (Nauka Rossii), jehož cílem je kooperativní budování bibliografické databáze publikací vìdcù Ruska (již byl vyvinut unifikovaný software pro vytváøení a správu lokálních databází, který je využíván akademickými knihovnami i dalšími organizacemi). Knihovna je úèastníkem programù LIBNET (vytvoøení automatizované knihovnicko-informaèní sítì Ruska), RCKK (Ruské støedisko

228

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

korporativní katalogizace), LIBWEB (integrace informaèních zdrojù knihoven), iniciátorem konsorcií knihoven za úèelem koordinace pøístupu k elektronickým verzím zahranièních vìdeckých èasopisù. Informace o knihovnì i o síti, jejímž je ústøedím, na http://ben.irex.ru. 67.

KATUNDU, Desdery R. M. African Scientific Information in International Databases [Africké vìdecké informace v mezinárodních bázích dat] / Desdery R. M. Katundu In: Inform. Development. – [London]. – 0266-6669. – 16, è. 3 (2000), s. 164-169. Lit. V èlánku jsou analyzovány pøíèiny velmi malého zastoupení vìdeckých informací, publikovaných v afrických zemích, v mezinárodních databázích (je to ménì než 1 % celkového objemu dat). Tento stav souvisí s charakterem informaèního zázemí Afriky: nezájem vládních orgánù o informaèní sektor jako podstatný prvek plánù rozvoje zemì a s tím související neexistence informaèní infrastruktury nutné pro zachycování, uchovávání a šíøení informací; závislost na financování z externích zdrojù pøi naprostém nedostatku finaèních prostøedkù od jednotlivých vlád, pøièemž externí podpora je spojována s kontrolou informaèní èinnosti a èasto také s èistì obchodním zájmem o nové trhy. Výzkum v rozvojových zemích je vìtšinou aplikovaný, zamìøený na sociálnì ekonomické problémy tamìjší spoleènosti, což je dalším faktorem ovlivòujícím zaøazení tìchto informací do mezinárodních bází dat. Pøekážkou šíøení vìdeckých informací z afrických zemí je i to, že jen velmi málo jich vydává svou národní bibliografii a ty národní bibliografie, které zde existují, pøinášejí data se znaèným zpoždìním. Nemalý podíl na situaci má pasivita, nedostatek profesionálního zaujetí afrických knihovníkù pro informaèní služby. Zlepšení vidí autor v rukou Afriky samé, tj. vládních orgánù jednotlivých zemí, celoafrických organizací, informaèních sítí (již fungujících napø. v Ghanì a v Jihoafrické republice), knihoven nejvyspìlejších afrických univerzit.

68.

KVAERNDRUP, Hanne Marie Datskaja elektronnaja nauènaja biblioteka : projekt menjajušèichsja koncepcij, cennostej i prioritetov [Dánská elektronická vìdecká knihovna : projekt se zmìnami koncepcí, hodnot a priorit] / Hanne Marie Kvaerndrup In: Mežd. Forum Inform. Dok. – [Moskva]. – 0203-6460. – 25, è. 2 (2000), s. 30-32. Národní projekt Dánská elektronická vìdecká knihovna (DEF – Danmarks Elektroniske Forskningsbibliotek, zpracování projektu 1996, realizace 1998-2002) je souèástí vládní iniciativy v oblasti vìdy a výzkumu a informaèních technologií a má za cíl vytvoøení jednotné knihovnické struktury zajišující integrované informaèní služby. Ministerstvo kultury spoleènì s ministerstvy pro vìdu a pro školství tak investují 200 milionù dánských korun, aby kolektivní informaèní zdroje tradièních i elektronických dokumentù byly zpøístupnìny koncovým uživatelùm v jejich domovech, úøadech a knihovnách, a ti aby je mohli využívat díky jednomu vyhledávacímu systému a pod jedním uživatelským rozhraním. DEF poèítá s vytvoøením „kritického množství” zdrojù na základì zpøístupnìní plnotextových databází (licenèní smlouvy s dodavateli èasopiseckých èlánkù), referenèních databází, národních bibliografií (dánský souborný katalog DanBib), retrospektivní konverze katalogù. Systém DEF bude nejprve využívat 12 nejvìtších vìdeckých knihoven, posléze další knihovny vìdeckých a vzdìlávacích institucí a nakonec se poèítá s pøipojením knihoven v regionech. DEF zpøístupní evidenèní soupis dánských vìdeckovýzkumných prací, a také plné texty tìchto prací. Základními komponenty DEF jsou národní infrastruktura (informaèní a komunikaèní technologie i intelektuální produkty – pøedevším jednotné direktivy týkající se licenèních smluv, výmìny informací, použití mezinárodních standardù, unifikovaného pøístupu uživatelù a instrukcí pro uživatele), knihovnická infrastruktura (modernizace stávajících systémù, standardizace technologií a organizaèních postupù, koordinace spolupráce se zachováním urèité míry samostatnosti úèastníkù z dùvodu podpoøení dynamiky systému), elektronické zdroje (katalogy a plné texty – v tomto pøípadì byla øídícím výborem zpracována strategie digitalizace a její národní principy), zabezpeèení techniky a elektronických služeb pro uživatele. Další informace na http://www.deff.dk (a též na http://www.deflink.dk – pozn. red.).

69.

MEIER, Wolfgang – MÜLLER, Matthias N. O. – WINKLER, Stefan Virtuelle Fachbibliothek Sozialwissenschaften : Problembereich und Konzeption [Virtuální odborná knihovna spoleèenských vìd : okruh problémù a koncepce] / Wolfgang Meier, Matthias N. O. Müller, Stefan Winkler In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – È. 7-8 (2000), s. 1236-1244. Na projektu virtuální knihovny spoleèenských vìd (Virtuelle Fachbibliothek Sozialwissenschaften, VibSoz) pracuje Informaèní centrum sociálních vìd v Bonnu a Sociologický ústav Technické univerzity v Darmstadtu spolu s nìkolika dalšími knihovnami a vydavatelstvími. Projekt je souèástí širší koncepce koordinovaného budování virtuálních odborných knihoven v SRN (viz záznam è. 71). Èlánek se zabývá technickými otázkami jednotného pøístupu k rùznorodým informaèním systémùm a databázím institucí zapojených do projektu (ústøední integraèní jednotka – broker, komunikaèní protokol Z39.50). Vysvìtluje zpùsoby odstranìní rozdílù ve vìcném popisu nebo klasifikaèních systémech, které jsou pøekážkou pøi elektronickém vyhledávání informací, a to buï použitím tzv. køížových konkordancí, nebo automaticky metodou kvantitativní statistiky, tj. principem srovnávání èetnosti

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

229

výskytu vìcných pojmù. Nejbližším úkolem je propracování této statistické metody pøevodu rùzných systémù vìcného zpracování fondù. Další informace o projektu na http://vibsoz.bonn.iz-soz.de. 70.

MENTZEL-REUTERS, Arno Zur weiteren Entwicklung der Handschriftenkatalogisierung [K dalšímu vývoji katalogizace rukopisù] / Arno Mantzel-Reuters In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – 34, è. 12 (2000), s. 1951-1962. Lit., pozn. V øíjnu 2000 vydal knihovní výbor Nìmecké vìdecké spoleènosti (Deutsche Forschungsgemeinschaft – DFG) usnesení o èásteèném pøevedení již existujících katalogù støedovìkých a ranì novovìkých rukopisù do elektronické podoby. Autor v èlánku zasvìcenì analyzuje souvislosti jak finanèní, tak odborné, vycházející ze specifiky popisu rukopisù a jejich badatelského využívání. Pøíprava jedné stránky rukopisu pro pøevod do elektronické podoby, s níž by bylo možné spolehlivì vìdecky pracovat, je prakticky nemožná pro velký rozsah údajù a nekvalitní pøenos obrazové èásti rukopisù; k tomu pøistupuje pracovní a èasová nároènost pro zpracovatele i uživatele. Autor rekapituluje a kriticky hodnotí dosavadní iniciativy a projekty na poli digitalizace rukopisù èi jejich katalogù, odkazuje na diskusi o nìmecké databázi rukopisù (uvádí WWW adresy øady elektronicky dostupných pøíspìvkù) a na zkušenosti nìkolika nìmeckých knihoven (Leiden, Mnichov, Oldenburg aj.); zdùrazòuje potøebu vypracování techniky digitalizace, která by umožòovala kvalitní pøevod katalogù rukopisù. Pøehled projektù DFG zamìøených na zpracování západních rukopisù pak je na http://www.dfg.de/foerder/biblio/handschriften/projekte.html.

71.

MEYENBURG, Sven Der Aufbau Virtueller Fachbibliotheken in der Bundesrepublik Deutschland [Budování virtuálních odborných knihoven ve Spolkové republice Nìmecko] / Sven Meyenburg In: Bibliotheksdienst. – [Berlin]. – 0006-1972. – 34, è. 7-8 (2000), s. 1229-1235. Úvodní èlánek k sérii zpráv (viz též záznam è. 69) o kolektivním projektu vybudování virtuálních odborných knihoven v SRN, k nìmuž dala v roce 1998 podnìt Nìmecká vìdecká spoleènost (Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG) svým Memorandem za rozvoj systému nadregionálního zpøístupòování (viz http://www.dfg.de/foerder/biblio/memo.html); DFG též financuje zahájení projektu. Ten vychází z plánu koordinovaného doplòování fondù, úèastní se ho dvanáct univerzitních knihoven a vìdeckých informaèních center s koordinaèním ústøedím v univerzitní knihovnì v Hannoveru (http://www.tib.uni-hannover.de/allginfo/kovifa.htm). Každá úèastnická instituce garantuje dílèí projekt, tj. zabezpeèení vìdního oboru, jehož virtuální knihovnu buduje (napø. psychologie – Saarbrücken, dìjiny – Mnichov, technika – Hannover, farmacie – Braunschweig atd.). V èlánku jsou uvedeny úkoly, cíle a problémy spojené s vybudováním rozlehlé elektronické sítì zajišující pøístup k rùznorodým informacím a dokumentùm vìdních oborù. Nìkolik pracovních skupin se zabývá øešením otázek týkajících se jak knihovnických procesù (doplòování, zpøístupòování, dodávání dokumentù), tak digitalizace tištìných materiálù i kompatibility a spolehlivosti softwaru a hardwaru knihovnických systémù se zøetelem k zajištìní trvalé dostupnosti a èitelnosti elektronických dokumentù. Jedním z cílù je vytvoøení spoleèného portálu; zatím jsou online dostupné tyto virtuální odborné knihovny: Virtuelle Fachbibliothek Psychologie (http://fips.sulb.uni-saarland.de/ fips.htm),Virtuelle Fachbibliothek Geschichte (http://www.sfn.uni-muenchen.de/), Virtuelle Fachbibliotek Anglo-Amerikanischer Kulturraum (http://www.sub.uni-goettingen.de/vlib/index.html), Virtuelle Fachbibliothek Technik (http://www.tib.uni-hannover.de/vifatec/).

72.

MOSKOVKIN, Vladimir Michajloviè K ocenke informacionnogo potenciala raznych stran : sravnenija zapisej ISSN registra [K hodnocení informaèního potenciálu rùzných zemí : srovnání záznamù v registru ISSN] / Vladimir Michajloviè Moskovkin In: Nauè. Techn. Inform. Ser. 1. – [Moskva]. – 0548-0019. – È. 8 (2000), s. 21-24. Analýza registru ISSN z hlediska zastoupení záznamù rùzných zemí a jazykových proveniencí – výsledky srovnávacího hodnocení, na jehož základì se autor pokouší vyvodit závìry o informaèním potenciálu rùzných zemí. Autor porovnává záznamy 39 zemí (tj. údaje více než poloviny národních agentur pøispívajících do systému ISSN) za léta 1991-1998 a v tabulkách posléze uvádí: poøadí zemí podle poètu záznamù v registru ISSN, podobnì poøadí jazykù; poøadí zemí a jazykù, jež vykázaly nejvìtší nárùst poètu záznamù ISSN ve sledovaném období, celkový podíl vedoucích zemí svìta na poètu záznamù ISSN, podobnì celkový podíl vedoucích jazykù seriálových publikací, srovnání zemí podle ukazatele poètu záznamù ISSN na 10 tisíc obyvatel a podle hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele. Navrhuje nìkolik indexù, napø. tzv. stupeò jazykové liberalizace informaèního prostoru jednotlivých zemí a stupeò globálního rozšíøení konkrétního jazyka (viz tabulky: index jazykové liberalizace informaèního prostoru jednotlivých zemí, index informaènì-jazykového vlivu podle ukazatelù ISSN). Autor zároveò upozoròuje na limity použití údajù ISSN pøi srovnávacích analýzách (napø. prvenství Francie v absolutním poètu údajù v registru nepochybnì vyplývá z toho, že ústøedí ISSN se nachází v Paøíži). V tabulkách

230

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

jsou i údaje týkající se Èeské republiky a èeského jazyka. Statistické údaje systému ISSN viz http://www.issn.org/ stateng.html. 73.

RUMSEY, Sally – SPOIDEN, Anne Evaluation of Tolimac : a secure library management system for controlling access to, and payment for, electronic information services [Hodnocení projektu Tolimac : systém bezpeèného øízení knihovny umožòující øízený pøístup ke službám poskytujícím elektronické informace a jejich platby] / Sally Rumsey, Anne Spoiden In: J. Libr. Inform. Sci. – [London]. – 0961-0006. – 32, è. 2 (2000), s. 64-71. Lit. Knihovny poskytují a øídí pøístup k širokému okruhu elektronických informací. Internet revolucionizoval zdroje dostupné uživatelùm knihoven, ale spolu s výhodami vytváøí i øadu problémù. Tolimac (Total Library Management Concept) je internetový systém pro poskytování øízeného pøístupu k síovým informaèním zdrojùm, zvláštì pro poskytování elektronických dokumentù (EDD – electronic document delivery). Tento systém, založený na „chytrých” kartách (smart cards) a osobních identifikaèních èíslech (PIN), technice šifrování a originální architektuøe, je navržen tak, že knihovna se v nìm chová jako prostøedník mezi uživatelem a dodavatelem dokumentu. To vyvolává pøi realizaci EDD problémy, a sice v následujících okruzích: poèítaèová bezpeènost v prostøedí otevøené sítì (zachování dùvìrnosti dat, identifikace, autentiènost a integrita dokumentu); autorizace uživatele; návratnost nákladù (uživatelé nemají pøístup k plným textùm, dokud nebyla doruèena platba: znamená to, že knihovna má zaruèeny platby za všechny dodané dokumenty; uživatel pøitom platí knihovnì, nikoli poskytovateli informací). Prototyp systému Tolimac hodnotilo Tolimac Consortium ve tøech knihovnách: Université Libre de Bruxelles (ULB); George Edwards Library, University of Surrey; University College Dublin (UCD). Uvádìjí se výsledky hodnocení pouze z prvních dvou míst. Hodnocení výkonnosti systému v ULB a Surrey bylo provedeno za použití metody mìøení výkonu (PMM – Performance Measurement Method; o metodì viz http:// www.lboro.ac.uk/research/husat/eusc/index_g_general_topics.html), zatímco v Dublinu bylo použito metody SUMI (Software Usability Measurement Inventory; viz http://www.ucc.ie/hfrg/questionnaires/sumi/index.html). Celková reakce na systém Tolimac byla pozitivní a uživatelé jej hodnotí jako snadno použitelný, s rychlou odezvou a dobrým pøístupem díky „chytrým” kartám. Jistým problémem byly ale slabé rešeršní schopnosti uživatelù, které nedovolily využití všech možností, jež systém poskytuje. Poskytovatelé informací, jako napø. francouzský INIST, britský BLDSC a nizozemský NIWI, projevili o projekt Tolimac zájem. Dokumentace projektu je na http://tolimac.ulb.ac.be.

74.

SCHMIDMAIER, Dieter Die moderne Buchgeschichte und die Stadt Leipzig : Zu den ersten acht Bänden des Leipziger Jahrbuchs zur Buchgeschichte [Novodobé dìjiny knihy a mìsto Lipsko : k prvním osmi svazkùm Lipské roèenky k dìjinám knihy] / Dieter Schmiedmaier In: Bibl. Forsch. Prax. – [München]. – 0341-4183. – 24, è. 1 (2000), s. 107-110. Recenze osmi svazkù Roèenky (Leipziger Jahrbuch zur Buchgeschichte) vydaných Nìmeckou knihovnou (Deutsche Bibliothek/Deutsche Bücherei Leipzig) v letech 1995-1998. V úvodu pøipomíná mìsto Lipsko s jeho historií výroby a šíøení knihy: typografie, umìlecká výzdoba a vazba, nakladatelství a knihkupectví, knihovny, muzea, spolky, z nichž „Lipský kruh pro dìjiny knihovìdy” (Leipziger Arbeitskreis zur Geschichte des Buchwesens) spolupracuje na Roèence. Autor komentuje a hodnotí obsah Roèenky podle nìkolika tematických okruhù: knihovìda jako disciplína a dìjiny knihy v rùzných zemích (Polsko, Francie – zde se dotýká pojmu bibliologie, Nìmecko, Austrálie, Kanada), dìjiny rùzných nakladatelství (mj. upozornìní na pøíspìvek o exilové èinnosti berlínského nakladatelství Malik v Praze v letech 1933-1938), cenzura, dìjiny papíru a jiných psacích materiálù a estetické aspekty knih, instituce a konference, zdroje k dìjinám knih v rùzných knihovnách, archivech, muzeích a nakladatelstvích Nìmecka. Závìrem struènì hodnotí význam nedávno založené (1999) Nìmecké spoleènosti pro knihovìdu (Deutsche Buchwissenschaftliche Gesellschaft, DBG), v níž pracují vìdci zabývající se knihovìdou a dìjinami knihy, literární sociologové i mediologové.

75.

SOLOŠENKO, N. S. Informacionnyje posredniki v nauènych issledovanijach : novyj etap razvitija [Informaèní zprostøedkovatelé ve vìdeckém výzkumu : nová etapa rozvoje] / N. S. Sološenko In: Mežd. Forum Inform. Dok. – [Moskva]. – 0203-6460. – 25, è. 4 (2000), s. 30-35. Lit. 8, pøíl. Informaèní a knihovnické zajištìní (dále IKZ) potøeb vìdcù (ve smyslu vyhledávání, zpracování a syntézy nových informací) jako nutná souèást procesu vìdeckého výzkumu tvoøí podsystém vìdy (z tohoto titulu jsou napøíklad knihovny vìdeckých ústavù dùležitým prvkem rozvoje vìdeckých oblastí a oborù). Na urèité etapì technologického rozvoje se objevují zdroje, jejichž využívání vyžaduje specifické znalosti a návyky. Proto se v rámci IKZ vyèleòuje funkèní podsystém v podobì institutu individuálních informaèních zprostøedkovatelù (mediátorù), kteøí jsou považováni za stejnì dùležitý prvek IKZ, jako jsou zdroje a technologie. Autor pøedstavuje tyto zprostøed-

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

231

kovatele a jejich funkce jako zvláštní kategorii knihovníkù, kteøí jsou prvkem konkrétního podsystému vìdy, avšak zároveò jsou také koncovými uživateli se specifickými informaèními potøebami, zejména pøi zapojení se do problémovì orientovaných projektù. Autorùv výklad vychází nejen ze zkušeností fungování knihoven systému Ruské akademie vìd, ale také z vlastního prùzkumu rozvoje funkcí mediátorù, který provedl v polovinì 90. let bìhem stáže na Univerzitì státu Maryland v USA mezi mediátory vìdeckých knihoven a jejich øídícími pracovníky. Byly použity tzv. kvalitativní metody (qualitative research) a z nich pøedevším neformální interview. Vyhodnocení interview (v pøíloze je pøehled kladených dotazù) umožnilo lépe vymezit komplex znalostí a oborových i sociálních dovedností, jimiž by mìl disponovat zprostøedkovatel, zformulovat informaèní potøeby zprostøedkovatelù ve svìtì síových informací, a také lépe poznat, jak rozvoj elektronických komunikací ovlivòuje funkce informaèních zprostøedkovatelù (tradiènì pojímané zprostøedkovatelské a vzdìlávací funkce se integrují do funkce adaptace koncových uživatelù na elektronické zdroje a na nové komunikaèní prostøedí, a tato funkce zároveò zahrnuje informaènì analytickou a komunikaèní funkci). Právì rozvoji informaènì analytických funkcí zprostøedkovatelù autor pøisuzuje velký význam a spojuje s ní budoucnost této kategorie knihovníkù. 76.

VISLYJ, A. I. Informacionnyje resursy bibliografirujušèich organizacij : problemy sozdanija i ispol’zovanija [Problémy vytváøení a využívání informaèních zdrojù organizací zajišujících bibliografické zpracování dokumentù] / A. I. Vislyj In: Nauè. Techn. Bibl. – [Moskva]. – 0130-9765. – È. 5 (2000), s. 22-27. Autor, pracovník Ruské státní knihovny v Moskvì (má statut národní knihovny – pozn. red.) se zabývá otázkami sjednocování úsilí a dosažení úspor pøi bibliografickém popisu v rámci Ruska, resp. pøi vytváøení elektronických katalogù. Koncem 90. let byly na federální úrovni vytvoøeny nìkteré pøedpoklady pro budování pøíslušných elektronických zdrojù: projekty Ruského støediska korporativní katalogizace (RCKK) a Støediska soubìžné národní katalogizace na internetu (CTNBI). RCKK je pokusem o vytvoøení ruské verze systému sdílené katalogizace po vzoru OCLC. CTNBI pøedstavuje spolupráci tøí národních institucí – Ruské státní knihovny (Moskva), Ruské knižní palaty (Moskva) a Ruské národní knihovny (Sankt-Petìrburg) – pøi zpracování dokumentù s cílem vytváøet bibliografické záznamy národní úrovnì a být zdrojem záznamù elektronicky dostupných dalším organizacím. Autor tyto aktivity hodnotí jako logické vyústìní procesu automatizace jmenovaných institucí, který byl finanènì podpoøen Sorosovým fondem (koncepce je souèástí megaprojektu „Puškinská knihovna”). Jmenované tøi velké instituce zpracovávající zhruba shodný masiv dokumentù vycházející z ruského povinného výtisku a mající každá vlastní tradice a ambice se tak domluvily a podepsaly protokoly o základních pøedpokladech organizace CTNBI (používání formátu RUSMARC, rozdìlení úloh pøi vytváøení souborù národních autorit, postup prací na budování Støediska). Autor se vìnuje i širším okolnostem fungování sdílené katalogizace: technologickým a organizaèním pøedpokladùm elektronického využívání ústøednì zpracovávaných záznamù (stále je zøejmì nutno pøesvìdèovat o nezbytnosti vybavit technikou pøímo katalogizátory, zkvalitòovat lokální sítì atd.), sociálnì-ekonomickým hlediskùm (s ohledem na extrémnì nízké platy je prakticky nemožné zabývat se výpoèty rentability pøi pøejímání záznamù apod.).

77.

VOROJSKIJ, F. S. Èto den’ grjadušèij ... – nabljudenija i prognozy [Co pøijde zítra ... – poznatky a prognózy] / F. S. Vorojskij In: Nauè. Techn. Bibl. – [Moskva]. – 0130-9765. – È. 2 (2000), s. 17-28. Lit. 40. Autor rekapituluje dosavadní vývoj mikroelektroniky a výpoèetní techniky a na základì extrapolace údajù a analýzy zahranièní literatury pøedstavuje (mj. i v tabulkách a grafech) tendence v této oblasti vyvozené pro období do roku 2020. Na základì závìrù o dalším zesílení dosavadních tendencí definuje smìry, v nichž výpoèetní technika a telekomunikace ovlivní charakter knihovnicko-informaèních procesù: zvýší se potøeba vytváøení, správy a využívání elektronických knihoven (vèetnì elektronických fondù a archivù literatury), s dalším rozvojem CD-RW a DVD-RW technologií a v dùsledku uživatelského komfortu, který pøinášejí, zøejmì ustoupí potøeba dlouhodobého uchovávání velkých objemù dokumentù na tvrdých nosièích (výjimkou zùstanou jen cenné a silnì žádané publikace), zvýší se zájem o vytváøení domácích èi osobních elektronických knihoven a archivù, což pøinese požadavky na nové formy služeb atd. Nové formy se budou vzájemnì doplòovat a ovlivòovat s tradièními, budou však zásadnì ovlivòovat prestiž profese a oboru knihovnictví. Autor uvádí své konkrétní závìry a návrhy vzhledem k situaci ruských knihoven: problémem je nejen nedostatek financí, ale èasto malá aktivita i tìch knihoven, které již jsou náležitì vybaveny (mají napø. elektronické katalogy, ale nedokážou jich plnohodnotnì využívat ve službách). Na druhou stranu je tøeba podpoøit vytváøení „reprezentativních” elektronických katalogù v národních a dalších hlavních knihovnách Ruska a jejich využívání pøi retrospektivní konverzi katalogù v regionech; organizovat korporativní skupiny knihoven pro øešení úkolù retrokonverze a zajistit jim metodickou a technologickou pomoc atd. Budování moderních knihovních a informaèních služeb pro obyvatelstvo není možné bez podpory státu. Takovou podporou by bylo i pøijetí zákona, který by vymezil federální politiku v této oblasti,

232

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

povinnosti státních a obecních orgánù pøi financování práce knihoven, ale i pravidla využívání pøidìlených prostøedkù; pro nestátní organizace a firmy pak úlevy v pøípadì jejich finanèní a jiné podpory èinnosti knihoven. 78.

WALDHART, Thomas J. – MILLER, Joseph B. – LOIS MAI CHAN Provision of Local Assisted Access to Selected Internet Information Resources by ARL Academic Libraries [Umožnìní asistovaného lokálního pøístupu k vybraným internetovým informaèním zdrojùm v akademických knihovnách, èlenech Sdružení vìdeckých knihoven] / Thomas J. Waldhart, Joseph B. Miller, Lois Mai Chan In: J. Acad. Librarianship. – [New York]. – 0099-1333. – 26, è. 2 (2000), s. 100-109. Lit. 13. Všeobecnì panuje velká potøeba poskytovat uživatelùm akademických knihoven úèinnìjší pøístup k internetovým informaèním zdrojùm, které mají význam ve vyšším vzdìlávání. I když je pravdìpodobné, že vìtšina tìchto knihoven nìjaký druh lokálního systému umožòujícího jejím uživatelùm identifikovat a efektivnì využívat internetové informaèní zdroje již vyvinula, je o tom k dispozici jen málo informací. Proto byl proveden popisovaný prùzkum, do nìhož byly zapojeny akademické knihovny Spojených státù, které jsou èleny ARL – Association of Research Libraries (Sdružení vìdeckých knihoven). Z celkového poètu cca 3000 akademických knihoven bylo v dubnu 1998 osloveno 110, z nichž 65 souhlasilo s vyplnìním dotazníku. Prvotním cílem prùzkumu bylo zjistit, co tyto knihovny dìlají pro to, aby svým uživatelùm poskytly asistovaný pøístup k internetovým informaèním zdrojùm, a jak to dìlají. Zkoumané systémy asistovaného pøístupu jsou takové, jež: (1) identifikují a vybírají internetové informaèní zdroje a ty poskytují studentùm, fakultì, akademickému sboru; (2) popisují, organizují a udržují takové zdroje zpùsoby, které jsou navrženy tak, aby poskytovaly efektivní pøístup; (3) vytváøejí soubor HTML dokumentù, které obsahují spoje (links) k vybraným internetovým zdrojùm, jež mohou být prohlédnuty nebo prozkoumány, je-li k dispozici lokální rešeršní systém. Výsledky prùzkumu jsou shrnuty ve ètyøech oddílech: 1. struktura systémù asistovaného pøístupu (organizace a øízení systémù), 2. institucionální zdroje (úèastníci, funkèní odpovìdnost, adekvátnost zdrojù), 3. charakteristiky systémù asistovaného pøístupu (škála služeb a délka provozu, popis internetových zdrojù a jejich zaèlenìní do OPACu, organizace internetových zdrojù a použití prohledávaèù) a 4. názory a zodpovìdnosti (potøeba lokálních systémù, adekvátnost existujících internetových prohledávaèù a adresáøù, kooperativní rozvoj systémù, externí rozvoj systémù a hodnota existujících systémù). Vìtšina respondentù souhlasila s tím, že akademické knihovny musí vyvinout a udržovat efektivní systémy asistovaného pøístupu k internetovým zdrojùm, forma asistence se však v jednotlivých knihovnách liší. Neexistuje žádný typický nebo obecný systém asistovaného pøístupu k internetovým zdrojùm. S rozvojem internetu pøitom bude na akademické knihovny vyvíjen stále vìtší tlak, aby pøevzaly vedoucí roli ve zkvalitòování pøístupu k tìmto zdrojùm. Tato role bude zøejmì zahrnovat aktivity smìøující k dalšímu rozvoji, rozšiøování a zdokonalování existujících lokálních systémù.

NÁRODNÍ KNIHOVNA, 12, 2001, è. 3

233