Nezaměstnanost a soudobá česká společnost

Bankovní institut vysoká škola Praha

Nezaměstnanost a soudobá česká společnost Bakalářská práce

Kateřina Chlebounová

Duben, 2008

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Nezaměstnanost a soudobá česká společnost Bakalářská práce

Autor :

Kateřina Chlebounová Bankovní management

Vedoucí práce :

PhDr.Vladimír Dubský, Csc.

Praha

Duben, 2008

-2-

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 30.4.2008

-3-

Anotace práce : Tato bakalářská práce podává přehled o nezaměstnanosti v České republice a její společnosti. Práce se v úvodu věnuje charakteristice trhu práce a teoretickému rámci a následně přechází k sociálním aspektům nezaměstnanosti české společnosti. Třetí část je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti.Tato analýza prezentuje nejprve vývoj nezaměstnanosti v devadesátých letech a v období let 2003 až 2007 a poté přechází ke strukturální analýze nezaměstnanosti.Pracuje se získanými podrobnými hodnotami.Jedná se jak o slovní popis, tak i dokreslující číselný přehled v tabulkách. V závěru práce jsou uvedeny možnosti řešení této problematiky v současných podmínkách České republiky, jejichž součástí je popis státní politiky zaměstnanosti - aktivní i pasivní složka této politiky a program reforem zaměstnanosti v rámci Lisabonské strategie.

Annotation : This bachelor thesis giving an overview about unemployment in Czech republic and it’s sociaty.Exordium of the thesis is focused on a defines labour market and a basic teoretical framework and than it changes the subject to a social point of view of unemployment in Czech Sociaty.The third part is focused on the analysis of unemployment.At first this analysis presents the development of unemployment in the nineties and during the years 2003 – 2007 and after it turns to the structural analysis of unemployment.It deals with obtained detail value.There is verbal description with numeral tables. At the end of this thesis are introduced present possibilities of the solution in Czech repulic, whose part is the national employment policy – both the active and passive components of this policy and reform program of employment within Lisbons strategy.

-4-

OBSAH OBSAH

05

1

ÚVOD

07

2

CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI

08

2.1

Trh práce

08

2.2

Teoretické aspekty nezaměstnanosti

13

3

NEZAMĚSTNANOST A SOUDOBÁ ČESKÁ SPOLEČNOT

21

3.1

Význam práce a zaměstnání pro člověka

21

3.2

Sociální izolace

23

3.3

Vliv nezaměstnanosti na fyzické a psychické zdraví

23

4

ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI SOUDOBÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI

24

4.1

Vývoj nezaměstnanosti v 90.letech

24

4.2

Vývoj nezaměstnanosti v letech 2003-2007

27

4.3

Nezaměstnanost dle jednotlivých skupin obyvatelstva

34

4.3.1 Struktura nezaměstnanosti podle vzdělání

34

4.3.2 Struktura nezaměstnanosti podle pohlaví

35

4.3.3 Struktura nezaměstnanosti podle věku

36

4.3.4 Nezaměstnanost podle absolventů škol

38

4.3.5 Nezaměstnanost podle regionů

39

5

39

ZPŮSOBY A MOŽNOSTI ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR

5.1

Státní politika zaměstnanosti obecně

39

5.2

Pasivní politika nezaměstnanosti

41

5.2.1 Minimální mzda

41

5.2.2 Podpora v nezaměstnanosti

43

5.2.3 Předčasný odchod do důchodu

45

5.3

46

Aktivní politika nezaměstnanosti

5.3.1 Rekvalifikace a poradenství

46

5.3.2 Veřejně prospěšné práce

46

5.3.3 Společensky účelná pracovní místa

47 -5-

5.4

Národní program reforem ČR

48

5.4.1 Flexibilita trhu práce

48

5.4.2 Začleňování na trhu práce

49

5.4.3 Vzdělávání

49

6

VÝSLEDKY A ZÁVĚR

50

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

52

8

PŘÍLOHY

53

-6-

1 ÚVOD

Nezaměstnanost patří historicky i v současnosti mezi nejsledovanější a nejdiskutovanější jevy tržního hospodářství. O jejím významu svědčí nakonec i to, že je již od počátku 20. století jedním z prioritních témat hospodářských politik vlád. Pro českou společnost je nezaměstnanost relativně novým jevem, který nepoznalo několik generací. Její míra se na počátku celé transformace na začátku 90. let vyvíjela velice příznivě a nijak nenaznačovala, že se nezaměstnanost stane závažným společenským problémem. Cílem této bakalářské práce je definovat, analyzovat a nastínit současné možnosti řešení klíčových aspektů nezaměstnanosti v České republice a její společnosti. Práce se v úvodu věnuje charakteristice trhu práce a teoretickému rámci a následně přechází k sociálním aspektům nezaměstnanosti české společnosti. Třetí část je zaměřena na analýzu nezaměstnanosti. Tato analýza prezentuje nejprve vývoj nezaměstnanosti v devadesátých letech, v období let 2003 až 2007 a poté přechází ke strukturální analýze nezaměstnanosti. Pracuje se získanými podrobnými hodnotami. Jedná se jak o slovní popis, tak i dokreslující vlastní číselný přehled v tabulkách. V závěru práce jsou uvedeny možnosti řešení této problematiky v současných podmínkách České republiky, jejichž součástí je popis státní politiky zaměstnanosti aktivní i pasivní složka této politiky a program reforem zaměstnanosti v rámci Lisabonské strategie.

-7-

2 CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI 2.1 TRH PRÁCE Pracovní trh je spojen s tržní ekonomikou, v které je, stejně jako služby a výrobky, prodávána a kupována i práce. Trh práce má určité znaky podobné trhu statků a služeb, avšak v určitém ohledu se od něho významně liší. Práce nemá stejnou povahu jako jiné zboží. Její specifičnost je dána tím, že ji vykonávají lidé, s nimiž je neoddělitelně spjata. Práce patří k jednomu ze tří základních výrobních faktorů. Trh práce se dá definovat jako místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po ní.

Specifikace trhu práce Na trhu práce nefungují standardní mechanismy vyrovnávající nabídky s poptávkou. Je možné to vysvětlit pěti specifickými rysy. Prvním specifickým rysem je to, že práce je neoddělitelná od jejího nositele. Nelze si kupovat lidi, ale jen si najímat jejich pracovní služby. Práce je poptávána nejen dle racionálního chování zúčastněných osob, ale i na základě osobních preferencí. Potenciální zaměstnanec se rozhoduje nejen podle výše mzdy, ale také podle dalších faktorů, jako je např. možnost kariérního růstu, osobní vztahy na pracovišti, prestiž a relativní jistota povolání. Druhou odlišností trhu práce od trhu statků a služeb je dlouhodobost vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Je dána uzavíráním pracovních smluv na delší dobu, což snižuje citlivost mezd na změny trhu. Tato nepružná mzda je příčinou toho, že se trh nedokáže vyčistit. Pro zaměstnavatele je výhodné udržovat si stálé zaměstnance, protože kdyby se trh práce řídil stejnými zásadami jako trh statků a služeb, přinášely by všechny změny velké transakční náklady. Třetí odlišností je heterogenita prací a pracovníků. Jedná se o rozdíl charakteristických rysů lidí, jako věk, pohlaví, vzdělání, praxe, schopnosti a dovednosti. Čtvrtou odlišností je segmentace trhu práce. Neexistuje jeden ucelený trh práce, ale celá řada trhů, viz kap. 2.1.2.

-8-

Posledním rozdílným rysem jsou regulační opatření státu. Teoreticky by se měl stát chovat tržně, aby nenarušoval rovnováhu. Ale opak je pravdou. Stát a odbory zasahují do tohoto trhu různými „netržními“ opatřeními. Jedná se například o úpravy pracovní doby, stanovení mzdových sazeb, ovlivňování zaměstnanosti, zprostředkování zaměstnání či finanční výpomoci, regulace pohybu pracovních sil ze zahraničí. Dále stát upravuje pracovní podmínky prostřednictvím právních předpisů1. Vzhledem k tomu, že trh práce je úzce spojen s dalšími makroekonomickými veličinami, jako je inflace, ekonomický růst, platební bilance, musí vláda v daných podmínkách řešit otázku priorit. Dochází-li k ekonomickému růstu, dochází ke snižování nezaměstnanosti, ale na druhou stranu je vytvářen inflační tlak. Je tedy na vládě, jaké priority zvolí.

Segmentace trhu práce Jednou z důležitých charakteristik trhu práce je fakt, že v praxi neexistuje jeden ucelený trh. Trh práce se dělí z hlediska profesního na trh primární a sekundární, dle lokality na interní a externí a nakonec dle povahy na formální a neformální2. Primární a sekundární trh práce Na primárním trhu se soustřeďují výhodnější pracovní příležitosti s vyšší prestiží, možností profesionálního růstu a lepší pracovní podmínky. Je snazší si zde zvýšit kvalifikaci a tím si posílit stabilitu či růst svého postavení. Sekundární trh je charakterizován pracovními místy s nižší prestiží a o profesionálním růstu se zde nedá hovořit. Pracovníci na tomto trhu jsou častěji nezaměstnaní, ale na druhé straně je zde snazší získat nové zaměstnání, než na primárním trhu. Tento trh je dále charakterizován nižšími mzdovými sazbami a vysokou fluktuací. Interní a externí trh práce V tomto případě se nejedná o trh v pravém slova smyslu, neboť na něm dochází k rozmisťování pracovníků za pomoci administrativních pravidel a mechanismů směřujících k více či méně jasně definovaným cílům. Interní trh existuje uvnitř

1

Leitmanová, I. Trh práce EU a ČR: stav a vývoj

2

Mareš, P. Nezaměstnanost jako sociální problém

-9-

jednotlivých firem, kde dochází pouze k přemisťování pracovníků na jiné pracovní pozice, aniž by byli propuštěni. Na externím trhu práce se setkávají pracovníci, nabízející svoji pracovní sílu a kvalifikaci, s firmami nabízející volná pracovní místa3. Formální a neformální trh práce Za formální trh práce je považován trh oficiálních pracovních příležitostí, který je kontrolovaný společenskými institucemi, které slouží k jeho regulaci. Naproti neformální trh práce je většinou mimo kontrolu těchto institucí a vedle aktivit řazených obvykle do tzv. šedé či černé ekonomiky (různé formy nelegálního podnikání) se týká i samozásobitelství a domácích prací. V poslední době získává neformální trh práce stále větších rozměrů, neboť přibývá práce na černo, tento trend silně podporují zahraniční pracovníci bez pracovního povolení.

Nabídka práce Nabídkou práce se rozumí počet hodin práce, které pracovníci nabízejí během daného období. Představuje volbu spotřebitele, který porovnává užitek z volného času s užitkem, který mu plyne z výrobků a služeb. Tyto výkony nakoupí za mzdu získanou tím, že obětuje svůj volný čas a nabízí více práce. Proto se dá říct, že mzda je cenou volného času4. Graf č. 1: Křivka nabídky práce

Mzdová

W

Wx

S

X S

Množství pracovních sil Zdroj: Holman, R. Ekonomie

3

Jírová, H. Trh práce a politika zaměstnanosti

4

Holman, R. Ekonomie

- 10 -

L

S růstem mzdové sazby do bodu „X“ v grafu č. 1 nabízí spotřebitel více práce, neboť každá hodina práce přenáší více důchodu, ze kterého plyne větší užitek z výrobků a služeb. Spotřebovávané výkony jsou tedy substitutem odpočinku. Při vyšší mzdové úrovni (v grafu od bodu „X“) dochází k omezování nabídky práce. Vyšší mzdová sazba poskytuje spotřebiteli stále více prostředků nejen na nezbytné, ale zejména na luxusní statky. Umožňuje mu tak snížit práci a začíná preferovat svůj volný čas5. Při nižší mzdové sazbě převládá tzv. substituční efekt. To znamená, že při růstu mzdy člověk nabízí více práce a vzdává se volného času.

Při vyšší mzdové sazbě převládá tzv. důchodový efekt. Při těchto vyšších mzdových sazbách si může spotřebitel dovolit více volného času, a to jen v případě omezení pracovní nabídky. Nabídka práce tedy klesá. Substituční a důchodový efekt působí protichůdně – dopad změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z efektů převažuje. Empirická pozorování ukazují, že substituční efekt převládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách převládá důchodový efekt. Mezi hlavní determinanty nabídky práce patří reálné mzdy, majetek osob nabízejících práci, mimopracovní příjem (včetně vládních transferů), demografický vývoj a kulturní tradice.

Poptávka po práci Poptávka po práci je charakterizována jako počet hodin práce, které firma (i domácnosti a stát) poptává. Tato poptávka je „odvozena poptávkou“, závislou na poptávce spotřebitelů po finálních statcích, které se ve firmě vyrábějí. Při nákupu práce se firmy orientují podle vynaložených nákladů na práci a podle výnosů, které jim přináší. Firma maximalizující svůj zisk zaměstnává pracovníky až po bod, kdy se mezní náklady na práci právě rovnají příjmu z mezního produktu práce.

5

Macáková, L. a kol. Mikroekonomie

- 11 -

Mezní náklady na práci je částka, o kterou se zvýší celkové náklady dané firmy po získání dodatečné jednotky práce. Představují cenu práce, tedy mzdovou sazbu. Firma tedy zvyšuje / snižuje poptávku po práci až do té doby, kdy se příjem z mezního produktu práce vyrovná mzdové sazbě.

produktu práce, mzdová sazba

Příjem z mezního

Graf č. 2: Křivka poptávky po práci

P

MPL = D

Množství pracovních sil

Zdroj: Holman, R. Makroekonomie

Hlavními determinanty poptávky po práci jsou mzdy, poptávka po výkonech vyráběných pomocí těchto prací a cena těchto výkonů, produktivita práce (celkový výstup dělený pracovními vstupy), ceny ostatních vstupů, očekávané budoucí tržby a disponibilní přebytečná pracovní síla.

Rovnováha na trhu práce Podle klasického tržního modelu se rovnováha na pracovním trhu vytváří interakcí nabídky a poptávky. Nabídka práce i poptávka po ní reagují na cenu práce – mzdu. Mezi nabídkou práce a výší mezd je pozitivní vztah, mezi poptávkou po práci a výší mezd je vztah negativní6.

6

Šimek, D. Otevřená práce

- 12 -

Poptávka po práci je dána horizontálním součtem individuálních křivek poptávek všech firem. Tržní nabídka práce ukazuje, kolik hodin práce budou nabízet všichni pracovníci na tomto trhu při různé výši mezd. Tržní nabídka je rostoucí, protože předpokládáme, že v daném odvětví je s rostoucí mzdovou sazbou nabízeno více práce. Tržní křivka nabídky práce není zpět zakřivená. To má dva základní důvody:


různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci, takže ke zpětnému zakřivení jejich nabídkových křivek dochází v různých bodech, u někoho při nižší mzdě a u jiného pří vyšší mzdě




rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími výdělky

Graf č. 3: Rovnováha na trhu práce

W SL přebytek L W2 WE W1

E nedostatek L

DL L

Zdroj: Holman, R. Makrokonomie

Bod rovnováhy je v grafu č.3 v bodě „E“, při vychýlení mzdy z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce. Jestliže je tržní mzdová sazba nižší než rovnovážná (W1), nabízené množství je nižší, než poptávané. Na trhu práce vzniká - 13 -

nedostatek pracovních. Jestliže bude mzdová sazba vyšší než rovnovážná (W2), nabízené množství práce je vyšší, než poptávané. Dochází k přebytku nabídky pracovních sil. Rovnováha na trhu práce, obdobně jako na ostatních trzích, je spíše výjimkou. Většinou existuje nerovnováha, která je vyjádřena mírou nezaměstnanosti.

2.2 TEORETICKÉ ASPEKTY NEZAMĚSTNANOSTI V tržní ekonomice je běžné, že část pracujících nemá odpovídající práci a je tudíž bez práce. Nezaměstnanost lze tedy definovat jako stav ekonomiky, kde osoby v produktivním věku a práceschopné nemají anebo nemohou práci najít. Podle ILO7 jsou za nezaměstnané považovány všechny osoby starší 15ti let, které ve sledovaném období nebyly zaměstnané a zároveň aktivně hledaly práci. K nezaměstnaným se také řadí osoby, které jsou připraveni k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů. Obyvatelstvo se člení do tří základních skupin: 1. Zaměstnaní – lidé vykonávající jakoukoliv práci a rovněž ti, kteří jsou nemocní nebo na dovolených, dále ženy na mateřské dovolené, vojáci vykonávající základní vojenskou službu. 2. Nezaměstnaní – lidé, kteří nevykonávají placenou práci, ale: -

aktivně hledají nové zaměstnaní

-

jsou zaregistrovaní na úřadech práce

-

čekají, že v nejbližší době nastoupí do zaměstnání.

3. Ostatní – občané, kteří nejsou zahrnováni do bodu ad 1. a ad 2., jsou to lidé v důchodu, osoby v domácnostech, studenti.

7

Mezinárodní organizace práce (ILO) je specializovanou organizací, jejímž hlavním cílem je prosazování

sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv.

- 14 -

Zaměstnaní i nezaměstnaní jsou považováni za ekonomicky aktivní obyvatelstvo.Za nezaměstnané jsou dosud počítáni ti lidé, kteří aktivně hledají vhodné zaměstnání a jsou zaregistrováni na úřadech práce. Jedná se tedy o registrovanou nezaměstnanost. Je to dáno tím, že určitá část lidí vůbec tyto úřady nenavštěvuje a určitá část lidí (dlouhodobě nezaměstnaných) je z evidence úřadů práce vyřazena a získává prostředky pro život z jiných zdrojů (v ČR prostřednictvím sociálních odborů okresních úřadů).

Metody výpočtu míry nezaměstnanosti Při zjišťování míry nezaměstnanosti v České republice je možné se setkat s dvěmi metodikami. Jednu z nich využívá Správa služeb zaměstnanosti MPSV ČR, kdy vychází z počtu evidovaných nezaměstnaných na úřadech práci, druhou pak používá Český statistický úřad. Metodika SSZ8 Podle metodiky SSZ je míra nezaměstnanosti u vypočítána podle vzorce: počet evidovaných u=

----------------------EAO9

Míra registrovaných publikovaná MPSV je údaj, který vychází z dostupných zdrojů úřadu práce a státní statistiky. Čitatel udává počet registrovaných uchazečů o zaměstnání vedených úřady práce v okrese trvalého bydliště uchazeče. Jmenovatel udává součet počtu zaměstnaných osob, získaného VŠPS10, počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání, evidovaných na úřadech práce.

8

www.mpsv.cz

9

EAO, Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, klouzavý průměr za poslední 4 čtvrtletí.

10

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku

domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky.

- 15 -

Metodika ČSÚ11 Podle metodiky ČSÚ je míra nezaměstnanosti vypočítávána podle vzorce: nezaměstnaní (registrovaní + neregistrovaní) u=

------------------------------------------------------EAO

Obecná

míra

nezaměstnanosti

je

ukazatel

získaný z výsledků

VŠPS

podle

mezinárodních definic a doporučení ILA. Počet neregistrovaných nezaměstnaných získává ČSU výběrovým šetřením pracovních sil. Tato šetření jsou prováděna na úrovni krajů, které obsahují reprezentativní vzorek12.

Typy nezaměstnanosti Frikční nezaměstnanost Vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádiích životního cyklu. I v případě, kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace – lidé, kteří hledají zaměstnání po absolvování školy nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce po mateřské dovolené. Prodlužování frikční nezaměstnanosti může být také způsobeno různým stupněm nesouladu mezi strukturou nabídky práce a strukturou poprávky po práci, přičemž frikční nezaměstnanost může také souviset se špatnou informovaností o nabídce pracovních míst. Frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé nebo shánějí lepší zaměstnání. V tomto případě se jedná o nezaměstnanost dobrovolnou13.

11

www.csu.cz

12

Vedral, P. a Straková, A. Zaměstnanost – vybrané kapitoly

13

Gotwald, J. a Šimek, M. Ekonomika trhu práce II

- 16 -

Cyklická nezaměstnanost Cyklická nezaměstnanost je způsobena nedostatečnou poptávkou po produktech, tedy v době, kdy ekonomika prožívá fázi celkového hospodářského poklesu, jehož základním rysem je narůstající nezaměstnanost ve všech odvětvích. Tato nezaměstnanost vzniká tehdy, když makroekonomická poptávka po zboží a službách při daných mzdových sazbách a při dané produktivitě práce není dostačující pro zaměstnanost těch, kteří jsou schopni a ochotni pracovat. Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost neexistuje proto, že počet volných míst je menší než počet osob, které hledají zaměstnání, ale proto, že kvalifikace, kterou vyžadují tato zaměstnání nebo geografické umístění volných zaměstnání jsou jiné než ty, které nabízejí pracovní síly. Indikátorem strukturální nezaměstnanosti je vysoký počet neobsazených, volných pracovních míst a vysoký počet nezaměstnaných. Tento nesoulad může vzniknout proto, že poptávka po určitém druhu práce roste, zatímco poptávka po jiném druhu klesá, přičemž nabídky se nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Tento typ nezaměstnanosti může trvat i několik let a je spojen s rekvalifikací pracovníků. Sezónní nezaměstnanost Tato nezaměstnanost je důsledkem sezónní fluktuace poptávky po pracovních příležitostech. Je většinou pravidelná a je spojena s přírodním cyklem. Je pravidelná v zemědělství, stavebnictví, turistickém ruchu. Skrytá nezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Velkou částí této skryté nezaměstnanosti tvoří obvykle vdané ženy a mladiství. Většinou jde o osoby, které na hledání práce rezignovaly nebo si práci vyhledávají pomocí neformálních sítí, či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na úřadu práce. Skrytá nezaměstnanost je dána i tím, že z údajů o nezaměstnaných jsou často vyřazovány osoby, které jsou sice neumístěny, ale jsou zařazeny do různých programů pro nezaměstnané, jedná se např. o veřejně prospěšné práce, rekvalifikace apod. - 17 -

Neúplná zaměstnanost Je dána existencí pracovníků, kteří musejí akceptovat práci na snížený úvazek či práci nevyužívající plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Tento typ neúplné zaměstnanosti se paradoxně rozšiřuje mimo jiné jako jeden ze způsobů, kterým se snaží společnost eliminovat masovou nezaměstnanost. Nejčastěji se jedná o zkrácenou pracovní dobu, či sdílení pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo dělí dvě osoby. Nepravá nezaměstnanost Jde o osoby, které práci nemají a ani ji nehledají, snaží se však vyčerpat v plném rozsahu nárok na různé sociální podpory. Do této kategorie také zahrnujeme osoby, které jsou registrované na úřadech práce, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice.

Přirozená míra nezaměstnanosti Určitá míra nezaměstnanosti je přirozenou součástí každého tržního hospodářství. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou síly, které působí směrem ke zvyšování a snižování cenové a mzdové inflace, vyrovnané. Při přirozené míře nezaměstnanosti je inflace stálá a nevykazuje tendenci ke zvyšování ani snižování. V soudobé ekonomice, která se snaží zabránit vysokým mírám inflace, je přirozená míra nezaměstnanosti nejnižší mírou nezaměstnanosti, která je udržitelná. Vyjadřuje tedy nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá potenciálnímu produktu země. Za přirozenou míru nezaměstnanosti lze také považovat takovou míru nezaměstnanosti, při níž počet nezaměstnaných je nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst. Nezaměstnanost na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti je označována jako nezaměstnanost dobrovolná, vyplývající z toho, že nezaměstnaní nemají z různých důvodů zájem o nabízená pracovní místa, kterých je sice dost, avšak nevyhovují nárokům uchazečů.

- 18 -

Dva pohledy na nezaměstnanost Nezaměstnanost z pohledu liberálů Liberálové, jejichž hlavním představitelem je Milton Friedman14, se soustřeďují na rovnováhu na trhu, které je dosaženo prostřednictvím cen jako základního mechanismu. Každý trh má svoji nabídku a poptávku v rovnováze, které je dosaženo automaticky tržním mechanismem. Liberálové tvrdí, že nerovnováhy je dosaženo prostřednictvím státních zásahů do těchto mechanismů. Nezaměstnanost je podle liberálů chápána jako krátkodobý projev nerovnováhy mezi poptávkou po práci a nabídkou po ní. Je způsobena nepružností nabídky na trhu práce (malá informovanost o volných místech, malá ochota k mobilitě a k akceptaci zhoršených podmínek) vůči neustále se měnící poptávce15. Určitá míra nezaměstnanosti je chápána jako neodstranitelné minimum. Podle liberálů platí: „kdo chce pracovat a akceptuje finanční podmínky, má vždy možnost si práci najít“. Proto považují nezaměstnanost za dobrovolnou. Nezaměstnanost z pohledu dirigistů Dirigisté, jejichž hlavním představitelem je J. M. Keynes16, považují nezaměstnanost za nedobrovolnou. Na rozdíl od liberálů nejde o vyhýbání se práci či o neochotu pracovat za nepříznivých podmínek. V tomto pojetí existují dvě příčiny masové nezaměstnanosti: 1. Technologický pokrok, vytlačují živou práci. 2. Chronický nedostatek poptávky po zboží, který vede k omezení investic a následně k malé zaměstnanosti, což opět snižují poptávku. Mzda tvoří na jedné straně výrobní náklady pro firmu, ale na druhé straně zdroj kupní síly obyvatelstva. Řešení nezaměstnanosti není ve snižování mezd, ale ve stimulaci

14

Milton Friedman (31.7.1912 - 16.11.2006) byl americký ekonom,nositel Nobelovy ceny za ekonomii.

15

Kazdová, A. S diplomem v kapse, s čepicí v hrsti

16

John Maynard Keynes (5.6.1883 - 21.4.1946) byl anglický ekonom, profesor na univerzitě v

Cambridge, guvernér Bank of England.

- 19 -

poptávky a zprostředkování podpory formou veřejných výdajů, které by sloužily ke zvyšování poptávky17.

Příčiny růstu nezaměstnanosti18 Nezaměstnanost

představuje

složitý sociální

jev.

Nejčastěji

uváděné

příčiny

nezaměstnanosti jsou:


úpadek výroby, tj. období hospodářské recese




zavádění nových technologií, automatizace, robotizace, které vytlačují člověka, je tedy nutné realizovat aktivní politiku zaměstnanosti, vytvářet nová pracovní místa, poskytnout možnost rekvalifikace




nasycení trhu zbožím




zadluženost a úpadky drobných podnikatelů, kdy jsou rušena pracovní místa




nezájem určité skupiny obyvatelstva zaměstnat se




vysoký přírůstek obyvatelstva, který vede k převisu nabídky práce nad poptávkou po ní




prodlužování pracovních hodin a zvyšování přesčasové práce




nízká míra investic do rozšiřování výroby.

Snižování míry nezaměstnanosti Existují tři specifické nástroje, díky kterým vláda může ovlivňovat nezaměstnanost. 1. Veřejné výdaje Jedná se o výdaje ze státního rozpočtu, působící na zvyšování zaměstnanosti. Jde o:


přímé vládní nákupy zboží a služeb od soukromého sektoru




zaměstnávání lidí ve státní administrativě




výdaje na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti

17

Kazdová, A. S diplomem v kapse, s čepicí v hrsti

18

www.csu.cz

- 20 -

2. Daňová politika vlády Jedná se o daně, které tvoří příjmy státního rozpočtu; prostřednictvím těchto příjmů může stát opět stimulovat tvorbu nových pracovních příležitostí. 3. Regulační a legislativní opatření vlády a) regulační opatření chrání vnitřní trh a domácí výrobce a vedou k zachování zaměstnanosti; mezi základní opatření státu patří dovozní kvóty, celní tarify a regulace cen a mezd. b) pracovně právní legislativa vymezuje práva a povinnosti občanů na trhu práce státních orgánů, zaměstnavatelů a odborových orgánů; jsou vytvářeny právní normy, kde jsou stanoveny práva občanů na práci, spravedlivou odměnu, uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu v nezaměstnanosti.

3 NEZAMĚSTNANOST

A

SOUDOBÁ

ČESKÁ

SPOLEČNOST Z HLEDISKA TRHU PRÁCE 3.1 VÝZNAM PRÁCE A ZAMĚSTNÁNÍ PRO ČLOVĚKA Práce a zaměstnání má pro život lidí v naší kultuře centrální roli. Téměř po celou dobu existence kultury generovala lidská práce její evoluci. Samotnému člověku přináší zaměstnání nejen materiální prospěch, ale také pocit seberealizace, sebeúcty, příležitost participovat na širších aktivitách společnosti, pocit životního smyslu, osobnostní rozvoj. Jahodová, která stála u zrodu moderního výzkumu nezaměstnanosti, uvádí pět základních potřeb, které jsou zaměstnáním uspokojovány a tudíž jejich uspokojování nezaměstnanost omezuje či blokuje. Jejím stanoviskem práce v zaměstnání, svým strukturálním a regulovaným charakterem je: a) činnost vytvářející pro zaměstnaného člověka reálnou strukturu času (dne, týdne a roku) b) příležitost pravidelně sdílet sociální zkušenosti mimo rámec rodiny, - 21 -

c) možnost jedince se podílet na cílech a účelech které ho přesahují, d) vymezení osobního statusu a osobní identity, e) vynucení řady aktivit, k nimž člověk bez zaměstnání není motivován. Nejde ovšem jen o práci jako takovou, důležitým aspektem je fakt, že se jedná o práci placenou. Důsledky současné ztráty práce pro člověka, které mají nepříznivý vliv na osobnost, způsobují kromě ekonomického strádání a sociálního sestupu, týkajících se mnoha nezaměstnaných i četné psychologické a zdravotní důsledky. Při ztrátě zaměstnání u jedince dochází:


k poklesu sebedůvěry, ke snížení pocitu vlastní hodnoty, k poklesu důvěry vůči ostatním lidem




k depresi, fatalismu a k apatii jako poslednímu stupni psychického strádání dlouhodobě nezaměstnaných, který je spojen s pocitem ztráty vlastní hodnoty a s beznadějí




k nárůstu sociální izolace




k obviňování vlastní rodiny ze ztráty práce

U zaměstnaných vede zkušenost s masovou nezaměstnaností a s tím spojený strach z hrozícího propuštění k:


zesílení tlaku na výkon




zvýšení konkurenčního tlaku, což způsobuje ztrátu solidarity zaměstnanců podniku




omezení oprávněných odchodů na nemocenskou19

Nezaměstnanost

neovlivňuje

pouze

samotného

jedince,

ale

i

jeho

rodinu

a širší příbuzenstvo. Důvodem jsou ztráta autority, která navazuje na zaměstnání a také příjmy do rodinného rozpočtu. Obzvláště v tradičních rodinách, kde je muži určen status živitele rodiny se nezaměstnanost stává závažným problémem. V důsledku odchodu člena rodiny z pracovního a společenského života byly u rodinných příslušníků 19

Buchtová, B. Nezaměstnanost - psychologický, ekonomický a sociální problém, Psychologie

nezaměstnanosti

- 22 -

nezaměstnaných pozorovány nárůst konfliktů a u dětí nezaměstnaných rodičů poruchy v chování, emoční labilita či antisociální chování, zhoršení prospěchu ve škole.

3.2 SOCIÁLNÍ IZOLACE Při ztrátě povolání se nezaměstnaný ocitá v sociální izolaci. Jedním z důvodů jsou sociální kontakty, které nacházel v zaměstnání. S těmito lidmi měl společné téma „Práci“, kterému se oddálil svou fyzickou nepřítomností. Jiným motivem omezení sociálních styků i k širšímu okolí pramení u nezaměstnaných z pocitu vlastní stigmatizace ztrátou zaměstnání. Nezaměstnaní se ovšem mnohdy odmítají stýkat také s ostatními nezaměstnanými, jelikož jsou pro ně tato setkání depresivní. Na míře sociální izolace se podílí i řada faktorů. Jednou z nich je věk. Mladí lidé se méně poddávají sociální izolaci, než nezaměstnaní staršího věku. Mají tendenci se sdružovat do širších sociálních sítí svých vrstevníků. Toto spojení může nabývat různých forem, kriminálních činností a vandalství nevyjímaje.

3.3 VLIV NEZAMĚSTNANOSTI NA FYZICKÉ A PSYCHICKÉ ZDRAVÍ Ve spojitosti se ztrátou zaměstnání je možné pozorovat i negativní dopad na psychické a fyzické zdraví člověka. Závažným průvodním jevem se stává ztráta sebeúcty a podlomené sebevědomí k němuž dochází nezávisle na tom, zda si svou situaci nezaměstnaný způsobil sám nebo ne. Nezaměstnaný je ovlivněn řadou faktorů ať už se jedná o úzkou specializaci, věk, ekonomické okolnosti, bydliště nebo jiné. Obecně se však s nezaměstnaností lépe vyrovnávají lidé vzdělanější, činorodější a flexibilnější. Důležitým problémem se stává vyšší úroveň napětí, negativní pocity, nižší úroveň štěstí a životního uspokojení u nezaměstnaných osob, jež jsou vysvětlovány náhlým poklesem životní úrovně a chudoby. Avšak i pro ty, kteří neupadnou do chudoby je nezaměstnanost důvodem k obavám a starostem. Další příčnou psychických problémů je malý prostor pro rozhodování. Přestože má nezaměstnaný spoustu volného času, - 23 -

finanční prostředky mu nedovolují rozvíjet své dovednosti a získávat nové poznatky, čímž se obavy z budoucnosti zvětšují. Z těchto důvodů jsou ohroženy hodnoty jedince a samotný nezaměstnaný nejen ztrácí svou cenu ve vlastních, ale i v očích svého okolí. Získává pocit podřadnosti, je oproti zaměstnaným úzkostlivější, trpí stresem a poruchami spánku. Kauzální řetězec může být i opačný, kdy psychická porucha se nestává důsledkem, ale příčinou nezaměstnanosti.

4 ANALÝZA

NEZAMĚSTNANOSTI

SOUDOBÉ

ČESKÉ SPOLEČNOSTI

4.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V 90. LETECH Formování trhu práce v České republice souvisí se zahájením přechodu k tržní ekonomice. Základní směry tohoto procesu byly dány již v roce 1990, kdy byly položeny institucionální základy služeb zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti. Liberalizace cen a obchodu, snížení dotací podnikům, fiskální a restriktivní monetární politika a program privatizace byly dalšími jevy, které provázely především první kroky transformace. V období 1990 – 1993 došlo díky opatřením vlády (zavedením výhodných podmínek pro odchod do předčasného starobního, resp. invalidního důchodu; prodloužení dovolené o jeden týden; prodloužení mateřské dovolené o 1 rok, některá opatření pro ženy) snížení počtu pracovních míst o 550 tisíc, což způsobilo snížení zaměstnanosti o více než 10 %. Zvláště důležité bylo, že větší část tohoto snížení připadla na odliv lidí z ekonomické aktivity, mimo pracovní sílu, než na převedení do jiné formy zaměstnanosti, zejména u žen a starších pracovníků. K pozitivním faktorům patřilo široké nasazení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti včetně příslušných finančních prostředků. Zejména v počátečním období transformace ekonomiky měla (1991 – 1993) měla aktivní politika zaměstnanosti značný význam při podpoře vzniku zejména malého podnikání.

- 24 -

V důsledku hospodářské politiky vlády došlo k postupné stabilizaci trhu práce, kde mírná převaha poptávky měla příznivý dopad na růst zaměstnanosti. V letech 1993 – 1996 oscilovala míra nezaměstnanosti okolo hodnoty 3 %, což představovalo asi 160 tisíc osob a patřila k nejnižším v Evropě. Neuspokojená poptávka po práci v některých profesích byla doplňována pracovní silou ze zahraničí. Docházelo také k významným změnám v odvětvové struktuře zaměstnanosti, kdy docházelo ke snížení podílu zaměstnanosti v zemědělství, zpracovatelské průmyslu a naproti tomu se zaměstnanost výrazně zvýšila ve stavebnictví, obchodě, peněžnictví a pojišťovnictví. V letech 1997 a 1998 se v evidenci úřadů práce stabilizovaly skupiny osob obtížně umístitelných na trhu práce, zároveň se vymezily i problémové regiony s vysokou mírou nezaměstnanosti. Ve struktuře nezaměstnaných se zformovala skupina dlouhodobě a opakovaně nezaměstnaných, rostly problémy se zprostředkováním zaměstnání uchazečů s některými handicapy na trhu práce (s chybějícím či neodpovídajícím vzděláním, se zdravotním postižením, bez odborné praxe, matky s malými dětmi, romské etnikum, apod.). V tomto období významně stouply výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti. K 31. 12. 1997 bylo v evidenci úřadů práce 268,9 tisíc uchazečů o zaměstnání, což je za 12 měsíců absolutní zvýšení o 82,6 tisíc osob (tj. 44,3 %). V roce 1997 se nově zaevidovalo na úřadech práce 498,5 tisíc osob, z evidence úřadů práce bylo za stejné období vyřazeno 416,0 tisíc osob, z toho 304,4 tisíc osob, tj. 73,2 %. se vrátilo do pracovního procesu. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti v roce 1997 představuje 4,3 %. V roce 1998 nárůst nezaměstnanosti probíhal velmi dynamicky. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v průběhu roku neklesl pod hodnotu z prosince 1997. Průměrný měsíční počet registrovaných nezaměstnaných byl 311,7 tisíc, tj. o více než 90 tisíc vyšší než v předchozím roce. Průměrná míra evidované nezaměstnanosti v České republice v roce 1998 představovala 6,0 %, zatímco v roce 1997 byla 4,3 %. V roce 1998 jich bylo nově zaevidováno o 28,1 % více, tj. 638,6 tisíc osob. V roce 1999 došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti, v podzimních měsících se však další očekávaný nárůst zpomalil. I přesto průměrný měsíční počet registrované nezaměstnaných byl 443,2 tisíc, tj. o 131,5 tisíc vyšší než v předchozím roce. Průměrná - 25 -

míra evidované nezaměstnanosti v roce 1999 představovala 8,5 %. V roce 1998 se na ÚP nově zaevidovalo 638,6 tisíc uchazečů o zaměstnání, v roce 1999 jich bylo nově zaevidováno o 12,9 % více, tj. 721,1 tisíc osob. Nárůst byl zaznamenán též v počtu vyřazených uchazečů, jejich počet oproti předchozímu roku vzrostl o 19,2 % a představoval 620,4 tisíc. Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných poklesl a představoval v průměru 52,2 %. Vývoj na trhu práce v roce 2000 lze charakterizovat jako období mírného poklesu zaměstnanosti i nezaměstnanosti. Počet registrovaných nezaměstnaných k 31. 12. 2000 ve srovnání se stejným obdobím roku 1999 byl nižší o 30,3 tisíc osob. Nárůst počtu volných míst a postupný pokles počtu uchazečů v evidenci úřadů práce pozitivně ovlivnil počet uchazečů připadající na 1 volné pracovní místo. Zatímco v roce 1999 se na ÚP nově zaevidoval 721,1 tisíc uchazečů o zaměstnání, v roce 2000 bylo nově zaevidováno 668,2 tisíc nových uchazečů, tj. o 7,3 % méně. Počet vyřazených uchazečů byl v roce 2000 již 698,4 tisíc, jejich počet oproti předchozímu roku vzrostl o 12,6 %. Počet uchazečů, kteří si našli zaměstnání, vzrostl o 14,4 %. V roce 2000 bylo umístěno 496,7 tisíc uchazečů (tj. 71,1 % všech vyřazených uchazečů). Přes zvýšený hospodářský růst, který se již projevoval v průběhu roku 2001, po poklesu nezaměstnanosti v jarních měsících, se projevil nárůst nezaměstnanosti příchodem absolventů škol a dále koncem roku, jako důsledek postupného ukončení sezónních prací. Především pokračující restrukturalizace hospodářství a tlak na růst produktivity práce způsobil mírné snížení zaměstnanosti u dnešních zaměstnavatelů. Míra registrované nezaměstnanosti se k 31. 12. 2001 zvýšila na 8,9 %, když na konci listopadu činila 8,5 procenta. Vývoj tak byl o něco nepříznivější než na konci roku 2000, kdy míra nezaměstnanosti představovala 8,8 %. Úřady práce v České republice evidovaly ke konci roku 2001 461 923 uchazečů o práci. K 30. 6. 2002 evidovaly úřady práce celkem 454 303 osob, ve srovnání se stejným obdobím roku 2001 je počet uchazečů o zaměstnání vyšší o 34 036 osob. Evidenci na úřadech práce v červnu ukončilo celkem 45 991 uchazečů, je to o 5 312 méně než v červnu 2001. Ke konci června registrovaly úřady práce 231 712 žen, což tvoří 51,0 % z celkového počtu nezaměstnaných, a 62 895 občanů se změněnou pracovní schopností, což tvoří 13,8 % z celkového počtu nezaměstnaných. - 26 -

V následujících letech dochází k opětovnému nárůstu míry nezaměstnanosti a v roce 2003 dokonce překračuje hodnotu 10%. K 30. 6. 2002 bylo registrováno 54 378 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých, což je o 4 763 více než ve stejném období roku 2001. Míra registrované nezaměstnanosti k 30. 6. 2002 činila 8,7 %. Nejnižší byla v okresech Praha–západ (2,3 %). Míru nezaměstnanosti 12 % a více vykázalo 13 okresů, nejvyšší byla v okrese Most (21,2 %). Úřady práce evidovaly k 30. 6. 2002 celkem 49 073 volných pracovních míst. Je to o 10 725 míst méně než v červnu 2001. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 9,3 uchazeče. K tomuto datu evidovaly ÚP 2 068 volných pracovních míst pro občany se ZPS, na jedno volné pracovní místo připadalo 30,4 uchazečů se ZPS. Volných pracovních míst pro absolventy a mladistvé bylo registrováno 9 271, na jedno volné místo připadalo 5,9 uchazečů - absolventů a mladistvých.

4.2 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2003 – 2007 V roce 2003 bylo nově zaevidováno 666,3 tisíc nových uchazečů o zaměstnání, tj. o 11,1 tisíc (o 1,6 %) méně než v roce 2002, kdy se na ÚP nově zaevidovalo 677,4 tisíc uchazečů. Míra nezaměstnanosti v jednotlivých měsících roku byla meziročně vyšší než v odpovídajících měsících roku 2002, a to v rozmezí od 0,5 (prosinec 2003) až do 0,9 procentního bodu (únor, březen, duben 2003). Pomalejší pokles nezaměstnanosti posunul nezaměstnanost na vyšší úroveň - průměrná míra evidované nezaměstnanosti v roce 2003 v České republice tak dosáhla 9,9 %, zatímco v roce 2002 byla na úrovní 9,2 %. Počet hlášených volných pracovních míst byl v jednotlivých měsících roku 2003 nižší než v roce 2002. K 31. 12. 2003 bylo hlášeno 40,2 tisíc volných pracovních míst, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2002 o 463 míst méně. I když malá tvorba pracovních příležitostí je jedním z nejzávažnějších problémů českého trhu práce, lze konstatovat, že pokles nabízených volných míst evidovaných na úřadech práce se zpomalil. Údaje o hlášených volných místech zmiňované v předchozí části jsou uváděny vždy ke konci příslušného období a nevypovídají o intenzitě tvorby a obsazování pracovních míst. V průběhu roku 2003 disponovaly úřady práce volnými místy, která zaměstnavatelé nahlásili na ÚP: 221,8 tisíc volných míst bylo nových nebo uvolněných; na druhé straně 93,2 tisíc z nahlášených míst bylo obsazeno uchazeči o zaměstnání a 129,3 tisíc původně - 27 -

nahlášených míst bylo na ÚP zrušeno - zaměstnavatelé je mezičasem obsadili v roce 2002 zaměstnavatelé nahlásili 233,4 tisíc volných míst jako nových nebo uvolněných, 95,5 tisíc míst bylo obsazeno a 149,4 tisíc bylo zrušeno. Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na 1 volné pracovní místo se pohyboval v roce 2003 od 11,5 v srpnu do 13,5 v prosinci (v roce 2002 v rozmezí od 9,1 v květnu do 12,7 v prosinci). Tento ukazatel byl ovlivněn nižším počet volných míst a nárůstem počtu uchazečů v evidenci úřadů práce. Když srovnáváme počty umístěných uchazečů s počty volných pracovních míst v evidenci ÚP, je nesporné, že na volném trhu práce je vyšší nabídka pracovních příležitostí než nabízejí úřady práce. Zaměstnavatelé ve smyslu § 19 zákona č. 1/1991 Sb.20, o zaměstnanosti oznamují úřadům práce volná místa a také obsazení těchto volných míst, přičemž pod volným místem se rozumí nově vytvořené nebo uvolněné místo, na které zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance. Počty evidovaných VPM podle odhadů pokrývají cca 30 – 50 % skutečně volných míst. Ke konci roku 2003 bylo v evidenci úřadů práce 272,5 tisíc žen. Podobně jako u celkového počtu uchazečů došlo i u žen - uchazeček v evidenci úřadů práce k meziročnímu nárůstu. Ten byl o něco rychlejší (nárůst o 5,9 %) než u celkového počtu uchazečů (nárůst o 5,4 %). Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných představoval v roce 2003 (shodně jako v roce 2002) v průměru 50,6 % a k 31. 12. 2003 to bylo 50,2 % (v roce 2002 50,0 %). Podíl míst pro občany se ZPS představuje pouze 3,9 % všech hlášených míst. Vzhledem k nárůstu počtu uchazečů se ZPS a malému počtu míst se počet uchazečů se ZPS na jedno volné pracovní místo určené pro tuto skupinu uchazečů ke konci roku 2003 zvýšil. Problémy se zaměstnáváním zdravotně postižených přetrvávají i přes opatření na podporu jejich zaměstnávání. K 31. 12. 2003 bylo v evidenci ÚP 54,2 tisíc absolventů a mladistvých po ukončení základní školy, jejich průměrný měsíční počet byl 55,5 tisíc. K 31. 12. 2003 jich bylo v evidenci ÚP 54,2 tisíc. Meziokresní rozdíly v míře nezaměstnanosti nadále přetrvávají. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v okresech Most (23,5 %), Karviná (20,4 %), Teplice (19,9 %), Louny (18,9 %), Chomutov (18,7 %) a Ostrava-město (18,4 %), naopak nejnižší v 20

www.mpsv.cz

- 28 -

okrese Praha-západ 3,0 %. Tato statistika ukazuje neschopnost krajů s bývalým těžkým průmyslem rekvalifikovat nebo zvýšit mobilitu pracovní síly téměř 15 let po roce 1989. Nadprůměrné hodnoty dosahuje v posledním období míra nezaměstnanosti v některých okresech Olomouckého a Jihomoravského kraje, např. Jeseník (18,2 %), Hodonín (15,8 %) či Přerov (13,8 %). V těchto oblastech se jedná spíše o agrární nezaměstnanost. Možnost absorbovat uvolňované pracovníky ze zemědělství ve větších sídelních centrech (v průmyslu či ve službách) se zhoršuje zejména ve venkovských oblastech, z důvodu nízké mobility i neodpovídající kvalifikace uvolněných pracovníků21. MPSV ve snaze maximálně přiblížit metodiku22 registrované nezaměstnanosti metodice ILO

změnilo

počínaje

měsícem

červencem

2004

metodiku

výpočtu

míry

nezaměstnanosti. Nová definice výpočtu registrované míry nezaměstnanosti: dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP ------------u =-------------------------------------------------------------------------- * 100 pracovní síla Čitatel: přesná evidence registrovaných - dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jmenovatel: pracovní síla, tj. počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle výsledků výběrových šetření pracovních sil - VŠPS (klouzavý průměr posledních čtyř čtvrtletí) + počet pracujících cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnávání, zaměstnaných občanů EU registrovaných ÚP (klouzavý průměr posledních 12 měsíců) a cizinců s platným živnostenským oprávněním (klouzavý průměr za poslední 4 čtvrtletí) + přesná evidence registrovaných dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU (EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče (klouzavý průměr posledních 12 měsíců). 21

Podrobněji viz. kapitola 3.2.5 Nezaměstnanost podle regionu

22

www.mpsv.cz

- 29 -

Počet zaměstnaných osob v české ekonomice v roce 2004 dosáhl 4706,6 tisíc osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 o 26,6 tisíc osob méně (v relativním vyjádření meziroční pokles o 0,6 %). Po sezónním očištění se propad proti stejnému období vloni snížil na 26,2 tis. osob. V roce 2004 se zaměstnanost zvyšovala od 2. čtvrtletí až do konce roku, v posledním čtvrtletí 2004 byl poprvé od 1. čtvrtletí 2003 zaznamenán kladný meziroční přírůstek osob (+7,9 tis.). Stárnutí populace prozatím přináší rozšiřování skupiny osob v produktivním věku. Silná generace z poválečných let ještě neodešla do důchodu a jejich potomci, druhá silná vlna, už zpravidla pracují. Z rizikových skupin se rozšířil počet i relativní zastoupení osob se zdravotním postižením (k 31. 12. 2004 13,8 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání), osob starších 50 let (22,4 %), dlouhodobě nezaměstnaných (40,6 %). Snížil se počet i podíl mladých lidí mladších 25 let (21,4 %). Zvýšilo se zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (51,0 %), z hlediska dosaženého vzdělání jsou stále nejpočetněji zastoupeni vyučení uchazeči o zaměstnání (40,9 %). Pozitivní skutečností je pokles počtu uchazečů v krajích s nejvyšší mírou nezaměstnaností (v Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém). Též se snížil počet uchazečů o zaměstnání v některých okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Most, Jeseník, Ostrava-město, Teplice, Chomutov, Louny). Velké regionální rozdíly však přetrvávají i nadále, rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v okresech s nejvyšší a nejnižší mírou nezaměstnanosti se zvýšil o 0,5 %. Počet uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2004 byl, vlivem příznivějšího vývoje zejména ve 2. pololetí, o 745 osob nižší než v prosinci 2003, průměrný počet nezaměstnaných byl ovšem vyšší (537,4 tisíc) než před rokem (521,6 tisíc). Meziroční rozdíly se ale postupně snižovaly a na konci 3. čtvrtletí 2004 již míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň roku 2003. Určitým pozitivním impulsem byl i vstup ČR do EU 1. 5. 2004. Přestože zpočátku byl vstup na nejvyspělejší pracovní trhy omezen, i tak znamenala tato událost určité oživení, obzvláště pak v příhraničních oblastech. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2004 podle původní metodiky (10,2 %) tak byla vyšší než v roce 2003 (9,9 %).

- 30 -

Vývoj nezaměstnanosti byl v průběhu roku 2005 stejně jako každý rok ovlivněn sezónními faktory. Meziroční pokles počtu uchazečů v evidenci ÚP se v 1. pololetí 2005 postupně prohluboval, největší hodnoty dosáhl v červenci. V období srpen až prosinec se meziroční pokles mírně zmenšil a poté opět zvýšil, a to na srovnatelnou úroveň z července. Počet uchazečů o zaměstnání k 31. 12. 2005 činil 510,4 tisíc, tj. o 31,3 tisíc (o 5,8 %) méně než před rokem (541,7 tisíc). Průměrný počet nezaměstnaných v roce 2005 činil 514,3 tisíc, v roce 2004 jich bylo evidováno na ÚP v průměru 537,4 tisíc. Rovněž míra nezaměstnanosti po celé sledované období meziročně klesala. Pokles míry nezaměstnanosti v 1. pololetí 2005 byl strmější než v 1. pololetí 2004, ve 2. pololetí 2005 se meziroční rozdíly dále prohlubovaly (pouze v září byl meziroční pokles oproti srpnu nižší). K 31. 12. 2005 byla vykázána míra nezaměstnanosti 8,9 %, což je o 0,6 % méně než před rokem (9,5 % k 31. 12. 2004). Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2005 byla ovšem jen nepatrně nižší (9,0 %) než v roce 2004 (9,2 %), což bylo způsobeno vyššími hodnotami míry nezaměstnanosti na počátku roku. K pozitivnímu vývoji míry nezaměstnanosti v roce 2005 v porovnání se stejným obdobím minulého roku přispěly i dobré ekonomické podmínky. Pokles nezaměstnanosti přímo ovlivnilo i působení legislativních opatření obsažených v novém zákoně o zaměstnanosti, s účinností od 1. října 2004.

V roce 2006 se nově přihlásilo na ÚP celkem 610,7 tisíc osob, což je o 27,5 tisíc méně než v roce 2005. Průměrný celkový počet uchazečů o zaměstnání tak činil 474,8 tisíc osob, což je o 39,5 tisíc (tzn. o 7,7 %) méně než v roce 2005. ÚP registrovaly průměrně 251,6 tisíc žen (pokles o 17,4 tisíc žen, tj. o 6,3 %), průměrný počet mužů byl 223,2 tisíc (pokles proti roku 2005 o 22,1 tisíc mužů, tj. o 9,0 %). Průměrný podíl žen z celkového počtu nezaměstnaných byl 53,0%, mužů 47,0%. Pokles míry nezaměstnanosti byl výrazně strmější než v roce 2005, meziroční rozdíly se neustále zvětšovaly, k 31. 12. 2006 byla vykázána míra 7,7 %, což je o 1,2 % méně než před rokem (8,9 % k 31. 12. 2005). Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2006 byla nižší (8,1 %) než v roce 2005 (9,0 %). Na celkovém počtu registrovaných uchazečů o - 31 -

zaměstnání se značnou měrou podíleli mladí lidé ve věku do 25 let (k 31. 12. 2006 – 17,5 %), jejich podíl má klesající tendenci. Naopak narůstá podíl starších osob nad 50 let (k 31. 12. 2006 – 27,1 %). Podíl uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním činil k 31. 12. 2006 – 31,4 % z celkového počtu uchazečů a podíl vyučených byl ke stejnému datu 40,1 %. Počet dlouhodobě nezaměstnaných osob (nezaměstnaných déle jak 12 měsíců) poklesl z 212,8 tisíc na konci roku 2005 na 184,9 tisíc k 31. 12. 2006. Podíl na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných však mírně vzrostl na 41,2 %. Průměrný počet osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti poklesl ze 138,7 tisíc v roce 2005 na 133,5 tisíc v roce 2006. Jejich podíl v roce 2006 činil 28,1 % (v roce 2005 27,0 %). Průměrná výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí 2006 činila 4618 Kč. Počet hlášených volných pracovních míst byl po celý rok 2006 nad úrovní roku 2005. Nejvíce VPM bylo na ÚP evidováno k 31. 10. 2006, a to 101,1 tisíc. Průměrný měsíční počet VPM v roce 2006 činil 82,5 tisíc, v roce 2005 to bylo 55,7 tisíc míst. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání v roce 2007 činil 392,8 tisíc osob, což je o 82,0 tisíc (tzn. o 17,3 %) méně než v roce 2006. Nejvyšší počet nezaměstnaných v roce 2007 byl zaznamenán v lednu, ovšem oproti lednu 2006 se jejich počet snížil. ÚP v tomto roce registrovaly průměrně 213,5 tisíc žen (pokles o 38,1 tisíc žen, tj. o 15,1 %), průměrný počet mužů byl 179,3 tisíc (pokles proti roku 2006 o 43,9 tisíc mužů, tj. o 19,7 %). Průměrný podíl žen z celkového počtu nezaměstnaných byl 54,4 %, mužů 45,6 %. Průměrný měsíční počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání byl 365,6 tisíc osob a tito představovali 93,1 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Rovněž míra nezaměstnanosti po celé období meziročně klesala. Pokles míry nezaměstnanosti byl výrazně strmější než v roce 2006, meziroční rozdíly se neustále zvětšovaly, k 31. 12. 2007 byla vykázána míra 6,0 %, což je o 1,7 % méně než před rokem (7,7 % k 31. 12. 2006). Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2007 byla nižší (6,6 %) než v roce 2006 (8,1%). V roce 2007 se nově přihlásilo na ÚP celkem 558,5 tisíc osob, což je o 52,2 tisíc méně než v roce 2006. K 31. 12. 2007 se na celkovém počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání se podíleli mladí lidé ve věku do 25 let (15,5 %) a jejich podíl má klesající tendenci. Naopak narůstá podíl starších osob nad 50 let (30,6 %). Trvalým problémem zůstává umisťování - 32 -

uchazečů s nižším vzděláním. Podíl uchazečů bez vzdělání a se základním vzděláním činil k 31. 12. 2007 – 31,6 % z celkového počtu uchazečů a podíl vyučených byl ke stejnému datu 39,4 %. K 31. 12. 2007 poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných osob z 184,9 tisíc na konci roku 2006 na 136,9 tisíc. Poklesl i podíl na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných na 38,6%. Průměrný počet osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti poklesl z 133,5 tisíc v roce 2006 na 116,5 tisíc. Jejich podíl v roce 2007 činil 29,7 % (v roce 2006 28,1 %). Průměrná výše vyplácené podpory v nezaměstnanosti ve 4. čtvrtletí 2007 činila 4945 Kč. Počet hlášených volných pracovních míst byl po celý rok 2007 nad úrovní roku 2006. Nejvíce VPM bylo na ÚP evidováno k 31. 10. 2007, a to 143,5 tisíc. Průměrný měsíční počet VPM v roce 2007 činil 122,0 tisíc, v roce 2006 to bylo 82,5 tisíc míst23. Za celkové období 2003-2007 tedy můžeme sledovat dva hlavní převládající trendy. Prvním je pozitivní změna vývoje průměrné míry nezaměstnanosti. Kdy hodnota 8,7 % z 1. čtvrtletí roku 2004 vytrvale klesá až k hodnotě 4,8 % ve 4.čtvrtletí roku 200724. To je způsobeno především znovuoživením výkonnosti českého hospodářství. Druhým trendem je změna struktury nezaměstnaných podle vzdělání a kvalifikace. Kdy lépe vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla má stále menší problémy se svým uplatněním, méně vzdělaná a nekvalifikovaná pracovní síla naopak. Hlavním důvodem pro tuto skutečnost je neustálé zvyšování konkurence na trhu práce. Tyto dva trendy mají své hlavní důvody, ovšem oba tyto důvody mají společného jmenovatele. A tím je vstup ČR do EU, který se uskutečnil 1. 5. 2004. V prvním případě vstup „českého“ zboží a služeb na společný evropský trh stimuloval firmy a jejich stranu nabídky. Firma produkující vyšší výstup má pochopitelně vyšší poptávku po vstupech, a to i po práci25. V případě druhém zase možnost vstupu zahraniční pracovní síly na trh domácí, ale i naopak, zvýšil celkovou konkurenceschopnost v této oblasti a tím se stanovili vyšší nároky na pracovní sílu.

23

www.mpsv.cz

24

www.csu.cz

25

viz kapitola 2.1.3

- 33 -

4.3 NEZAMĚSTNANOST

DLE

JEDNOTLIVÝCH

SKUPIN

OBYVATELSTVA V České republice došlo důsledkem centrálně plánované ekonomiky a relativně rychlého přechodu k tržní ekonomice k mnoha deformacím v demografické struktuře obyvatelstva a česká nezaměstnanost má tak řadu zajímavostí, kterým se v následující kapitole věnuji.

4.3.1 Struktura nezaměstnanosti podle vzdělání

Tabulka č. 1: Nezaměstnanost podle vzdělání (v %)

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

25,8

22,6

26,3

25,9

24,5

23,4

24,6

24,1

24,7

43,6

46,1

44,5

43,9

47,0

48,0

49,5

48,4

45,8

Střední s maturitou

26,6

26,1

25,6

25,0

24,8

25,0

22,3

23,4

24,7

Vysokoškolské

3,6

3,8

3,6

3,5

3,7

3,6

3,6

4,0

4,8

Základní a bez vzdělání (OU+OŠ) Střední odborné bez maturity(OU+OŠ)

Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

Vzdělání je jedním z klíčových faktorů na trhu práce. Na rozdíl od ostatních demografických aspektů jako pohlaví či věk, lze o tomto kritériu říci, že na základě tohoto kritéria není volba zaměstnance považována za diskriminaci. V tabulce jsou vyjádřeny podíly jednotlivých skupin podle dosaženého vzdělání v procentuálním průměru za rok. Je logické, že mezi vysokoškoláky je nezaměstnanost nejnižší. Vysokoškoláci jsou nejvíce kvalifikovaní a zastávají mnohem náročnější funkce. U absolventů středních škol nezaměstnanost stoupá a nejvyšší mírou se pak na nezaměstnanosti podílí absolventi středních odborných škol bez maturity. Možným vysvětlením může být, že jejich znalosti jsou úzce specializované a tudíž jsou jejich možnosti na trhu práce limitovány konkrétním vývojem určitého odvětví.

- 34 -

4.3.2 Struktura nezaměstnanosti podle pohlaví Je v zájmu celé společnosti, aby nadání všech našich občanů bylo využito v co největším možném rozsahu. Na trhu práce není přípustná diskriminace jakéhokoli druhu. Vláda má odpovědnost za účinné prosazování politiky rovnosti obou pohlaví a za podporu rovných příležitostí pro ženy i muže, v oblastech týkajících se jejich ekonomické nezávislosti a možnosti vydělávat si na živobytí dle vlastního výběru. Skutečností ale zůstává, že postavení mužů a žen na trhu práce v České republice není identické. Tento jev však nakonec necharakterizuje pouze naší ekonomiku. Pouze někde existují rozdíly vyšší a někde nižší. Rozdílné jsou například různé zastoupení žen a mužů v řídících funkcích, odlišné profesní rozdělení, vzdělanostní struktura či mzdová diferenciace.

Tabulka č. 2: Podíl na nezaměstnanosti podle pohlaví (v %)

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Muži

43,6

46,5

46,6

46,2

45,2

43,7

47,2

45,5

45,5

Ženy

56,4

53,5

53,4

53,8

54,8

56,3

52,8

54,5

54,5

Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty V ČR přetrvává dlouhodobě trend vyššího počtu uchazečů o zaměstnání z řad žen, což by se částečně dalo vysvětlit rozdílným zastoupením mužů a žen ve vzdělanostní struktuře. Následující tabulka uvádí, že tyto rozdíly nejsou zanedbatelné. Muži mají převahu ve vysokoškolském vzdělání. Ženy dominují v základním a středním odborném vzdělání (s maturitou). Nejméně rizikovou skupinou na trhu práce jsou absolventi vysokých škol26. Zatímco osoby se základním a středním odborným vzděláním s maturitou tvoří početnější skupinu nezaměstnaných. Kategorie střední odborné vzdělání však tuto hypotézu nepotvrzuje. Na nezaměstnanosti se podílí největší měrou27, přestože se skládá převážně z mužů.

26

Viz. kapitola 4.3.1 Struktura nezaměstnanosti podle vzdělání

27

Viz tabulka č.3 Struktura vzdělání podle pohlaví

- 35 -

Tabulka č. 3: Struktura vzdělání podle pohlaví (v %)

2003

2004

2005

2006

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Muži

Ženy

Základní a bez vzdělání Střední odborné bez maturity(OU+OŠ) Střední s maturitou

15,2

27,3

14,9

26,5

14,4

25,2

14,0

24,4

46,2

30,8

46,3

30,8

45,3

30,6

44,6

30,3

27,1

34,0

27,0

34,5

28,1

35,4

28,9

36,0

Vysokoškolské

11,5

7,9

11,8

8,2

12,1

8,8

12,5

9,3

Zdroj: ČSÚ a vlastní výpočty

4.3.3 Struktura nezaměstnanosti podle věku Věk je jedním z dalších demografických aspektů, které ovlivňují stav na trhu práce. Každá věková skupina se vyznačuje jistou charakteristikou, některé kategorie jsou znevýhodňovány, jiné jsou zaměstnavateli preferovány. Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře nezaměstnaných zůstává kategorie 20-29 let, zejména pak kategorie od 20 – 24 let. Tito lidé většinou nemají velké pracovní zkušenosti zároveň je však pro ně typická výrazná schopnost rychle se přizpůsobit podmínkám trhu práce, cestovat za prací i na delší vzdálenosti, přizpůsobit se pracovní době. U ekonomicky aktivního obyvatelstva ve věku od 30 – 49 let se dá předpokládat, že již pracovní zkušenost a trvalou práci mají. K zaměstnavateli budou mít zodpovědnější přístup a nebudou jej při každé výhodnější například mzdové nabídce měnit. Jsou ještě relativně flexibilní a schopni v případě ztráty zaměstnání najít nové a případně podstoupit i rekvalifikaci. Na druhou stranu jim mohou faktory jako změna pracovní doby atp. činit větší problémy než zmiňované první věkové skupině. Pro nejstarší věkové kategorie do 64 let, kam v podstatě část ekonomicky aktivního obyvatelstva nepatří je ztráta zaměstnání velice problematická. Je pro ně již většinou velice složité navyknout si na nové pracovní - 36 -

postupy, nové technologie, nejsou víceméně schopni výraznější rekvalifikace. Míra nezaměstnanosti u těchto pracovníků ovšem nedosahuje takové výše jako u mladších zaměstnanců. Mnoho lidí ve vyšším věku řeší ztrátu pracovního místa spíše předčasným odchodem do důchodu. Nebo se na základě relativně nižších mezd stávají levnou pracovní silou firmám.

Tabulka č. 4: Vývoj nezaměstnanosti ve věkových skupinách

Nezaměstnaní podle věkových skupin (v tis.) 2000

2004

2005

2006

Věkové skupiny: celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

celkem

z toho ženy

15 až 19 let

34,7

17,6

24,0

10,9

25,2

10,2

21,2

8,5

20 až 24 let

87,6

36,4

77,3

30,7

63,3

26,2

57,7

27.2

25 až 29 let

63,6

36,8

63,7

33,8

59,3

32,7

44,0

21,9

30 až 34 let

55,7

35,1

48,8

32,8

50,5

33,1

52,1

31,6

35 až 39 let

45,1

26,2

44,6

26,4

42,0

26,8

37,7

24,2

40 až 44 let

45,7

26,7

41,5

24,0

40,7

24,4

37,4

23,8

45 až 49 let

52,7

30,8

41,4

22,7

41,9

23,3

38,8

23,2

50 až 54 let

46,3

24,9

51,3

29,5

52,5

31,2

45,4

27,0

55 až 59 let

17,5

5,5

28,3

11,9

29,0

12,7

31,1

12,9

60 až 64 let

4,0

1,9

3,7

1,4

4,1

2,1

4,4

1,1

65 a více let

1,7

1,0

1,3

.

1,7

.

1,5

0,8

Zdroj: ČSÚ

4.3.4 Nezaměstnanost podle absolventů škol Nezaměstnanost mladých lidí se stala závažným problémem, zejména pak absolventů škol. Handicapem mladých lidí na trhu práce je nedostatek pracovních zkušeností, které jsou pro většinu zaměstnavatelů významným kritériem pří výběru nových zaměstnanců. - 37 -

Z hlediska profesní struktury bylo nejvíce nezaměstnaných absolventů studijních oborů ekonomika a podnikání. Se značnými problémy nacházeli pracovní uplatnění absolventi rodinných škol. Větší šanci získat zaměstnání měli absolventi technických oborů. Pro vysvětlení vysoké míry nezaměstnanosti u mladé generace je nutno brát v úvahu několik faktorů. Významným je horší pozice čerstvých absolventů škol; firmy totiž většinou upřednostňují pracovníky s několikaletou praxí, zaměstnání absolventa pro ně představuje dodatečné náklady na zaučení a zvýšené riziko, že zaměstnanec nebude vyhovovat požadavkům na něj kladeným. Při vysoké nezaměstnanosti, kdy existuje dostatečná nabídka pracovníků s praxí, jsou šance absolventů značně oslabené. Především ve věkové skupině 15 až 19 let se k tomuto přidává nízká kvalifikace uchazečů. Další nevýhodou je jednorázové zvýšení nabídky práce ze strany absolventů na konci školního roku. To vyvolává situaci převisu nabídky nad poptávkou a absolventi jsou nuceni začínat kariéru na úřadech práce, pokud se jim nepodaří získat zaměstnání dostatečně brzo, mají tendenci rychle ztrácet motivaci k hledání práce a přizpůsobují se životu na sociálních dávkách. Při současném nastavení sociálních dávek vzhledem k úrovni mezd lze tvrdit, že nezaměstnanost je často osobní volbou. Mladý člověk žijící u rodičů nemá silnou motivaci pracovat, nemusí živit rodinu, platit nájem, stravu apod. Tento stav je z dlouhodobého hlediska velmi neblahý a při jeho neřešení je pravděpodobné, že se situace bude dále zhoršovat a postupně přesouvat i do starších generací. Pozitivní řešení je třeba hledat spíše v systémových krocích než v jednorázovém opatření.

4.3.5 Nezaměstnanost podle regionů Ekonomická transformace po roce 1989 a restrukturalizace hospodářské základny z CPE, charakterizovaná zásadním útlumem v primárním a sekundárním sektoru měla nedozírné důsledky na míru zaměstnanosti v některých krajích České republiky. Nejvíce postiženými oblastmi s nejvyšší nezaměstnaností tak již dlouhodobě zaznamenávají - 38 -

regiony severozápadních Čech a zejména pak jeho pánevních okresy Ústeckého a Karlovarského kraje: Most s mírou nezaměstnanosti 17,6% , Karviná (15,1%), Teplice (13,2%). Jak je uvedeno v tabulce „Průměrná míra nezaměstnanosti“28, v porovnání s nejnižší hodnotou v Praze-východ (2,0%) je rozdíl stále obrovský. Regionální nezaměstnanost ale souvisí i se spoustou dalších faktorů. Za ty nedůležitější by se daly považovat velice nízká mobilita pracovní síly, dopravní infrastruktura, úroveň mezd. Dalším problémem v regionech s nejvyšším počtem nezaměstnaných je nízká úroveň vzdělání těchto obyvatel. Tento fakt lze spatřovat právě v tehdejším strukturálním rozdělení ekonomiky, kdy právě vysoká koncentrace průmyslu nekladla na místní obyvatele požadavky vyššího vzdělání a naopak vysoká poptávka byla po vyučených dělnících. Vládní politika sice podporuje programy na rekvalifikace pracovníků umožňující zvýšení jejich možnosti uplatnění na trhu práce v těchto okresech, ovšem účinek těchto řešení z části ztrácí na své efektivitě právě kvůli nízké mobilitě pracovní síly.

5 ZPŮSOBY

A

MOŽNOSTI

ŘEŠENÍ

NEZAMĚSTNANOSTI V ČR 5.1 STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI OBECNĚ Před rokem 1989 v podstatě nezaměstnanost neexistovala. Stát garantoval práci každému, dokonce i těm, kteří o ni nejevili žádný zájem. Politiku plné zaměstnanosti, která vytvářela nezaměstnanost nižší, než byla její přirozená míra, by bylo možná přesnější pojmenovat politikou přezaměstnanosti. Nebyl tedy důvod pro existenci instituce, kterou dnes nazýváme státní politika zaměstnanosti. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se ovšem Česká republika rozhodla opustit CPE a nastoupila cestu transformace, jejímž cílem byla fungující tržní ekonomika.

28

Viz příloha č.1 Průměrná míra nezaměstnanosti podle nové metodiky

- 39 -

Přestože se podařilo, obzvláště ve srovnání s ostatními tranzitivními státy, vyhnout závratnému růstu nezaměstnanosti (v podstatě až do 1. čtvrtletí roku 1998, se podařilo držet očištěnou nezaměstnanost pod 5%), tak tento pojem získal reálné obrysy. Vznikla zde tedy potřeba zavést státní politiku zaměstnanosti. Dne 1. 2. 1991 nabyl účinnosti federální zákon č.1/1991 Sb. o zaměstnanosti a zákon ČNR č. 9/1991 o zaměstnanosti a působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti. Tyto základní právní normy stanovují postup k dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Těmi jsou především:




Dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách




Produktivní využití zdrojů pracovních sil




Zabezpečení práva občanů na práci

Státní politika zaměstnanosti je zabezpečena Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Úřady práce. Mezi hlavní náplně těchto institucí patří pravidelné sledování a hodnocení situace na trhu práce, v rámci změny poptávky uzpůsobovat nabídku pomocí rekvalifikace a vzdělávání, poskytování informací občanům o možnostech získání zaměstnání a následně tuto možnost i ideálně zprostředkovat, a v neposlední řadě poskytování poradenství. Státní politiku zaměstnanosti můžeme rozdělit na aktivní (APZ) a pasivní (PPZ). Pasivní představuje systém podpor v nezaměstnanosti, funkci minimální mzdy a podobně. Oproti tomu aktivní politika zaměstnanosti se zaměřuje spíše na dlouhodobé snižování přirozené míry nezaměstnanosti a odstraňování krátkodobých distorzí trhu práce. Mezi oběma druhy je poměrně zajímavý, ale hlavně důležitý vztah nepřímé úměry, kdy růst jedné složky je doprovázen poklesem té druhé a naopak29. Výdaje na politiku zaměstnanosti v letech 1991-1996 byly poměrně stabilní a pohybovaly se okolo 2,5 miliardy korun ročně. Od roku 1997 nastává pravidelný nárůst přibližně o miliardu korun ročně, což souvisí s rostoucí nezaměstnaností v daném období a nástupem levicově zaměřené vlády k moci. V roce 2007 celkové výdaje na politiku 29

www.mpsv.cz

- 40 -

zaměstnanosti dosáhli přibližně 12,5 miliardy korun. I přes tento masivní nárůst se v tomto trendu skrývá jeden pozitivní aspekt, a to změna poměru skladby rozložení výdajů mezi pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti. V roce 1998 to bylo 4:1 ve prospěch PPZ, oproti tomu v roce 2007 již pouze 7:530.

5.2 PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Pasivní politika zaměstnanosti je koncipována jako nástroj k řešení důsledků vyplývajících z nezaměstnanosti. Jejím hlavním cílem je poskytnutí finanční podpory lidem v daný moment bez práce. Problémy trhu práce v žádném případě dlouhodobě neřeší. Jejími hlavními nástroji jsou: minimální mzda, podpora v nezaměstnanosti a předčasný odchod do důchodu.

5.2.1 Minimální mzda Tento institut byl v ČR zaveden v roce 1991. Jeho náplní je zajistit zaměstnancům určitou výši minimálního životního standardu. Zároveň se však jedná o jeden z nejkontroverznějších a nejdiskutovanějších nástrojů politiky zaměstnanosti. Je totiž zcela evidentní, že narušuje přirozenou rovnováhu na trhu práce. Minimální mzda31 je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně. Výše hrubé minimální mzdy:

30

www.mpsv.cz, Politika zaměstnanosti

31

www.mpsv.cz

- 41 -




základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu,




sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí: a) 90 % (tj. 7 200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru, b) 80 % (tj. 6 400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.) základní sazby měsíční minimální mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance, c) 75 % (tj. 6 000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu, d) 50 % (tj. 4 000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.) základní sazby minimální mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Tabulka č. 6: Vývoj výše sazby minimální mzdy

Období

1991IV

1992 I

1996 I

1998 I

1999 I

1999VII

2000 I

2000VII

V Kč za měsíc

2000

2200

2500

2650

3250

3600

4000

4500

Období

2001 I

2002 I

2003 I

2004 I

2005 I

2006 I

2006VII

2007 I

V Kč za měsíc

5000

5700

6200

6700

7185

7570

7955

8000

Zdroj: data ČSÚ

- 42 -

Od roku 1994 do roku 1999 byla v ČR výše minimální mzdy pod úrovní výše minimálních životních nákladů. Což je stav, který příliš nenaplňuje myšlenku samotného zavedení minimální mzdy. V současnosti výše minimální mzdy více jak dvakrát převyšuje výši životního minima jednotlivce a skoro čtyřikrát existenční minimum. Přesto všechno co bylo o minimální mzdě řečeno, naštěstí drtivá většina pracujících pobírá vyšší než minimální mzdu a průměrná hrubá nominální mzda32 v 1. čtvrtletí roku 2008 dosahuje výše 22 531 Kč.

5.2.2 Podpora v nezaměstnanosti Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční výpomocí pro ty, kdo práci nemají, ale zároveň ji aktivně hledají nebo se účastní rekvalifikačních kursů. Podmínkou je registrace na úřadu práce v místě trvalého bydliště. Je to však současně velice delikátní nástroj politiky zaměstnanosti, jehož správné nastavení je zcela zásadní pro funkčnost trhu práce. Jsou-li dávky nastaveny příliš štědře, mohou se stát kontraproduktivními, protože nezaměstnaný necítí finanční motiv znovu se zapojit do pracovního procesu. V ten samý čas může vysoká výše podpory v nezaměstnanosti demotivovat pracující, kteří pobírají plat okolo výše minimální mzdy. Jejich finanční možnosti jsou totiž jen nepatrně vyšší, ale užitek z volného času realizují nesrovnatelně nižší. Naopak příliš nízko nastavená podpora přestane plnit svou funkci. Nutí nezaměstnaného, aby přijal první možnou pracovní nabídku, která tak vůbec nemusí odpovídat jeho kvalifikaci a preferenci, což jednak snižuje produktivitu práce a jednak zvyšuje pravděpodobnost fluktuace takové pracovní síly. Pro obdržení podpory v nezaměstnanosti musí uchazeč splnit následující33: byl-li v posledních 3 letech zaměstnán alespoň po dobu dvanácti měsíců, požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Za dobu zaměstnání se považuje i:


příprava občana se změněnou pracovní schopností pro pracovní uplatnění

32

www.mpsv.cz

33

www.mpsv.cz

- 43 -




soustavná příprava na budoucí povolání (započítat lze maximálně 6 měsíců)




péče o dítě do věku 3 let nebo dlouhodobě těžce postižené dítě do věku 18 let




péče o blízkou bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let




doba pobírání invalidního důchodu




výkon dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra

Podpora je vyplácena nejdéle po dobu:


do 50 let věku 6 měsíců,




do 55 let věku 9 měsíců




a nad 55 let věku 12 měsíců.

Pokud se uchazeč o zaměstnání účastní rekvalifikačního kursu úřadu práce, je podpora vyplácena až do ukončení rekvalifikace. Do doby vyplácení podpory v nezaměstnanosti se nezapočítává podpora vyplácená v době rekvalifikace, pobírání nemocenské (podpora se nevyplácí) a při vazbě (podpora se nevyplácí). Výše podpory v nezaměstnanosti je stanovena na základě průměrného měsíčního čistého příjmu v posledním zaměstnání a to ve výši:


50 % příjmu po dobu prvních 3 měsíců




45 % příjmu po zbývající dobu




60 % příjmu po dobu rekvalifikace

Pokud předchozí příjem nelze zjistit (např. bez svého zavinění nemůže dosvědčit výši svého výdělku), použije se částka životního minima pro jednotlivého občana staršího 26 let. U samostatně výdělečných osob se podpora stanoví na základě vyměřovacího základu důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku nezaměstnanosti. Podpora je vyplácena nejvýše do částky odpovídající 2,5 násobku životního minima samostatně žijícího občana, v případě rekvalifikace do částky 2,8 násobku životního minima samostatně žijícího občana. - 44 -

Podpora není vyplácena, pokud uchazeč:


splňuje nárok na starobní důchod




pobírá dávky nemocenského pojištění




nastoupil vazbu nebo výkon trestu34

5.2.3 Předčasný odchod do důchodu Současná legislativa umožňuje předčasný odchod do důchodu, což je nástroj pasivní politiky zaměstnanosti, který má pomoci v obtížné situaci zaměstnavatelnosti starších občanů. Na předčasný starobní důchod má podle § 31 zákona o důchodovém pojištění35 nárok pojištěnec, jestliže:


získal dobu pojištění nejméně 25 let,




do dosažení důchodového věku mu ode dne, do něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše tři roky.

V současné době není zapotřebí splňovat žádné jiné podmínky. Předčasný starobní důchod se stanoví tak, že se procentní výměra sníží o 0,9 % výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů ode dne, od kterého se přiznává předčasný starobní důchod, do dosažení důchodového věku. Přiznání předčasného starobního důchodu je nevratné, neboť vylučuje nárok na obecný starobní důchod. Tento systém však zvyšuje nároky na současný důchodový systém, který se v současnosti nachází ve značně napjaté situaci a plánuje se jeho reforma.

34

www.mesec.cz

35

www.finance.cz

- 45 -

5.3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Hlavní rozdíl aktivní politiky zaměstnanosti oproti pasivní je v tom, že APZ upravuje a řeší situaci směrem do budoucna. Vytváří nová pracovní místa, pomáhá nezaměstnaným s hledáním nového zaměstnání, vzdělává a formuje nabídku na trhu práce. Skládá se z následujících nástrojů36: rekvalifikace a poradenství, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa (CHPM) a chráněné pracovní dílny (CHPD).

5.3.1 Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace, jako nástroj zaměřený na odstraňování nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce z hlediska kvalifikace pracovní síly, byly od 1.1. 2006 rozšířeny. Lze jich využít nejen pro získání nové nebo rozšíření stávající kvalifikace, ale také k jejímu zvýšení a prohloubení, včetně udržování a obnovování. V roce 2007 byly realizovány zejména rekvalifikace, které rozšiřovaly dosavadní kvalifikaci fyzických osob (46,0 %), rekvalifikace specifické (profesní) pro dělnické profese (21,8 %) a technickohospodářské profese (13,9 %), které byly zabezpečovány na základě analýzy monitoringu trhu práce, požadavků zaměstnavatelů a ekonomického zájmu uchazeče a většinou vedly ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění37.

5.3.2 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce jako časově omezené pracovní příležitosti slouží zejména k umísťování obtížně umístitelných uchazečů o zaměstnání – tj. uchazeče o zaměstnání s nízkou nebo žádnou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnaných, věkově starších, osob po mateřské nebo rodičovské dovolené, s bydlištěm v mikroregionech s nedostatečně zajištěnou dopravní obslužností apod. Jedná se především o práce spočívající v údržbě veřejného prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo obdobných činnostech ve prospěch obcí, státních a obecně prospěšných institucí. Cílem a hlavním přínosem tohoto nástroje APZ je zejména udržení a obnovení základních pracovních

36

www.mpsv.cz , Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007

37

www.mpsv.cz , Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007

- 46 -

návyků a motivace k práci a získání finančních prostředků z pracovní činnosti, nikoliv ze sociálních podpor nebo podpor v nezaměstnanosti. V průběhu roku 2007 bylo vytvořeno celkem 11 747 míst na VPP a na nich umístěno 12 374 uchazečů, což je výrazně méně než za stejné období předchozího roku (v roce 2006 bylo vytvořeno 17 142 míst a na nich umístěno 18 011 uchazečů o zaměstnání). Tento pokles byl z důvodu omezení finanční podpory tohoto programu38.

5.3.3 Společensky účelná pracovní místa (SÚPM) Společensky účelnými pracovními místy jsou pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání. K SÚPM patří též pracovní místo zřízené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Tato pracovní místa mají umožnit trvalé nebo dlouhodobější zaměstnání uchazečům o zaměstnání, kterým nelze v současné době zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Podpora SÚPM představovala po projektech v rámci evropského sociálního fondu nejvyšší podíl prostředků vyčerpaných úřady práce na APZ. Na tento nástroj bylo vyčerpáno 20,8 % z prostředků úřadů práce na APZ39.

Chráněná pracovní místa (CHPM) a chráněné pracovní dílny (CHPD) Úřady práce v průběhu roku 2007 finančně podpořily vytvoření celkem 624 nových pracovních míst, na která bylo umístěno od počátku roku 1 284 osob se zdravotním postižením (OZP). V těchto počtech jsou zahrnuta jak chráněná pracovní místa (237 míst) a místa pro OZP, které se rozhodnou vykonávat samostatnou výdělečnou činnost (55 míst), tak i místa v chráněných pracovních dílnách (332 míst)40.

38

www.mpsv.cz, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007

39

www.mpsv.cz, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007

40

www.mpsv.cz, Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007

- 47 -

5.4 NÁRODNÍ PROGRAM REFOREM ČR Česká republika participuje na plnění cílů Lisabonské strategie od jejího prvopočátku v roce 2000, tedy od doby, kdy se ještě připravovala na vstup do Evropské unie. Na základě nových Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa 2005-2008 zpracovala ČR na podzim roku 2005 - podobně jako ostatní členské země – svůj první Národní program reforem41. Ten jasně vyjádřil nezbytné reformní kroky a identifikoval priority hospodářské politiky ČR - vedle opatření na zlepšení kvality veřejných financí jde zejména o kroky sledující zlepšování kvality podnikatelského prostředí, podporu znalostního trianglu (výzkumu, vývoje a inovací) a zvyšování flexibility trhu práce. Národní program reforem ČR 2005-2008 byl přijat vládou ČR dne 14. září. Dokumenty vznikly v gesci Úřadu vlády ČR za stěžejního přispění Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Oblasti zaměstnanosti se v tomto dokumentu týkala tři hlavní témata: flexibilita trhu práce, začleňování na trhu práce a vzdělávání.

5.4.1 Flexibilita trhu práce
Rozšířit smluvní volnost v pracovně právních vztazích, což by mělo zvýšit pružnost přizpůsobování organizace práce a pracovní doby a tím zvýšit konkurenceschopnost.


Snížit zákonné nemzdové náklady práce a tím snížit náklady na vysoce kvalifikovanou práci.




Zlepšit stimulační účinek přímých daní a dávek s cílem omezit nezaměstnanost a zvýšit pracovní motivaci nízko příjmových skupin.




Zvýšit územní mobilitu s čímž kromě výhod na straně osobní dopravy souvisí i deregulace nájemného a uvolnění trhu týkajícího se této oblasti.




41

Modernizovat politiku zaměstnanosti.

www.mpsv.cz, Politika zaměstnanosti, Národní akční plán - Národní Lisabonský program 2005-2008

- 48 -

5.4.2 Začleňování na trhu práce


Snížit nezaměstnanost mladých do 25 let pomocí prohlubování spolupráce soukromého sektoru a vysokého školství, zvýšením jazykové gramotnosti a odstraňováním prvotních vstupních bariér na pracovní trh.




Prosazovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce, a to především změnami rodičovské dovolené, které by umožnily lépe skombinovat rodičovskou a pracovní roli. Dále potíráním pohlavní diskriminace na pracovišti.




Zvýšit participaci starších osob na trhu práce. Jedním z programů, který má pomoci naplnění tohoto cíle je seznamování starších pracovníů s inovativními metodami v rámci jejich pracovního oboru.




Zvýšit profesní mobilitu efektivním systémem rekvalifikací. Na základě monitoringu poptávky na trhu práce formovat a rekvalifikovat pracovní sílu tak, aby vznikala co nejmenší možná strukturální odlišnost mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce.




Zjednodušit přístup cizinců na trh práce. Tento zdroj by měl v blízké budoucnosti doplnit nedostatek ekonomicky aktivního obyvatelstva.

5.4.3 Vzdělávání


Realizovat kurikulární reformu, jejíž hlavní náplní by měla být modernizace učebních metod na všech úrovních vzdělávání.




Rozšířit přístup k vyššímu odbornému a vysokoškolskému vzdělávání. Především zvětšit nabídku kratšího a praktičtějšího terciérního vzdělání.




Podporovat spolupráci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vzdělávacích a odborně profesních institucí.




Zlepšit propojení systému počátečního a dalšího vzdělávání. Zde by výstupem měl být formalizovaný a standardizovaný systém podporující transparentní a uznatelné certifikáty přenositelné do praxe.




Podporovat prostupnost mezi jednotlivými stupni terciárního vzdělávání.




Podporovat další vzdělávání ve firmách.




Zvýšit informační vzdělanost. S důrazem na počítačovou gramotnost. - 49 -

6 VÝSLEDKY A ZÁVĚR Nezaměstnanost v historii samostatné České republiky asi nikdy nebyla obrovským problémem vyvolávající občanské nepokoje. Určitě ne statistickým úhlem pohledu v porovnání se státy evropského kontinentu, dvojnásobně to platí pro porovnání s ostatními evropskými tranzitivními státy. Ovšem bylo by chybou si na základě těchto informací myslet, že se nás tato problematika netýká, že jí nemusíme věnovat pozornost. Opak je totiž pravdou. Nezaměstnanost jako jedno z hlavních témat národního hospodářství má totiž tu vlastnost, že aktuální situace se může zhoršit velmi rychle a nenadále, ale následná řešení pak bývají zpravidla finančně i časově velmi náročná. Proto je důležité jakých nástrojů a v jaké intenzitě bude v boji s nezaměstnaností používat. I u nás existují takzvané rizikové skupiny nezaměstnaných (zdravotně postižení občané, matky s malými dětmi, starší lidé), kteří jsou, ne svou vinou, z férového souboje na trhu práce diskvalifikováni. Těmto by měla aktivní politika zaměstnanosti zvýšit jejich konkurenceschopnost, nebo alespoň v rámci pasivní politiky zaměstnanosti zajistit participaci na blahobytu celé společnosti. To jde ovšem do kontrastu s problémem zvaným free-riders42. Lidé, bez žádných objektivních problémů, plně práceschopní, odmítající převzít svůj díl odpovědnosti a zneužívání sociálních dávek se pro ně stává životním stylem. Takových by se v ideálním případě PPZ vůbec týkat neměla a naopak bychom měli nechat působit síly ekonomické motivace. Současně je třeba si ale také uvědomit, že nezaměstnanost je v pravdě téma překračující čistě ekonomický rozměr. Má silný politický potenciál, jako téma, které dokáže výrazně vychýlit volební preference, anebo sociální aspekt určující život a životní styl jednotlivce, rodiny či celé skupiny obyvatelstva. Na nezaměstnanost tedy nelze pohlížet zcela samostatně. Ke komplexnímu uchopení takto obsáhlé problematiky je zapotřebí interdisciplinárního přístupu. Z celé této práce pro mě osobně vyplývá jeden poznatek důležitější než všechny ostatní. Budeme-li řešit problematiku nezaměstnanosti pouze nástroji politiky zaměstnanosti (jak aktivní tak i pasivní) nikdy nedosáhneme takových výsledků, jako kdybychom se

42

"free-riders" - konzumenti většího, než-li férového podílu na zdrojích nebo plátci menšího než-li

férového podílu nákladů produkce. Zdroj: http://en.wikipedia.org

- 50 -

zabývali nastavením komplexního institucionálního a legislativního rámce pro ekonomiku jako celek tak, aby bylo umožněno hladké fungování všech trhů bez zbytečných rigidit a současně nebylo zapomenuto na sociální a psychologický rozměr jednotlivých subjektů na těchto trzích vystupujících.

- 51 -

7 SEZNAM LITERATURY: 1. PÍCHOVÁ, I. K některým aktuálním otázkám zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita Brno, 1995. 22 s. ISBN 80-210-0906-3. 2. LEITMANOVÁ, I. Trh práce EU a ČR: stav a vývoj. 1. vyd. České Budějovice: Datapartner, 1999. 168 s. ISBN 80-902696-0-5 3. MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1998. 172 s. ISBN 80-85850-60-5 4. JÍROVÁ, H. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Praha: Vysoká škola ekonomická, Národohospodářská fakulta, 1999. 95 s. ISBN 80-7079-635-9 5. KOVÁČOVÁ, E. Teória a politika zamestnanosti. 1. vyd. Bratislava: Vydavatelství Ekonom, 1995. 269 s. ISBN 80-225-0700-8. 6. HOLMAN, R. Makrokonomie. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2004. 424 s. ISBN 807179-764-2 7. SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995. 1011s. ISBN 80-205-0494-X 8. GIDDENS, A. Sociologie Praha: Argo, 2002.595S. ISBN 80-7203-124-4 9. BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost – Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. 240s. ISBN 80-247-9006-8 10. MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie. 2. vyd. Slaný :Melandrium, 1998. 205 s. ISBN 80-86175-01-4 11. ŠIMEK, D. Otevřená práce. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1996. 91 s. ISBN 80-067-623-X. 12. KNOLL, O. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. 1. vyd. Praha: Výzkumný ustav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s. 13. VEDRAL, P. a STRAKOVÁ, A. Zaměstnanost – vybrané kapitoly. 1. vyd. České Budějovice: Zdravotně sociální fakulta – Jihočeská univerzita, 1996. 108 s. ISBN 80-7040-173-8. 14. GOTWALD, J. a ŠIMEK, M. Ekonomika trhu práce II. 1. vyd. Ostrava: Ekonomická fakulta – Vysoká škola báňská, 1997. 84 s.

- 52 -

15. FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník. 5. vyd. Praha: A plus, 1999. 183 s. ISBN 80-902514-2-0 16. KRAFT, J. a kol. Úvod do ekonomie v teorii a příkladech. 1. vyd. Liberec: Technická univerzita, Hospodářská fakulta, 1996. 181 s. ISBN 80-7083-191-X 17. KAZDOVÁ, A. S diplomem v kapse, s čepicí v hrsti. Ekonom, 2000, č. 16, s. 14. ISSN 1210-0714 18. OLBRICHOVÁ, A. Usmívejte se, náborář čeká. Ekonom, 2000, č. 44, s. 34. ISSN 1210-0714

www.eurostat.cz www.mpsv.cz www.financninoviny.cz www.cszo.cz www.csu.cz www.finance.cz www.mesec.cz

- 53 -

Přílohy

Příloha č. 1 : Průměrná míra nezaměstnansoti podle nové metodiky Průměrná Míra nezaměstnanosti podle nové metodiky v % Okres

2004

2005

2006

2007

1

Benešov

4,3

4,5

4,1

3,4

2

Beroun

5,3

5,4

4,6

4,1

3

Blansko

8,4

8,4

7,0

6,0

4

Brno-město

9,8

9,5

8,5

6,9

5

Brno-venkov

7,3

6,9

6,2

5,1

6

Bruntál

16,2

16,0

14,1

11,4

7

Břeclav

10,3

10,6

9,8

8,2

8

Česká Lípa

9,4

8,3

7,9

7,2

9

České Budějovice

4,0

4,2

4,2

3,7

10

Český Krumlov

9,2

9,6

8,8

6,5

11

Děčín

14,2

15,0

14,1

11,7

12

Domažlice

6,4

6,4

5,7

4,9

13

Frýdek-Místek

13,9

12,9

11,0

9,1

14

Havlíčkův Brod

6,8

6,2

5,6

4,8

15

Hodonín

13,7

14,3

13,8

11,3

16

Hradec Králové

6,3

6,4

5,7

4,5

17

Cheb

8,1

8,1

7,2

6,2

18

Chomutov

16,7

16,2

14,1

11,0

19

Chrudim

8,7

8,3

7,0

6,0

20

Jablonec nad Nisou

7,2

7,0

6,1

5,7

21

Jeseník

15,0

16,5

14,9

11,6

22

Jičín

8,5

8,8

7,2

6,1

23

Jihlava

7,1

6,8

6,0

5,2

24

Jindřichův Hradec

6,8

6,8

6,3

4,8

25

Karlovy Vary

9,7

10,1

9,6

8,1

26

Karviná

19,5

19,0

18,0

15,1

27

Kladno

8,9

8,6

8,0

6,7

28

Klatovy

7,5

7,9

7,7

6,3

29

Kolín

8,8

8,2

6,6

5,7

30

Kroměříž

10,9

11,5

10,3

7,9

31

Kutná Hora

10,0

9,5

8,6

6,9

32

Liberec

8,8

8,2

7,8

6,6

- 54 -

33

Litoměřice

12,6

11,8

10,6

9,1

34

Louny

14,8

13,0

12,1

10,2

35

Mělník

8,0

7,9

7,5

5,9

36

Mladá Boleslav

4,6

3,9

3,4

2,6

37

Most

22,8

22,0

20,5

17,6

38

Náchod

6,9

7,2

6,6

4,5

39

Nový Jičín

12,8

11,3

9,7

7,3

40

Nymburk

8,3

8,4

8,1

6,5

41

Olomouc

10,3

9,7

8,2

6,2

42

Opava

10,6

11,1

10,7

9,2

43

Ostrava-město

16,9

15,6

14,4

11,3

44

Pardubice

6,5

6,8

5,8

4,1

45

Pelhřimov

5,0

5,0

4,2

3,2

Průměrná Míra nezaměstnanosti podle nové metodiky v % Okres

2004

2005

2006

2007

46

Písek

7,3

8,0

7,4

5,2

47

Plzeň-jih

4,8

4,8

4,3

3,7

48

Plzeň-město

6,6

5,9

5,3

4,2

49

Plzeň-sever

5,9

5,6

5,4

4,6

50

Praha

3,6

3,4

3,0

2,5

51

Praha-východ

3,5

3,1

2,3

2,0

52

Praha-západ

2,8

2,7

2,4

1,8

53

Prachatice

6,0

6,4

5,5

4,1

54

Prostějov

9,4

9,0

7,0

4,9

55

Přerov

12,6

12,1

11,2

9,2

56

Příbram

8,0

7,7

7,3

6,1

57

Rakovník

7,0

6,6

6,2

5,4

58

Rokycany

7,0

6,7

5,6

4,5

59

Rychnov nad Kněžnou

6,0

6,5

5,2

3,4

60

Semily

7,3

7,3

7,0

6,1

61

Sokolov

12,8

12,5

11,6

9,8

62

Strakonice

7,0

7,3

6,8

5,7

63

Svitavy

11,9

11,2

10,4

8,7

64

Šumperk

11,4

11,9

10,9

8,9

65

Tábor

5,7

5,8

5,9

4,8

66

Tachov

8,9

8,2

8,1

6,7

67

Teplice

17,2

16,1

16,1

13,2

68

Trutnov

8,5

8,4

8,4

7,3

69

Třebíč

12,9

12,8

11,6

9,3

70

Uherské Hradiště

7,8

7,7

7,0

5,6

71

Ústí nad Labem

12,5

13,0

13,5

12,3

- 55 -

72

Ústí nad Orlicí

7,5

8,0

7,0

5,5

73

Vsetín

10,6

10,6

10,2

8,0

74

Vyškov

9,9

9,2

7,6

5,7

75

Zlín

8,8

8,1

7,1

5,6

76

Znojmo

12,9

13,0

12,9

11,6

77

Žďár nad Sázavou

8,2

8,7

8,1

6,7

Celkem ČR

9,2

9,0

8,1

6,6

- 56 -