NEREALIZOVANÉ PROJEKTY
Pro zajímavost uvádíme také ukázky nerealizovaných projektů. Prvním je návrh budovy městského divadla a kina v Benešově připravený pro soutěž v roce 1921 B. Adámkem.
Další nerealizovaný projekt pochází z poloviny 60. let 20.století od projektanta rekreačních staveb Benešovska, Jaroslava Vaculíka. Jde o vertikální chatu, která byla určena zejména do lesních porostů a umožňovala vyhlídku do kraje. Autor ji doporučoval především mladé generaci.
Střed Benešova čekala v 80. letech velká, politicky objednaná přestavba, navržená urbanisty Krajského projektového ústavu Luďkem Štefkem a Josefem Matyášem (1983). Původní struktura města byla tvořena malým centrem (vrch Karlov a přiléhající tržiště – náměstí) a radiálami rozbíhajících se ulic ve směru silnic k sousedním městům. Bourání domů, které porušilo i vzhled Malého náměstí v centru, bylo zastaveno koncem 80. let. Projekt byl tak zrealizován jen zčásti. Ve Vnoučkově ulici je z něj např. postaven jen věžový dům a pojišťovna, které tak působí v lokalitě velmi nesourodě.
Další ukázky z tvorby známých architektů pro Benešovsko jsou z 80. let 20. století. Realizaci obou projektů zabránilo (ještě v době totality) jejich nevšední pojetí. Autorem prvního je Vlado Milunič. Jde o dům kultury pro město Sedlec – Prčice. Dvoulodní prostor půdorysu „V“ měl společné jeviště a bylo možné jej rozdělit na dva samostatně fungující sály.
Druhý projekt se zabýval plochou benešovského hlavního náměstí, kde měly být umístěny fontány tvarově vycházející z podoby ležícího ženského aktu. Spoluautory jsou Kurt Gebauer a Josef Pleskot (1983). Návrh byl zpracován pro soutěž, v níž zvítězilo řešení nezjištěného autora, které bylo v polovině 80. let v Benešově realizováno.
Fotografie Archív Ing. arch. V. Miluniče
Kurt Gebauer byl pak také se svými studenty Ateliéru všeobecného sochařství pražské VŠUP v roce 2007 účastníkem workshopu Muzea umění v Benešově a vytvořili pro prostor Masarykova náměstí řadu návrhů pro realizaci tématu TGM: Hlavou v oblacích, nohama pevně na zemi.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Studenti profesora Gebauera na Masarykově náměstí. Od Novotného spořitelny (dnes Městský úřad) se odráží TGM coby superman. Autorka Kateřina Braunová vnímá prezidenta – zakladatele jako mytizovanou ikonu.
Simona Janišová ztvárnila Masarykův výrok „demokracie je diskuse“ v podobě žebříku, po němž lze v demokracii stoupat ke kvalitě.
Autory dalších návrhů jsou Helena Sequensová (reklamní panel – citylight), Barbora Krejčířová (rozmývající se nápis na zemi), Kateřina Braunová (nohy do oblak), Lenka Janušková (brána), Michal Kohút (keř v proměnách ročních období), Lenka Hubená (nápisy na retardérech), Adam Stanko (jezdecké boty), Tomáš Kubačka (TGM ztracen v nánosech vrstev další historie). Všechny návrhy nejsou zveřejněny, neboť některé vizualizace nebyly dostatečně názorné.
Následující tři projekty pocházejí se série šesti návrhů rodinných dvojdomů, které byly připraveny společně s urbanistickým plánem italskou společností RCP Associati Řím pro Mnichovice. Všechny dvojdomy byly předtím již postaveny také na území Itálie. Celá široká produkce RCP Associati byla představena v roce 1995 na výstavě IL CORAGGIO DELLE IMMAGINI / ODVAHA PŘEDSTAV v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě.i V porevolučním českém prostředí mělo jít nejen o inspirativní průnik italské tvorby na naše území, ale také o pokus zahraniční realitní kanceláře nabídnout tuzemskému zákazníkovi netradiční bydlení. Stavby v Mnichovicích však nebyly realizovány.
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Alessandro Cotti: VILA LA BALLERINA, P 1991
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Gabriela Cristofalo, Simona Facchini, Aldo Pacienti, Antonio Reggio d’Aci: LA CAPANNA E LA TORRE SDRAIATA, P 1991
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Francoise Bliek, Renato del Duce, Paola Rossi, Cesare Veneziani: L’ELLISSE E I PANNI STESI, P 1991
Výjimečný profesní vztah měl k Benešovsku architekt Josef Pleskot. Nejprve byl zaměstnancem Krajského projektového ústavu, kde spadal region pod jeho působnost. Když byl po roce 1990 ústav zrušen, projektoval dále pro Benešovsko v rámci svého AP ATELIÉRU. Následující ukázkyii jsou malým výběrem nerealizovaných projektů a studií Josefa Pleskota, jejich komplexní výčet naleznete v autorově medailonku.
Pleskot, Josef: PROJEKT KULTURNÍHO A SPOLEČENSKÉHO STŘEDISKA, Bystřice u Benešova, P 1987-1988
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Pleskot, Josef: STUDIE TENISOVÉ FARMY I (SPORTOVNÍ KLÁŠTER), Konopiště, studie 1988
Pleskot, Josef; Lampa, Radek: STUDIE ZÁSTAVBY TYRŠOVY ULICE, Benešov, studie 1988-1989 Tyršova ulice patřila k místům, která byla před rokem 1990 určena k asanaci. Komunisté ji nestačili provést. Protože však na její jižní straně stála řada přízemních vybydlených domů, bylo rozhodnuto o jejich demolici. Severní strana zůstala zachována. V místě připojení Husovy ulice mělo být průrazem domovního bloku vytvořeno její pokračování, jak je znázorněno na Pleskotově kresbě. Kolem celkového řešení, kde se jednalo mj. o vnitroblok směrem k Jiráskově ulici, se však rozpoutala mezi zastupiteli bouřlivá diskuse. Realizované řešení se od Pleskotova projektu značně odchyluje.
Pleskot, Josef: STUDIE POLIKLINIKY - I. VERZE, Benešov, studie 1989
Pleskot, Josef; Lampa, Radek: PROJEKT POLIKLINIKY - II.VERZE, Benešov, P 1990-1992
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Pleskot, Josef; Lampa, Radek; Vodičková, Jana: PROJEKT GERIATRICKÉHO CENTRA SENECTUS BONA, Benešov, P 1993
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Pleskot, Josef; Vodičková, Jana: PROJEKT RODINNÉHO DOMU Z. V., Vrané nad Vltavou, P 1994
Na závěr uvádíme z nerealizovaných ukázek Pleskotovy tvorby jeho návrh archeologického depozitáře v areálu bývalého minoritského kláštera na benešovském Karlově (P 2000). Účelem měla být ochrana kamenicky opracovaných fragmentů zdiva ze 13. století před povětrnostními vlivy.
Obci Čerčany se podařilo v rámci Ceny Petra Parléře pořídit projekt úpravy svého centra. Původní čerčanská náves se nachází dnes poněkud stranou života a frekventované prostory u železniční stanice jsou velmi zanedbané. Realizace projektu autorů Lenky Křemenové a Davida Maštálka z roku 2005 by byla pro Čerčany velkým přínosem, zatím však na ni nejsou finanční prostředky.
Projekt osady pro uprchlíky u Nové Hospody je závěrečnou diplomovou prací Radoslava Dvořáka z Fakulty architektury ČVUT v Praze z roku 2005. Urbanisticko-architektonický návrh měl za úkol vytvořit osadu pro 150 uprchlíků a personál. Řešení mělo vyhovovat ekonomickým a ekologickým požadavkům, především by se ale mělo zabývat funkčním systémem integrace uprchlíků v hostitelské zemi,
skýtající nejen ubytování, ale i možnost denních aktivit – práce, vzdělání a odpočinku. Osada by měla fungovat nezávisle a soběstačně, zejména však lehce z ekologického hlediska.iii
Fotografie archív sbírky architektury Muzea umění a designu Benešov.
Il corragio delle Immagini, katalog výstavy, Správa Pražského hradu, Praha, 1995 Josef Pleskot – AP Atelier, katalog výstavy Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 1997 iii Disconected. Connected! 2006 architektura a ding, katalog výstavy Centre for Central European Architecture, Praha, 2006 i
ii
