Business & Finance
Názory obyvatel města Plzně na problematiku odpadů Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění pro Magistrát města Plzně Praha, prosinec 2003
1
Názory obyvatel města Plzně na problematiku odpadů Závěrečná zpráva z výzkumu veřejného mínění pro Magistrát města Plzně Praha, prosinec 2003
IČ: 47121793, DIČ: 002-47121793. Firma je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 13338. Datum zápisu 6.října 1992. Bankovní účet vedený u Komerční banky, a.s., pobočka Spálená 1, 110 00 Praha 1, Česká republika. Účet č.: 7434430237/0100 (CZK), 51-0034250227/0100 (EUR), 19-8068020207/0100 (USD). SWIFT kód: KOMBCZPP Člen sdružení agentur pro výzkum trhu SIMAR, člen České marketingové společnosti, Francouzsko-české obchodní komory, Britské obchodní komory ČR a Asociace pro poradenství v podnikání.
Obsah ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝZKUMU .......................................................................... 4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ................................................................................................................. 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ....................................................................................................... 11 POSTOJE A NÁZORY V OBLASTI TŘÍDĚNÍ ODPADŮ .................................................................. 11 Praxe třídění odpadů........................................................................................................ 11 Důvody netřídění odpadů ................................................................................................. 13 Vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od bydliště ....................................................... 15 Frekvence svozu tříděného odpadu .................................................................................. 16 Znalost recyklace tříděného odpadu ................................................................................ 17 Bioodpad .......................................................................................................................... 18 Informace o třídění odpadů.............................................................................................. 20 ZNALOST SYMBOLŮ SPOJENÝCH S ODPADY ........................................................................... 21 VYUŽÍVÁNÍ SLUŽEB POSKYTOVANÝCH MĚSTEM NEBO MĚSTSKÝMI OBVODY A JEJICH HODNOCENÍ ........................................................................................................................... 24 Nádoby na papír............................................................................................................... 24 Nádoby na sklo ................................................................................................................. 25 Nádoby na plast................................................................................................................ 26 Velkoobjemové kontejnery................................................................................................ 27 Sběrné dvory..................................................................................................................... 29 Způsob zbavení se odpadu o velkém objemu.................................................................... 32 Koše na psí exkrementy .................................................................................................... 33 Nebezpečné odpady .......................................................................................................... 34 Sledovanost informací na výlepových plochách............................................................... 35 Odpadkové koše v centru města ....................................................................................... 36 Nádoby na tříděný odpad v centru města......................................................................... 37 Nádoby na zbytkový odpad u domu.................................................................................. 38 Ochota občanů udržovat čistotu....................................................................................... 40 PLATBY ZA SVOZ A LIKVIDACI ODPADU Z DOMÁCNOSTI ........................................................ 41 Výše plateb ....................................................................................................................... 41 Regulace cen za sběr, svoz a likvidaci odpadů ................................................................ 45 POŽADAVKY OBČANŮ NA ZMĚNY VE SBĚRU A SVOZU ODPADŮ .............................................. 49 PŘÍLOHY ............................................................................................................................... 51
DOTAZNÍK ....................................................................................................................... 51 TABULKOVÁ PŘÍLOHA .............................................................................................. 56
Základní informace o výzkumu
NÁZEV
Názory obyvatel města Plzně na problematiku odpadů
OBJEDNAVATEL
Magistrát města Plzně
DODAVATEL
TNS Factum, s. r. o.
CÍL VÝZKUMU
Zjistit postoje obyvatel Plzně k problematice odpadů
PŘEDMĚT VÝZKUMU
1) Postoje, znalosti a zvyklosti v oblasti třídění odpadů 2) Znalost symbolů spojených s odpady 3) Využívání služeb poskytovaných městem nebo městskými obvody 4) Názory na otázku cen za sběr, odvoz a likvidaci odpadů
METODIKA
Adekvátně zjišťovaným cílům bylo použito osobního (faceto-face) řízeného dotazování obyvatel Plzně
ZKOUMANÝ SOUBOR
Velikost a výběr vzorku odpovídá použité metodice a nárokům kladeným na kvantitativní výzkum. Šetřený soubor tvořilo celkem 538 osob – obyvatel Plzně ve věku od 15 let.
PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ
Dotazování proběhlo ve dnech 13. 10. - 3. 11. 2003 Rozhovory provedlo 30 proškolených tazatelů TNS Factum.
Strana 4
SOCIODEMOGRAFICKÁ STRUKTURA DOTÁZANÝCH Občané Plzně 100 % Muži
Ženy
48 %
52 %
Do 29 let
30 až 44 let
45 až 59 let
60 a více let
26 %
24 %
27 %
23 %
Bez maturity
S maturitou
Vysokoškolské vzdělání
53 %
34 %
13 %
Zaměstn. v dělnické profesi
Zaměstn. v nedělnické profesi
Podnikatelé, živnostníci
Studenti, učni
Důchodci
Ostatní (nezaměstn., ženy v dom.)
23 %
29 %
7%
13 %
23 %
5%
Hrubý příjem na osobu do 7000 Kč
7001 – 10 000 Kč
10 001 – 15 000 Kč
15 001 Kč a více
33 %
33 %
19 %
15 %
V rodinném domku
V činžovním domě
V bytě na sídlišti
Ve vilové čtvrti
14 %
22 %
56 %
7%
2%
Plzeň 1
Plzeň 2
Plzeň 3
Plzeň 4
Plzeň 5 - 10
32 %
20 %
27 %
18 %
3%
Strana 5
Jiné bydlení
Hlavní zjištění Třídění odpadů Provedený výzkum zjistil, že přibližně třetina obyvatel Plzně má kontejnery na tříděný odpad umístěny méně než 50 m od bydliště, třetina mezi 50 a 100 m a třetina dále než 100 m, příp. neví, kde kontejnery jsou. Zřetelně se při tom ukazuje, že vzdálenost nádob na tříděný odpad od bydliště je důležitým faktorem ovlivňujícím, zda domácnost odpady třídí nebo ne. Zatímco mezi občany, kteří mají kontejnery do 50 m od bydliště, třídí odpady vždy sedmdesát procent, mezi těmi, kteří musí ke kontejnerům urazit vzdálenost nad 200 m, třídí jen každý pátý. Podle poznatků z výzkumu v Plzni odpad vždy třídí přibližně polovina občanů, další třetina jej třídí občas a každý sedmý jej vůbec netřídí. Ze všech druhů tříděného odpadu nejčastěji odkládají obyvatelé Plzně do speciálních nádob plasty. Více než třetina je odkládá nejméně 2x týdně, přibližně stejný podíl pak alespoň 1x měsíčně. Papír odkládá do nádob k tomu určených nejméně 2x týdně čtvrtina občanů, další bezmála polovina alespoň 1x měsíčně. Frekvence odkládání skla do speciálních nádob je jen o málo nižší než v případě papíru. Pětina Plzeňanů je odkládá nejméně 2x týdně, další téměř polovina alespoň 1x měsíčně. Analýza důvodů netřídění odpadů rovněž potvrzuje, že důležitým předpokladem třídění je dostupnost kontejnerů. Pro netřídění odpadů totiž existují, podle výpovědí občanů, dva hlavní důvody – jednak velká vzdálenost kontejnerů od místa jejich bydliště, případně to, že kontejnery v okolí bydliště vůbec nejsou, jednak údajný nedostatek času. Jistou roli v důvodech netřídění hraje i nezanedbatelné zastoupení názorů, že tříděný odpad se stejně nerecykluje a je „sesypán“ do jednoho auta a pod., resp., že třídění je k ničemu, které mají samozřejmě značný demoralizující účinek. Na druhé straně je pravděpodobné, a výsledky šetření tomu nasvědčují, že informovanost a přesvědčení o tom, že tříděný odpad je recyklován a využit, podporuje ochotu člověka odpady třídit. K dostatečnosti informací předkládaných veřejnosti v oblasti třídění odpadů jsou ovšem občané Plzně poměrně kritičtí. Prakticky tři z pěti se domnívají, že tyto informace nejsou dostatečné.
Strana 6
S tím, jak často je tříděný odpad v okolí jejich bydliště svážen, je spokojena téměř polovina obyvatel Plzně; třetině ovšem frekvence nevyhovuje. Největší míru nespokojenosti vykazují obyvatelé činžovních domů. Obyvatelé města mají většinou správnou představu o tom, co je to bioodpad - řadí do něj především kuchyňské zbytky a zbytky rostlin. Přibližně polovina přitom tvrdí, že by v případě zavedení možnosti vyhazovat bioodpad do zvláštních popelnic této možnosti pravděpodobně využila. Znalost symbolů týkajících se odpadů Grafický symbol „V ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s obalovým odpadem“ čtvrtina Plzeňanů dosud nezaznamenala a nezná ho, další asi šestina si nevzpomíná, kde ho viděla. Těmi, kteří symbol viděli, byl nejčastěji spatřen na výrobcích, resp. obalech. Jeho přesný význam zná nebo uhaduje málo přes čtyřicet procent, zatímco bezmála šedesát procent ho spojuje s tříděním odpadů. Rovněž druhý testovaný symbol s významem „Odkládejte na místo určené obcí“ viděly zhruba tři čtvrtiny obyvatel Plzně. Přesto prakticky nikdo nezná jeho přesný význam. Nejčastěji se lidé, zřejmě spíše intuitivně, domnívají, že jeho význam lze vyjádřit slovy „odpad (obal) vhazujte do koše“. Využívání služeb poskytovaných městem nebo obvody Sběrných dvorů vůbec nevyužívá více než třetina obyvatel Plzně. Zároveň třetina obyvatel Plzně neví, kde se v jejich obvodě sběrný dvůr nachází. Téměř polovina je využívá velmi řídce a pouze asi každý sedmý alespoň jedenkrát za čtvrt roku. Potenciální využití sběrných dvorů tomu rovněž odpovídá. Odpadu o velké velikosti by se největší podíl občanů Plzně – téměř dvě třetiny – zbavil tak, že by ho odvezl do sběrného dvora nebo odložil do sběrného boxu. Polovina občanů Plzně se nedokáže vyjádřit k otázce, zda je síť sběrných dvorů v Plzni dostačující. V té polovině, která se vyjádřit dokáže, jsou kladné a záporné hlasy téměř v rovnováze, jen mírně se kyvadlo vychyluje k názoru, že jich je dost.
Strana 7
Velkoobjemových kontejnerů na odpad vůbec nevyužívá, podobně jako sběrných dvorů, více než třetina plzeňských občanů. Téměř třetina jich využívá jen málo, méně často než jedenkrát za čtvrt roku. Košů na psí exkrementy vůbec nevyužívají tři čtvrtiny Plzeňanů, na druhé straně 16 % jich využívá často – nejméně 2x týdně. Nebezpečných odpadů – např. starých léků nebo baterií – se při svozu zbavuje polovina obyvatel města. Pokud jde o dostatek odpadkových košů v centru Plzně, mírně převažuje nespokojenost nad míněním, že košů je dost. K otázce množství nádob na tříděný odpad v centru Plzně byly schopny se vyjádřit méně než dvě třetiny respondentů. Převažuje mezi nimi názor, že nádob není dostatek – je téměř třikrát rozšířenější než pozitivní mínění, že nádob je dost. Nejpříznivější názor na dostatek nádob na tříděný odpad v centru mají přitom lidé, kteří bydlí ve třetím obvodě, zahrnujícím i historický střed města. I u nich však převažuje mínění, že těchto nádob není dost. Dvě třetiny obyvatel města si myslí, že u jejich domu je, vzhledem k počtu obyvatel, dostatek nádob na zbytkový, tj. nevytříděný odpad z domácnosti. Počet nádob na zbytkový odpad považují za nedostatečný zejména lidé žijící v tříčlenných domácnostech. Výzkum přinesl zajímavé zjištění i pro ekologickou výchovu, a to nejen v Plzni. Ukázalo se totiž, že nejvíce těch, jimž není vztah k čistotě města lhostejný a jsou ochotni vyvinout i určitou aktivitu, např. napomenout člověka, který na chodník odhazuje odpadky, je mezi nejstarší generací, nejméně jich je mezi mladými lidmi do 29 let. Ekologická výchova by se tedy měla vedle rozvíjení znalostí více zaměřit i na formování aktivních postojů. Mladé lidi do 29 let, zejména studenty a učně, lze považovat za nejzajímavější skupinu pro inzerenty na výlepových plochách - sledují je totiž nejčastěji, zřejmě hlavně za účelem vyhledávání informací o kulturních a zábavních akcích.
Strana 8
Ceny sběru, svozu a likvidace odpadů a jejich regulace Výsledky výzkumu svědčí o tom, že pro značnou část občanů Plzně je otázka platby za svoz a likvidaci odpadu irelevantní. Téměř dvě třetiny nevědí, kolik za tyto služby jejich domácnost platí. Lidé bydlící individuálně (rodinné domy) znají platbu za odpady ovšem častěji přibližně polovina z nich ví, kolik platí, zatímco mezi lidmi žijícími ve vícebytových domech jen přibližně třetina. Průměrná částka, jakou by byli Plzeňané ochotni platit za sběr, svoz a likvidaci odpadů z domácnosti na osobu a rok, je 362 Kč. Celkem 65 % však uvádí nižší částku než je tento průměr. (Poměrně vysoký průměr je totiž dán i relativně vysokými, ale ojedinělými částkami, uváděnými jen malým počtem občanů.) Prakticky polovina občanů Plzně neví, jak hodnotit ceny za sběr, svoz a likvidaci odpadů v porovnání s cenami v Evropské unii. Třetina se správně domnívá, že ceny v EU jsou asi třikrát vyšší než u nás, téměř pětina si myslí, že jsou přibližně stejné, a jen zanedbatelné procento se domnívá, že jsou nižší než u nás. Téměř polovina občanů Plzně se domnívá, že město Plzeň může regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů na svém území, stejná část se k tomuto problému nedokáže vyjádřit. Přibližně každý osmý soudí, že město možnost regulace nemá. Největší část z nich – prakticky čtvrtina – odpověděla, že město může uplatňovat dotační politiku. Dále poukazovali na možnosti výběrových řízení, vydávání vyhlášek a nutnost kontrolní činnosti. Odpovědi na otázku, zda by občanům vyhovovalo, kdyby město Plzeň zavedlo ve svém území systém nakládání s komunálními odpady a regulovalo ceny, dokládají poznatek, že řadě obyvatel je problematika odpadů a cen za jejich svoz a likvidaci značně vzdálená. Čtyři z deseti nedokáží na takový dotaz odpovědět. Mezi ostatními mají převahu ti, kterým by zavedení systému a regulace vyhovovala – je jich třikrát více než těch, kteří by se stavěli proti.
Strana 9
Požadavky na změny ve sběru a svozu odpadů Nějakou změnu ve městě z hlediska sběru a svozu odpadů by přivítalo čtyřicet procent Plzeňanů. Třicet procent žádnou změnu nevyžaduje a stejný podíl neví. Náměty na změny se vztahují zejména k frekvenci svozu a kapacity, příp. dostupnosti nádob na odpad. Soustřeďují se do dvou požadavků: • zajistit častější svoz odpadů • přistavit více kontejnerů na tříděný odpad, resp. více kontejnerů vůbec, odpadkových košů atd.
Strana 10
Analýza výsledků Postoje a názory v oblasti třídění odpadů Praxe třídění odpadů Výzkum zjistil, že v Plzni odpad vždy třídí přibližně polovina občanů, další třetina jej třídí občas a každý sedmý jej vůbec netřídí.
Třídíte odpady … ? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů) vůbec ne 14%
vždy 51%
občas 35%
Ve třídění odpadů se prokázaly rozdíly z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, typu bydlení a obvodu. Z hlediska pohlaví se dá říci, že ženy odpad třídí pečlivěji a ve větší míře než muži. Třídění odpadů podle pohlaví (údaje za skupiny v %) muži ženy
vždy 49 53
občas 35 35
Strana 11
vůbec ne 16 12
Podobná tendence jako u žen se projevuje u osob ve věku 30-44 let, mezi nimiž třídí odpad vždy 55 % a jen 9 % vůbec ne; na „druhém pólu“ jsou lidé ve věku 45-59 let, kteří třídí odpad vždy z 47 % a ze 17 % vůbec ne. S rostoucím vzděláním klesá podíl těch, kteří odpady vůbec netřídí – z 20 % mezi lidmi se základním vzděláním – nevyučenými na 11 % mezi vysokoškolsky vzdělanými. Rozdíly v míře třídění odpadů se prokázaly z hlediska typu zástavby, v níž obyvatelé bydlí. Nejvyšší zastoupení alespoň občas třídících domácností se ukázalo ve vilové zástavbě (jen 3 % vůbec netřídí) a v tzv. činžovních domech (8 %, kteří vůbec netřídí), o něco méně příznivá je situace na sídlištích (vůbec netřídí 16 %) a v řadových rodinných domcích (20 %). Četnost třídění odpadů je rovněž výrazně závislá na městském obvodu, v němž obyvatelé Plzně bydlí. Zatímco největší podíl třídících osob byl zjištěn v Plzni 3, dále v Plzni 2 a Plzni 1, nejméně se odpady třídí v Plzni 4 a zejména v obvodech Plzeň 5 až 10. Třídění odpadů podle městského obvodu (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 101
vždy 52 53 57 39 37
občas 33 38 38 35 26
vůbec ne 15 9 5 26 37
Je logické, že důležitým předpokladem třídění odpadů je dostupnost kontejnerů. Zatímco mezi občany, kteří mají kontejnery do 50 m od bydliště, třídí vždy sedmdesát procent, mezi těmi, kteří musí ke kontejnerům urazit vzdálenost nad 200 m, třídí jen každý pátý. Třídění odpadů podle vzdálenosti kontejnerů od bydliště (údaje za kategorie v %) do 50 m 50-100 m 101-200 m 201 m a více
vždy 71 49 43 22
občas 26 39 37 54
1
vůbec ne 3 12 20 24
Údaje za obyvatele obvodů Plzeň 5 – 10 je třeba považovat jen za hrubě orientační, vzhledem k nízkému počtu respondentů žijících v těchto obvodech (n=19). Z toho důvodu jsou příslušné údaje v tabulkách šedé.
Strana 12
Důvody netřídění odpadů Pro netřídění odpadů existují dva hlavní důvody – 22 % (z těch, kteří odpad netřídí vždy) je netřídí z důvodu velké vzdálenosti kontejnerů od místa jejich bydliště, případně proto, že kontejnery v jejich okolí vůbec nejsou, a dalších 17 % kvůli tomu, že na třídění údajně nemají čas. Ostatní důvody jsou zastoupeny v menším podílu případů. Je přitom třeba upozornit jak na poměrně častý výskyt sebekritiky (13 % odpovědí, poukazujících na vlastní lenost a nezodpovědnost), tak na zastoupení názorů, že tříděný odpad se stejně nerecykluje a je „sesypán“ do jednoho auta apod., resp., že třídění je k ničemu, které mají samozřejmě značný demoralizující účinek.
Důvody netřídění odpadů (údaje za obyvatele Plzně, kteří odpad netřídí vždy, v %, n=265 respondentů) 0
5
10
15
20
kontejnery nejsou nebo jsou daleko
22 17
časové důvody
13
lenost, nezodpovědnost
9
kontejnery jsou stále plné
stejně se pak odpad "sesype" do jednoho
6
není to k ničemu
6
není prostor pro jiné druhy odpadu
6 5
mám málo odpadu
nic o tom nevím
jiné odpovědi
neví
25
2 5 9
Strana 13
Na to, že kontejnery jsou daleko, resp. nejsou k dispozici, poukazují především „netřídiči“ a občasní třídiči z obvodů Plzeň 5 – 10 (33 %), Plzeň 3 (29 %) a Plzeň 2 (27 %). V obvodech Plzeň 1 a Plzeň 4 lidé častěji uvádějí časové důvody (23 %, resp. 18 % těch, kteří netřídí vždy). Poměrně rovnoměrně poukazují dotázaní na malou frekvenci vyvážení kontejnerů (od 8 do 11 % ve všech obvodech). Neinformovanost (odpovědi „nic o tom nevím“, „nevím, kam odpad dávat“ apod.) je nejčastější mezi „netřídiči“ a občasnými třídiči v obvodu Plzeň 4 (5 %).
Strana 14
Vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od bydliště Přibližně třetina Plzeňanů má kontejnery na tříděný odpad méně než 50 m od bydliště, třetina mezi 50 a 100 m a třetina dále než 100 m, příp. neví, kde kontejnery jsou.
V jaké vzdálenosti od bydliště máte umístěny kontejnery na tříděný odpad? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů)
40
35
33
35 30 25
18
20 15
10
10
4
5 0 méně než 50 m
50-100 m
101-200 m
201 m a více
neví
Výzkum nezjistil zásadní rozdíly ve vzdálenosti kontejnerů na tříděný odpad v závislosti na typu zástavby. Zdá se, že poměrně nejblíže je mají obyvatelé vilových čtvrtí (47 % do 50 m), „na průměru“ jsou na sídlištích (34 %) a v činžovních domech (33 %) a mírně pod ním v zástavbě řadových rodinných domků (28 % do 50 m). Nejpříznivěji vypadá situace ve vzdálenosti kontejnerů v Plzni 1, kde polovina občanů uvádí, že nejbližší kontejner je do 50 m od jejich bydliště. Horší je naproti tomu situace v Plzni 4 a zejména v Plzni 5 – 10, kde takto odpovídá jen asi každý sedmý; v pátém až desátém obvodě se kromě toho kontejnery nacházejí převážně ve vzdálenosti nad 100 m, což už je zřejmě vzdálenost, kterou mnoho lidí nemusí být ochotno překonat. Vzdálenost kontejnerů na tříděný odpad od bydliště podle městského obvodu (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
do 50 m 53 31 32 14 16
50-100 m 29 32 30 47 21
101-200 m 12 22 21 16 32
Strana 15
201 m a více 5 10 12 12 32
neví 1 5 5 10 0
Frekvence svozu tříděného odpadu Téměř polovina obyvatel Plzně je spokojena s tím, jak často je tříděný odpad v okolí jejich bydliště svážen. Třetině ovšem frekvence nevyhovuje.
Vyhovuje Vám, jak často je svážen tříděný odpad v okolí Vašeho bydliště? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů)
neví 19%
ano 46%
ne 35%
Třídění podle obvodů naznačuje, že v malých okrajových obvodech Plzně je zřejmě diametrálně odlišná situace než v obvodech Plzeň 1 až 4. Je zde méně spokojených s frekvencí svozu tříděného odpadu, ale také více těch, kteří ji nedokážou posoudit, což jistě souvisí s tím, že pro řadu obyvatel pátého až desátého obvodu jsou kontejnery příliš daleko a tudíž nevyužívány. Ukazuje se rovněž menší spokojenost v obvodu Plzeň 2. Vyhovuje frekvence svozu třídění odpadů - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 46 41 52 45 26
ne 32 43 33 35 42
neví 22 16 15 20 32
Třídění podle typu zástavby ukazuje na největší míru nespokojenosti mezi obyvateli činžovních domů – frekvence svozu tříděného odpadu nevyhovuje 45 % z nich. Strana 16
Znalost recyklace tříděného odpadu Přibližně pětina obyvatel Plzně ví přesně (podle vlastního sebehodnocení), co se děje s vytříděným odpadem, tři pětiny to vědí zhruba a zbylá pětina neví.
Víte, co se děje s vytříděným odpadem? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) přesně 22%
vůbec ne 21%
jen zhruba 57%
O něco častěji vědí muži (24 %) než ženy (21 %). Méně často vědí lidé od 60 let (34 % vůbec neví) a lidé se základním vzděláním – nevyučení (33 % vůbec neví), vyučení (26 %) a se středním vzděláním bez maturity (25 %). Deklarovaná znalost toho, co se děje s vytříděným odpadem, podstatně souvisí s tím, zda a nakolik pravidelně člověk odpad třídí. Mezi lidmi, kteří třídí vždy, ví přesně nebo alespoň zhruba, co se s odpadem děje, 86 %, mezi těmi, kdo třídí občas, je to 77 %, a mezi občany, kteří vůbec netřídí, 56 %. Je pravděpodobné, že přesvědčení o tom, že tříděný odpad je recyklován a využit, podporuje ochotu člověka odpady třídit. Nejčastější odpověď na doplňkovou otázku „Co se s tímto vytříděným odpadem děje?“ (otázka byla položena jen těm, kteří uvedli, že alespoň zhruba vědí) lze vyjádřit slovem „recyklace“ (např. „recykluje se“, „odváží se na recyklaci“ apod.); tuto odpověď uvedlo 86 % dotázaných. Přibližně 7 % má o osudu tříděného odpadu jiné představy – má za to, že ho „odvezou na skládku“, případně i s dodatkem „viděla jsem, že se sesypává“. Další 2 % se domnívají, že se tříděný odpad odváží do spalovny. (3 % uvádějí jiné odpovědi a 2 % nevědí.)
Strana 17
Bioodpad Do bioodpadu řadí obyvatelé Plzně především kuchyňské zbytky a zbytky rostlin – každou z těchto odpovědí uvedlo devět z deseti respondentů. Starý papír patří do bioodpadu podle 16 % Plzeňanů a měkké plasty podle 4 %.
Co patří do bioodpadu? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
kuchyňské zbytky
90
zbytky rostlin
90
starý papír
měkký plast
100
16
4
Poněkud méně jsou o povaze bioodpadu informováni občané bydlící v obvodech Plzeň 3 a Plzeň 4, kteří méně často považovali za součást bioodpadu jak kuchyňské zbytky, tak zbytky rostlin. Tyto odpovědi volilo vždy přibližně 80 % obyvatel těchto obvodů, zatímco v obvodech Plzeň 1 a 2 takto odpovídali téměř všichni.
Strana 18
54 % obyvatel Plzně uvedlo, že by v případě zavedení možnosti vyhazovat bioodpad do zvláštních popelnic této možnosti „rozhodně“ nebo „spíše“ využilo. Naopak 42 % by bioodpad rozhodně nebo spíše netřídilo. (Zbylá 4 % nevědí.) (Obecně platným pravidlem je, že podíl lidí, kteří se předem přihlásí, že budou určitou aktivitu konat, je obvykle vyšší než podíl těch, kteří tak skutečně učiní. Podíl těch, kteří by bioodpad skutečně alespoň občas třídili, by byl tedy velmi pravděpodobně o něco nižší než 50 %.)
Využil byste možnosti odkládat bioodpad? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 37
40 35
30
30 25 20
17
15
11
10
5
5 0
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
neví
Větší ochotu třídit bioodpad vyjadřují ženy než muži (mezi ženami by třídilo až 61 %, mezi muži 46 % „rozhodně ano“ + „spíše ano“), mezi věkovými skupinami 3044letí (59 %) – tedy ty skupiny, které už nyní častěji třídí. Nejmenší ochota třídit bioodpad se projevila v obvodě Plzeň 4, nejochotnější jsou naopak obyvatelé obvodu Plzeň 3, kde už nyní nejčastěji třídí odpad. Ochota třídit bioodpad podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
rozhodně ano 14 21 21 11 21
spíše ano 37 34 43 32 26
spíše ne 32 32 29 27 37
Strana 19
rozhodně ne 14 8 4 21 16
neví 3 5 3 9 0
Informace o třídění odpadů Občané Plzně jsou poměrně kritičtí k dostatečnosti informací předkládaných veřejnosti v oblasti třídění odpadů. Prakticky tři z pěti (58 %) se domnívají, že tyto informace dostatečné „spíše“ nebo „rozhodně“ nejsou.
Informace předkládané veřejnosti v oblasti třídění odpadů ve městě jsou dostačující? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 50
43
45 40
33
35 30 25 20
15
15 10 5
6
3
0
rozhodně ano
spíše ano
spíše ne
rozhodně ne
neví
Nejpříznivěji hodnotí dostatečnost informací obyvatelé Plzně 3, nejkritičtější jsou obyvatelé druhého a zejména čtvrtého obvodu. Hodnocení dostatečnosti informací o třídění odpadů podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
rozhodně ano 4 2 4 1 0
spíše ano 32 27 46 21 42
spíše ne 46 49 37 43 42
Strana 20
rozhodně ne 12 19 10 22 16
neví 6 4 3 12 0
Znalost symbolů spojených s odpady Ve výzkumu byl dotázaným nejprve předložen symbol:
Čtvrtina Plzeňanů tento symbol dosud neviděla a nezná ho. Další asi šestina si nevzpomíná, kde ho viděla. Těmi, kteří symbol viděli, byl nejčastěji spatřen na výrobcích, resp. obalech.
Kde jste naposledy viděl tento symbol? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 0
5
10
15
20 19
obecně na výrobcích, obalech 18
na konkrétním obalu na PET lahvi
5
u třídění odpadů, kontejnerů
5 4
na ekologických výrobcích na recyklovaném obalu výrobku jiné odpovědi
25
3 6 17
neví, nevzpomíná si
23
neviděl, nezná
Strana 21
Na následující otázku, co daná značka znamená, vybírali respondenti ze tří možností. Nejméně pravděpodobnou variantu – „park s kruhovým objezdem“ – nevybral téměř nikdo. Mezi zbývajícími dvěma se však obyvatelé Plzně přiklánějí spíše k nesprávné, resp. nepřesné: „třídění odpadu“; zvolilo ji 57 %. Správnou odpověď „v ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s odpadem“ vybralo 42 % občanů.
Co znamená tento symbol? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) Park s kruhovým objezdem 1% V ceně výrobku jsou zahrnuty … 42% Třídění odpadu 57%
Znalost správného významu symbolu nesouvisí se vzděláním ani s věkem. Třídění podle obvodů ukazuje na lepší znalost významu symbolu v prvním a druhém obvodu a menší v obvodu třetím i čtvrtém. Znalost symbolu „V ceně výrobku …“ podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
V ceně výrobku jsou zahrnuty náklady … 52 50 32 36 5
Třídění odpadu 48 50 67 60 95
Park s kruhovým objezdem 0 0 1 4 0
Nadprůměrně dobrou znalost projevili i obyvatelé činžovních domů (52 % správných odpovědí), horší znalost obyvatelé sídlišť (41 %), řadových rodinných domů (37 %) a vilových čtvrtí (22 %).
Strana 22
Respondentům byl předložen rovněž následující symbol:
Zhruba tři čtvrtiny (78 %) obyvatel Plzně tento symbol už viděly. O něco častěji to byli mladí lidé do 29 let (84 %) a středoškolsky vzdělaní s maturitou (84 %). Méně často důchodci (70 %). Přesto, že symbol většina obyvatel Plzně zaznamenala, prakticky nikdo nezná jeho přesný význam. Nejčastěji se lidé, zřejmě spíše intuitivně, domnívají, že jeho význam lze vyjádřit slovy „odpad (obal) vhazujte do koše“ (uvedla asi polovina z těch, kteří symbol viděli), dále se domnívají, že jde o symbol třídění odpadů, o označení koše na odpadky, koše na papír, o značku symbolizující místo pro odvoz odpadů apod.
Co znamená symbol? (údaje za obyvatele Plzně, kteří ho zaregistrovali, n=417 respondentů) 0
10
20
odpad vhazujte do koše
40
50
60 52
tříděný odpad
13
koš na odpadky
11
koš na papír
8
místo pro odvoz odpadů
5 4
recyklovatelný obal udržujte čistotu, pořádek
2 4
jiné odpovědi neví, nevzpomíná si
30
1
Strana 23
Využívání služeb poskytovaných městem nebo městskými obvody a jejich hodnocení Nádoby na papír Čtvrtina občanů Plzně odkládá papír do nádob k tomu určených nejméně 2x týdně, další bezmála polovina alespoň 1x měsíčně. Na druhé straně přibližně každý desátý takto papír vůbec neodkládá.
Jak často odkládáte papír do nádob k tomu určených? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
50
43
45 40 35 30
23
25 20 15
11
5
11 8
10
4 1
0
téměř denně
2-3x týdně
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Nejčastěji odkládají papír obyvatelé třetího obvodu, z nichž téměř čtyřicet procent to dělá alespoň 2x týdně. Obyvatelé Plzně 4 a malých obvodů 5 – 10 odkládají papír do speciálních nádob méně často. Frekvence odkládání papíru do nádob k tomu určených podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 3 2 10 0 0
2-3x týdně 24 23 29 15 0
1-4x za měsíc 44 52 37 41 47
1x za čtvrt roku 9 12 10 12 32
Strana 24
méně často 11 5 5 8 11
vůbec neví/ ne netýká se 8 1 6 0 8 1 24 0 10 0
Nádoby na sklo Frekvence odkládání skla do speciálních nádob je jen o málo nižší než v případě papíru. Pětina Plzeňanů je odkládá nejméně 2x týdně, další téměř polovina alespoň 1x měsíčně.
Jak často odkládáte sklo do nádob k tomu určených? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 50
46
45 40 35 30 25
17
20
13
15 10 5
12 9
2
1
0
téměř denně
2-3x týdně
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Stejně jako papír, i sklo odkládají nejčastěji obyvatelé třetího obvodu, z nichž 35 % to dělá alespoň 2x týdně. Obyvatelé Plzně 4 a malých obvodů 5 – 10 odkládají sklo do speciálních nádob méně často. Frekvence odkládání skla do nádob k tomu určených podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 1 1 8 0 0
2-3x týdně 13 18 27 11 10
1-4x za měsíc 50 49 42 42 32
1x za čtvrt roku 16 15 6 14 32
Strana 25
méně často 11 8 8 8 16
vůbec neví/ ne netýká se 9 1 9 0 8 1 25 0 10 0
Nádoby na plast Plasty odkládají obyvatelé Plzně do speciálních nádob ze všech druhů tříděného odpadu nejčastěji. Více než třetina je odkládá nejméně 2x týdně, přibližně stejný podíl pak alespoň 1x měsíčně.
Jak často odkládáte plasty do nádob k tomu určených? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 40
37 34
35
30
25
20
15
10 10
7
5
7
5
1
0
téměř denně
2-3x týdně
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Rovněž plasty odkládají nejčastěji obyvatelé třetího obvodu, z nichž více než polovina to dělá alespoň 2x týdně. Obyvatelé Plzně 4 a malých obvodů 5 – 10 odkládají plasty do speciálních nádob méně často. Frekvence odkládání plastů do nádob k tomu určených podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 2 5 12 0 0
2-3x týdně 33 39 43 19 11
1-4x za měsíc 44 36 28 43 37
1x za čtvrt roku 6 9 3 8 32
Strana 26
méně často 6 8 8 5 10
vůbec neví/ ne netýká se 9 1 4 0 5 1 25 0 10 0
Velkoobjemové kontejnery Velkoobjemových kontejnerů na odpad nevyužívá vůbec více než třetina plzeňských občanů. Téměř třetina jich využívá jen velmi málo, méně často než jedenkrát za čtvrt roku. Pouze 15 % veřejnosti do nich ukládá odpad aspoň jedenkrát měsíčně.
Jak často využíváte velkoobjemových kontejnerů na odpad? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
40
35
37 31
30
25
20
15
12
10
5
8
7
4 1
0
téměř denně
2-3x týdně
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Z hlediska různých skupin obyvatel v Plzni se prokázaly významné rozdíly zejména v závislosti na druhu bydlení obyvatel města. Největší podíl těch, kteří kontejnery nevyužívají, je na sídlištích a v činžovních domech, nejmenší podíl kontejnery nevyužívajících žije v rodinných domcích a vilkách.
Frekvence využívání velkoobjemových kontejnerů na odpad podle typu zástavby (údaje za typy zástavby v %)
sídliště činžovní domy řadová zástavba vilové čtvrti
téměř denně 1 0 1 0
2-3x týdně 8 5 5 3
1-4x za měsíc 5 5 15 19
1x za čtvrt roku 12 9 26 6
Strana 27
méně často 32 32 14 42
vůbec neví/ ne netýká se 40 2 40 9 28 0 17 14
Třídění výsledků podle obvodů ukazuje, že nejčastěji využívají velkoobjemových kontejnerů obyvatelé Plzně 1 (téměř čtvrtina alespoň 1x měsíčně) a Plzně 3. V obvodech Plzeň 5 – 10 je nejméně těch, kteří velkoobjemových kontejnerů nevyužívají vůbec.
Frekvence využívání velkoobjemových kontejnerů na odpad podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 1 0 1 0 0
2-3x týdně 12 3 8 0 0
1-4x za měsíc 10 7 5 6 21
1x za čtvrt roku 14 8 14 4 58
Strana 28
méně často 23 45 22 48 16
vůbec neví/ ne netýká se 38 2 35 3 38 12 42 0 5 0
Sběrné dvory Dva ze tří obyvatel Plzně vědí, kde se v jejich obvodě nachází sběrný dvůr.
Víte, kde se nachází sběrný dvůr ve Vašem obvodě? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) ne 32%
ano 68%
Lepší znalost deklarují muži (73 %) než ženy (63 %). Vyšší znalost sběrných dvorů byla zjištěna ve třetím obvodě, naopak nižší ve čtvrtém a v pátém až desátém. Víte, kde se nachází sběrný dvůr ve Vašem obvodě - podle městských obvodů (podíly kladných odpovědí za obvody v %) 90
81
80 70
65
67 58
60
53
50 40 30 20 10 0
Plzeň 1
Plzeň 2
Plzeň 3
Strana 29
Plzeň 4
Plzeň 5 - 10
Sběrných dvorů vůbec nevyužívá více než třetina obyvatel Plzně. Téměř polovina je využívá velmi řídce a pouze asi každý sedmý alespoň jedenkrát za čtvrt roku.
Jak často odkládáte odpady ve sběrných dvorech? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 46
50 45
37
40 35 30 25 20 15
9
10
4
5
0
1
téměř denně
2-3x týdně
2
0
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Nejzajímavější rozdíly ve využívání sběrných dvorů se z hlediska sociodemografických charakteristik občanů projevily z hlediska způsobu bydlení. Největší podíl těch, kteří vůbec sběrné dvory nevyužívají, je mezi obyvateli činžovních domů (38 %) a bytů na sídlištích (40 %), nejméně jsou zastoupeni mezi obyvateli vilových čtvrtí (19 %). Na základě analýzy podle obvodů se zdá, že častějšími návštěvníky sběrných dvorů jsou zejména obyvatelé obvodu Plzeň 3 (21 % alespoň jednou za čtvrt roku) a okrajových obvodů 5 – 10 (31 % alespoň jednou za čtvrt roku). Frekvence odkládání odpadů do sběrných dvorů podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 0 0 0 0 0
2-3x týdně 1 0 5 0 0
1-4x za měsíc 5 2 3 4 5
1x za čtvrt roku 10 6 13 1 26
Strana 30
méně často 45 55 46 40 42
vůbec neví/ ne netýká se 38 1 33 4 30 3 53 2 26 0
Polovina občanů Plzně se nedokáže vyjádřit k otázce, zda je síť sběrných dvorů v Plzni dostačující. V té polovině, která se vyjádřit dokáže, jsou kladné a záporné hlasy téměř v rovnováze, jen mírně se kyvadlo vychyluje k názoru, že jich je dost.
Je síť sběrných dvorů v Plzni dostačující? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
dostačující 26%
neví 51%
mělo by jich být více 23%
Liší se hlavně názory obyvatel Plzně 3, kteří síť sběrných dvorů častěji považují za dostačující, a obyvatel Plzně 4, kteří zejména často nedokážou situaci posoudit a jen každý sedmý z nich si myslí, že je dostačující. Názory na dostatečnost sítě sběrných dvorů podle městských obvodů (údaje za obvody v %) dostačující Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
23 27 34 14 42
mělo by jich být více 21 35 19 19 21
Strana 31
neví 56 38 47 66 37
Způsob zbavení se odpadu o velkém objemu Největší podíl občanů Plzně – téměř dvě třetiny – by se odpadu o velké velikosti (například staré lednice nebo skříně) zbavil tak, že by ho odvezli do sběrného dvora nebo odložil do sběrného boxu. Necelých 7 % by velký odpad dalo ke kontejneru na domovní odpad, stejný podíl by ho odvezl na skládku a 3 % by počkala na přistavení velkoobjemového kontejneru.
Pokud byste se chtěl zbavit většího kusu nábytku apod., který nikdo nechce, jak byste to udělal? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 0
10
20
odvezl by na skládku
7
postavil by ke kontejneru
7
odvezl by na chatu apod.
daroval by - charita, bezdomovci jiné odpovědi neví
40
50
60
70
63
odvezl by do sběrného dvora
počkal by na velkoobjemový kontejner
30
5 3 2 4 7
Výzkum neukazuje na žádné významnější statistické rozdíly v odpovědích různých skupin obyvatel, snad jen s výjimkou nadprůměrného podílu odpovědí „odvezl/odložil bych do sběrného dvora/boxu“ u občanů Plzně 3 (71 %) a naopak nižšího podílu těchto odpovědí u obyvatel Plzně 4 (46 %). U obyvatel částí 5 – 10 se ještě ukazuje, že kromě odvozu do sběrného dvora by volili prakticky už jen odvoz na skládku (třetina z nich).
Strana 32
Koše na psí exkrementy Tři čtvrtiny Plzeňanů košů na psí exkrementy vůbec nevyužívají. Na druhé straně 16 % jich využívá často – nejméně 2x týdně.
Jak často využíváte košů na psí exkrementy? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 60
49
50
40
27
30
20
11 10
5
5
2
1
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
0
téměř denně
2-3x týdně
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Častějšími uživateli košů na psí exkrementy jsou lidé starší 60 let, resp. důchodci. Bezmála každý pátý z těchto skupin (18 %) jich využívá téměř denně. Třídění podle městských obvodů neukazuje na příliš veliké rozdíly, naznačuje se jen nižší frekvence využívání v obvodu Plzeň 3. Využívání košů na psí exkrementy podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 9 14 7 13 16
2-3x týdně 6 3 6 6 5
1-4x za měsíc 3 2 0 1 0
1x za čtvrt roku 1 0 3 0 0
Strana 33
méně často 3 2 8 7 5
vůbec neví/ ne netýká se 22 56 23 56 24 52 48 25 21 53
Nebezpečné odpady Nebezpečných odpadů – např. starých léků nebo baterií – se při svozu zbavuje polovina obyvatel města2.
Jak často se zbavujete nebezpečných odpadů při svozu? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 42
45
39
40 35 30 25 20 15
8
10
2
5
0
6
3
0
téměř denně
2-3x týdně
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví/netýká se
Mezi obyvateli jednotlivých obvodů nejsou ve frekvenci zbavování se nebezpečných odpadů významné rozdíly. Frekvence zbavování se nebezpečných odpadů při svozu podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 0 0 1 0 0
2-3x týdně 1 0 6 0 0
1-4x za měsíc 6 2 3 0 0
1x za čtvrt roku 10 9 8 4 10
2
méně často 40 40 33 46 32
vůbec neví/ ne netýká se 40 4 43 6 41 8 44 6 58 0
Podíl těch, kteří uvedli, že se nebezpečných odpadů zbavují alespoň 1x měsíčně, je velmi pravděpodobně nereálný. Je zřejmě způsoben částečnou neinformovaností o tom, co to nebezpečné odpady jsou a jak probíhá jejich sběr. Z toho důvodu pravděpodobně takto odpovídající respondenti nepochopili otázku a vyjadřovali se spíše k tomu, jak často nebezpečné odpady vyhazují do běžných kontejnerů.
Strana 34
Sledovanost informací na výlepových plochách Informace na výlepových plochách sleduje každý šestý obyvatel města alespoň dvakrát týdně a další pětina alespoň jednou za měsíc. Na druhé straně pětina občanů Plzně uvedla, že je vůbec nesleduje.
Jak často čtete informace na výlepových plochách? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
30
26
25
22
21
20
15 15
10 10
6
5 0
téměř denně
2-3x týdně
1-4x za měsíc
1x za čtvrt roku
méně často
vůbec ne
neví
Ze sociodemografického hlediska lze za nejzajímavější skupinu pro případné inzerenty považovat mladé lidi do 29 let, jichž alespoň dvakrát týdně sleduje výlepové plochy více než pětina (22 %); mezi nimi ještě aktivnější jsou studenti a učni (28 %). (To je zřejmě spojeno s vyhledáváním informací o kulturních a zábavních akcích.) Častěji než ženy sledují výlepové plochy muži (19 % alespoň 2x týdně, mezi ženami 12 %). Výrazně častěji než ostatní sledují informace na výlepových plochách obyvatelé třetího obvodu, naopak méně obyvatelé Plzně 4. Frekvence sledování výlepových ploch podle městských obvodů (údaje za obvody v %)
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
téměř denně 2 5 14 4 0
2-3x týdně 4 12 17 3 16
1-4x za měsíc 24 25 21 10 32
1x za čtvrt roku 19 15 8 17 37
Strana 35
méně často 30 21 22 33 10
vůbec ne 21 22 17 32 5
neví 0 0 1 1 0
Odpadkové koše v centru města Názor, že v centru Plzně není dostatek odpadkových košů, mírně převažuje nad opačným míněním, že košů je dost.
Je v centru Plzně dostatek odpadkových košů? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) neví 14%
ano 41%
ne 45%
Poněkud příznivější názor na počet odpadkových košů v centru mají mladí lidé do 29 let (50 % kladných odpovědí), méně příznivý zejména lidé ve věku 45-59 let (32 % kladných odpovědí). Zatímco občané bydlící v prvním obvodu mají na dostatek košů v centru dosti kritický názor, obyvatelé čtvrtého obvodu a okrajových částí 5 – 10 častěji vyjadřují názor, že odpadkových košů je v centru Plzně dostatek. Je v centru Plzně dostatek odpadkových košů - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 26 47 40 50 90
ne 56 43 41 42 10
Strana 36
neví 18 10 19 8 0
Nádoby na tříděný odpad v centru města K otázce množství nádob na tříděný odpad v centru Plzně se vyjádřily méně než dvě třetiny respondentů. Převažuje mezi nimi názor, že nádob není dostatek – je téměř třikrát rozšířenější než pozitivní mínění, že nádob je dost.
Je v centru Plzně dostatek nádob na tříděný odpad? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) ano 17%
neví 38%
ne 45%
Nejpříznivější názor na dostatek nádob na tříděný odpad v centru mají lidé, kteří bydlí ve třetím obvodě, zahrnujícím i historický střed města. I u nich však převažuje mínění, že těchto nádob není dost. Je v centru Plzně dostatek nádob na tříděný odpad - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 14 10 28 14 26
ne 41 56 39 45 58
Strana 37
neví 45 34 33 41 16
Nádoby na zbytkový odpad u domu Respondenti posuzovali, zda u jejich domu, resp. domu, v němž bydlí, je dostatek nádob na zbytkový, tj. nevytříděný odpad z domácnosti vzhledem k počtu obyvatel v domě. Dvě třetiny jich odpověděly kladně.
Je u Vašeho domu dostatečný počet nádob na zbytkový odpad? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
ne 31%
ano 69%
Rozdíly v odpovědích jsou dány zejména velikostí domácnosti. Počet nádob na zbytkový odpad považují za nedostatečný zejména lidé žijící v tříčlenných domácnostech. Počet nádob na zbytkový odpad u domu je nedostatečný - podle velikosti domácnosti (údaje za skupiny podle počtu osob v domácnosti) 45
40
40 35
31
30
30 25 20
19
15 10 5 0
jednočlenné
dvoučlenné
Strana 38
tříčlenné
čtyř- a vícečlenné
V této otázce výzkum nezjistil žádné významné rozdíly v názorech podle obvodů. Určitou roli hraje jen typ zástavby. Nejméně pozitivních názorů bylo zaznamenáno na sídlištích. Názory, zda u domu je dostatečný počet nádob na zbytkový odpad, podle typu zástavby (údaje za typy zástavby v %) sídliště činžovní domy řadová zástavba vilové čtvrti
ano 64 73 74 86
Strana 39
ne 36 27 26 14
Ochota občanů udržovat čistotu Pouze 2 % obyvatel Plzně považují za naprosto normální, že někdo odhodí nějaké smetí na chodník, bez toho, aby jej dal do odpadkového koše. Téměř tři čtvrtiny občanů to za normální nepovažují, ale člověka, který to udělá, mají obavu napomenout. Necelá čtvrtina takového člověka buď napomene nebo dokonce přinutí papírek zvednout a hodit do koše. (Pozn. Dotázaní netvrdili, že takto jednají vždy, pouze se vyjadřovali k hypotetické situaci.)
Jak se zachováte, když uvidíte dospělého člověka, který odhodil papírek na chodník? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 0
považuji to za normální
10
20
30
40
50
60
70
80
2
72
nepovažuji to za normální, ale nic mu neřeknu
nepovažuji to za normální a upozorním ho
18
pokusím se ho přimět, aby papírek zvedl a odnesl
4
nevím
4
Hlavním diferenciačním kritériem je v této otázce věk. Výsledky ukazují na nepříznivý demografický trend: nejvíce těch, jimž není vztah k čistotě města lhostejný a jsou ochotni vyvinout i určitou aktivitu, je mezi nejstarší generací, nejméně jich je mezi mladými lidmi. Ukazuje se tak, že ekologická výchova by se měla vedle rozvíjení znalostí více zaměřit i na formování aktivních postojů. Blíže viz tabulka na následující straně. Reakce na odhození papírku na ulici podle věku (údaje za skupiny v %) považuje to za nepovažuje to nepovažuje to pokusí se ho i neví normální, za normální, za normální a přimět k tomu, udělal by to ale nic mu upozorní ho aby papírek také neřekne zvedl a odnesl do 29 let 6 82 8 3 1 30 – 44 let 69 19 5 7 0 45 – 59 let 1 71 21 3 5 60 a více let 1 65 26 5 3
Strana 40
Platby za svoz a likvidaci odpadu z domácnosti Výše plateb Výzkum ukazuje, že pro značnou část občanů Plzně je otázka platby za svoz a likvidaci odpadu irelevantní. Téměř dvě třetiny nevědí, kolik za tyto služby jejich domácnost platí.
Víte, kolik platíte za svoz a likvidaci odpadu z domácnosti? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
ano 38%
ne 62%
Častěji, podle vlastního vyjádření, znají výši platby muži (42 %) než ženy (35 %). Jen v malé míře ji znají lidé ve věku do 29 let (22 %), zřejmě proto, že část z nich žije u rodičů. U lidí nad 60 let zná výši platby téměř polovina (46 %).
Strana 41
Podstatným kritériem je však typ bydlení. Lidé bydlící individuálně (rodinné domy) znají platbu za odpady přibližně z poloviny, lidé žijící ve vícebytových domech přibližně z třetiny. Znalost platby za svoz a likvidaci odpadu podle typu zástavby (údaje za typy zástavby v %) sídliště činžovní domy řadová zástavba vilové čtvrti
ano 35 36 51 53
ne 65 64 49 47
Rozdíly ve znalosti podle obvodů nejsou tak výrazné, nicméně ukazuje se lepší deklarovaná znalost obyvatel prvního a čtvrtého obvodu. Znalost platby za svoz a likvidaci odpadu podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 43 33 32 45 32
Strana 42
ne 57 67 68 55 68
Průměrná částka, jakou by byli Plzeňané ochotni platit za sběr, svoz a likvidaci odpadů z domácnosti na osobu a rok, je 362 Kč. Celkem 65 % však uvádí nižší částku než je tento průměr. (Poměrně vysoký průměr je totiž dán i relativně vysokými, ale ojedinělými částkami, uváděnými jen malým počtem občanů.)
Jakou částku na osobu a rok byste byl ochoten platit za sběr svoz a likvidaci odpadů z domácnosti? (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů)
30
24
25 20
22
22
17
15
15 10 5 0
do 100 Kč
101-200
201-300
301-500
více než 500
Uváděná částka není příliš závislá na příjmu domácnosti na osobu. U lidí žijících v domácnostech s hrubým příjmem do 15.000 Kč na hlavu se průměr pohybuje mezi 350 až 356 Kč. Až při příjmu nad 15.000 Kč se dostává na průměr 492 Kč. Neliší se nijak ani např. částky uvedené zaměstnanci pracujícími v dělnických profesích (průměr 336 Kč), podnikateli a živnostníky (330 Kč) nebo důchodci (333 Kč), poněkud více jsou ochotni platit zaměstnanci pracující v nemanuálních profesích (413 Kč). V navrhovaných částkách se vcelku logicky odlišují vyšší úrovní obyvatelé vilových čtvrtí. Relativně nejméně jsou ochotni platit lidé ze sídlišť. Ochota platit za sběr, svoz a likvidaci odpadu - částka podle typu zástavby (údaje za typy zástavby v %)
sídliště činžovní domy řadová zástavba vilové čtvrti
průměrná částka Kč 327 410 351 551
do 100 Kč 21 12 16 3
101-200 201-300 301-500 více než Kč Kč Kč 500 Kč 26 21 17 14 21 24 26 18 26 23 22 13 17 6 54 20
Strana 43
Pokud jde o třídění podle obvodů, nejvyšší částky uvedli občané Plzně 3, nejméně jsou ochotni platit občané čtvrtého obvodu. Ochota platit za sběr, svoz a likvidaci odpadu - částka podle městských obvodů (údaje za obvody v %) průměrná částka Kč 316 396 474 236 389
Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
do 100 Kč 27 8 8 27 11
101-200 201301-500 více než Kč 300 Kč Kč 500 Kč 23 17 18 15 19 30 28 15 17 22 31 22 42 19 6 6 16 26 37 10
Prakticky polovina občanů Plzně neví, jak hodnotit ceny za sběr, svoz a likvidaci odpadů v porovnání s cenami v Evropské unii. Třetina se správně domnívá, že ceny v EU jsou asi třikrát vyšší než u nás, téměř pětina si myslí, že jsou přibližně stejné, a jen zanedbatelné procento se domnívá, že jsou nižší než u nás.
Jaké jsou ceny za sběr, svoz a likvidaci odpadů z domácností v zemích EU? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů) 60
48
50 40
31 30
18
20 10
2
0
asi 3x nižší než u přibližně stejné nás jako u nás
asi 3x vyšší než u nás
neví
Zastoupení kladných odpovědí mírně stoupá s růstem vzdělání, trend však není strmý – mezi vysokoškolsky vzdělanými je správných odpovědí 40 %. Podobná je tendence i podle příjmu domácnosti na jednu osobu.
Strana 44
Regulace cen za sběr, svoz a likvidaci odpadů Téměř polovina občanů Plzně se domnívá, že město Plzeň může regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů na svém území, stejná část se k tomuto problému nedokáže vyjádřit. Přibližně každý osmý soudí, že město možnost regulace nemá.
Myslíte si, že město Plzeň může nějakým způsobem regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů na svém území? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
ano 44% neví 43%
ne 13%
S růstem vzdělání klesá podíl odpovědí „nevím“ a stoupá procento názorů, že město cenu regulovat může. Může město regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů - podle vzdělání (údaje za obvody v %) základní – nevyučen základní – vyučen střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské
ano 29 39 38 49 57
Strana 45
ne 12 11 13 16 11
neví 59 50 49 35 31
Může město regulovat cenu .... - podle vzdělání (údaje za obyvatele Plzně v %, n=538 respondentů) 100 90 80
neví
70 60
ne
50
ano
40 30 20 10 0 základní – nevyučen
základní – vyučen
střední bez maturity
střední s maturitou
vysokoškolské
Analýza odpovědí podle městských obvodů ukazuje na to, že – odhlédneme-li od výsledků za pátý až desátý obvod, kde mohou být „netypická“ čísla způsobena malým počtem respondentů – z celkového obrazu se vymykají jen obyvatelé třetího obvodu, mezi nimiž je více těch, kteří nedokážou problém posoudit, a méně těch, kteří si myslí, že město možnost regulace nemá. Může město regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 50 47 35 46 21
ne 13 12 12 8 47
neví 37 41 53 46 32
Podobný výsledek jako v Plzni 3 byl zjištěn i u nájemníků v činžovních domech (38 % „ano“, 12 % „ne“, 50 % „nevím“).
Strana 46
Respondentům, kteří si myslí, že město může regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadu, byla položena otevřená otázka „Jakým způsobem může podle Vás město cenu regulovat?“ Největší část z nich – prakticky čtvrtina – odpověděla, že město může regulovat cenu dotacemi (např. „dotovat ceny“, „dotovat svoz firmě Reodepona“, atd.). Další odpovědi, které uvedla větší část dotázaných, byly „výběrovými řízeními, výběrem vhodné firmy“, „vyhláškami“ a „kontrolou firem, které svoz provádějí“.
Jak může město regulovat cenu? (údaje za ty, kteří odpovídali, že město může cenu regulovat, v %, n=234 respondentů) 0
5
10
15
20
25 24
dotacemi cen 18
výběrem vhodné firmy vyhláškami
10 9
kontrolou firem zvýhodněním obyvatel, kteří třídí odpad
4
stanovením max. cen
4 23
jiné odpovědi neví
8
Podrobnější analýza ukazuje, že důraz na dotace lze zaznamenat zejména v obvodu Plzeň 2, ve čtvrtém obvodě zase více poukazují na možnosti ve výběru vhodné firmy. Navrhované způsoby regulace cen městem podle městských obvodů (údaje za obvody v %) dotace Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
27 39 14 9 75
výběr vyhlášky kontrola zvýhodnění stanovení vhodné firem třídících max. firmy odpad ceny 14 15 7 2 5 14 4 14 6 0 16 12 8 2 12 33 7 11 9 0 0 0 0 0 0
(Dopočet do 100 % v každém řádku tvoří jiné odpovědi.)
Strana 47
neví 8 4 8 11 0
Odpovědi na otázku, zda by občanům vyhovovalo, kdyby město Plzeň zavedlo ve svém území systém nakládání s komunálními odpady a regulovalo ceny, dokládají poznatek, že řadě obyvatel je problematika odpadů a cen za jejich svoz a likvidaci značně vzdálená. Čtyři z deseti nedokáží na takový dotaz odpovědět. Mezi ostatními mají převahu ti, kterým by zavedení systému a regulace vyhovovala – je jich třikrát více než těch, kteří by se stavěli proti.
Vyhovovalo by Vám, kdyby město Plzeň zavedlo systém nakládání s komunálními odpady a regulovalo ceny? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
ano 45%
neví 39%
ne 16%
Kladný postoj k zavedení systému a regulaci cen převažuje ve všech městských obvodech. Vyhovovalo by, kdyby město zavedlo systém nakládání s odpady a regulovalo ceny - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 46 52 37 38 95
Strana 48
ne 16 11 21 15 0
neví 38 36 43 47 5
Požadavky občanů na změny ve sběru a svozu odpadů Nějakou změnu ve městě z hlediska sběru a svozu odpadů by přivítalo čtyřicet procent Plzeňanů. Třicet procent žádnou změnu nevyžaduje a stejný podíl neví.
Přivítal byste změnu z hlediska sběru a svozu odpadů? (údaje za obyvatele Plzně, n=538 respondentů)
neví 30%
ano 40%
ne 30%
V požadování změn jsou aktivnější ženy (46 %) než muži (34 %). Nebyly zaznamenány velké rozdíly v odpovědích podle městských obvodů. Naznačuje se jen, že v obvodech Plzeň 3 a 5 – 10 je více občanů, kteří změnu nevyžadují. Přivítal/-a by změnu ve městě z hlediska sběru a svozu odpadů - podle městských obvodů (údaje za obvody v %) Plzeň 1 Plzeň 2 Plzeň 3 Plzeň 4 Plzeň 5 - 10
ano 39 42 38 48 21
Strana 49
ne 26 17 37 35 42
neví 35 41 25 17 37
Odpovědi na doplňující, otevřenou otázku „Čeho by se tato změna měla týkat?“ se koncentrují zejména do dvou požadavků: 1. zajistit častější svoz odpadů („v některých lokalitách je nedostačující“) 2. přistavit více kontejnerů na tříděný odpad, resp. více kontejnerů vůbec, odpadkových košů atd. Většina připomínek se tedy týká frekvence svozu a kapacity, příp. dostupnosti nádob na odpad.
Čeho by se změna měla týkat? (údaje za ty, kteří odpovídali, že by změnu přivítali, v %, n=216 respondentů) 0
5
10
15
20
častější svoz
30
35
40 40
19
více nádob na tříděný odpad
více odpadkových košů, kontejnerů
8
větší informovanost a osvěta, přesvědčovat o třídění
5
sbírat odpadky kolem přeplněných kontejnerů
3
přistavovat velké kontejnery
2
více košů na psí exkremety
2
větší nádoby na tříděný odpad
2
kontrolovat dodržování
2
jiné odpovědi
neví
25
16
1
Strana 50
Přílohy
Dotazník
Strana 51
Vážená paní, vážený pane, společnost TNS Factum provádí výzkum názorů občanů Plzně na některé problémy každodenního života. Prosím Vás proto o zodpovězení několika otázek.
7. V jaké vzdálenosti od bydliště máte umístěny nejbližší kontejnery na tříděný odpad?
P: UKAŽTE RESPONDENTOVI LÍSTEK. 1. Nejprve se prosím podívejte na tuto značku. Vybavujete si, kde jste ji naposledy viděl?
Méně než 50 metrů …………….……….
1
50-100 m ………………………….……….
2
101-200 m ………………………..……… 201 m a více ……………………………… NEVÍ ……………………………………….
3 4 5
................................................................ 8. Co patří podle Vás do tzv. bioodpadu? ANO 1
2. Co podle Vás tato značka znamená? Přečtu Vám tři možnosti a řekněte mi prosím, která je podle Vás správná. Třídění odpadu ………………………… V ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s obalovým odpadem ….………. Park s kruhovým objezdem ……....……
a) b) c) d)
1 2 3
3. Nyní bych se Vás chtěl zeptat, zda ve své domácnosti třídíte odpady. Pokud hovoříme o třídění odpadů, jedná se o odložení jednotlivých druhů odpadů – např. skla, plastů a papíru – do speciálních kontejnerů. Odpady vždy třídíte ……………………… Odpady třídíte jen občas ….……….…….. Odpady vůbec netřídíte ……...…….…….
2 2 2 2
Rozhodně ano …………………………….
1
Spíše ano ………………………………….
2
Spíše ne …………………………………… Rozhodně ne ……………………………… NEVÍ ……………………………………….
3 4 5
10. Jsou podle Vás informace předkládané veřejnosti v oblasti třídění odpadů ve městě dostačující? Rozhodně ano ..............................……….. 1 spíše ano ...............................……….......... 2 spíše ne .................................……….......... 3 nebo rozhodně ne?................…………...... 4 NEVÍ .......................................…….............. 5
P: POLOŽTE POUZE, POKUD NA OT. 3 ODPOVĚDĚL VARIANTOU 2 NEBO 3 4. Proč netřídíte odpady (vždy)? ...................................................................….
5. Víte, co se děje s vytříděným odpadem, tj. s papírem, sklem nebo plasty? Víte to přesně ...................………….……... 1 víte to jen zhruba ............…….......………. 2 nebo to vůbec nevíte? .......................…....... 3
..................................................................
1 1 1 1
9. Pokud by existovala možnost do zvláštních popelnic odkládat i bioodpad, což jsou například zbytky potravin, využíval byste této možnosti?
1 2 3
P: POLOŽTE POUZE, POKUD NA OT. 5 ODPOVĚDĚL VARIANTOU 1 NEBO 2 6. Co se s tímto vytříděným odpadem děje?
Starý papír? Kuchyňské zbytky? Měkký plast? Zbytky rostlin?
NE 2
11. Vyhovuje Vám, jak často je svážen tříděný odpad v okolí Vašeho bydliště? ANO ............................…....…................... 1 NE .......................…..........….................... 2 NEVÍ ..………….…………………........... 3 P: UKAŽTE RESPONDENTOVI LÍSTEK 12. Víte, co znamená tento symbol? ANO ............................…....…................... NE .......................…..........…..................…
1 2
P: POLOŽTE JEN TĚM, KTEŘÍ NA OT. 12 ODPOVĚDĚLI „ANO“ 13. Jak byste tento symbol vyjádřil slovy? ..................................................................
Strana 52
P: PODEJTE RESPONDENTOVI LÍSTEK 14. Nyní bych se Vás chtěl zeptat, jak často využíváte následujících služeb poskytovaných městem nebo městskými obvody Vy osobně. TÉMĚŘ 2-3 1-4 1 KRÁT MÉNĚ VŮBEC NEVÍ / DENNĚ KRÁT KRÁT ZA ČASTO NE NETÝTÝDNĚ ZA ČTVRT KÁ SE MĚSÍC ROKU 1
2
3
4
5
6
7
a) Jak často čtete informace na výlepových plochách?
1234567
b) Jak často odkládáte odpady ve sběrných dvorech?
1234567
c) Jak často využíváte velkoobjemových kontejnerů na odpad?
1234567
18. Pokud byste se chtěl zbavit většího kusu nábytku, starého televizoru, ledničky nebo válendy, kterou nikdo nechce, jak byste to udělal? ...................................................................……...………………
................................................................
d) Jak často odkládáte papír do nádob určených speciálně pro tento druh odpadu?
1234567
e) Jak často odkládáte sklo do nádob určených speciálně pro tento druh odpadu?
1234567
19. Víte, kde se nachází sběrný dvůr ve Vašem obvodě ? ANO ............................…....…................... 1 NE .......................…..........….................... 2
f) Jak často odkládáte plasty do nádob určených speciálně pro tento 1 2 3 4 5 6 7 druh odpadu?
20. Myslíte si, že síť sběrných dvorů je v Plzni dostačující ...........…………………........ nebo by jich mělo být více? ..................... NEVÍ …………………………………….
g) Jak často se zbavujete nebezpečných odpadů, např. starých léků, baterií, 1 2 3 4 5 6 7 při svozu nebezpečných odpadů? h) Jak často využíváte košů na psí exkrementy?
17. Představte si, že vidíte před Vámi na ulici dospělého člověka, který odhodil nějaký papírek přímo na chodník. Jak se zachováte? Považujete to za naprosto normální, udělal byste to také, ……………………… 1 nepovažujete to za normální, ale nic mu neřeknete, ………..………….. 2 nepovažujete to za normální a upozorníte ho, …………………..…….. 3 nejen, že ho upozorníte, ale pokusíte se ho i přimět k tomu, aby papírek zvedl a odnesl ho do nejbližšího koše ………..... 4 NEVÍ …………………………………….… 5
21. Je u Vašeho domu nebo domu, ve kterém bydlíte, dostatečný počet nádob na zbytkový, tj. nevytříděný, odpad z domácnosti vzhledem k počtu obyvatel, kteří žijí v domě? ANO ............................…....…................... 1 NE .......................….....…...….................... 2
1234567
15. Je podle Vás v centru Plzně dostatek odpadkových košů? ANO ……………………….……………… NE ……………………….………………… NEVÍ ………………………………………
22. Víte, kolik v současné době platíte za svoz a likvidaci odpadu z domácnosti? ANO ............................…....…................... 1 NE .......................…......…..….................... 2
1 2 3
16. Je podle Vás v centru Plzně dostatek nádob na tříděný odpad? ANO ……………………….……………… NE ……………………….………………… NEVÍ ………………………………………
1 2 3
23. Jakou částku na osobu a rok byste byl ochoten zaplatit za sběr, svoz a likvidaci odpadů z Vaší domácnosti?
1 2 3
............................…....…...........Kč
Strana 53
Nakonec Vás ještě požádám o několik údajů, které potřebujeme znát pro statistické zpracování.
24. Myslíte si, že město Plzeň může nějakým způsobem regulovat cenu za sběr, svoz a likvidaci odpadů na svém území? ANO ……………………….……………… NE ……………………….………………… NEVÍ ………………………………………
Q1. Kolik je Vám let ?
1 2 3
...................................let
Q2 Kolik osob včetně Vás žije a. ve Vaší domácnosti? ---------
P: POLOŽTE JEN TĚM, KTEŘÍ NA OT. 24 ODPOVĚDĚLI „ANO“ 25. Jakým způsobem může podle Vás město cenu regulovat? ...................................................................……...…………
Q2 Kolik z toho je dětí do 18 let ? b. ---------- dětí Q3. Jaké máte nejvyšší dokončené vzdělání? ZÁKLADNÍ - NEVYUČEN ........….......... ZÁKLADNÍ - VYUČEN ...............….......... STŘEDNÍ BEZ MATURITY .......…........... STŘEDNÍ S MATURITOU ..........…........... VYSOKOŠKOLSKÉ ....................…...........
............................................................…
26. Vyhovovalo by Vám, kdyby město Plzeň ve svém území zavedlo systém nakládání s komunálními odpady a regulovalo ceny? ANO ……………………….……………… NE ……………………….………………… NEVÍ ………………………………………
27. Jaké jsou podle Vašich informací nebo podle Vašeho názoru ceny za sběr, svoz a likvidaci odpadů z domácností v zemích Evropské unie? 1
přibližně stejné jako u nás ……………… asi třikrát vyšší než u nás ………………. NEVÍ ……………………………………….
2 4 5
1 2 3 4 5
Q4. Pracujete jako:
dělník, prodavač, řidič atp. ......…........... úředník, technik, zdravotník, právník ap. podnikatel, živnostník ............................. rolník (soukromě hospodařící, družstevní) jste student, učeň ..................................... žena v domácnosti (nikoliv na mat. dov.) důchodce .................................................. nebo jste nezaměstnaný ..........................
1 2 3
Asi třikrát nižší než u nás …………….…
osob
1 2 3 4 5 6 7 8
P: PODEJTE LÍSTEK. Q5. Můžete mi říci přibližně měsíční hrubý příjem na jednu
osobu ve Vaší domácnosti?
28. Přivítal byste nějakou změnu ve městě z hlediska sběru a svozu odpadů? ANO ............................…....…................... 1 NE .......................…..........….................... 2 NEVÍ ..………….…………………........... 3
DO 5.000,- KORUN …..........................…… 5.001,- AŽ 7.000,- KORUN …..............…… 7.001,- AŽ 10.000,- KORUN …............…… 10.001,- AŽ 15.000,- KORUN …..........…… 15.001,- AŽ 20.000,- KORUN …..........…... 20.001,- AŽ 25.000,- KORUN ….........……. 25.001,- AŽ 30.000,- KORUN …...........….. 30.001,- A VÍCE ….............................……..
1 2 3 4 5 6 7 8
Q6. Můžete mi říci, v jakém typu domu bydlíte?
P: POLOŽTE JEN TĚM, KTEŘÍ NA OT. 28 ODPOVĚDĚLI „ANO“ 29. Čeho by se tato změna měla týkat? ...................................................................……...……………
.................................................................
Strana 54
v rodinném domku v řadové zástavbě, …. v činžovním domě, ………………..……… v domě na sídlišti, …………..……………. nebo ve vilové čtvrti?……...……………… OSTATNÍ ………………………………….
1 2 3 4 5
Zcela nakonec Vás chci požádat, abyste mi sdělil své jméno a adresu. Firma TNS Factum je potřebuje znát pro možnost namátkové kontroly mé práce. Jména a adresy dotázaných zapisuji do zvláštního formuláře a jsou jinde než vyplněné dotazníky. Adresy se využívají jen pro kontroly a nebudou nikdy použity pro jiné účely. Pokud souhlasíte s uvedením svých údajů, poprosím Vás o podpis. V dohledné době můžete dostat poštou kontrolní lístek. Prosím, odpovězte na něj, je to poměrně jednoduché.
PODPIS:…….………..……………
To je vše, jménem firmy TNS Factum Vám děkuji za rozhovor.
ID TAZATELE:
DNE:……………
1 2
V .....................................……………… Q DOTÁZANÝ BYDLÍ V OBVODĚ: 17.
PLZEŇ 1 …………………………………. PLZEŇ 2 ……………….………………… PLZEŇ 3 …………..….…………….……. PLZEŇ 4……...…………………………… PLZEŇ 5 - 10 ………..……………………
1 2 3 4 5
1 2
POTVRZUJI, ŽE JSEM ROZHOVOR PROVEDL(A) PŘESNĚ PODLE POKYNŮ FIRMY TNS Factum.
JMÉNO:…......……...................
VYPLŇTE VÝKAZ NAVŠTÍVENÝCH ADRES
OTÁZKY PRO TAZATELE: Q DOTÁZANÝ JE: 16. MUŽ …..................................…………............. ŽENA …................................………….............
Q DOTÁZANÝ UVEDL SVOU ADRESU : 18. ANO …................................…………..……..… NE …......................................………………….
ID KODÉRA:
Strana 55
Tabulková příloha
Strana 56