Výukové materiály
Název: Pozorování ptačího vejce Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie + chemie, matematika, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia) Tematický celek: Ptáci Stručná anotace, časová dotace: výukový materiál je zaměřen na pozorování ptačího vejce – jeho funkční anatomie, 1 vyučovací hodina + domácí úkol
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu Přírodní vědy prakticky a v souvislostech ‒ inovace výuky přírodovědných předmětů na Gymnáziu Jana Nerudy (číslo projektu CZ.2.17/3.1.00/36047) financovaného z Operačního programu Praha - Adaptabilita.
Pomůcky (seznam potřebného materiálu) Viz pracovní list Teorie Viz pracovní list Postup práce U postupu je třeba ţáky vést k systematičnosti, přehlednosti a čistotě v pracovním prostoru. Vhodná je spolupráce ve dvojici nebo trojici. Protokoly vypracují samostatně. Výsledky Během hodiny by měli ţáci mít zaznamenány všechny výsledky. Nákres mohou vytvořit později. Rotace syrového vejce – rotace je pomalejší, ale má větší setrvačnost Rotace vařeného vejce – rotace je rychlejší, ale má menší setrvačnost Syrové vejce ve vodě…leží na dně nádoby, je-li čerstvé. Vznáší-li se, jakost je diskutabilní, plave-li je zkažené …. Po přidávání NaCl… se vejce vznáší nebo plave… . Skořápka vejce je …hrbolatá, …… a obsahuje … viditelné jemné póry… Skořápka zakápnutá vodou…nejeví změny. Skořápka zakápnutá octem … produkuje jemné bublinky CO2 …. Skořápka v plameni značně…zapáchá a viditelně černě čadí…
Diskuze Diskuzi je moţné zadat k vypracování jako domácí úkol s moţností vyuţití informací z knih a internetu. Je třeba ţákům zdůraznit nutnost citace zdrojů. Jak se liší rotace syrového a vařeného vejce a PROČ? Syrové vejce rotuje pomaleji a má delší setrvačnost, protože obsahuje tekutiny s různou hustotou. Proč se vejce v roztoku NaCl takto chová? Vejce se vznáší (plave), protože se zvýšila hustota prostředí. Proč má vaječná skořápka danou strukturu? Póry jsou nezbytně nutné pro dýchání zárodku. Proč má vejce papírovou blanku? Ochrana před infekcemi – ale není stoprocentní.
Jak reagovala skořápka s vodou, jak s octem a PROČ? S vodou skořápka viditelně nereaguje, s octem vytváří jemné bublinky, protože platí, že CaCO3 skořápky reaguje s 8% roztokem kyseliny octové C2H5COOH za vzniku bublinek oxidu uhličitého CO2 , vody H2O a octanu vápenatého (C2 H5COO)2 Ca. Je možné žákům zadat vyčíslení odpovídající chemické rovnice. Co ze skořápky hořelo? Čadila a zapáchala organická hmota, kterou nelze mechanicky oddělit. Jaká je funkce jednotlivých částí vejce? Skořápka – mechanická ochrana, póry – dýchání, zdroj vápníku pro embryo – vápník je odčerpáván, skořápka je postupem času mírně křehčí, mládě se lépe vyklube, papírová blanka – mechanická ochrana a ochrana proti infekci, umožňuje dýchání, vzduchová komůrka – dýchání zárodku, bílek – mechanická ochrana, zdroj živin, poutka – upoutání žloutku ve vejci, žloutek-zdroj živin, tvořivý žloutek – zárodečný terčík – vznik zárodku a plodových obalů. V jakém prostředí se bílek srazil a PROČ? Bílek se srazil po kontaktu s octem, alkoholem i horkou vodou, protože všechny tyto tři faktory sráží bílkoviny v bílku obsažené. Bílek po kontaktu se studenou vodou s ní vytvořil koloidní roztok. Další aplikace, možnosti, rozšíření, zajímavosti, … Aplikace v praxi – např. ověření čerstvosti vajec, při vyplachování skla od mléka (obsah bílkovin) pouţít nejprve studenou, pak teplou vodu… Rozšíření o poznávání vajec různých ptáků – barva, tvar velikost. Fotografování laboratorní práce. Kuře kura domácího se líhne cca po 21 dnech od začátku inkubace vejce (nosnice, inkubátor) Zdroje: ŠATAVA, M. et al.: Chov drůbeže. 1. vyd. Praha: SZN, 1984, 512 s. GAISLER, J.; ZIMA, J.: Zoologie obratlovců. 2. vyd. Praha: Academia, 2007, 692 s., ISBN 978-80-200-1484-9.
Pracovní list pro žáka
Pozorování ptačího vejce Laboratorní práce číslo:……….
Jméno…………………………… Třída……… Datum………
Pomůcky Slepičí vejce – 1 syrové, 1 vařené natvrdo, měřítko – šupléra, pinzeta, čtyři pipety nebo kapátka, kahan, zápalky, Petriho miska velká, malé akvárium s vodou – nebo jiná větší skleněná nádoba, laboratorní lţička, preparační jehla, čtyři zkumavky ve stojánku, střička s vodou, nádobka na odpad, popisovací tuţka nebo fix na sklo, cca 8% roztok kyseliny octové v kádince, chlorid sodný, horká voda v kádince, studená voda, technický líh (alkohol) v kádince Teorie Všichni ptáci snášejí vejce. Spermií – samčí pohlavní buňkou je vajíčko oplozeno ve vejcovodu. Zde také vznikají jednotlivé části vejce, které vzniklý zárodek ochraňují. Z tvořivého ţloutku vzniká zárodečný terčík, ţloutek je ve vejci upoután dvěma poutky a je obalován řídkým, hustým a ještě jednou řídkým bílkem. Následují podskořápečné blanky souhrnně nazývané papírová blanka – tvořící další obal a vzduchovou komůrku. Na povrchu vejce je vápenitá skořápka, která vzniká z vápenité kaše. Tvar, velikost a barva vajec je charakteristická pro určitý ptačí druh. Čerstvost vajec se v domácnostech běţně ověřovala ponořením do vody – čím starší, tím lépe plavalo. Postup práce 1) Na stole roztočte poloţené syrové vejce (hlídejte pečlivě, aby vám nespadlo) a pozorujte, jak rychle a jak dlouho se točí – zaznamenejte 2) Na stole roztočte natvrdo vařené vejce (hlídejte pečlivě, aby vám nespadlo) a pozorujte, jak rychle a jak dlouho se točí – zaznamenejte 3) Syrové vejce vloţte do nádoby s vodou – sledujte, co se děje 4) Do nádoby přidávejte NaCl a míchejte opatrně lţičkou - sledujte, co se děje 5) Vejce vyjměte, pozorujte skořápku lupou 6) Změřte šířku a délku vejce šuplérou – posuvným měřítkem – výpočtem zjistěte index vejce - šířka vejce (mm)/délka vejce (mm). 100 = index (ideál = 73 – 75) 7) Opatrně naklepněte skořápku na širším konci vejce, pinzetou ji odloupněte a pozorujte papírovou blanku a vzduchovou komůrku 8) Kousky skořápky vloţte do dvou malých Petriho misek a zakápněte v jedné misce vodou a ve druhé misce octem
9) Kousek skořápky uchopte do pinzety a nechte hořet v plameni nad kahanem 10) Vyklepněte vejce po kuchařském způsobu – do víčka Petriho misky vloţte ţloutek s poutky, do dna Petriho misky bílek – pozorujte 11) Nakreslete schéma vejce, kde zachytíte – ţloutek, zárodečný terčík, poutka, tuhý a řídký bílek, vzduchovou komůrku, papírovou blanku a skořápku – TUŢKOU a s popisem 12) Do čtyř očíslovaných zkumavek (1-4) přeneste po cca 1 ml bílku 13) Do první zkumavky přidejte studenou vodu kapátkem nebo pipetou 14) Do druhé zkumavky přidejte horkou vodu kapátkem nebo pipetou 15) Do třetí zkumavky přidejte ocet kapátkem nebo pipetou 16) Do čtvrté zkumavky přidejte líh kapátkem nebo pipetou 17) Zkumavku ucpěte palcem a protřepte – ZKUMAVKU S HORKOU VODOU NECHTE STÁT! 18) Pozorovaný jev zaznamenejte (vše můžete fotografovat – nejlépe s černým pozadím, fotografie přiložte k protokolu)
Výsledky Rotace syrového vejce – Rotace vařeného vejce – Syrové vejce ve vodě…………………………Po přidávání NaCl…………………. Skořápka vejce je………………a obsahuje…………………………… Index vejce – výpočet Skořápka zakápnutá vodou………………………….. Skořápka zakápnutá octem……………. Skořápka v plameni značně………………………………………………………………. Obrázek
Bílek se studenou vodou……………………. Bílek s horkou vodou………………………. Bílek s octem……………………………………Bílek s lihem…………………………… Diskuze Jak se liší rotace syrového a vařeného vejce a PROČ?
Proč se vejce v roztoku NaCl takto chová?
Proč má vaječná skořápka danou strukturu?
Sledujete ideální vejce? Proč má vejce papírovou blanku? Jak reagovala skořápka s vodou, jak s octem a PROČ?
Co ze skořápky hořelo?
Jaká je funkce jednotlivých částí vejce?
V jakém prostředí se bílek srazil a PROČ?
Váš vlastní dodatek
