Návrh úpravy návrhu zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů Svaz paraplegiků
navrhuje následující změnu: vládního návrhu ZÁKONA ze dne ………2011,
o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
(Sněmovní tisk 374)
a to níže uvedenou úpravou § 9, odst. 7) a 8) a vložením nového odstavce 11) a přečíslováním následujících odstavců, obsažených v HLAVĚ III. tohoto návrhu zákona:
§9 Podmínky nároku na příspěvek na zvláštní pomůcku (1) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžké sluchové postižení anebo těžké zrakové postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. (2) Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku poskytovaný na pořízení motorového vozidla má osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku. (3) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než jeden rok.
(4) Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. (5) Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je, že a) osoba je starší 1. 3 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení motorového vozidla nebo na úpravu bytu, 2. 15 let, je-li tento příspěvek poskytován na pořízení vodícího psa, nebo 3. 1 roku v ostatních případech, b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům, které osoba využívá, c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku využívat ve svém sociálním prostředí. (6) Je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla, je rovněž podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být převážena motorovým vozidlem; splnění podmínky opakovaného dopravování prokazuje žadatel čestným prohlášením. (7) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou, s výjimkou příspěvku na nákup mechanického ortopedického vozíku poskytovaného: a)
osobě s diagnosou tetraplegie, které je ze zdravotního pojištění hrazen elektrický vozík a pro samostatný pohyb v interiéru je schopna k lokomoci používat mechanický vozík, který bude umožňovat uchování jejího zbytkového pohybového potenciálu
b) aktivní osobě, které je ze zdravotního pojištění hrazen mechanický ortopedický vozík a je odkázána výlučně na lokomoci pomocí ortopedického vozíku a současně je zapojena do pracovní činnosti nebo se studiem na své budoucí pracovní uplatnění připravuje nebo se aktivně zapojuje do veřejného života a která využívá dva vozíky. Osoby uvedené pod písmenem a) a b) tohoto paragrafu mají nárok na poskytnutí příspěvku na pořízení mechanického ortopedického vozíku do maximální výše příspěvku 55 000,-Kč. Tento příspěvek nelze rovněž poskytnout na pořízení zvláštní pomůcky, která není osobě hrazena z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčena zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace. (8) Příspěvek na zvláštní pomůcku nelze poskytnout, jestliže zvláštní pomůcka je zdravotnickým prostředkem, který je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění, s výjimkou příspěvku na nákup mechanického ortopedického vozíku poskytovaného:
a)
osobě s diagnosou tetraplegie, které je ze zdravotního pojištění hrazen elektrický vozík a pro samostatný pohyb v interiéru je schopna k lokomoci používat mechanický vozík, který bude umožňovat uchování jejího zbytkového pohybového potenciálu
b) aktivní osobě, které je ze zdravotního pojištění hrazen mechanický ortopedický vozík a je odkázána výlučně na lokomoci pomocí ortopedického vozíku a současně je zapojena do pracovní činnosti nebo se studiem na své budoucí pracovní uplatnění připravuje nebo se aktivně zapojuje do veřejného života a která využívá dva vozíky. Osoby uvedené pod písmenem a) a b) tohoto paragrafu mají nárok na poskytnutí příspěvku na pořízení mechanického ortopedického vozíku do maximální výše příspěvku 55 000,-Kč. (9) Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě6). (10) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení motorového vozidla, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených v odstavcích 2, 5 a 6 nejdříve po uplynutí 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto. (11) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení mechanického ortopedického vozíku, se opětovně poskytne při splnění podmínek uvedených v odstavcích 5, 7 a 8 nejdříve po uplynutí 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, počínaje od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci předchozí rozhodnutí o tomto příspěvku; to neplatí, jestliže osoba tento příspěvek nebo jeho poměrnou část vrátila, popřípadě jí jeho vrácení bylo prominuto. (12) Příspěvek na zvláštní pomůcku, který je poskytován na pořízení vodícího psa, se poskytne jen na pořízení psa, který byl vycvičen a předán právnickou nebo fyzickou osobou, která je členem mezinárodní organizace sdružující výcvikové školy. Podmínka členství v mezinárodní organizaci sdružující výcvikové školy se považuje za splněnou, i pokud není právnická nebo fyzická osoba jejím členem, avšak podala přihlášku za člena, nejdéle však po dobu 2 let ode dne podání této přihlášky. Prováděcí právní předpis stanoví dovednosti vodícího psa, které musí splňovat. (13) Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví prováděcí právní předpis. (14) Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která není uvedena v seznamu podle odstavce 12, se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek uvedenými v seznamu podle odstavce 12.
ODŮVODNĚNÍ: U diagnózy tetraplegie, uvedené v odstavci 7) písmeno a) a odstavci 8, písmeno a) našeho návrhu je, podle v současnosti platné legislativy, ze zdravotního pojištění možná úhrada pouze jednoho ortopedického, invalidního vozíku. To znamená, že občan si musí zvolit ke svému celodennímu pohybu buď užívání výhradně mechanického ortopedického vozíku, nebo elektrického invalidního vozíku. U této diagnózy je ovšem realita taková, že není absolutně možné, aby osoba, která má ještě zachován nějaký zbytkový fyzický potenciál, používala výhradně jeden typ vozíku. Mechanický ortopedický vozík (bez motoru, poháněný vlastní silou rukou) a elektrický invalidní vozík (poháněný výhradně elektrickými motory) jsou svojí funkcí dva absolutně nesrovnatelné typy vozíků a jeden v žádném případě nemůže plnohodnotně nahradit druhý. Je tedy neudržitelné, aby tetraplegik se zachovanou zbytkovou silou rukou měl nárok na úhradu pouze jednoho z nich. Taková situace ho totiž denně velmi limituje ve všech jeho aktivitách a činnostech. Mechanický ortopedický vozík totiž denně využívá k pohybu doma, při pohybu v jiném interiéru, v plně bezbariérovém prostředí a při jeho aktivitách spojených s cestováním autem, kde je potřeba vozík převážet. Za takovýchto podmínek má mechanický ortopedický vozík svou nezastupitelnou funkci. Pomáhá uživateli být v interiéru mnohem mobilnější (např. na toaletu a do koupelny je většinou nemožné dostat se s jiným typem vozíku), samostatnější a v neposlední řadě mu pomáhá udržet si svůj zbytkový svalový potenciál a tím i fyzickou kondici a zdraví. Také při převozu autem je jeho transport, při častém, aktivním cestování nesrovnatelně snazší a vhodnější, než u převozu elektrického vozíku. Na druhou stranu elektrický vozík má svoji nezastupitelnou roli při pohybu tetraplegika v exteriéru a v těžkém složitém terénu s menšími bariérami, který není schopen, vzhledem ke svým zbytkovým fyzickým možnostem, na mechanickém ortopedickém vozíku zdolávat. Zároveň též při pohybu na vzdálenost delší než cca 100 m, kterou taktéž není schopen na mechanickém ortopedickém vozíku zdolat a ke které ještě není potřeba přeprava automobilem. Užívání výhradně elektrického vozíku však tetraplegika velmi limituje při pohybu doma, v interiéru a při cestování automobilem a to až do té míry, že značně ztrácí svou zbylou soběstačnost. U aktivních osob, kterým je ze zdravotního pojištění hrazen již jeden mechanický ortopedický vozík, a jsou odkázány výlučně na lokomoci pomocí ortopedického vozíku a současně jsou zapojeny do pracovní činnosti nebo se studiem na své budoucí pracovní uplatnění připravují, nebo se aktivně zapojují do veřejného života, je druhý vozík absolutní nutností. Vzhledem k jejich aktivitám je jejich vozík velmi zatížen a tím dochází k častějším poruchám. Tyto osoby ale potřebují být mobilní neustále, tudíž potřebují použít druhý vozík ve chvíli, kdy jejich vozík má poruchu a uživatel čeká na jeho opravu. Zároveň používají druhý vozík v situacích, kdy není možné, nebo aspoň praktické, používat stále stejný vozík (např. v náročném znečištěném prostředí, v prostředí kde hrozí zvýšené poškození vozíku, v situacích náročných na transport vozíku, apod.). U obou variant užívání dvou vozíků souběžně je nutné zdůraznit, že používání dvou vozíků výrazně vozíky šetří, prodlužuje jejich životnost a zároveň tím výrazně klesají náklady potřebné na jejich opravy. Současně velmi stoupne jistota jejich uživatelů, kteří vozík využívají nepřetržitě, že nezůstanou ani na chvilku bez pomůcky, bez které se neobejdou a nebudou tak existenčně ohroženi. V minulosti, i v dobách ČSSR byla v zákoně o sociálním zabezpečení uvedena možnost u imobilních občanů, kteří pracovali, případně se studiem připravovali na budoucí zaměstnání, získat příspěvek na zakoupení druhého ortopedického vozíku. Tím byla dostatečně zabezpečena jejich mobilita i v případě poruchy (závady) na vozíku, který dostali přidělen (zapůjčen) ze zdravotního pojištění. Po rozdělení federace se do
českého zákona o sociálním zabezpečení dostala věta, že „na pomůcky, které jsou alespoň částečně hrazeny ze zdravotního pojištění, se příspěvek ze sociálního zabezpečení neposkytuje“. Přitom na Slovensku, ale i v ostatních EU zemích, je možno o pořízení druhého ortopedického vozíku ze sociálního zabezpečení. Tím, že na Slovensku nebyla výše příspěvku na vozík nijak omezena a nebyl ani podmíněn nárok pracovním zapojením, případně přípravným studiem, docházelo k neúměrnému navyšování cen těchto vozíků vysoce nad limit hrazených vozíků ze zdravotního pojištění. Proto toto bylo před dvěma roky omezeno a navrhuji stanovit limit i u nás. Je všeobecně známo a příslušné studie to dokázaly, že pokud se v průběhu prvních dvou let po vzniku postižení poskytne maximální podpora k rozvinutí zbylých schopností daného handicapovaného jedince, jsou pak náklady spojené s jeho dalším životem daleko nižší a je možno dosáhnout zapojení tohoto člověka do aktivního pracovního života. Tím se sám na pokrytí svých zvýšených životních nákladů podílí odvodem daní. Jsme přesvědčeni, že toto by měl být smysl navrhované sociální reformy v souladu s jejím deklarovaným cílem. To znamená vytvoření podmínek pro péči o osoby s postižením v domácím prostředí a snahou motivovat je i do pracovních, nebo alespoň sociálně terapeutických aktivit. Umístěním těchto lidí do pobytových zařízení jsou náklady na zajištění péče, které stát musí vynaložit, nesrovnatelně vyšší. Proto je nezbytné nastavení co nejefektivnějšího nakládání s finančními zdroji. Dále je, podle nás, nadmíru žádoucí, aby u nás došlo k většímu propojení zdravotního a sociálního zabezpečení. Jsme seznámeni s názorem občanského sdružení ParaCENTRUM Fenix Brno, které poskytuje služby převážně vozíčkářům, na výše uvedenou problematiku a názor Svazu paraplegiků se s ním prakticky shoduje. Proto navrhujeme legislativní změnu, která je uvedena výše.
Zároveň chceme podpořit i následující návrh občanského sdružení ParaCENTRUM Fenix Brno, neboť je plně v zájmu i našich členů – vozíčkářů a i Svaz paraplegiků se k němu připojuje. Protože ve vládním návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 15/1993 Sb., o Armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 224/1999 Sb.
(sněmovní tisk 325) v příloze č. 3, oddílu C - Seznam zdravotnických prostředků hrazených z veřejného zdravotního pojištění při poskytování ambulantních zdravotních služeb není mezi vyjmenovanými zdravotními prostředky, které jsou hrazeny ze zdravotního pojištění uvedena položka „elektricky polohovací lůžko“, žádáme o zvážení zařazení této položky do seznamu pomůcek pro tělesně postižené, na které lze získat příspěvek ze sociálního zabezpečení, který je zmiňován v části 12.
Odůvodnění: Je pravdou, že lůžko a samostatnost pohybu je více otázkou sociální než zdravotní. Těžcí tetraplegici z naší cílové skupiny tuto pomůcku však nutně potřebují pro možnost zvládání přesunů z vozíku na lůžko – kdy sníží výšku lůžka pod úroveň sedačky vozíku při přesunu z vozíku na lůžko. Při přesunu z postele zpět na vozík pak zase zvednou výšku lůžka nad úroveň sedačky vozíku a tím je podstatně lehčeji zvládnutelný jejich přesun opět směrem dolů. Takto jsou schopni přesun zvládat sami nebo pouze s drobnou dopomocí. Pevná výška lůžka jim zvládání přesunu znemožní. Elektricky polohovací lůžko pak těmto nejtíže postiženým pacientům umožňuje i díky svým funkcím zvedání jednotlivých částí lůžka samostatně polohovat zádovou opěrku, případně zvednutím části s dolními končetinami zajistit polohu proti otokům a vzniku proleženin. Cena tohoto lůžka ve vyhovujícím provedení včetně antidekubitní matrace je pak cca 35 000,-Kč. Proto navrhuji zařadit tuto položku mezi pomůcky, na které lze u osob s diagnosou tetraplegie, případně těžká svalová dystrofie příspěvek poskytnout ze sociálního zabezpečení. Věříme, že naše návrhy na změny zákona pečlivě zvážíte, shledáte je racionálními a jako takové je podpoříte. Předem Vám moc děkujeme za Váš čas, vstřícnost a za účinnou pomoc. JUDr. Zdeněk Žižka člen předsednictva Svazu paraplegiků pověřený legislativou
