Návrh na využití multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Návrh na využití multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vratislav Kuna

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Zuzana TUČKOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2010

ProhI6Senf Prohla5ujina svou des! le jsem bakalffskou @ci qrynacovalsamostatn6pod vedenfm lng. Zru;my Tudkov6, Ph.D. a uvdl v seanamuliteratury v5echny odbornd a literarni zdroje.

V llruSovanechnad Jevi3ovkoudne20. dubna2010

Vratislaf Kuna

Poděkování Na tomto místě bych především rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Ing. Zuzaně Tučkové Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady a konzultace, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji za spolupráci a poskytnuté informace pracovníkům Městského úřadu v Hrušovanech nad Jevišovkou, kulturním a sportovním organizacím působícím v Hrušovanech nad Jevišovkou a okolí.

souKRoMAvysoKA Sxole proNoulcKA zNoJMos.r.o.

Akade,miclcirok: 2009/2010

zADArrlislr(Al,Ansrn pnAcn

Autor

Vratislav KIINA

BakaL[islcfstudiLjniprogram

Ekonomikaa management

Obor

Ekonomikaveiejndsprdvya soci6lnichsluZeb

N6zevtdmatu:N6vrh na vyuiitf multifunkini haly v Hru5ovanech nad JeviSovkou

Zhsadypro vypracov6ni: 1. Na zikladd odborn6literaturyvymezteklidovdpojmy avztahymezinimi. 2. Analyzujte moZnosti sportovniho a kulturniho vyuZiti multifunkdni haly v HruSovanech nadJevi5ovkoua jejich okoli 3. Provedtepruzkumpoptrivkypo vyuZiti multifunkdni haly a jeho ndsledn6 vyhodnoceni 4. Vypracujten6wh ekonomick6hovyuZiti vdefir6posouzeniefektivity provozu multifunkdnihaly v riimci rozpodtum6sta.

Rozsahpr6ce:

40

Seznamodborndliteratury: vyd6niBrno: ComputerPress,a.s., .2. alrtnalizovan6 1. FORET,M. Marketingov6komunikace 2008.45ls. ISBN80-25I -1041-9 149s. a principy.2.Wd. Bmo: ComputerPress,2005. 2. FORET,M. a kol. Marketing- zfuklady ISBN 80-2s1-0790-6 l. vyd. 7-nojmo:Soukrom6vysok6 3. KOTRBA, T., FORET,M. a kol. Z6kladymanagementu. I 4-00-5 SkolaekonomickiZnojmo,2009.I 3 1 s. ISBN 978-80-873 rozvojetvr;mi pro sprivni obvodORPZnojmo.Brno: 4. EKOTOXA s.r.o.RozborudrZitelndho 266 s. EKOTOXA s.r.o.,2008. a marketingsporhr.l. vyd. Praha:Ol1m.pia,2009.228s. S.iASfaVOVA, Eva.Management rsBN 978-80-7376-150-9

Datum zadini bakakiiskdpr6ce:

derven2009

pr6ce: Termin odevzdrlnibakal6.nsk6

duben2010

VratislavK vedouclbakaldlskdprAce

Prof. PhDr.MifGlavFORET, CSc. rektor SVSEZnojmo

ABSTRAKT V teoretické části této bakalářské práce se věnuji problematice sportu jako celku, jeho vedením, organizováním a financováním, tak jak ukazují výsledky pozorování a studií zveřejněných v odborných publikacích. Nastíním možnosti Města Hrušovany nad Jevišovkou, které by mohly být použity k využívání multifunkční haly nejen sportovní, ale i širokou veřejností. Praktická část se zabývá možností využití multifunkční haly pro sportovní a kulturní účely jak samotného města, tak i okolních obcí, dále pak průzkumem poptávky po využití haly a následném vypracování časového rozvrhu obsazení jednotlivými subjekty v daném časovém intervalu. Závěrem se věnuji posouzení příjmů a výdajů z provozu haly a jejich začlenění do rozpočtu města. Klíčová slova: sport, průzkum poptávky, rozpočet, marketing sportu.

ABSTRAKT – ZUSAMMENFASSUNG Im theoretischen Teil dieser Baccalaureatsarbeit widme ich mich der Sportproblematik als eines Ganzen, seiner Leitung, Organisation und Finanzierung so, wie es die in Fachpublikationen veröffentlichte Beobachtungs- und Studienergebnisse zeigen. Ich stelle die Möglichkeiten der Stadt Hrušovany nad Jevišovkou vor, die bei Nutzung einer multifunktionellen Halle durch eine breite, nicht nur sportliche Öffentlichkeit, genutzt werden könnten. Praktischer Teil beschäftigt sich mit der Möglichkeit der Nutzung der multifunktionellen Halle für Sport- und Kulturzwecke – einerseits der Stadt selbst, andererseits auch der umliegenden Gemeinden. Durch die Umfrage nach der Hallennutzung und folgender Ausarbeitung des Zeitplans für Besetzung durch einzelne Subjekte im gegebenen Zeitintervall. Zum Schluss widme ich mich der Beurteilung von Einnahmen und Ausgaben aus dem Hallenbetrieb und ihrer Eingliederung in das Budget der Stadt. Schlüsselworte: Sport, Nachfrage-Umfrage, Budget, Sportmarketing.

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE A METODIKA....................................................................... 9 1. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................... 11 1.1 POJMY....................................................................................................... 13 1.1.1 Sport ............................................................................................................... 13 1.1.2 Pohybová rekreace .......................................................................................... 13 1.1.3 Sportovní kluby .............................................................................................. 13

1.2 POPIS MULTIFUNKČNÍHO ZAŘÍZENÍ ............................................... 14 1.3 ŘÍZENÍ PROVOZU MULTIFUNKČNÍ HALY ...................................... 14 1.3.1 Marketingové řízení ........................................................................................ 15 1.3.2 Produkt ........................................................................................................... 16 1.3.3 Reklama.......................................................................................................... 17

1.4 EFEKTIVITA PROVOZU ........................................................................ 19 1.5 ROZPOČET ............................................................................................... 19

2. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................. 21 2.1 MĚSTO HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU......................................... 22 2.2 ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ....................................................... 22 2.2.1 Stávající situace .............................................................................................. 22 2.2.2 Sport v Hrušovanech nad Jevišovkou .............................................................. 23 2.2.3 Sportovní kluby a spolky v Hrušovanech nad Jev. ........................................... 24 2.2.4 Kultura............................................................................................................ 24

2.3 PRŮZKUM POPTÁVKY PO VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍ HALY...... 24 2.3.1 Definování problému a výzkumného cíle ........................................................ 25 2.3.2 Výběr cílové skupiny ...................................................................................... 25 2.3.3 Plán průzkumu ................................................................................................ 25 2.3.3.1. Navržení místa a času.............................................................................. 26 2.3.3.2. Stanovení techniky a metody výzkumu.................................................... 26 2.3.3.3. Statistické zpracování výsledků ............................................................... 26 2.3.4 Organizace v Hrušovanech nad Jevišovkou ..................................................... 26 2.3.5 Široká veřejnost .............................................................................................. 27 2.3.5.1. Diváci ..................................................................................................... 28 2.3.6 Pohybová rekreace – rekreační sport ............................................................... 29 2.3.6.1. Poptávka po sportovních odvětvích ......................................................... 29 2.3.6.2. Časový fond pohybové rekreace .............................................................. 30 2.3.6.3. Cena pronájmu multifunkční haly............................................................ 32

2.4 OKOLNÍ OBCE......................................................................................... 33 2.4.1 Božice............................................................................................................. 34 2.4.2 Břežany........................................................................................................... 34 2.4.3 Hrabětice ........................................................................................................ 35 2.4.4 Hevlín............................................................................................................. 35 2.4.5 Litobratřice ..................................................................................................... 36 2.4.6 Pravice............................................................................................................ 36

2.4.7 Šanov.............................................................................................................. 37 2.4.8 Využití multifunkční haly sportovními kluby .................................................. 37 2.4.8.1. Časový fond ............................................................................................ 38 2.4.8.2. Ceny pronájmu........................................................................................ 38

2.5 NÁVRH EKONOMICKÉHO VYUŽITÍ MULTIFUNKČNÍ HALY...... 39 2.5.1 Příjmy............................................................................................................. 40 2.5.1.1. Letní období............................................................................................ 40 2.5.1.2. Zimní období........................................................................................... 44 2.5.1.3. Příjmy z reklam....................................................................................... 46 2.5.2 Náklady na provoz multifunkční haly.............................................................. 47

2.6 POSOUZENÍ EFEKTIVITY PROVOZU HALY V RÁMCI ROZPOČTU MĚSTA...................................................................................... 47

3. ZÁVĚR ................................................................................................... 50 4. POUŽITÉ ZDROJE............................................................................... 52 5. SEZNAM TABULEK ............................................................................ 55 6. SEZNAM GRAFŮ.................................................................................. 56 7. SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................ 57

ÚVOD Tato práce nastiňuje problematiku sportu v současné době, jeho činností, poptávkou a částečně i financováním na neprofesionální úrovni. Problematika sportu zasahuje do mnoho oblastí a přímo či nepřímo se dotýká každého z nás a jeho finanční stránka také není zanedbatelná, vždyť v Evropské unii se podílí 3,7 % na HDP. Sport má veliký vliv na společnost, kde pomáhá udržovat vztahy mezi lidmi na úrovni vztahů fair play, umožňuje lidem pracovat v týmu a cítit jeho sounáležitost. Na mezinárodní úrovni zvyšuje národní hrdost každého občana, vrcholoví sportovci jsou idolem dnešních malých kluků a dívek. V oboru zdravotnictví zabírá sport nepopíratelné místo, jeho pravidelné provozování omezuje nemocnost virovými onemocněními, snižuje výskyt civilizačních chorob, jako jsou choroby kardiovaskulárního systému nebo diabetes. Právě omezováním civilizačních chorob šetří nemalé peníze vynakládané na zdravotnictví a lázeňství, čímž šetří peníze každého z nás. Bezesporu působí i blahodárně na psychickou stránku člověka, utužuje jeho duševní zdraví a psychickou pohodu. Bohužel v současné době je neprofesionální a rekreační sport na ústupu a to především z nedostatků financí na obnovu sportovního zázemí. Proto je smutné, když rozpočty státu, krajů, měst a obcí vynakládají stále menší a menší finanční prostředky na obnovu sportovní infrastruktury, na podporu provozu jednotlivých klubů, a tím i brzdí rozvoj sportu a jeho kontinuitu. Právě proto, že současná situace kolem sportu jako takového je alarmující, jsem si vybral téma využití multifunkční haly v mém městečku Hrušovany nad Jevišovkou, kde v jejím závěru je jednoznačně prokázáno, že v současné době se provozování sportu a sportovišť bez finanční podpory neobejde. Ale i přesto peníze vložené do sportu se společnosti mnohokrát vrátí v již výše popsaných pozitivech. Myslím, že každý z nás by měl provozovat nějaký druh sportu, nemusí to být zrovna sport organizovaný, úplně stačí třeba jízda na kole, nebo chůze po lese, ale takto vyvíjené úsilí při sportu musí být pravidelné. Jen tak si udržíme své fyzické a psychické zdraví a staneme se po všech stránkách výkonnějšími a odolnějšími.

8

CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem této práce je: –

sestavení návrhu na využití multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou

–

vypracování týdenního návrhu obsazení sportovní haly jednotlivými kluby a zájmovými organizacemi

–

nastínění efektivity tohoto multifunkčního zařízení pomocí příjmů a výdajů vynaložených při provozu jak v letním, tak i v zimním období

–

nastínění možností zařazení výsledku hospodaření multifunkční haly do rozpočtu města i sportovních klubů samotných.

Vedlejším cílem je zmapování poptávky sportovních klubů i široké veřejnosti po využití multifunkční haly a zjištění o které nové, především halové sporty je v Hrušovanech nad Jevišovkou a okolních obcích zájem. Zda jsou občané ochotni pravidelně se účastnit zvolených cvičeních a jakou částkou jsou ochotni přispět na provoz haly. Ke zpracování tohoto problému jsem využil odborné literatury a ostatní zdroje jak v písemné, tak i v elektronické podobě, a to především v teoretické části. Kde jsem se obecně věnoval sportu, jeho postavení ve společnosti, jeho nezanedbatelné úloze pro fyzické a duševní zdraví jednotlivce i jeho bezesporu velkému přínosu na snižování počtu onemocnění civilizačními chorobami. Dále jsem se zabýval jeho finanční a legislativní stránkou, řízením a financováním celého sportu v globále, ale i malých sportovních klubech. Dále jsem se dotkl problematiky managementu a marketingu ve sportu a jeho možných využití. Nastínil jsem problematiku rozpočtu samosprávně územních celků pod které většina sportovišť spadá. V úvodu praktické části jsem se věnoval zmapování současného stavu možnosti kulturního a sportovního vyžití občanů města Hrušovany nad Jevišovkou a možnosti působení zdejších sportovních klubů, zvláště v zimním období. Ke zmapování poptávky po využití multifunkční haly sportovní i širokou veřejností jsem použil techniku dotazování a metodu osobních rozhovorů se zástupci sportovních klubů a metodu dotazníku u veřejnosti.

9

Po analýze primárních dat jsem získal potřebné informace, které jsem použil při sestavování využití multifunkční haly v letním a zimním období. Třídění množství primárních dat jsem prováděl za pomocí kontingenční tabulky a výsledky jsem interpretoval v tabulkách i grafech. Získáním potřebných dat z průzkumu jsem zahájil samotné sestavování časového harmonogramu využití sportovní haly spolu s finanční výnosností, opět přehledně uspořádaných do tabulek. Návrh časového harmonogramu využití haly jsem sestavil pro letní i zimní období. K příjmům z pronájmu, které vyplynuly z časového harmonogramu, jsem přičetl příjmy z pořádaných kulturně-společenských akcí a příjmy z pronájmu reklamních míst. Veškeré příjmy jsem porovnal s předpokládanými výdaji a navrhl tři možnosti promítnutí výsledků hospodaření do rozpočtu města.

10

1. TEORETICKÁ ČÁST Sport můžeme zahrnout mezi lidské činnosti, které se všeobecně těší velkému zájmu lidí a které mají zároveň velký potenciál sdružovat je a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský původ. Nemalou mírou tak pomáhá vytvářet integrovanější společnost včetně dosažení rovného postavení mužů a žen. Především mladé lidi pomáhá učit se jistým pravidlům a respektovat rovné příležitosti, podporuje rozvoj schopnosti soustředění, schopnost se učit a buduje sebedůvěru. Účast v týmu, zásady fair play, dodržování pravidel hry, solidarita a disciplína, jakož i pořádání amatérských sportů v rámci neziskových organizací a klubů aktivně posiluje občanství. Stejně jako velké mezinárodní sportovní soutěže se stávají světovými či regionálními společenskými událostmi. Sportovci jsou při nich považováni za reprezentanty svých zemí a jejich výkony dostávají vědomě či nevědomě další rozměr – bývají zdrojem národní hrdosti a vlastenectví. [1] V této bakalářské práci se budu především zabývat sportovními volnočasovými aktivitami občanů, které lidé provozují v rámci občanských sdružení jako organizované sportovní činnosti pod odborným vedením (15-20 % populace České republiky), nebo jako neorganizovanou sportovní aktivitu (2-3 % populace České republiky). Z důvodu rekreačního charakteru této oblasti sportu a jeho podléhání módním trendům (cyklistika, in-line bruslení, squash, golf apod.) je tato aktivita na pokraji zájmu společenské i ekonomické podpory. Z výsledků šetření Státního zdravotního ústavu vyplývá, že současný životní styl je charakterizován poklesem počtu realizovaných pohybových aktivit (za posledních 10 let o 30 %), důsledkem čehož je zhoršení zdravotního stavu populace a nárůst nadváhy a obezity. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu můžeme uvést nedostačující kapacity a nevyhovující stav sportovních zařízení, nedostatek dobrovolných pracovníků a snižující se zájem o pravidelnou sportovní a pohybovou činnost. Zajímavostí je, že nejedna zahraniční studie poukazuje na to, že prostředky investované do sportu se několikrát vrátí v menších investicích do zdravotnictví.[2]

11

Legislativní rámec sportu v České republice (ČR) vychází z usnesení vlád ČR na podporu sportu a zdravého životního stylu z let 1999, 2000 a 2003. Tato usnesení ukládají povinnosti krajům a obcím vyčleňovat prostředky na podporu sportu (např. zřizovat sportoviště). Základním právním předpisem je zákon č. 115/2001 Sb. [3], o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. Avšak Koncepce státní podpory sportu v České republice vypracovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) upozorňuje na absenci právní normy, která by upravovala způsoby financování sportu. Řada dokumentů Evropské unie (EU) doporučuje stanovit sportu právní rámec, např.

působení

dobrovolníků

ve

sportu,

uzákonění

motivačních

benefitů,

které u nás chybí [2]. Sport sám o sobě představuje dynamické a rychle rostoucí hospodářské odvětví, kde může sloužit jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a obcí. Je s ekonomikou propojen mnoha přímými i nepřímými vazbami, které působí obousměrně. Podle Bílé knihy o sportu [4] generuje sportovní prostředí v zemích Evropské unie až 3,7 % hrubého domácí produktu (HDP) a zaměstnává až 5,4 % pracovní síly [1]. V příloze č. 1 je graficky vyobrazen podíl sportu na HDP v zemích Evropské unie. Finanční prostředky jsou členěny podle charakteru zdroje na finanční prostředky státního rozpočtu poskytované prostřednictví MŠMT (dotační politika určená na podporu činnosti sportovního prostředí, zejména občanských sdružení, s rozpětím od 1,9 mld. Kč do 2,5 mld. Kč) a na finanční prostředky státního rozpočtu, poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů a obcí (dislokace a objem pro oblast sportu je stanoven rozhodováním jednotlivých samospráv). V příloze č. 2 je znázorněna výše veřejných výdajů na sport v přepočtu na jednoho obyvatele v zemích EU. Dále na finanční prostředky ze zisku Sazka a.s. (podpora akcionářů sázkové a loterní společnosti, finanční objem je závislý na hospodaření akciové společnosti a závazcích souvisejících s výstavbou sportovní arény v Praze). Důležité jsou také vlastní finanční prostředky občanských sdružení (členské příspěvky, zisk z pořádání sportovních akcí, resp. z vedlejší hospodářské činnosti, atp.) a finanční prostředky získané na základě smluvních vztahů (od sponzorů apod.). Klíčem pro dělení zdrojů pro tělovýchovné jednoty a sportovní kluby je počet členů a součet nákladů na energie a nájemné sportovních zařízení. Grafický přehled financování sportu je uveden v příloze č. 3.

12

1.1 Pojmy Úvodem bych chtěl objasnit několik pojmů, se kterými se budeme v průběhu této bakalářské práce setkávat. Jedná se především o pojmy z oblasti sportu a tělovýchovy, ale i z oblasti marketingu sportu a sportovních akcí. Ostatní pojmy použité v bakalářské práci budou vysvětleny přímo u daného tématu.

1.1.1 Sport Snad nejfrekventovanější pojem v této bakalářské práci je sport, který si dle Tučkové [5] můžeme vysvětlit následovně: „Sport je specifická, organizovaná činnost, tělocvičného i jiného pohybového, technického či intelektuálního charakteru s dominující výkonovou motivací a z ní vyplývající prožitkovostí, realizující se v dosavadní absolutně či relativně maximálním výkonu, v přesně vymezených a kontrolovaných podmínkách soutěže“.

1.1.2 Pohybová rekreace Pojem pohybová rekreace neboli také rekreační sport (volnočasová aktivita si můžeme objasnit jako využití volného času při provozování „volného“ sportu za účelem dosažení fyzické, psychické a duševní pohody. Pohybová rekreace bude tvořit hlavně podvečerní a večerní využívání multifunkční haly, kde sporty, jako jsou kalanetika a aerobic, budou provozovány převážně ženami, které večerní cvičení považují především za relaxaci a odreagování od starostí všedního dne.

1.1.3 Sportovní kluby V našem regionálním měřítku se bude jednat pouze o občanská sdružení zřízená dle zákona [6]. Tato občanská sdružení jsou neziskovými organizacemi nepodílející se na výkonu veřejné správy, podléhají registraci u Ministerstva vnitra a jsou právnickou osobou. Jejich struktura příjmů je tvořena převážně státními dotacemi, dotacemi z měst a obcí, na jejíchž území má sportovní klub sídlo, a také z příspěvků jednotlivých členů.

13

1.2 Popis multifunkčního zařízení Navržený objekt multifunkční víceúčelové haly se nachází na ulici Litobraařické, západně od stávající budovy základní školy 1. stupně. Budova bude situována v místě, kde jsou lokalizovány venkovní sportovní areály. Nachází se zde travnaté a pískové fotbalové hřiště, volejbalové a tenisové kurty. Hala je ve vzdálenosti cca 25 m od budovy školy. V tomto prostoru se uvažuje o zřízení parkoviště pro sportovce a návštěvníky s napojením na místní komunikaci v prostoru ZŠ. Z tohoto důvodu je navrhnuto, aby budova ZŠ 1. stupně byla propojena spojovacím krčkem s multifunkční halou [10]. Multifunkční hala bude dvoupodlažním objektem o délce 67 m, šířce 30 m a výšce 11 m a budou v ní obsaženy následující prostory: Tabulka č. 1 – Prostory víceúčelové haly Víceúčelová hala – tělocvična 1 355 m2 Sklad nářadí a rekvizit, 3 příruční sklady, šatna 265 m2 Hlediště 136 m2 Klubovna s příručním skladem 80 m2 Masérna, ošetřovna 15 m2 Taneční sál se šatnou 173 m2 Přednáškový sál 125 m2 Bytová jednotka 97 m2 Hala s obslužnou chodbou 165 m2 Zdroj: Haičman Milan. Projektová dokumentace multifunkční hala, 2007

1.3 Řízení provozu multifunkční haly Řízení a správa celého multifunkčního komplexu bude vyžadovat odborné znalosti z oblasti managementu „Významový základ pojmu management, česky bychom řekli řízení, by se dal odvodit z anglického slovesa to manager – neboli řídit, manipulovat s něčím, spravovat.“ [11, s. 5] a zvláště v oblasti managementu sportu, který má svá specifika. Jak uvádí ve své knize Čáslavová [12] pojem sportovního managementu můžeme chápat

jako

způsob

uceleného

řízení

tělovýchovných

a

sportovních

svazků,

který alespoň zčásti akcentuje podnikatelsky orientované chování. Dalším specifikem 14

řízení (managementu) multifunkční haly je skutečnost, že bude řízena Městem Hrušovany nad Jevišovkou – neziskovou organizací. „Neziskové organizace produkují kolektivní statky, které využívají celé skupiny, aniž by za ně platily (veřejné statky). Tržní statky existují především v oblasti poskytování služeb. Ziskové organizace jsou zaměřeny na produkci individuálních tržních statků, které mohou být výhradně užívány jednotlivými spotřebiteli.“ [12, s. 20] Z toho vyplývá podstata provozu multifunkční haly, kde poplatek za využití haly pro školy a sportovní kluby působící na území Hrušovan nebude stanoven, nebo bude stanoven jen v minimální, náklady pokrývající výši. Dalším znakem typickým pro management sportu je členění manažerských funkcí pouze do pěti kategorií na plánování, organizování, personální zajištění, vedení lidí a kontrolu. V případě řízení multifunkční haly budou nejdůležitějšími činnostmi plánování a organizování, kdy bude nutno skloubit nejen sportovní akce základní školy a sportovních klubů mezi sebou, ale bude také nutné je skloubit i s kulturními akcemi, kterých bude v budoucnu neustále přibývat.

1.3.1 Marketingové řízení „Marketing lze ve stručnosti chápat jako souhrn nástrojů a postup, s jejichž pomocí se snažíme zvýšit pravděpodobnost uspět na trhu, dosáhnout na něm svých cílů.“ [13, s. 8] V mém případě mne zajímá především marketing v oblasti sportu a marketing v oblasti sportovních akcí. Z celé škály marketingových nástrojů a postupů jak je uvádí Foret [13], jsem si pro řešení daného úkolu vybral pouze marketingový výzkum, který bude potřeba pro zmapování poptávky. Pro cílovou skupinu o malém počtu respondentů, které bylo třeba oslovit (sportovní a zájmové kluby a organizace), jsem použil metodu osobního rozhovoru, který byl dopředu nachystán formou záznamového archu: „Jedná se o standardizovaný rozhovor tazatele pouze s jedním respondentem. Tazatel čte otázky, případně i varianty odpovědí, jak je naformuloval výzkumník. Nevýhodou standardizovaného rozhovoru je oproti dotazníku jeho obsah“ [14]. Pro cílové skupiny o větším počtu respondentů jsem použil

dotazník,

který

byl

rozmístěn

v provozovnách

města

Hrušovany

nad

15

Jevišovkou – na radnici, v rehabilitačním centru s krytým bazénem a ve dvou kadeřnictvích. Marketing sportovních akcí se zaměřuje především na získávání zákazníků. Využívá motivace diváků i aktivních sportovců prostřednictvím akce. Pořádaná sportovní akce diváky a účastníky emocionálně aktivuje a zasahuje a tím vzniká velmi silná vazba na akci a jejího nositele, což může mít veliký přinos pro Město Hrušovany nad Jevišovkou jako samotné.

1.3.2 Produkt K tomu abychom věděli co vlastně může multifunkční hala svým zákazníků nabídnout, je zapotřebí si specifikovat produkt, který bude nabízen. „Produkt je nejdůležitější složkou marketingového mixu, je tím, co chceme na trhu směnit, prodat. V marketingu se za produkt chápe cokoli, co slouží k uspokojení určité lidské potřeby, ke splnění přání a co lze nabízet ke směně.“ [13, s. 87] Produkt můžeme rozdělit na: 

Jádro produktu, které představuje hlavní užitek, hodnotu, kterou je schopen produkt zákazníkům poskytnout.



Reálný produkt, který jsou zákazníci především zvyklí si uvědomovat, v našem případě se jedná především o kvalitu a komfort poskytovaných sportovních služeb.



Rozšířený produkt, který poskytuje zákazníkovi vnímanou východu při zakoupení celkového produktu.

Sportovní odvětví má ovšem i v této oblasti při vymezování pojmů produktu svá specifika, která si objasníme tak, jak je uvádí ČÁSLAVOVÁ [12] „Za sportovní produkt lze považovat veškeré hmotné a nehmotné statky nabízené k uspokojování přání a potřeb zákazníků pohybujících se v oblasti tělesné výhovy a sportu.“ Stejně tak můžeme pro oblast sportu specifikovat jednotlivé části produktu, jako je výše zmiňované jádro produktu, reálný produkt a produkt rozšířený.

16

Za zmínku stojí uvést několik částí produktu, které mají přímý vztah k provozu multifunkční haly a který by si budoucí management měl uvědomovat, aby mohl dosáhnout co nejpříznivějších ekonomických výsledků v provozu haly. 

Sportovní hra – sport obsahuje vždy nějaký druh sportovní hry, který má svá pravidla a techniku. Každý sport má své speciální rysy, které ho dělají specificky přitažlivým pro některé skupiny zákazníků.



Přitažlivost sportovních hvězd – účast sportovních hvězd zatraktivňuje sportovní událost, eventuálně i sportovní organizaci.



Novinky a nápady – jde o novinky, které vznikají v návaznosti na marketingovou strategii sportovních subjektů a které kupují fanoušci. Jako ilustraci můžeme uvést fotografování s hráči, pořádání různých seminářů zaměřených na tělovýchovu, zdraví a zdatnost podporované přítomností hráčů atd.



Místo – tato součást sportovního produktu je velice významná z toho důvodu, že fanoušci (návštěvníci) vnímají místo provádění sportu nejen jako prostor sportoviště, ale s tímto místem, potažmo i s městem, spojují své zážitky a nahlížejí na něj jako na „místo svého žití“.



Vstupenky a jiné tiskové materiály – poskytují nejen vstup na sportovní akci, ale mohou sloužit i jako propagační nástroj pro umístění reklamy své, nebo za úplatu i jiné organizace. Mezi tiskové materiály bude především patřit seznam akcí pořádaný v multifunkční hale, kde může být zahrnuta jak reprezentace samotné haly, tak i města jako celku.



Elektronické produkty – v našem případě se bude jednat především o kvalitně zpracované a pravidelně aktualizované internetové stránky s vyčerpávajícími informacemi jak o pořádaných akcích, tak i o dalších možnostech využití volného času, které město poskytuje.



Organizace – všechny prvky produktu (hráči, vybavení, místo, tiskoviny…)

1.3.3 Reklama Reklama bude jednou z možností jak bez větších nákladů zvýšit ziskovost, nebo spíše snížit ztrátovost multifunkční haly. Podíváme-li se na definici reklamy dle Foreta [13, s. 114] „Reklama je nejstarším a také nejznámějším nástrojem propagace. Jako

17

placená, neosobní a jednosměrná forma komunikace představuje ve své podstatě vždy účelově (prodat produkt) zpracované sdělení, které podnik adresuje stávajícím i potenciálním zákazníkům, a to obvykle prostřednictvím různých sdělovacích prostředků (médii)“, je nám jasné, že opět i tato část marketingového mixu bude mít v oblasti poskytování služeb ve sportu a tělovýchovy svá specifika. „Pojem sportovní reklama je vztahován k reklamě, která využívá specifických médií komunikace z oblasti sportu. Patří sem např. dresy a výstroj sportovců, sportovní nářadí a náčiní, startovní čísla, mantinely (reklamní pásy), výsledkové tabule a ukazatele (ve formě transparentů nebo videotabulí) atd.“ – takhle definuje pojem „sportovní reklama“ ve své knize Čáslavová [12]. Podle využití uvedených komunikačních médií si uvedeme jen ty druhy sportovní reklamy, které zajistí příjem z provozu multifunkční haly. Bude to především: 

reklama na mantinelu (na pásu)



reklama na sportovním nářadí a náčiní



reklama na výsledkových tabulích

Cílem výše uvedených druhů reklam pro firmu, která svou reklamu umístí v prostorách multifunkční haly, je zvýšení stupně seznámení potencionálního zákazníka s produktem, firmou, její akcí, příp. produkt či akci aktualizuje. Může také informovat o změně image produktu nebo jeho jednotlivých aspektů či firmy. Uveďme si jen náčrt způsob prezentace reklam a výhody pro firmy, které si umístění reklamy zaplatí: 

Reklama na mantinelu – jedná se většinou o text, reklamní slogan či jen vyobrazení loga dané firmy, které působí přímo na diváky sportovních akcí. Konečný efekt pro firmu je závislý na velikosti reklamy na mantinelu a záleží pouze na dohodě mezi firmou a vystavovatelem, kde a v jaké velikosti bude reklama umístěna.



Reklama na sportovním nářadí a náčiní – jak v předchozím druhu reklamy, jedná se opět o text či vyobrazení loga firmy. Konečný efekt pro firmu je také obdobný, jen s omezenou možností umístění a velikosti reklamy.



Reklama na výsledkových tabulích – opět umístění textu či loga firmy, ovšem v účinnosti na působení potencionálních zákazníků je daleko vyšší než u ostatních druhů reklamy. Nápis umístění na výsledkové tabuli je téměř vynucené upozornění

18

diváků sledujících sportovní utkání a to v rámci prezentace výsledků či času průběhu utkání. Sportovní reklamu můžeme posuzovat i jako prostředek a opatření spojená s realizací rozvoje a podpory určitého sportu, který v lokalitě Hrušovan nad Jevišovkou není tak rozšířeny. Sportovní reklama, jako taková je obklopena děním, které tvoří její pozadí. Je vnímána sportovními diváky vedle hlavního bodu zájmu (sportovního zážitku). Závisí pouze na dohodě, v jakém časovém úseku a za jakou finanční částku bude reklamní prostor poptávající firmě poskytnut. Jednou za určitou dobu by bylo dobré vytvořit statistický souhrn návštěvnosti a dle toho upravit podmínky poskytování reklamních míst.

1.4 Efektivita provozu Cizí slovo efektivita (efektivnost) můžeme do češtiny přeložit jako účinnost, působivost [15]. Na efektivitu (efektivnost) můžeme nahlížet stejně jako Macáková [16] „Jestliže existuje více prospěšných činností, můžeme situaci označit za efektivní, jestliže jedna z těchto činností nemůže být zvýšena bez současného snížení jiné činnosti.“ V rámci tohoto úkolu však budeme posuzovat pouze veškeré náklady na provoz multifunkční haly jako jsou energie, náklady na údržbu a mzdové náklady s příjmy z pořádání sportovních a kulturních akcí, z pronájmu reklamních ploch a ostatních příjmů. Náklady na předpokládaný provoz budou vyčísleny na základě údajů zjištěných při dotazování na Městském ´řadě v Hrušovanech nad Jevišovkou. Jedná se především o náklady na elektřinu, topení a vodu. Příjmy budou vypočítány na základě navrhnutého plánu využití haly s přihlédnutím k příspěvkům Města Hrušovany nad Jevišovkou na jednotlivé činnosti konané v hale. Vliv příjmů, nákladů a jednotlivých příspěvků sportovním klubům a organizacím na rozpočet města Hrušovany nad Jevišovkou bude popsán v praktické části této práce.

1.5 Rozpočet Základním nástrojem hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí je jejich rozpočet. Jedná se vlastně o krátkodobý plán na období jednoho roku, kterým 19

se řídí financování obce. Pro sestavování rozpočtu jsou určující vždy finanční zdroje, kterým se musí přizpůsobit jeho výdaje, a to nejen co do výše, ale i co do pořadí. Zastupitelstvo města by mělo schvalovat rozpočet v souladu s rozpočtovým výhledem města. Jinými slovy „Rozpočet územního samosprávného celku a dobrovolného svazku obcí je finančním plánem, který slouží k řízení financování jejich činnosti. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.“ [17, s. 5]. Zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů [18] je stanoveno, že se rozpočet sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, může však být i přebytkový, nebo schodkový. V tomto případě musí být schodek uhrazen finančními prostředky z minulých let nebo uhrazen pomocí cizích zdrojů. Rozpočtové příjmy a výdaje se dále třídí pomocí určitého standardu - rozpočtové skladby, která dodržuje zásady jednotnosti a závaznosti, stability třídění, kompatibility a srozumitelnosti. To vše z důvodu přehlednosti, jednotnosti a návaznosti na státní rozpočet. Dále se za pomocí rozpočtové skladby příjmy a výdaje třídí z několika hledisek na hledisko: 

Odpovědnostní (kapitolní), které je povinné pro státní rozpočet a určuje odpovědnost za danou kapitolu státního rozpočtu



Odvětvové (funkční, paragrafové), které odráží část národního hospodářství se kterou je daná činnost spjata. Toto se dále člení na šest základních skupin, které se dále čelní na oddíly a pododdíly.



Druhové (položkové), kde jsou uvedeny základní druhy třídy



Konsolidační, díky kterému se sledují peněžní toky uvnitř veřejné správy na úrovní samosprávných územních celků a státu.

V našem případě budeme sledovat pouze jednu položku rozpočtu, která přiděluje finanční prostředky na tělovýchovnou činnost místním sportovním klubům a organizacím. Touto položkou je paragraf č. 3419 pod názvem Ostatní tělovýchovná činnost.

20

2. PRAKTICKÁ ČÁST Praktickou část jsem začal analýzou současného stavu města Hrušovany nad Jevišovkou, jeho sportovním vybavením a soupisem sportovních klubů zde působících. Dále jsem provedl průzkum veřejnosti, kterého se zúčastnili i obyvatelé okolních obcí, jehož výsledkem bylo zmapování poptávky po

jednotlivých sportech provozovaných

v multifunkční hale jak z pohledu aktivního sportovce, tak i z pohledu diváka. Dalším důležitým výstupem z průzkumu poptávky bylo zmapování četnosti provozování jednotlivých sportů a výše finanční částky, kterou jsou návštěvníci haly ochotni zaplatit za 1,5 hodiny tréninkového cvičení. Výsledky průzkumu jsou popsány a znázorněny v několika grafech. V návaznosti na průzkum veřejného mínění v Hrušovanech nad Jevišovkou, který byl prováděn technikou dotazování za pomoci dotazníků, jsem se zaměřil na okolní obce, které bylo potřeba nejdříve zmapovat, a to hlavně v oblasti sportovní vybavenosti a působících sportovních organizací v jednotlivých obcích. Tyto informace jsem uspořádal do přehledné tabulky pro každou obec i s údaji, které by mohly být využity v budoucnu pro marketingové řízení sportovní haly. Po zmapování situace okolních obcí jsem provedl telefonické i osobní dotazování ve sportovních organizacích za účelem zjištění využitelnosti multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou, četnosti využití a částky, kterou je organizace ochotny zaplatit za 1 hodinu tréninkového programu. Na základě výsledků výzkumů jsem sestavil týdenní plán využitelnosti multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou, který mi byl zároveň podkladem pro zjištění části příjmů z provozu multifunkční haly. Plán jsem sestavil odděleně pro letní období (měsíce květen až říjen) a pro období zimní (měsíce listopad až duben). Na závěr praktické části jsem sestavil tabulku možných příjmů ze sportovních i kulturních akcí, oproti kterým jsem vyčíslil náklady na provoz multifunkčního zařízení a tyto položky porovnal. Dopad výsledku hospodaření jsem provázal s rozpočtem města a nastínil jeho nutné změny ve výdajové části.

21

2.1 Město Hrušovany nad Jevišovkou Město Hrušovany nad Jevišovkou se svými 3 191 obyvateli [7] se rozkládá na samém cípu jižní Moravy na rozmezí okresů Znojmo a Břeclav. Katastrální území v nadmořské výšce 181 m se rozkládá na rozloze 2 532 ha a první písemná zmínka o našem městě se datuje již k roku 1131. Hrušovany nad Jevišovkou byly městem jmenovány dne 1. února 1996 [8]. Jelikož se město nachází v pohraniční oblasti, tak bylo po roce 1945 „odsunuto“ na okraj zájmu tehdejších představitelů společnosti. Důsledkem čehož se vytvořil značný rozdíl mezi vnitrozemím a pohraničím, který občané nejvíce pociťovali v občanské vybavenosti a v infrastruktuře města. To je jeden z důvodů dnešních nemalých investic měst a městeček, které se tímto snaží uspokojovat potřeby svých obyvatel, a tím i zabránit pomalému odchodu mladých rodin do větších měst, do měst s lepší úrovní uspokojování potřeb. Tato skutečnost přiměla představitele obce k záměru vybudovat multifunkční komplex sportovní haly, která by umožňovala občanům celoroční kulturní využití a sportovní vyžití převážně v zimním období.

2.2 Analýza současného stavu Zjištění a analýza současného stavu uspokojování sportovních a kulturních potřeb zájmových skupin a občanů v Hrušovanech nad Jevišovkou je základem pro vytvoření a vypracování návrhu využití multifunkční haly.

2.2.1 Stávající situace V současné době v Hrušovanech nad Jevišovkou chybí jakákoliv budova pro společenské, kulturní a sportovní vyžití. Obyvatelé města nemají možnost využívat společenských prostor s větší kapacitou, které by byly v majetku města a jejich používání by nebylo vázáno programy jiných společností. Ve městě je dlouhodobě velká poptávka po těchto prostorách. Je velký zájem o různé volnočasové aktivity ať už společenského, či sportovního rázu, přesto v Hrušovanech nad Jevišovkou i v blízkém okolí přetrvává problém nedostatečných prostor, což má za následek postupný útlum zájmových aktivit.

22

Dalším nedostatečným stavem je absence sportovních prostor pro místní základní školu (ZŠ), která postrádá odpovídající tělocvičnu pro děti 2. stupně ZŠ. Žáci 1. stupně ZŠ nemají tělocvičnu vůbec, a proto je tělesná výchova vyučována na chodbách školy, která tak nesplňuje hygienické normy a ruší ostatní žáky ve třídách. Tyto nevyhovující prostory neumožňují žákům provozovat žádnou z míčových her a omezují jejich cvičení pouze na cviky ve stoje, lehu a sedu. Nemohou hlasitě projevovat své emoce. Podstatné je i to, že riziko zranění je mnohem vyšší, než ve sportovní hale.

2.2.2 Sport v Hrušovanech nad Jevišovkou Veškerá sportovní dění v Hrušovanech nad Jevišovkou probíhají ve venkovním sportovním areálu města (fotbalové hřiště a hřiště volejbalu), který využívají pouze zdejší sportovní kluby. Ovšem tyto sportovní zařízení lze využívat pouze v letních měsících. Tréninkové programy

a

utkání

v zimních

měsících

řeší

sportovní

kluby

dopravou

do přilehlých obcí a měst jako jsou Břežany, Šanov, Drnholec, Pohořelice a Znojmo, což je finančně i časově velmi náročné. Ženy se svými pohybovými aktivitami jako aerobic, kalanetika, tanec atd. si po dohodě s různými majiteli nebytových prostor pronajímají menší prostory na cvičení, které jsou z hygienického i prostorového hlediska zcela nedostatečné. Stávající tělocvična základní školy je rozměrově malá, takže se zde sice provozují různé kroužky, ale velikost hřiště neodpovídá předepsaným rozměrům, takže se děti a mládež učí různé sporty v úplně jiných podmínkách, než jsou předepsána pravidly pro různé sportovní hry. Absencí multifunkční sportovní haly trpí i zdejší podnikatelé a firmy, které pro své zaměstnance pořádají různé sportovní i kulturní akce v rámci zaměstnaneckých výhod, na které si musí pronajímat prostory v jiných městech a obcích a s tím i související dopravu. O to méně těchto akcí pořádají, neboť velkou část nákladů činí náklady na dopravu. Ostatní zájemci o sportovní vyžití v Hrušovanech nad Jevišovkou musí opět vyjíždět do přilehlých měst a obcí, kde najdou, normy splňující sportovní zařízení. Ovšem asi nejvíce strádají zdejší děti a mládež, kteří po přechodu na střední školy, neznají různé druhy

23

nářadí, nejsou seznámeni s různými sportovními hrami, jelikož velikost stávající tělocvičny toto neumožňuje.

2.2.3 Sportovní kluby a spolky v Hrušovanech nad Jev. V Hrušovanech nad Jevišovkou působí především tyto kluby a spolky: 

TJ Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou – fotbal



Sportovní klub VOLLEYBALL Hrušovany nad Jevišovkou



Šachový klub Hrušovany nad Jevišovkou



Sdružení hrušovanských vinařů o.s.



Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje



Asociace sportu pro všechny – aerobik, kalanetika

2.2.4 Kultura Kulturní akce pořádané městem Hrušovany nad Jevišovkou i jinými zájmovými organizacemi se dají pořádat pouze v letních měsících, protože město nemá pro tyto akci patřičné prostory. Jediným, čím město v současné době disponuje, je malý salónek, ve kterém se pořádají zasedání zastupitelstva města, koncerty ZUŠ, při kterých musí návštěvníci stát, neboť nemají místo na sezení. V zimních měsících jsou pořádány plesy v přilehlých vesnicích (značné náklady na kyvadlovou dopravu), nebo ve velké restauraci místního podnikatele, které jsou také spojené s finančními náklady za pronájem prostor.

2.3 Průzkum poptávky po využití multifunkční haly Cílem této kapitoly je zmapovat poptávku po využití multifunkční haly, a tím vytvořit podklady pro zpracování návrhu využitelnosti, který dále poslouží k určení celkových příjmů z provozu haly. Za tímto účelem jsem si v úvodu této kapitoly vytyčil cílové skupiny, na které se průzkum bude zaměřovat a které jsem si rozdělil na tři části, na širokou veřejnost a na sportovní organizace a kluby působící v Hrušovanech

24

nad Jevišovkou. V dalších částech kapitoly jsem popsal způsob, kterým byl průzkum prováděn a interpretaci jejich výsledků.

2.3.1 Definování problému a výzkumného cíle Průzkum by mi měl pomoci při sestavení návrhu využití multifunkční haly jak sportovními kluby, tak i širokou veřejností. Je třeba zmapovat jednotlivá odvětví sportu, po kterém je poptávka, a dále finanční částku, kterou by potencionální uživatelé multifunkční haly byli ochotni zaplatit za její užití. Dalším faktorem, který ovlivní samotný návrh využití, je četnost jednotlivých akcí (trénink, relaxační cvičení, atd.) provozovaných v hale, proto jedním z výstupu průzkumu je i tato skutečnost.

2.3.2 Výběr cílové skupiny Před samotným zahájením průzkumu jsem si vymezil cílové skupiny zákazníků a návštěvníků multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou [9] a to především z důvodu, aby nedocházelo ke zbytečnému vynaložení úsilí při samotném průběhu průzkumu metodou dotazování. Výběr cílových skupin potenciálních příjemců služeb poskytovaných multifunkčním komplexem v Hrušovanech nad Jevišovkou úzce souvisí se segmentaci trhu, která je jedním z marketingových nástrojů. Jedná se především o sportovce z řad místního obyvatelstva a obyvatel přilehlých obcí, které třeba již mají v provozu sportovní halu, ale její parametry nedovolují provozovat vybrané sporty. Jednalo by se především o tenis a bengbinton. Samozřejmostí je, že největší cílovou skupinou budou žáci zdejší základní školy, kteří budou halu využívat denně v dopoledních hodinách, ale u této cílové skupiny není zapotřebí žádného průzkumu.

2.3.3 Plán průzkumu Plán průzkumu je dalším krokem, který následuje po definování problému a cíle výzkumu. Podrobněji specifikuje požadované informace, postup jejich získávání a plán dalšího postupu výzkumu.

25

2.3.3.1. Navržení místa a času Průzkum probíhal čtrnáct dní na přelomu měsíce února a března 2010. Tyto měsíce byly zvoleny záměrně, protože již opadl předvánoční stres a zároveň je už po uzávěrkách běžného

hospodářského

roku

probíhajících

v měsíci

lednu.

Výzkum

probíhal

na provozovnách města Hrušovany nad Jevišovkou a ve dvou kadeřnictvích, také v Hrušovanech nad Jevišovkou.

2.3.3.2. Stanovení techniky a metody výzkumu Jako nejpřijatelnější z důvodů časových jsem zvolil techniku dotazování formou dotazníku a osobního rozhovoru. Široká veřejnost byla oslovena dotazníkem uvedeným v příloze č. 4 a sportovní kluby byly dotázáni pomocí záznamového archu uvedeného v příloze č. 5. Do dotazníku pro širokou veřejnost byly zahrnuty i dotazy, které by v budoucnu mohly přispět při obdobném výzkumu, který by se případně nemusel vůbec provádět, protože by se čerpalo ze současně získaných dat. Sportovní kluby působící na území města Hrušovany nad Jevišovkou byly dotázání osobně a sportovní kluby působící v okolních obcích byly dotazování telefonickým rozhovorem.

2.3.3.3. Statistické zpracování výsledků Primární data získaná z vyplněných dotazníků pro širokou veřejnost byla zapsána do tabulky programu Microsoft Office Excel 2003, jejíž ukázka je uvedená v příloze č. 6. Data byla získána z celkového počtu 96 dotazníků – odpovědí respondentů a nadále byla zpracována za pomocí kontingenční tabulky a pro přehlednost převedena do grafické podoby formou grafů.

2.3.4 Organizace v Hrušovanech nad Jevišovkou Asi největší podíl na využívání sportovní haly budou mít organizace a sportovní kluby působící v Hrušovanech nad Jevišovkou. Tyto organizace byly osloveny a dotázány formou telefonického, nebo osobního rozhovoru, který byl zaznamenán do záznamového

26

archu uvedeného v příloze č. 5. Výsledkem rozhovorů bylo zjištěno, že sportovní kluby v Hrušovanech nad Jevišovkou by halu využívaly hlavně v zimních měsících od měsíce října až po měsíc březen (duben). Některé oddíly jako je šachový oddíl nebo cvičení aerobiku či kalanetiky by halu využívaly celoročně. Zpracované data využití sportovní haly jednotlivými sportovními oddíly je znárodněna na grafu č. 1. Graf č. 1 – Struktura sportovních organizací využívajících sportovní halu mimo ZŠ

Strukta organizací využívajících sportovní halu Asociace sportu 8%

Hasičský sbor 8%

Hrušovany - šachy 4% Hrušovany volejbal 14%

Hrušovany - fotbal 66%

Zdroj: Práce autora Z grafu je patrné, že i přes nejmenší počet měsíců využívání sportovní haly v roce (pouze 5) největší podíl tvoří fotbalový klub TJ Cukrovar Hrušovany nad Jevišovkou, toto je zapříčiněno největší členskou základnou o 115 členech a největším počtem oddílů ze všech zdejších sportovních klubů. Druhou největší organizací ve využívání sportovní haly je Sportovní klub VOLLEYBALL Hrušovany nad Jevišovkou, který má druhou největší členskou základnu čítající cca 56 osob. Z grafu je již teď zřejmé, že fotbalový klub bude mít největší podíl na příjmech sportovní haly získaných pronájmem v odpoledních hodinách.

2.3.5 Široká veřejnost Ke zmapování nabídky na využití multifunkční haly mezi obyvateli Hrušovany nad Jevišovkou a obyvateli okolních obcí byl použit průzkum formou dotazníků, jehož vzor je uveden v příloze č. 4. Průzkum měl za úkol zjistit poptávku po sportovních 27

akcích konaných ve sportovní hale jak mezi diváky, tak i mezi rekreačními sportovci. Především odpovědět na otázku upřednostňovaných sportů, četnost návštěv a výši nájmu, který jsou ochotni uživatelé zaplatit.

2.3.5.1. Diváci Diváci tvoří skupinu obyvatel, kteří navštíví multifunkční halu za účelem uspokojení svých kulturních potřeb – prožití zážitku ze sportovního utkání. Jak bylo zjištěno výzkumem, tak většina diváků provozuje zároveň nějaký rekreační sport. Na počtu návštěvnosti fanoušků na různých sportovních utkání, a při dobře vedené statistice jejich návštěvnosti, by mohla být odvislá cena za reklamu místních i okolních firem, která by byla umístěna v prostorách multifunkční haly. V grafu č. 2 jsou zobrazeny podíly jednotlivých odvětví sportu, na které by diváci chodili nejčastěji. Graf č. 2 – Podíl návštěvnosti diváků na odvětvích sportu

Podíl návštěvonosti diváků na odvětvích sportu

Tanec 23% Aerobic 8% Házená 0% Stolní tenis 0%

Bojové umění 3%

Florbal 15% Nohejbal 0%

Fotbal 27%

Volejbal 21% Košíková 3%

Zdroj: Práce autora Z grafu č. 2 můžeme vyčíst, že největší návštěvnost budou mít určitě fotbalová utkání, což se dalo z historického vývoje sportovních odvětvích nejen v našem regionu předpokládat.

28

Překvapující je, že hned na druhém místě se umístily soutěže pořádané v tancích, což naznačuje možnost pro management sportovní haly podchytit tento zájem diváků a uspořádat taneční soutěže spojené s postupným vytvořením nového sportovního odvětví v Hrušovanech nad Jevišovkou. Na pěkném třetím místě se umístil volejbal, který má v Hrušovanech nad Jevišovkou základnu o cca 56 členech. Nově rozvíjející se sport v našem regionu – florbal se na svém čtvrtém místě zdá být divácky atraktivním sportovním odvětvím. Se svými 8 % zájmu diváků se o své místo hlásí aerobic a se 3 % košíková a bojové umění. Jak je možno z grafu vyčíst, tak diváci mají zájem se účastnit 7 odvětví sportu a bude záležet jen na managementu sportovní haly, jak tento potenciál dokáže využít ke zvýšení atraktivity návštěvnosti, a tím i ke zvýšení příjmů z pronájmu haly.

2.3.6 Pohybová rekreace – rekreační sport Jak bylo již napsáno v předcházejících kapitolách, pohybová rekreace by měla být součástí dnešního životního stylu a společnost by jí měla poskytovat takové podmínky, aby ji mohl provozovat každý občan. Průzkum v této oblasti sportu byl proveden za účelem získání obrazu o požadovaných odvětvích sportu provozovaných občany a zjištění jak často jsou ochotni se účastnit tělocvičných cvičení a jakou částku jsou ochotni vynaložit na pronájem haly spojený s jejich aktivitou.

2.3.6.1. Poptávka po sportovních odvětvích V této části je popsán zájem široké veřejnosti o jednotlivé odvětví sportu, jedná se ovšem o provozování sportu rekreačním způsobem, tedy za účelem pohybové aktivity relaxačního typu. V tabulce č. 3 je graficky znázorněna poptávka po jednotlivých odvětvích pohybové rekreaci uvedena v procentech. Z grafu je zřejmé, že největší poptávka po pohybové rekreaci je u aerobicu, který si žádá více jak čtvrtina dotázaných. Po aerobicu následuje poptávka po relaxačním cvičení kalanetiky a pak následuje tanec.

29

Graf č. 3 – Podíl odvětví sportu na poptávce pohybové rekreace

Podíl odvětví sportu na poptávce pohybové rekreace

Tanec 14%

Aerobic 28%

Bojové umění 4%

Fotbal 9%

Volejbal 6% Košíková 3% Nohejbal 3% Florbal Házená 6% 3%

Kalanetika 16%

Stolní tenis 8%

Zdroj: Práce autora Z výše uvedeného můžeme usoudit,že v současné době v Hrušovanech nad Jevišovkou a okolí je málo provozována tato pohybová aktivita. Je to další významný impuls pro management sportovní haly,který by opět tuto poptávku mohl využít ke zvýšení efektivnosti provozu multifunkčního zařízení. Další významnou poptávku po pohybové rekreaci zaznamenal stolní tenis,který v současné době v Hrušovanech nad Jevišovkou není organizován. Opět se naskytuje příležitost tuto poptávku podchytit a postupem času z rekreačního sportu přejít na sport organizovaný, který by v daleko větší míře využíval sportovní halu jak při tréninkovém programu, tak při pořádání různých soutěží. Zároveň by se zvýšila návštěvnost diváků zajímajících se o tento sport, která by částečně vedla i ke zvýšení příjmů z reklam.

2.3.6.2. Časový fond pohybové rekreace Velmi významnou otázkou v dotazníku pro širokou veřejnost, která provozuje (nebo by chtěla provozovat) pohybovou rekreaci, byla otázka, jak často by se chtěli této pohybové rekreaci věnovat. Je nutno připomenout, že občané provozující sporty jako pohybovou rekreaci nejsou nijak organizování, pouze rádi provozují sport za účelem oddechu a relaxace.

30

Graf č. 4 – Četnost využívání sportovní haly širokou veřejností Četnost využívání haly širokou veřejností

Nepravidelně 18%

1 × týdně 18%

3 × týdně 9%

2 × týdně 55%

Zdroj: Práce autora Z grafu je patrné, že největší počet respondentů dává přednost pohybové rekreaci dvakrát týdně. Pohybovou aktivitu jedenkrát za týden a nepravidelné cvičení upřednostňuje stejné množství respondentů. Jen malý zbytek dotázaných je ochotno se účastnit rekreačního cvičení třikrát do týdne. V následujícím grafu č. 5 je znázorněna požadovaná četnost sportovních aktivit v závislosti na jednotlivých odvětvích sportu, jak v dotazníku odpověděli respondenti. Graf č. 5 – Požadovaná četnost provozovaných rekreačních sportů Požadovaná četnost provozovaných rekreačních sportů

Odvětví sportu

Bojové umění Tanec Aerobic Kalanetika Stotní tenis Házená Florbal Nohejbal Volejbal Košíková Fotbal 0%

20% 1 × týdně

40% 2 × týdně

60% 3 × týdně

80%

100% Procento

Zdroj: Práce autora 31

Z grafu lze usoudit, že četnost dvakrát a třikrát týdně převládá spíše u sportů mužských, zatímco u sportů ženských jako jsou aerobic a kalanetika, se objevuje četnost jedenkrát týdně. Pravděpodobně je to způsobeno současným vytížením žen. Třikrát týdně jsou žádány pouze mužské sporty jako je košíková, nohejbal a ve většině i bojové umění. Tento graf společně s grafem č. 3 je základním prvkem k vytvoření týdenního návrhu využití multifunkční haly, protože se zde spojí četnost provozování sportu s jeho poptávkou.

2.3.6.3. Cena pronájmu multifunkční haly Na předcházející otázku z dotazníku ohledně četnosti provozování sportovní rekreační aktivity úzce navazuje i otázka ceny za jedno takové sportovní využití haly. Byl jsem překvapen kolik jsou občané ochotni zaplatit za hodinu a půl sportovní aktivity, konkrétní částky a procento respondentů jsou uvedeny v následujícím grafu č. 6. Graf č. 6 – Uživateli požadované ceny za 1,5 hodiny tréninku

Uživateli požadované ceny za 1,5 hodiny tréninku

70 Kč 32%

100 Kč 11%

150 Kč 2%

20 Kč 2% 30 Kč 5% 40 Kč 11%

50 Kč 37%

Zdroj: Práce autora Jak je patrné z grafu, největší část respondentů je ochotna zaplatit od Kč 50,00 do Kč 70,00, jedná se o 69 % respondentů, což znamená příznivou zprávu pro efektivnost provozu multifunkční haly. Budeme-li brát v úvahu průměrný počet účastníků jedné tréninkové lekce o 15 až 20 lidí, potom příjem z 1,5 hodiny využití sportovní haly bude činit od Kč 750,00 do Kč 1 400,00. Tyto částky přesahují plánovanou cenu pronájmu

32

multifunkční haly. Je samozřejmé, že cena, jako jedna z částí marketingového mixu, bude podstatnou motivací, či demotivací občanů na zapojení se do tělesných aktivit nabízených tímto zařízením. Jen pro zajímavost uvádím graf č. 7, který znázorňuje podíl místních a v okolí žijících respondentů na jednotlivých druzích sportu. Graf č. 7 – Podíl domácích rekreačních sportovců na odvětvích sportu

Podíl domácích rekreačních sportovců na odvětvích sportu Bojové umění Tanec Aerobic Kalanetika

Hosté

Stolní tenis

Domácí

Házená Florbal Nohejbal Košíková Volejbal Fotbal

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

18%

Zdroj: Práce autora Tohoto zpracování primárních dat by se dalo využít při marketingovém řízení a především pro zacílení na potencionální rekreační sportovce využívajících multifunkční zařízení v Hrušovanech nad Jevišovkou. Z grafu je patrné, že o některé druhy sportů mají větší zájem lidé z okolních obcí než samotní obyvatelé města Hrušovany nad Jevišovkou. Jedná se především o tanec, nohejbal, košíkovou, a co je překvapující, také volejbal i přes docela početnou členskou základnu v Hrušovanech nad Jevišovkou. Nesmíme ale zapomínat na to, že se jedná o volnočasové aktivity a nikoli o organizovaný sport.

2.4 Okolní obce K vytvoření návrhu na obsazení multifunkční haly, který je zapotřebí k určení pravděpodobných příjmů z pronájmu, jsem zmapoval situaci okolních obcí. Zaměřil jsem se především na jejich sportovní vybavenost, počet obyvatel a průměrný věk obyvatel,

33

podle kterého se dá usuzovat o možnosti dojíždět za sportem do Hrušovan nad Jevišovkou. Všechny tyto informace jsem umístil do tabulek s krátkým popisem

2.4.1 Božice Tabulka č. 2 – Údaje o obci Božice Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 15 km

Počet obyvatel

1 440

Dopravní dostupnost

autobus, vlak

Průměrný věk obyvatel Sportovní vybavenost

Sportovní organizace

37,5 let 

Fotbalové hřiště včetně kabin



Školní tělocvična



T.J. Sokol Božice

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010 Božice jsou rychle se rozvíjející obecí, do které se stěhuje mnoho mladých rodin. Velkým nedostatkem je chybějící hala pro míčové a halové sporty, při čemž nejbližší hala větší než školní tělocvična je v obci Břežany.

2.4.2 Břežany Tabulka č. 3 – Údaje o obci Břežany Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 10 km

Počet obyvatel

929

Dopravní dostupnost

autobus, vlak

Průměrný věk obyvatel Sportovní vybavenost

Sportovní organizace

36,2 let 

Fotbalové hřiště včetně kabin



Tělocvična (včetně školní)



T.J. Břežany

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010

34

Břežany mají svou vlastní tělocvičnu větších rozměrů, a proto pravděpodobně nebudou využívat multifunkční halu v Hrušovanech nad Jevišovkou. V letních měsících mohou využívat své fotbalové hřiště.

2.4.3 Hrabětice Tabulka č. 4– Údaje o obci Hrabětice Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 4 km

Počet obyvatel

916

Dopravní dostupnost

autobus

Průměrný věk obyvatel

37,3

Sportovní vybavenost



Fotbalové hřiště

Sportovní organizace



T.J. Sokol Hrabětice

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010 Obec Hrabětice opět nemá svou tělocvičnu, ale ve velké míře využívá sportovní halu v Šanově (bezprostředně sousedící obec).

2.4.4 Hevlín Tabulka č. 5– Údaje o obci Hevlín Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 9km

Počet obyvatel

1 369

Dopravní dostupnost

autobus, vlak

Průměrný věk obyvatel Sportovní vybavenost

Sportovní organizace

36 

Fotbalové hřiště



Tělocvična



T.J. Sokol Hevlín

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010 Obec Hevlín má patřičné tělovýchovné vybavení, a proto také zřejmě nebude využívat multifunkční halu v Hrušovanech nad Jevišovkou

35

2.4.5 Litobratřice Tabulka č. 6 – Údaje o obci Litobratřice Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 7 km

Počet obyvatel

513

Dopravní dostupnost

autobus

Průměrný věk obyvatel

36,1

Sportovní vybavenost



Fotbalové hřiště

Sportovní organizace



TJ Sokol Litobratřice

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010 I přes poměrně malý počet obyvatel působí v obci Litobratřice sportovní klub TJ Sokol Litobratřice a pod jeho záštitou pouze fotbalový oddíl skupiny B. Žáci a dorostenci se sportovním zaměřením jsou většinou členy sportovních klubů v Hrušovanech nad Jevišovkou.

2.4.6 Pravice Tabulka č. 7 – Údaje o obci Pravice Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 4 km

Počet obyvatel

319

Dopravní dostupnost

autobus

Průměrný věk obyvatel

37,1

Sportovní vybavenost



žádná

Sportovní organizace



žádná

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010 V Pravicích, pravděpodobně z důvodu malého počtu obyvatel, nepůsobí žádná sportovní organizace ani jiný sportovní klub. Lidé musí za sportem dojíždět do okolních obcí, jako jsou Hrušovany nad Jevišovkou, Břežany nebo Šanov.

36

2.4.7 Šanov Tabulka č. 8 – Údaje o obci Šanov Vzdálenost od Hrušovan nad Jev.

cca 4 km

Počet obyvatel

1 275

Dopravní dostupnost

autobus

Průměrný věk obyvatel Sportovní vybavenost

Sportovní organizace

37,7 

Fotbalové hřiště



Tělocvična



Sportovní hala



TJ Šanov o.s.

Zdroj: ČSU 2010, Ministerstvo vnitra ČR 2010 Obec Šanov v mnohém předčila současný stav v Hrušovanech nad Jevišovkou jak ve sportovním vybavení, tak v různorodosti sportovních oddílů, které jsou sdruženy v TJ Šanov. Po analýze sportovního vybavení a působení sportovních klubů v okolních obcích jsem dospěl k závěru, že skoro každá obec, ve které působí sportovní klub, má vybudované potřebné zázemí pro činnost tohoto klubu. Jedinou obcí, která nemá sportovní halu, jsou Litobratřice, které skýtají možnost potencionálního uživatele sportovní haly v Hrušovanech nad Jevišovkou v zimních měsících.

2.4.8 Využití multifunkční haly sportovními kluby Z oslovených výše uvedených sportovních klubů čtyři neplánují využívání sportovní haly v Hrušovanech nad Jevišovkou pro své tréninkové programy. Sportovní halu by využívaly pouze v případě soutěží nebo přátelských turnajových utkání. Jedná se o sportovní oddíly obcí Šanov, Břežany, Božice, a Hevlín. Následující grafy jsou zaměřeny na využívání multifunkční haly sportovními kluby v odpoledních hodinách, po ukončení výuky tělesné výchovy základní školy, která probíhá denně do 14 hodin.

37

2.4.8.1. Časový fond Na základě údajů získaných z osobních i telefonických rozhovorů jsem sestavil předběžný týdenní časový fond obsazení sportovní haly, který požadují jednotlivé sportovní kluby a organizace města Hrušovany nad Jevišovkou a obce Litobratřice, jež by sportovní halu využívaly pro trénink svého fotbalového klubu. Graf č. 8 – Týdenní časový fond požadovaný sportovními kluby

Týdenní časový fond požadovaný sportovními kluby Hasičský sbor 2 hod.

Litobratřice 2 hod.

Asociace sportu 4 hod. Hrušovany - šachy 2 hod. Hrušovany - volejbal 12 hod.

Hrušovany - fotbal 26 hod.

Zdroj: Práce autora

2.4.8.2. Ceny pronájmu V současné době finanční situace nedovoluje místním sportovním klubům plně realizovat tréninkový plán svých oddílů, a proto při rekonstrukci požadované ceny za pronájem sportovní haly použily tyto kluby současnou výši finančních prostředků vynaložených na omezené tréninky a počet hodin dle nesníženého tréninkového plánu. Z tohoto důvodu jsou zajímavým výsledkem výzkumu uvedeným v grafu č. 9 ceny navrhované jednotlivými sportovními kluby a organizacemi za jednu hodinu pronájmu sportovní haly v Hrušovanech nad Jevišovkou za účelem plnění jejich tréninkových plánů bez jakýchkoliv omezení.

38

Graf č. 9 – Ceny pronájmu za 1 hodinu navrhované sportovními kluby

Ceny pronájmu za 1 hodinu navrhované sportovními kluby 400 Kč 350 Kč 300 Kč 250 Kč 200 Kč 150 Kč 100 Kč 50 Kč - Kč Hrušovany fotbal

Hrušovany volejbal

Hrušovany šachy

Asociace sportu

Hasičský sbor

Litobratřice

Zdroj: Práce autora Z grafu je také zřejmé, že místní sportovní kluby částečně spoléhají na poskytnutí úlevy v ceně od jejího provozovatele za pronájem sportovní haly. S průzkumem poptávky na využití multifunkční haly jsem spokojen. Občané Hrušovan nad Jevišovkou i okolní obcí odevzdali 96 dotazníků a sportovní klubu ochotně spolupracovali při zjišťování primárních dat. Z počtu odevzdaných dotazníků je patrné, že občané mají o problematiku budování sportovního zázemí v Hrušovanech nad Jevišovkou prokazatelně zájem. Zpracováním primárních dat jsem získal potřebné informace k tomu, abych mohl vytvořit týdenní plán využití multifunkční haly a následně zhodnotit efektivnost jejího provozu.

2.5 Návrh ekonomického využití multifunkční haly Cílem této kapitoly je za pomoci informací zjištěných v průzkumu poptávky navrhnout týdenní využití multifunkční haly v letním a zimním období výpočet příjmů z pronájmu haly jednotlivým organizacím, z reklam umístěných v prostorách haly a jiných příjmů a vyčíslení nákladů dle sdělení zástupců města Hrušovany nad Jevišovkou.

39

2.5.1 Příjmy V této kapitole je rozpracován návrh využití multifunkční haly v letním období (měsíce květen až říjen) a v zimním období (měsíce listopad až duben). Je zde využito průzkumu popsaného v kapitole 2.4. a jsou zde zahrnuty městem i organizacemi plánované společenské akce. Do návrhu jsou zahrnuty sporty, které v průzkumu dosáhly více jak 3 % poptávky. Sporty přesně se 3 % jako košíková, házená a nohejbal jsem do návrhu zařadil jako jeden sport pod názvem ostatní. Společenský tanec jsem do návrhu nezapracoval, protože tato sportovní aktivita vyžaduje profesionální dohled a není zcela jisté, zda by byl poskytnut. V případě, že ano, jednalo by se o školu tance, která by byla provozována zcela komerčně pořadateli tančení školy, a tím by se zvýšily příjmy z pronájmu haly za základní cenu uvedenou v tabulce č. 9. Dále jsou brány v úvahu tréninkové programy sportovních klubů, které mohou v letních měsících používat svá venkovní hřiště, a proto nebudou využívat sportovní halu. V závěru budou sumárně vyčísleny veškeré příjmy z provozu multifunkční haly za letní i zimní období, které budou podkladem pro závěrečnou kapitolu zhodnocení efektivity. V tabulce č. 9 jsou uvedeny ceny pronájmu multifunkční haly stanovené Městem Hrušovany nad Jevišovkou: Tabulka č. 9 – Ceny za pronájem multifunkční haly Pronájem sportovní haly, sazba za 1 hodinu

500,00 Kč

Pronájem přednáškového sálu, sazba za 1 hodinu

250,00 Kč

Pronájem zrcadlového sálu, sazba za 1 hodinu

250,00 Kč

Měsíční poplatek za používání haly základní školou

20 000,00 Kč

Zdroj: Město Hrušovany nad Jevišovkou 2009 2.5.1.1. Letní období Využití multifunkční haly s přihlédnutím k výběru jednotlivých, výše uvedených, sportovních odvětví je znázorněno v následující tabulce č. 10.

40

Tabulka č. 10 – Návrh na týdenní využití multifunkční haly v letních měsících Hodina Den 14 15 16 17 18 19 20 21 22 S S S Pondělí Úterý Středa S S S Čtvrtek Pátek 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

Sobota Neděle Sobota Neděle Volejbal Hasiči Zdroj: Práce autora

Aerobic Florbal

Kalanetika Fotbal Košíková Stol. tenis

V tabulce jsou barevně rozlišeny hodiny pronajaté jednotlivými sportovními odvětvími popsanými ve spodní části tabulky. Některé pronájmy mají v barevném poli uvedeno velké písmeno, které symbolizuje společný pronájem multifunkční haly. Společné využití je umožněno její velkou rozlohou, což je samozřejmě výhodné pro sportovní kluby nebo rekreační cvičení, neboť si mohou úhradou pronájmu mezi sebe rozdělit. Jak je z tabulky zřejmé, není multifunkční hala v letních měsících v odpoledních hodinách využita pro sportovní účely. Proto je nutné naplánovat na toto období sportovní turnaje v halových sportech, přilákat obyvatele a návštěvníky Hrušovan nad Jevišovkou různými koncertními vystoupeními a výstavami. Otevírá se zde možnost pořádat pravidelně se opakující kulturní akce, jakou jsou Hrušovanský klásek, pořádaný zdejší základní školou v květnu, každoroční prezentace výrobků základní a mateřské školy, každoroční „vyřazování deváťáků“. V průběhu léta by se zde mohla konat kulturní vystoupení v rámci dvoudenních Vavřineckých slavností a konečně v září by zde mohly probíhat akce místního svazu vinařů, jako je degustace vín, Vinařský košt nebo Svěcení mladých vín.

41

V následující tabulce je vyčíslen pronájem za týdenní využití multifunkční haly, jak je uvedeno v návrhu pro letní měsíce. Tabulka č. 11 – Týdenní příjmy z pronájmu multifunkční haly v letních měsících Cena Celkem Celkem za hodin Kč Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle hodinu Den

Sport Fotbal

0

500

0

Volejbal

0

500

0

3

500

1 500

1,5

3

500

1 500

0,75

1,5

500

750

0

500

0

1,5

500

750

2

250

500

Hasiči

0

500

0

Celkem pronájem za týden

11

1,5

Aerobic

1,5

Kalanetika Stol. tenis

1,5

0,75

Florbal Košíková

0,75

0,75 2

Šachy

5 000

Zdroj: Práce autora V tabulce jsou některá políčka zabarvená žlutě, a to z důvodu pronájmu haly dvěma nájemníkům najednou. Proto je i v označených políčkách poloviční doba pronájmu. Z tabulky zjistíme, že týdenní pronájem multifunkční haly se bude pohybovat kolem Kč 5.000,00. Vezmeme-li v úvahu, že v letních měsících jsou náklady na topení nulové a podstatně nižší jsou náklady na ohřev vody a osvětlení a přičteme pronájmy a vedlejší příjmy (občerstvení, dobrovolné vstupné) z kulturních a společenských akcí, tak si myslím, že by ztrátovost multifunkční haly nebyla tak velká. Vyčíslení příjmů z kulturních akcí pořádaných v letním období jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 12 – Příjmy za kulturní akce v letním období

Pořadatel

Kulturní akce

Kč

Město Hrušovany

Turnaj firem ve stolním tenise

2 500,00

Svaz zahrádkářů

Výstava mečíků a jiřin

0,00

ZŠ Hrušovany

Hrušovanský klásek (při nepřízni počasí)

0,00

Město Hrušovany + firmy

Sportovní turnaje pro dospělé

5 000,00

42

Pořadatel

Kulturní akce

Kč

ZŠ a MŠ Hrušovany

Prezentace výrobků

Město Hrušovany

Vystoupení známých osobností

Město Hrušovany + firmy

Sportovní turnaje firem

Město Hrušovany

Vavřinecké slavnosti – koncert

Sdružení Hrušovanských vinařů

Degustace vín

5 000,00

Sdružení Hrušovanských vinařů

Vinařský košt

5 000,00

Sdružení Hrušovanských vinařů

Svěcení mladých vín

5 000,00

Kulturní akce celkem

0,00 10 000,00 2 500,00 0,00

35 000,00

Zdroj: Práce autora Závěrem provedu sumarizaci příjmů z pronájmů a pořádání kulturních a společenských akcí pořádaných v multifunkční hale. Týdenní příjmy z pronájmu na sportovní činnosti činí Kč 5 000,00, za předpokladu, že letní období trvá půl roku a to je přibližně 26 týdnů. Tuto částku vynásobíme počtem týdnů, k tomu připočteme částku za používání haly základní školou v Hrušovanech nad Jevišovkou za měsíce květen, červen, srpen a září a nakonec přičteme výnosy z kulturních akcí. Sumarizace příjmů je uvedena v následující tabulce: Tabulka č. 13 – Sumarizace příjmů za letní období Položka Kč Příjmy z pronájmu sportovních aktivit

130 000,00

Příjmy za používání haly základní školou

80 000,00

Příjmy z kulturních a společenských akcí

35 000,00

Příjmy za letní období celkem

245 000,00

Zdroj: Práce autora I přes malou obsazenost multifunkční haly v letním období z důvodů využívání svých venkovních hracích ploch převážně hrušovanskými sportovními kluby dosáhly příjmy ze sportovních akcí Kč 130 000,00. A s malým přínosem z kulturních a společenských akcí dosáhly celkové příjmy v letních měsících výši Kč 245 000,00.

43

2.5.1.2. Zimní období Obdobně jako v letním období jsem vypracoval tabulku č. 14 o využitelnosti haly v měsících listopadu až dubnu. Opět jsem provedl výčet možných pořádaných kulturně-společenských akcí a na závěr veškeré příjmy zesumarizoval v tabulce č. 17. Tabulka č. 14 – Týdenní příjmy z pronájmu multifunkční haly v zimních měsících Hodina Den 14 15 16 17 18 19 20 21 22 S S S H H H Pondělí Úterý F F F Středa S S S Čtvrtek F F F Pátek 7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

Sobota Neděle Sobota Neděle Volejbal Hasiči Zdroj: Práce autora

Aerobic Kalanetika Florbal Košíková

Fotbal Stol. tenis

Stejně jako u tabulky návrhu letního období jsou políčka časového využití (pronájmu) barevně odlišena, případně s velkým písmenem, které je počáteční písmeno sportu se společným nájmem. Například písmeno F označuje fotbal. Na rozpisu obsazenosti vidíme, že hala je v pracovních dnech zcela využita a z velké části i o víkendu. Největší podíl na využití, jak se dalo předpokládat, má místní fotbalový klub. Z návrhu využitelnosti v zimních měsících bude nutné plánovat a domlouvat společenské a

kulturní

akce

se

sportovními

kluby

dlouho

dopředu.

Finanční

stránku využitelnosti, stejně jako v období letních měsíců nám prozradí níže uvedená tabulka č. 15.

44

Tabulka č. 15 – Týdenní příjmy z pronájmu multifunkční haly v zimních měsících Cena Celkem Celkem za Kč Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle hodin hodinu Den

Sport

2

Fotbal Volejbal

0,75

Aerobic

1,5

4

0,75

1,5 1,5

Florbal 0,75

Košíková

2,5

6,25

7

26

500

13 000

0,75

3

4,5

500

2 250

3

500

1 500

1,5

3

500

1 500

0,75

3

500

1 500

1,5

3

500

1 500

0,75

1,5

500

750

2

250

500

1,5

500

750

1,5 1,5

Kalanetika Stol. tenis

4,25

2

Šachy 0,75

Hasiči

0,75

Celkem pronájem za týden

47,5

23 250

Zdroj: Práce autora V tabulce jsou opět žlutě vyznačená políčka označující pronájem dvou nájemců ve stejném čase a opět, jak již bylo učiněno u tabulky letního období, jsou časy pronájmu kráceny na polovinu. Jak můžeme z tabulky vidět, týdenní příjem z pronájmu sportovní činnosti dosahuje částky Kč 23 250,00, což je skoro pětkrát více než v letním období. Připočteme-li k tomu ještě chystané společensko-kulturní akce na zimní období, tak dosáhneme poměrně vysokých příjmů. Tabulka č. 16 – Příjmy za kulturní akce v zimním období

Pořadatel

Kulturní akce

Kč

Stolní tenis

Turnaj ve stolním tenise

3 000,00

Cvičení žen

Stolní hry pro dospělé

3 000,00

Sdružení Hrušovanských vinařů

Svěcení mladých vín

5 000,00

Šachový klub

Šachový turnaj

2 500,00

Město

Městský bál

Fotbal

Ples

5 000,00

Šachový klub

Šachový turnaj

2 500,00

Město

Masopust

0,00

Město

Tradiční dětský karneval

0,00

ZŠ a ZUŠ

Divadelní představení

0,00

Kulturní akce celkem

0,00

21 000,00

Zdroj: Práce autora 45

Z tabulky č. 16 je znát, že na zimní období je naplánováno méně akcí a že jsou také menší příjmy. Jako v předchozí dílčí kapitole i teď jsem provedl sumarizaci příjmů ze sportovního pronájmu a z konání společensko-kulturních akcí v období od listopadu do dubna. Opět, jako v letním období, jsem týdenní částku příjmů za pronájem vynásobil počtem týdnů zimního období, tedy 26 týdny. Sumarizace těchto příjmů jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka č. 17 – Sumarizace příjmů za zimní období Položka Kč Příjmy z pronájmu sportovních aktivit

604 500,00

Příjmy za používání haly základní školou

120 000,00

Příjmy z kulturních a společenských akcí

21 000,00

Příjmy za letní období celkem

745 500,00

Zdroj: Práce autora Jak je jasně zřetelné, zimní využití multifunkční haly je několika násobně vyšší než v letním období a také tomu odpovídají příjmy. Halu zaplňují především sportovní aktivity a jako doplněk jsou pořádány společenské a kulturní akce.

2.5.1.3. Příjmy z reklam Nemalým příjmem multifunkčního zařízení může být příjem z reklam umístěných na mantinelech hřiště přímo naproti hledišti. Při osobních rozhovorech, které jsem prováděl za účelem průzkumu, jsem pokládal i otázky tohoto zaměření. Hlavně mne zajímala cena za reklamu a případně délka reklamního panelu. Reklamní panely měří okolo dvou metrů a cena za jejich zveřejnění při fotbalových a volejbalových zápasech činí od Kč 5 000,00 do Kč 10 000,00 za rok. Pro výpočet příjmů z reklam umístěných v multifunkční hale jsem vzal v úvahu průměrnou cenu, která činí Kč 7 500,00 a délku podél hřiště, která činí 48 metrů a na kterou by se vešlo 23 panelů o přibližné délce dvou metrů.

Budeme-li

počítat

s plným

počtem

rozmístěných

reklamních

panelů,

tak příjmy z pronájmu místa na reklamu budou činit Kč 172 500,00 za rok.

46

Samozřejmě, že to nemusí být konečná částka, protože jak již bylo uvedeno dříve, bude záležet především na marketingovém řízení, jak se k problematice reklam postaví a zda ji bude maximálně využívat.

2.5.2 Náklady na provoz multifunkční haly V této kapitole budou vyčísleny náklady na provoz multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou, které jsem ovšem nijak nepočítal, ale byly zjištěny ústním dotazováním na Městském úřadě v Hrušovanech nad Jevišovkou. Zjištěné údaje o ročních nákladech uvádím v následující tabulce: Tabulka č. 18 – Roční náklady na provoz multifunkční haly Náklady na Kč Elektrickou energii Vodné a stočné

411 000,00 96 000,00

Plyn (topení a ohřev vody)

320 000,00

Mzdové náklady na tři pracovníky

972 000,00

Celkové náklady za rok

1 799 000,00

Zdroj: Město Hrušovany nad Jevišovkou 2009 Už v tuto chvíli je patrné, že příjmy z provozu multifunkční haly nedosahují nákladů vynaložených na její provoz a že multifunkční hala se bude muset dotovat z rozpočtu města.

2.6 Posouzení efektivity provozu haly v rámci rozpočtu města Cílem této kapitoly je zhodnotit efektivitu provozu v rámci porovnání příjmů a nákladů multifunkční haly a naznačit možný dopad na rozpočet města, popřípadě vyčíslit částku, jakou by město muselo dotovat provoz multifunkční haly.

47

Porovnání příjmů a výdajů z provozu multifunkční haly je v tomto okamžiku velice jednoduché. Veškeré příjmy z pronájmu reklamní plochy, letního i zimního provozu porovnáme s plánovanými výdaji v následující tabulce: Tabulka č. 19 – Porovnání příjmů a výdajů multifunkční haly za jeden rok provozuu

Příjmy

Výdaje

Příjmy z letního období

245 000 Náklady na energie

Příjmy ze zimního období

745 500 Náklady na vodné a stočné

Příjmy z pronájmu rekl. ploch

172 500 Mzdové náklady

Příjmy celkem Ztráta

1 163 000 Výdaje celkem

731 000 96 000 972 000 1 199 000

636 000

Zdroj: Práce autora Výsledkem tabulky celkových příjmů a výdajů je roční ztráta ve výši Kč 636 000, z čehož vyplývá, že město Hrušovany nad Jevišovkou bude muset tento objekt ročně dotovat ve výši ztráty. Tato částka však není konečná, protože nesmíme nechat bez povšimnutí výsledek průzkumu sportovních klubů a obzvláště vyhodnocení výše pronájmu, které jsou tyto sportovní kluby ochotny zaplatit. Tyto hodnoty jsou graficky znázorněny v grafu č.9, z něho vyplývá, že fotbalový klub TJ Cukrovar Hrušovan y nad Jevišovkou je ochoten zaplatit za pronájem multifunkční haly Kč 75,00 za hodinu. Obdobně se k pronájmu staví i Sportovní klub VOLLEYBALL Hrušovany nad Jevišovkou, který je ochoten za pronájem zaplatit částku ve výši Kč 100,00 za hodinu. Nižší částku než požaduje město je ochoten zaplatit i místní šachový klub, který je ochoten si část multifunkční haly pronajímat za Kč 50,00. Vezmeme-li tyto skutečnosti v úvahu, sníží se nám příjmy za pronájem sportovní haly o Kč 13 250,00 týdně v zimním období a v letním o Kč 400,00 týdně. Toto snížení nám upraví celkové roční příjmy za pronájem na konečných Kč 635 100,00. Takto upravené příjmy prohloubí dosavadní roční ztrátu o Kč 354 900. Konečná ztráta je tedy ve výši Kč 990 900,00. Město Hrušovany nad Jevišovkou bude postaveno před problém nutnosti dotovat provoz multifunkční haly částkou takřka jednoho miliónu korun ročně. V další části této kapitoly nenavrhnu řešení jak snížit deficit provozu multifunkční haly, ale nastíním možnosti 48

finančních toků při financování provozu multifunkční haly v rámci rozpočtu města, které bohužel nijak neupraví její finanční schodek. První, a asi nejhorší, možností by bylo trvat na výši nájemného a nezvýšit v rozpočtu příděl na položku Ostatní tělovýchovná činnost. Tímto jednáním by město Hrušovany nad Jevišovkou donutilo sportovní kluby opět využívat okolní sportovní zařízení, a tím by přišlo o část finančních prostředků (cca Kč 100 000), které sportovní kluby utratí za dopravu a pronájem okolních sportovních hal. Ovšem asi nejhorší dopad by byl v tom, že by se nijak nezměnila podpora sportu v Hrušovanech nad Jevišovkou a i nadále by pokračoval spíše utlumující trend. Druhou z možností je snížení pronájmu haly sportovním klubům na jejich navrhovanou výši. Město by získalo finanční prostředky za dopravu a pronájem jinak zaplacený okolním obcím a ztráta by zůstala v rozpočtu města na položce týkající se provozování sportovních a kulturních zařízení. Na takto umístěnou ztrátu by v budoucnu mohl být vyhlášen dotační titul a část ztráty by mohla být hrazená z dotací kraje nebo EU. Třetí možností je navýšení rozpočtu na položce Ostatní tělovýchovná činnost, čímž by sportovní kluby hradily plnou výši pronájmu a opět by samotné sportovní kluby případně mohly v budoucnu žádat o dotace na provoz sportovních klubů. Druhá a třetí možnost umožní rozvoj sportovních aktivit v Hrušovanech nad Jevišovkou hlavně se zaměřením na mládež. Tímto po čase dojde ke snížení kriminality mladistvích a vandalismu na území města, což povede k úsporám rozpočtu města při opravách majetku. Touto

kapitolou

byla

vyčíslena

ztráta

z provozu

multifunkční

sportovní

haly

v Hrušovanech nad Jevišovkou ve výši necelého jednoho miliónu korun a navrhnuty tři možnosti finančních toků v rámci rozpočtu města, které by v budoucnu mohly vést i ke snížení ztrátovosti provozu multifunkční haly.

49

3. ZÁVĚR Cílem této práce je zmapování poptávky po využití multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou mezi sportovními kluby a obyvateli města Hrušovan nad Jevišovkou a jeho okolí na základě získaných informací z provedeného průzkumu sestavit využití multifunkční haly z ekonomické stránky a posouzení efektivity v rámci příjmů a nákladů provozu této haly a po získaných zjištěních a výpočtech posoudit možnosti promítnutí výsledku hospodaření do rozpočtu města. Úvodem práce v teoretické části jsem objasnil základní pojmy z nichž asi nejdůležitějším pojmem je sport, který si v krátkosti můžeme definovat jako tělocvičnou nebo jinou pohybovou činnost vykonávající za účelem dosažení fyzické i duševní pohody. Kvůli dosažení cíle této práce jsem na počátku praktické části zmapoval současný stav Města Hrušovany nad Jevišovkou, který v současné době nemůže poskytnout zázemí halovým sportům a ani sportům venkovním (fotbal, volejbal) v období zimním. Na průzkum po poptávce využití multifunkční haly odpovědělo formou dotazníku 96 respondentů z řad obyvatel města a okolí. Výsledky byly zpracovány za pomocí kontingenční tabulky a graficky prezentovány. Respondenti byly dotazováni na jednotlivé druhy sportu, na četnost jeho provozování a na výši částky, kterou by byli ochotni zaplatit za 1,5 hodiny cvičení. Po zpracování dat bylo zjištěno, že 28 % respondentů provozujících rekreační sport preferuje aerobic, pak následovala kalanetika a tanec. Ostatní sporty jako stolní tenis, házená, florbal, košíková apod. byly zastoupeny v rozmezí od 3 % až do 6 %. Nejvíce respondentů (55 %) by chodilo cvičit dvakrát týdně a bylo by ochotno za to zaplatit od Kč 50 (37 %) do Kč 70 (32 %). Dále bylo provedeno zmapování okolních obcí a to se týkalo početu jejich obyvatel, dopravní dostupnosti, vybudovaného sportovního zázemí a sportovních klubů v obcích působících. Výsledkem tohoto mapování bylo zjištění, že pouze obec Litobratřice se svým fotbalovým klubem by měla zájem o využití sportovní haly v zimních měsících., ale bohužel při sestavování časového rozvrhu využitelnosti haly se z důsledku 100 % obsazenost domácími kluby již do časového rozvrhu nevešla.

50

K příjmům zjištěných vypracováním časového harmonogramu využití multifunkční haly za zimní i letní období jsem připočítal příjmy z pronájmu reklamních ploch na mantinelech sportovní haly přímo naproti tribuně a výnosy z plánovaných kulturně-společenských akcí, čímž jsem dostal celkové příjmy z provozu multifunkční haly za rok. Od nich jsem odečetl výdaje, které jsem zjistil dotazováním na Městském úřadě v Hrušovanech nad Jevišovkou, a jako hospodářský výsledek vyšla ztráta ve výši necelého jednoho miliónu korun. Pro takto vzniklou ztrátu jsem navrhl tři možnosti začlenění schodku do rozpočtu města, při čemž jedna z nich byla pro sportovní dění v Hrušovanech utlumující, ale ostatní dvě možnosti skýtaly i možnosti částečného uhrazení ztráty prostřednictvím dotací. Myslím si, že by město Hrušovany nad Jevišovkou i přes takto velkou ztrátu z provozu multifunkční haly mělo stále podporovat rozvoj jak organizovaného sportu, tak i volnočasových aktivit jednotlivých občanů. Tato investice se postupem času bude vracet v jiných ukazatelích rozpočtu města a bude přispívat k celkové vyšší spokojenosti občanů žijících v Hrušovanech nad Jevišovkou.

51

4. POUŽITÉ ZDROJE [1] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Český olympijský výbor. Analýza financování sportu v České republice. 2009. Dostupné také z WWW: [2] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Koncepce státní podpory sportu v České republice. Verze 2.20, 2009. Dostupné také z WWW: [3] Česko. Zákon č. 115 České národní rady ze dne 30. března 3001 o podpoře sportu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2001, částka 41. Dostupné také z WWW: [4] Komise Evropské unie. Bílá kniha o sportu. 2007. Dostupné také z WWW: [5] TUČKOVÁ, Z. Ekonomika sportu, prezentace, 2008 [6] Česko. Zákon č. 83 České národní rady ze dne 29. března 1990 o sdružování občanů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 1990, částka 19. Dostupný také z WWW: [7] Ministerstvo vnitra České republiky. Město Hrušovany nad Jevišovkou [online]. ©2003-2010 [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: .

52

[8] Město Hrušovany nad Jevišovkou. Historie města Hrušovany nad Jevišovkou [online]. 27. 01. 2006 [2010-03-25]. Dostupné z WWW: < http://www.hrusovany.cz/www/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=104> [9] FORET, M., FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7. [10] HAIČMAN, M. Projekt Multifunkční víceúčelová hala. Hrušovany nad Jevišovkou, 2007 [11] KOTRBA, T., FORET, M. a kol. Základy managementu. Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2009, 131 s., ISBN 978-80-87314-00-5. [12] ČÁSLAVOVÁ, E.. Management a marketing sportu. Olympia Praha, 2009, 225s., ISBN 978-80-7376-150-9 [13] FORET, M. Marketing pro začátečníky. Computer Press, Brno, 2008, 152 s., ISBN 978-80-251-1942-6 [14] FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum. 1. vyd. Havlíčkův Brod, 2006. 114 s. ISBN 80-239-7755-5 [15] ABZ slovník cizích slov [online]. ©2005-2006 [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: [16] MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie základní kurs. 9. vyd. Melandrium, Slaný, 2005, 275 s., ISBN 978-80-7376-150-9 [17] PETEROVÁ, H. Finanční hospodaření územních samosprávných celků a jeho přezkum. Tiskárna Mašek, Benešov, 2005, 87 s.

53

[18] Česko. Zákon č. 250 České národní rady ze dne 7. července 2000 o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2000, částka 73. Dostupný také z WWW:

54

5. SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Prostory víceúčelové haly

14

Tabulka č. 2 – Údaje o obci Božice

34

Tabulka č. 3 – Údaje o obci Břežany

34

Tabulka č. 4– Údaje o obci Hrabětice

35

Tabulka č. 5– Údaje o obci Hevlín

35

Tabulka č. 6 – Údaje o obci Litobratřice

36

Tabulka č. 7 – Údaje o obci Pravice

36

Tabulka č. 8 – Údaje o obci Šanov

37

Tabulka č. 9 – Ceny za pronájem multifunkční haly

40

Tabulka č. 10 – Návrh na týdenní využití multifunkční haly v letních měsících

41

Tabulka č. 11 – Týdenní příjmy z pronájmu multifunkční haly v letních měsících

42

Tabulka č. 12 – Příjmy za kulturní akce v letním období

42

Tabulka č. 13 – Sumarizace příjmů za letní období

43

Tabulka č. 14 – Týdenní příjmy z pronájmu multifunkční haly v zimních měsících

44

Tabulka č. 15 – Týdenní příjmy z pronájmu multifunkční haly v zimních měsících

45

Tabulka č. 16 – Příjmy za kulturní akce v zimním období

45

Tabulka č. 17 – Sumarizace příjmů za zimní období

46

Tabulka č. 18 – Roční náklady na provoz multifunkční haly

47

Tabulka č. 19 – Porovnání příjmů a výdajů multifunkční haly za jeden rok provozu

48

55

6. SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Struktura sportovních organizací využívajících sportovní halu mimo ZŠ

27

Graf č. 2 – Podíl návštěvnosti diváků na odvětvích sportu

28

Graf č. 3 – Podíl odvětví sportu na poptávce pohybové rekreace

30

Graf č. 4 – Četnost využívání sportovní haly širokou veřejností

31

Graf č. 5 – Požadovaná četnost provozovaných rekreačních sportů

31

Graf č. 6 – Uživateli požadované ceny za 1,5 hodiny tréninku

32

Graf č. 7 – Podíl domácích rekreačních sportovců na odvětvích sportu

33

Graf č. 8 – Týdenní časový fond požadovaný sportovními kluby

38

Graf č. 9 – Ceny pronájmu za 1 hodinu navrhované sportovními kluby

39

56

7. SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1) Porovnání výdajů na sport vůči HDP Příloha 2) Porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele v zemích EU Příloha 3) Struktura příjmů tělovýchovných jednot a sportovních klubů Příloha 4) Dotazník pro veřejnost Příloha 5) Záznamový arch Příloha 6) Primární data průzkumu využití sportovní haly

57

Příloha č. 1) Porovnání výdajů na sport vůči HDP

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Příloha č. 2)

Porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele v zemích EU

Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Příloha 3) Struktura příjmů tělovýchovných jednot a sportovních klubů

Struktura příjmů TJ/SK SAZKA 8%

státní dotace 6%

sponzoři 11% vlastní činnost 48% členové 10%

kraje, obce 17%

Zdroj: Český svaz tělesné výchovy

Příloha 4)

o Hrušovanech a sportu

Tímto Vás, vážený pane, vážená paní laskavě žádám o malý kousek Vašeho drahocenného času k vyznačení několika málo křížků v tomto malém dotazníčku...

Jsem  muž  žena a  žiji  nežiji v Hrušovany nad Jevišovkou. V případě, že by se v Hrušovanech nad Jevišovkou postavila velká multifunkční hala s přilehlým parkovištěm, velkou hrací plochou, hledištěm a veškerým sociálním zázemím, navštěvoval bych ji jako (možno křížkovat i více odpovědí):  divák těchto sportů

 rekreační sportovec a provozuji (provozoval/a bych) tyto sporty

 fotbal  volejbal  košíková  nohejbal  florbal  házená  stolní tenis  aerobic  tanec  bojové umění  _________________

 fotbal  volejbal  košíková  nohejbal  florbal  házená  stolní tenis  kalanetika  aerobic  tanec  bojové umění  _________________

z pozice:  fanouška při  místních turnajích  okresních soutěžích  krajských soutěžích  rodiče sportujících dětí  pořadatele sportovní akce

 aktivní sportovec a provozuji tyto sporty  fotbal  volejbal  košíková  nohejbal  florbal  házená  stolní tenis  aerobic  tanec  bojové umění  _________________

 denně

 × týdně  × měsíčně

 × týdně  × měsíčně

 nepravidelně

V případě, že bych využíval multifunkční halu k rekreačnímu sportu, byl bych ochoten za 1,5 hodiny cvičení zaplatit:  10 Kč

 20 Kč

 30 Kč

 40 Kč

 70 Kč

 100 Kč

 150 Kč

 50 Kč

Vyplněný dotazník prosím předejte provozovateli. Děkuji Vám za trpělivost, ochotu a vstřícnost při vyplňování tohoto malého dotazníku. Vratislav Kuna

Příloha

5) Záznamový arch o sportovních klubech

Záznamový arch Průzkum návštěvnosti multifunkční haly v Hrušovanech nad Jevišovkou sportovními kluby

V případě, že by v Hrušovanech nad Jevišovkou byla vybudována multifunkční hala s hledištěm, vybudovaným sociálním zázemím a přilehlým parkovištěm, uvažovali byste o možnosti trénování v této hale?

NE

- konec

ANO - pokračovat dále

Kolik máte sportovních oddílů Jak často by probíhal trénink v hale během zimního období Jak často by probíhal trénink v hale během letního období Kolik byste byli ochotni zaplatit za pronájem v zimním období Kolik byste byli ochotni zaplatit za pronájem v letním období

6)

Piiloha d

ID

I 0 .a q) N \.!

6 tr

d

tr 6l

€)

.6t

o m o

J4

,ta c o

q

di d

c

o

a

e

o

o

d

cq I

>o !

D

>o

>o

I

I

v

xq)

xa)

)cr

p Y

p

,o

Y

.la q) ,cl

>\ 6l

d:

5 o

J o

()

i{

J (J

l(

o

x

x()

.v

J

C)

()

.:4

o

x )4 JI c) o a)

J1 ,:<

(.) 0

J' o

.5( C)

x

4

tr

o u2

s

J1 J

4

4

rG

-u

\€

.:< 4

J\6

4

z

P

€

>N

>. a 6t d

N -7 N

()

N o

N

N

() () f

-

-

'fr

>a N

N

N

H

k

N

TE o

N

()

t

N I

f

f

N

N

N

()

o

f

- Fn

Fr

IE

f

N I

cl G E

F \tE .F

Cr

6

Br }N

E

'N c

)N

,t\l

C)

C

o o >N >N

o

>N

'N

o

'N

O )N

()

)N

>N

o o 6) }N )N >N

>N

() ()

o >N >N

>N

o

,N

o )t{

()

N

)N

o

'N

{.) >N()

)N

,N

o

>N

O >N

o

)N

l. c{

-.o

c{

N

al

N

6l

6l

GI

5

€, I

6l

o o

()

o o

q c)

o o

Q

o

o

()

()

o

a I

o

()

o

O

(.)

I

J o

c 6

q) 6

c)

iz

J

e

() I

I()

o

Q v

u

o

6)

q)

()

6

6

.v

5

v O

()

o

()

v

g

Y

v C)

o

k C)

.}l

5

()

0)

,aa

v

()

o

(.)

o Y

Y

j<

-v

o q)

() x

.v

J

()

q)

o

()

o

g

(J

,6 I

N ,€

o

N

N

6l q) a) a

c

{t 4 a

&

,t!

J 6l O

o

0)

o

I .Y

!? !? P oH x J ,y x I g () I

6l

€ 6 q)

t €a

I

-c o

()

! .L

o L

s? I

I I () g () -c -ltg

o I !? I () k k -g .:a x J -c () I !a k

I x I

O E J

I J

!.1 I

()

I &

()

o H J

I

I .:a

()

() H

I

'a 9 o f,

{)

{.)

o c.)

() I

!\

q, 6t

o

o

Io

(.) oq) q)

() O

o

I x P

t N

a.)

c-

c-

c-

s

ln

r-

c-

c-

F-

s

Irl

v

t\

m

a-

\t

t--

E v) F (h

ot

N

a U)

a (J

o 6t

(a o q) ql

-

o

(h

c E o {l

A

{) N


6E

(t) 6 q)

(a

€ 5 n

& v) 6t q)

o

n 6

q)

o o

I (J

r

a

Z

E

o r

f

tt

L

!

z

z

()

F

L

()

z

O

o

z z

z

q)

o

u

z z z

a)

z

o

()

q)

z z z