Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb.

Přírodní rezervace Libochovka

Datum zpracování: květen 2013

1. Název zvláště chráněného území: Libochovka 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen „PR“) ve smyslu § 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon”). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PR Libochovka je ochrana porostů květnatých bučin, dubohabřin a suťového lesa v kaňonovitém údolí potoka Libochovka, včetně porostů na jižním až jihozápadním svahu vrchu Hradce, porostu pérovníku pštrosího v potoční nivě, a vyskytujících se zvláště chráněných nebo významných živočišných druhů. Dále jsou předmětem ochrany druhy, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory - dvouhrotec zelený (Dicranum viride) - kovařík fialový (Limoniscus violaceus) - páchník hnědý (Osmoderma eremita) - roháč obecný (Lucanus cervus) - rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) a druhy, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory - lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Středně velký dvoudomý akrokarpní mech, který vytváří husté, slabě lesklé, zelené až tmavozelené trsy s lodyhami 1 – 4 cm vysokými, hnědě vlášenitými. Listy 3 – 6 mm dlouhé, 7x až 12x delší než širší, přímé, všestranně odstálé, za sucha přilehlé, křehké, většinou s ulámanými špičkami. Z kopinaté báze vybíhají v úzkou, celokrajnou špičku, ojediněle ve špičce slabě zubatou. Žebro silné, 120 – 170 cm, 1/3 – 1/5 šířky báze, vybíhající do špičky, na hřbetní straně ve špičce hladké. Na příčném řezu žebrem s jednou řadou vůdčích buněk, s dorzálním a ventrálním svazkem stereid, který nevybíhá ke středu listu, se slabě vyvinutou dorzální a ventrální epidermis. Čepelné buňky jsou jedno- i dvouvrstevné, slabě ztlustlé, horní buňky 6 – 8 cm široké, dvouvrstevné, krátce obdélné, zaobleně čtvercové, netečkované, střední buňky 12 – 18 cm široké, čtvercové, krátce obdélné, řazené, bazální buňky jednovrstevné, podlouhle obdélné, hladké nebo slabě tečkované, křídelné buňky hyalinní až světle hnědé, jednovrstevné, žebra dosahující. Laboratorní pokusy prokázaly, že dvouhrotec zelený je schopen tvořit nové rostlinky z odlomených špiček lístků. Druh vytváří malé, krátce válcovité, slabě zakřivené světle hnědé až hnědé tobolky na žlutých, levotočivě zkroucených štětech, vysokých 1 – 1,5 cm. (POHLOVÁ 2005, FRANKLOVÁ et KUČERA 2009). Jedná se o epifytický druh rostoucí na kořenech a bázích kmenů, hlavně starých listnatých stromů (převážně buků, lip a dubů, řidčeji také bříz, javorů, jasanů, olší, vrb, habrů a topolů) méně často jehličnatých stromů, na ztrouchnivělém dřevě, zřídka na nevápenatých kamenech, skalách v listnatých i smíšených lesích s relativně otevřeným zápojem korun stromů a s relativně s vysokou a stálou vlhkostí vzduchu. Druh dává přednost středně starým stromům (např. u habru se jedná o 60 – 80leté jedince) před starými a mladými (Jandová 2011). V roce 2005 bylo známo 14 recentních lokalit, zatímco v současnosti je výskyt dvouhrotce uváděn v ČR z 29 lokalit. Do roku 2010 byl druh nalezen na 341 místech (dále jsou označovány jako mikrolokality) o celkové ploše cca 14 200 cm2. V převážné většině případů roste epifyticky na borce stromů, příležitostně se vyskytuje také na jiném substrátu, jako jsou nebazické horniny nebo mrtvé dřevo. Nejčastějším hostitelem je buk lesní (Fagus sylvatica),dalšími významnými hostiteli jsou také lípy, duby a jasany. V menší míře můžeme tento mech nalézt i na dalších druzích listnatých stromů.

Roháč obecný (Lucanus cervus) je nápadný a charismatický druh brouka (mj. jde o vůbec největšího evropského brouka), původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy a lužní lesy. V důsledku úbytku přírodních lokalit se významná část populací v současnosti nachází v pařezinách, parcích, alejích podél cest a solitérních dubech na loukách, pastvinách a hrázích rybníků, často v podstatně větších populačních hustotách než na původních „přírodních“ biotopech. Dospělce lze zhruba od poloviny května do konce července zastihnout na stromech, na kvasící míze ze stromů, na složištích dříví, případně i na zemi, kde se posléze koncentrují jedinci oslabení nebo ti, kteří se stali kořistí ptáků či obětí dopravních prostředků. Na přírodních biotopech lze dospělce zaznamenat spíše náhodně, mnohem častěji ve zpravidla mnohem koncentrovanějších populacích v parcích a alejích. Nejvíce aktivní jsou v odpoledních a večerních hodinách, kdy lze zejména samce roháče zastihnout i v letu. Po spáření kladou samičky roháčů vajíčka do starých trouchnivějících kmenů nebo pařezů listnatých stromů, v nižších nadmořských výškách přitom dávají přednost převážně dubům. Larvy se vyvíjejí několik (3-5) let na rozkládajícím se dřevě pařezů, kořenových náběhů a kořenů. Svůj vývoj dokončují zpravidla na hranici trouchnivého dřeva a okolní půdy, kde se již na podzim kuklí v oválném kokonu. Na jaře příštího roku se ze dřeva nebo z okolní půdy dospělí jedinci dostávají na povrch. Páchník hnědý (Osmoderma coriarium) je poměrně velký ale velmi skrytě žijící druh brouka, původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy, lužní lesy a břehové porosty. Nezbytnou podmínkou jeho existence je přítomnost rozvolněných enkláv nebo ještě lépe solitérních dřevin, což je dáno výraznou preferencí osluněných kmenů, které mohou zajistit vhodné mikroklima pro vývoj larev. Vývojová stádia páchníka hnědého se po celou dobu nacházejí v dutinách širokého spektra listnatých dřevin, kde se živí dostupným odumírajícím dřevem a trouchem. Ve stejném substrátu se i kuklí a to v kokonu slepeném z okolního materiálu. Velká část dospělců po celou dobu života neopouští mateřskou dutinu, proto lze kromě trusu a kokonů nalézt v mateřské dutině i zbytky těl odumřelých dospělců. Uvádí se, že dutinu opouští pouze cca 10 % všech dospělců a to ještě pouze za určitých okolností, například za horkých či dusných večerů, nejlépe doprovázených dešťovými srážkami. Velmi omezená mobilita a migrační schopnost přirozeně ztěžuje osidlování nových biotopů (zvláště na větší vzdálenost) a je jednou z příčin relativní vzácnosti toho druhu. V neposlední řadě skrytý způsob života velmi komplikuje prokazování výskytu a početnosti páchníka hnědého na lokalitě. Nezbytnou podmínkou přežití páchníka hnědého je ponechávání usychajících listnatých stromů s vytvořenými dutinami, včetně torz, rozpadajících se a padlých dřevin nebo kosterních větví. Přitom právě takové dřeviny a tedy potenciální biotopy tohoto evropsky významného druhu jsou z lokalit přednostně odstraňovány, především v zájmu zajištění provozní bezpečnosti v parcích či alejových výsadbách, nebo při údržbě vodních toků a vodních děl (typicky hrází rybníků). Negativně působí i postupné zarůstání osídlených stromů náletovými dřevinami, což vede k zastínění a snížení atraktivity biotopu a v delším horizontu k vyhynutí místní mikropopulace páchníka. Kovařík fialový (Limoniscus violaceus) je druh vázaný na původní listnaté porosty, s výjimkou zaplavovaných lužních lesů, skalních svahů a lesů s přerušeným kontinuem. Přítomnost druhu je spojena s existencí starých dutých listnatých stromů, přičemž pro svůj vývoj preferuje dutiny větších rozměrů ve spodní části kmene, zpravidla chráněné před deštěm a v kontaktu s půdou. Častým biotopem jsou stromy nebo jejich torza v pokročilé fázi rozpadu, kdy je vytvořena centrální dutina báze kmene s několika otvory. Pohyblivé larvy se živí odumřelými živočichy v trouchu a navazujícím půdním profilu, často se pohybuje právě na hranici těchto substrátů. Dospělci se vyskytují především v květnu a červnu, ovšem zřídkakdy opouštějí mateřskou dutinu. Nezbytnou podmínkou výskytu druhu na stanovišti je velký počet vhodných doupných stromů, neboť díky svým nárokům je reálně schopen obsadit pouze některé z nich. Vzhledem k velmi specifické bionomii se pravděpodobně ani v nedávné minulosti nejednalo o příliš hojný a rozšířený druh, přičemž jeho existenci poměrně dlouhou dobu umožňovaly některé tradiční formy hospodaření, spojené s pařezením, pěstováním středního lesa nebo lesní pastvou. Tzv. moderní formy hospodaření, spojené s odstraňováním potenciálně vhodných stromů a převodem na stejnověké hospodářské porosty, nevyhnutelně vedou k naprosté eliminaci tohoto druhu na lokalitě. Vazba na původní porosty, nejlépe pralesovitého charakteru, je u tohoto

stenoekního druhu velmi silná. V současnosti se druh vyskytuje už jen asi na 10 lokalitách, z nichž většina je vyhlášena jako území Natura 2000. U lokalit zcela přírodního charakteru je ideálním opatřením zajištění zcela přirozeného vývoje, u již ovlivněných stanovišť (obvykle se jedná o obory nebo bažantnice) je nezbytné zajistit příznivou věkovou a prostorovou strukturu lesního porostu a podporovat zásobu odumřelé dřevní hmoty, ideálně v podobě torz a stojících kmenů. Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) je celkem nenápadný a skrytě žijící druh brouka, vázaný svým výskytem na původní pralesní prostředí horských a podhorských lokalit, sekundárně se vyskytující i v zachovalých lesních společenstvech s dostatkem starého rozkládajícího se dřeva. Limitujícím faktorem je pro něj právě dostatečná zásoba odumřelé dřevní hmoty vhodných vlastností a parametrů. Ve vlhkém trouchnivějícím dřevě probíhá vývoj larev, které se živí zejména hlenkami (dle některých zdrojů i vlhkým trouchnivějícím dřevem) a dlouhodobě se zde také zdržují dospělci tohoto druhu. Je nalézán ve dřevě různých druhů, v závislosti na lokalitě a místní potravní nabídce, opakovaně byl nalezen pod kůrou a ve dřevě smrku, jedle, ale také dubu nebo buku. Vývoj je pravděpodobně dvouletý. Etologie druhu není příliš známa a mnohé literární údaje nejsou zcela jednoznačné. Jisté je, že přinejmenším v podmínkách hlubockých obor je možno dospělce zastihnout takřka nepřetržitě, tj. od předpokládaného ukončení vývoje koncem léta, dále po celou zimu a jaro, a to zejména v prostředí kde zároveň dochází k vývoji larev. V květnu a červnu je v podstatně větší míře možno dospělce zastihnout i jednotlivě pod kůrou nebo v trouchnivějícím dřevě různého druhu a kvality. Nezdá se, že by druh preferoval osluněné či naopak zastíněné substráty, respektive otevřená stanoviště nebo zapojené lesní porosty, určitým kritériem se ale zdá být vlhkost přítomného substrátu. Z uskutečněných nálezů lze mj. usuzovat, že dospělci rýhovce jsou poměrně dlouhověcí a na lokalitě přežívají i více než rok po opuštění kukelní kolébky. Pravděpodobně také nejsou příliš vybíraví co do druhu a kvality osídleného substrátu, lze je nalézt v trouchnivějícím dřevě listnatých i jehličnatých stromů, tolerují různé druhy saprofytických hub, přinejmenším je ale patrná preference vlhkého prostředí. Ale pouze v některých typech substrátů byl současně prokázán vývoj larev, protože téměř vždy se jednalo o vlhké až velmi vlhké kmeny dubu, buku nebo smrku napadené červenou hnilobou. Larvy jsou obvykle nalézány především v puklinách a vyhlodaných komůrkách vyplněných vlhkých trouchem, obvykle v bezprostřední blízkosti dospělců předchozí generace. Migrační a disperzní schopnost druhu není příliš diskutována, nelze vyloučit že v optimálních podmínkách dospělci dlouhodobě setrvávají v substrátu kde se vyvinuli a kolonizace nových kmenů se účastní jen část populace. U imag se obvykle předpokládá noční aktivita. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Evropská hnízdní populace strakapouda prostředního (Dendrocopos medius; VU/O) čítá více než 140 000 párů. Počet hnízdních párů na území České republiky se pohybuje v rozmezí 3 000 až 6 000 párů, obsazenost kvadrátů se od 80. let minulého století postupně zvyšovala až na 40%. Životním prostředím strakapouda prostředního jsou listnaté, někdy smíšené lesy v nížinách až pahorkatinách. Druhové rozšíření tohoto hmyzožravého zástupce šplhavců koresponduje s rozšířením habru. Hnízdní prostřední dále zahrnuje buk, jilm, smrk a javor. Vázán je ale především na staré dubové lesy, které mu poskytují potravu především v zimním období. Dutiny si ptáci vydlabávají vlastní, k tomuto účelu si vybírají nahnilé nebo suché kmeny. Prosperující populace vyžaduje poměrně velké ploch vhodných porostů (desítky hektarů; ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí především v porostech tvořených přestárlými duby (Stará obora) nebo v dubových alejích (PYKAL & ŠEBESTIAN 2006). Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Evropská populace lejska bělokrkého (Fidedula albicollis; NT/-) byla odhadnuta na 1,4 milionu hnízdních párů. Velikost hnízdní populace v České republice byla odhadnuta na 35 000 – 70 000 párů, potvrzen byl zároveň vzrůstající trend jeho početnosti (obsazenost kvadrátů: 53%). Lejsek bělokrký je výlučně tažný druh, který na hnízdiště přilétá od konce dubna do května, na zimoviště ve střední a jižní Africe odlétá v srpnu až září. Lejsek bělokrký využívá ke hnízdění starší listnaté lesy, parky, hráze rybníků se starými doupnými stromy a osidluje i vyvěšené budky (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí jak v zapojených porostech s převahou buku (stáří nad 100 let – Poněšická obora), tak v parkovitých porostech s přestárlými duby (Stará obora; PYKAL & ŠEBESTIAN 2006).

4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je zajištění vhodných biotopů pro předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory a pro předměty ochrany ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory. Dále je cílem ochrany zachování ostatních přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v § 34 odst. 1 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní rezervaci se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: Ochranné pásmo je vymezeno jako samostatný polygon. Hranice polygonu jsou zakresleny v mapách, které jsou přílohou tohoto návrhu. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad – Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – Ochrana přírody a krajiny – Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp.

8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou katastrální území: Hluboká nad Vltavou 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou, Hosín, Vlkov, Vitín katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Poněšice, Vitín, Vlkov u Drahotěšic 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 76,76 ha Ochranné pásmo: 1508,64 ha Celkem: 1585,40 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS)

11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího chráněného území. Přírodní rezervace Libochovka byla zřízena Nařízením Okresního úřadu v Českých Budějovicích, o zřízení přírodní rezervace Libochovka ze dne 24.4. 2002. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne 22.12 2004, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 6.10. 2009 se území navrhované PR a její ochranné pásmo stalo součástí Evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory (dále jen “EVL”). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). Území navrhované PR a jejího ochranného pásma je i součástí ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory. Ptačí oblast Hlubocké obory byla zřízena Nařízením vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory, č. 609/2004 Sb., ze dne 27.10. 2004. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Hlavním důvodem vyhlášení PR je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona, úprava prostorového vymezení přírodní rezervace a uvedení původního zřizovacího předpisu do souladu se současnou legislativou. Po novém vyhlášení přírodní rezervace bude původní zřizovací předpis zrušen. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PR je pod tímto názvem evidována v rámci zvláště chráněných území. Název považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro opětovně zřizovanou PR. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: Rozšíření a stav hlavních předmětů ochrany je nutno posuzovat v kontextu celé evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Uvedený přehled je výsledkem inventarizačních průzkumů, které byly provedeny v období 2011-2012 na území EVL. Dvouhrotec zelený se podařilo v EVL Hlubocké obory nalézt v přírodní rezervaci Libochovka na 21 mikrolokalitách. Nejčastější výskyt byl zaznamenán na buku lesním (Fagus sylvatica) – 19 mikrolokalit, 1 nález je z lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a 1 z javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Jednotlivé mikrolokality dvouhrotce zeleného byly zaměřeny GPS Garmin a popsány podle požadavků metodiky. Stromy s nálezem druhu jsou označeny na kořenových nábězích příslušných stromů žlutým pořadovým číslem odpovídajícím číslu mikrolokality. Všechny mikrolokality byla zaznamenány v průběhu tří dnů: 17.7., 18.7. a 25.8. 2012. Rýhovec pralesní Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 opakovaně prokázal výskyt rýhovce pralesního jako jednoho z předmětů ochrany EVL. Dospělci tohoto druhu byli postupně nalezeni v celkem 35 padlých trouchnivějících kmenech nebo menších částech rozpadající se dřevní hmoty. Relativně menší část nálezů byla uskutečněna pod kůrou, kde se téměř vždy jednalo o izolované jedince, dočasně ukryté nebo nově kolonizující daný prostor. Větší počet nálezů se týkal vnitřních částí trouchnivého kmene, kde také byly odhaleny početnější kolonie a v některých případech larvy nebo kukly tohoto druhu. Ve všech případech byl tento druh zjištěn pouze v dubech a bucích v různém stadiu a typu rozkladu. Nejčastěji šlo a dřevní hmotu ve stadiu tzv. červené hniloby, v menším počtu případů i ve vybělené trouchnivějící dřevní hmotě buků. V některých případech nebylo v daném stádiu rozkladu zcela zřejmé, o jakou dřevinu původně šlo, pravděpodobně se ale vždy jednalo o dřevo listnatých stromů. Kovařík fialový

nebyl v rámci monitoringu nalezen, přestože byly opakovaně obhlíženy vhodné biotopy především v prostoru Libochovkau, Baby, Zlatěšovického údolí, Libochovky a Hradce. Pravděpodobnost nalezení tohoto druhu je nicméně velmi nízká, takže i nadále lze všechny uvedené části považovat za potenciální biotop tohoto PO. Přinejmenším jeden exemplář tohoto druhu byl v roce 2011 nalezen na Hradci (Mertlík). Roháč obecný Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 výskyt roháče obecného jako jednoho z předmětů ochrany EVL prokázal. Dospělci nebo jejich pozůstatky byly nalezeny na několika perspektivních plochách na území Staré obory a na jedné lokalitě v rámci Nové obory. Celkový počet nálezů byl však oproti původnímu očekávání velmi malý. Místní populaci se nepodařilo zastihnout při líhnutí nebo rojení, naopak byly nalézány pouze jednotlivé exempláře obou pohlaví. Převážnou část nálezů dokonce tvořily uhynulé exempláře nebo jejich zbytky, často po útoku nějakého hmyzožravce. Živí jedinci byli na různých místech náhodně nalézáni v menší míře. U většiny nálezů se podařilo alespoň rámcově identifikovat pravděpodobnou vazbu na konkrétní biotop v blízkém okolí. Pouze některé kumulované nálezy zbytků těl mohou poukazovat spíše na oblíbené místo zpracování potravy než na přirozenou koncentraci jedinců. I v takových případech se ale dalo usuzovat na jedince nějaké místní populace. Páchník hnědý V rámci provedeného průzkumu nebyl zaznamenán výskyt živých dospělců nebo larev páchníka hnědého. V některých částech EVL ale orientační průzkum zaznamenal přítomnost potenciálních biotopů tohoto druhu a jednotlivě byly nalezeny i pobytové znaky recentní či historické populace páchníka. Nejvýznamnějším dokladem jeho výskytu je nález zbytků těla dospělce (nohy) v dutině solitérního dubu nedaleko Zlatěšovického rybníka a ojedinělé nálezy trusu larev v téže oblasti a dále u stromů v prostoru pastviny Mazalka. Výběr některých potenciálně významných dřevin a nepřímých dokladů výskytu páchníka hnědého je uveden v inventarizačním průzkumu. Protože nebyla plošně a systematicky uváděna identifikace všech potenciálně osídlených dřevin, jedná se ne zcela reprezentativní vzorek přítomných dřevin. Dá se ale říci, že uvedené případy dokumentují přinejmenším některá z ohnisek případného výskytu páchníka ve dvou nejperspektivnějších částech EVL. Potenciálně osídlených stromů je na lokalitě pochopitelně řádově více. 11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními § 34 odst. 1 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětu ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany a zejména z důvodu omezené přístupnosti na lokalitu nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy.

11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR a OP PR je vedena převážně po hranicích prostorového rozdělení lesa. Vzhledem k tomu, že je součástí obor a je zde plánováno lesnické hospodaření, je tato hranice pro spravování území jak ze strany orgánu ochrany přírody, tak i ze strany většinového vlastníka nemovitosti výhodnější než vymezení podle hranic parcel nebo terénních markantů. V částech, kde vymezená hranice koresponduje s oborním plotem, byla navrhovaná hranice zaměřena po vnějším okraji oborního plotu.

11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako samostatný polygon, pokrývající zbytek části EVL na tomto břehu řeky..

Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR Libochovka a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy

Příloha číslo 1:

Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území Dobřejovice u Hosína

Číslo PR parcely nebo podle KN OP 2407 OP

LV

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

celková výměra (m2)

výměra v PP/OP (m2)*

3 trvalý travní porost

3 100

2 881

Dobřejovice u Hosína

2409/1

OP


24 257

24 257


2409/2

OP


2 279

2 217


2422/1

OP


2 153

2 153

763

763

ostatní komunikace


2422/2

OP

3 ostatní plocha


2425

OP


5 261

5 261


2426

OP


2 802

2 802


2434/1

OP

3 lesní pozemek

5 373

5 373


2434/2

OP

3 vodní plocha

14 943

14 943


2435

OP

3 lesní pozemek

2 006

11


2435

PR

3 lesní pozemek

2 006

1 995


2436/1

OP

3 lesní pozemek

1 090 485

996 393


2436/1

PR

3 lesní pozemek

1 090 485

168


2440

PR

3 lesní pozemek

2 544

2 544


2442

PR

3 lesní pozemek

2 863

2 863


2444

PR

3 lesní pozemek

4 436

4 436


2447/1

PR

3 lesní pozemek

2 458

2 458


2448

PR

3 lesní pozemek

2 913

2 913


2450/1

OP

3 lesní pozemek

498 422

237 611


2450/1

PR

3 lesní pozemek

498 422

258 128


2451/4

OP

3 lesní pozemek

517 770

762


2457/1

OP

3 lesní pozemek

747 186

736 381


2457/1

PR

3 lesní pozemek

747 186

259


2457/2

OP

3 lesní pozemek

8 675

8 582


2457/3

OP

3 lesní pozemek

2 963

2 963


2457/4

OP

3 lesní pozemek

19 706

19 706


2458/1

OP

3 lesní pozemek

436 654

435 621

6 697

1 029

3 116

3 111

1 041

34

29

29


2458/3

OP

157 ostatní plocha


2458/4

OP

3 lesní pozemek

rybník

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace


2458/5

OP

3 ostatní plocha


2458/7

OP

157 ostatní plocha


2459/1

OP

3 lesní pozemek

979 763

979 763


2459/11

PR

3 lesní pozemek

286

33

2 448

2 448

642

642

79

79


2459/12

OP

157 ostatní plocha


2459/13

OP

3 lesní pozemek 157 ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace


2459/14

OP


2459/2

OP

3 lesní pozemek

1 135 879

685 169


2459/2

PR

3 lesní pozemek

1 135 879

450 362


2459/4

PR

3 lesní pozemek

7 270

7 270


2459/5

PR

3 lesní pozemek

2 818

2 818


2459/8

PR

3 lesní pozemek

817

817


2459/9

PR

3 lesní pozemek

1 070

1 070


2460/1

OP


11 542

11 542


2460/2

OP


4 973

4 973


2460/3

OP

3 lesní pozemek


2461

OP



2462

OP



2465

OP

3 lesní pozemek

1 152

1 152

26 666

26 666

5 666

5 666

1 101 924

1 101 924


2735/1

OP

3 lesní pozemek

450 637


2735/2

OP

3 lesní pozemek

4 781

4 781


2737/1

OP

3 lesní pozemek

1 642 716

1 636 330


2737/2

OP

3 lesní pozemek

5 354

5 354


2737/3

OP

3 lesní pozemek

25 878

25 878


2739/1

OP

3 lesní pozemek

1 089 581

1 078 954


2739/2

OP

3 lesní pozemek

520 732

436 132


2739/3

OP

3 lesní pozemek

37 656

37 656


2739/4

OP


8 920

8 920


2739/5

OP


1 432

1 432


2745/1

OP

3 lesní pozemek

1 584 909

1 547 724


2745/2

OP

3 lesní pozemek

492 767

300 473


2745/3

OP

3 lesní pozemek

3 765

3 765


2745/4

OP

3 lesní pozemek

29 652

29 652


2764/1

OP

3 lesní pozemek

433 279

26 362


2764/2

OP

3 lesní pozemek

14 385

14 385


2764/3

OP

3 lesní pozemek

272 094

52 051


2764/4

OP

3 lesní pozemek

3 319

648


3046

OP

3 lesní pozemek

14 452

14 308


3048/3

OP

3 ostatní plocha

10 343

8 347


3049/2

OP

3 ostatní plocha

7 585

7 180


3068/10

OP

1 ostatní plocha

405

380


3068/3

OP

1 ostatní plocha

15 797

788


3068/6

OP

3 ostatní plocha

1 180

1 173


3068/7

OP

157 ostatní plocha

1 477

801


3069/1

OP

3 ostatní plocha

17 936

17 936


3069/3

OP

3 ostatní plocha

4 865

4 865


3070

OP

3 ostatní plocha

14 465

14 465


3071/3

PR

3 ostatní plocha

1 232

1 042


3071/6

PR

3 ostatní plocha

11 349

11 349


3071/7

OP

3 ostatní plocha

716

707


3071/7

PR

3 ostatní plocha

716

9


3071/8

OP

3 ostatní plocha

16 580

16 580


3072

OP

3 lesní pozemek

7 617

7 048


3072

PR

3 lesní pozemek

7 617

482

19 623

6 723

7 262

6 226

7 262

1 036

7 683

7 683

16 349

310

16 349

15 532


3073

OP

3 ostatní plocha


3074/2

OP

3 ostatní plocha


3074/2

PR

3 ostatní plocha


3115/1

OP

3 vodní plocha


3115/2

OP

3 vodní plocha


3115/2

PR

3 vodní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního

450 637


96/67

OP

562 ostatní plocha


96/68

OP

500 ostatní plocha


96/69

OP

59 ostatní plocha


96/88

OP

276 ostatní plocha

toku přirozené nebo upravené ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha


96/89

OP

403 ostatní plocha

jiná plocha

3 ostatní plocha

jiná plocha


176

6

210

72

376

24

131

1

192

13

96/92

OP

2466/1

OP


Poněšice

2467

OP

Poněšice

2472/1

OP

Poněšice

2472/10

OP

389 ostatní plocha

Poněšice

2472/11

OP

212 lesní pozemek

Poněšice

2472/12

OP

389 ostatní plocha

Poněšice

2472/13

OP

257 vodní plocha

Poněšice

2472/14

OP

389 ostatní plocha

Poněšice

2472/15

OP

257 vodní plocha

Poněšice

2472/16

OP

212 lesní pozemek

78

83

Poněšice

2472/17

OP

212 lesní pozemek

226

218

Poněšice

2472/2

OP

212 ostatní plocha

1 160

1 074

Poněšice

2472/3

OP

212 ostatní plocha

724

720

Poněšice

2472/4

OP

212 ostatní plocha

6 530

6 557

Poněšice

2472/7

OP

212 ostatní plocha

3 983

3 995

Poněšice

2472/8

OP

435 vodní plocha

36 966

700

Poněšice

2472/9

OP

8 262

8 296

Poněšice

2614

OP

121

2

Poněšice

2666

OP

lesní pozemek

289 573

218

Poněšice

2676/9

OP

lesní pozemek

1 049 069

1 042 148

Poněšice

2678/1

OP

17 900

97

Poněšice

2683/2

OP

212 zahrada

1 689

2

Poněšice

2684

OP

212 lesní pozemek

3 021

2 810

747

733

Poněšice

307

42

9 990

9 972

212 lesní pozemek

341 384

325 904

212 lesní pozemek

319 821

264 138

2 019

1 995

3 268

3 278

842

828

103

99

12

12

29

37

212 není na LV není na LV není na LV 212

silnice silnice koryto vodního toku přirozené nebo upravené silnice koryto vodního toku přirozené nebo upravené

ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené

lesní pozemek trvalý travní porost

trvalý travní porost

vodní přírodní

nádrž

Poněšice

2685

OP

212 vodní plocha

Poněšice

2686/1

OP


2 396

160

Poněšice

2686/2

OP

1 526

290

Poněšice

2690

OP

689

2

Poněšice

2700

OP

235 trvalý travní porost není lesní pozemek na LV 212 lesní pozemek

35 759

31 316

Poněšice

2701/1

OP

8 498

8 514

Poněšice

2735/3

OP

1 589 689

1 583 082

Poněšice

3052

OP

3 228

1 588

Poněšice

3053

OP

10 199

9 652

Poněšice

3056

OP

10 273

1 603

Poněšice

3058/1

OP

35 595

10 146

212 orná půda není lesní pozemek na LV 212 ostatní plocha není ostatní plocha na LV není ostatní plocha na LV není ostatní plocha

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace silnice

na LV Poněšice

3058/10

OP

389 ostatní plocha

silnice

8

12

Poněšice

3058/11

OP

389 ostatní plocha

silnice

42

28

Poněšice

3058/2

OP

358

315

Poněšice

3058/3

OP

965

905

Poněšice

3058/4

OP

130

113

Poněšice

3058/5

OP

945

914

Poněšice

3058/6

OP

273

266

Poněšice

3058/7

OP

362

321

Poněšice

3058/7

PR

362

8

Poněšice

3058/8

OP

silnice ostatní komunikace silnice ostatní komunikace silnice ostatní komunikace ostatní komunikace silnice

635

624

Poněšice

3058/9

OP

389 ostatní plocha

silnice

127

156

Poněšice

3069/2

OP

212 lesní pozemek

4 944

4 954

212 zastavěná plocha a nádvoří

34

35

8 560

30

Poněšice

389 není na LV 389 není na LV 389 není na LV není na LV 389

ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha

st.185

OP

Vitín

1071/1

OP

1 ostatní plocha

Vitín

1072

OP


Vitín

1075/2

OP

1 lesní pozemek

Vitín

1722/16

OP

1 vodní plocha

Vlkov u Drahotěšic

2676/10

OP


2676/12

OP


2676/5


2702/1


2702/2


jiná plocha

1 272

3

154 753

89

900

3

364 629

363 683

43 928

4 086

OP

24 lesní pozemek není lesní pozemek na LV 24 trvalý travní porost

12 483

12 483

OP

24 lesní pozemek

12 866

12 866

OP

24 lesní pozemek

1 280

1 280

2 134

2 134

koryto vodního toku přirozené nebo upravené

ostatní komunikace

2702/3

OP

24 ostatní plocha


2703

OP


31 647

31 647


2707/1

OP


9 670

9 670


2707/2

OP

24 orná půda

9 260

9 260


2709

OP

24 ostatní plocha


2711

OP


2713


2716


jiná plocha

611

611

24 orná půda

12 595

12 595

OP

24 orná půda

19 120

19 120

OP

24 lesní pozemek

18 285

18 285

2717

OP



2718

OP


2720/1


2720/3

Vlkov u Drahotěšic Vlkov u Drahotěšic

444

444

24 lesní pozemek

20 819

20 819

OP

24 lesní pozemek

1 727

1 727

OP

24 lesní pozemek

89

87

2724

OP

24 zahrada

4 532

4 532

2725/1

OP


9 248

9 248

1 931

1 931

manipulační plocha


2725/2

OP

24 ostatní plocha


2727/1

OP

24 orná půda

13 458

13 458


2728

OP

24 lesní pozemek

36 199

36 199


2730/1

OP


37 980

37 987


2730/2

OP


4 331

4 325


2731

OP


825

825


2732

OP

24 lesní pozemek

6 958

6 958


2734

OP

24 lesní pozemek

2 646

2 646


2742/3

OP

8 560

7 980


2906

OP

17 726

754


3045/2

OP

24 lesní pozemek není lesní pozemek na LV není ostatní plocha na LV

328

86

ostatní komunikace

ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace


3047

OP

24 ostatní plocha

1 295

1 295


3049/1

OP

24 ostatní plocha

6 064

6 064


3050

OP

24 ostatní plocha

457

459


st.173

OP


165

165


st.72/1

OP


1 864

1 864


st.72/2

OP


62

62

Návrh. na vyhlášení zvláště chráněného území

Recommend Documents