Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a § 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb.
Přírodní rezervace Libochovka
Datum zpracování: květen 2013
1. Název zvláště chráněného území: Libochovka 2. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (dále jen „PR“) ve smyslu § 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon”). 3. Předměty ochrany a jejich popis: 3.1. Souhrnná charakteristika předmětů ochrany: Hlavním poslání PR Libochovka je ochrana porostů květnatých bučin, dubohabřin a suťového lesa v kaňonovitém údolí potoka Libochovka, včetně porostů na jižním až jihozápadním svahu vrchu Hradce, porostu pérovníku pštrosího v potoční nivě, a vyskytujících se zvláště chráněných nebo významných živočišných druhů. Dále jsou předmětem ochrany druhy, které jsou zařazeny mezi předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory - dvouhrotec zelený (Dicranum viride) - kovařík fialový (Limoniscus violaceus) - páchník hnědý (Osmoderma eremita) - roháč obecný (Lucanus cervus) - rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) a druhy, které jsou předmětem ochrany ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory - lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) - strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
3.2. Popis hlavních předmětů ochrany: Dvouhrotec zelený (Dicranum viride) Středně velký dvoudomý akrokarpní mech, který vytváří husté, slabě lesklé, zelené až tmavozelené trsy s lodyhami 1 – 4 cm vysokými, hnědě vlášenitými. Listy 3 – 6 mm dlouhé, 7x až 12x delší než širší, přímé, všestranně odstálé, za sucha přilehlé, křehké, většinou s ulámanými špičkami. Z kopinaté báze vybíhají v úzkou, celokrajnou špičku, ojediněle ve špičce slabě zubatou. Žebro silné, 120 – 170 cm, 1/3 – 1/5 šířky báze, vybíhající do špičky, na hřbetní straně ve špičce hladké. Na příčném řezu žebrem s jednou řadou vůdčích buněk, s dorzálním a ventrálním svazkem stereid, který nevybíhá ke středu listu, se slabě vyvinutou dorzální a ventrální epidermis. Čepelné buňky jsou jedno- i dvouvrstevné, slabě ztlustlé, horní buňky 6 – 8 cm široké, dvouvrstevné, krátce obdélné, zaobleně čtvercové, netečkované, střední buňky 12 – 18 cm široké, čtvercové, krátce obdélné, řazené, bazální buňky jednovrstevné, podlouhle obdélné, hladké nebo slabě tečkované, křídelné buňky hyalinní až světle hnědé, jednovrstevné, žebra dosahující. Laboratorní pokusy prokázaly, že dvouhrotec zelený je schopen tvořit nové rostlinky z odlomených špiček lístků. Druh vytváří malé, krátce válcovité, slabě zakřivené světle hnědé až hnědé tobolky na žlutých, levotočivě zkroucených štětech, vysokých 1 – 1,5 cm. (POHLOVÁ 2005, FRANKLOVÁ et KUČERA 2009). Jedná se o epifytický druh rostoucí na kořenech a bázích kmenů, hlavně starých listnatých stromů (převážně buků, lip a dubů, řidčeji také bříz, javorů, jasanů, olší, vrb, habrů a topolů) méně často jehličnatých stromů, na ztrouchnivělém dřevě, zřídka na nevápenatých kamenech, skalách v listnatých i smíšených lesích s relativně otevřeným zápojem korun stromů a s relativně s vysokou a stálou vlhkostí vzduchu. Druh dává přednost středně starým stromům (např. u habru se jedná o 60 – 80leté jedince) před starými a mladými (Jandová 2011). V roce 2005 bylo známo 14 recentních lokalit, zatímco v současnosti je výskyt dvouhrotce uváděn v ČR z 29 lokalit. Do roku 2010 byl druh nalezen na 341 místech (dále jsou označovány jako mikrolokality) o celkové ploše cca 14 200 cm2. V převážné většině případů roste epifyticky na borce stromů, příležitostně se vyskytuje také na jiném substrátu, jako jsou nebazické horniny nebo mrtvé dřevo. Nejčastějším hostitelem je buk lesní (Fagus sylvatica),dalšími významnými hostiteli jsou také lípy, duby a jasany. V menší míře můžeme tento mech nalézt i na dalších druzích listnatých stromů.
Roháč obecný (Lucanus cervus) je nápadný a charismatický druh brouka (mj. jde o vůbec největšího evropského brouka), původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy a lužní lesy. V důsledku úbytku přírodních lokalit se významná část populací v současnosti nachází v pařezinách, parcích, alejích podél cest a solitérních dubech na loukách, pastvinách a hrázích rybníků, často v podstatně větších populačních hustotách než na původních „přírodních“ biotopech. Dospělce lze zhruba od poloviny května do konce července zastihnout na stromech, na kvasící míze ze stromů, na složištích dříví, případně i na zemi, kde se posléze koncentrují jedinci oslabení nebo ti, kteří se stali kořistí ptáků či obětí dopravních prostředků. Na přírodních biotopech lze dospělce zaznamenat spíše náhodně, mnohem častěji ve zpravidla mnohem koncentrovanějších populacích v parcích a alejích. Nejvíce aktivní jsou v odpoledních a večerních hodinách, kdy lze zejména samce roháče zastihnout i v letu. Po spáření kladou samičky roháčů vajíčka do starých trouchnivějících kmenů nebo pařezů listnatých stromů, v nižších nadmořských výškách přitom dávají přednost převážně dubům. Larvy se vyvíjejí několik (3-5) let na rozkládajícím se dřevě pařezů, kořenových náběhů a kořenů. Svůj vývoj dokončují zpravidla na hranici trouchnivého dřeva a okolní půdy, kde se již na podzim kuklí v oválném kokonu. Na jaře příštího roku se ze dřeva nebo z okolní půdy dospělí jedinci dostávají na povrch. Páchník hnědý (Osmoderma coriarium) je poměrně velký ale velmi skrytě žijící druh brouka, původně svým výskytem vázaný převážně na doubravy, lužní lesy a břehové porosty. Nezbytnou podmínkou jeho existence je přítomnost rozvolněných enkláv nebo ještě lépe solitérních dřevin, což je dáno výraznou preferencí osluněných kmenů, které mohou zajistit vhodné mikroklima pro vývoj larev. Vývojová stádia páchníka hnědého se po celou dobu nacházejí v dutinách širokého spektra listnatých dřevin, kde se živí dostupným odumírajícím dřevem a trouchem. Ve stejném substrátu se i kuklí a to v kokonu slepeném z okolního materiálu. Velká část dospělců po celou dobu života neopouští mateřskou dutinu, proto lze kromě trusu a kokonů nalézt v mateřské dutině i zbytky těl odumřelých dospělců. Uvádí se, že dutinu opouští pouze cca 10 % všech dospělců a to ještě pouze za určitých okolností, například za horkých či dusných večerů, nejlépe doprovázených dešťovými srážkami. Velmi omezená mobilita a migrační schopnost přirozeně ztěžuje osidlování nových biotopů (zvláště na větší vzdálenost) a je jednou z příčin relativní vzácnosti toho druhu. V neposlední řadě skrytý způsob života velmi komplikuje prokazování výskytu a početnosti páchníka hnědého na lokalitě. Nezbytnou podmínkou přežití páchníka hnědého je ponechávání usychajících listnatých stromů s vytvořenými dutinami, včetně torz, rozpadajících se a padlých dřevin nebo kosterních větví. Přitom právě takové dřeviny a tedy potenciální biotopy tohoto evropsky významného druhu jsou z lokalit přednostně odstraňovány, především v zájmu zajištění provozní bezpečnosti v parcích či alejových výsadbách, nebo při údržbě vodních toků a vodních děl (typicky hrází rybníků). Negativně působí i postupné zarůstání osídlených stromů náletovými dřevinami, což vede k zastínění a snížení atraktivity biotopu a v delším horizontu k vyhynutí místní mikropopulace páchníka. Kovařík fialový (Limoniscus violaceus) je druh vázaný na původní listnaté porosty, s výjimkou zaplavovaných lužních lesů, skalních svahů a lesů s přerušeným kontinuem. Přítomnost druhu je spojena s existencí starých dutých listnatých stromů, přičemž pro svůj vývoj preferuje dutiny větších rozměrů ve spodní části kmene, zpravidla chráněné před deštěm a v kontaktu s půdou. Častým biotopem jsou stromy nebo jejich torza v pokročilé fázi rozpadu, kdy je vytvořena centrální dutina báze kmene s několika otvory. Pohyblivé larvy se živí odumřelými živočichy v trouchu a navazujícím půdním profilu, často se pohybuje právě na hranici těchto substrátů. Dospělci se vyskytují především v květnu a červnu, ovšem zřídkakdy opouštějí mateřskou dutinu. Nezbytnou podmínkou výskytu druhu na stanovišti je velký počet vhodných doupných stromů, neboť díky svým nárokům je reálně schopen obsadit pouze některé z nich. Vzhledem k velmi specifické bionomii se pravděpodobně ani v nedávné minulosti nejednalo o příliš hojný a rozšířený druh, přičemž jeho existenci poměrně dlouhou dobu umožňovaly některé tradiční formy hospodaření, spojené s pařezením, pěstováním středního lesa nebo lesní pastvou. Tzv. moderní formy hospodaření, spojené s odstraňováním potenciálně vhodných stromů a převodem na stejnověké hospodářské porosty, nevyhnutelně vedou k naprosté eliminaci tohoto druhu na lokalitě. Vazba na původní porosty, nejlépe pralesovitého charakteru, je u tohoto
stenoekního druhu velmi silná. V současnosti se druh vyskytuje už jen asi na 10 lokalitách, z nichž většina je vyhlášena jako území Natura 2000. U lokalit zcela přírodního charakteru je ideálním opatřením zajištění zcela přirozeného vývoje, u již ovlivněných stanovišť (obvykle se jedná o obory nebo bažantnice) je nezbytné zajistit příznivou věkovou a prostorovou strukturu lesního porostu a podporovat zásobu odumřelé dřevní hmoty, ideálně v podobě torz a stojících kmenů. Rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus) je celkem nenápadný a skrytě žijící druh brouka, vázaný svým výskytem na původní pralesní prostředí horských a podhorských lokalit, sekundárně se vyskytující i v zachovalých lesních společenstvech s dostatkem starého rozkládajícího se dřeva. Limitujícím faktorem je pro něj právě dostatečná zásoba odumřelé dřevní hmoty vhodných vlastností a parametrů. Ve vlhkém trouchnivějícím dřevě probíhá vývoj larev, které se živí zejména hlenkami (dle některých zdrojů i vlhkým trouchnivějícím dřevem) a dlouhodobě se zde také zdržují dospělci tohoto druhu. Je nalézán ve dřevě různých druhů, v závislosti na lokalitě a místní potravní nabídce, opakovaně byl nalezen pod kůrou a ve dřevě smrku, jedle, ale také dubu nebo buku. Vývoj je pravděpodobně dvouletý. Etologie druhu není příliš známa a mnohé literární údaje nejsou zcela jednoznačné. Jisté je, že přinejmenším v podmínkách hlubockých obor je možno dospělce zastihnout takřka nepřetržitě, tj. od předpokládaného ukončení vývoje koncem léta, dále po celou zimu a jaro, a to zejména v prostředí kde zároveň dochází k vývoji larev. V květnu a červnu je v podstatně větší míře možno dospělce zastihnout i jednotlivě pod kůrou nebo v trouchnivějícím dřevě různého druhu a kvality. Nezdá se, že by druh preferoval osluněné či naopak zastíněné substráty, respektive otevřená stanoviště nebo zapojené lesní porosty, určitým kritériem se ale zdá být vlhkost přítomného substrátu. Z uskutečněných nálezů lze mj. usuzovat, že dospělci rýhovce jsou poměrně dlouhověcí a na lokalitě přežívají i více než rok po opuštění kukelní kolébky. Pravděpodobně také nejsou příliš vybíraví co do druhu a kvality osídleného substrátu, lze je nalézt v trouchnivějícím dřevě listnatých i jehličnatých stromů, tolerují různé druhy saprofytických hub, přinejmenším je ale patrná preference vlhkého prostředí. Ale pouze v některých typech substrátů byl současně prokázán vývoj larev, protože téměř vždy se jednalo o vlhké až velmi vlhké kmeny dubu, buku nebo smrku napadené červenou hnilobou. Larvy jsou obvykle nalézány především v puklinách a vyhlodaných komůrkách vyplněných vlhkých trouchem, obvykle v bezprostřední blízkosti dospělců předchozí generace. Migrační a disperzní schopnost druhu není příliš diskutována, nelze vyloučit že v optimálních podmínkách dospělci dlouhodobě setrvávají v substrátu kde se vyvinuli a kolonizace nových kmenů se účastní jen část populace. U imag se obvykle předpokládá noční aktivita. Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) Evropská hnízdní populace strakapouda prostředního (Dendrocopos medius; VU/O) čítá více než 140 000 párů. Počet hnízdních párů na území České republiky se pohybuje v rozmezí 3 000 až 6 000 párů, obsazenost kvadrátů se od 80. let minulého století postupně zvyšovala až na 40%. Životním prostředím strakapouda prostředního jsou listnaté, někdy smíšené lesy v nížinách až pahorkatinách. Druhové rozšíření tohoto hmyzožravého zástupce šplhavců koresponduje s rozšířením habru. Hnízdní prostřední dále zahrnuje buk, jilm, smrk a javor. Vázán je ale především na staré dubové lesy, které mu poskytují potravu především v zimním období. Dutiny si ptáci vydlabávají vlastní, k tomuto účelu si vybírají nahnilé nebo suché kmeny. Prosperující populace vyžaduje poměrně velké ploch vhodných porostů (desítky hektarů; ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí především v porostech tvořených přestárlými duby (Stará obora) nebo v dubových alejích (PYKAL & ŠEBESTIAN 2006). Lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) Evropská populace lejska bělokrkého (Fidedula albicollis; NT/-) byla odhadnuta na 1,4 milionu hnízdních párů. Velikost hnízdní populace v České republice byla odhadnuta na 35 000 – 70 000 párů, potvrzen byl zároveň vzrůstající trend jeho početnosti (obsazenost kvadrátů: 53%). Lejsek bělokrký je výlučně tažný druh, který na hnízdiště přilétá od konce dubna do května, na zimoviště ve střední a jižní Africe odlétá v srpnu až září. Lejsek bělokrký využívá ke hnízdění starší listnaté lesy, parky, hráze rybníků se starými doupnými stromy a osidluje i vyvěšené budky (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V Ptačí oblasti Hlubocké obory hnízdí jak v zapojených porostech s převahou buku (stáří nad 100 let – Poněšická obora), tak v parkovitých porostech s přestárlými duby (Stará obora; PYKAL & ŠEBESTIAN 2006).
4. Cíl ochrany: Cílem ochrany je zajištění vhodných biotopů pro předměty ochrany evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory a pro předměty ochrany ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory. Dále je cílem ochrany zachování ostatních přírodních biotopů, ochrana chráněných nebo významných druhů rostlin a živočichů. 5. Základní ochranné podmínky: Základní ochranné podmínky přírodních rezervací jsou stanoveny v § 34 odst. 1 zákona. 6. Návrh bližších ochranných podmínek: Pro přírodní rezervaci se nenavrhují bližší ochranné podmínky. 7. Vymezení hranice přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: 7.1. Navrhovaná hranice přírodní rezervace Hranice přírodní rezervace byla navržena tak, aby při zachování potřebných ploch pro zachování a rozvoj předmětů ochrany maximálně respektovala vlastnické vztahy a maximálně respektovala prostorové rozdělení lesa. 7.2. Vymezení ochranného pásma přírodní rezervace: Ochranné pásmo je vymezeno jako samostatný polygon. Hranice polygonu jsou zakresleny v mapách, které jsou přílohou tohoto návrhu. 7.3. Získání informace o vymezení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma: Zákres hranice přírodní rezervace je přílohou číslo 3 tohoto návrhu. Návrh hranic je dále k dispozici na www.kraj-jihocesky.cz, ve složce Krajský úřad – Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví – Ochrana přírody a krajiny – Zřizování zvláště chráněných území (ve formátu pdf), nebo na mapovém serveru jihočeského kraje na adrese http://gis.krajjihocesky.cz/mchu.jsp.
8. Územně správní zařazení území: 8.1. Přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou katastrální území: Hluboká nad Vltavou 8.2. Ochranné pásmo přírodní rezervace: kraj: Jihočeský okres: České Budějovice obec s rozšířenou působností: České Budějovice obec: Hluboká nad Vltavou, Hosín, Vlkov, Vitín katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Poněšice, Vitín, Vlkov u Drahotěšic 9. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených návrhem přírodní rezervace a ochranného pásma přírodní rezervace: Podrobný výčet parcel, výměr a listů vlastnictví je uveden v příloze. 10. Předpokládaná výměra zvláště chráněného území*: Přírodní rezervace: 76,76 ha Ochranné pásmo: 1508,64 ha Celkem: 1585,40 ha * výměra byla stanovena výpočtem z mapových podkladů (v programu ArcGIS)
11. Odůvodnění návrhu: 11.1. Historie ochrany území, vymezení PR: Jedná se o nové vyhlášení stávajícího chráněného území. Přírodní rezervace Libochovka byla zřízena Nařízením Okresního úřadu v Českých Budějovicích, o zřízení přírodní rezervace Libochovka ze dne 24.4. 2002. Nařízením vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit ze dne 22.12 2004, ve znění nařízení vlády č. 371/2009 kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb. ze dne 6.10. 2009 se území navrhované PR a její ochranné pásmo stalo součástí Evropsky významné lokality CZ0314126 Hlubocké obory (dále jen “EVL”). EVL byla rozhodnutím Evropské komise ze dne 13. 11. 2007 zařazena do evropského seznamu (dle sdělení MŽP č. 81/2008 Sb.). Území navrhované PR a jejího ochranného pásma je i součástí ptačí oblasti CZ0311036 Hlubocké obory. Ptačí oblast Hlubocké obory byla zřízena Nařízením vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory, č. 609/2004 Sb., ze dne 27.10. 2004. 11.2. Hlavní důvody zpracování návrhu na vyhlášení PR: Hlavním důvodem vyhlášení PR je splnění požadavku na implementaci soustavy Natura 2000 tak, jak to plyne z příslušných ustanovení zákona, úprava prostorového vymezení přírodní rezervace a uvedení původního zřizovacího předpisu do souladu se současnou legislativou. Po novém vyhlášení přírodní rezervace bude původní zřizovací předpis zrušen. 11.3. K názvu zvláště chráněného území: Navrhovaná PR je pod tímto názvem evidována v rámci zvláště chráněných území. Název považujeme za jednoznačný a výstižný a proto je navrhován i pro opětovně zřizovanou PR. 11.4. Ke kategorii ochrany zvláště chráněného území: Vzhledem k charakteru lokality a na základě metodiky MŽP pro stanovení kategorií zvláště chráněných území je navrhována v souladu s navrženou kategorií EVL přírodní rezervace. 11.5. K předmětům ochrany: Rozšíření a stav hlavních předmětů ochrany je nutno posuzovat v kontextu celé evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Uvedený přehled je výsledkem inventarizačních průzkumů, které byly provedeny v období 2011-2012 na území EVL. Dvouhrotec zelený se podařilo v EVL Hlubocké obory nalézt v přírodní rezervaci Libochovka na 21 mikrolokalitách. Nejčastější výskyt byl zaznamenán na buku lesním (Fagus sylvatica) – 19 mikrolokalit, 1 nález je z lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) a 1 z javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Jednotlivé mikrolokality dvouhrotce zeleného byly zaměřeny GPS Garmin a popsány podle požadavků metodiky. Stromy s nálezem druhu jsou označeny na kořenových nábězích příslušných stromů žlutým pořadovým číslem odpovídajícím číslu mikrolokality. Všechny mikrolokality byla zaznamenány v průběhu tří dnů: 17.7., 18.7. a 25.8. 2012. Rýhovec pralesní Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 opakovaně prokázal výskyt rýhovce pralesního jako jednoho z předmětů ochrany EVL. Dospělci tohoto druhu byli postupně nalezeni v celkem 35 padlých trouchnivějících kmenech nebo menších částech rozpadající se dřevní hmoty. Relativně menší část nálezů byla uskutečněna pod kůrou, kde se téměř vždy jednalo o izolované jedince, dočasně ukryté nebo nově kolonizující daný prostor. Větší počet nálezů se týkal vnitřních částí trouchnivého kmene, kde také byly odhaleny početnější kolonie a v některých případech larvy nebo kukly tohoto druhu. Ve všech případech byl tento druh zjištěn pouze v dubech a bucích v různém stadiu a typu rozkladu. Nejčastěji šlo a dřevní hmotu ve stadiu tzv. červené hniloby, v menším počtu případů i ve vybělené trouchnivějící dřevní hmotě buků. V některých případech nebylo v daném stádiu rozkladu zcela zřejmé, o jakou dřevinu původně šlo, pravděpodobně se ale vždy jednalo o dřevo listnatých stromů. Kovařík fialový
nebyl v rámci monitoringu nalezen, přestože byly opakovaně obhlíženy vhodné biotopy především v prostoru Libochovkau, Baby, Zlatěšovického údolí, Libochovky a Hradce. Pravděpodobnost nalezení tohoto druhu je nicméně velmi nízká, takže i nadále lze všechny uvedené části považovat za potenciální biotop tohoto PO. Přinejmenším jeden exemplář tohoto druhu byl v roce 2011 nalezen na Hradci (Mertlík). Roháč obecný Průzkum provedený v letech 2011 a 2012 výskyt roháče obecného jako jednoho z předmětů ochrany EVL prokázal. Dospělci nebo jejich pozůstatky byly nalezeny na několika perspektivních plochách na území Staré obory a na jedné lokalitě v rámci Nové obory. Celkový počet nálezů byl však oproti původnímu očekávání velmi malý. Místní populaci se nepodařilo zastihnout při líhnutí nebo rojení, naopak byly nalézány pouze jednotlivé exempláře obou pohlaví. Převážnou část nálezů dokonce tvořily uhynulé exempláře nebo jejich zbytky, často po útoku nějakého hmyzožravce. Živí jedinci byli na různých místech náhodně nalézáni v menší míře. U většiny nálezů se podařilo alespoň rámcově identifikovat pravděpodobnou vazbu na konkrétní biotop v blízkém okolí. Pouze některé kumulované nálezy zbytků těl mohou poukazovat spíše na oblíbené místo zpracování potravy než na přirozenou koncentraci jedinců. I v takových případech se ale dalo usuzovat na jedince nějaké místní populace. Páchník hnědý V rámci provedeného průzkumu nebyl zaznamenán výskyt živých dospělců nebo larev páchníka hnědého. V některých částech EVL ale orientační průzkum zaznamenal přítomnost potenciálních biotopů tohoto druhu a jednotlivě byly nalezeny i pobytové znaky recentní či historické populace páchníka. Nejvýznamnějším dokladem jeho výskytu je nález zbytků těla dospělce (nohy) v dutině solitérního dubu nedaleko Zlatěšovického rybníka a ojedinělé nálezy trusu larev v téže oblasti a dále u stromů v prostoru pastviny Mazalka. Výběr některých potenciálně významných dřevin a nepřímých dokladů výskytu páchníka hnědého je uveden v inventarizačním průzkumu. Protože nebyla plošně a systematicky uváděna identifikace všech potenciálně osídlených dřevin, jedná se ne zcela reprezentativní vzorek přítomných dřevin. Dá se ale říci, že uvedené případy dokumentují přinejmenším některá z ohnisek případného výskytu páchníka ve dvou nejperspektivnějších částech EVL. Potenciálně osídlených stromů je na lokalitě pochopitelně řádově více. 11.6. K cílům ochrany: Cíle ochrany jsou formulovány v souladu s ustanoveními § 34 odst. 1 zákona, tak, aby bylo zajištěno zachování předmětu ochrany v příznivém stavu. 11.7. K návrhu bližších ochranných podmínek: Vzhledem k charakteru předmětů ochrany a zejména z důvodu omezené přístupnosti na lokalitu nejsou bližší ochranné podmínky navrhovány. 11.8. K jednotlivým bližším ochranným podmínkám: Bližší ochranné podmínky nejsou navrženy.
11.9. K vymezení hranice zvláště chráněného území: Nově navržená hranice PR a OP PR je vedena převážně po hranicích prostorového rozdělení lesa. Vzhledem k tomu, že je součástí obor a je zde plánováno lesnické hospodaření, je tato hranice pro spravování území jak ze strany orgánu ochrany přírody, tak i ze strany většinového vlastníka nemovitosti výhodnější než vymezení podle hranic parcel nebo terénních markantů. V částech, kde vymezená hranice koresponduje s oborním plotem, byla navrhovaná hranice zaměřena po vnějším okraji oborního plotu.
11.10. K vymezení ochranného pásma: Zároveň s návrhem vyhlášení PR je navrhováno vyhlášení OP PR. OP PR je navrženo jako samostatný polygon, pokrývající zbytek části EVL na tomto břehu řeky..
Přílohy: číslo 1: Orientační mapa PR Libochovka a jejího ochranného pásma číslo 2: Seznam dotčených parcel číslo 3: Zákres hranice PR a jejího ochranného pásma do katastrální mapy
Příloha číslo 1:
Příloha číslo 2: Seznam dotčených parcel katastrální území Dobřejovice u Hosína
Číslo PR parcely nebo podle KN OP 2407 OP
LV
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
celková výměra (m2)
výměra v PP/OP (m2)*
3 trvalý travní porost
3 100
2 881
Dobřejovice u Hosína
2409/1
OP
3 trvalý travní porost
24 257
24 257
Dobřejovice u Hosína
2409/2
OP
3 trvalý travní porost
2 279
2 217
Dobřejovice u Hosína
2422/1
OP
3 trvalý travní porost
2 153
2 153
763
763
ostatní komunikace
Dobřejovice u Hosína
2422/2
OP
3 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
2425
OP
3 trvalý travní porost
5 261
5 261
Dobřejovice u Hosína
2426
OP
3 trvalý travní porost
2 802
2 802
Dobřejovice u Hosína
2434/1
OP
3 lesní pozemek
5 373
5 373
Dobřejovice u Hosína
2434/2
OP
3 vodní plocha
14 943
14 943
Dobřejovice u Hosína
2435
OP
3 lesní pozemek
2 006
11
Dobřejovice u Hosína
2435
PR
3 lesní pozemek
2 006
1 995
Dobřejovice u Hosína
2436/1
OP
3 lesní pozemek
1 090 485
996 393
Dobřejovice u Hosína
2436/1
PR
3 lesní pozemek
1 090 485
168
Dobřejovice u Hosína
2440
PR
3 lesní pozemek
2 544
2 544
Dobřejovice u Hosína
2442
PR
3 lesní pozemek
2 863
2 863
Dobřejovice u Hosína
2444
PR
3 lesní pozemek
4 436
4 436
Dobřejovice u Hosína
2447/1
PR
3 lesní pozemek
2 458
2 458
Dobřejovice u Hosína
2448
PR
3 lesní pozemek
2 913
2 913
Dobřejovice u Hosína
2450/1
OP
3 lesní pozemek
498 422
237 611
Dobřejovice u Hosína
2450/1
PR
3 lesní pozemek
498 422
258 128
Dobřejovice u Hosína
2451/4
OP
3 lesní pozemek
517 770
762
Dobřejovice u Hosína
2457/1
OP
3 lesní pozemek
747 186
736 381
Dobřejovice u Hosína
2457/1
PR
3 lesní pozemek
747 186
259
Dobřejovice u Hosína
2457/2
OP
3 lesní pozemek
8 675
8 582
Dobřejovice u Hosína
2457/3
OP
3 lesní pozemek
2 963
2 963
Dobřejovice u Hosína
2457/4
OP
3 lesní pozemek
19 706
19 706
Dobřejovice u Hosína
2458/1
OP
3 lesní pozemek
436 654
435 621
6 697
1 029
3 116
3 111
1 041
34
29
29
Dobřejovice u Hosína
2458/3
OP
157 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
2458/4
OP
3 lesní pozemek
rybník
ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace
Dobřejovice u Hosína
2458/5
OP
3 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
2458/7
OP
157 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
2459/1
OP
3 lesní pozemek
979 763
979 763
Dobřejovice u Hosína
2459/11
PR
3 lesní pozemek
286
33
2 448
2 448
642
642
79
79
Dobřejovice u Hosína
2459/12
OP
157 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
2459/13
OP
3 lesní pozemek 157 ostatní plocha
ostatní komunikace ostatní komunikace
Dobřejovice u Hosína
2459/14
OP
Dobřejovice u Hosína
2459/2
OP
3 lesní pozemek
1 135 879
685 169
Dobřejovice u Hosína
2459/2
PR
3 lesní pozemek
1 135 879
450 362
Dobřejovice u Hosína
2459/4
PR
3 lesní pozemek
7 270
7 270
Dobřejovice u Hosína
2459/5
PR
3 lesní pozemek
2 818
2 818
Dobřejovice u Hosína
2459/8
PR
3 lesní pozemek
817
817
Dobřejovice u Hosína
2459/9
PR
3 lesní pozemek
1 070
1 070
Dobřejovice u Hosína
2460/1
OP
3 trvalý travní porost
11 542
11 542
Dobřejovice u Hosína
2460/2
OP
3 trvalý travní porost
4 973
4 973
Dobřejovice u Hosína
2460/3
OP
3 lesní pozemek
Dobřejovice u Hosína
2461
OP
3 trvalý travní porost
Dobřejovice u Hosína
2462
OP
3 trvalý travní porost
Dobřejovice u Hosína
2465
OP
3 lesní pozemek
1 152
1 152
26 666
26 666
5 666
5 666
1 101 924
1 101 924
Dobřejovice u Hosína
2735/1
OP
3 lesní pozemek
450 637
Dobřejovice u Hosína
2735/2
OP
3 lesní pozemek
4 781
4 781
Dobřejovice u Hosína
2737/1
OP
3 lesní pozemek
1 642 716
1 636 330
Dobřejovice u Hosína
2737/2
OP
3 lesní pozemek
5 354
5 354
Dobřejovice u Hosína
2737/3
OP
3 lesní pozemek
25 878
25 878
Dobřejovice u Hosína
2739/1
OP
3 lesní pozemek
1 089 581
1 078 954
Dobřejovice u Hosína
2739/2
OP
3 lesní pozemek
520 732
436 132
Dobřejovice u Hosína
2739/3
OP
3 lesní pozemek
37 656
37 656
Dobřejovice u Hosína
2739/4
OP
3 trvalý travní porost
8 920
8 920
Dobřejovice u Hosína
2739/5
OP
3 trvalý travní porost
1 432
1 432
Dobřejovice u Hosína
2745/1
OP
3 lesní pozemek
1 584 909
1 547 724
Dobřejovice u Hosína
2745/2
OP
3 lesní pozemek
492 767
300 473
Dobřejovice u Hosína
2745/3
OP
3 lesní pozemek
3 765
3 765
Dobřejovice u Hosína
2745/4
OP
3 lesní pozemek
29 652
29 652
Dobřejovice u Hosína
2764/1
OP
3 lesní pozemek
433 279
26 362
Dobřejovice u Hosína
2764/2
OP
3 lesní pozemek
14 385
14 385
Dobřejovice u Hosína
2764/3
OP
3 lesní pozemek
272 094
52 051
Dobřejovice u Hosína
2764/4
OP
3 lesní pozemek
3 319
648
Dobřejovice u Hosína
3046
OP
3 lesní pozemek
14 452
14 308
Dobřejovice u Hosína
3048/3
OP
3 ostatní plocha
10 343
8 347
Dobřejovice u Hosína
3049/2
OP
3 ostatní plocha
7 585
7 180
Dobřejovice u Hosína
3068/10
OP
1 ostatní plocha
405
380
Dobřejovice u Hosína
3068/3
OP
1 ostatní plocha
15 797
788
Dobřejovice u Hosína
3068/6
OP
3 ostatní plocha
1 180
1 173
Dobřejovice u Hosína
3068/7
OP
157 ostatní plocha
1 477
801
Dobřejovice u Hosína
3069/1
OP
3 ostatní plocha
17 936
17 936
Dobřejovice u Hosína
3069/3
OP
3 ostatní plocha
4 865
4 865
Dobřejovice u Hosína
3070
OP
3 ostatní plocha
14 465
14 465
Dobřejovice u Hosína
3071/3
PR
3 ostatní plocha
1 232
1 042
Dobřejovice u Hosína
3071/6
PR
3 ostatní plocha
11 349
11 349
Dobřejovice u Hosína
3071/7
OP
3 ostatní plocha
716
707
Dobřejovice u Hosína
3071/7
PR
3 ostatní plocha
716
9
Dobřejovice u Hosína
3071/8
OP
3 ostatní plocha
16 580
16 580
Dobřejovice u Hosína
3072
OP
3 lesní pozemek
7 617
7 048
Dobřejovice u Hosína
3072
PR
3 lesní pozemek
7 617
482
19 623
6 723
7 262
6 226
7 262
1 036
7 683
7 683
16 349
310
16 349
15 532
Dobřejovice u Hosína
3073
OP
3 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
3074/2
OP
3 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
3074/2
PR
3 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
3115/1
OP
3 vodní plocha
Dobřejovice u Hosína
3115/2
OP
3 vodní plocha
Dobřejovice u Hosína
3115/2
PR
3 vodní plocha
ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace
ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního toku přirozené nebo upravené koryto vodního
450 637
Dobřejovice u Hosína
96/67
OP
562 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
96/68
OP
500 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
96/69
OP
59 ostatní plocha
Dobřejovice u Hosína
96/88
OP
276 ostatní plocha
toku přirozené nebo upravené ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha
Dobřejovice u Hosína
96/89
OP
403 ostatní plocha
jiná plocha
3 ostatní plocha
jiná plocha
Dobřejovice u Hosína
176
6
210
72
376
24
131
1
192
13
96/92
OP
2466/1
OP
212 trvalý travní porost
Poněšice
2467
OP
Poněšice
2472/1
OP
Poněšice
2472/10
OP
389 ostatní plocha
Poněšice
2472/11
OP
212 lesní pozemek
Poněšice
2472/12
OP
389 ostatní plocha
Poněšice
2472/13
OP
257 vodní plocha
Poněšice
2472/14
OP
389 ostatní plocha
Poněšice
2472/15
OP
257 vodní plocha
Poněšice
2472/16
OP
212 lesní pozemek
78
83
Poněšice
2472/17
OP
212 lesní pozemek
226
218
Poněšice
2472/2
OP
212 ostatní plocha
1 160
1 074
Poněšice
2472/3
OP
212 ostatní plocha
724
720
Poněšice
2472/4
OP
212 ostatní plocha
6 530
6 557
Poněšice
2472/7
OP
212 ostatní plocha
3 983
3 995
Poněšice
2472/8
OP
435 vodní plocha
36 966
700
Poněšice
2472/9
OP
8 262
8 296
Poněšice
2614
OP
121
2
Poněšice
2666
OP
lesní pozemek
289 573
218
Poněšice
2676/9
OP
lesní pozemek
1 049 069
1 042 148
Poněšice
2678/1
OP
17 900
97
Poněšice
2683/2
OP
212 zahrada
1 689
2
Poněšice
2684
OP
212 lesní pozemek
3 021
2 810
747
733
Poněšice
307
42
9 990
9 972
212 lesní pozemek
341 384
325 904
212 lesní pozemek
319 821
264 138
2 019
1 995
3 268
3 278
842
828
103
99
12
12
29
37
212 není na LV není na LV není na LV 212
silnice silnice koryto vodního toku přirozené nebo upravené silnice koryto vodního toku přirozené nebo upravené
ostatní komunikace ostatní komunikace jiná plocha jiná plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené
lesní pozemek trvalý travní porost
trvalý travní porost
vodní přírodní
nádrž
Poněšice
2685
OP
212 vodní plocha
Poněšice
2686/1
OP
235 trvalý travní porost
2 396
160
Poněšice
2686/2
OP
1 526
290
Poněšice
2690
OP
689
2
Poněšice
2700
OP
235 trvalý travní porost není lesní pozemek na LV 212 lesní pozemek
35 759
31 316
Poněšice
2701/1
OP
8 498
8 514
Poněšice
2735/3
OP
1 589 689
1 583 082
Poněšice
3052
OP
3 228
1 588
Poněšice
3053
OP
10 199
9 652
Poněšice
3056
OP
10 273
1 603
Poněšice
3058/1
OP
35 595
10 146
212 orná půda není lesní pozemek na LV 212 ostatní plocha není ostatní plocha na LV není ostatní plocha na LV není ostatní plocha
ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace silnice
na LV Poněšice
3058/10
OP
389 ostatní plocha
silnice
8
12
Poněšice
3058/11
OP
389 ostatní plocha
silnice
42
28
Poněšice
3058/2
OP
358
315
Poněšice
3058/3
OP
965
905
Poněšice
3058/4
OP
130
113
Poněšice
3058/5
OP
945
914
Poněšice
3058/6
OP
273
266
Poněšice
3058/7
OP
362
321
Poněšice
3058/7
PR
362
8
Poněšice
3058/8
OP
silnice ostatní komunikace silnice ostatní komunikace silnice ostatní komunikace ostatní komunikace silnice
635
624
Poněšice
3058/9
OP
389 ostatní plocha
silnice
127
156
Poněšice
3069/2
OP
212 lesní pozemek
4 944
4 954
212 zastavěná plocha a nádvoří
34
35
8 560
30
Poněšice
389 není na LV 389 není na LV 389 není na LV není na LV 389
ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha
st.185
OP
Vitín
1071/1
OP
1 ostatní plocha
Vitín
1072
OP
1 trvalý travní porost
Vitín
1075/2
OP
1 lesní pozemek
Vitín
1722/16
OP
1 vodní plocha
Vlkov u Drahotěšic
2676/10
OP
Vlkov u Drahotěšic
2676/12
OP
Vlkov u Drahotěšic
2676/5
Vlkov u Drahotěšic
2702/1
Vlkov u Drahotěšic
2702/2
Vlkov u Drahotěšic
jiná plocha
1 272
3
154 753
89
900
3
364 629
363 683
43 928
4 086
OP
24 lesní pozemek není lesní pozemek na LV 24 trvalý travní porost
12 483
12 483
OP
24 lesní pozemek
12 866
12 866
OP
24 lesní pozemek
1 280
1 280
2 134
2 134
koryto vodního toku přirozené nebo upravené
ostatní komunikace
2702/3
OP
24 ostatní plocha
Vlkov u Drahotěšic
2703
OP
24 trvalý travní porost
31 647
31 647
Vlkov u Drahotěšic
2707/1
OP
24 trvalý travní porost
9 670
9 670
Vlkov u Drahotěšic
2707/2
OP
24 orná půda
9 260
9 260
Vlkov u Drahotěšic
2709
OP
24 ostatní plocha
Vlkov u Drahotěšic
2711
OP
Vlkov u Drahotěšic
2713
Vlkov u Drahotěšic
2716
Vlkov u Drahotěšic
jiná plocha
611
611
24 orná půda
12 595
12 595
OP
24 orná půda
19 120
19 120
OP
24 lesní pozemek
18 285
18 285
2717
OP
24 trvalý travní porost
Vlkov u Drahotěšic
2718
OP
Vlkov u Drahotěšic
2720/1
Vlkov u Drahotěšic
2720/3
Vlkov u Drahotěšic Vlkov u Drahotěšic
444
444
24 lesní pozemek
20 819
20 819
OP
24 lesní pozemek
1 727
1 727
OP
24 lesní pozemek
89
87
2724
OP
24 zahrada
4 532
4 532
2725/1
OP
24 trvalý travní porost
9 248
9 248
1 931
1 931
manipulační plocha
Vlkov u Drahotěšic
2725/2
OP
24 ostatní plocha
Vlkov u Drahotěšic
2727/1
OP
24 orná půda
13 458
13 458
Vlkov u Drahotěšic
2728
OP
24 lesní pozemek
36 199
36 199
Vlkov u Drahotěšic
2730/1
OP
24 trvalý travní porost
37 980
37 987
Vlkov u Drahotěšic
2730/2
OP
24 trvalý travní porost
4 331
4 325
Vlkov u Drahotěšic
2731
OP
24 trvalý travní porost
825
825
Vlkov u Drahotěšic
2732
OP
24 lesní pozemek
6 958
6 958
Vlkov u Drahotěšic
2734
OP
24 lesní pozemek
2 646
2 646
Vlkov u Drahotěšic
2742/3
OP
8 560
7 980
Vlkov u Drahotěšic
2906
OP
17 726
754
Vlkov u Drahotěšic
3045/2
OP
24 lesní pozemek není lesní pozemek na LV není ostatní plocha na LV
328
86
ostatní komunikace
ostatní komunikace ostatní komunikace ostatní komunikace
Vlkov u Drahotěšic
3047
OP
24 ostatní plocha
1 295
1 295
Vlkov u Drahotěšic
3049/1
OP
24 ostatní plocha
6 064
6 064
Vlkov u Drahotěšic
3050
OP
24 ostatní plocha
457
459
Vlkov u Drahotěšic
st.173
OP
24 zastavěná plocha a nádvoří
165
165
Vlkov u Drahotěšic
st.72/1
OP
24 zastavěná plocha a nádvoří
1 864
1 864
Vlkov u Drahotěšic
st.72/2
OP
24 zastavěná plocha a nádvoří
62
62