Nahoře: půdorysy kostelů v Mikulčicích. Dole: rekonstrukce trojlodní baziliky (čís. 6) podle J. Pošmourného.
Dochované základy kostela na Vrchu sv. Klimenta u Osvětiman. Jednoduchá úprava pro poutní mše pod širým nebem. Nahoře: pohled od vstupu směrem k oltáři. Dole: pohled od presbytáře.
Ilustrace z trevírského rukopisu Apokalypsy, 9. stol.: Franská pěchota (nahoře). Ilustrace ze Zlatého žaltáře ze St. Gallen, 9. stol.: Franská jízda (uprostřed) - obléhání města (dole).
Papežská bula Industriae tuae z roku 880 (začátek).
glagolice a cyrilice
Část liturgického textu z tvz. Pražských zlomků, Sázavský klášter 11. stol.
Nahoře: detail veduty velehradského kláštera z roku 1668 (pohled od jihu). Dole: pohled na Velehradský klášter od východu - litografie z 19. století.
Nahoře: Velehrad od severovýchodu na snímku V. Angerera z roku 1885. Dole: Velehrad kolem roku 1900.
Řeckokatolická tradice na Slovensku. Nahoře: dřevěný kostel v Bodružalu. Dole: dřevěný kostel v Uličském Krivém.
Nahoře: freska v klenbě kostela ve Skale, Slovensko. Dole: oltářní obraz z kostela v Mojtíně, Slovensko.
Titulní list ze sbírky kázání V. B. Jestřábského z r. 1712.
Titulní list sbírky cyrilometodějských německých kázání z let 1708-44 se sv. Cyrilem a Metodějem a pohanskými bůžky.
Rytiny z knihy K. Hirschmentzla, Praha 1667 Vlevo: sv. Cyril a Metoděj. Vpravo: zakladatelé kláštera, markrabě Vladislav Jindřich a Přemysl Otakar I.
Nahoře: Josef Mánes návrh výšivky praporu Spolku Rastislav z Blanska, 1864. Dole: Mikoláš Aleš Slovanští věrozvěstové sv. Cyril a Metoděj, kresba 1897.
Akad. malíř P. Eduard Neumann, ikonostas 1913, v kapli sv. Benedikta ve velehradské bazilice.
M. Knobloch: Svatý Cyril a Svatý Metod, 2010. Oficiální medaile ČBK k oslavám 1150. výročí slovanské misie na Velkou Moravu, ražba ve zlatě, stříbře a obecném kovu.
Nahoře: jižní fasáda kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze Karlíně 1861-3 Dole: tympanon na hlavním vchodu, Kristus s patrony kostela od V. Levého.
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně, 1861-3, pohled z jihu na apsidu přesbytáře.
Detail bronzových vrat kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Podle návrhu J. Mánesa modeloval V. Levý a J. V. Myslbek, 1867-9.
Všeslovanská unijní porada na Velehradě v roce 1921.
Slovenští účastníci V. kongresu v roce 1927.
Nahoře: předsednictvo V. unionistického kongresu v roce 1927. Dole vlevo: Acta Velehradské akademie vycházela do roku 1948. Dole vpravo: Acta Velehradského kongresu 1927.
Významní představitelé unionismu.
Vladimir Sergejevič Solovjov, ruský filozof - slavjanofil.
Biskup Antonín Slomšek, slovinský buditel a politik.
Biskup Juraj Josip Strossmayer, chorvatský buditel a politik.
Arcibiskup Antonín Cyril Stojan, olomoucký arcibiskup, buditel a lidumil
Významné postavy cyrilometodějského hnutí v 19. a na počátku 20. století.
Mons. Ignác Wurm, kněz a politik, hlavní organizátor milénia 1863.
Prof. František Sušil, kněz, buditel, sběratel lidových písní.
Šebestian Kubínek, nadšený propagátor z lidu.
Sestra Marie Růžena Nesvatbová, průkopnice speciálního školství.
Významní vědci, odborníci na cyrilometodějskou tématiku
Historik P. František Cinek.
Slavista prof. Josef Vašica.
Historik prof. František Dvorník.
Teolog kardinál Tomáš Špidlík.
Pohlednice z doby výzkumů na Velehradě v letech 1904 – 1905. Nahoře: ukázka z vykopávek. Dole: celkový pohled na odkryv před kostelem.
Objev původního pozdně románského portálu v roce 1904.
Pohled do kapitulní síně objevené v roce 1937.
Základy Křížové kaple v Sázavském klášteře.
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči, 13. stol.
Historické obrázky z poutí na Velehradě. Nahoře 1905, dole 1936.
Setkání členů Dílo koncilové obnovy na Velehradě v r. 1968. Zleva F. Tomášek, K. Skoupý, V. Hopko, J. Hlouch a Š. Trochta.
Africký kardinál Bernardin Gantin s kardinálem Františkem Tomáškem při velehradské pouti r. 1981. Odvážný Gantinův projev v médiích cenzurovaný byl inspirací pro rok 1985.
Kardinál A. Casaroli při pouti v roce 1985 ukazuje poutníkům Zlatou růži zaslanou Janem Pavlem II. Vpravo od něj kardinál F. Tomášek.
Zástupy účastníků velehradské pouti v r. 1985, pohled do nádvoří
Pohled na zástupy velehradských poutníků v r. 1985 z tribuny ke dnes již neexistující zdi. Vlevo dole je tajný biskup prof. Stanislav Krátký – v šátku a tmavých brýlích.
Dva významní disidenti – organizátoři masové účasti na pouti. Vlevo: politik Dr. Václav Benda Vpravo: Augustin Navrátil proslulý svými hladovkami a peticí, pro kterou získal více než 80.000 podpisů.
Blahoslavení mučedníci řeckokatolické církve.
Biskup Josafat Kocylovskij. Zemřel na následky zacházení ve věznici v Kyjevě r. 1947.
Andrej Šeptyckyj, metropolita lvovský. Opětovně pronásledován NKVD Zemřel v r. 1944.
Biskup Pavel Petr Gojdič Zemřel v desátém roce věznění v káznici Leopoldov v r. 1960.
Biskup Vasil´ Hopko Zemřel na následky třináctiletého věznění v komunistických věznicích r. 1976.
Oběti totalitních režimů z řad kněží, kteří měli úzký vztah k Velehradu.
Biskup Leonid Fjodorov. Zemřel na následky věznění v gulagu Solovky za polárním kruhem r. 1935
P. Metoděj Dominik Trčka,CSsR. Zemřel v osmém roce věznění v káznici Leopoldov r. 1959.
Kardinál Josif Slipyj 15 let vězněn v sibiřských gulazích Zemřel v r. 1984.
Sv. arcibiskup-vladyka pravoslavné církve Gorazd II. (Dr. Matěj Pavlík). Zastřelen za poskytnutí úkrytu parašutistům v heydrichiádě r. 1942.
Nahoře: návštěva prezidenta Edvarda Beneše na Velehradě v roce 1936. Dole: návštěva prezidenta Václava Havla na Velehradě v roce 1992.
