Ná zev Obor: Klíč ová slova: Anotace:

Ná zev: Analý za faktorů ovlivňující podnikání č eský ch firem po vstupu do EU se srovnáním trendů v regionech s vysokou mírou nezamě stnanosti Obor: Management Klíč ová slova: podpora podnikání;globalizace; faktory; změ na podnikatelského prostředí; vytváření strategie; management změ n;malé a střední podnikání, vý sledky dotazníkového šetření Anotace: Monografie si klade za cíl popsat souč asné podnikatelské prostředí z hlediska forem malý ch a středních podniků, dále kapitálové a zamě stnanecké struktury a stupně zainteresovanosti do vzájemné spolupráce, využívání podpor ze strukturálních fondů EU v Moravskoslezském a Ú steckém kraji. Dále je řešen dopad malého a středního podnikání na regionální ekonomiku, zvláště na trh práce. Závě rem je vytvořen „ model firmy“ v obou regionech dle vý sledků vlastního vý zkumu finanč ně podpořeného IGS SU č . 18/2005. © Ing. Jarmila Šebestová ISBN: 80-7248-328-5

2

3

Obsah Ú VOD............................................................................................................................... 5 1 CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉ HO PROSTŘ EDÍ MSP A JEHO VÝ VOJ V EU .................................................................................................................. 7 1.1 PRÁ VNÍRÁ MEC PODPORY MSP ............................................................................... 7 1.2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA VÝ VOJE DLE ROČNÍCH ZPRÁ V O IMPLEMENTACI CHARTY MSP ............................................................................................................. 21 1.2.1 První rok implementace , zpráva z 07.03.2001 ............................................ 22 1.2.2 Druhýrok, zpráva z 06.02.2002 ................................................................. 22 1.2.3 Tř etí rok, zpráva z 21.01.2003 ............................................................. 23 1.2.4 První zpráva o implementaci Charty v kandidátských zemí z 21.01.2003 .... 23 1.2.5 Č tvrtá zpráva z 11.02.2004........................................................................... 23 1.2.6 Pátá zpráva z 8.2 2005 ............................................................................... 24 1.3 VLIV NA DALŠÍVÝ VOJ PODPOR MSP ..................................................................... 25 1.4 POSTAVENÍMSP V EVROPSKÉ UNII ....................................................................... 28 1.5 VÝ VOJ MSP V ČR OBECNĚ ................................................................................... 29 1.6 PODPORA MSP PŘ ED VSTUPEM DO EVROPSKÉ UNIE ............................................. 32 1.6.1 Př edvstupní podpora podnikání z EU........................................................... 37 2 METODY VÝ ZKUMU, VÝ CHODISKA A FORMULACE HYPOTÉ Z ............ 39 2.1 HYPOTÉZY VYPLÝ VAJÍCÍS ANALÝ ZY INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ............................. 41 2.2 VLASTNÍDOTAZNÍKOVÉ ŠETŘ ENÍ.......................................................................... 42 3 KOMPARAČ NÍ ANALÝ ZA MORAVSKOSLEZSKÉ HO A Ú STECKÉ HO KRAJE ........................................................................................................................... 43 3.1 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ A JEHO CHARAKTERISTIKA .......................................... 44 3.1.1 Slož ení zkoumané ho vzorku .......................................................................... 45 3.1.2 Podpůrné programy a projekty v r. 2005...................................................... 46 3.2 Ú STECKÝ KRAJ A JEHO CHARAKTERISTIKA ............................................................ 46 3.2.1 Průběh výzkumu a slož ení vzorku ................................................................. 48 3.2.2 Seznam programů pro Ú steckýkraj.............................................................. 48 3.3 REGIONÁ LNÍKOMPARACE ..................................................................................... 49 3.3.1 Regionální MSP a fondy EU.............................................................................. 57 3.4 MODELOVÁ FIRMA V DANÝ CH REGIONECH............................................................ 62 3.4.1 Modelové celkové MSP................................................................................ 67 4 TVORBA STRATEGIE ROZVOJE A ZMĚ N V SOUČ ASNÝ CH PODMÍ NKÁ CH ............................................................................................................ 69 4.1 NEJČASTĚ JŠÍBARIÉRY ROZVOJE ............................................................................ 75 4.2 PŘ ÍPRAVA STRATEGIE ............................................................................................ 77 4.3 SPECIFIKA JEDNOTNÉ EUROSTRATEGIE ................................................................. 79 4.4 SROVNÁ NÍS PŘ EDCHOZÍMI VÝ SLEDKY VÝ ZKUMU ................................................. 83 4.5 ROZVOJ MSP POMOCÍPROGRAMŮ PODPORY PODNIKÁ NÍPO VSTUPU DO EU ........ 84 4.6 STRATEGICKÉ ALIANCE V MSP ............................................................................. 92 4.7 STRATEGIE PRONIKNUTÍNA EVROPSKÝ TRH POMOCÍ„ SOCIETAS EUROPEAE“ ....... 95

4 4.7.1 Evropská společnost v Č R............................................................................. 97 4.8 STRATEGIE REGENERACE BROWNFIELDS ............................................................... 97 ZÁ VĚ R......................................................................................................................... 103 CIZOJAZYČ NÉ RESUMÉ ........................................................................................ 106 SEZNAM POUŽ ITÝ CH PRAMENŮ A LITERATURY ........................................ 108 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 111 SEZNAM OBRÁ ZKŮ ................................................................................................ 112 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 113 SEZNAM PŘ Í LOH ..................................................................................................... 114 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................. 115 REJSTŘ Í K................................................................................................................... 116

5

Ú vod Vý znam malý ch a středních podniků v č eské ekonomice v průbě hu 90. let stále narůstá díky změ nám v průmyslové a odvě tvové struktuře od monopolizované a centrálně plánované ekonomiky k racionálně jší struktuře, která dynamič tě ji reaguje na změ ny v nabídce, tak poptávce na trhu, které zároveň urč ují vý bě r technologií, právní formy a další. Segment malého a středního podnikání (dále jen MSP) stále dynamicky roste a jejich podíl na poč tu všech podniků v roce 2004 v České republice č inil 99,85%. Souč asně to tak znamená vý razné snížení poč tu velký ch podniků. V důsledku toho znač ně vzrostl podíl malý ch a středních podniků na zamě stnanosti a jejich vliv na řešení regionální nezamě stnanosti. Z celkového poč tu zamě stnanců v roce 2004 připadalo na malé a střední podniky 61,5 % osob (došlo ke snížení oproti roku 2003 o 0,7%). Jejich podíl na HDP ve stejném roce dosáhl 34,92 %, na celkový ch vý konech naší ekonomiky se podílely 52,15 % a na přidané hodnotě 52,9 %. V roce 2004 také přispě ly k růstu zahranič ního obchodu, kde jejich prostřednictvím bylo realizováno 34,3 % celkového vý vozu a 52,5 % celkového dovozu zboží a služeb do naší ekonomiky. Vysoká míra nezamě stnanosti v mnoha regionech se tak stává jedním z hlavních důvodů pro stimulování zamě stnanosti v MSP. Další důvody pro podporu mají svůj původ v záležitostech tý kajících se práce uvnitř každého MSP. Mezi nejč astě jší problémy patří rozdíly mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, relativně málo rozvinuté možnosti interního vzdě lávání a nedostatek příslušného personálu č i zájmu o řízení lidský ch zdrojů. Vě tšina opatření se tak koncentruje na v poskytování finanč ních prostředků. Příspě vky státu ve formě grantů, dotací, č i nízký ch sociálních příspě vků pro podniky, které nabízejí příležitosti zamě stnání pro dlouhodobě nezamě stnané č i nezamě stnané mladé osoby, patří mezi ty nejbě žně jší. Tato priorita důležitosti se spíše než na specifické problémy MSP vztahuje hlavně na státní politiku snižování vysoké nezamě stnanosti. Česká republika se stala od 1.5.2004 právoplatný m č lenem Evropské unie a to jistě přispě lo ke změ nám v chování stávajících MSP. Ú č elem této analý zy tak bylo popsat faktory ovlivňující vybraný segment rok po vstupu do EU. Analý za souč asné situace v malém a středním podnikání v regionech Moravskoslezském a Ú steckém je zpracována do ně kolika kapitol, které tvoří logický celek. První č ást práce je zamě řena na vymezení a definici malého a středního podnikání a jeho vý znam v ekonomickém systému Evropské unie a České republice. Je založena na analý ze dostupný ch zdrojů. Sled témat v rámci kapitoly se řídí pově tšinou chronologický m hlediskem. Kapitola druhá je zamě řena na samotný vý zkum souč asný ch podmínek podnikání, popis vý zkumný ch metod a dále stanovení základních hypotéz vý zkumu, který byl proveden v letošním roce v obou krajích. Třetí kapitola je založena na komparativní analý ze vý sledků dotazníkového šetření, tedy analý ze primárních dat s využitím komparativní metody označ ované jako

6 area studies, která je založena na srovnávání území, u nichž lze předpokládat jistou podobnost vý voje jak v kontextu ekonomického, tak sociálního. Komparace je pak dále završena komparací vý sledků z již provedený mi vý zkumy v letech 2003 a 2004 a tím vý zkum zasazuje do širšího kontextu. Dále je kladen důraz na interpretaci zjiště ný ch informací a hypotéz, které byly stanoveny v kapitole předchozí. V závě reč né kapitole jsou potom za pomocí dedukce a abstrakce z předchozí analý zy nastíně ny možné strategie rozvoje segmentu malého a středního podnikání ve zmíně ný ch regionech v kontextu vstupu České republiky do Evropské unie. Vý zkum byl finanč ně podpořen Interním grantový m systémem Slezské Univerzity č . 18/2005.

7

1 Charakteristika podnikatelské ho prostředí MSP a jeho vývoj v EU Podnikání v segmentu malého a středního podnikání nemá v Evropě dlouhou tradici. Až do poč átku 70-tý ch let byla vě tšina ekonomik charakteristická růstem velký ch podniků s centralizovaný mi strukturami řízení spojený ch s rozvojem teorií vý hod velkový roby. Upevně ním byla myšlenka, že vě deckotechnický pokrok, především využití předností specializace a integrace, si vynucuje koncentraci vý roby a velké produkč ní celky. Od poč átku sedmdesátý ch let se však zač alo projevovat vyšší tempo růstu zamě stnanosti u malý ch podniků ve srovnání s velký mi, velmi rychle tak rostl jejich poč et. Zač al se mě nit pohled na ekonomické teorie o firmách a byla znovu objevena důležitost stimulace a motivace podniků. Zejména úspě šná konkurence Japonska a USA vůč i Evropě sehrála rozhodující úlohu v posuzovaní vý znamu malý ch společ ností v hospodářství. Sedmdesátá a zejména osmdesátá léta tak můžeme charakterizovat zvý šený m důrazem na vý zkum a vý voj (technologická infrastruktura jako jsou střediska služeb a informací, programy podporující technologický rozvoj atd.), programy pro zač ínající podniky a programy na podporu vý vozu. Konec osmdesátý ch a zač átek devadesátý ch let je charakterizován podporou mezipodnikový ch kooperací, rizikového kapitálu a iniciativ vedoucích ke zvyšování řídících schopností a lidského kapitálu v MSP vůbec1. Od chvíle, kdy v Evropské unii zač al fungovat jednotný trh, tj. 1.1.1993, dostaly změ ny v podnikatelském prostředí další impulsy. Spolu s demokratizací vý chodní Evropy a následném rozšířením EU se jevilo nutností k přežití pro firmy rozšířit své aktivity mezinárodně . Společ ný trh č ítající témě ř 500 milionů spotřebitelů a rozprostírající se od Atlantského oceánu až k ruský m hranicím tak přinesl potřebu zvládnout řadu hrozeb, mezi nimi i novou hrozbu - mezinárodní konkurenci. Rozhodnutí o volbě formy vstupu na trh a o formě internacionalizace se tak stalo jedním z nejsložitě jších a nejkomplexně jších rozhodnutí, které firma musí absolvovat, chce-li expandovat mezinárodně . 1.1 Prá vnírá mec podpory MSP Politika Evropské unie pro podporu malého a středního podnikání se poprvé datuje k prvnímu „ Společ nému akč nímu programu“ který byl speciálně vytvořen a následně schválen v roce 1983, který byl nato vyhlášen jako „ Evropský rok malý ch a středních podniků a živnostenského podnikání“ . Druhý podobný podpůrný program byl vyhlášen v roce 1987. Evropská komise iniciovala práci na dalším dokumentu, který byl prezentován v roce 1993 jako „ Bílá kniha“ a zastřešoval integrovaný program pro rozvoj MSP a živnostenského podnikání obecně . Tímto bylo založeno Generální ředitelství pro podnikání, zkrácený název DG Enterprise. Jeho hlavními cíli je podpora podnikání jakožto : • cenné životní zkušenosti, • prostředí pro rozvoj inovací, 1

Analý za MSP ve Zlínském kraji, dostupné z http://extranet.kr-zlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=120205

8 •

prvku růstu konkurenceschopnosti.

Třetím krokem byl ně kolikaletý program podpory MSP (1997-2000) , který zahrnoval potřebné iniciativy a byl podporován v kontextu Amsterdamské dohody, jejíž pasáž zní: "Ú kolem Společenství je … podporovat harmonický, vyváž ený a trvale udrž itelný rozvoj hospodář ské ho ž ivota, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, rovné zacházení s muž i a ž enami, … zvyšování ž ivotní úrovně a kvality ž ivota, hospodář skou a sociální soudrž nost a solidaritu mezi členskými státy." (Smlouva o EU (Amsterdamská) č l. 2/ex-č l. B Cíle) V prosinci 2000 tak Rada EU přijala nový víceletý program zamě řený na podnikání a podnikatele, zejména v oblasti MSP pro léta 2001-2005.2 V č ervnu 2000 byl schválen ve Fiera (Portugalsko) Evropskou Radou dokument „ Evropská Charta pro malé podniky“. Tato Charta vyzý vá č lenské státy Evropské unie a Evropskou Komisi, aby zajistili podporu a pomoc malý m podnikům v deseti klíč ový ch oblastech. Oblasti podpory zahrnují vzdě lávání a rozvoj podnikavosti, levně jší a rychlejší zač átek podnikání díky zlepšení legislativy a regulace trhu, daňová a finanč ní oblast, posilování technický ch kapacit malý ch podniků. Každý rok proto Evropská komise vydává zprávu o implementaci přijaté strategie č lenský mi státy. Vlády i evropská komise si uvě domuje specifikum malého a středního podnikání, tedy jeho obrovskou dynamiku při zavádě ní nový ch technologií, nový ch služeb, vytváření nový ch pracovních míst a kladné ovlivňování kvality života a regionálního rozvoje. Ú č elem podpory je vytváření podmínek pro podnikavost jejich obyvatel. Hlavními silný mi stránkami, které jsou podporovány je vytváření znalostně orientované „ nové“ ekonomiky. Důvodem, proč je zahrnuta podpora podnikavosti a zlepšení podnikatelského prostředí pro malé podnikatele, je pokles zájmu o podnikání, jak vyplý vá ze studie „Global Enterpreneurship Monitor“ z roku 2002 : „Př i sledování vzniku firem v posledních 42 měsících se ukázalo, ž e v roce 2002 klesl index nové ho podnikání v EU o celou jednu tř etinu, v USA o 10 % a v Japonsku dokonce o 65 %. Nejv ětší podíl aktivní populace se pustil v poslední době do podnikání v USA (10,5 %), Irsku (9,1%) a v Norsku (8,7%). Na opačné m konci škály, mezi zeměmi, kde se málokomu chce podnikat, se umístily Japonsko (1,8 %), Belgie (3%), Francie (3,2%), Švé dsko (4%) a Nizozemsko (4,6%). Fenomé n má mnoho př íčin, od charakteru daň ové soustavy, po tradice nebo systé m vzdělávání. Např íklad v Belgii vzniká relativně více firem ve Valonsku, zatímco Vlámů se hrne do podnikání mnohem mé ně. Určitýrozdíl mezi Skandinávií a Beneluxem je dán mj. tím, ž e v Severských zemích již existuje v poměru k počtu obyvatel daleko mé ně firem než v Belgii nebo Nizozemsku.“ 3

2

Small & Medium sized enterprises.ref. F053, May 2003, dostupné z www.ibeurope.com/database/Factsheet F053 3 V EU chce málokdo podnikat, dostupné z http://www.cebre.cz/informace_4/podveu.asp

9

Schválená Evropská charta z roku 2000 obsahuje tě chto deset základních bodů: •

Vzdělá nía praktické kurzy pro podnikatele Hlavním úkolem je podpora podnikatelského ducha od raného vě ku, který ovlivňuje touhu po znalostech z oblasti podnikání, zejména ve středních školách a na univerzitách a zároveňtak povzbuzovat mladé lidi k uskuteč ně ní svý ch snů a iniciativ a podporovat vzdě lávací programy pro malé podnikatele, mezi hlavní oblasti podpory lze zařadit tyto aktivity: a. b. c. d. e. f.

•

Univerzitní katedry zač ínajícího a malého podnikání v Ně mecku, Španě lsku a Rakousku, Program podpory spolupráce firem a univerzit na vý zkumu ve Velké Británii, Zařazení vý uky podnikatelství do programu středních škol ve Švédsku a Finsku, Základy přístupu k profesi a k podnikání do programu základních škol ve Velké Británii a Švédsku, Studijní stipendia pro potenciální podnikatele ze zaostalý ch oblastí v Velké Británii, Daňové úlevy pro vnitropodniková školení v MSP, případně pro najímání vysoce kvalifikovaný ch odborníků MSP ve Španě lsku, Itálii, Rakousku, Švédsku.

Levnějšía rychlejšízahá jení podniká ní Důraz je kladen na vytvoření on-line aplikací pro zaregistrování podnikatele vč etně vyřízení dalších nezbytný ch formalit. Příklad poč tu procedur a jejich trvání ukazuje následující tabulka. Tabulka 1 Počet procedur a dé lka jejich trvání

Dánsko Británie Rakousko Ně mecko Španě lsko Ř ecko

procedury 1 1 8 24 28 10

tý dny 2 5 10 10 17 27

Zdroj: Šrejn, Z.: Zlepší se po našem vstupu do EU možnosti podnikání ?, dostupné z http://www.euractiv.cz/?a=show&cid=26&sid=23&pid=23#

Po pě ti letech implementace tohoto bodu Charty lze konstatovat, že procedura založení živnosti je zkrácena na jeden až dva dny v Belgii, Ně mecku, Ř ecku, Španě lsku, Itálii, Nizozemsku, Rakousku a Velké Británii.

10 Mezi další úspě chy můžeme zařadit tyto podpory: a. b. c.

d.

•

Ve 13 č lenský ch státech EU má administrativní poplatek za registraci živnosti nižší než 100 EUR (3 000 Kč ), Požadovaný základní kapitál pro založení s.r.o. pouhé 1 EUR (31 Kč ) v Irsku a Velké Británii, Registrace s.r.o. v Dánsku zdarma, ve Francii, Irsku, Portugalsku, Finsku, Švédsku a Velké Británii za méně než 500 EUR (15500 Kč ) , 8 č lenský ch států EU má hotovu registraci s.r.o. za méně než jeden tý den. Ve vě tšině č lenský ch zemí registrace s.r.o. vyplně ním jediného formuláře.

Zlepšenílegislativy a regulace trhu Snahou je potlač ovat negativní dopady národních předpisů ohledně bankrotů podniků a nová regulač ní pravidla pro malé podniky. Cílem se tak stává zprůhledně ní a zjednodušení přístupu k daný m dokumentům, vč etně jejich aplikace. Dalším bodem je zjednodušení administrativní zátě že malý ch a středních podniků a snížení režijních nákladů spojený ch s najímáním nový ch pracovníků a zjednodušení předpisů umožňující přechod na nezávislou č innost. Mezi pokroky v jednotlivý ch č lenský ch zemích patří snazší vyrovnání s vě řiteli a nový start “ poctivý ch” dlužníků zjednodušeny novelami zákonů v Belgii, Ně mecku, Nizozemsku, Rakousku, Finsku a Velké Británii. Zdůrazně na je i procedura posouzení dopadů navrhovaný ch zákonů a opatření na podnikání uzákoně na ve vě tšině č lenský ch států EU a spolupráce veřejné správy s podnikatelskou sférou pomocí dobrovolné metody samoregulace, které jsou testovány před navržením zákonné úpravy v Dánsku, Itálii, Rakousku, Finsku, Švédsku a Velké Británii nebo zavedením systému mě ření dopadů existujících zákonů na podnikání a odstraňování překonaný ch nebo nevyhovujících zákonů v Dánsku, Švédsku a Itálii. Mezi takovou aktivitu můžeme nyní zařadit projekt Evropské komise – Evropského podnikatelského konzultač ního panelu (EBTP), v jehož rámci získají jedineč nou možnost informovat Evropskou komisi o konkrétních dopadech unijních politik a předpisů na vlastní podnikání4. Tento konzultač ní nástroj funguje vý hradně přes Internet a názory firem zapojený ch do EBTP jsou zjišťovány prostřednictvím elektronického dotazníku. Elektronický dotazník je zpracováván v národním jazyce, obsahově se jedná vždy o jednotný okruh obvykle 10-ti otázek, již konzultované témata byla například „ veřejné zakázky“ , „ volný pohyb zboží“ . Vyplňování tohoto

4

European Business Test Panel http://europa.eu.int/yourvoice/ebtp/

11 dotazníku je koncipováno tak, aby nezatě žovalo jeho respondenta víc než je nutné. V ČR převzalo roli koordinátora Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je na místě připomenout, že harmonizace jednotného trhu a odstraňování překážek bránících ve využívání jeho potenciálu je dynamický proces, který zdaleka není ukonč en. V ná sledujícím přehledu můžeme ilustrovat stav konkré tních regulacív jednotlivých oblastech: v Energetika − plynule zásobování elektřinou a plynem, − transevropské energetické sítě , − volná soutě ž v oblasti energetiky, − využití obnovitelný ch zdrojů energií . v Soutěž ní politika a státní pomoc − zákaz urč itý ch dohod mezi podniky − zákaz zneužívání dominantního postavení, − kontrola fúzí a převzetí, − zákaz státní pomoci narušující soutě ž a ovlivňující obchod mezi státy, − jednotné podmínky a postup při povolování státní pomoci. v Ochrana spotř ebitele a jeho práv − − − − − − −

povinnosti prodejců při podomním a dálkovém prodeji, ustanovení spotřebitelský ch smluv, ochrana osobních dat, vyznač ování cen, ochrana úč astníků turistický ch zájezdů, ochrana klientů v systému dě leného vlastnictví nemovitosti, bezpeč nost vý robku – technické, hygienické, veterinární požadavky na vý robky (zejména stroje a technická zařízení, potraviny, chemikálie, kosmetika, léky).

v Životní prostř edí − − − − − − − −

informač ní povinnosti a kontrola ochrany životního prostředí, nakládání s chemikáliemi a nebezpeč ný mi látkami, prevence průmyslový ch rizik a havárií, emise (vč etně hluku) do všech složek životního prostředí, nakládání s odpady, obaly a skládkové hospodářství, hodnocení ekologického vlivu projektů a staveb, integrovaná prevence a kontrola průmyslového zneč iště ní, ekologické znač ení, management a audit.

v Sociální práva, pracovně-právní vztahy, bezpečnost a ochrana zdraví na pracovišti −

ochrana práv zamě stnanců při převodů podniků,

12 − − − − − − − − − −

ochrana práv zamě stnanců při hromadném propouště ní, ochrana práv zamě stnanců při insolvenci zamě stnavatele, zastupování zájmů zamě stnanců vůč i zamě stnavateli, organizace a délka pracovní doby, minimální doba odpoč inku, ochrana mládeže a tě hotný ch žen, možnost rodič ovského volna, nediskriminace na základě pohlaví, státní příslušnosti atd. ochrana před nebezpeč ný mi látkami, zářením atd., ochranné pracovní pomůcky, bezpeč nostní znač ení na pracovišti, ochrana zdraví při práci s monitory, manipulace s tě žký mi předmě ty, vzájemné uznávání získané kvalifikace, harmonizované požadavky na urč ité profese (lékaři, architekti, apod.)

v Finanční služ by − − − − −

zásady obezřetného hospodaření bank a úvě rový ch institucí, boj proti praní špinavý ch peně z, parametry plateb při „ zahranič ních“ obchodních transakcích, zásady č innosti pojišťoven, náležitosti pojistný ch smluv, předpisy pro investič ní společ nosti a kapitálové trhy.

v Právo obchodních společností − − − − − − −

nediskriminace mezi obč any EU při zakládání společ nosti, povinnosti formální a materiální publicity kapitálový ch společ ností, ochrana práv třetích osob (vkladatelů, klientů, obchodních partnerů), náležitosti vý roč ních zpráv a konsolidovaný ch roč ních závě rek, ochrana jmě ní akciový ch společ ností, pravidla pro fúze a dě lení společ ností, jednotná právní úprava Evropského zájmového sdružení, v budoucnu i Evropské akciové společ nosti .

v Rozvoj průmyslu a podnikání − − − − −

liberalizace veřejný ch zakázek na dodávky zboží, prací a služeb, podpora vě dy, vý zkumu a inovací, podpora malého a středního podnikání, budování trans-evropský ch sítí, harmonizace technický ch požadavků na vý robky a postupů prokazování shody, vzájemné uznávání národních požadavků na vý robky (tam, kde nejsou harmonizovány) a certifikátů o shodě se zákonný mi požadavky.

13 v Hospodář ská a měnová unie − − −

konvergenč ní kritéria pro hospodaření států umožňující úč ast v projektu jednotné mě ny, uzákoně ní jednotné mě ny a principů jednotné mě nové politiky, pravidla pro přechod od užívání národních mě n k jednotné mě ně .

v Ochrana duševního a průmyslové ho vlastnictví − − − − − − −

ochrana poč ítač ového software, ochrana autorský ch práv, ochrana databází, ochrana polovodič ový ch topografií, ochrana průmyslového designu a modelů, ochrana biotechnologický ch vynálezů, zákaz uvádě ní padě laného zboží do obě hu, evropská ochranná známka a evropský úřad pro ochranné známky

v Daně − − −

zabráně ní dvojímu zdaně ní, harmonizace systémů nepřímého zdaně ní: DPH a spotřební daně (na tabák, alkohol a minerální oleje), zrušení fiskální hranice a hranič ních kontrol mezi státy EU, refundace nepřímý ch daní obč anům třetích zemí při vý vozu z EU.

v Telekomunikace, audiovize a informační technologie − − −

volná soutě ž (jednotný trh) v telekomunikač ních službách, vzájemná propojenost telekomunikač ních sítí, systémů a zařízení, standardy veřejný ch telekomunikač ních služeb, standardy pro přenos televizního vysílání, ustanovení o podílu evropské tvorby ve vysílání.

v Společná obchodní politika (vůči zemím mimo EU) − − − − − − −

tranzit přes území EU, ochrana před dumpingový mi a subvencovaný mi dovozy, jednotné celní postupy a formuláře pro vý voz a dovoz ze třetích států, jednotný celní sazebník a jednotná celní klasifikace zboží, preferenč ní obchodní ujednání se třetími státy vč etně smluv o volném obchodě a celní unii společ ná statistiky obchodu a tranzitu, programy spolupráce se státy (oblastmi) mimo EU.

14

v Společná dopravní politika − − − − − −

•

společ né předpisy pro leteckou a námořní dopravu, volná soutě ž (jednotný trh) dopravních služeb (letecké, železnič ní a nákladní silnič ní dopravy), nediskriminač ní stanovení poplatků za užití dopravní sítě a letišť, požadavky na finanč ní a odbornou způsobilost dopravce, sjednocení předpisů technické a silnič ní kontroly, náležitostí řidič ský ch průkazů, požadavky při přepravě nebezpeč ný ch nákladů 5

Dostupnost poradenských informací

Zřízená poradenská centra by mě la zajišťovat a předávat zkušenosti a dovednosti tý kajících se řízení malého podniku a mě la by provádě t celoživotní vzdě lávání a konzultace. Sítě poradenských a podnikatelských center v EU byly zřízeny Evropskou komisí, jejich hlavním posláním je pomáhat Evropský m podnikům, zejména malému a střednímu podnikání, aby se mohlo lépe zapojit do Evropský ch hospodářský ch struktur. Mezi tyto organizace patří: 1.

ORGANIZACE „THE BUSINESS TO EUROPE“ (B2Europe – „ Podnikání do Evropy“ ) Byla založena jako styč ná plocha mezi jednotlivý mi č leny poradenské sítě zřízené EU a podnikatelskou sférou se široký m zábě rem služeb, které jsou přizpůsobeny jejich potřebám. Mechanismus funguje následovně : poradenská síť sbírá dotazy a problémy z podnikatelské sféry a předává je dál k dořešení. Veškerá poradenská a podnikatelská centra jsou č leny B2Europe a nejvyšším orgánem této struktury je Evropské Info Centrum (EIC).

2.

EURO INFO CENTRA (EIC) První EIC bylo založeno v roce 1987, jejich síť neustále roste, z poč áteč ních 39 na více než 300. Hlavním posláním je oznamovat MSP se záležitostmi tý kajícími se podnikání, změ n předpisů a požadavků. Jejich role však stoupá a tak EIC má následující oblasti působení:

5

CHALUPA, K.: Přehled všech oblastí podnikání, které jsou regulovány společ nou evropskou legislativou, zpracováno dle V. Šmejkal a kol., Jak obstát v Evropě , Praha 2000, str. 20-23, dostupné z www.tiscali.cz,

15 −

−

−

−

poskytová ní informací: EIC zabezpeč uje informovanosti pomocí seminářů, konferencí, propagač ních materiálů, internetový ch stránek, specializovaný ch brožur a projektů. Vě tšina tě chto aktivit je úzce specializována a informace jsou předkládány v ně kolika jazycích. Mezi hlavní body patří podpora spolupráce mezi jednotlivý mi MSP, fondy EU a jejich podpůrný mi programy a potřebami Evropského společ enství, poradenská č innost: EIC se specializuje na oblasti jako smlouvy o spolupráci s veřejný m sektorem, spolupráce mezi jednotlivý mi firmami, zdroje financování, průzkumy trhu a legislativní odlišnosti v jednotlivý ch č lenský ch zemích. Část tě chto informací je dostupná z internetový ch stránek nebo informač ních brožur. Zabezpeč ení podpory: díky smlouvám mezi jednotlivý mi č leny poradenské sítě EIC je schopno pomoci najít potenciální partnery nebo trhy pro všechny obory a podnikatelské projekty. Rovně ž zabezpeč uje úč ast MSP ve veřejný ch zakázkách nebo specifický ch projektech. Spoluprá ce s Evropskou komisí (EK): EIC zprostředkovává informace o potřebách problémech MSP a konzultuje je přímo s evropskou komisí. EIC je č lenem projektu "Interactive Policy Making Initiative" (Interaktivní politikou vzbudit iniciativu IPM), který sbírá a následně analyzuje reakce a pohledy z podnikatelské sféry na urč itá opatření č i změ ny v legislativě č i omezení v podnikatelském prostředí na úrovni EU.

EIC dále spolupracuje s místními, regionálními a národními organizacemi, které byly vybrány na základě kvality jejich propojenosti s místními podnikateli, dostupnosti finanč ních a logistický ch zdrojů, přístupnosti jejich služeb a dokumentace. EIC má užitek z privilegovaného partnerství s EK. Tato spolupráce zajišťuje efektivitu práce díky úč asti v odborný ch seminářích a dalším vzdě lávání. Komise také podporuje tuto iniciativu i finanč ně . EIC každoroč ně podléhají externímu auditu. 6 3.

INNOVATION RELAY CENTRES (IRC) – Centra pro podporu inovací Hlavním posláním je podpora inovací a transferu technologií v Evropě . Hlavní náplní není jen sektor MSP, ale také další subjekty jako jsou vý zkumné ústavy, univerzity, technologická centra a inovač ní agentury. První centra byla zřízena v roce 1995 za podpory evropské komise. Hlavním důvodem bylo zřídit technologickou platformu pro transfer a propagaci inovač ního podnikání. Mezi zamě stnance jednotlivý ch center patří specialisté z oblasti podnikání, průmyslu a vý zkumu.

6

Euro Info Centres - Quality business support network at your doorstep, dostupné z http://europa.eu.int/comm/enterprise/networks/eic/eic.html

16

V souč asné době existuje IRC ve více než 30 Evropský ch zemích a tato iniciativa překrač uje hranice EU mezi ně ž patří Bulharsko, Rumunsko, Izrael, Island a Norsko. Vě tšina tě chto center je pod vedením místní organizace, například hospodářské komory, regionální rozvojové agentury č i univerzitního technologického centra. 7 4.

THE ORGANISATIONS FOR THE PROMOTION OF ENERGY TECHNOLOGIES NETWORK (OPET) Organizace pro propagaci technologií na výrobu energie OPET bylo zřízeno Evropskou komisí a jejím hlavním důvodem je propagovat a podporovat inovace v nový ch zdrojích energie a zdůrazňovat jejich vý hody. Mezi hlavní zamě ření patří: − obnovitelné zdroje energie; − efektivní využívání energie v průmyslu; − stavebnictví a doprava; − využívání paliva; − uhlovodíky. OPET zajišťuje informace o podnikatelích v daný ch regionech nebo dle dalších požadavků. Jednotlivé zprávy zahrnují: − průzkum trhu; − vzdě lávání; − vyhodnocení technologií; − informace o specializovaný ch veletrzích a workshopech, − vyhledávání obchodních partnerů. Síť využívá veřejné i soukromé subjekty s potřebný mi znalostmi v propagaci nový ch energetický ch zdrojů a technologií. Rovně ž disponuje technologický mi specialisty a spolupracuje s inovač ními centry. V EU je 38 OPET center, další v Norsku, Islandu a Izraeli a ve 14 dalších zemích pod zkratkou FEMOPET.8

5.

EUROPEAN EMPLOYMENT SERVICES (EURES) zaměstnanosti

- Evropská služ ba

Ve spolupráci s Komisí pro zamě stnanost a sociální politiku9 a EURES by mě lo bý t zabezpeč ena mobilita zamě stnanců nejen v Evropské unii, ale v celém Evropském hospodářském prostoru (EHP), tedy vč etně Norska, Islandu a Lichtenštejnska. Organizace zastřešuje vyhledávání pracovních příležitostí, odbory a zamě stnanecké organizace. 7 8

Welcome to the Innovation Relay Centre (IRC) Gateway, dostupné z http://irc.cordis.lu/

Welcome to the European Commission's "Energy" website , dostupné z europa.eu.int/comm/energy/index_en.html 9 Employment, Social Affairs and Equal Opportunities, dostupné z http://europa.eu.int/comm/employment_social/index_en.html

17

Nejhlavně jší náplní je: − informovat a podporovat mobilitu pracovníků a seznámit s pracovními příležitostmi a životními a pracovními podmínkami v jednotlivý ch č lenský ch zemích, − pomoci zamě stnavatelům při zamě stnávání zahranič ních osob; − specializované poradenství při přeshranič ní spolupráci. V souč asné době existuje více než 500 center v celém EHP, kde lze najít databázi pracovních příležitostí a druhou databázi obsahující informace o životních a pracovních podmínkách v jednotlivý ch zemích. 10 •

Zlepšeníon-line služeb

Veřejné instituce jsou vyzý vány, aby pracovaly a vyvíjely on-line aplikace, které by zrychlily a zjednodušily vzájemnou komunikaci. Vyplý vá z to i z vý sledku podpory přístupu MSP k internetu: 70 % mikrofirem a 81 % malý ch firem v EU je připojeno k internetu. Malé a střední podniky, které si chtě jí v jiném č lenském státě otevřít dceřinou společ nost, musí stále č elit mnoha byrokratický m překážkám. Tyto nové služby tak mohou omezit byrokracii a mohou tak dopomoci k vě tšímu otevření dveří k volnému pohybu lidí, zboží a služeb po Evropě . K dosažení tohoto ambiciózního cíle zbý vá ještě leccos vyřešit, byl již představen plán budoucí technické infrastruktury eGovernmentu. Evropská komise také představila nový program IDABC, který má zvý šit efektivitu veřejné správy. Prvním krokem k nové generaci služeb eGovernmentu bylo otevření portálu Your Europe, (http://europa.eu.int/youreurope/index_cs.html) který již nyní nabízí snadno dostupné informace a služby podnikům a obč anům, kteří chtě jí plně využívat svá evropská práva. Mezi další pilotní projekty je možno zmínit: a. b.

•

Interaktivní web stránka umožňující MSP komunikovat s administrativou, ptát se a získávat informace ve Švédsku, Elektronická komunikace s úřady, vč etně odvodů daní a sociálních plateb, ve Francii, Irsku a Rakousku.

Maximalizace užitku podnikatelů z jednotné ho trhu

Ve spolupráci s č lenský mi státy a Evropskou komisí dokonč it vytvoření jednotného trhu, aby podniky z této situace mohly vyzískat maximální vý hody. To zahrnuje úpravu národní a společ né politiky a předpisů regulace trhu a konkurence. Jednotný evropský trh je definován jako prostor, kde jsou zrušeny všechny překážky volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu a kde je zaruč ena

10

EURES - evropský portál pracovní mobility, dostupné z http://europa.eu.int/eures/home.jsp?lang=cs

18 svoboda usazová ní se za úč elem podniká ní. Mezi základní pilíře jednotného trhu patří především: a.

zá kaz diskriminace mezi subjekty trhu na základě původu (se všemi firmami i jednotlivci musí bý t zacházeno bez ohledu na to, ze které č lenské země pocházejí), b. neexistence cel, kvó t a všech dalších tarifních bariér a administrativních omezení vý vozu a dovozu mezi země mi EU (bezbariérový vstup konkurenč ních firem na č eský trh), c. neexistence technický ch, hygienický ch, veterinárních, patentový ch a známkoprávních překá žek vývozu a dovozu (jednotné evropské standardy nebo princip vzájemného uznávání národních standardů), d. neexistence bezpeč nostních, technický ch, fiskálních, hygienický ch a rostlinolékařský ch kontrol na hranicích (konec č ekání na hranič ních přechodech mezi státy EU, přenesení kontrolních pravomocí na národní orgány země původu zboží a služeb), e. neexistence administrativních, kvalifikač ních a autorizač ních překážek volného pohybu pracovníků, f. neexistence národních přehrad pro poskytování služeb a usazování se v jiný ch č lenský ch státech za úč elem podnikání (možnost nabízet služby spotřebitelům v jiný ch č lenský ch státech, nebo přenesení vlastního podnikání do jiného státu EU), g. společ ná obchodní politika vůč i třetím zemím a společ ná ochrana proti nekalý m obchodním praktikám, h. neexistence diskriminace při udě lování veřejný ch zakázek (možnost úč asti v tendrech na dodávky zboží a služeb kdekoliv v EU), i. přísná ochrana rovné hospodá řské soutěže v rámci jednotného trhu EU (ochrana před jednáním firem ve shodě , před zneužíváním monopolního postavení a společ ná kontrola převzetí a fúzí firem),omezení podpor firem ze strany č lenského státu, stále se rozšiřující možnost svobodně si zvolit dodavatele telefonních a dopravních služeb, plynu nebo elektřiny, j. jednotná měna (ztráta kursového rizika, snížení transakč ních nákladů, průhlednost cen, ztráta národní mě nové suverenity), k. vysoká ochrana úč astníků trhu (především tě ch ve slabším postavení – zamě stnanců, spotřebitelů, vě řitelů, drobný ch akcionářů), l. vysoká ochrana životního prostředí (nutnost vý razný ch investic), 11 m. vysoké sociální standardy a rozvinutý sociální dialog. Průzkumy postojů západoevropský ch podnikatelů na přínosy jednotného trhu ukazují, že v ekonomicky méně vyspě lý ch zemích EU jsou jím 11

CHALUPA, K.: Regulace podnikání na jednotném trhu – principy, rozsah a zdroje informací, dostupné z http://tiscali.cz/euro/euro_center_030604.608752.html

19

vyvolané změ ny pociťovány nejvíce (velké náklady s přibližováním se evropský m standardům)., jsou však také vý razně kladně hodnoceny. Podnikatelé - Irsko a Ř ecko 69 %; Portugalsko 64 % - hodnotí dopady jednotného trhu pozitivně. Podobně se ale na přínosy dívá jen 35 % podnikatelů z Francie a 26 % z Velké Britá nie. Zkušenosti Irska a Španělska ukazují, že strukturá lní změny vyvolané vysoce konkurenč ním prostředím jednotného trhu EU jsou neodvratné. Tradič ní domácí firmy přežily v odvě tví služeb (turistika, lokální služ by), nové jsou úspě šné především v dynamicky se rozvíjejících sektorech budoucnosti (software, personální finance). I menší a střední firmy zasáhla vlna fúzí, převzetí a síťová ní ve snaze akumulovat potenciá l nutný ke konkurenč nímu boji na evropské úrovni. Sektor průmyslu č asto získaly velké nadná rodní koncerny nebo prošel tvrdou transformací do role jejich polozávislý ch subdodavatelů. Komu se nepodařilo zvý šit vlastní produktivitu nebo naleznout vhodnou strategii pro přežití na velkém a nároč ném trhu, zmizel.12 •

Daňové a finanč níotá zky

Zjednodušení daňového systému a přístupu k finanč ním prostředkům pro rozvoj podnikání, což zahrnuje přístup k rizikovému kapitálu a podpor ze strukturálních fondů. Rozmanitost prostředí nový ch č lenský ch zemí EU ilustruje následující tabulka. Nižší daně totiž přilákají více zahranič ních investorů, stejně tak množství investič ních pobídek a dotací, které reálně zaplacenou daňsnižují. Tabulka 2 Srovnání daň ových sazeb a skutečné ho zdanění firem ve stř ední Evropě (v%) země

daň ová sazba

skutečné zdanění

země

daň ová sazba

skutečné zdanění

Malta

35

32,81

Polsko

19

18,02

ČR

28

24,73

Slovensko

19

16,67

Estonsko

26

22,52

Kypr

15

14,52

Slovinsko

25

21,60

Lotyšsko

15

14,35

Maďarsko

17,60

18,08

Litva

15

12,82

Zdroj: České firmy mě ly loni jedny z nejvyšších daní ve střední Evropě , www.idnes.cz, 17.3.2005

Proces sbližování sazeb v rámci EU je také dále patrný ve vý voji a harmonizaci sazeb daně z přidané hodnoty v jednotlivý ch č lenský ch státech

12

CHALUPA, K.: Přehled všech oblastí podnikání, které jsou regulovány společ nou evropskou legislativou,dostupné z www.tiscali.cz,

20

Unie. Tento faktor může přispě t také k vě tší homogenitě podnikatelského prostředí v jejím rámci. Názorně lze zlepšování této oblasti ilustrovat v tabulce. Tabulka 3 Srovnání sazeb DPH v jednotlivých členských zemích standardní sazba DPH 21 25

Země Belgie Dánsko Č esko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko

19 18 22 19,6 21 20 15 18 18

Lucembursko Maďarsko

15 25

snížená sazba DPH Země 6 Malta Ně mecko 5 Nizozemsko 5 Polsko 8 Portugalsko 5,5 Rakousko 12,5 Ř ecko 10 Slovensko 5 Slovinsko 5 Španě lsko 9 Švédsko

standardní sazba DPH 18 16 19 22 19 20 18 19 20 16 25

6 V. Británie 12

17,5

snížená sazba DPH 7 6 7 5 10 8 8 7 6 5

Zdroj: Sazba DPH v zemích EU činí od 15 do 25 %,v České republice je průmě rná , www.tiscali.cz, 11.7.2005

Pokroku bylo dle hodnocení Evropské komise (EK) dosaženo zejména v tě chto bodech: a. b. c. d. e. f.

•

Nižší daně , daňové úlevy a jednodušší daňová administrativa pro malopodnikatele ve vě tšině č lenský ch zemí, Nižší daňové zatížení při přechodu malé firmy na dě dice v Ř ecku, Rakousku a Finsku, Nižší sociální platby za 1.-3. najatého zamě stnance v Belgii, Finanč ní podpora tvorby a analý zy podnikatelský ch zámě rů v Belgii, Podpora fondů rizikového kapitálu, resp. fondů investujících do nový ch a rizikový ch projektů, ve vě tšině č lenský ch zemí EU, Informač ní systémy pro MSP o zdrojích a možnostech externího financování ve vě tšině č lenský ch zemí EU.

Posílenítechnických kapacit malých podniků Podpora by mě la zahrnovat oblast poskytování nový ch technologií, zjednodušit přístup k nový m aplikacím, které jsou zamě řeny na podnikatelské úč ely pro podporu kooperace s vyššími odborný mi školami a vý zkumný mi centry. Mezi ně můžeme zmínit programy podpory přenosu technologií, vě decké spolupráce nebo zamě stnávání expertů v MSP ve vě tšině č lenský ch

21

zemí EU, dále projekty partnerství veřejného a soukromého sektoru na podporu mladý ch inovativních nebo high-tech firem v Nizozemsku nebo Program podpory inovací, šíření nový ch technik a postupů v Rakousku. •

Ú spěšné e-business modely a podpora podnikatelů

Podnikatele je stále nutno motivovat k využívání nejnově jších technologií k jejich rozvoji, jako prostředku na přežití na vysoce konkurenč ním trhu. Pro podporu tě chto cílů byly zvoleny tyto metody: a. b. c. d.

•

Programy vý uky elektronického obchodování pro malopodnikatele ve Španě lsku, Rakousku, Švédsku. Systém šíření dobrý ch příkladů využití elektronického obchodu MSP ve Finsku a Irsku. Síť excelentních center elektronického obchodu otevřený ch MSP v Ně mecku. Programy “ mentorů”MSP v elektronickém obchodování v Belgii, Španě lsku, Irsku, Finsku, Švédsku, Velké Británii.13

Ustanovit silnější, efektivnější reprezentaci há jící zá jmy MSP v Unii a na ná rodní úrovni Zřídit agentury pro rozvoj podnikání, které pak bude spravovat a kontrolovat Evropská Unie. Národní a společ ná politika bude tak lépe koordinována a každoroč ní hodnocení může přispě t k lepšímu seznámení se s podstatou MSP. Zároveň se ustavuje, že každoroč ní správa o implementaci zmíně ný ch bodů bude vždy na jaře každého roku.

1.2 Struč ná charakteristika vývoje dle roč ních zprá v o implementaci Charty MSP Charta se stala závaznou pro aktuální č leny Evropské Unie od jara 2002 a pro kandidátské země od jara 2002, kdy byla přijata v Mariboru (Slovinsko) dne 23.dubna 2002. V č eském právním řádu je zakotvena v zákoně č íslo 42/2002 Sb. „ O podpoř e malé ho a stř edního podnikání“ , který m byl novelizován předpis z roku 1992. Změ ny byly provedeny pod č ísly 1/2004 Sb. a 690/2004 Sb. Integrač ní proces nadále pokrač uje, například v Západobalkánský ch zemích (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Makedonie, Srbsko a Černá Hora) a Moldávii byla Charta přijata Tesalonice (Ř ecko) v kvě tnu 2003. Tyto země zač aly svůj implementač ní proces a první kolo jednání o vstupu do Evropské unie.

13

Příklady podpory malopodnikání v č lenský ch zemích EU, dostupné z http://www.cws-anb.cz/index.html

22

Charta Evropské unie překrač uje i hranice Evropy. Na setkání EU s jejími partnery v Ř ímě v říjnu 2003 č lenové středomořského regionu (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Sý rie a Tunisko) souhlasili s přijetím "EuroStředomořské charty pro podnikání“ , která je modelově založena na Evropské chartě . Tento dokument je v platnosti od roku 2004 a Evropská komise byla pově řena sledováním jejího dodržování. Přípravě každé zprávy předchází zpracování jednotlivý ch dokumentů, které doruč í vlády jednotlivý ch č lenský ch zemí v souladu s oblastmi podpory uvedený mi v Chartě . Vyhodnocené zprávy jsou pak dostupné na internetový ch stránkách Evropské komise. V roce 2003 zpráva již poprvé zahrnovala kandidátské země , které vstoupily do EU v roce 2004. 1.2.1 První rok implementace , zpráva z 07.03.2001 14 Evropská komise znovu zdůrazňuje zlepšení legislativy a regulace a usnadnit MSP lepší startovní pozici a posílit technologickou kapacitu podniků. Další vý voj je tedy závislý od vzdě lávání a zlepšování daňové a finanč ní oblasti. Komise připravila mantinely pro uplatně ní bodů z Charty, díky „ Víceletému programu pro podnikání a podnikatele (2001-2005)“ a ve spolupráci s č lenský mi státy zhodnotila 11 pilotních projektů a definovala nejlepší možné strategie rozvoje, které byly zmíně ny a zdůrazně ny v Chartě . 1.2.2 Druhýrok, zpráva z 06.02.2002 15 Druhý rok přinesl znač né zlepšení v podnikatelském prostředí, avšak odhalil nesourodost a nerovnomě rnost vý voje jednotlivý ch č lenský ch států při uplatňování Charty. Zpráva zdůrazňuje zlepšení v oblasti snižování nákladů na podnikání, odbourávání administrativních bariér při zakládání nového podniku a zjednodušení přístupu k e-obchodování. Byl zaveden proces vzdě lávání, ale jeho vý sledky budou patrné až v delším č asovém úseku. Komise zdůraznila a podpořila vý mě nu zkušeností mezi jednotlivý mi č lenský mi státy při sledování hlavních bodů rozvoje dle Charty. Stále však chybí „ reprezentač ní“ orgán hájící práva a potřeby malý ch a středních podniků.

14 Report from the Commission - European Charter for Small enterprises - Annual implementation report dostupné z europa.eu.int/eur_lex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52001DC0122:EN:HTML

15

Report from the Commission to the Council and the European Parliament - Report on the implementation of the European Charter for small enterprises dostupné z http://europa.eu.int/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexplus!prod!DocNumber&lg=en&type_doc=COMfinal &an_doc=2002&nu_doc=68

23 1.2.3 Tř etí rok, zpráva z 21.01.2003 16 Vý sledkem dalšího období bylo vý razné zlepšení v oblasti vymezený ch v Chartě . Avšak stále se prohlubuje propast mezi jednotlivý mi státy EU v oblasti změ n v legislativě a politice podpory MSP. Komise znovu zdůraznila potřebnost sektoru MSP pro ekonomiku a dalším cílem je zamezit prohlubování rozdílů v Evropském prostoru. Zdůrazně ny jsou dvě oblasti, kde by vlády jednotlivý ch zemí mě ly klást důraz na vzdě lávání podnikatelů a lepší tržní regulaci. V ně který ch zemích byla zavedeny iniciativy k podpoře podnikatelského ducha již od základní školy, přes školy střední a univerzity. V souvislosti s lepší regulací trhu, vě tšina č lenský ch států zrevidovala zákony tý kající se bankrotu, konkurzu a vyrovnání za úč elem je konsolidovat a zjednodušit. Zároveň zdůrazňovala, že prvními, kdo jsou zodpově dní za implementaci Charty, jsou jednotlivé státy a jsou spolutvůrci vý vojového procesu.

1.2.4 První zpráva o implementaci Charty v kandidátských zemí z 21.01.2003 Kandidátské země přijaly implementaci Charty v dubnu 2002 ve Slovinském Mariboru. Mezi země , které se takto k Chartě připojily patří 10 zemí, které vstoupily do EU dnem 1. kvě tnem 2004 (ČR, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Malta, Litva, Lotyšsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko), dále Rumunsko, Bulharsko a Turecko. Nejvě tšího pokroku zde bylo dosaženo na poli zmenšení administrativních bariér v podnikání a zjednodušení legislativního postupu při zakládání podniku. Tato vylepšování se stala pro mnohé kandidátské země prioritou jejich rozvoje. Dalšího vý razného pokroku bylo dosaženo v oblasti vzdě lávání k podnikání, rozvoj informač ních technologií. V dalších oblastech podpory podnikání bylo provedení daňový ch reforem. Na druhé straně finanč ní trh pokulhává za dalším rozvojem a je stále málo otevřen k podpoře podnikání a financování nový ch subjektů na trhu pomocí venture kapitálu, garancí a úvě rů. 1.2.5 Č tvrtá zpráva z 11.02.2004 V ně který ch oblastech bylo dosaženo velkého pokroku, tedy zejména v oblasti podpory podnikání v jeho zač átcích, zavádě ní on-line registrace subjektů a zlepšení přístupu k financím. Zkušenosti ukázaly, že nejlepších vý sledků v podpoře podnikání je dosaženo, když veřejný sektor spolupracuje s finanč ním trhem. To zahrnuje oblast poskytování záruk a mikroúvě rů přes daňové úlevy aby se dosáhlo podpory investic. Důraz nadále zůstává na oblasti inovací a transferu technologií. Reálná přidaná hodnota uplatňování Charty je postupné zlepšování podnikatelského prostředí v celé 16

http://europa.eu.int/eur-lex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52003DC0021:EN:HTML

24 Evropě . Vzrůstající poč et č lenský ch států poskytuje inspiraci pro další rozvoj mechanismů konzultací a inspirací z již uskuteč ně ný ch projektů. Tato cesta metody koordinace vý hod z přínosů projektů boří hranice jednotlivý ch č lenský ch států a je tak spojovacím mostem mezi různorodostí EU. 1.2.6 Pátá zpráva z 8.2 2005 Letošní zpráva zkoumá podrobně ji pokrok dosažený ve třech prioritních oblastech, vybraný ch z deseti oblastí Charty: – výchova k podnikavosti, zejmé na na stř edních školách vý chova k podnikavosti má horizontální rozmě r, je prvním nezbytný m krokem utvoření formálních vazeb mezi různý mi odvě tvími veřejné správy, zvláště mezi ministerstvem hospodářství a školství s cílem vypracovat celkovou strategii, chápat podnikavost v širším slova smyslu: nejen jako prostředek k zakládání nový ch podniků, ale také jako obecné smý šlení17, – zlepšování právních a správních př edpisů, zejmé na hodnocení dopadů a úpadkové právo - všem č lenský m státům se doporuč uje používat hodnocení dopadů jako standardní nástroj ke zlepšení kvality právních a správních předpisů a odstraně ní správního zatížení. Poslední slibný vý voj představuje francouzský zákon na záchranu podniků, jehož cílem je vč asné odhalení finanč ních potíží a který podporuje druhou šanci a nizozemský projekt Restrukturalizace dluhu pro podnikatele, jehož zámě rem je zjednodušit proces mimosoudní restrukturalizace dluhu. Vč asné přijetí opatření může podstatně zvý šit šance na záchranu podniku s finanč ními potížemi. Levné poradenství pro podnikatele s finanč ními potížemi poskytuje Centre for the self employed and small enterprises in difficulties (Stř edisko pro osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky s finančními potíž i) v regionu Brusel v Belgii a Entrepreneurs’ sounding board (Diskusní podnikatelské forum) v Nizozemsku, by mě ly bý t nabídnuty, aby se zvý šily šance na záchranu. Trvalá podpora ze strany obchodních partnerů, finanč níků, vě řitelů a jiný ch zúč astně ný ch stran může pomoci podnikateli v potížích vyhnout se zbyteč nému odchodu z trhu a je třeba ji podnítit, – nedostatek kvalifikace, zejmé na opatř ení k př ekonání nedostatku kvalifikovaných techniků a inž enýrů. důsledku pravidelného sledování kvalifikací upravují č lenské státy 17

The fifth report on Implementation of the European Charter for Small Enterprises was adopted on 8 February 2005 - COM(2005)30, dostupné z http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/charter/charter2005_base.htm

25 postupně svou politiku v oblasti vzdě lávání a školení a přizpůsobují ji souč asný m a oč ekávaný m strukturálním změ nám na trhu práce. Zapojení všech partnerů, zvláště podniků, do vý voje a stanovení obsahu vzdě lávacích a školících kurzů musí nadále pokrač ovat a zesílit. Konzultace a zvyšování pově domí mohou pomoci zlepšit image ně který ch povolání a přitáhnout mladé lidi k povoláním s potenciálně silný mi perspektivami do budoucna, jako jsou inžený ring a jiné specializace technický ch, informač ních a komunikač ních technologií. Zpráva se dále zmiňuje o novém č eském návrhu zákona o platební neschopnosti. Návrh zákona umožňuje ně kolik různý ch způsobů řešení případů skuteč né nebo hrozící platební neschopnosti, například formou konkurzního řízení, reorganizace a vyrovnání. Vedle toho se připravuje návrh zákona o správcích, který se tý ká organizace správců, požadavků na jejich odbornost, kvalifikaci a vedení ústředního registru správců. Přestože bylo dosaženo urč itého pokroku, zpráva upozorňuje na to, že ně kdy nejsou podniknuté kroky zamě řeny správný m smě rem. To je případ nového návrhu zákona o platební neschopnosti, který posílí postavení vě řitelů a tím ohrozí urč ité nové rysy zavedené kvůli zajiště ní kontinuity životaschopný ch podniků.

1.3 Vliv na dalšívývoj podpor MSP Tento aktivní přístup mě l vliv i na rozvoj dalších oblastí společ ný ch institucí Evropské unie. V listopadu 2002 poprvé Eurostat vydal zprávu o vý zkumu důležitosti role MSP v evropské integraci. Zpráva mě la název „ Podniky v Evropě – zálež í na velikosti?“, kde obsahovala rozvoj malého a středního podnikání v EU z tě chto pohledů: • Poč et subjektů, • Poč et zamě stnanců, • Přidané hodnoty, • Produktivity práce, • Mzdový ch nákladů, • Míru inovací, • Informač ních zdrojů, • Komunikač ních technologií. Z tohoto vý zkumu potom vyplynula klasifikace malý ch a středních podniků, která byla uveřejně na pozdě ji téhož roku ve zpravodaji Eurostatu č . 39/2002, kde byly uvedeny tyto základní charakteristiky: • Mikropodniky, které zamě stnávají do deseti zamě stnanců, tvoří více než 90% všech podniků v Evropské unii, poskytují více než 30% pracovních míst a tvoří 20% z celkové přidané hodnoty EU,

26 • • •

Více než polovina MSP č elí problémům tý kajících se mobility lidský ch zdrojů, tudíž brzdí inovač ní snahy, MSP, která pracují v oblasti internetového obchodu (e-commerce), zažívají stejný růst a rozvoj jako podniky velké pro formování elektronické nabídky a prodeje, MSP, která přijala filozofii „ společ nosti řízené znalostmi“ , dokáže nabídnout stejně kvalitní vzdě lávání svý m zamě stnancům jako velká organizace.

Následné statistické sledování vý voje a důležitosti malého a středního podnikání bylo publikováno Ú řadem pro sledování Evropský ch MSP, vydanou brožurou s názvem „ Zamě řeno na MSP“ (SMEs in Focus). Zpráva zahrnovala popis ekonomický ch aktivit Evropského hospodářského prostoru vč etně Švý carska a zdůraznila tyto hlavní body: • MSP kladně ovlivňuje konkurenceschopnost podniků na trhu, • Přispívá k odstraňování administrativních překážek, • Podně cuje k vlastní sociální zodpově dnosti jednotlivý ch podnikatelů. Situaci v tomto roce ilustruje následující tabulka. Tabulka 4 Ekonomická aktivita MSP v Evropské m hospodář ské m prostoru v roce 2002 Ukazatel MSP Velké podniky Celkem/průměr Počet podnikatelských subjektů 20 415 000 40 000 20 455 000 Počet zaměstnanců 80 790 000 40 960 000 121 750 000 Průměrnýpočet zaměstnanců 4 1 020 6 v podniku Průměrnýobrat podniku 600 000 255 000 000 1 100 000 Podíl exportu v obratu podniku 13% 21% 17% Průměrná př idaná hodnota na 65 000 115 000 80 000 zaměstnance Podíl mzdových nákladů v př idané 63% 49% 56% hodnotě Zdroj: SMEs in Focus - Main Results from the Observatory of SMEs in 2002, dostupné z www.ibeurope.com/Database/6400/6553

Ze studie můžeme vidě t, že malé a střední podniky hrají velkou roli při ovlivňování trhu práce, zahranič ního obchodu i tvorbě přidané hodnoty. Avšak mzdové náklady jsou vý razně vyšší než průmě rné. V lednu 2003 byly publikováno mnoho důležitý ch dokumentů tý kajících se politiky podpory a budoucnosti MSP v Evropské unii. Z tohoto důvodu byla vydána „ Zelená kniha – podnikání v EU“ . Základními stavebními kameny této politiky jsou: • Odstraňování bariér rozvoje a růstu podnikání, • Vyrovnávání rizik a přínosů z podnikání, • Vytvoření společ nosti, která podporuje podnikavost.

27

Dalším krokem byl souhrn revidovaný ch zpráv o politice rozvoje MSP. V kvě tnu 2003 Evropská komise proto přijala revidovaný soubor definicí malého a středního podnikání, která zač ala platit k 1.lednu 2005. Tabulka 5 Srovnání definic MSP z roku 1996 a 2003 Poč et Kategorie zamě stnanců celkový obrat nebo souč et rozvahy MSP (nezmě ně no) 2003 <43 milionů € Střední 2003 <50 milionů € podnik <250 1996 <40 milionů € 1996 <27 milionů € 2003 <10 milionů € Malý 2003 <10 milionů € podnik 1996 < 7 milionů € <50 1996 < 5 milionů € 2003 2 miliony € 2003 < 2 miliony € Mikro <10 1996 nedefinováno 1996 nedefinováno Zdroj: Commission Adopts Revised Definition of SMEs, dostupné z www.ibeurope.com/Database/6800/6828

Definice MSP se dále rozšiřuje o pojetí nezávislosti jednotlivého subjektu na ostatních. Evropská Komise ji definuje takto: 1. Podnik je nezávislýpokud: • Nevlastní žádné podíly v jiný ch firmách a žádné jeho podíly nejsou vlastně ny jinou firmou, nebo • Vlastní méně než 25% podílu v jedné nebo ve více podnicích a ostatní podniky vlastní celkově méně než 25% jeho podílu a není s nimi nijak provázaný , nebo • Vlastní méně než 25% podílu v provázaný ch podnicích a ony zároveň vlastní méně než 25% z jeho podílu, • Ostatní podniky, každý z nich vlastní mezi 25% a 50% jeho podílu, nejsou navzájem propojeny a mají tuto právní formu: a) veřejné investič ní společ nosti, společ nosti venture capital, nebo „ business angels“ s podílem menším než 1.25 milionů €, b) university nebo nezisková vý zkumná centra, c) institucionální investoři,vč etně regionálních rozvojový ch fondů, d) nezávislá místní správa s roč ním rozpoč tem nižším než 10 milionů € a méně než 5 000 obyvateli. 2. „Spojeni“ jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou ně který z tě chto vztahů: • podnikatel má vě tšinu hlasovacích práv akcionářů, společ níků nebo č lenů jiného podnikatele ; • podnikatel má právo jmenovat nebo odvolávat vě tšinu č lenů správního, řídícího nebo dozorč ího orgánu jiného podnikatele; • podnikatel má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiný m podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě ; • podnikatel, který je majitelem akcií nebo č lenem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společ níky nebo č leny uvedeného podnikatele vě tšinu hlasovacích práv akcionářů, společ níků nebo č lenů v uvedeném podnikateli.

28

Krátký m popisem vý voje podpůrný ch programů lze vidě t, že malé a střední podnikání hraje vý znamnou roli v každém č lenském státě Evropské unie. Všechny tyto č innosti vyvíjené Evropskou unií sledují jednoznač ný cíl - co nejvyšší zamě stnanost. Je proto důležité vytvářet takové podmínky, abychom mohli rychle mě nit zamě stnání, mohli získávat novou kvalifikaci, ale abychom pochopili, že se musíme o sebe postarat sami - zvyšovat si svoji kvalifikaci a investovat do sebe jako lidského kapitálu18.

1.4 PostaveníMSP v Evropské unii Malé podniky jsou považovány za hnací sílu pro inovace a rozvoj zamě stnanosti v Evropě . Jejich velikost je č iní velice citlivý mi na změ ny v odvě tví a prostředí ve kterém se nachází. Malé a střední podnikání (MSP) jsou tak v Evropské unii (EU) považovány za základ národních ekonomik a to především z tě chto důvodů: - jsou pružné, schopné přizpůsobit se podmínkám a požadavkům trhu, - vý znamně přispívají k tvorbě nový ch pracovních příležitostí, - podporují a rozvíjejí konkurenč ní prostředí, - působí jako prvek hospodářské rovnováhy, jejich jedineč ný a individuální charakter je protipólem globalizujících se ekonomik.19 MSP se tak stávají klíč ový mi hráč i v procesu transformace Evropské ekonomiky a jejímu přechodu k ekonomice řízené znalostmi, ke znalostní společ nosti. Především je nutno využít jejich pružnost a schopnost aplikovat, adaptovat se a používat nové technologie, stejně tak dobře jako jsou schopny inovovat, což představuje jedineč nou kombinaci faktorů. Rozvojem tohoto segmentu jako důležité souč ásti Evropské ekonomiky je třeba stále rozvíjet strategii prosperity a tím dosáhnout vyšší míry zamě stnanosti. Vysoká dynamika tohoto sektoru má ale ještě další aspekt: v posledním období vzniká v Evropské unii každoroč ně 1,4 milionu nový ch malý ch firem, ale 10 % z nich nepřežije ně kolik málo roků, ať je příč inou zániku nedostatek peně z, odbyt nebo špatný ekonomický odhad. Více samostatně podnikajících osob je v jižních státech Evropské unie, a to jak mužů, tak i žen. Souvisí to s cestovním ruchem, pro který mají tyto země velice příznivé podmínky.

18

GOLA, P.: Orgány Evropské unie snižují nezamě stnanost?, dostupné z http://www.mesec.cz/clanky/organyevropske-unie-snizuji-nezamestnanost/ 19 www.europa.eu.int/comm/enterprise

29 Tabulka 6 Podíl muž ů a ž en podnikajících v EU v roce 2001 Země

Ž eny

Muži

Samostat- z toho Samostat z toho ně ně Bez Se Se zaměstnanci podnikají- zaměstnanci zaměstnan podnikají cí cí ců

Bez zaměst nanců

EU

7,9

2,9

5,0

15,8

7,3

8,5

Belgie

9,5

2,2

7,2

15,9

6,1

9,8

Dánsko

3,6

1,5

2,1

9,7

5,6

4,1

Ně mecko

6,3

2,5

3,7

12,0

6,7

5,3

Ř ecko

16,7

3,7

13,0

31,2

10,5

20,7

Španě lsko

11,7

3,4

8,4

18,6

7,1

11,4

Francie

4,9

1,9

3,0

11,0

5,9

5,1

Irsko

6,4

2,6

3,8

17,8

8,2

9,6

Itálie

15,2

8,2

7,1

27,5

14,9

12,6

Lucembursko

5,5

3,6

1,9

8,7

6,5

2,2

Nizozemí

6,5

1,7

4,8

9,9

4,2

5,7

Rakousko

5,3

3,1

2,2

9,4

6,5

2,9

Portugalsko

12,8

3,8

9,1

20,0

8,9

11,2

Finsko

6,2

2,1

4,1

12,9

6,0

6,8

Švédsko

5,1

1,7

3,3

13,1

5,7

7,5

Velká Británie 6,6

1,5

5,1

14,3

4,0

10,3

Zdroj: Eurostat, Statistik kurz gefasst, Bevölkerung und soziale Bedingungen, Nr. 11/2002: "Geschlechtsspezifische Unterschiede bei der unternehmerischen Tätigkeit

Často tak vzniká dilema jestli je lepší bý t svý m vlastním pánem, nebo se radě ji nechat zamě stnat? Pro první variantu se vyslovilo 45% obč anů EU v porovnání s 61% Američ anů. Více než polovina (51%) obč anů EU radě ji volí statut zamě stnance, ještě vě tší skupinu (59%) pak tvoří lidé, kteří nikdy nezvažovali zřídit si svůj vlastní podnik. Hlavním důvodem, proč Evropané preferují bý t zamě stnanci, je jistota pravidelného příjmu (30% respondentů v porovnání s 10% respondentů v USA). Evropané mají také vě tší obavu z možného podnikatelského neúspě chu.20 1.5 Vývoj MSP v Č R obecně O drobný ch firmách se č asto mluví jako o skrytém gigantu. A nejde o přeháně ní. V souč asném období zamě stnávají spousty lidí a tvoří 80 % všech firem. Nejde však ani tolik o absolutní, statickou váhu tě chto subjektů v evropské ekonomice, jako o jejich dynamickou funkci, zejména jako zdroje tvorby nový ch pracovních míst 20

MSP - Evropané mají méně odvahy zač ít podnikat, http://www.cebre.cz/informace_43/mop.asp

30

to je v tíživé situaci vysoké nezamě stnanosti zvláště vý znamné. V posledních pě ti letech se podílely tyto MSP na růstu zamě stnanosti ze 75 %21. Vznik nový ch MSP je tak podmíně n ně kolika závažný mi faktory. Velké problémy v uplatně ní na trhu práce vznikají pro úzce specializované nebo nízce kvalifikované pracovníky. Ti, při strukturálních změ nách v ekonomice, přijdou o místo jako první. Jejich osud potom závisí na dostateč ně úč inné aktivní politice zamě stnanosti - především formou efektivních rekvalifikač ních programů, podporou mobility pracovní síly a investicemi v regionech postižený ch strukturálními změ nami. Druhý m velký m problémem je vysoká míra nezamě stnanosti mezi absolventy škol. Jenom pro zajímavost, v České republice pracuje více jak 40 % absolventů v jiném oboru, než jaký studovali na škole. Ze statistik vyplý vá, že témě ř 4 % žen a 12 % mužů č inný ch v průmyslu a službách samostatně podniká. V České republice jsou Český m statistický m úřadem evidováni pod zkratkou OSVČ (osoba samostatně vý dě leč ně č inná). Zřetelný je také rozdíl je patrný v zamě stnávání vlastního zamě stnance. Méně než 1 % žen zamě stnávají ně jakého pracovníka (oproti 3 % mužů). Nastolený trend je však zcela jasný a zřetelný . Mnoho lidí chce radě ji pracovat pro sebe, bý t si vlastním šéfem a urč ovat si samostatně , co je potřeba v daný okamžik vyřídit. Schopný m, samostatné podnikání otevírá šanci vydě lat si mnohem více než jako zamě stnanec ně koho jiného nebo ve státní sféře. Nejvíce podnikají muži i ženy jako daňoví č i finanč ní poradci, řemeslníci nebo kadeřnice, pekaři. Tito lidé zakládají "mikrofirmy", které mají méně než 10 zamě stnanců. Tabulka 7 struktura MSP dle pohlaví v letech 1993-2005 v podílu na celkové zaměstnanosti Muži Ž eny celkem celkem období 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

6,47% 7,36% 8,18% 8,56% 8,70% 9,56% 10,08% 10,44% 10,53% 11,28% 12,01% 11,91% 11,63%

2,54% 2,70% 3,16% 3,11% 3,19% 3,59% 3,77% 3,98% 3,98% 4,11% 4,43% 4,25% 3,95%

podnikatelé bez zaměstnanců muž i ž eny 4,38% 4,87% 5,30% 5,40% 5,60% 6,37% 6,91% 7,25% 7,49% 8,16% 8,78% 8,82% 8,68%

1,94% 2,00% 2,25% 2,20% 2,27% 2,62% 2,83% 3,02% 3,08% 3,19% 3,50% 3,36% 3,11%

podnikatelé se zaměstnanci muž i ž eny 2,08% 2,49% 2,87% 3,16% 3,11% 3,20% 3,17% 3,19% 3,04% 3,12% 3,23% 3,10% 2,95%

Zdroj: www.czso.cz, vlastní propočty 21

GOLA, P.: Lidé v Evropské unii chtě jí samostatně podnikat, dostupné z www.mesec.cz, 4.8.2003

0,59% 0,69% 0,91% 0,91% 0,92% 0,97% 0,93% 0,96% 0,90% 0,92% 0,93% 0,89% 0,84%

31

Jak vyplý vá z předchozí analý zy vý voje a postavení MSP v ekonomice ČR, nejvě tší vliv se projevuje v odvě tvích sektoru obchodu a služeb. Hlavní ekonomický vý znam MSP zde spoč ívá především v zajišťová ní zaměstnanosti a poskytová ní maloobchodních služeb pro obyvatelstvo. Tuto skuteč nost potvrzuje i následující graf struktury ekonomický ch subjektů podle právní formy a přírůstku poč tu subjektů. Graf 1 Vývoj struktury podnikatelských subjektů v Č R v letech 1992-2005

Zdroj: www.czso.cz, vlastní propočty

Z grafu je patrný ch ně kolik vý vojový ch trendů v podnikání v České republice. Pozitivním krokem je transformace ekonomiky vzhledem k typu vlastnictví, kdy ubý vá poč et státních podniků. Nejvě tší č ást privatizace je patrná od roku 1994. Přibý vá také další forma spolupráce mezi jednotlivý mi podniky, nejen v země dě lství, kdy se vytvářejí družstva. Této formy podnikání nadále přibý vá a přispívá ke koordinaci a kooperaci v podnikání jednotlivý ch subjektů MSP. Ubý vá poč et podnikajících fyzický ch osob, jak zapsaný ch v obchodním rejstříku, tak pouze registrovaný ch příslušný mi úřady. Letošní pokles je podle ekonomický ch expertů spíše administrativní záležitostí než odrazem špatný ch podnikatelský ch podmínek. Jedním z hlavních důvodů může bý t zejména daňová úprava z loňského roku, která zavedla tzv. minimální daň. Živnostníci, kteří vykázali ztrátu, museli zaplatit stejně vysokou daň jako zamě stnanec s polovinou průmě rné mzdy. Zvý šily se i odvody na sociální a zdravotní pojiště ní. 22 Přesto vykazuje č eské hospodářství stabilní trend v zakládání podnikatelský ch subjektů a pomě r mezi jednotlivý mi ukazateli vykazuje stabilní trend, tedy 3-4 subjekty

22

ČSSZ: od zač átku roku ubylo 25 000 podnikatelů, dostupné z http://www.novinky.cz//05/43/46.html, 18.4.2005

32

nové vznikají na jeden subjekt zaniklý . Vě tší vý kyv v poč tu nový ch subjektů byl zaznamenán v roce 2002, vše ilustruje tabulka 8. Tabulka 8 Př írůstek podnikatelských subjektů

2000 2001 2002 2003

Poměr vzniklé zaniklé absolutnípřírůstek vzniklé :zaniklé 3,7:1 102 886 27 667 75 219 3:1 92 322 30 694 61 628 3,5:1 64 084 18 413 45 671 3,7:1 99 915 26 781 73 134

Zdroj: www.czso.cz, vlastní propočty

Mezi další faktory, které ovlivňují kvalitu podnikatelského prostředí a jeho vý voj je intenzita podnikatelské č innosti, tedy její koncentrace v jednotlivý ch regionech ČR. Jak vyplý vá z následujícího kartogramu, právě regiony s vysokou mírou nezamě stnanosti, jako je kraj Ú stecký nebo Moravskoslezský , trpí kromě jiného, také sníženou intenzitou podnikání, což může znamenat propojenost tě chto faktorů, které budou předmě tem další analý zy v kapitole 2 a 3. Obrázek 1 Intenzita podnikatelské činnosti

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/tab/3800373D29

1.6 Podpora MSP před vstupem do Evropské unie Systém podpory malého a středního podnikání je v České republice tvořen dvě ma základními pilíři: legislativním a institucionálním rámcem. • Legislativní rá mec - Legislativa zamě řená na podporu malého a středního podnikání, která stanovuje pravidla podpory malý ch a středních podniků z prostředků státního rozpoč tu: 1. zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoř e malé ho a stř edního podnikání; 2. zákon č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech,

33

3.

zákon č. 59/2000 Sb., o veř ejné podpoř e.

Tyto předpisy harmonizují příslušný právní rámec České republiky s legislativou Evropské unie vztahující se k podpoře malý ch a středních podniků (Doporučení Komise Evropských společenství 96/280/EC z 3. 4. 1996 tý kající se definice sektoru malého a středního podnikání a Směrnice Evropských společenství 96/C 213/04 ze dne 23.7.1996, o státní podpoře malý ch a středních podniků) je harmonizována s legislativou ČR v rámci novely zákona č . 299/1992 Sb. Pravidla Evropské unie tý kající se podpory malý ch a středních podniků jsou v podmínkách programů podpory tohoto sektoru uplatňována v plném rozsahu od roku 2000. •

Institucioná lnírá mec

Systém podpory malého a středního podnikání rozdě luje kompetence zpravování tohoto sektoru mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a je realizován soustavou vzájemně se doplňujících institucí s přesně vymezený mi kompetencemi. Podpory urč ené průmyslu a podnikání financované Českou republikou se mohou rozdě lit do dvou skupin:23 •

podpory horizontální (všeobecné )

−

podpora malých a stř edních podniků (programy Záruka, Kredit, Speciál, Kapitál, Podpora exportu, Region, Vesnice, Regenerace, Preference) - jsou zamě řeny na podporu podnikatelů formou záruky za bankovní úvě ry, podporu podnikatelů z regionu hlavního mě sta Prahy, podporu poradenství, podporu fyzický ch osob a podporu služeb zamě řený ch na vý voz. Z rozpoč tové kapitoly MPO bylo na tyto programy v roce 2005 vyč leně no celkem 550 mil. Kč . obnova po povodních (program Rekonstrukce); podpora vý zkumu a vý voje (programy Technos, Park, Zvý šení exportní vý konnosti č eského průmyslu, Centra špič kový ch technologií, Strategické průmyslové technologie); podpory zamě stnanosti (programy aktivní politiky zamě stnanosti MPSV ČR);

− − −

23

Podpora č eského průmyslu a podnikání před vstupem do EU , dostupné z www.businessinfo.cz

34 •

speciální podpory − − − − −

energetika (10 programů zamě řený ch především na úsporu energií a obnovitelné zdroje); podpora úč asti na veletrzích, vý stavách a propagač ní aktivity; podpora exportu (služby agentury CzechTrade, České exportní banky, Exportní garanč ní a pojišťovací společ nosti); podpora ekologie (Státní fond životního prostředí - programy na ochranu vod, ovzduší, půdy, krajiny, přírodních zdrojů); podpora cestovního ruchu (Česká centrála cestovního ruchu).

Vedle tě chto podpor existují podpory poskytované z jiný ch zdrojů , tj. od soukromý ch nestátních a neziskový ch společ ností a sdružení a dále projekty financované společ ně s jiný mi státy (mimo programů financovaný ch EU) jako např. − − − −

podpora rizikového kapitálu (Czech Venture Partners); podpora inovač ního podnikání (Asociace inovač ního podnikání); podpora jakosti (Česká společ nost pro jakost); podpora ekologie (České centrum č istší produkce).

Vý znamný m krokem k přiblížení České republiky k požadavkům Evropské unie je vypracování klíč ový ch dokumentů pro oblasti průmyslového rozvoje. Společ ný m cílem tě chto dokumentů je zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu, růst produktivity práce a rentability průmyslu. Dokument Průmyslová politika Č R definuje cíle v krátkodobém, středně dobém a dlouhodobém horizontu a iniciativy, prostřednictvím který ch má bý t vytý č ený ch cílů dosaženo, takto: • Krá tkodobý horizont (1999-2001) Zde si průmyslová politika kladla v krátkodobém horizontu za cíl: − zastavit propad průmyslové vý roby a tvorby HDP; − stabilizovat podnikatelské prostředí v České republice; − nastartovat dlouhodobě jší růstové tendence zpracovatelském průmyslu. •

ve

Střednědobý horizont (2001-2005) Potvrzení růstový ch tendencí dosahovaný ch v předcházejícím období a zachování tempa růstu produktivity práce, resp. růstu přidané hodnoty. Ke zvý šení konkurenceschopnosti č eského průmyslu by mě lo napomoci: − vý razné zvý šení produktivity práce v průmyslu, jakosti a efektivnosti produkce, což bude znamenat přiblížení se k průmě rný m vý konový m ukazatelům EU; − dosažení vysokého tempa inovací vý robkového sortimentu; − dokonč ení klíč ový ch strukturálních změ n transformač ního procesu průmyslu.

35

Mezi konkrétní iniciativy k zajiště ní tě chto cílů patří zlepšování ekonomického prostředí pro vý robu a obchod (tj. finanč ní restrukturalizaci podniků, odstraně ní dluhů z minulosti, stimulaci koupě schopné poptávky, dokonč ení privatizace), zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu (zde se jedná o podporu nehmotný ch faktorů jako jsou např. technický rozvoj, jakost, inovace, lidský faktor, ekologie a úspory energie, malé a střední podniky, export a průmyslová spolupráce) a vytváření prostředí pro průmyslové investice (podpora přímý ch zahranič ních investic, investice strukturálního charakteru, podpora tuzemský ch investic), nadále podporovat změ ny v legislativní prostředí pro vý robu a obchod (vztah podnikatelů a veřejné správy, vztah vlastníků a managementu, vztah podnikatelů k zákazníkovi); selektivní podpora odvě tví a oborů (restrukturalizace ocelářského průmyslu, investič ní strojírenství, obranný průmysl). •

Dlouhodobý horizont (do 2010) Jeho cílem vytvoření takového průmyslového potenciálu, který bude plně srovnatelný s průmě rem dosahovaný m v tomto č asovém období v EU. Zejména půjde o vyrovnání vytvářeného HDP (cílem je dosažení hranice 75% průmě ru HDP na obyvatele v EU), dosažení srovnatelné efektivnosti produkce a produktivity práce (tj. snížení cca 50% rozdílu mezi ČR a EU v indexu produktivity práce).

Konkrétní nástroje a úkoly podpory malého a středního podnikání jsou rozdě leny mezi jednotlivé instituce zabý vající se různý mi formami podpory podnikatelského sektoru. Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí ve své koncepci politiky podpory malého a středního podnikání pro období let 2001 - 2004 tyto instituce: 1.

Č eskomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Praha (dále jen Č MZRB) Hlavní úlohou této finanč ní instituce je zabezpeč ovat nástroje podpory přístupu malý ch a středních podniků ke kapitálu, dále je rozšiřováno působení ČMZRB jako poskytovatele finanč ních služeb pro systém podpory podnikání vč etně zdrojů ze strukturálních fondů do regionů.

2.

Agentura pro rozvoj podnikání Tato příspě vková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu byla založena v roce 1995 a zabezpeč uje systém poradenský ch, informač ních a vzdě lávacích služeb pro malé a střední podniky. Do její č innosti spadají zejména tyto oblasti: zajiště ní dostupnosti kvalitního poradenství, informací a odborného vzdě lávání pro malé a střední podniky, rozvoj inovač ního podnikání a inkubátorů, správa alternativních zdrojů financování rozvojový ch zámě rů, poskytování půjč ek v rámci programů rozvoje malého a středního podnikání, pomoc při zajiště ní úč asti domácího sektoru malého a středního podnikání v programech Evropské unie a

36

spolupráce na tvorbě politiky podpory malého a středního podnikání. Dále se také podílí na přípravě a realizaci programů urč ený ch konkrétně pro malé podniky. Ve spolupráci s regionálními poradenský mi informač ními centry (RPIC) a podnikatelský mi inovač ními centry (BIC) poskytuje pro malé a střední podniky zvý hodně né poradenské, informač ní a vzdě lávací služby technické asistence. Agentura pro rozvoj podnikání také monitoruje podnikatelské prostředí, vyhodnocuje úč innost systému podpory podnikání a koordinuje č innost a financování sítě institucí RPIC a BIC. 3.

Regionální poradenská a informační centra (RPIC) Byla v ČR zakládána po vzoru Evropské unie od roku 1992. Prostřednictvím RPIC se realizuje program Poradenství pro malé a střední podniky. V ČR působí v souč asnosti 22 RPIC a 5 podnikatelský ch inovač ních center (BIC). Činnost BIC je zamě řena na podnikatelské, technické a technologické poradenství pro malé a střední podniky. BIC mají také vazbu na vysoké školy nebo velké průmyslové podniky. Poradenské a informač ní služby pro malé a střední podniky jsou dotovány ze státního rozpoč tu a také prostřednictvím programu Phare. Služby RPIC a BIC jsou podnikatelský m subjektům poskytovány bezplatně nebo za snížené sazby.

4.

Euro Info Centra (EIC) Jedná se o síť informač ních center Evropské unie, které jsou financovány prostřednictvím zvláštního programu EU urč eného pro tato centra. Informač ní a konzultač ní služby, které poskytují, jsou zamě řeny na podporu rozvoje spolupráce malý ch a středních podniků v zemích Evropské unie.

5.

Regionální fondy podpory podnikání Podle politiky podpory malého a středního podnikání mají bý t regionální fondy podpory podnikání vytvářeny v souladu s potřebami a možnostmi regionů jako nástroje soustředě ní finanč ních prostředků využívající v maximální možné míře spolupráci s ostatními institucemi podpory podnikání na regionální úrovni.

6.

Národní diskusní skupina (NDS) Tato instituce, jejíž č innost je zamě řena na podporu tvorby a realizace vládní politiky pro malé a střední podniky, byla ustavena na základě doporuč ení Evropské komise k programu Phare. Jejím cílem je projednávání aktuálních otázek tý kajících se malý ch a středních podniků a

37

formulace doporuč ení a návrhů pro vylepšování podnikatelského prostředí. Je složena ze zástupců Hospodářské komory, podnikatelský ch a zamě stnavatelský ch svazů, zástupců podnikatelů a státní správy a plní funkci poradního orgánu Ministerstva průmyslu a obchodu. Mezi hlavní úkoly této skupiny patří i pravidelný monitoring podnikatelského prostředí a zajiště ní užšího propojení domácího podnikatelského prostředí s vý vojem v Evropské unii. Ve své č innosti využívá i doporuč ení pracovního orgánu Evropské komise BEST (Business Environment Simplification Taskforce). 7.

Č eská agentura na podporu obchodu/CzechTrade CzechTrade je národní exportní agentura Ministerstva průmyslu a obchodu. Jejím hlavním úkolem je prostřednictvím poskytování specifický ch služeb a informací podílet se na zvyšování exportní vý konnosti a konkurenceschopnosti č eský ch firem na zahranič ních trzích. Zámě rem politiky podpory malého a středního podnikání je realizovat č innost CzechTrade prostřednictvím postupně se rozšiřující sítě informač ních míst v České republice a kanceláří v zahranič í s cílem dosáhnout úrovně srovnatelné s vyspě lý mi země mi EU a přispívat tak ke zvý šení objemu vý vozu vý robků a služeb produkovaný ch v České republice.

Obecně můžeme říci, že hlavním cílem politiky podpory malého a středního podnikání je zvyšovat efektivnost prostředků na programové podpory a transparentnost soustavy programů, dále také prohlubovat osvědč ené programy, snižovat jejich administrativní ná roč nost pro malé a střední podniky a prodlužovat působnost programů pro delší období než jeden rok.

1.6.1 Př edvstupní podpora podnikání z EU Evropská unie disponuje širokou škálou nástrojů a programů, které jsou urč eny k podpoře nejen průmyslu a podnikání, ale i celého hospodářství. Ně které z nich byly speciálně vytvořeny pro přidružené země , jiné jsou otevřeny zájemcům jak z č lenský ch, tak i přidružený ch zemí. Programy urč ené pro Českou republiku lze zhruba rozdě lit následovně : • Program Phare Program Phare (dále Phare) byl zřízen v roce 1989 jako iniciativa Evropské unie podporující rozvoj demokratický ch států ve střední a vý chodní Evropě . Poskytuje finanč ní granty na posílení hospodářské transformace a posílení demokracie v tě chto státech. Česká republika se stala příjemcem zdrojů z Phare v roce 1990. Phare dokonč il své financování v rámci Víceletého indikativního programu 1995-1999. Víceletý indikativní program byl zamě řen na tyto klíč ové oblasti (podpora legislativní a institucionální integrace s EU, podpora infrastrukturní integrace - podpora sociální a hospodářské integrace). Od roku

38

1998 je program Phare postupně přesmě rován na podporu institucí a harmonizace č eského práva s právem ES. Programy Phare je možné v souladu s urč ený mi prioritami rozdě lit na: a.

b.

národní programy - tvoř í cca 80% prostř edků, které zahrnovaly programy pro soukromý sektor: podpora MSP, zahranič ní investice, regionální rozvoj, obchod, podpora exportu; dále pak programy na podporu evropské integrace: celní správa, standardizace, statistika, průmyslové vlastnictví; a v neposlední řadě oblast infrastruktury: financování energeticky úsporný ch projektů, transevropské sítě ; rozvoj lidský ch zdrojů: rozvoj trhu práce, obnova vzdě lávacího systému, odborné školství; vícenárodní programy tedy programy zamě řené na: zajišťování jakosti/standardů, spolupráci v ekonomické oblasti, rozvoj MSP, program společ ný ch podniků, životní prostředí, dopravu, energetiku, telekomunikace, jadernou bezpeč nost, duševní a průmyslové vlastnictví, statistiku; horizontální programy - tvoří cca 5% prostředků; programy přeshranič ní spolupráce (Cross Border Cooperation - CBC) , programy: CBC Phare ČR/Rakousko, CBC Phare ČR/Ně mecko, CBC mezi přidružený mi země mi, trilaterální přeshranič ní spolupráce.

Mezi další předpřístupové fondy, které tvořily přípravu na financování ze strukturálních fondů EU patřily programy SAPARD (příprava na využívání podpor v země dě lství a ve venkovský ch oblastech), program ISPA (podpora rozvoje dopravní infrastruktury a ochrany životního prostředí). Pro průmysl České republiky jsou otevřeny další následující programy: Pátý rámcový program pro mezinárodní spolupráci ve vý zkumu a vý voji, Stejné příležitosti pro muže a ženy, SAVE II, ECOS-Ouverture, EUREKA. Průmyslové podniky zde mohou využívat především financování s pomocí půjč ek od Evropské investič ní banky, Evropského investič ního fondu, Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Nejč astě jší přípravou podniků na vstup do evropský ch struktur nebyla jen finanč ní podpora podnikání, ale také příprava na změ ny v podnikatelském prostředí. Mezi stě žejní změ ny, které mě ly bý t brány v sektoru MSP v úvahu jsou: • Právo a pravidla EU budou aplikovány přinejmenším stejně přísně jako na hospodářsky slabší č leny souč asné EU. • Zvý šení celkového objemů dostupný ch finanč ních prostředků, avšak zároveň zvý šení nároků na kvalitu projektů (jaký koli projekt, žádající o financování ze zdrojů EU, bude vstupovat do otevřené soutě že na celoevropské úrovni),

39 • •

Zvý šení nároků na schopnost domácích subjektů spolufinancovat předkládané projekty, Zvě tšení vý hod vyplý vajících z partnerský ch vztahů s firmami i vý zkumný mi pracovišti z ostatních č lenský ch zemí EU (č eské podniky získají možnost bý t nositelem, tj.hlavním příjemcem projektu se všemi přednostmi tohoto postavení).

2 Metody výzkumu, východiska a formulace hypoté z Srovnání stavu MSP v ČR a zemích EU je obecně velmi složitý problém, který vyplý vá z ně kolika faktorů: • v zemích EU teprve v r.1996 vznikl návrh na závaznou definici pojmu „ Malý a střední podnik“ a tím i patřič ná úprava statistik v zemích EU. Vzhledem k č asové prodlevě sbě ru dat tak dosud nelze vyhledávat a zpracovávat data z 2.poloviny 90. let, která zohledňují kategorie MSP • v ČR do souč asné doby neexistuje této evropské definici podřízený statistický sbě r dat (i přes ně kolikaletý tlak ze strany MPO ČR) Srovnání stavu MSP v ČR a zemích EU tak lze provádě t především nepřímý mi způsoby, kdy jsou vyhledávána dílč í data, informace z dílč ích studií apod. a vzájemně kombinována.24 Pro vypracování analý zy tak bylo nutné použít mnoha pramenů dat. Mezi základní prameny patřila: • data Českého statistického úřadu, • závě ry konferencí o MSP v ČR, • zpravodajství Evropské komise • statistické informace EUROSTAT, • Analý za vý voje ekonomiky ČR a odvě tví v působnosti MPO (MPO 20012004) • dotazníkový průzkum provedený od února do č ervence 2005 Bě hem roku 2005 bylo provedeno samostatné dotazníkové šetření v regionu Moravskoslezském a Ú steckém, které bylo zamě řeno na změ ny v podnikatelské sféře rok po vstupu do EU a bariéry jeho dalšího rozvoje. Souč asně byl zkoumán vliv tohoto segmentu na místní zamě stnanost. Z tohoto důvodu bylo z definice MSP předkládané Evropskou komisí a platné od 1.1.2005 abstrahováno od položky obratu č i celkového souč tu rozvahy. Dalším důvodem, proč bylo od tohoto ukazatele abstrahováno byla neochota podnikatelský ch subjektů vyplňovat tuto položku č i dokonce celý dotazník

24

Analý za malého a středního podnikání ve Zlínském kraji, srovnání stavu MSP v ČR a EU, definování rozdílů v jeho různý ch segmentech http://extranet.kr-zlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=120205

40 z důvodu obav o osobní data. To vyplynulo ze šetření „ testovací skupiny“ a proto musel bý t dotazník upraven a rovně ž i cíle vý zkumu. Neochota byla podle vyjádření „ testovací skupiny“ způsobena zkušenostmi z předchozích vý zkumů jiný ch institucí č i aktivit, kdy byla jejich data zneužita k jiný m úč elům č i předána konkurenci. Proto dotazník musel obsahovat prohlášení o ochraně osobních dat a zpracování probíhalo oddě leně od odpově dních formulářů. Obavy ze zneužití informací tak možná byly i důvodem, proč vě tšina dotazníků zůstala bez odpově di. Předpokladem vý zkumu bylo zachovat strukturu respondentů oslovený ch firem č i živnostníků, aby byla zachována struktura dle národního hospodářství. Předpoklad k vý zkumu tak vypadal na zač átku roku 2005 následovně : Tabulka 9 Ú zemní srovnání Ú zemnísrovná ní2003 Registrované subjekty (k 31. 12.) právnické osoby celkem obchodní společ nosti družstva státní podniky fyzické osoby celkem Z toho soukromí podnikatelé

Ú stecký kraj 163 393 28 329 12 838 407 66 135 064 119 813

Moravskoslezský kraj 223 771 33 517 17 372 1 116 78 190 254 169 009

Zdroj: statistika podnikatelský ch subjektů, ČSÚ za rok 2003

Pokud bychom chtě li zachovat stejnou strukturu vzorku, pak by mě l bý t vzorek vý zkumu tvořen takto: Tabulka 10 Př íklad vzorku v % Ú zemnísrovná ní2003

Ú stecký kraj Moravskoslezský kraj Složenív % Složenív %

Registrované subjekty (k 31. 12.) právnické osoby celkem obchodní společ nosti družstva státní podniky fyzické osoby celkem Z toho soukromí podnikatelé

100% 17,34% 45,31% 1,44% 0,23% 82,66% 88,7%

100% 14,98% 51,83% 3,33% 0,23% 85,02% 88,83%

Zdroj:vlastní propoč ty

Přepoč et na absolutní poč et subjektů při vzorku 500 respondentů z obou regionů by vypadal potom následovně :

41 Tabulka 11 Př íklad slož ení vzorku 500 respondentů Ú zemnísrovná ní2003

Ú stecký kraj Moravskoslezský kraj Složenív % Složenív %

Registrované subjekty (k 31. 12.) právnické osoby celkem obchodní společ nosti družstva státní podniky fyzické osoby celkem Z toho soukromí podnikatelé

500 87 40 2 0 413 366

500 75 39 3 0 425 377

Zdroj:vlastní propoč ty

Subjekty byly náhodně vybírány, aby byl vzorek poskytnutý ch informací co nejrozmanitě jší. Mezi základní zdroje databází kontaktů byly tyto vyhledávač e: • Evropská databanka, www.edb.cz, • Seznamy firem, www.seznam.cz, • Seznamy firem, www.jyxo.cz, • Zlaté stránky jednotlivý ch regionů, www.zlatestranky.cz. Mezi hlavní témata vý zkumu, pro Moravskoslezský region již po ně kolikáté, patřilo: • • • •

Složení segmentu MSP v daný ch regionech, jeho kapitálová i velikostní struktura, Zdroje informací o podporách podnikání a způsobů jejich využití, Možnosti dalšího vzdě lávání podnikatelů. Formulace možný ch rozvojový ch strategií v podmínkách EU.

Základním zámě rem šetření bylo zjistit, zda došlo k ně jaký m změ nám v chování tě chto subjektů se změ nou prostředí, ve kterém se nacházejí. Za nejvě tší impuls ke změ nám byl vstup do EU a proto bylo zajímavé pozorovat proces adaptace MSP na změ ně né podmínky a zjistit, zda tento sektor v daný ch regionech reaguje dynamicky. Hlavním cílem vý zkumu tak bylo nejen popsat strukturu MSP, ale také navrhnout další strategie jeho rozvoje a identifikovat nejvě tší bariéry jeho rozvoje v daný ch podmínkách.

2.1 Hypoté zy vyplývajícís analýzy informač ních zdrojů Samotnému průzkumu předcházelo formulování následujících hypotéz, vyplý vajících z analý zy předchozích průzkumů a projektů: • V regionu převládá prvek „ mikropodniku“ , tato forma je ovlivně na vysokou mírou nezamě stnanosti a je č asto vý chodiskem jak práci získat,

42 • • • • •

Nejč astě jším oborem podnikání je obchodní č innost, protože má minimální požadavky na kapitál, inovace a vzdě lání podnikatele, Podnikatelé málo využívají podpor podnikání, informace získávají od známý ch nebo na internetu, Nízká úspě šnost projektů podpor může bý t způsobena nekompetentností osob projekt zpracovávajících. Na segment MSP působí prostředí, ve kterém se nachází, Existuje vazba na trh práce.

2.2 Vlastnídotazníkové šetření Za úč elem vykreslení co nejvý razně jších rysů MSP v daný ch regionech bylo osloveno 720 subjektů MSP. Ze získaný ch odpově dí vznikl vý bě rový vzorek 172 subjektů, který je tvořen z 122 subjektů z Moravskoslezského kraje (dále MSK) a 50 subjekty z Ú steckého kraje (dále Ú K). Získané odpově di byly převedeny do elektronické podoby s využitím tabulkového kalkulátoru a standardních statistický ch metod. Vý sledky vý zkumu byly interpretovány ve dvou základních rovinách – pro každý region zvlášť se všemi jeho specifiky, dále pak provedená komparace vý sledků a pro oba regiony dohromady se vznikem tzv. modelového MSP. Dotazníkový formulář vyplňovali buď samotní vlastníci nebo právní zástupci jednotlivý ch oslovený ch subjektů. Dotazníkové šetření postihovalo tyto základní oblasti: • Velikost podniku, obor, rok založení, • Vzdě lání a struktura zamě stnanců, • Jazykové schopnosti, • Kapitálová struktura,obchod se zahranič ím atd. (viz přílohy 1a -1c). Šetření bylo provedeno nejen mezi subjekty MSP ale také mezi Ú řady Práce v jednotlivý ch regionech a regionálními poradenský mi a informač ními centry. Vý zkumný problém se pak souhrnně řešil v tě chto základních rovinách:25 a)

deskriptivní (popisná) rovina, kdy dílč ím cílem bylo popsat podnikatelské prostředí, jeho kvalitu, změ ny a rozdílný pohled tří skupin: samotný ch podnikatelů, poradenský ch center a Ú řadů práce: • • • • • • •

25

struktura malý ch a středních podniků, poč et zamě stnanců, jazykové dovednosti,vzdě lání, vztah k informač ním technologiím, znalost podpor podnikání v daný ch regionech, informač ní zdroje, zájem o využívání e-learningu.

JANÍK, T.: Sbírka studijních materiálů k př edmětu „Základy pedagogické metodologie“, Brno: Masarykova univerzita, 2003, dostupné z http://www.ped.muni.cz/wsocedu/virtual/pdf/TJ_studijni_mat.pdf

43

b) relační rovina – ke zjiště ní vazeb bylo použito standardních statistický ch metod např. relativní č etnosti ve vzorku, korelač ní analý zy apod. s cílem naleznout a popsat vztahy mezi: • modelový m podnikatelem z praxe, podnikatelem žádajícím o dotace č i uchazeč em o zamě stnání, • místní mírou nezamě stnanosti a vznikem podnikatelský ch subjektů. c)

kauzální rovina, kdy byly zjišťovány příč iny tohoto stavu. Proto byly použity dva regiony pro vzájemnou komparaci vý sledků a k jejich vyhodnocení lze použít test dobré shody, Studentův t-test, chí-kvadrát test apod.

Ke zjišťování daný ch hypotéz byly použity v dotazníku tyto typy otázek podle stupně otevřenosti: • Uzavř ené otázky – které nabídly hotové alternativní odpově di. Tý kalo se zejména velikosti podniku, oboru podnikání, využívání programů EU a dalšího vzdě lávání. Tyto otázky podporovaly deskriptivní rovinu vý zkumu. • Dichotomická otázka: volby ano/ne byly použity pro zjiště ní důvodů, proč by podnikatel zpracovával projekt č i k jakému úč elu by podpory využil, což zejména podpořilo kauzální rovinu vý zkumu • Otevř ené otázky – byly použity k „ nasmě rování“ na odpově ď , zejména co se tý č e vzdě lanostní struktury, kapitálové struktury. Z důvodu obtížně jšího vyhodnocování při plánovaném poč tu dotazovaný ch byly použity ve vý zkumu opravdu minimálně a opě t podpořily deskriptivní rovinu vý zkumu. • Polouzavř ené otázky , které nejprve nabídly alternativní odpově ď a potom ještě žádaly vysvě tlení anebo objasně ní v podobě otevřené otázky, ty byly využity pro získávání informací o bariérách podnikání, obchodu se zahranič ím č i využíváním internetu.

3 Komparač ní analýza Moravskoslezské ho a Ú stecké ho kraje Ke konci prvního čtvrtletí 2005 evidovaly úř ady práce v celé Č eské republice 540,5 tisíce uchazečů o práci. Ve srovnání se stavem př ed rokem to bylo o 19,4 tisíce mé ně. Počet nezaměstnaných se sníž il o 3,5 procenta.V nejpostiž enějších dvou krajích s mírou nezaměstnanosti nad 15 procent - Ú stecké m a Moravskoslezské m - to bylo k 31. bř eznu ně té měř stejnýpokles jako u krajů s největší mírou nezaměstnanosti. 26 Podobnost historie, socioekonomického vý voje a dlouhodobého vysokého poč tu nezamě stnaný ch a menší podnikatelskou aktivitu byla důvodem proč tuto analý zu provést. Dále uvádím struč nou charakteristiku obou regionů, vč etně vymezení složení zkoumaného vzorku.

26

Rozdíly v nezamě stnanosti klesají mezi regiony nepatrně , dostupné z http://ihned.cz/mail/0/16029870/10005770, 25.4.2005

44

Obrázek 2 Míra nezaměstnanosti

zdroj: Rozdíly v nezamě stnanosti klesají http://ihned.cz/mail/0/16029870/10005770, 25.4.2005

mezi

regiony

nepatrně ,

dostupné

z

3.1 Moravskoslezský kraj a jeho charakteristika Moravskoslezský kraj leží na území okresů Bruntál, Frý dek - Místek, Karviná, Nový Jič ín, Opava a Ostrava-mě sto.Rozlohou 5 554 km2 zaujímá Moravskoslezský kraj 7 % území ČR a je svojí plochou 6. mezi kraji ČR. Moravskoslezský kraj má předpoklady pro rozvoj nový ch průmyslový ch odvě tví – má připravenou technickou inteligenci i vě decko-vý zkumné zázemí na vysoký ch školách, vý zkumný ch pracovištích i podnicích. Leží na hlavní trase VI. multimediálního koridoru B vě tve transevropské komunikač ní sítě TINA i na E-tazích. Má také dostateč ně kapacitní všechny technické sítě – vodovodní, kanalizač ní, elektrické i plynové. Je zde dostateč ná kapacita vzdě lávacích institucí, existují tu 4 vysoké školy se 14 fakultami technického, ekonomického, přírodově dného i humanitního zamě ření. Vý hodná pro další rozvoj je příznivě jší vě ková struktura než v jiný ch krajích. Životní prostředí má stále ještě horší úroveň ve srovnání s průmě rem, zejména v okolí dolů a hutí, ale pomě rně rychle se zlepšuje. Moravskoslezský kraj je tak možno považovat za velice heterogenní. Již přes 150 let se severový chodní č ásti kraje koncentrovala tě žba uhlí, navazující tě žký průmysl a hutě . Restrukturalizace a transformace průmyslu, změ ny na trhu i změ ny orientace ekonomiky státu přinesly zvláště v tomto kraji velmi vý znač né problémy na trhu práce. Tě žba uhlí, hutě a tě žký průmysl stále ještě zůstávají rozhodujícími odvě tvími, práci v nich nalézá nejvě tší podíl ekonomicky aktivních obyvatel kraje. V kraji je silný a známý sektor lázeňství, dostateč ná kapacita ubytovacích zařízení. Podíl kraje na celostátním exportu se sice snižuje, ale je stále druhý nejvě tší mezi kraji. Moravskoslezský kraj pokrý vá témě ř úplně celostátní export uhlí, koksu, válcované oceli a profilů i kolejnic. Pochází odtud okolo poloviny vyvážený ch dusíkatý ch slouč enin, vláknin a papíru, ocelový ch drátů, trubek, konstrukcí, nákladních

45 motorový ch a železnič ních vozidel. O změ nách v průmyslu svě dč í i 40 % pokles podílu zamě stnaný ch v průmyslu za posledních 10 let. Negativně působí na ekonomiku kraje nejnižší podnikatelská aktivita jeho obyvatel ve srovnání s jiný mi kraji, ukazatel je dlouhodobě třetí nejhorší. Obrázek 3 Mapa Moravskoslezské ho kraje

zdroj: www.czso.cz

3.1.1 Slož ení zkoumané ho vzorku V průbě hu února až č ervence 2005 bylo osloveno 400 subjektů MSP, pouze 1/3 poskytla odpově di na zaslaný dotazník a pouze 25 firem by bylo ochotno zkusit spolupráci s VŠ při zpracování projektů pro financování ze strukturálních fondů. Při dalším kontaktu již zájem opadl a spíše důvodem pro vyplně ní dotazníku bylo pomoci ně komu při jeho vě decko-vý zkumné práci. V souč asné době se podařilo navázat užší kontakt se 3 firmami, které zpracovávají projekt s naší spoluúč astí a konzultací. Tabulka 12 vzorek v MSK Zodpově zené dotazníky Přijaté dotazníky-nevyplně né Bez odpově di Poč et oslovený ch subjektů Zdroj: vlastní vý zkum

poč et 122 46 232 400

podíl 30,5% 11,5% 58% 100%

46

3.1.2 Podpůrné programy a projekty v r. 2005 Pro podporu podnikání a tím i zvý šení poč tu ekonomický ch subjektů a snížení nezamě stnanosti bylo připraveno ně kolik speciálních projektů a programů, které by se daly využít při dalším rozvoji podnikání v daném regionu. Tabulka 13 Podpůrné programy Název programu Podporované č innosti

Regioná lníomezení Forma a výše podpory Doba platnosti

Jednotný komunikač ní styl 2005 Cestovní ruch

Regionální podpora podnikům v roce 2005 Tradič ní odvě tví regionu, inovace

v

Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Cestovní ruch

MSK Vybrané investič ní i neinvestič ní náklady Grantové schéma vyhlášeno v 1. č tvrtletí 2005, podpořené akce budou muset bý t dokonč eny do 30.6. 2007

Tabulka 14 Regionální podpora podnikání Název programu

Podpora rozvoje prům. a Podnikatelských subjektů na území NUTS2 Severozá pad a Moravskoslezsko

Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností

Podporované č innosti

OKEČ 15, 17 až 37 s vý jimkou citlivý ch

Regioná lní omezení

Projekty v okresech: Bruntál, Frý dek-Místek, Nový Jič ín, Karviná, Ostrava – mě sto Systémová investič ní dotace; vý še podpory nesmí překroč it míru veřejné podpory stanovenou regionální mapou; max. 300 tis. Kč na jedno nové pracovní místo;max. 20 mil. Kč na jeden projekt 50 % celkový ch uznatelný ch nákladů 2004-2006

Dvouleté mzdy zamě stnanců Průmyslová vý roba, centra zákaznické podpory, centra sdílený ch služeb Ú zemí okresů: Karviná, Ostrava-mě sto, Bruntál

Forma a výše podpory

Doba trvá ní

minimální vý še investice 10 mil. Kč ; min. 5 mil. Kč financováno z vlastních zdrojů; vytvoření min. 10 nový ch pracovních míst. Max. 50 % z uznatelný ch nákladů (MSP až 65 %); finanč ní podpora na nově vytvořené pracovní místo 200 tis. Kč na osobu

zdroj: Seznam programů pro Moravskoslezský kraj brozura_web%20version_16ms_MSK dostupné z www.mpo.cz

3.2 Ú stecký kraj a jeho charakteristika Ú stecký kraj se rozkládá na severozápadě České kotliny. Ú stecký kraj je vymezený územím okresů Dě č ín, Chomutov, Litomě řice, Louny, Most, Teplice a Ú stí nad Labem. Na jihu sousedí se Středoč eský m krajem, na vý chodě s krajem Liberecký m

47 a na západě hranič í s Karlovarský m krajem a z malé č ásti i s krajem Plzeňský m. Severní hranice kraje je i státní hranicí č esko -ně meckou, ze strany Spolkové republiky Ně mecko k hranici kraje po celé délce přiléhá spolková země Sasko (NUTS 1 a NUTS 2). Historicky patří Ú stecký kraj k jedné z nejindustrializovaně jších oblastí ve střední Evropě . Negativními dopady této více než 200leté industrializace, zvláště se projevující ve 2. polovině 20. století, byla vysoká zátě ž krajiny a životního prostředí (koncentrace tě žké chemie a dolování uhlí). Tyto zátě že se v posledních 10 letech podstatně zmenšily. Ú stecký kraj se vyznač uje velkou tradicí průmyslové vý roby, ale nalezneme zde i lázeňská střediska. Polabí a Poohří jsou proslulý mi země dě lský mi oblastmi specializujícími se na ovocnářství, zelinářství a chmelařství. Obrázek 4 Mapa Ú stecké ho kraje

zdroj: www.czso.cz V kraji je velmi vysoká nezamě stnanost, pracovní síly mají v porovnání s Českou republikou nízkou úroveň vzdě lání a kvalifikač ní strukturu odpovídající dřívě jšímu zamě ření kraje na tě žký průmysl a dolování uhlí. Chybí dokonč ení napojení na dálnič ní síť v Ně mecku, ně které obce jsou proto dosud příliš zatíženy tranzitní dopravou. Rozhodujícím faktorem hospodářské struktury Ú steckého kraje je průmyslová vý roba. Od středově ku se zde rozvíjelo hornictví spojené s tě žbou rud a pozdě ji s tě žbou uhlí. Přírodní podmínky zde umožnily velkoplošnou povrchovou tě žbu uhlí vedoucí k rozvoji tepelné energetiky. Témě ř polovina exportovaný ch rostlinný ch a ropný ch olejů, polovina uhlovodíků a vě tšina polymerů etylénu, polyéterů a umě lý ch hnojiv vyvážený ch z České republiky má původ v tomto kraji. Vý znamný m průmyslový m odvě tvím je sklářství, které exportuje znač nou č ást své reprodukce. Tři č tvrtiny všeho vý vozu zboží je orientováno do Evropské unie, z toho témě ř polovina do Ně mecka.

48

3.2.1 Průběh výzkumu a slož ení vzorku V průbě hu stejného období jako bylo uvedeno v kraji Moravskoslezském byl stejný m způsobem proveden vý zkum i v Ú steckém kraji. Avšak poč et aktivních respondentů byl podstatně nižší, pouze necelá 1/5 dotázaný ch. O další spolupráci projevilo zájem jen 10 subjektů, vě tšinou se tý kalo vzdě lávání pracovníků, což vyplý vá i z charakteristiky kraje a tedy podpora vzdě lanosti je zde nutností. Tabulka 15 Slož ení vzorku Zodpově zené dotazníky Přijaté dotazníky-nevyplně né Bez odpově di Poč et oslovený ch subjektů

poč et 50 34 236 320

podíl 15,6 % 10,6 % 73,8% 100%

Zdroj: vlastní vý zkum

3.2.2 Seznam programů pro Ú steckýkraj Ú stecký kraj se vyznač uje podobný mi charakteristikami jako kraj Moravskoslezský , kde probíhá vysoká míra restrukturalizace průmyslu a podnikání a vyznač uje se dlouhodobě vysokou mírou nezamě stnanosti. Proto programy podpory jsou zamě řeny také na oblasti, které dle analý z je možno považovat za silné stránky regionu. Tabulka 16 Regionální programy Ú stecka Název programu

Podpora regioná lní infrastruktury cestovního ruchu v Ú stecké m kraji pro malé a střední podnikatele

Regioná lní podpora podniká ní pro drobné , malé a střední podnikatele v Ú stecké m kraji

Podpora rozvoje služeb cestovního ruchu v Ú stecké m kraji pro malé a střední podnikatele v cestovním ruchu

Podporované č innosti

Cestovní ruch

Tradič ní odvě tví v regionu, inovace

Cestovní ruch

Regioná lní omezení Forma a výše podpory Doba platnosti

Ú stecký kraj Vybrané investič ní i neinvestič ní náklady 2004-2006

Mezi speciální projekty zamě řené na podporu pracovních míst a zamě stnanosti v regionu lze zařadit:

49 Tabulka 17 Speciální podpůrné programy v Ú stecké m kraji Název programu

Podpora rozvoje prům. podnikatelských subjektů na územíNUTS2 Severozá pad a Moravskoslezsko

Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností

Podporované č innosti

OKEČ 15, 17 až s vý jimkou citlivý ch

Regioná lní omezení

Projekty v okresech: Chomutov,Louny,Most, Teplice, Ú stí nad Labem, Dě č ín, Litomě řice Systémová investič ní dotace; vý še podpory nesmí překroč it míru veřejné podpory stanovenou regionální mapou; max. 300 tis. Kč na jedno nové pracovní místo;max. 20 mil. Kč na jeden projekt 50 % celkový ch uznatelný ch nákladů 2004-2006

Dvouleté mzdy zamě stnanců Průmyslová vý roba, centra zákaznické podpory, centra sdílený ch služeb Projekty v okresech: Most, Teplice, Chomutov, Louny, Dě č ín

Forma a výše podpory

Doba trvá ní

37

minimální vý še investice 10 mil. Kč ; min. 5 mil. Kč financováno z vlastních zdrojů; vytvoření min. 10 nový ch pracovních míst. Max. 50 % z uznatelný ch nákladů (MSP až 65 %); finanč ní podpora na nově vytvořené pracovní místo 200 tis. Kč na osobu

zdroj: Seznam programů pro Ú stecký kraj , brozura_web%20version_04ul_ustecko, dostupné z www.mpo.cz

3.3 Regioná lní komparace Regionální rozdíly mezi vý vojem podnikatelského složení jsou v obou krajích mizivé. Grafickou metodou můžeme nejrychleji posoudit jednotlivá kritéria, ve který ch se bude postavení obou regionů lišit. Aktuální složení podnikatelského prostředí k 30.6.2005 ilustruje následující tabulka, z níž vyplý vá, že průmě rný poč et podnikatelů je pod průmě rem ČR, kdy je uvádě no 190 podnikatelů na 1 000 obyvatel, vý razný je vliv mikropodniků, jako fyzický ch osob, dále více oborů č innosti, skoro 2 živnostenské listy na jednoho podnikatele. Vý zkum provedený letos vykázal v průmě ru 1,1 oboru podnikání v Moravskoslezském kraji a 1,12 v kraji Ú steckém, což mohlo bý t způsobeno velikostí vzorku. Tabulka 18 Srovnání podnikatelské činnosti v obou regionech

Kraj Moravsko slezský Ú stecký

Celkem platných ŽO 360624 235643

Podnikatel Fyzické é celkem osoby 194485 132655

175549 119775

Podnikatel Prá vnické é cizinci Poč et osoby celkem obyvatel 18936 12880

zdroj: http://www.kr-moravskoslezsky.cz/pod_stat_51.html

3654 5240

1257554 822133

Poč et Ž O na 1000 obyvatel 286.77 286.62

Poč et podnikatel ů na 1000 obyv.

Poč et Ž O na 1 podnikat ele

154.65 161.35

1,85 1,78

50

Neméně zajímavou oblastí vý zkumu MSP v daný ch regionech je vztah podnikání k místní míře nezamě stnanosti. Jak již bylo uvedeno z jiný ch empirický ch zdrojů a analý z tato vazba na trh práce existuje. Jak tedy situaci vykresluje provedený průzkum? Ze získaný ch hodnot byly vypoč teny procentní změ ny oproti předchozímu roku, původní č asová řada zač íná rokem 1990 a konč í rokem 2005. Graf 2 % podíl nově vzniklých podniků a % míra nezaměstnanosti v MSK

Zdroj: vlastní vý zkum

Graf 3 % podíl nově vzniklých podniků a % míra nezaměstnanosti na Ú stecku

Zdroj: vlastní vý zkum

51

Graf 4 % změny v míř e vzniku subjektů a míř e nezaměstnanosti v MSK

Zdroj: vlastní vý zkum

Graf 5 % změny v míř e vzniku subjektů a míř e nezaměstnanosti na Ú stecku

Zdroj: vlastní vý zkum

Použitím standardní statistické metody korelace, kdy byla zjišťována míra závislosti mezi změ nou míry nezamě stnanosti a změ nou poč tu subjektů MSP.Vý sledky jsou shrnuty v tabulce.

52

Tabulka 19 Korelační analýza obou ukazatelů Faktor/kraj Vztah k změ na míry v % k předchozímu roku (koeficient korelace) Vztah k změ na míry v % k předchozímu roku (test vý znamnosti koeficientu korelace) Vztah k celkovému vý voji (koeficient korelace) Vztah k celkovému vý voji (test vý znamnosti koeficientu korelace) Kritická hodnota Studentova rozdě lení, df 12, α =0,05

Moravskoslezský -0,154

Ú stecký -0,124

-0,474 |t|=0,474 -0,67 -3,64 |t|=3,64 2,179

-0,38 |t|=0,38 -0,66 -3,64 |t|=3,64 2,179

Zdroj: vlastní vý zkum

Z provedeného testu vyplynuly tyto závě ry, pro oba regiony souč asně : •

•

•

Vý voj míry nezamě stnanosti a vznik nový ch subjektů v rámci meziroč ních změ n nevykazuje statisticky vý znamnou závislost, protože hodnota testovacího kritéria je menší než kritická hodnota, proto přijímám hypotézu H0, která tvrdí že hodnota koeficientu je nula a dané znaky nevykazují lineární závislost, Vztah v celkovém vý voji ukazuje na nepřímou lineární závislost, protože hodnota koeficientů je záporná, což vysvě tluje trend klesajících poč tu subjektů s růstem hodnot nezamě stnanosti a naopak. Tento ukazatel je však statisticky vý znamný neboť jeho hodnota překroč ila kritickou hodnotu, Můžeme konstatovat, že pro vznik nový ch subjektů hraje nezamě stnanost urč itou roli, ale není to role hlavní , faktory ovlivňující podnikavost souvisí s dalšími oblastmi jak ekonomický m vý vojem, vzdě laností, dostupností finanč ních prostředků apod. Mezi další hypotézy, které byly uvedeny v kapitole 2.2 patřily: • V regionu převládá prvek „ mikropodniku“ , • Nejč astě jším oborem podnikání je obchodní č innost.

Jak je patrné z následujících grafů (graf 6, graf 7), hypotézy byly potvrzeny v obou regionech, zejména v kraji Moravskoslezském, kde mikropodnik tvoří více jak jednu polovinu všech podnikatelský ch subjektů. Dále pak nejč astě jším oborem podnikání zůstává obchod z 1/3 podniků v obou krajích. Na dalších místech je pořadí přehozeno – v Moravskoslezském kraji převládá průmyslová orientace, kdežto v kraji Ú steckém stavební č innost. Vý robní podniky tvoří jen mezi 5-6% podniků.

53

Graf 6 Struktura podnikatelských subjektů dle velikosti

Zdroj: vlastní vý zkum

Graf 7 Struktura dle oboru podnikání

Zdroj: vlastní vý zkum

Z tak velkého množství stejně orientovaný ch podniků jasně vyplý vá i problémy na trhu nebo získávání vě tšího tržního podílu, trh se tak stává nepřehledný m a doslovně „ zasypaný m“ velký m poč tem stejný ch subjektů. Na síle tak nabý vá orientace na inovač ní podnikání v daném oboru. Podnikatelského ducha dle provedené analý zy respondentů mají vě tší podíl muži i jako zamě stnanci než ženy. Témě ř 2/3 mužů v Moravskoslezském kraji a skoro 70% mužů v kraji Ú steckém pracují nebo vlastní podnik spadající do kategorie MSP.

54

Graf 8 struktura MSP dle pohlaví

Zdroj: vlastní vý zkum

Jak jsou vzdě laní podnikatelé a jejich zamě stnanci? Na to odpovídá následující graf. Jeho struktura je oč ekávaná a koresponduje s dlouhodobý m demografický m a vzdě lanostním vý vojem, který již byl uveden v předchozí charakteristice regionů.V Moravskoslezském kraji převažuje úplné středoškolské vzdě lání, kdežto v kraji Ú steckém střední odborné vzdě lání bez maturitní zkoušky. Rizikový m faktorem v kraji Ú steckém se tak stává skoro 1/3 zamě stnanců v MSP, která má jen základní vzdě lání. Z grafu také vyplý vá podpůrná hypotéza, proč se MSP v daný ch regionech zamě řují na obchod a stavebnictví. Na pomocné práce v tomto oboru podnikání není nutná vyšší míra vzdě lání.

Graf 9 Vzdělanostní struktura v MSP

Zdroj: vlastní vý zkum

55 Vstupem do EU se otevřely vě tší dveře k podnikání v zahranič í. Jakou vybavenost najdeme v Moravskoslezsku (MSK) a Ú stecku (Ú ST)? V průmě ru každý subjekt MSP hovoří 2,02 jazyky v MSK a 1,88 jazyky v kraji Ú steckém. Složení jazykové vybavenosti ukazuje dynamiku MSP v přizpůsobení se prostředí ve kterém se nachází. MSK sousedí s Polskem a Slovenskem, takže slovanský mi hlavními jazyky je slovenština a polština, ze svě tový ch jazyků převládá anglič tina. Samozřejmě existují MSP, které hovoří pouze slovanský mi jazyky a anglič tinu č i ně mč inu neovládají. Ú stecko naproti tomu sousedí pouze s Ně meckem, což se odráží ve vyrovnané znalosti ně mč iny a anglič tiny, kdežto další jazyky jsou pod 10%. Za zmínku stojí jen znalost slovenštiny. Graf 10 Jazyková vybavenost MSP

Zdroj: vlastní vý zkum

Promítla se změ na v podnikatelském prostředí, jeho vě tší otevřenosti ve smě ru k zahranič nímu kapitálu? Musím konstatovat na základě mnou provedeného vý zkumu, že k vý razné změ ně v kapitálové struktuře nedošlo. Jeden rok v EU není dostač ující a transparentní k úsudku, že vstup do EU ovlivnil i toto kapitálové složení. V MSK tak zůstává pomě r kapitálu 1: 9,5 a v kraji Ú steckém 1: 9. Důvodů může bý t mnoho. Zejména kvalita našich MSP, aby přitahovala zahranič ní kapitál nebo také míra zapojení do kooperač ních struktur MSP.

56

Graf 11 Srovnání kapitálové struktury

Zdroj: vlastní vý zkum

Na vý še zmíně ný fakt navazuje i intenzita obchodu se zahranič ím. Pokud se pouze 1/3 MSP domluví svě tový m jazykem , pak se to dále odráží i v tomto ukazateli. Převažuje tedy orientace na místní trhy, jen právě ta zmíně ná 1/3 MSP obchoduje se zahranič ím, převažuje tam orientace na trhy EU. Graf 12 Obchod se zahraničím

Zdroj: vlastní vý zkum

Evropský statistický úřad (Eurostat) zveřejnil statistiky o uživatelích internetu za rok 2004. Z nich vyplý vá, že 47 % obyvatel EU ve vě kové skupině 16-74 let používá Internet. Poně kud lepší situace panuje u firem, kde 89 % podniků používalo Internet a více než polovina z nich mě la k dispozici širokopásmové připojení.27 V daný ch 27

INFORMAČNÍSPOLEČNOST - Uživatelé internetu v EU-25, 12.5.2005, http://www.cebre.cz/informace_43/eu_25.asp

57

regionech tomu bylo obdobně . Tedy 86-87% podniků má připojení k internetu a tudíž je zde velká možnost inovací v rámci e-business. Graf 13 Př ístup MSP k internetu

Zdroj: vlastní vý zkum

3.3.1 Regionální MSP a fondy EU Před provedený m vý zkumem byly naznač eny tyto hypotézy: • Podnikatelé málo využívají podpor podnikání, informace získávají od známý ch nebo na internetu, • Nízká úspě šnost projektů podpor může bý t způsobena nekompetentností osob projekt zpracovávajících. V souladu s dotazníkový m šetřením je nutno konstatovat, že 1/3 dotázaný ch v MSK a skoro polovina dotázaný ch v Ú steckém kraji neví, že ně co takového EU nabízí pro podporu jejich konkrétního segmentu. Mezi hlavní informač ní zdroje patří Internet a známí. Poradenské firmy č i podnikatelská centra získaly maximálně pouze 8% . To může bý t také důvodem, proč nejsou žádosti podávány a proč v obou krajích je zaznamenán klesající poč et žádostí.

58

Graf 14 Informační zdroje o fondech EU

Zdroj: vlastní vý zkum

Za přípravou každého projektu stojí tý m lidí, kteří se snaží udě lat projekt tak, aby dotace č i zvý hodně ný úvě r byl přidě len. Následující graf ilustruje skuteč nost, že opravdu na kompetentnosti osob záleží. Pokud porovnáme vý sledky s tabulkou č .18 , kde úspě šnost přijatého projektu v MSK je 65% a v kraji Ú steckém 90% tak je jasné vysvě tlení nízké úspě šnosti projektů v Moravskoslezském kraji, když 2/5 projektů je tvořeno subjekty samotný mi, kdežto v Ú steckém kraji převládá pomoc poradenské firmy, která zabezpeč í všechny náležitosti odpovídající požadavkům ve vý zvách a regulích jednotlivý ch podpůrný ch programů. Graf 15 "Tvůrce projektu"

Zdroj: vlastní vý zkum

59 Hlavním motivem pro přidě lení dotace nebo zvý hodně ného úvě ru se stává pro MSP nová technologie a další rozvoj firmy a s tím spojena tvorba nový ch pracovních míst. Situace opě t vyplý vá z prostředí, kde se subjekty nachází. Vysoká nezamě stnanost, nízká úroveň vzdě lání to mohou bý t faktory, které podně cují inovativní podnikatele k nákupu již hotové technologie. Dalším faktorem je malá kapitálová základna pro provedení vlastního vý zkumu a vý voje v rámci jednoho MSP.

Graf 16 Využ ití dotace,pokud by byla př idělena

Zdroj: vlastní vý zkum

Jaký mají podnikatelé názor na systém podpory MSP, k č emu vlastně přispívá? Jako nejvě tší argument shodně uvádí zlepšení tržní pozice a proniknutí na nové trhy, tudíž noví zákazníci, opě tně díky předchozímu nákupu dobré a konkurenceschopné technologie. Rozvoj segmentu v daný ch regionech tak úzce souvisí s přáním podnikatele, přípravou projektu a maximálním využitím vý hod vyplý vajících z poskytnutý ch dotací.

60 Graf 17 "Jaké jsou př ínosy podpory MSP?"

Zdroj: vlastní vý zkum

Ke zlepšení postavení jednotlivý ch MSP může přispě t i zvyšování odbornosti a to nejen fyzickou návště vou škol, kurzů a seminářů, ale i připojením k internetu. Když ještě jednou zmíníme, že přístup k internetu má 87% firem, bylo by vý hodné využít tuto technologii i jinak. Z vý zkumu vyplynul opač ný názor na vzdě lávání po internetu, když v kraji Ú steckém by byl zájem skoro u 2/3 firem, v Moravskoslezském kraji je názor opač ný . Může to plynout i z typu připojení k internetu.

Graf 18 Využ ili byste vzdělávání po internetu?

Zdroj: vlastní vý zkum

61 Co vidí podnikatelé za oblasti zlepšování? Především právní a úč etní předpisy. Díky harmonizaci našeho práva a úč etnictví s EU vzniklo mnoho opatření a předpisů, které podnikatelé buď neznají nebo neumí využívat jejich vý hody. I tato legislativní bariéra může bý t jedním z důvodů pomalého vý voje MSP v daném regionu. Další slabinu, kterou podnikatelé vidí jsou jazyky a marketing, tedy oblasti související hlavně s obchodní č inností. Graf 19 Preferované oblasti zvyšování kvalifikace

Zdroj: vlastní vý zkum

Další č ást vý zkumu se snažila odhalit překážky, které brání rozvoji podnikání v daný ch regionech spolu s otázkou, co by dané podnikatele vedlo k ukonč ení č innosti. Jako hlavní problém při svém podnikání považují majitelé nedostatek finanč ních prostředků a růst konkurence na trhu. To odráží již známá fakta – stejná specializace, malé využívání podpůrný ch programů a zároveň změ ny v podnikatelském prostředí díky zavedení minimální daně .

62 Graf 20 Faktory vedoucí k ukončení činnosti

Zdroj: vlastní vý zkum

3.4 Modelová firma v daných regionech Z vizuální komparace vý sledků je patrný podobný vý voj v oblasti MSP, dále podobné problémy jeho rozvoje a jeho slabé stránky. Proto je možno vytvořit „ modelovou“ firmu nejen pro každý region, ale i tento model, abstrahují od dalších faktorů a vlivů, které nebyly zkoumány, zobecnit.

Tabulka 20 modelová firma v dané m regionu Rok založení Velikost firmy Obor č innosti Struktura

- zá kladní - středníodborné bez maturity - úplné střední - vysokoškolské Jazyková vybavenost Převažujícíkapitá l Forma spoluprá ce

Moravskoslezský kraj 1992 1-10 zamě stnanců Obchod 58% muži 42% ženy Vzdělá ní podnikatelů 11,3% 36 %

Ú stecký kraj 1990 1-10 zamě stnanců Obchod 69% muži 31% ženy

40,7% 12% Anglič tina a zároveňpolština

21% 7% Anglič tina nebo ně mč ina

95% č eský Ze 70% žádná, ve 30% zbý vajících převažuje

90% č eský Ze 80% žádná, ve 20% zbý vajících převažuje

34 % 38 %

63

Obchod se zahranič ím Využitífondů Přínosy programů Zdroj informací

Zpracová ní projektů Nejč astěji využívané programy Hlavní důvody ukonč enípodniká ní

Přístup k Internetu Využitíe-learningu Hlavníoblasti dalšího vzdělá vá ní

obchodní řetě zec Pouze co třetí MSP Fondy EU Nová technologie Zlepšení tržní pozice Internet 1/3 neví,že fondy existují

obchodní řetě zec Pouze co pátý subjekt

sami

Nová technologie, rozvoj Zlepšení tržní pozice Internet Skoro 50% neví,že fondy existují Poradenská firma

marketing

Neuvedeno,ve vzorku žádný

Nedostatek financí, růst konkurence

Nedostatek finanč ních prostředků, zvý šená konkurence IT a jeho využitíke vzdělá ní 87% 86% 41% 62% Právo,úč etnictví, marketing Právo,úč etnictví, jazyk

Zdroj: vlastní vý zkum

V modelové firmě převládá pozice mikropodniku, který je založen na zač átku privatizač ního procesu, je tedy na trhu dostateč ně dlouho, již á upevně nu svou pozici, protože již zná své prostředí, kterému se přizpůsobil. Dále v MSK dává přednost marketingovému vzdě lání a využívá i podpůrného programu marketing, kdežto ani jeden z dotázaný ch v Ú steckém kraji žádný z fondů nevyužil. Zajímavé srovnání poskytuje vý sledek dotazníkového šetření v regionálních poradenský ch centrech. Tabulka 21 Srovnání firem ž ádající o dotaci z podpůrných fondů Velikost firmy Obor č innosti Struktura

- zá kladní - středníodborné bez maturity - úplné střední - vysokoškolské Věk Využitífondů Zdroj informací

Moravskoslezský kraj 11-49 zamě stnanců Průmysl 70% muži 30% ženy Vzdělá ní žadatelů 10% 10%

Ú stecký kraj 11-49 zamě stnanců Stavebnictví,průmysl 82% muži 18% ženy

70% 10% 26-50 let Nová technologie Internet, poradenské firmy

50% 25% 26-50 let Nová technologie, rozvoj Známí, internet

15% 10%

64

Zpracová ní projektů Nejč astěji využívané programy Nejč astějšídůvod zamítnutíprojektu Hlavníbarié ry rozvoje podniká ní Kolik projektů uspěje? Tendence vývoje

Poradenská firma

Poradenská firma

Start, Poradenství

Start, Poradenství

Existence více identický ch projektů Zvý šené administrativní náklady, legislativa, zavedení minimální daně 65%

Bonita klienta, existence více identický ch projektů Nedostatek finanč ních prostředků, zvý šená konkurence 90%

Poč ty žádostí klesají

Poč ty žádostí klesají

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření v reg.poradenský ch centrech

Pokud srovnáme tyto dvě tabulky zjistíme, že o podpůrné programy žádají „ malé“ podniky, tedy segment, který tvoří v případě vý zkumu 28% subjektů v kraji Moravskoslezském a 34% v kraji Ú steckém, což koresponduje s 2/3 subjektů, které znají nebo mají informace o podpůrný ch programech. Pokud srovnáme ještě strukturu nezamě stnaný ch v obou regionech, převládají uchazeč i s nižším vzdě láním a nejč astě ji nejsou ve vě ku, kdy podle poradenský ch center podnikatelé zpracovávají projekty a žádosti o peníze ze strukturálních fondů. Další skuteč ností je, že se shodují v problémech podnikatelů a důvodech v ukonč ení č innosti, stejně tak v potřebách zdokonalení různý ch znalostí a dovedností. Tabulka 22 srovnání struktury uchazečů o zaměstnání (potenciálních tvůrců MSP) Krité rium Struktura

- zá kladní - středníodborné bez maturity - úplné střední - vysokoškolské Nejč astější věk Zdroj informací Důvod pro konč í s podniká ním a vracíse do evidence nezaměstnaných Nejč astějšíslabiny podnikatelů Poč ty uchazeč ů

Moravskoslezský kraj 50,65% muži 49,35% ženy Vzdělá níuchazeč ů 29,6% 47,2%

Ú stecký kraj 48,9% muži 51,1% ženy

20,3% 2,9% 26-50 (53% uchazeč ů) Internet - nedostatek financí, zavedení minimální daně - zvý šená konkurence, - nedostateč né vzdě lání - jazykové znalosti, - finanč ní plánování, - úč etnictví, - poč ítač e Vstup do EU nemě l vliv

27,1% 1,2% 20-26 let Poradenská centra - nedostatek financí, zavedení minimální daně - zvý šená konkurence, - nedostateč né vzdě lání

46,1% 25,6%

- právo, - marketing, - management, - poč ítač e Žádostí oproti minulý m

65 na snížení poč tu žádostí, stabilní stav

letům ubylo, v ně který ch oblastech nejnižší od r. 1998

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření na úřadech práce

Využívání podpor ze strukturálních fondů v rámci Operač ního programu Průmysl a podnikání (OPPP) je zamě řena na podporu podnikatelského prostředí a na rozvoj samotného podnikání, kde je strategický m cílem podpora při zakládání a rozvoji malý ch a středních podniků (MSP), podpora inovací vý robků, technologií a služeb. OPPP je rozdě len do 11 programů, které jsou zamě řeny zejména na rozvoj podnikatelské infrastruktury a malý ch a středních podniků. Od kvě tna 2004, kdy byl OPPP vyhlášen, bylo na Regionální kanceláře Czech Investu doruč eno celkem 1 476 žádostí o podporu, z nichž 626 bylo schváleno (úspě šnost 42,4%), 396 zamítnuto, v 22 případech žadatel sám odstoupil a ostatní jsou v řešení. (29.3.2005) Celková hodnota schválený ch projektů č inila cca 1,41mld. Kč . K 11.8.2005 tato č ástka č inila 1,8 mld. Kč ., celkově bylo podáno 2 391 žádostí, z nichž bylo schváleno 963 projektů (úspě šnost 40,2%).28 Pokud provedeme srovnání situace, do března tohoto roku to bylo v průmě ru 147,6 projektů mě síč ně za celou republiku, od března až do srpna se poč et zvý šil na 203,3 projektů mě síč ně . Na tomto místě je vhodné struč ně charakterizovat programy, které jsou v rámci OPPP nabízeny: • PROSPERITA – podpora infrastruktury průmyslového vý voje, zejména vě deckotechnický ch parků, podnikatelský ch inkubátorů a center pro transfer technologií; • REALITY – podpora projektů přípravy, rozvoje a regenerace průmyslový ch zón, podnikatelský ch nemovitostí; • ŠKOLÍ CÍ STŘ EDISKA – podpora projektů stavební rekonstrukce a modernizace stávajících objektů firemních školících zařízení, dále projekty vý stavby a vybavení nový ch oborový ch školících zařízení sloužících pro vzdě lávání více podnikatelský ch subjektů; • KLASTRY – podpora projektů zakládání a rozvoje odvě tvový ch sdružení, tzv. klastrů, na regionální i nadregionální úrovni; • MARKETING – podpora zvyšování konkurenceschopnosti č eský ch firem na zahranič ních trzích formou podpory získávání marketingový ch informací, tvorby propagač ních materiálů, úč asti na vý stavě nebo veletrhu v zahranič í apod; • START – podpora realizace podnikatelský ch zámě rů (pořízení hmotného i nehmotného majetku, popř.i financování zásob) fyzický ch i právnický ch osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším č asový m odstupem. Podpora bude poskytována formou zvý hodně ného úvě ru • KREDIT – podpora realizace rozvojový ch podnikatelský ch projektů malý ch podnikatelů s kratší historií (pořízení hmotného i nehmotného majetku, popř. i financování zásob);

28

www.mpo.cz

66 • •

•

•

ROZVOJ – podpora rozvoje konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu, tzn. podpora zvyšování technologické úrovně i zdokonalování procesů, jako například zavádě ní certifikací a mezinárodních standardů; INOVACE – podpora projektů zamě řený ch na zvý šení technický ch a užitný ch hodnot vý robků a služeb, č i zvyšujících efektivnost procesů vý roby a poskytování služeb, nebo na zavedení pokrokový ch metod řízení, provedení vý znamný ch změ n organizač ní struktury č i změ n ve strategické orientaci podnikatele č i jiný ch netechnický ch inovací; Ú SPORY ENERGIE – podpora projektů vedoucích ke snižování energetické nároč nosti v průmyslový ch podnicích pomocí snížení energetické nároč nosti procesů spojený ch s vý robou, přemě nou a rozvodem energie, nový ch technologií zpracování energetický ch surovin, zavádě ní kombinované vý roby elektřiny a tepla (kogenerace) apod; OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE – podpora projektů zavádě ní vý roby elektrické energie nebo tepla z obnovitelný ch zdrojů energie, jako např. projekty vý stavby, obnovy nebo rekonstrukce zařízení na využívání obnovitelný ch zdrojů energie, projekty

Z propoč tů vyplý vá, že více projektů podávají subjekty z Moravskoslezského kraje, což potvrdil i vý zkum, že převažuje nad krajem Ú stecký m o 10%. Ú daj z 11.8.2005 udává 371 podaný ch projektů za kraj MSK a z toho bylo 202 schváleno (úspě šnost 54,4%) a za kraj Ú stecký to bylo 136 žádostí, z toho bylo schváleno 51 (úspě šnost 37,5%), nejvíce byly využívány programy Start.

Tabulka 23 př ehled dotací z OPPP

Pozn.: První č íslo udává celkový poč et podaný ch žádostí. V závorce je uveden poč et zamítnutý ch a vyřazený ch žádostí (např. pro nesplně ní formálních kritérií, odstoupení žadatele atd.). Poslední číslo udává poč et přiznaný ch dotací a zvý hodně ný ch úvě rů, ostatní projekty procházejí hodnocením. http://isop.czechinvest.org/isop_oppp/WebVystupy/stat_cerp_dotaci_z_OPPP.aspx, stav k 6.8.2005, vlastní propoč ty

67

3.4.1 Modelové celkové MSP Pokud sumarizujeme vý sledky jednotlivý ch regionů, vyplynou nám z toho následující charakteristiky pro segment MSP. Z tě chto vý sledků je patrné potvrzení hypotéz o mikropodnicích, které tvoří 52% všech subjektů, dále obor podnikání pro 1/3 podnikatelský ch subjektů tvoří obchod, následuje průmysl a stavebnictví. Graf 21 Celková struktura vzorku, obor podnikání

Zdroj: vlastní vý zkum

Rozdě lení subjektů dle roku založení podnikání signalizuje citlivost na další impulsy, nejen na změ ny na trhu práce, jak již bylo popsáno v kapitole 3.3, v souhrnu lze vidě t podnikatelské nadšení po „ sametové revoluci“ v roce 1989, tedy léta 90-93, pak útlum způsobený rozdě lením Československa, následné bankovní krize a změ ny v podnikatelském prostředí a novou vlnu euforie oproti minulý m letům v roce přistoupení do EU. Analý za tak potvrzuje provázanost ekonomického cyklu, ekonomický ch vý sledků a nezamě stnanosti, které utvářejí podmínky pro založení nového subjektu MSP.

68

Graf 22 Struktura vzorku dle roku založ ení

Zdroj: vlastní vý zkum

Struktura podnikatelů a jejich zamě stnanců signalizuje fakt, že tento sektor zamě stnává více mužů než žen, z toho pramení i snahy EU pomoci ženám, aby se pracovní síla vyrovnala. Příkladem je projekt Evropského sociálního fondu – Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce. Převažující vzdě lání je střední odborné bez maturity a zde se nachází prostor pro další zvyšování kvalifikace jednotlivý ch majitelů a zamě stnanců. Graf 23 Struktura dle pohlaví a vzdělání

Zdroj: vlastní vý zkum

Ve srovnání s průmě ry EU, které uvádí následující grafy lze konstatovat následující: • Mikropodniky jsou v menším mě řítku než průmě r EU, tedy rozdíl asi 40% subjektů, takže lze předpokládat, že tento trend poroste i v ČR,

69 • • •

Vě tší množství „ velký ch“ podniků, které ještě zůstaly z dob vysoké koncentrace, rozdíl je znač ný – 7,6% ku 0,2% EU, Podíl na přidané hodnotě dle údajů MPO za rok 2003 byl u mikro+malý ch+středních podniků 52,06%, kdežto průmě r EU je 56,9% což je vý sledek srovnatelný , Podíl na poč tu zamě stnanců dle údajů MPO za rok 2003 byl u mikro+malý ch+středních podniků 62,21% oproti 66,1% v EU, což je vý sledek rovně ž srovnatelný .

Graf 24 Srovnání s výsledky EU v r. 2003

http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/analysis/observatory.htm Z uvedené studie vyplý vá, že rozvoj MSP bude také záviset na dalším rozvoji ČR ve vztahu k EU a délce č lenství. Ně které faktory jsou již srovnatelné (přidaná hodnota, zamě stnanost) a u ně který ch je předpoklad dalšího rozvoje (zejména ve struktuře národního hospodářství).

4 Tvorba strategie rozvoje a změn v souč asných podmínká ch Vý chozím bodem se tak stává analý za podnikatelského prostředí, která dokáže odhalit, jaká úskalí nás při podnikání mohou zaskoč it č i překvapit a ty můžeme následně zahnout i do tvorby vlastní strategie podniku v daný ch regionech. Tabulka 24 Př edvstupní analýza MSP v Č R rok 2003 Silné strá nky ü Jasná a transparentní státní politika, která je založena na zákoně č . 299/1992 Sb., ü Vládní program „ Operač ní program podpory podnikání „ vč etně podporný ch projektů pro aplikaci na MSP, ü pomě rně rychlá adaptace na tržní poptávku, ü Import nový ch technologií, ü možnost tvorby nový ch pracovních míst s malý mi kapitálový mi náklady,

Slabé strá nky × Přílišná byrokracie a administrativa při zakládání podniků, × Nízká ekonomická síla MSP ve srovnání s velký mi podniky, × Chybě jící kapacity v oblasti práva, ekonomie, technický ch a manažerský ch dovednostech, × Vyšší citlivost na změ ny právních předpisů a

70 ü

Dynamický rozvoj mě st a obcí díky intenzitě podnikatelské č innosti,Podpora zaostalý ch regionů č i regionů postižený ch restrukturalizací, ü Dobrá informač ní infrastruktura pro podporu MSP – přibližně 7 Euro Info Center, 29 Regionálních poradenský ch a informač ních center, 5 Inovač ních, vě decký ch a technologický ch center. Příležitosti ü Rozvoj průmyslové produkce a průmyslový ch služeb, ü Rozvoj obchodních vztahů s velkoobchody a vě tšími firmami za úč elem stát se jejich dodavatelem, vytvářet tzv.klastry, ü Používat inovač ní potenciál jako generátor pro vyšší přidanou hodnotu produkce, ü Ú č astnit se víceletého programu podpory MSP, který může pomoci zlepšit infrastrukturu dodávkový ch řetě zců a kapacit.

× ×

administrativy a Dlouhý proces při řešení obchodních sporů, Nedostateč ná orientace na zahranič ní trhy, Nižší míra připravenosti na negativní dopady produkce na životní prostředí.

Hrozby × Zvý šená konkurence díky globalizaci trhů, × Konzervativní přístup manažerů k zavádě ní certifikovaný ch systémů managementu, nevyjímaje TQM × Nedostatek kapitálu pro rozvoj podnikatelský ch aktivit.

SMALL AND MEDIUM-SIZED ENTERPRISES IN COUNTRIESIN TRANSITION, UNITED NATIONS New York and Geneva, 2003, ISBN E.03.II.E.43, str.66

Srovnáním tabulky s vý sledkem předchozího vý zkumu lze konstatovat, že kromě toho, že na malé a střední podnikání (MSP) přirozeně působí obecné předpisy související s podnikatelský m prostředím, nedošlo v souvislosti se vstupem do EU k zásadním změ nám. Stále schází kapitál, orientace na zahranič ní trhy a nedostatky při plánování strategie. V oblasti podpory podnikání došlo pouze k menším modifikacím v programech podpory MSP, kdy tři programy (Start, Kredit a Marketing), které byly původně financovány ze státního rozpoč tu ČR, se staly souč ástí Operač ního programu průmysl a podnikání, jehož zdrojem financování jsou strukturální fondy EU. S tím souvisí jedna podstatná změ na, kterou je vylouč ení podpory projektů realizovaný ch na území hlavního mě sta Prahy, jež, dle podmínek strukturálních fondů, nespadají pod tzv. Cíl I., který m je rozvoj a strukturální přizpůsobení regionů, jejichž rozvoj zaostává.29 Co tedy přinesl vstup ČR do EU jako nové impulsy ke změ nám v podnikatelském prostředí? Zejména níže uvedené oblasti způsobují znač né problémy podnikatelům v jejich cestě za úspě šný m podnikáním:

29

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky: Česká republika jako člen Evropské unie - Vyhodnocení ročního č lenství ČR v EU z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu, www.mpo.cz

71 ●

●

VÍ CE KONKURENTŮ :. Paralelu lze najít ve spuště ní jednotného trhu v rámci souč asné EU na poč átku 90. let, kdy i ve „ starý ch č lenský ch zemích“ došlo ke snížení podílu domácích vý robců na národním trhu a naopak k rozšíření podílů tě ch úspě šný ch na trzích sousedů, KONEC CENOVÉ VÝ HODY: Cenová hladina na úrovni 44 % průmě ru EU při přizpůsobivé, vzdě lané a disciplinované pracovní síle, uč inily v 90. letech z ČR montážní dílnu. Zahranič ní i domácí firmy dosud tě ží z cenové konkurenč ní vý hody a dokonce i firmy s polovič ní produktivitou oproti EU mohou s úspě chem vyvážet. Prakticky všechny studie však poč ítají s tím, že cenová konkurenč ní vý hoda je v ČR dlouhodobě neudržitelná a v dohledné době přestane bý t základem konkurenceschopné strategie. Ú roveň domácích cen má za období 1999-2006 zaznamenat 40 % růst, jehož příč inou bude z velké č ásti právě vstup ČR do EU. Pro č eské vý robce to bude znamenat jediné: práce ve mzdě a jednoduchá neznač ková vý roba přestanou bý t v ČR ještě před koncem desetiletí efektivní.

●

●

●

●

NECENOVÁ KONKURENCESCHOPNOST: Přežití domácích firem bude otázkou podnikatelské strategie,konkurenceschopné produkce a přístupu ke kapitálu. Nejlépe uspě jí ty firmy, které napřou svou invenci do nový ch, „ nenasycený ch“ oborů s rychle rostoucí poptávkou. Dosavadní trendy však ukazují, že č as, peníze i talenty se u nás soustřeďují na práci ve mzdě , č i „ holou“ vý robu a podstatně méně na vý zkum a vý voj na poč átku vý robního cyklu a následně na marketing, propagaci a prodeji na jeho konci. Produktivita vě tšiny č eský ch firem je v důsledku toho podprůmě rná a Svě tové ekonomické fórum (WEF) nás v konkurenceschopnosti momentálně řadí do č tvrté desítky. STRATEGICKÁ ZMĚ NA: Vstup ČR do EU si u podstatné č ásti domácích firem žádá změ ny podnikatelské strategie. Ú spory nákladů jsou jistě trvale nutné, ale samy o sobě – vzhledem k oč ekávanému růstu cen, resp. kursu – konkurenceschopnost nezajistí. Každá firma se musí sama sebe zeptat, kdo a proč bude kupovat její produkty, až budou přibližně stejně drahé jako nabídka evropské konkurence a dražší, než vý robky a služby přicházející ze zemí mimo EU. Vě tšina firem bude muset důsledně strategicky „ diferencovat“ svou nabídku od konkurence. Nikoli však (jen) cenou, ale především kvalitou, trvalou inovací svého vý robku č i služby, komplexností nebo adaptabilitou své nabídky, propracovaný m image a zákaznický m servisem. MAXIMALIZACE POTENCIÁ LU: Příklady ze souč asné EU ukazují, že řada menších a středních firem dokázala na jednotném trhu EU uspě t jen za cenu fúzí, vstupu do vě tších sítí a aliancí, č i dodavatelský ch sítí nadnárodních gigantů. Stejně tak se musela nauč it pružně využívat všechny zdroje volného kapitálu, tj. nejen bankovní úvě ry, ale i soukromé investory, fondy rizikového kapitálu a služby „ business angels“ . LIDSKÝ KAPITÁ L: Změ na strategie a její úspě šná realizace v podmínkách č lenství v EU klade nároky na management a všechny klíč ové zamě stnance firmy. Vedle motivač ních, kvalifikač ních a stabilizač ních opatření by podnikatelé nemě li zapomenout na maximální využití existujících možností poznání EU, jejího jednotného trhu, marketingový ch, právních i kulturních

72

podmínek svý ch (potenciálních) vý vozních trhů. Vybudovat skuteč ně evropskou firmu a maximálně využít šancí jednotného trhu. 30 Příležitosti, které se č eský m podnikatelům naskytly po vstupu České republiky do Evropské unie, převyšují vzniklá rizika. Vyplý vá to z ankety ČTK mezi zástupci podnikatelů a živnostníků. Hlavní vý hodou se stává možnost vstoupit na trh se 400 milióny obyvateli. Ruku v ruce s tím ale přišla vyšší konkurence, která drtí zejména nepřipravené malé a střední podnikatele. Mezi přínosy vstupu na jednotný trh můžeme zařadit: ● Zvý šení objemu exportu, zjednodušení vý vozních procedur, ● možnosti zakládání poboč ek na trzích zemí EU, ● možnost úč asti na vý bě rový ch řízeních ve státech i institucích EU. 31 Vstupem do EU se nejen změ nila charakteristika tržního prostředí, ale také přístup k řízení podniku samotnému. Tedy v managementu firem, aby dokázaly využít vý hod, které jim č lenství v EU nabízí. Mezi hlavní změ ny můžeme zařadit pojem globální organizace, která podává maximální vý kon i při změ nách v tržním prostředí bez zpomalení inovací. Tento přístup předpokládá změ ny ve všech podnikový ch procesech. Do popředí se tak dostávají pojmy jako tý mová a projektová práce, workshopy o kontinuálním zlepšovatelském procesu, decentrální myšlenkový management, flexibilní pracovní doba podle objednávek zákazníků, menší autonomní jednotky, jakož i zploště ní celkové organizač ní struktury vedou k tomu, že podnikatelská odpově dnost nekonč í u vedoucích, ný brž sahá až ke kořenu každého hodnotově tvůrč ího příspě vku. Jak se má chovat manažer č i majitel MSP v globalizované ekonomice? Kromě prostředí se přístup k vedení lidí moc nezmě nil. Je sice módou rozšiřovat stále nové teorie managementu. Takovou módní vlnou byl v 80. letech 20. století např. management kvality, nyní je to knowledge management, uč ící se organizace aj. A přitom zde platí pouze jedna pravda: management je stále jen jeden: manažer byl vždy zodpově dný za kvalitu své práce a kooperativní chování svý ch spolupracovníků. Z toho vyplý vá, že manažer se má znovu sám organizovat svou oblast, dbát osobně na kvalitu, starat se o rozvoj svý ch zamě stnanců a (bez štábu) šetrně a ekologicky hospodařit. Manažer č i majitel MSP musí tak zvládat ně kolik rolí: je zároveň příkladem, trenérem č i moderně kouč em, komunikátorem, inovátorem - tedy řádný m podnikatelem. Manažer nemusí bý t nositelem mnoha informací, znalostí a dovedností, ale je především nositelem postojů a hodnot, oč ekávaný ch od elit.

30

Blanka Jakubcová, Ondřej Hradil, Martin Duda: Česká firma v Evropské unii – Promě ňme své šance na vě tším hřišti, dostupné z http://www.arr-nisa.cz/03/Knihovna/01_Ceska_firma_v_EU.pdf., č erven 2004. 31 Podnikatelé: Vstup do EU přinesl hlavně příležitosti http://ihned.cz/mail/0/15996950/10005770, 19.4.2005

73

Tabulka 25 HODNOTY DNEŠNÍCH KORPORACÍ Tlak na rychlé jednání místo kulturního zacházení s chybami. Utajený místo veřejný obraz soupeře. Hektika místo rozvážnosti. Komunikace jako na tržišti místo jasnosti a pravdy. Moralistická orientace místo ekonomické orientace na zákazníka.

Moralizující obžaloby místo příkladu. Strach místo důvě ry. Povrchnost místo hledání příč iny. Soupeření místo kooperace. Naivní dogmatika místo profesionální ostrosti.

Zdroj: CHADT, K.: Co č eká a co nemine manažery v dobách globalizace a velký ch změ n, HN.IHNED.CZ 17. 1. 2005

Tyto postoje jsou úplně odlišné od postojů, které by se dle teorií managementu oč ekávaly.Na manažerské role i přípravu budoucí strategie tak má vliv hodně dalších faktorů, které stojí za zmínku a je možné je zobecnit32 : ● ● ● ● ● ●

Globalizace s sebou nese i interkulturalitu. V lidské rovině to znamená střetávání se s různý mi rasami a náboženstvími. Naproti tomu stojí rozmáhající se nacionalismus, Tlak na větší výkon a lepší kvalitu. Neustále se zrychlující rozvoj technologií a tím soustavná potřeba uč it se. Ten, kdo chce dnes uspě t, již nevystač í s celoživotním vzdě láním, ale celoživotním uč ením se. Flexibilita a mobilita - myšlení, pracovní doby, jednání, řešení problémů Zrychlující se "opotřebení manažerů", způsobené nejenom neustálý m stresem a tlakem v práci, ale mnohdy neschopností zachytit vý voj. Své zde sehrává i nezdravý životní styl a duševní hygiena. Konkurence na trhu práce se zvyšuje a stává se, že i manažeři přijdou o práci a stojí před otázkou jak se s tím vyrovnat. Novýstyl ř ízení a kultura spolupráce. Po manažerech se chce tý mová práce, spolupráce, zatímco jsou č asto zvyklí rozhodovat direktivně . Spolupráci vlastně nejde nařídit ani organizovat. Otevřená a upřímná spolupráce a ochota k ní, předpokládá u lidí jistou strukturu hodnot. Spolupráce je však hodnotou sama o sobě , a pokud přidáme ještě slovo "fair", je tím struč ně charakterizováno žádoucí chování zamě stnanců v podniku, které je hodno podpory managementu. Bez respektu před druhý mi nemůže nikdy vyrůst žádná kultura spolupráce.

Jak hodnotí samotní podnikatelé svou situaci po vstupu do EU? Pro srovnání uvádím vý sledky průzkumu, zveřejně ného ČSÚ v č ervenci 2005, ze kterého vyplý vá, že nejlepší ekonomickou situaci hodnotí podniky ve službách, zatímco nejhůře podniky průmyslové. Co se tý č e oč ekávané ekonomické situace, nejpesimistě jší jsou podnikatelé ve stavebnictví, vyšší zamě stnanost oč ekávají jen podnikatelé v oblasti obchodu díky vě tšímu exportu a oč ekávanému rozvoji díky nový m zákazníkům v rámci evropské integrace. 32

CHADT, K.: Co č eká a co nemine manažery v dobách globalizace a velký ch změ n, HN.IHNED.CZ 17. 1. 2005

74

Obrázek 5 Hodnocení situace po vstupu do EU samotnými podnikateli Hodnocení ekonomick é situace Assessment of economic situation průmysl

indus try

s tavebnictví

construction

obchod

trade

s lužby

services

0%

20%

dobrá good

40%

60%

80%

uspokojivá s atisfactory

Očeká vaná ekonomická situace Expected economic situation průmys l

trade

služby

servic es

100%

0%

špatná bad

lepší b etter

cons truction

obchod

trade

služby 0% vyšší higher

services 20%

40%

60%

80%

nemě nné no changes

20%

40%

60%

80%

nemě nná no changes

100% horší worse

Očeká vaná zamě stnanost Expected employment industry

stav ebnictví

c onstruction

obc hod

Očeká vané ceny Expected prices průmysl

industry

stavebnic tv í

100% nižší lower

industry

průmys l stavebnic tv í

c onstruction trade

obc hod služby

s ervices 0%

vy šší higher

20%

40%

60%

nemě nná no changes

80%

100% nižší lower

zdroj: ČSÚ , www.czso.cz, 29.7.2005

Situaci v souč asné době ilustruje i poč et podnikatelů na 1 000 obyvatel, který dokládá, že kraj Ú stecký a Moravskoslezský se stále potý kají s nízkou intenzitou podnikatelské č innosti, jen pro srovnání s hlavním mě stem je to jen 49% podnikatelů v kraji MSK a 51,3% podnikatelů v kraji Ú steckém, což dokládá pokles oproti minulému období, kdy v Moravskoslezském kraji připadalo 160 podnikatelů na 1 000 obyvatel, kdežto nyní 154. To koresponduje i vý sledky vý zkumu, kdy klesá i poč et žádostí o podpůrné programy, když klesá i poč et podnikatelský ch subjektů.

75

Graf 25 Počet podnikatelů na 1 000 obyvatel

zdroj: k 30.6.2005, http://www.kr-moravskoslezsky.cz/pod_stat_54.html

4.1 Nejč astějšíbarié ry rozvoje Malé a střední podnikání je velice specifické a pro řešení jeho rozvoje je nutné problém pojmout z více hledisek. Jedním z nich je pohled samotný ch podnikatelů, kteří chtě jí svou pozici obhájit. Jejich obavy shrnuje následující tabulka: Tabulka 26 Nejváž nější konkurenční hrozby pro MSP během př íštích pěti let Konkurenč ní hrozba

Hlasová ní MSP

Mezinárodní společ nosti

73%

MSP v západoevropský ch státech EU

34%

Konkurence z oblasti mimo Evropu

31%

Existující místní MSP

29%

Velké lokální firmy

29%

MSP v jiný ch středoevropský ch státech EU

25%

Zač ínající místní MSP

16%

MSP ve vý chodoevropský ch neč lenský ch zemích EU Zdroj www.finance.cz

8%

Zde byly vyjmenována ohrožení, ale i ty lze při vhodné strategii eliminovat a promě nit ve svůj prospě ch. Kvalitou vý robků a služeb je možné ovlivnit mezinárodní společ nosti tím správný m smě rem – obrátit hrozbu tím, že se stane jedním z jejich subdodavatelů nebo se zapojí do vytváření klastrů.

76

Sledovat, jak malý podnik spě je k zániku, není snadné, neboť to může probíhat mnoha různý mi způsoby, ale důvody úpadku bý vají podobné. V zájmu snížení úmrtnosti malý ch firem je možno znát deset hlavních důvodů, které mohou vést zániku firmy33: 1. Podkapitalizace. Důvodem neúspě chu je podceňování množství kapitálu, který je potřebný nejen pro chod podniku, ale není kalkulováno s potřebami inovací a dalších investic pro jeho rozvoj a expanzi na trhu. Tento důvod se objevuje nejč astě ji v v samotném dotazníkovém šetření 2. Špatný peněžní tok. Je nazý ván „ bratrancem podkapitalizace“ . Dobrá rada majitelům malý ch firem zní: "Sledujte a ovlivň ujte neustále peněž ní tok. Když jde do tuhé ho, hotové peníze jsou to jediné , co se počítá." Platební morálka ně který ch subjektů je vý razně špatná, důležité je vč as rozpoznat rizikové faktory a eliminovat je vhodný mi finanč ními nástroji – pojiště ní, smě nky … 3. Nedostateč né plá nová ní. Pro úspě ch firmy je rozhodující sestavit rozumný a realistický podnikatelský plán, který zahrnuje finanč ní záležitosti, marketing, růst firmy a řadu dalších vě cí. Takový plán může klást znač né nároky na č as. Dobře připravit podnikatelský plán může trvat tý dny nebo i mě síce. Dobře sestavený plán je totiž také analý zou, zda podnikatelská myšlenka bude vůbec v praxi fungovat. 4. Konkurenč ní výhoda. Jedineč né podnikatelské myšlenky jsou vzácností. Přesto je nezbytné, aby se firma uchytila v ně jakém specifickém oboru a získala místo v urč ité tržní mezeře, kde je nadě je na růst. Takové místo se získává například urč itou odlišností produktu nebo takovou podporou zákazníků, která jde nad rámec toho, co nabízejí konkurenti. Ú spěch vyž aduje odlišit se. Příliš mnoho malý ch firem nabízí totéž co ostatní. To je nejč astě jší z důvodů, proč vě tší č ást zpracovaný ch projektů neprošla vý bě rový m řízením. 5. Chabý marketing. Je nutné vypracovat marketingovou strategii nejen proto, aby se mohlo urč it, kdo bude kupovat, ale také proč bude kupovat. Konkurenč ní vý hodou je zjiště ní, že marketingová strategie vás jasně odliší od konkurence, aby zákazníci vě dě li, proč mají přijít k vám a ne ke konkurenci. Tato oblast je nejč astě jší slabinou rozvoje sektoru MSP. 6. Nedostateč ná pružnost a přizpůsobivost. Každý majitel malé firmy dobře ví, jaké vý hody mají velké firmy: hromady peně z, vyškolené zamě stnance a další. Velká firma však ztrácí svou schopnost adaptace na změ nu tržních podmínek. Takovou schopnost, neboli pružnost, přizpůsobivost, může kultivovat a využít právě malá firma. A je to jedna z velký ch konkurenč ních vý hod na trhu – dynamika, která může ovlivnit další působení v dané oblasti. 7. Ignorová ní příštího kroku. Co nejvě tší podpora zákazníka v řešení jeho potřeb by se mě la stát prioritou majitele firmy i každého zamě stnance. 33

Deset důvodů, proč krachují malé firmy zpracováno podle WUORIO, J.:10 reasons why businesses fail, dostupné z www.insite.cz, vý tah - pn – publikováno 1. 4. 2003 00:00, MODERNIRIZENI.IHNED.CZ

77

8. Snaha vědět o všem a dělat všechno sá m. Má-li subjekt před sebou řešení právního problému, musí si uvě domit že neplatí myšlenka, že nejlepším právníkem jste vy sám. Zkušenosti odborníků v daný ch oblastech nenahradí povrchní znalosti jednotlivý ch problematik tý kajících se práva, úč etnictví, řízení lidský ch zdrojů apod. 9. Vynikající šé f, podprůměrný personá l. Nadě jná firma se znalý m, zkušený m a nadšený m majitelem může skonč it neúspě chem díky nezkušený m, neinformovaný m a nemotivovaný m zamě stnancům. Jedna z taktik, jak toto nebezpeč í eliminovat je zapojit pomocí tý mové práce personál na řízení a odpově dnosti vzhledem k podniku. Důležitý m faktorem se tak stává celoživotní uč ení. 10. Nekontrolovaný růst. Je to paradoxní, ale zkušenosti potvrzují, že malá firma, která uspě je na trhu příliš rychle, si č asto kope sama sobě předč asně hrob. Pokud vaše produkce nestač í udržet krok s poptávkou nebo pokud růstová expanze narazí na nedostatek hotových peněz, pak váš sen o růstu firmy může ve skuteč nosti vyústit v ohrožení samotné existence firmy. Je pravda, že může existovat natolik specifický druh podnikání, který bude nástrahám spojený m s úč astí na jednotném vnitřním trhu Unie ušetřen. Na druhé straně to může bý t jen a jen falešná představa a až se objeví problém, bude možná již pozdě . Nejde jen o to, že firmu může na trhu snadno a rychle nahradit konkurence, ale také o to, že za nedodržování evropský ch norem je napadnutelné spotřebiteli i konkurenty, přič emž koneč né slovo ve sporu nebudou mít č eské instituce, ale orgány Unie. Důkladná analý za může takový m rizikům předejít. 4.2 Příprava strategie Prvním krokem ve tvorbě firemní strategie je zmapování celkového prostředí, do ně hož firma vstupuje. V našem případě je to jednotný evropský trh. Druhý m krokem pak musí bý t důkladná analý za oboru ve kterém vaše firma podniká. Můžeme si pomoci klasikem oboru konkurenč ní strategie M. E. Porterem a jeho analý zou pě ti sil: ● ● ● ● ●

snadnost vstupu nový ch konkurentů do odvě tví, možnou existencí náhradních vý robků č i služeb v rámci odvě tví, silou dodavatelů, silou odbě ratelů, konkurenč ní rivalita v odvě tví.

Při analý ze všech tě chto faktorů ovlivňující budoucnost firmy je nutné si položit pě t základních otázek: 1. 2. 3. 4.

Které z pě ti sil mají přímý vztah k mému odvě tví a firmě ? Je má firma chráně na proti rizikový m faktorům tě ch sil, které mají k mému odvě tví a firmě přímý vztah? Existují cesty ke zlepšení strategického postavení mé firmy v rámci odvě tví? Lze postavení v rámci odvě tví získat ně jaké vý hody?

78

5.

Je možné analý zy odvě tví a poznání konkurenč ních firem v ně m využít k prospě chu mé firmy, resp. k vytvoření stávající situace v odvě tví k prospě chu mé firmy?

Dalším důležitý m předpokladem pro dobrou prognózu podnikání v EU je vě dě t, zda je nabízený vý robek (nebo služba) snadno nahraditelný . Podnikání může dále ovlivnit pozice smě rem k dodavatelům nebo odbě ratelům. Dodavatelé se nacházejí oproti vý robci ve vý hodě , pokud jsou silně jší a koncentrovaně jší než vý robci. Jejich vý hoda může také pramenit ze skuteč nosti, že dodávají specializovaný vý robek, který nelze jednoduše nahradit (koupit jinde). Odbě ratelé budou ve vý hodě především tehdy, když vý robce nabízí bě žný , lehce nahraditelný produkt, který nebude problém nahradit ně č ím (ně ký m) jiný m. Pro každou firmu je přemý šlení o jejích odbě ratelsko-dodavatelský ch vztazích především vý zvou pro vyhledávání spojenectví a integrace s podobně postavený mi vý robci. Posledním faktorem k promý šlení podnikatelské budoucnosti je konkurenč ní rivalita v odvě tví. Vysoká konkurence bude především tam, kde působí všechny již popsané faktory: ● relativně snadný vstup do odvě tví, ● snadná náhrada produktů jiný mi, ● vý znamná úloha dodavatelů nebo odbě ratelů. Vysoká konkurence bude v odvě tvích, která vykazují slabá tempa růstu, a tudíž i stagnující zisky firem. Platí to především tam, kde je stabilizovaná, málo rostoucí poptávka (vý roba potravin, vydávání novin a č asopisů, provozování půjč ovny aut nebo taxi služby). Tvrdá konkurence je vě tšinou také v oblastech s vysoký mi fixními nebo skladovacími náklady, nebo tam, kde existuje jen nízká míra diferenciace mezi vý robci a zákazník tak může lehce přejít ke konkurenci (bě žné vybavení domácností nebo kanceláří, vý roba a distribuce pohonný ch hmot). Které typy firem se tak stávají ohrožený mi konkurencí v novém prostředí jednotného evropského trhu? 1. 2.

3. 4.

5. 6.

Firmy tě žící z oddě lení národních trhů, z postavení "národního šampióna", de facto monopolu nebo jeho tradič ního dodavatele. Firmy produkující univerzálně obchodovatelný a snadno nahraditelný vý robek nebo službu, avšak postrádající evropskou sílu, strategii, marketing, distribuci, inovač ní schopnosti atd. Firmy přežívající především díky cenové konkurenč ní schopnosti, založené na nízké ceně vstupů v transformač ním období. Firmy profitující z nedokonalého právního prostředí, slabé vymahatelnosti práva, závazků, licenč ních, pracovně -bezpeč nostních a ekologický ch předpisů. Firmy odmítající jednoznač nou orientaci na nároč ného, dobře organizovaného a vysoce chráně ného evropského zákazníka. Firmy stojící na provozu zatě žujícím životní prostředí.

79

7.

Firmy nezapojené do informač ní společ nosti, tj. do elektronické komunikace, marketingu, obchodu. 8. Firmy malého středního rozmě ru nenabízející unikátní službu, resp. vý robek nebo neposilující své postavení vytvářením vzájemný ch řetě zců, č i zapojením do dodavatelský ch systémů nadnárodních společ ností. 9. Firmy odmítající nebo neumě jící komunikovat s institucemi na místní, národní i evropské úrovni. 10. Firmy odmítající myslet evropsky a podle toho jednat a firmy odmítající přijmout vstup do ČR do EU jako šanci pro vlastní modernizaci a prosperitu 34. Z toho vyplý vá upravit svou strategii jako jednotnou, sjednocenou, tzv. Eurostrategii, která postihuje veškeré vyjmenované faktory v závislosti na specifický ch rysech jednotlivý ch MSP.

4.3 Specifika jednotné Eurostrategie Aplikace jednotné strategie stále více vyžaduje projektový přístup k řešení daného problému, stejně tak kooperaci jednotlivý ch podnikový ch složek v daném podnikatelském prostoru. Problém „ přežití“ se tak dostává do širších dimenzí evropského formátu. Ať podnikatel chce nebo ne, tlaky evropský ch struktur a opatření ho zastihnou i v tom „ nejzaostalejším“ regionu. Zvý šenou pozornost podnikatelů tak přitahuje management změ ny č i projektový management, který pomáhá při přípravě projektů podporovaný ch fondy EU. Proto se přístup skládá s následujících složek, které představuje následující schéma.

34

CHALUPA, K.: Co potřebujete vě dě t před vstupem firmy na jednotný trh EU - 1,2. DÍL, www.tiscali.cz

80 Obrázek 6 Sché ma projektové ho př ístupu k eurostrategii

zdroj: Vý voj průmyslu a podnikání, OHK Brno, dostupné z www.ohkbrno.cz

Na projektový přístup přípravy pak logicky navazuje analý za vlastní firmy, tedy jejího oboru podnikání a tlaku konkurence zvenč í. Jednotlivou citnost odvě tví na tvorbu strategie pro specifický podnik MSP ilustruje následující tabulka. Jedině , jak již bylo podotknuto, je nutné najít myšlenku, která podnik vý razně odlišuje mezi ostatními. Tabulka 27 Srovnání průmyslových odvětví a jejich konkurence v EU Průmyslová odvětví č eské ho Průmyslová odvětví č eské ho hospodá řství nejvíce citlivá na hospodá řství nejmé ně citlivá na konkurenci v EU konkurenci v EU • vý roba strojů pro urč itá • vý roba keramický ch obkladů a hospodářská odvě tví, dlaždic, • vý roba strojů a zařízení pro • vý roba cementu, vápna a sádry, všeobecné úč ely, • vý roba akumulátorů, primárních • vý roba strojů pro využití č lánků a baterií, mechanické energie (vyjma • vý roba zařízení pro řízení motorů pro letadla, automobily a průmyslový ch procesů, motocykly), • vý roba kabelů a vodič ů, • vý roba kožený ch odě vů, • vý roba karosérií a dvoustopý ch • vý roba obuvi, vozidel, návě sů a přívě sů, • vý roba základních chemický ch • vý roba dý h a překližkový ch látek, vý robků, aglomerovaný ch • vý roba zboží z plastů, dřevě ný ch vý robků, • vý roba strojů pro lesnictví a • vý roba kancelářský ch strojů a země dě lství, poč ítač ů, vč etně přístrojů na

81 • •

jiné hutní zpracování surového železa, oceli a feroslitin (kromě ECSC), tkaní textilií.

• •

zpracování dat , zpracování přírodního kamene vý roba nátě rový ch hmot, laků a podobný ch ochranný ch vrstev, tiskařský ch č erní a tmelů

Zdroj: WS Aktins pro MPO Č R: Analýza dopadů integrace Č R do EU ve zpracovatelských odvětvích průmyslu, 1998 , převzato z Vý voj průmyslu a podnikání, OHK Brno, dostupné z www.ohkbrno.cz

Nejč astě jším krokem přípravy Eurostrategie je SWOT analý za „ klasického“ podnikatelského subjektu v pojetí širšího prostředí – prostředí jednotného evropského trhu. Mezi hlavní silné stránky můžeme zmínit znalost nově přistoupivších zemí EU, avšak č eské firmy se vě tšinou orientují smě rem na trhy „ starý ch“ č lenů EU. Příležitosti je možno hledat v harmonizaci předpisů s EU, který je aplikován dynamicky v právě nový ch č lenech EU. Tabulka 28 Analýza českých firem v EU Příležitosti - Přínosy ü nové trhy v EU i mimo EU ü zvý šení tempa růstu poptávky ü stabilní podnikatelské prostředí ü lepší vymahatelnost práva ü snazší vý voz a dovoz ü diversifikace dodavatelů i odbě ratelů ü snazší kooperace, joint-ventures a fúze, veřejné zakázky v celé EU ü vě tší dostupnost kapitálu ü lepší nabídka bankovních a finanč ních služeb ü vyšší konkurence na trhu práce ü vě decko-technická spolupráce a rozvoj ü možnost finanč ní podpory z fondů EU ü liberalizace síťový ch odvě tví Přednosti - Silné strá nky ü cenová vý hoda v odvě tvích služeb a vý roby nezávislý ch na dovozech ü pružnost a uč enlivost ü schopnost improvizace ü znalost mentality a trhů střední a vý chodní Evropy ü poloha uprostřed kontinentu

Ná roky - Hrozby × noví, silní a zkušení konkurenti × vyšší náklady vý roby × konkurence přes necenové faktory × absorpce nového práva × strategické nároky × jazykové nároky × tlak spotřebitelů, odborů, ekologů × dopady strukturálních změ n poptávku × odliv mozků × lepší vymahatelnost práva × veřejné zakázky × liberalizace síťový ch odvě tví

na

Nedostatky - Slabé strá nky × vysoké jednotkové náklady/nízká produktivita vloženého kapitálu × absence jedineč né produkce a “ znač ky” × nejisté postavení na vlastním trhu × nespecializovaná malový roba × méně zkušený a vý konný management × nízká podnikatelská a zamě stnanecká etika × absence firemní kultury × finanč ní problémy a nedostupnost kapitálu × slabý marketing a orientace na zákazníka

82 × × × × × ×

závislost na zahranič ních distributorech chybě jící nebo slabý vý zkum a vý voj nedokonalá infrastruktura nedostateč né využití IT a e-commerce slabá organizovanost a kolektivní lobbying pomalá adaptace na podmínky EU

Zdroj: Vý voj průmyslu a podnikání, OHK Brno, dostupné z www.ohkbrno.cz

Z tě chto faktorů pak vyplý vá následující formulace eurostrategie, která v každém svém kroku zahrnuje podstatné vlivy, které mohou způsobit její neúč innost v případě abstrahování od možnosti zahrnutí do tzv.rizikové složky strategie. Adaptabilita a dynamika změ n musí bý t v tomto případě velice důležitá. Tabulka 29 Bodovýplán formulace eurostrategie Postup Typ strategie, úkoly k řešení implementace Krok 1 • Zmapování nového vně jšího prostředí firmy a jednotného trhu jako celku Krok 2 • Analý za odvě tví (užšího vně jšího prostředí), v ně mž firma podniká Krok 3 • Vnitřní analý za silný ch a slabý ch stránek firmy z pohledu nároků jednotného trhu EU, • Porovnání příležitostí v novém prostředí se silný mi stránkami firmy, • Porovnat hrozby v novém prostředí se slabý mi stránkami firmy, • Vytipování strategický ch příležitostí pro firmu, • Test udržitelnosti vytipovaný ch strategický ch příležitostí Krok 4 • Strategická volba – formulace konkurenceschopné firemní strategie Další kroky • Zavedení adaptač ní strategie na nové cíle a jim odpovídající metody Zdroj: Vý voj průmyslu a podnikání, OHK Brno, dostupné z www.ohkbrno.cz

Důležitý m faktorem,který ovlivňuje další rozvoj segmentu MSP se tak stává nedostateč ná formulace cílů, strategie rozvoje a využití příležitostí a konkurenč ních vý hod našich podnikatelů. Cílem každého podnikatele by tak mě lo bý t maximalizace užitku z jednotného evropského trhu a zapojení dostupný ch prostředků k maximalizaci tržního podílu. Podobná vyjádření vyplynula i z letošního vý zkumu, že mnoho podnikatelů by právě využilo peně z z OPPP na tento cíl.Proto můžeme konstatovat, že je to jedna z hnacích sil rozvoje MSP v strukturálně postižený ch regionech.

83

Obrázek 7 Grafické pojetí Eurostrategie

zdroj: Strategický euro-audit jako nástroj přípravy podniku na zvládnutí jednotného trhu EU dostupné z www.ecin.cz

4.4 Srovná nís předchozími výsledky výzkumu Pro srovnání a deskripci změ n v podnikatelském prostředí byly použity následující analý zy, seřazené chronologicky: 1) Průzkum bariér podnikání v Moravskoslezském kraji 200335, 2) Názory podnikatelské veřejnosti na situaci spojenou se vstupem ČR do EU, 04/2004 36, 3) Vý zkum o možnostech č erpání finanč ních zdrojů z prostředků EU37 4) vlastní vý zkum 2005 Metodou komparace údajů s analý zami, které byly provedeny v letech 2003 a 2004 spolu s nový mi poznatky, získaný mi vlastním vý zkumem vyplynuly následující skuteč nosti, které shrnuje tabulka podle srovnatelný ch kritérií. Jednotlivé prameny jsou označ eny pořadový m č íslem, jak je uvedeno vý še, vč etně letopoč tu.

35

vý sledky průzkumu a doporuč ená opatření, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, www.krmoravskolezsky.cz 36 VÁ Ň A, P. - Názory podnikatelské veřejnosti na situaci spojenou se vstupem ČR do EU, 04/2004, OMEGA DIREKT, dostupné z Euroinfo.cz 37 Starzyczná H., Janeč ková L.,Blechová B., Pellešová P.: Vý zkum dopadu reformy veřejný ch financí na malé a střední podniky a hodnocení informovanosti MSP o možnostech č erpání finančních zdrojů z prostředků Evropské unie. In: Małe i średnie przedsiębiorstwa wobec współczesnych wyzwań gospodarczych i społecznych. Katowice 2005, str. 268-277, ISBN 83-88402-75-7

84

Tabulka 30 Srovnání př edchozích výzkumů Krité rium/pramen komparace,rok

1(2003)

2(4/2004)

0-10

59,8%

Struktura podnikatelů 42%

11-49

29,9%

50-249 Nad 250 Hlavní podnikatelská činnost Obchod se zahraničím Zdroje informací o fondech EU Použ ití prostř edků Nečastější barié ra rozvoje

3(8/2004)

4(2005)

55,77%

51,74%

42%

28,85%

30,23%

9,4%

14%

15,38%

10,47%

0,9% 28,2% obchod 26,3% průmysl 27,2% ano

9% 31% Služby 29%Obchod

nezahrnuto Průmysl 40,38%, Obchod 23,08% Nezahrnuto

Nezahrnuto

Noviny, televize,internet Nezahrnuto

Internet

7,56% Obchod 30%, Průmysl 20% 25,58% ano Internet

Nová technologie Nedostatek financování

Nová technologie Nedostatek financování

Nová technologie Nedostatek financování

20% ano

Nezahrnuto

Zdroj: prameny 1-4

Ze srovnání jasně vyplý vá, že jednoroč ní č lenství v EU není dostateč ně dlouhé období pro vě tší změ ny v sektoru MSP, stejně tak i v jeho struktuře a specializaci, kde stále převládá obchodní č innost a nízká angažovanost do zahranič ního obchodu. Tímto krokem byly rovně ž nepřímo potvrzeny formulované hypotézy v provedeném vý zkumu. 4.5 Rozvoj MSP pomocíprogramů podpory podniká nípo vstupu do EU Vstupem do EU se změ nily pouze typy poskytovaný ch podpůrný ch programů, které byly přizpůsobeny potřebám č eské ekonomiky. Z průzkumů vyplý vá, že nejmenší zájem je o opatření, jejichž cílem je zač leňování problémový ch skupin obyvatelstva, aktivní politika zamě stnanosti, kvalitně jší vzdě lávání, ale i nižší spotřeba energií. Malý zájem je i o podporu zavádě ní alternativních paliv nebo vytváření specializovaný ch podnikatelský ch zón pro transfer technologií. Naopak nejvě tší zájem je o peníze na rozvoj infrastruktury, regeneraci mě st č i vý stavbu a modernizaci silnic a letišť.38 Využívání fondů EU také ztě žuje nízký zájem podnikatelů o informace o fondech, kdy až 1/3 stále netuší k č emu vlastně fondy jsou. Z průzkumu vyplynulo, že nejvě tší zájem je o podporu marketingové č innosti, podporu zatím využilo jen 6,4% dotázaný ch podnikatelů.

38

HN: Česku hrozí, že nestihne utratit peníze z unijních fondů, dostupné z www.hnihned.cz, 16.8.2005

85

Graf 26 dosavadní využ ití programů EU

Proto je na místě nastínit jak financování pomocí Operač ního programu průmysl a podnikání funguje a které instituce jsou v ně m zainteresovány. Financování tedy není jednoduchou procedurou a proto by každý podnikatel, který žádá o tuto formu dotace mě l s č asový m zpoždě ním poč ítat. Dále je nutné pamatovat na pravidlo N+2, to znamená vyč erpat a „ ukonč it“ projekt do dvou let od jeho schválení. To také vyžaduje zpracovat i hodnotící zprávy z projektu a také zač ít vč as. Doporuč uje se jako ideální doba 1,5 roku a pak zpracovávat administrativu spojenou s projektem. Obrázek 8 Sché ma fungování OPPP

zdroj: JAKUBCOVÁ , B. – HRADIL, O. – DUDA, M.: Česká firma v Evropské unii , dostupné z www.businessinfo.cz

86 Z této skuteč nosti však jednoznač ně nevyplý vá, že lze jimi financovat v podstatě cokoliv, ale získání finanč ních prostředků EU dochází vě tšinou až po realizaci projektu č i jeho fáze, což vyžaduje mít zajiště né zdroje na jeho předfinancování. Kromě toho použití prostředků, které je v rozporu s daný mi podmínkami, vede k jejich vrácení . Mezi aktuální programy podpory patří pro rok 2005-2006 tyto podpůrné aktivity: •

Program zá ruk pro malé a střední podnikatele ZÁ RUKA (ve znění platné m od 1. 4. 2005) Cílem programu je pomocí zvý hodně ný ch bankovních záruk k bankovnímu úvě ru, leasingu, rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruk za návrhy do obchodních veřejný ch soutě ží a záruk za provozní úvě ry usnadňovat realizaci podnikatelský ch projektů malý ch a středních podnikatelů zamě řený ch na investice a zvyšovat konkurenceschopnost tě chto podnikatelů. Program umožní poskytnout podnikatelský m subjektům na realizaci podnikatelského projektu cenově zvýhodněnou zá ruku za bankovní úvěr nebo za leasing. Vý še cenového zvý hodně ní může č init až 9 % p.a. Cena za poskytnutí cenově zvý hodně né záruky hrazená podnikatelem snížená o poskytnuté cenové zvý hodně ní je od 0,1% p.a. do 1,3% p.a. z hodnoty záruky. Záruka se vztahuje na tyto oblasti: 1. záruka za kapitálovývstup - Záruka může bý t poskytnuta až do vý še 70 % kapitálového vstupu, 2. záruka za návrh do obchodní veř ejné soutěž e .Záruka může bý t poskytnuta za návrh do obchodní veřejné soutě že ve vý ši minimálně 100 tis. Kč , maximálně však do vý še 5 mil. Kč .

•

Víceúč elový program podpory malých a středních podnikatelů TRH (ve znění platné m od 1. 4. 2005) Cílem programu je: - podpořit získávání certifikace ISO malý mi a středními podnikateli podnikajícími na území České republiky, zvyšující jejich konkurenceschopnost, - podpora investič ně zamě řený ch projektů zač ínajících a malý ch podnikatelů na území hlavního mě sta Prahy, příp. jejich vybraný ch č ástí, se zhoršený mi podmínkami pro získání externího financování v důsledku nižší vlastní kapitálové vybavenosti nebo omezené možnost poskytnout zajiště ní úvě ru. Specifické podmínky pro jednotlivé typy podpor se vztahují na tyto oblasti: 1. Certifikace podle norem ISO musí bý t provedena certifikač ním orgánem akreditovaný m signatářem Evropské mnohostranné dohody o akreditaci (MLA EA). Certifikač ní orgán musí mít ke dni vystavení certifikátu platnou akreditaci na příslušnou č innost. 2. Environmentální prohlášení podnikatele žádajícího o podporu v souvislosti se zavedením Programu EMAS musí bý t ově řeno environmentálním ově řovatelem akreditovaný m pro tuto č innost

87

3. 4.

5.

Český m institutem pro akreditaci, o.p.s. (ČIA), nebo zahranič ním environmentálním ově řovatelem, který je u ČIA, o.p.s. přihlášen k dohledu. Podpora se vztahuje pouze k certifikátům vydaný m po 30.6. roku předcházejícího roku podání žádosti o podporu. Příspě vek se vyplácí až po získání certifikátu nebo ově ření environmentálního prohlášení subjektu zapojeného do programu EMAS a předložení dokladů o nákladech na jeho pořízení. Příspě vek se neposkytuje k úhradě nákladů spojený ch s obnovením certifikátu.

Systém podpory se vztahuje na tyto oblasti podnikatelské č innosti: 1. příspě vek na získání certifikátu - Program umožní malý m a středním podnikatelům získat příspěvek na certifikaci ve vý ši 50% ná kladů na odborné poradenské služby v souvislosti s certifikací nebo zavádě ním programu EMAS. V případě certifikace integrovaného systému podle normy ČSN EN ISO 14001 (ISO 14001) společ ně s ČSN EN ISO 9001:2001 (EN ISO 9001:2000) je maximální vý še tohoto příspě vku 300 tis. Kč , v ostatních případech 200 tis. Kč . Příspě vek se vyplácí až po získání certifikátu nebo ově ření enviromentálního prohlášení subjektu zapojeného do programu EMAS a předložení dokladů o nákladech na jeho pořízení.Podpora se poskytuje podle Nařízení Komise č . 70/2001 o aplikaci č lánků 87 a 88 Smlouvy o založení ES na veřejnou podporu ve prospě ch malého a středního podnikání. 2. zvý hodně ný úvě r - podpora může bý t poskytnuta ve formě : zvýhodněné ho úvěru ve výši 0,2 – 5 mil.Kč se splatností do 6 let a s pevnou úrokovou sazbou 4 % p.a. Ú vě r může bý t poskytnut až do vý še 80 % předpokládaný ch celkový ch nákladů projektu, zvýhodněné ho podř ízené ho úvěru ve výši 2 – 7 mil. Kč a s pevnou úrokovou sazbou 3% p.a., a to až do vý še 50% předpokládaný ch celkový ch nákladů projektu. Splatnost úvě ru může bý t při poskytnutí stanovena až 8 let s odkladem splátek až 5 let. Sjednanou dobu odkladu splátek nelze zkrátit a podmínky podřízenosti úvě ru mě nit bez předchozího souhlasu všech vě řitelů příjemce podpory. K financování projektu musí bý t soubě žně předpokládáno použití jiného bankovního úvě ru, leasingu nebo úvě ru poskytnutého právnickou osobou, která poskytuje úvě ry a má s ČMZRB uzavřenu smlouvu o spolupráci, a to nejméně ve vý ši podřízeného úvě ru, 3. bezúroč ný úvě r- podpora je poskytována ve formě zvý hodně ného bezúroč ného úvě ru na financování až 90% předpokládaný ch celkový ch nákladů realizace projektu. Minimální vý še tohoto úvě ru č iní 0,1 mil.Kč . Maximální vý še bezúroč ného úvě ru pro fyzickou osobu č iní 0,5 mil. Kč , pro obchodní společ nost s jedním společ níkem rovně ž 0,5 mil. Kč a pro obchodní společ nost s více společ níky a pro družstvo až 1 mil. Kč .Doba splatnosti při poskytnutí úvě ru je max. 6 let. Ú vě r bude splácen č tvrtletními

88 splátkami. Datum první splátky zvý hodně ného úvě ru bude stanoveno v č asovém rozmezí 9 až 12 mě síců ode dne jeho poskytnutí. •

Program podpory dynamicky se rozvíjejících malých podnikatelů PROGRES (ve zně ní platném od 1. 4. 2005)

a středních

Cílem programu je pomocí podpory ve formě podřízený ch úvě rů, posilujících po dobu až 5 let kapitálové vybavení podnikatele, umožnit realizaci rozsáhlejších rozvojový ch podnikatelský ch projektů malý ch a středních podnikatelů, pro které je bariérou externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajiště ní úvě ru, se zvláštním důrazem na rozvoj podnikání v obcích do 5000 obyvatel . Podpora je poskytována formou zvý hodně ného podřízeného úvě ru Sjednanou dobu odkladu splátek nelze zkrátit a podmínky podřízenosti úvě ru mě nit bez předchozího souhlasu všech vě řitelů příjemce podpory. U projektů na katastrálním území obcí s více než 5 000 obyvateli lze poskytnout podřízený úvě r ve vý ši 2 – 25 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 3% p.a., a to až do vý še 50% předpokládaný ch celkový ch nákladů projektu. Splatnost úvě ru může bý t při poskytnutí stanovena až 8 let (s odkladem splátek až 5 let).U projektů na katastrálním území obcí s 5 000 a méně obyvateli lze poskytnout podřízený úvě r ve vý ši 2 – 25 mil. Kč a s pevnou úrokovou sazbou 1% p.a., a to až do vý še 50% předpokládaný ch celkový ch nákladů projektu. Splatnost úvě ru může bý t při poskytnutí stanovena až 10 let (s odkladem splátek až 6 let). ●

Program podpory poradenských a vzdělá vacích služeb pro malé a střední podnikatele PORADENSTVÍ (ve zně ní platném od 3. 5. 2005) Cílem programu je umožnit osobám připravujícím se na zahájení podnikání a malý m a středním podnikatelům v ČR získat cenově zvý hodně né všeobecné vzdě lávání a cenově zvý hodně né poradenské služby externích poradců. V rámci Programu jsou poskytovány služby podporující podniky ve fázi zakládání nový ch podnikatelský ch subjektů, zahájení podnikání, jejich rozvoje a růstu při zkvalitňování managementu a zvyšování jejich ekonomické stability. Poskytování podpor v rámci Programu Poradenství : 1.

Podpora propagace a nákladů př íjemce dotace spojených s poskytováním služ eb v rámci Programu (dle Nařízení komise (ES) č 69/2001- de minimis) V rámci Programu jsou příjemcům dotace poskytovány dotace k nákladům na propagaci cenově zvý hodně ný ch služeb a nákladům spojený m s administrací Programu.

89

2.

Podpora všeobecné ho vzdělávání podle Nař ízení Komise č. 68/2001 . Podpora všeobecného vzdě lávání je poskytována následujícími formami:Školení, odborný seminář (workshop), elearning. a) Podpora vzdě lá vá ní pro osoby připravující se na zahá jení podnikatelské činnosti Podpory v rámci Programu jsou příjemcem dotace poskytovány na vzdě lávací programy akreditované MŠMT zamě řené na podnikání. b) Podpora vzdě lá vá ní pro malé a střední podnikatele ve fá zi zaklá dá ní a zahá jení podniká ní, rozvoje a rů stu, při zkvalitňová ní managementu a zvyšová ní konkurenceschopnosti. Podpora je poskytována na vzdě lávací programy pružně reagující na společ enskou objednávku, s cílem zajistit konkurenceschopnost malý ch a středních podnikatelů. Podpora vzdě lávání bude zamě řována zejména na: • certifikaci, řízení kvality, ochranné známky, • získání finanč ních prostředků k podnikání, • vý bě r spolupracovníků, vý bě rová a přijímací řízení, • systémy plánování, finanč ní analý zy a řízení firmy, • marketing, marketingové plánování, strategie, • platební nástroje, • základy a rozvoj vnitropodnikového řízení, • optimalizač ní systémy rozvoje, • přípravu a řízení vý roby a služeb, • transfer technologií, • hygienu provozu a práce, • oceně ní podniku, prodej podniku, • ukonč ení podnikání, • zavádě ní smě rnic EU v ČR (např. v oblasti bezpeč nosti práce a ekologie).

3.

Podpora poradenských služ eb poskytovaných externími poradci podle Nař ízení Komise č. 70/2001. Podpora poradenský ch služeb je poskytována následujícími formami:individuálním poradenstvím, skupinový m poradenstvím, projektový m poradenstvím: a) Podpora poradenský ch služeb pro osoby připravující se na zahá jení podniká ní a malé a střední podnikatele ve fá zi zaklá dá ní a zahá jení podnikatelské činnosti (0 – 2 roky) bude především zamě řena na: • podnikatelské minimum, • přípravu podnikatelského plánu, • hygienu provozu a práce, • základy práva a úč etnictví vč etně daní, • bezpeč nost práce a ochranu zdraví,

90 • •

b)

získání finanč ních prostředků k podnikání, základy finanč ního řízení podniku, tvorbu cen. Podpora poradenský ch služeb pro podniky ve fá zi zaklá dá ní a zahá jení podniká ní, rozvoje a rů stu při zkvalitňová ní managementu a zvyšová ní konkurenceschopnosti bude především zamě řena na: ● získání finanč ních prostředků k podnikání, ● vý bě r spolupracovníků, vý bě rová a přijímací řízení, ● marketing, marketingové plánování, strategie, ● systémy plánování, finanč ní analý zy a řízení firmy, platební nástroje, ● základy a rozvoj vnitropodnikového řízení, optimalizač ní systémy rozvoje, ● přípravu a řízení vý roby a služeb, transfer technologií, ● hygienu provozu a práce, ● oceně ní podniku, prodej podniku, ukonč ení podnikání, ● zavádě ní právních předpisů ES např. v oblasti bezpeč nosti práce a ekologie.

●

Program podpory designu pro malé a střední podnikatele DESIGN (ve zně ní platném od 1. 4. 2005) Program napomáhá zvý šení konkurenceschopnosti malý ch a středních podnikatelů tvorbou špič kového designu, který zvyšuje konkurenč ní schopnost průmyslové produkce, ovlivňuje tvorbu pracovního a životního prostředí, podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společ nosti a ve svý ch důsledcích spoluvytváří životní styl. Cílem programu je poskytovat podporu malý m a středním podnikatelům při zač leňování designu do jejich podnikatelské strategie, napomáhat při vý bě ru vhodného designéra, vytvořit podmínky pro úč innou spolupráci designéra s podnikatelem, přispě t na úhradu finanč ních nákladů na vytvoření autorského díla a propagovat takto vzniklé nové produkty s kvalitním designem. Podpora je poskytována formou dotace na designérské poradenské služby a na poradenské služby na vytvoření autorského díla externích konzultantů, v souladu se zákonem č . 121/2000 Sb., autorský zákon, a to maximálně do vý še 50 % uznatelný ch nákladů na zajiště ní tě chto služeb. Dotace je poskytována na: a) výrobkový design Program umožňuje získat dotaci ve vý ši 50% uznatelný ch nákladů na poradenské služby na vytvoření autorského díla,

91 vč etně vytvoření prezentač ního modelu. Maximální vý še dotace č iní 150 tisíc Kč . b) interié rový design a architektonický design Program umožňuje získat dotaci ve vý ši 50% uznatelný ch nákladů na poradenské služby na vytvoření autorského díla. Maximální vý še dotace č iní 80 tisíc Kč . c) grafický design, design internetové prezentace, multimé dia Program umožňuje získat dotaci ve vý ši 50% uznatelný ch nákladů poradenský ch služeb na vytvoření autorského díla. Maximální vý še dotace č iní 60 tisíc Kč . d) propagace designu Program umožňuje získat dotaci ve vý ši 50% na vytvoření autorského díla které bude propagovat design. Maximální vý še dotace může bý t až 100 000 Kč . Dotace se poskytuje na vytvoření návrhu, scénáře, libreta a koncepce designérský ch vý stav, nebo originální publikace o designu. V této souvislosti je možno zdůraznit úlohu projektového managementu při přípravě podkladů pro jednotlivé studie a projekty. Vytváření projektů tak můžeme zobrazit přípravný m mechanismem. Obrázek 9 Řízení projektu

zdroj: Příležitosti veřejného financování ze strukturálních fondů EU, PBA Group, Praha, www.jzp.cz/PrezentaceSFEU012004.ppt

Pro zvý šení úspě šnosti projektů je nutno analyzovat ně kolik dalších oblastí v daném projektu, hlavními položkami se potom stávají: • strategie, cíle projektu - odpovídá zejména na tyto otázky: Jaký je cíl projektu a možnosti jeho plně ní v č ase ? Je projekt potřebný ? (analý za prospě šnosti/rentability mě řitelný mi velič inami)

92 • •

finanč ní management - Jaké jsou jeho hlavní nákladové položky ? Je zajiště ný způsob jeho financování (zohledňující ex-post finacování z fondů EU) ? Jaká jsou rizika projektu a vně jší vlivy s ním spojené ? kooperace , prospěšnost projektu - Kdo jsou dotč ené subjekty (partneři) - mohou ho ohrozit č i mu pomoci ? Podaří se získat kladná stanoviska správních orgánů ?

Projekt tak musí obsahovat zejména tyto oblasti: • Finanč ní a ekonomické vyhodnocení • Analý zu ekonomické efektivnosti • Studii proveditelnosti (analý za nákladů a vý nosů, sociálně ekonomická analý za užitků a nákladů, citlivostní analý za, analý za rizik) • Podnikatelský zámě r • Posuzování vlivu na životní prostředí

Projekty s podporou Evropský ch fondů sebou přinášejí mnoho užiteč né podpory podnikání, avšak neodpovídající nastavení základních parametrů projektu a opomenutí požadavků programu vede k jeho nezdaru, respektive k růstu finanč ních nákladů a č asové prodlevě při jeho další realizaci. 4.6 Strategické aliance v MSP Zajistit vě tší efektivitu regionální ekonomiky a tím i rozvoj firem – to vše závisí na úzké spolupráci mezi jednotlivý mi subjekty a míře využívání regionálních zdrojů. Spolupráce závisí zejména na dobrý ch obchodních vztazích a ochotě spolupracovat.Jednou z aktuálních strategií regionálního rozvoje je seskupování firem v jednom odvě tví a vytváření tzv. klastrů. Zde sehrává velkou roli veřejný sektor jako koordinátor a informátor v rámci připravovaného projektu. Také může zabezpeč it propagač ní č innost. Kromě podpory klastrů zde existuje i jiná možnost spolupráce mezi jednotlivý mi subjekty MSP pomocí kooperač ních sítí. V č eském prostředí (dle provedený ch analý z) vyplý vá, že vznikají velice obtížně z důvodu neochoty komunikovat a pohledu na obchodní partnery jako na konkurenty. Často pak tato spolupráce konč í databázemi firem urč itého zamě ření (např. www.betonserver.cz, zamě řený na stavebnictví, www.obalar.cz, propagující obalovou techniku), ale jejímu dalšímu rozvoji je pak vě nována malá pozornost. Vytváření sítí je konkurenč ní vý hodou pro zúč astně né subjekty a pomáhají ke zefektivně ní dodávkového cyklu mezi partnery, snižují také logistické náklady. Příkladem mohou bý t maloobchodní sítě firem, které tímto způsobem získávají lepší podmínky od vý robců a distributorů. Podobná zkušenost byla ově řena ve vý zkumném šetření, protože z 90% firma, která uvedla, že je zapojena do obchodní spolupráce, byla firma, která uvedla jako obor podnikání obchod. Více ilustruje následující graf.

93

Graf 27 Ú roveň spolupráce mezi podniky, kontakt na zahraničí

Tyto kroky mohou podpořit i rozvojové programy: ●

Program podpory při zaklá dá ní zahranič ních poboč ek malých a středních podniků ZASTOUPENÍ vyhlá šený od 1.7.2005 Cílem programu je získávání informací o zahranič ních trzích prostřednictvím zahranič ních zastoupení malý ch a středních podniků mimo č lenské země EU. Jedná se o tyto podporované aktivity: a) založení zastoupení v neč lenské zemi EU, b) č innost zastoupení.

Program je urč en pro skupiny minimálně 3 malý ch a středních podnikatelů podle zákona č . 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve zně ní pozdě jších předpisů a podle Nařízení Komise č .70 /2001. Program je zamě řen na podporu rozvoje zahranič ních kontaktů s cílem posílení lidský ch zdrojů, rozšíření informač ní základny, přenos nový ch technologií a vytvoření předpokladů pro působení na trzích třetích zemí. Příjemcem podpory může bý t pouze právnická osoba. Podpora je poskytována formou dotace po dobu dvou let s maximální č ástkou 2 mil. Kč roč ně a s dotací nepřevyšující 50% uznatelný ch nákladů. K datu poskytnutí této podpory může celková vý še dotace u příjemce podpory za předcházející 3 roky dosáhnout v souladu s Nařízením Komise č . 69/2001 maximálně 100 000 EUR. Program podpoří přímé mezinárodní marketingové aktivity malý ch a středních podnikatelů. Program povede k posilování spolupráce podnikatelů při aktivitách mimo státy EU. Program napomůže posílení přímé přítomnosti malý ch a středních podniků v cizím teritoriu. Ta je pro rozvoj malý ch a středních podniků vý znamná.

94

Příjemce podpory je povinen předkládat poskytovateli aktuální údaje pro vyhodnocení monitorovacích ukazatelů přínosů projektu. Sledovány budou zejména prokazatelné obchodní aktivity v teritoriu, smě řující k dosažení zvý šení obchodní vý mě ny dle schváleného projektu. Podpora je poskytována po dobu maximálně 2 let. ●

Program vytvá ření aliancí a jejich prezentace v zahranič í ALIANCE (ve zněníplatné m od 1. 4. 2005) Cílem programu je zvý šení konkurenceschopnosti malý ch a středních podnikatelů na zahranič ních trzích prostřednictvím: • podpory mezinárodních marketingový ch aktivit aliance, seskupení minimálně 3 malý ch a středních podnikatelů, jejichž vý robní program nebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvě tvích ekonomické č innosti a které mají uzavřenu Dohodu o spolupráci v rámci programu Aliance. • prosazování myšlenky posilování spolupráce malý ch a středních podnikatelů v zahranič í. Zejména se jedná o tyto podporované aktivity: a)

zpracování studie vstupu sdružení na konkrétní zahranič ní trh s vý stupem konkrétních aktivit a potenciálních zákazníků, b) zpracování marketingový ch cizojazyč ný ch materiálů aliance, c) prezentace aliance na veletrzích a vý stavách. Základní důvody pro zapojení firem do aliance: • •

snížení nákladů vstupu na zahranič ní trh, sdružená a efektivně jší prezentace v zahranič í.

Základní pojmy, které souvisí s daný m projektem: • Aliancí se rozumí seskupení nejméně 3 a nejvý še 25 malý ch a středních podnikatelů, jejichž vý robní program anebo sortiment se vzájemně doplňují pro dodávku v konkrétních odvě tvích ekonomické č innosti a které mají uzavřenu Dohodu o spolupráci v rámci programu Aliance. Aliance je charakterizována zejména seznamem malý ch a středních podnikatelů zapojený ch do aliance, definicí cílů aliance, marketingový mi a obchodními aktivitami aliance, osobou exportního manažera, č asový m plánem realizace cílů aliance a ohodnocením potenciálních efektů aliance. • Leaderem aliance se rozumí právnická osoba, která předkládá Žádost o poskytnutí podpory a je příjemcem podpory. • Projekt – celkový rámec všech podporovaný ch aktivit v rámci programu ALIANCE vycházející z marketingového plánu žadatele pro vstup na zahranič ní trh.

95 4.7 Strategie proniknutína evropský trh pomocí „Societas Europeae“ Nařízení Rady č . 2157/2001 z 8.10.2001 o Statutu evropské společ nosti deklaruje, že pokud se firma, která působí ve více č lenský ch státech, stane evropskou společ ností, stač í, aby se zapsala jen v jednom státě a její status bude uznáván i v ostatních č lenský ch státech. Místem registrace bude stát, v ně mž je faktické sídlo vedení firmy. Evropská společ nost je vlastně přeshranič ní korporace podnikající podle práva Společ enství místo podle místního národního práva platného v místech, kde působí jejich dceřinné podniky39. Evropská společ nost může bý t v zásadě založena40: • slouč ením (fúzí) dvou č i více veřejný ch obchodních společ ností alespoňze dvou č lenský ch států, • vytvořením holdingové společ nosti podporované soukromý mi společ nostmi s ruč ením omezený m nebo veřejný mi obchodními společ nostmi alespoňze dvou č lenský ch států, • vytvořením společ né dceřiné společ nosti společ nostmi alespoňze dvou č lenský ch států, • vznikem poboč ky existujícího podniku v dalším č lenském státě , nebo • transformací společ nosti s ruč ením omezený m, která má již více než dva roky svoji dceřinnou společ nost v jiném č lenském státě . Dokonce i společ nost, která nemá centrálu ve Společ enství, se také může podílet na vytvoření evropské společ nosti, je-li zřízena dle práva č lenského státu, je v ně m registrována a prokáže „ déletrvající“ propojení s hospodářstvím tohoto státu. Evropská společ nost pak použije ve svém názvu zkratku SE před č i za jménem společ nosti. Vý še základního kapitálu je stanovena na 120 000 euro. Důvodem pro stanovení této relativně nevelké vý še je snaha umožnit vytvořit evropskou společ nost i slouč ením středních, č i dokonce malý ch společ ností v jednotlivý ch státech. I přes registraci ve státě , v ně mž je vedení firmy, bude společ nost odvádě t daně nadále ve všech místech, kde vyvíjí č innost. Vzhledem k rozdílný m sazbám zdaně ní již Komise pracuje na návrhu, aby evropské společ nosti mě ly možnost sjednotit základ daně pro vý poč et daně ze zisku, č ímž by došlo k omezení (č i dokonce zrušení) tzv. „ škodlivé daňové konkurence“ . Chování firmy dle jednotný ch pravidel unifikuje systém řízení a informování úřadů o hospodaření. Jednoduché bude rovně ž případné přenesení sídla firmy. Nařízení specifikuje podstatné náležitosti stanov společ nosti. Podnik bude muset mít základní orgány – shromáždě ní akcionářů (podílníků) a představenstvo41 (otázka monisticky organizované společ nosti založené v České republice – jejíž forma je v souladu 39

BERNATÍK, W.: EVROPSKÁ SPOLEČNOST (SOCIETAS EUROPEAE) JAKO NOVÁ FORMA PODNIKÁ NÍV ZEMÍCH EU, In: Sborník příspě vků ze 7.ročníku mez.konference MEKON 2005, Ostrava:VŠB-TU, ISBN 80-248-0846-3 40 www.langwellglobal.com/cz/cze/highlights 41 www.tiscali.cz/euro/euro_center_030702.618893.html

96 s Nařízením, avšak nikoliv s právem ČR, kde náš právní systém zná pouze dualistickou formu organizace. Jako problematické se jeví urč ení míry úč asti pracovníků na chodu podniku a jejich informování. Zamě stnanci si budou vybírat svou reprezentaci jako celek a vedení firmy musí konzultovat s tě mito zástupci různé otázky a podávat pravidelné zprávy mající důsledky na zamě stnanost (např. informace o produkci společ nosti, prodejích, podnikatelské plány souč asné i budoucí atd.). Jednotlivé státy mají různé tradice vztahů mezi společ nostmi a odboráři, z č ehož pramenily i obavy odborový ch organizací z omezení jejich práv, zvláště v zemích, kde mají zamě stnanci vě tší práva. Na Summitu v Nice bylo dosaženo vý znamného kompromisu. Na evropskou společ nost vzniklou slouč ením firem ve více státech se nevztahují ně která ustanovení Smě rnice o spoluúč asti pracovníků a jejich informování; pokud podnik vznikne transformací již existující firmy, budou naopak platit dříve dohodnuté smlouvy mezi zamě stnanci a zamě stnavatelem42. Jednotná není ani úprava zamě stnanecký ch smluv a pracovních podmínek, č i např. vyplácení penzí. V tomto smě ru byl zaznamenám velký pokrok v rámci unifikace jiný ch č ástí evropské legislativy, například Komise připravila návrh Smě rnice, která by mě la umožnit existenci jednotného pojistného fondu pro zamě stnance ve všech státech Unie. Nová je i agenda společ né odpově dnosti za poskytování informací o aktivitách společ nosti. Komise vydala doporuč ení k zapracování problematiky životního prostředí do roč ních úč etních uzávě rek a vý roč ních zpráv společ ností. Cílem je dosažení vyšší informovanosti akcionářů o environmentálních aspektech č innosti společ nosti a možnosti lepšího vyhodnocení rizik a závazků plynoucích z této č innosti na finanč ní situaci společ nosti. Komise rovně ž vydala Zelenou knihu o společ né sociální odpově dnosti (CSR), která se zabý vá sociální dimenzí č innosti společ nosti (např. řízení lidský ch zdrojů č i pracovní standardy atd.). V neposlední řadě je třeba zmínit užití národních standardů vý kaznictví, harmonizovaný ch legislativou Společ enství. Pro přípravu finanč ních zpráv mají společ nosti, jejichž akcie jsou kótovány na burzách, možnost využít Mezinárodní úč etní standardy (IAS) v tě chto zemích: Belgie, Francie, Finsko, Itálie a Rakousko. V Ně mecku a Rakousku lze naproti tomu užít Všeobecně schválené úč etní principy Spojený ch států (US-GAAP). Zhruba polovina společ ností (asi 200), které užívají US-GAAP, je registrována na burzách Společ enství a souč asně na burzách v USA, kde je používání US-GAAP vyžadováno Komisí pro burzy a cenné papíry (Securities Exchange Commision/SEC). Komise zpracovala návrh, podle kterého by firmy registrované na burzách mě ly používat od roku 2005 IAS jako souč ást tzv. Akč ního plánu pro finanč ní služby (Financial Services Action Plan/FSAP). Ač koliv je US-GAAP ekvivalentem IAS, neuvažuje zde o jeho užívání jako základu pro vý kaznictví, a to v důsledku názoru, že „ používání US-GAAP v prostředí Evropy jako alternativy k IAS by poskytlo neodůvodně nou vý hodu pro americké zájmy“ , že „ povolení používat US-GAAP by šlo 42

www.tiscali.cz/euro/euro_center_030702.618893.html

97

proti základnímu strategickému cíli postupovat smě rem k jednotné sadě globálních standardů“ a že „ používání US-GAAP jsou koncipovány tak, že nepředpokládají žádné jiné vstupy kromě vstupů z USA“ 43. 4.7.1 Evropská společnost v Č R Základním rozporem se zatím jeví pojetí monisticky organizované společ nosti. Zakladatelé společ nosti mají podle nařízení právo volby, avšak vzniká zde právní nejistota, jaký právní režim má pro takovou společ nost platit, neboť č eský zákon se musí zcela přísně držet hlavními obsahový mi principy úpravy, jenž jsou urč eny nařízením; avšak č eské právo zná pouze dualistickou společ nost (viz. vý še)44. Za zmínku rovně ž stojí, že evropská společ nost se sídlem v ČR nebude považována za zahranič ní osobu. Z hlediska ústavního pořádku nehrozí žádný konflikt, protože evropská akciová společ nost je jenom další sdružovací formou pro podnikání, která umožňuje přeshranič ní fúze a je tudíž založena na nediskriminač ním přístupu k č eský m obč anům i obč anům EU. Je nutno vytvořit stejné právní podmínky pro fungování evropský ch akciový ch společ ností, jaké budou mít v jiný ch č lenský ch státech, aby diskriminace nehrozila. Z nové právní úpravy by mě l vzejít nový okruh č innosti pro státní notáře a v případě rozvoje této formy i daňový a další ekonomický prospě ch pro stát i jeho obč any. Bezprostřední zatížení veřejný ch rozpoč tů s novou právní úpravou není spojeno. Předpokladem pozitivního efektu pro státní rozpoč et ovšem je vytvořit co nejpříznivě jší právní prostředí, které by pro zakladatele evropský ch akciový ch společ ností bylo přitažlivé45. Jak plyne z vý še uvedeného, evropská společ nost bude působit souč asně ve více zemích EU a přitom ji bude stač it registrace pouze v jednom státě . Celá firma se bude moci chovat dle jednotný ch pravidel. Odhad úspory nákladů na právníky, poradce a další poplatky se díky zjednodušení organizace a administrativy odhadují až na 30 miliard euro roč ně . Spolu s relativně nízkou vý ší základního kapitálu by tyto skuteč nosti mě ly vytvářet příležitost pro zvý šení konkurenceschopnosti evropský ch společ ností i EU jako celku. Dořešením právních norem ve zbý vajících státech EU dojde myšlenka evropské společ nosti svému cíli a jistě se bude v blízké budoucnosti podnikání ubírat touto cestou. V tom lze spatřovat možnost posílení segmentu MSP a jeho proniknutí za hranice domovského státu a tím i rozšíření jeho tržní pozice.

4.8 Strategie regenerace brownfields Moravskoslezský kraj a kraj Ú stecký je tradič ně vnímán jako oblast s vážně poškozený m životním prostředím, oblast neatraktivní pro vstup vý znamný ch investorů 43

www.integrace.cz/integrace/kalendarium.asp?id=2157 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu č . 691/2004 45 Důvodová zpráva k vládnímu návrhu č . 691/2004 44

98 i pro rozvoj kapacit tzv. “ high-tech”. Přes vý razná zlepšení, dosažená v průbě hu uplynulý ch 10 let, tento dojem přetrvává. Vlivem restrukturalizač ních procesů ve velký ch podnicích docházelo a dochází k uvolňování ně který ch objektů a pozemků s možností využívat je pro jiné průmyslové úč ely, tzv. „ brownfields“ . Vzhledem k historickému vý voji, v ně mž byl vý voj sídel ovlivňován rozvojem průmyslové vý roby, jsou kontaminované plochy umístě ny převážně v urbanizovaný ch územích, č asto v blízkosti obytný ch zón. Negativní pově st regionu vede navíc k tomu, že absolventi zdejších univerzit hledají uplatně ní mimo Moravskoslezský a Ú stecký kraj a oslabují potenciál kvalifikovaný ch lidský ch zdrojů, který by mohl přispě t k rozvoji regenerace brownfields. Regionální ekonomika tak prochází velkou restrukturalizací, kde velké podniky jsou silně podkapitalizovány a sektor malý ch a středních podniků je dosud kapitálově velice slabý a málo aktivní při pronikání na zahranič ní trhy. Důležitou roli při tomto procesu mohl sehrát vně jší kapitál a státem podporované investič ní pobídky. 4.8.1

Př edpoklady SWOT analýzy regenerace brownfields

V první řadě je nutné odstranit základní problémy, které mohou odsouvat řešení regenerace brownfields v našem regionu. Z analý zy zahranič ních zkušeností lze vybrat č tyři základní oblasti, které jsou při přípravě projektu v regionu velice praktické.46 Tabulka 31 Oblasti pohledu na dané brownfields Analýz Přínos provedené analýzy a Typu Vyjasně ní vztahů, evidence vlastnictví poskytnutý ch licencí na tě žbu č i produkci, jasná zodpově dnost Používané Jasná informace, pokud se dá technologi „ lehce“ získat. Použitelná pouze v případě malého poč tu brownfields e Souč asné Jasná informace o možném produkce zneč iště ní Historické produkce

Jasná informace o vý voji na daném zemí

Možná barié ra Ně které vý roby nevyžadují tak důkladnou evidenci, nebo dochází ke smíšení greenfields s brownfields Zvyšuje se neč itelnost informací s růstem brownfields zón. Brownfields mohou ovlivňovat své okolí, takže škoda může vzniknout i mimo ně j. Ignoruje fakt, že ložiska kovů mohou bý t na povrchu greenfields a také rozsah škod může vzniknout jinde než přímo v brownfields

Zdroj: tab.2.1 Approches to defining greenfields and brownfields expenditure In Greenfields Exploration in Western Australia, 2002

Námi vymezené kroky v tabulce 1 je možno doplnit ně kolika možný mi strategiemi, které zároveň upozorňují na nutnost spolupráce státní správy pomocí regionální politiky s místními obč any a podnikateli z hlediska veřejného zájmu. 46

ŠEBESTOVÁ , J., WAGNEROVÁ , E. Využití brownfields jako faktoru podporující rozvoj podnikání v Moravskoslezském kraji.In Sborník referátů z odborné konference "Průmyslová krajina 2005". Karviná: OPF SU Karviná, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, 2005. ISBN 80-239-4596-3.

99 Regeneraci brownfields tak nemůžeme pojmout jako zcela “ soukromou investici”, protože ovlivňuje další obč any a prostředí v kraji. Tabulka 32 Mož né kroky k úspěšné mu projektu regenerace brownfields Strategie Ná stroje pro úspěch implementace Strategie „veř ejných investic“ pro - granty,garance, osvobození od daně , sníž ení nákladů pobídky pro soukromý kapitál a překonat tak tržní bariery v přístupu kapitálu do rozvoje brownfields - spolupráce krajů a obcí při vyhodnocování „ nadě jný ch“ projektů Efektivní orgán veř ejné správy pro - zabezpeč ení rovnocenného přístupu k ekologii a risk management informacím - prosazovat odpově dnost a risk management ve veř.správě Integrovaný úř ad pro vzdělávání a podporu brownfields

Oblasti aplikace Financová ní Marketing,,ekonomika - konference -úvě ry, úprava - pilotní projekty - další vzdě lávání místních -vládní podpory pro poplatků - bezúroč né transfer technologií, - zapojení soukromého půjč ky, sektoru, nabídkou -vlastní služeb pro brownfields koncepty grantů, podpora nové infrastruktury

-vzdě lávání o přínosech a problémech brownfields - vytvoření obecné strategie pro regeneraci brownfields - posilovat zapojení místních obč anů do projektů Ž ivotní prostředí - vytvoření standardů pro mě ření rizika regenerace, - limity škodlivin, - vytvoření standardů pro pojiště ní rizik při regeneraci brownfields a k ochraně obyvatel

Ostatní - revize historie brownfields, vytvoření centrálního registru - monitoring vyjasně ní vlastnictví a odpově dnosti

Zdroj: MEAD H.L.(chair) Clearing up the Past, Building the Future: A national Brownfield redevelopment strategy for Canada, Ottawa: National Round Table on the Environment and the Economy, 2003. ISBN 1894737-05-9

Z analý z zahranič ních materiálů vyplynul další faktor, ovlivňující brownfields. Je to vymezení plochy, kterou skuteč ně zaujímá. Vý zkumy v regionu Western Australia, který strukturou tě žebního a tě žkého průmyslu může připomínat Moravskoslezský kraj, ukázaly, že samotný brownfields je třeba zkoumat ještě z hlediska ovlivňování sousedních pozemků, jak ukazuje následující obrázek. Z vý zkumu vyplynulo, že brownfields zasahují do okolí nejvíce v okruhu 5 km od “ zdroje”.

100

Graf 28 Závislost nákladů na regeneraci brownfields se vzdáleností od jeho "jádra"

Zdroj: BOWLER, J.: Greenfields exploration in Western Australia, Ministerial Inquiry, November 2002 in Bowler_report211103_app.pdf

To může dále stě žovat skuteč ný rozsah škod z minulosti, ale i náklady na regeneraci vytypovaného brownfields. Což koresponduje s údajem Moravskoslezského kraje, kde se jedná témě ř o 3,512 km2 brownfields a náklady na „ základní regeneraci“ (dle bodu 2.5) by tak dosáhly 154 185 372,8 Kč . Dalším faktorem, ovlivňujícím pozitivně rozvoj brownfields je možný multiplikač ní efekt z jeho regenerace. Z následujícího schématu je patrné, že rozložením jednotlivý ch úč astníků procesu může dojít k zapojení celého řetě zce firem, které tak mohou vytvořit clustery pro vě tší firmy a mít tak užitek z úč asti na daném projektu. Základní projekt je schématicky vyjádřen 5 pilíři projektu na níž se pak dále navazuje až 11 pomocný ch firem, což má dopad na zamě stnanost a perspektivnost využívání brownfields, tedy jeho regenerace. Obrázek 10 Multiplikační efekt z regenerace brownfields

101

Zdroj: MEAD H.L.(chair) Clearing up the Past, Building the Future: A national Brownfield redevelopment strategy for Canada, Ottawa: National Round Table on the Environment and the Economy, 2003. ISBN 1-894737-05-9

Podstatný přínos pro MSP v oblasti regenerace brownfields tak vidíme v poskytování služeb pro zajiště ní proveditelnosti projektu. Když zvážíme,že projekt trvá průmě ru 2-3 roky na sanaci a dalších 5-10 let na další rozvoj, tj. celkem asi 7-13 let, je možnou motivací pro aktivní zapojení subjektů do projektu brownfields. 4.8.2 Závěrečná SWOT analýza Ze zahranič ních zkušeností a z provedené analý zy prostředí, ve kterém se nachází Moravskoslezský kraj, kde velký podíl brownfields díky vysoké průmyslové aktivitě v minulý ch letech, vyplynula tato doporuč ení: Příležitostmi pro malé a střední podniky v procesu regenerace brownfields jsou tyto: rozšíření možný ch pracovních míst díky multiplikač nímu efektu regenerace brownfields a také díky délce projektu (podle odhadů Evropského fondu cca 30 let pro celou ČR), zapojení do přípravy projektů vyhlašovaný ch Ministerstvem životního prostředí „ Péč e o urbanizované prostředí“ , navázání spolupráce při vý voji technologií s firmami v rámci EU, které se již regenerací zabý vají, využití zvý šené poptávky po službách v oblasti regenerace, využití podpor jednotlivý ch dotač ních programů ze Strukturálních fondů, zejména program Regenerace, vý voj metodologie a technologie pro odstraňování azbestu ze starý ch budov. Hrozby v tomto okamžiku představují: Vysoké náklady na investice a neexistence investič ních pobídek, Vysoké odhadované náklady, cca 4 miliony Kč na 1 hektar regenerované plochy, Prohlubování ekonomický ch rozdílů mezi jednotlivý mi kraji ČR a tím i snížení dostupnosti finanč ních prostředků, Velké riziko investice, díky špatný m záznamům o historii daného brownfields, Nedostatek předchozích zkušeností . Naopak silné strá nky rozvoje malý ch a středních podniků můžeme definovat jako: velký lidský potenciál ve firmách zabý vajících se stavebními a demolič ními pracemi ( jen v Moravskoslezském kraji cca 17 000 osob), úč ast na konferencích a veletrzích zabý vajících se touto problematikou, zvý šení zamě stnanosti, zakázek a tím i růst příjmů firem, podíl na dalším vzdě lávání – kurzy, semináře, vyplý vajících ze zapojení do projektů regenerace. Slabé strá nky představují především: absenci vzdě lávacích aktivit, omezený přístup k technologiím,

102

-

nedostatek soukromého kapitálu absence centrální databáze brownfields, nedostateč ná motivace pro zapojování se do projektů, malá koncentrace firem, nízká úroveňkomunikace mezi státními orgány a podniky, nevyužití „ tržního vý klenku“ ve smyslu vý voje filozofie jiného využití brownfields.

Tyto podně ty mohou přinést užitek pouze v případě jejich vzájemné kombinace, v koneč ném důsledku v dopadu na zamě stnanost, rozvoj podnikání při společ ném řešení problémů kraje a jeho priorit. Samozřejmě nelze opomenout, že na regeneraci brownfields nelze pohlížet jen z hlediska ekonomického, ale také sociálně -etického, kdy jde také o životní prostředí obyvatel, kteří zde žijí a pracují. Regenerace brownfields tak může přispě t i ke snížení migrace obyvatelstva z takto postiženého kraje a tím podpořit také rozvoj lidský ch zdrojů v regionu. Jedním z praktický ch příkladů regenerace brownfields je likvidace ropný ch skládek uprostřed Ostravy47. Tento projekt je naformulován takto: ● Přípravy a schvalování projektu vč etně studie vlivu na životní prostředí potrvají ještě dva roky, tedy 2005-2007, ● Vlastní odtě žování lagun zač ne v roce 2007 a potrvá tři roky, tedy do roku 2010, ● Dalších deset let pak bude pokrač ovat č iště ní podzemních vod a rekultivace celého dvanáctihektarového pozemku, ● Po skonč ení prací, tedy kolem roku 2020 by tu mě l vzniknout lesopark. Mezi rizika práce na sanaci - hlavně bě hem tříletého odtě žování zeminy přinesou urč ité riziko pro obyvatele jen pár set metrů vzdáleného sídliště Fifejdy- hlavně velký hluk a zápach. Bude třeba odtě žit dvě stě tisíc tun ropný ch kalů a šest set tisíc tun zeminy. Vě tšina odpadů projde takzvanou termickou desorpcí, podobně jako se to dě lalo v menším mě řítku už při č iště ní ostravské lokality Karolina: zemina se zahřeje na teploty kolem 500 až 550 stupňů Celsia a nebezpeč né látky se z ní odpaří. Část skládky se bude č istit také metodou zvanou B.E.S.T., při níž se ropné oleje vylouč í pomocí rozpouště del. Zemina se bude č istit přímo na místě . A předpokládá se vznik dlouhodobě asi padesát až sedmdesát pracovních míst.

47

Čiště ní lagun potrvá šestnáct let - Čiště ní lagun s sebou nese i rizika, www.idnes.cz, 5.1.2005

103

Zá věr Především v transformujících se ekonomikách je malé a střední podnikání spjato s urč itý mi objektivními nedostatky. Čtyřicetiletá pauza (nejen) v podnikatelský ch aktivitách, nadmě rná oč ekávání, jako i vě tšinou velmi omezené prostředky a s nimi spjaté technické, finanč ní a administrativní problémy, se nemalou mírou podílely na vý voji charakteru tvořící se podnikatelské struktury v České republice. Podkapitalizace segmentu malého a středního podnikání se tak stává vlivem, který se zesiluje vstupem na jednotný evropský trh a je nejč astě jším důvodem jak pro ukonč ení č innosti podnikatele, tak paralelně vzniku projektů v rámci podpory podnikání. V druhém důvodu lze spatřovat i ta nadmě rná oč ekávání od podpůrný ch projektů, které když nevyjdou, podnikatel č asto nevyhledává alternativní zdroje financování. Na základě studia oblasti působení malý ch a středních podniků lze definovat hlavní bariéry rozvoje malého a středního podnikání v České republice: ● v porovnání s velký mi podniky disponují malou ekonomickou sílou, nedostateč ný m přístupem na trhy, nízkou konkurenceschopností a jejich pozice v soutě ži o veřejné zakázky je znač ně slabá; ● nízká znalost a aktivní využívání marketingový ch metod; ● nedostač ující přístup k (dalšímu) odbornému vzdě lávaní zamě stnanců a nedostateč ná iniciativa zamě stnavatelů v oblasti vzdě lávání pracovníků; ● nižší dostupnost potřebný ch informací a poradenský ch služeb a nedostač ující znalost způsobů zpracování a využívání informací; ● vysoké daňové zatížení a administrativní překážky; ● nedostatek poč áteč ního finanč ního kapitálu, nízká dostupnost bankovních úvě rů a obecně obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojový ch aktivit; ● regionální diferenciace v míře ekonomické aktivity; ● nedostateč né vazby podnikatelského sektoru na vě du a vý zkum; ● nízká efektivita a funkč nost systému podpory malého a středního podnikání ze strany státu; ● vý razná izolovanost a nízká ochota a znalost rozvíjení možností vzájemné společ enskoekonomické kooperace s ostatními subjekty a institucemi působícími v širokém socioekonomickém prostředí. Pozici na trhu práce malý ch a středních podniků charakteristicky limituje i jejich nízká produktivita, která jim umožňuje působit pouze na oblastních trzích nebo v rámci outsourcingu. Obzvláště pro malé podniky je typická vysoká zranitelnost jejich existence na trhu. Negativ ovlivňujících jejich postavení, konkurenceschopnost a přežití je hned ně kolik. Vzhledem k velikosti organizace, finanč nímu a technickému zázemí (hlavně zahranič ních investorů) se velký m podnikům daří vztahovat na sebe vě tšinu programů investič ních pobídek, které nabý vají následujících forem: dotace na vytváření pracovních příležitostí, dotace na školení a rekvalifikace, poskytnutí průmyslového pozemku za

104 zvý hodně né cenové sazby, podpora zainvestování sítí č i sleva na dani z příjmu právnický ch osob. Dalším vážný m problémem v dosažení a udržení si konkurenceschopnosti malý ch a středních podniků je skuteč nost, že na základě bankový ch statistik jsou malý m a středním podnikatelský m subjektům poskytovány úvě ry s vyššími úrokový mi sazbami, než je tomu v případě velký ch firem. I z tě chto důvodů vláda ČR sestavila systém podpory malého a středního podnikání a vytvořila instituce na jeho realizaci. Snížení a č ásteč ný úpadek malý ch organizací (obzvláště mikrofirem) vypovídá o nelehké situaci tě chto specifický ch ekonomický ch subjektů na našem trhu. Pro zajiště ní zdravého vý voje malopodnikatelského prostředí jsou velmi důležitá systémová opatření zamě řená na pomoc nejen malý m, ale i středním podnikům: ● snížení zátě že podnikatelský ch subjektů, ● zefektivně ní vynucování práva v obchodních vztazích, ● odstraňování administrativních překážek, ● podpora aktivní síťové kooperace malý ch a středních podniků navzájem a s okolním prostředím. V průbě hu široký ch strukturálních změ n, efektivizace podnikatelského sektoru a oč ekávané stagnace vý voje zamě stnanosti je důležité zamě řit se na vý znamné rezervy, které trh České republiky pro další rozvoj v sobě ský tá. Analý zou dostupný ch dat, podkladů a studií bylo zjiště no, že specifické postavení malý ch a středních podniků na trhu je ovlivňuje ně kolika faktory: ● státní politika podpory malý ch a středních podniků, ● úč innost a cílenost nástrojů podpory malého a středního podnikání, ● kooperač ní a konkurenč ní vztahy ekonomický ch subjektů v.ech velikostních kategorií, ● kvalita a struktura nabídky pracovní síly, ● kvalita legislativy a vymahatelnost práva, ● informovanost a schopnost práce s informacemi, ● spolupráce s vě decký mi, vý zkumný mi institucemi a vysoký mi školami, ● charakter podnikatelské obce a její schopnost komunikace s vně jším prostředím,regionální rozvoj a jeho podpora. Malé a střední podniky tvořící páteř ekonomiky společ nosti a zajišťující nejvě tší podíl na celkové zamě stnanosti obyvatel. Ú lohu malý ch podniků při tvorbě nový ch pracovních míst lze charakterizovat vý vojem zamě stnanosti v tě chto podnicích ve srovnání s vý vojem zamě stnanosti ve velký ch podnicích, jakož i celkový m vý vojem zamě stnanosti v ČR. I při obnovení ekonomického růstu v letech 2000 - 2004 po ně kolika předchozích letech recese došlo v č eské ekonomice k celkovému poklesu zamě stnanosti, a to zejména v důsledku vý razně jších restrukturalizač ních opatření v podnicích (podle podkladů bě žného statistického vý kaznictví ČSÚ v posledních pě ti letech v průmě ru o 0,4 % za rok). Na druhé straně v případě nejmenších podniků do 20 zamě stnanců a u sebe zamě stnaný ch osob se od roku 2000 do roku 2004 zvý šil poč et pracovních míst celkem

105

cca o 40 tisíc (u nejmenších podniků v roč ním průmě ru o 0,4 % a u sebe zamě stnaný ch asi o 1 %). Obdobnou skuteč nost potvrzují i údaje z podrobně jšího č leně ní podniků podle velikosti za rok 2004. Při celkovém poklesu zamě stnanosti proti předchozímu roku o 0,4 % došlo k nejvě tšímu poklesu u velký ch podniků s 250 a více zamě stnanci (o 0,9 %), u středních podniků s 50 - 249 zamě stnanci byl pokles ji. o ně co nižší (o 0,6 %) a nejnižší byl u malý ch podniků s 1 - 49 zamě stnanci (o 0,3 %). Přitom u nejmenších podniků do 20 zamě stnanců došlo naopak k růstu o 1 % a v případě sebe zamě stnaný ch osob o 0,8 %. Je velmi důležité si uvě domit, že právě malé a střední podniky v jejich vazbě na vý voj zamě stnanosti v sobě ský tají velmi široký potenciál využití nový ch vě decký ch a vý zkumný ch poznatků podporujících pozitivní vý voj zamě stnanosti a kvality práce v tomto podnikatelském sektoru48. Vý zkum tedy potvrdil předchozí analý zy, které nasvě dč ovaly propojení trhu práce se vznikem nový ch pracovních míst. Pomocí standardních statistický ch metod byla tato hypotéza potvrzena, stejně tak dostupný mi daty. Jako možnou cestu dosažení lepších vý sledků v tomto podnikatelském sektoru je nezbytné využití podpůrný ch programů pro nákup č i vý voj nové technologie, která pak může pomoci otevřít dveře na jiné trhy, než je regionální trh krajů postižený ch restrukturalizací. Vzhledem k jazykové vybavenosti MSP především jazykem sousedních zemí lze doporuč it spolupráci v rámci vzniklý ch euroregionů, které mohou dopomoci dostat se na bližší trh, získat kontakty, odbě ratele a možné partnery pro sdružování podnikatelů. Nízká úroveňkooperace MSP v regionu Ú stecka a Moravskoslezska vede č asto k neefektivnosti jednotlivý ch podnikatelský ch subjektů a tím i k jejich blízkému zániku. Jak vyplynulo z vý zkumu, nejstabilně jší na trhu jsou subjekty s datem vzniku 1990 a 1992, což nasvě dč uje trendu spolupráce. Právě tyto firmy uvádě ly, že jsou zač leně ny do ně jakého typu spolupráce. Příprava rozvojové a změ nové strategie je velice nároč ná, zvláště při změ ně podnikatelský ch podmínek. Proto lze jedině doporuč it spolupráci s poradenský mi firmami, regionálními centry č i vě decko-technologický mi parky, popřípadě s vysoký mi školami, který ch je v obou regionech dostatek. Vzájemná spolupráce může eliminovat migraci obyvatel, zvyšovat dynamiku a adaptabilitu sektoru MSP a uč init jej srovnatelný m v rámci EU.

48

Krause D., Kux, J.: Krátká zpráva o problematice malý ch a středních podniků v Č eské republice, VÚ PSV Praha 2004, dostupné z http://www.vupsv.cz/zpravy.htm

106

Cizojazyč né resumé Small and medium-sized enterprises, as a critical factor in economic growth and development, are increasingly responsible for the creation of the majority of jobs throughout the world, and can help create an environment for innovation and entrepreneurship. In the Czech Republic small and medium sized enterprise guarantee 62% of job places, 56% of labour costs, 49, 5% of investment costs and 34% of export operations. When you understand the special value of productive, sustainable and quality jobs you recognize that small and medium-sized enterprises provide the potential for women and other traditionally disadvantaged groups to gain access under better conditions to productive, sustainable and quality employment opportunities. The main purpose for choice to describe and analyse these two Czech regions is that regions have the same problem - both are under changing their main structure of the regional economy, which was a metallurgical industry. Finally, both regions suffer from high unemployment rate and the market is connected by the historical development and the structure is quite similar – small increase rate of companies, relative stable rate of self proprietors due to high rate of cut-off the business. Current situation could be a factor, which could motivate people to start their own business, but most of them close their “ company”in several years according to the high rate of unemployment in both regions. It was the reason why the research describe and divide small and medium sized enterprises only according to criterion “ number of employees”, not in combination with the turnover or total balance sheet. Description of the business environment is based on two types of data - comparative analysis of the official statistic data from statistic office in the Czech Republic and Ministry of Industry and Trade and data from own research. Basic research method is a questionnaire with several questions in three parts – common company information, information about EU funds and about future education and strategy, mainly for choose one alternative, which fits to their situation the best. Than is made a statistical evaluation of final founding’s by the standard statistical methods and main goal is to describe cohesion between entrepreneurship and local labour market. Finally, the research discovers these main problems: -

disintegration of the SME’s market, low rate low rate of international trade, cooperation , partnership, due to lack of business ethics like reliance on cooperation, flexibility, innovations. All these items absent in business environment and they suffer from the competition from EU. On the other way, cooperation create new possibilities to make a new job places, reduce regional unemployment, take the opportunity to develop the best solutions or ideas and create a network with highly skilled labour force to be competitive.

107

-

the same specialization without innovations, Unused chance to develop their firms by projects and structural funds, Language barriers –language and communication skills aren’t developed yet, it illustrates the graph below. Main language knowledge is language of our neighbours – Slovak, German, and Polish. But is dominating only one language in one enterprise.

As useful development strategy is to implement strategy of „ European company (Societas Europeae) or take part in Brownfield’s regeneration, which could make more job places in these two regions. Another way to develop small and medium sized enterprises is to establish a joint stock company as a form of cooperation and after that they could start local cooperation with research and development centres as universities, science parks, business associations, marketing associations, local government organizations. Their main problems would be definitely lack of capital, big competition and lack of state motivation for make another job places and new membership in EU is in nowadays not the main influencing factor, which cuts-off the business.

108

Seznam použitých pramenů a literatury Monografické publikace [1] CHOBOTOVÁ , M.: Tvorba strategie mikroregionu a její uplatnění v mikroregionu „Javornicko“.1.vyd. Karviná: OPF SU, 2004. ISBN 80-7248-286-6. [2] VEBER, J. - SRPOVÁ , J.: Podnikání malé a stř ední firmy. 1.vyd. Praha:GRADA,2005. ISBN 80-247-1069-2 Příspěvky do monografických publikací [1] BERNATÍK, W.: EVROPSKÁ SPOLEČNOST (SOCIETAS EUROPEAE) JAKO NOVÁ FORMA PODNIKÁ NÍV ZEMÍCH EU, In: Sborník př íspěvků ze 7.ročníku mez.konference MEKON 2005, Ostrava:VŠB-TU, ISBN 80-248-0846-3 [2] STARZYCZNÁ H., JANEČKOVÁ L.,BLECHOVÁ B., PELLEŠOVÁ P.: Vý zkum dopadu reformy veřejný ch financí na malé a střední podniky a hodnocení informovanosti MSP o možnostech č erpání finanč ních zdrojů z prostředků Evropské unie. In: Małe i średnie przedsiębiorstwa wobec współczesnych wyzwań gospodarczych i społecznych. Katovice: GWSH, 2005, str. 268-277, ISBN 8388402-75-7 [3] ŠEBESTOVÁ , J., WAGNEROVÁ , E. BROWNFIELDS REGENERATION - A CHANCE FOR SMALL AND MEDIUM SIZED ENTERPRISE DEVELOPMENT .In International Strategic management konference "Strategic management from National and Global Perspectives". Canakkale: Canakkale Onsekiz Mart University, 2005. s. 861-868. ISBN 975-00010-0-1. [4] ŠEBESTOVÁ , J., WAGNEROVÁ , E. CHANGES IN SMALL AND MEDIUM SIZED ENTERPRISE AFTER THE CZECH REPUBLIC ACCESSION TO THE EUROPEAN UNION.In International Strategic management konference "Strategic management from National and Global Perspectives". Canakkale: Canakkale Onsekiz Mart University, 2005. s. 869-875. ISBN 975-00010-0-1. [5] ŠEBESTOVÁ , J., WAGNEROVÁ , E. Využití brownfields jako faktoru podporující rozvoj podnikání v Moravskoslezském kraji.In Sborník referátů z odborné konference "Průmyslová krajina 2005". Karviná: OPF SU Karviná, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, 2005. ISBN 80-239-4596-3. [6] WAGNEROVÁ , E., ŠEBESTOVÁ , J. :Comparative Analysis of Condition for a Company Foundation by the Czech Investor in Integrated European Union.In Sborník výzkumných prací ústavu malé ho a stř edního podnikání, díl 9. Karviná: Karviná OPF SU 2004, 2004. s. 29-39. ISBN 80-7248-274-2. [7] WAGNEROVÁ , E., ŠEBESTOVÁ , J., BERNATÍK, W. Comparison and evaluation of conditions for supporting policy for a small and medium sized company foundation in European Union and Czech enterprises condition.In Male i średnie przedsiebiorstwa wobec wspólczesnych wyzwań gospodarczych i spolecznych. Katowice: Górnośląska wyższa szkoła Handlova im. Wojciecha Korfantego, 2005. s. 303-310. ISBN 83-88402-75-7.

109

Elektronické č lá nky a monografie [1] GOLA, P.: Orgány Evropské unie sniž ují nezaměstnanost?, [online] Url: http://www.mesec.cz/clanky/organy-evropske-unie-snizuji-nezamestnanost/ [2] GOLA, P.: Lidé v Evropské unii chtějí samostatně podnikat, [online] Url: z www.mesec.cz, 4.8.2003 [3] CHADT, K.: Co čeká a co nemine manaž ery v dobách globalizace a velkých změn, [online] Url: www.HN.IHNED.CZ, 17. 1. 2005 [4] CHALUPA, K.: Př ehled všech oblastí podnikání, které jsou regulovány společnou evropskou legislativou, zpracováno dle V. Šmejkal a kol., Jak obstát v Evropě , Praha 2000, str. 20-23, [online] Url: www.tiscali.cz, [5] CHALUPA, K.: Regulace podnikání na jednotné m trhu – principy, rozsah a zdroje informací, [online] Url: http://tiscali.cz/euro/euro_center_030604.608752.html [6] CHALUPA, K.: Př ehled všech oblastí podnikání, které jsou regulovány společnou evropskou legislativou, [online] Url: www.tiscali.cz, [7] CHALUPA, K.: Co potř ebujete vědět př ed vstupem firmy na jednotnýtrh EU - 1,2. DÍL, [online] Url: www.tiscali.cz [8] JAKUBCOVÁ ,B.- HRADIL, O. – DUDA, M.: Č eská firma v Evropské unii – Proměň me své šance na větším hř išti, [online] Url: http://www.arrnisa.cz/03/Knihovna/01_Ceska_firma_v_EU.pdf., č erven 2004. [9] JANÍK, T.: Sbírka studijních materiálů k př edmětu „Základy pedagogické metodologie“, Brno: Masarykova univerzita, 2003, [online] Url: http://www.ped.muni.cz/wsocedu/virtual/pdf/TJ_studijni_mat.pdf [10] KRAUSE,D. – KUX, J: Krátká zpráva o problematice malých a středních podniků v Č eské republice, Praha : VÚ PSV2004, [online] Url: http://www.vupsv.cz/zpravy.htm [11] ŠREJN, Z.: Zlepší se po našem vstupu do EU mož nosti podnikání ?, [online] Url: http://www.euractiv.cz/?a=show&cid=26&sid=23&pid=23# [12] VÁ Ň A, P. : Názory podnikatelské veř ejnosti na situaci spojenou se vstupem Č R do EU, 04/2004, OMEGA DIREKT, [online] Url: www.Euroinfo.cz [13] Analýza malé ho a stř edního podnikání ve Zlínské m kraji, srovnání stavu MSP v Č R a EU, definování rozdílů v jeho různých segmentech [online] Url: http://extranet.krzlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=120205 [14] Č ištění lagun potrvá šestnáct let - Č ištění lagun s sebou nese i rizika, [online] Url: www.idnes.cz, 5.1.2005 [15] Č SSZ: od začátku roku ubylo 25 000 podnikatelů, [online] Url: http://www.novinky.cz//05/43/46.html, 18.4.2005 [16] Deset důvodů, proč krachují malé firmy , zpracováno podle WUORIO, J.:10 reasons why businesses fail, dostupné z www.insite.cz, [online] 1. 4. 2003 , Url: www. MODERNIRIZENI.IHNED.CZ [17] Employment, Social Affairs and Equal Opportunities, [online] Url: http://europa.eu.int/comm/employment_social/index_en.html [18] EURES - evropskýportál pracovní mobility, [online] Url: http://europa.eu.int/eures/home.jsp?lang=cs [19] Euro Info Centres - Quality business support network at your doorstep, [online] Url: http://europa.eu.int/comm/enterprise/networks/eic/eic.html [20] HN: Č esku hrozí, ž e nestihne utratit peníze z unijních fondů, [online] Url: www.hnihned.cz, 16.8.2005

110

[21] INFORMAČ NÍSPOLEČ NOST - Už ivatelé internetu v EU-25, 12.5.2005, [online] Url: http://www.cebre.cz/informace_43/eu_25.asp [22] Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky: Č eská republika jako člen Evropské unie- Vyhodnocení roč ního č lenství ČR v EU z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu, [online] Url: www.mpo.cz [23] MSP - Evropané mají méně odvahy zač ít podnikat, [online] Url: http://www.cebre.cz/informace_43/mop.asp [24] Podnikatelé: Vstup do EU př inesl hlavně př ílež itosti [online] Url: http://ihned.cz/mail/0/15996950/10005770, 19.4.2005 [25] Podpora české ho průmyslu a podnikání př ed vstupem do EU , [online] Url: www.businessinfo.cz [26] Př ílež itosti veř ejné ho financování ze strukturálních fondů EU, PBA Group, Praha, [online] Url : www.jzp.cz/PrezentaceSFEU012004.ppt [27] Průzkumy barié r podnikání v Moravskoslezské m kraji - výsledky průzkumu a doporučená opatř ení, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, [online] Url: www.krmoravskolezsky.cz [28] Př íklady podpory malopodnikání v členských zemích EU, [online] Url: http://www.cws-anb.cz/index.html [29] Report from the Commission - European Charter for Small enterprises - Annual implementation report [online] Url: europa.eu.int/eur_lex/lex/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52001DC0122 :EN:HTML [30] Report from the Commission to the Council and the European Parliament Report on the implementation of the European Charter for small enterprises [online] Url: http://europa.eu.int/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexplus!prod! DocNumber &lg=en&type_doc=COMfinal&an_doc=2002&nu_doc=68 [31] Rozdíly v nezaměstnanosti klesají mezi regiony nepatrně, [online] Url: http://ihned.cz/mail/0/16029870/10005770, 25.4.2005 [32] Small & Medium sized enterprises.ref. F053, May 2003, [online] Url: www.ibeurope.com/database/Factsheet F053 [33] The fifth report on Implementation of the European Charter for Small Enterprises was adopted on 8 February 2005 - COM(2005)30, [online] Url: http://europa.eu.int/comm/enterprise/enterprise_policy/charter/charter2005_base.ht m [34] V EU chce málokdo podnikat, [online] Url: http://www.cebre.cz/informace_4/podveu.asp [35] Welcome to the Innovation Relay Centre (IRC) Gateway, [online] Url: http://irc.cordis.lu/

Webové strá nky [1] [2] [3] [4] [5]

www.europa.eu.int/comm/enterprise www.langwellglobal.com/cz/cze/highlights www.tiscali.cz/euro/euro_center_030702.618893.html www.integrace.cz/integrace/kalendarium.asp?id=2157 http://www.europeum.org

111

Seznam grafů Graf 1 Vý voj struktury podnikatelský ch subjektů v ČR v letech 1992-2005.................. 31 Graf 2 %nově vzniklý ch podniků a %míra nezamě stnanosti v MSK.............................. 50 Graf 3 %nově vzniklý ch podniků a %míra nezamě stnanosti na Ú stecku ....................... 50 Graf 4 %změ ny v míře vzniku subjektů a míře nezamě stnanosti v MSK ....................... 51 Graf 5 %změ ny v míře vzniku subjektů a míře nezamě stnanosti na Ú stecku ................. 51 Graf 6 Struktura podnikatelský ch subjektů dle velikosti................................................. 53 Graf 7 Struktura dle oboru podnikání.............................................................................. 53 Graf 8 struktura MSP dle pohlaví ................................................................................... 54 Graf 9 Vzdě lanostní struktura v MSP ............................................................................. 54 Graf 10 Jazyková vybavenost MSP................................................................................. 55 Graf 11 Srovnání kapitálové struktury ............................................................................ 56 Graf 12 Obchod se zahranič ím........................................................................................ 56 Graf 13 Přístup MSP k internetu ..................................................................................... 57 Graf 14 Informač ní zdroje o fondech EU........................................................................ 58 Graf 15 "Tvůrce projektu"............................................................................................... 58 Graf 16 Využití dotace,pokud by byla přidě lena............................................................. 59 Graf 17 "Jaké jsou přínosy podpory MSP?".................................................................... 60 Graf 18 Využili byste vzdě lávání po internetu? .............................................................. 60 Graf 19 Preferované oblasti zvyšování kvalifikace......................................................... 61 Graf 20 Faktory vedoucí k ukonč ení č innosti ................................................................. 62 Graf 21 Celková struktura vzorku, obor podnikání......................................................... 67 Graf 22 Struktura vzorku dle roku založení .................................................................... 68 Graf 23 Struktura dle pohlaví a vzdě lání......................................................................... 68 Graf 24 Srovnání s vý sledky EU v r. 2003...................................................................... 69 Graf 25 Poč et podnikatelů na 1 000 obyvatel ................................................................. 75 Graf 26 dosavadní využití programů EU ........................................................................ 85 Graf 27 Ú roveňspolupráce mezi podniky, kontakt na zahranič í .................................... 93 Graf 28 Závislost nákladů na regeneraci brownfields se vzdáleností od jeho "jádra"... 100

112

Seznam obrá zků Obrázek 1 Intenzita podnikatelské č innosti..................................................................... 32 Obrázek 2 Míra nezamě stnanosti .................................................................................... 44 Obrázek 3 Mapa Moravskoslezského kraje..................................................................... 45 Obrázek 4 Mapa Ú steckého kraje ................................................................................... 47 Obrázek 5 Hodnocení situace po vstupu do EU samotný mi podnikateli ........................ 74 Obrázek 6 Schéma projektového přístupu k eurostrategii............................................... 80 Obrázek 7 Grafické pojetí Eurostrategie ......................................................................... 83 Obrázek 8 Schéma fungování OPPP ............................................................................... 85 Obrázek 9 Ř ízení projektu............................................................................................... 91 Obrázek 10 Multiplikač ní efekt z regenerace brownfields............................................ 100

113

Seznam tabulek Tabulka 1 Poč et procedur a délka jejich trvání ................................................................. 9 Tabulka 2 Srovnání daňový ch sazeb a skuteč ného zdaně ní firem ve střední Evropě (v%) ............................................................................................................................... 19 Tabulka 3 Srovnání sazeb DPH v jednotlivý ch č lenský ch zemích ................................. 20 Tabulka 4 Ekonomická aktivita MSP v Evropském hospodářském prostoru v roce 2002 ............................................................................................................................... 26 Tabulka 5 Srovnání definic MSP z roku 1996 a 2003..................................................... 27 Tabulka 6 Podíl mužů a žen podnikajících v EU v roce 2001......................................... 29 Tabulka 7 struktura MSP dle pohlaví v letech 1993-2005 v podílu na celkové zamě stnanosti......................................................................................................... 30 Tabulka 8 Přírůstek podnikatelský ch subjektů................................................................ 32 Tabulka 9 Ú zemní srovnání ............................................................................................ 40 Tabulka 10 Příklad vzorku v %....................................................................................... 40 Tabulka 11 Příklad složení vzorku 500 respondentů....................................................... 41 Tabulka 12 vzorek v MSK .............................................................................................. 45 Tabulka 13 podpůrné programy ...................................................................................... 46 Tabulka 14 Regionální podpora podnikání ..................................................................... 46 Tabulka 15 Složení vzorku.............................................................................................. 48 Tabulka 16 Regionální programy Ú stecka ...................................................................... 48 Tabulka 17 Speciální podpůrné programy v Ú steckém kraji .......................................... 49 Tabulka 18 Srovnání podnikatelské č innosti v obou regionech ...................................... 49 Tabulka 19 Korelač ní analý za obou ukazatelů................................................................ 52 Tabulka 20 modelová firma v daném regionu................................................................. 62 Tabulka 21 Srovnání firem žádající o dotaci z podpůrný ch fondů.................................. 63 Tabulka 22 srovnání struktury uchazeč ů o zamě stnání (potenciálních tvůrců MSP) ...... 64 Tabulka 23 přehled dotací z OPPP.................................................................................. 66 Tabulka 24 Předvstupní analý za MSP v ČR rok 2003 .................................................... 69 Tabulka 25 HODNOTY DNEŠNÍCH KORPORACÍ..................................................... 73 Tabulka 26 Nejvážně jší konkurenč ní hrozby pro MSP bě hem příštích pě ti let ............. 75 Tabulka 27 Srovnání průmyslový ch odvě tví a jejich konkurence v EU ......................... 80 Tabulka 28 Analý za č eský ch firem v EU........................................................................ 81 Tabulka 29 Bodový plán formulace eurostrategie........................................................... 82 Tabulka 30 Srovnání předchozích vý zkumů ................................................................... 84 Tabulka 31 Oblasti pohledu na dané brownfields ........................................................... 98 Tabulka 32 Možné kroky k úspě šnému projektu regenerace brownfields ...................... 99

114

Seznam příloh Příloha 1a Příloha 1b Příloha 1c Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5

Dotazník pro podnikatele Dotazník pro regionální poradenská centra Dotazník pro Ú řady práce Informač ní zdroje k problematice MSP Seznam užiteč ný ch odkazů na dotač ní programy Vybrané sítě informač ních a poradenský ch středisek Struč ný přehled důležitý ch institucí

115

Seznam zkratek BIC CBC ČMZRB ČR EBTP EHP EIC EK EU EURES FO HDP HK ČR IRC MMR MPO ČR MPSV MSK NDS OPET OPPP OR RPIC Ú ST ŽO

Podnikatelské inovač ní centrum programy přeshranič ní spolupráce Českomoravská záruč ní a rozvojová banka, a.s. Praha Česká republika Evropský podnikatelský konzultač ní panel Evropský hospodářský prostor Euro Info Centra Evropská komise Evropská unie Evropská služba zamě stnanosti Fyzická osoba Hrubý domácí produkt Hospodářská komora České republiky Centra pro podporu Inovací Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo práce a sociálních vě cí Moravskoslezský kraj Národní diskusní skupina Organizace pro propagaci technologií na vý robu energie Operač ní program průmyslu a podnikání Obchodní rejstřík regionální poradenské informač ní centrum Ú stecký kraj Živnostenské oprávně ní

116

Rejstřík A Absence - centrální databáze brownfields, - vzdě lávacích aktivit, Agentura pro rozvoj podnikání Analý za - odvě tví - vý voje ekonomiky ČR

98 98 34 79 38

Elektronická komunikace 16 Energetika 9 Euro Info Centra 13, 35 EURES 15 Evropská komise 13, 20 Evropská společ nost 91 Evropská unie 6, 7, 9, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 24, 27, 28, 32, 33, 35, 36, 37, 38, 40, 53, 54, 55, 56, 59, 62, 65, 66, 68, 69, 71, 72, 75, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 89, 90, 91, 93, 94, Evropský hospodářský prostor 15

B F Bariéry rozvoje

99 Flexibilita Fondy EU Formulace

C Centra pro podporu Inovací Certifikace Cestovní ruch

71 60 40

14 84, 86 45, 47

Č Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade 35 Českomoravská záruč ní a rozvojová banka 34 č innost zastoupení 26, 89

G Globalizace grafický design, Grantové schéma

70 88 45, 47

H Harmonizace Hospodářská a mě nová unie Hrozby

11 11 67, 69, 78, 97

D Ch Daně 11 daňová sazba 17, 20, 21, 22, 36, 45 Daňové a finanč ní otázky 17 Daňové úlevy 8 Definice MSP 25 Deskriptivní (popisná) rovina 41 Dichotomická otázka 42 Dostupnost poradenský ch informací 12

Charta rozvoje

I informač ní zdroje Internet

E Efektivní využívání energie v průmyslu; 14

7

24, 41 61, 62

J jazykové dovednosti

41,62

117

jednotná mě na jednotný (á) - celní postupy - evropský trh - komunikač ní styl - podmínky -právní úprava

17 12 16 44, 45, 47 9 11

K kauzální rovina Konkurence

41 71, 74

O období 21, 27, 28, 29, 33, 34, 36, 46, 68, 72, 81 Obchod 60, 61 Oblasti aplikace 95 oceně ní podniku, prodej podniku, 86, 87 odstraňování - administrativních překážek, 100 - bariér rozvoje a růstu podnikání, 25 Operač ní program průmyslu a podnikání 62, 63, 64, 79, 108, 110 OPET optimalizač ní systémy rozvoje 86

L Leader Legislativní rámec

91 31

M Malé a střední podnikání (MSP) 24,26,40,72,51 marketing 61,63, 82,86, 87, 95 Mikropodniky 24,66 Moravskoslezský kraj 40, 44, 45, 47,50,53, 54, 56, 61, 62, 64, 72, 81, 108, 110

N Národní diskusní skupina (NDS) 35 Nároky - Hrozby 78 Nástroje pro úspě ch implementace 95 nedostač ující - přístup k vzdě lávaní 99 - motivace 98 - vazby podnikatelského sektoru na vě du a vý zkum 99 Nedostatek - financí 61, 62, 81,98,99 - předchozích zkušeností . 98 Nedostatky - Slabé stránky 78 nízká - efektivita 99 - úroveňkomunikace 98 - úspě šnost projektů 40, 56 - znalost metod 99 Nová technologie 61, 81

P platební nástroje 86 Podnik 19,25,26, 40, 56 podnikatelské minimum, 87 podpora - aktivní síťové kooperace 100 - cestovního ruchu 32 - podpora ekologie 33 - fondů rizikového kapitálu 19, 85,32 - malého a středního podnikání, 11 Program Phare 36 propagace designu 88 Přidaná hodnota, 24 Příležitosti 97 Přínos provedené analý zy 4, 6, 37, 38, 65, 78, 79, 94, 108 přípravu a řízení vý roby a služeb, 86, 87

R Refundace regionální - diferenciace - fondy podpory podnikání - poradenská a informač ní centra - rozdíly relač ní rovina Rozvoj průmyslu a podnikání

11 99 35 34 48 41 11,63

S Síť center Slabé stránky snížení - nákladů vstupu na zahranič ní trh,

13,19 67, 98 90

118 - zátě že podnikatelský ch subjektů, 100 Společ ná politika 12,16 spolupráce 100 standardní sazba DPH 18, 27 struktura 41, 65, 81 Systém - podpory 31, 84 - plánování 86, 87

T transfer technologií, Typ strategie,

- ochrana úč astníků trhu 17 - ochrana životního prostředí 17 - daňové zatížení 99 -náklady na investice vytvořením holdingové společ nosti Vzdě lání - podnikatelů 60 - uchazeč ů 62 - žadatelů 61 vzdě lávání 7,14,41, 95, 101

Z

86, 95 79

U Ú stecký kraj38, 39, 40,43, 45, 47, 53, 54,60, 61, 62, 94, 96, 110 Uzavřené otázky 41

V Velikost podniku 41 vý bě r spolupracovníků, 86 vý robkový design 88 Vyrovnávání rizik a přínosů z podnikání, 25 vysoká (é)

zabráně ní dvojímu zdaně ní, 11 zájem o využívání e-learningu. 41 základy a rozvoj vnitropodnikového řízení, optimalizač ní systémy rozvoje, 87 Zlepšení - legislativy a regulace trhu 9 - on-line služeb 15 - tržní pozice 61 zpravodajství Evropské komise 38

Ž Ženy Životní prostředí

18, 27, 29 10, 43, 95