ANOTACE KLÍČOVÁ SLOVA

ANOTACE Tato bakalářská práce pojednává o devizovém obchodování, charakterizuje současný devizový trh, subjekty vystupující na tomto trhu a typy devizových operací. Dále jsou zde popsány faktory ovlivňující pohyb měnového kurzu, jelikož hrají důležitou roli při spekulativním určování budoucího vývoje měnového kurzu. Součástí práce je analýza devizových konkrétně spotových obchodů uskutečněných pro firemní klientelu a hledání nejlepší možnosti proveditelnosti těchto operací v praxi z hlediska maximální úspory finančních prostředků a úspory času.

KLÍČOVÁ SLOVA devizový trh, forex, cizí měna, spot, exportér, importér, devizový kurz, obchodování, bankovní zprostředkovatel, nebankovní zprostředkovatel

ANNOTATION This thesis deals with the foreign exchange trading , it characterizes the current foreign exchange market, operators acting in this market and types of foreign exchange trasactions. It additionally describes factors affecting the movement of the exchange rate as they play an important role in determining future development of spekulative exchange rate. Including an analysis of the foreign exchange spot transactions made specifically for corporate clients seeking best options and feasibility of these operations in practice for maximal efficiency and save money and time.

KEY WORDS foreign exchange market, forex, foreign currency, spot, exporter, importer, exchange rate, trading, bank broker, nonbank broker

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Petru Jiříčkovi za příkladné vedení práce a připomínky, dále panu Ing. Robertu Vitíkovi, vedoucímu oddělení Treasury v České spořitelně, za poskytnutí doplňujících informací. A také bych ráda touto cestou poděkovala mé rodině a přátelům za veškerou podporu jak při psaní bakalářské práce, tak při dosahování cílů v mém životě.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 05. 2011 ...................................................... Podpis

Obsah 1 Úvod a cíl práce ........................................................................................................................ 8 2 Historie devizového trhu........................................................................................................ 10

2.1 Vývoj devizového trhu ve světové ekonomice .................................................... 10 2.2 Vývoj měny a devizového trhu v České republice............................................... 13 3 Charakteristika současného devizového trhu ...................................................................... 16

3.1 Klasifikace devizového trhu ................................................................................. 18 3.2 Základní typy devizových operací ....................................................................... 19 3.2.1 Spotová (promptní) operace ....................................................................... 20 3.2.2 Forwardová operace ................................................................................... 21 3.2.3 Swapová operace........................................................................................ 22 3.2.4 Termínové operace futures a options ......................................................... 22 3.3 Hlavní subjekty devizové trhu ............................................................................. 22 3.4 Obchodní banky a zprostředkovatelé ................................................................... 25 4 Jednotlivé měny a měnové páry na devizovém trhu ........................................................... 27 5 Faktory ovlivňující pohyb měnového kurzu ........................................................................ 28

5.1 Parita kupní síly a měnový kurz ........................................................................... 30 5.2 Parita úrokových měr a měnový kurz .................................................................. 31 5.3 Peněžní zásoba a měnový kurz ............................................................................ 32 6 Analýza spotových obchodů pro firemní klientelu.............................................................. 33

6.1 Typy devizových spotových transakcí v praxi ..................................................... 34 6.2 Spotové obchody u nebankovního zprostředkovatele .......................................... 34 6.2.1 Profil společnosti EasyChange................................................................... 34 6.2.2 Způsob realizace spotových obchodů u společnosti EasyChange ............. 36 6.2.3 Sjednání spotového obchodu ..................................................................... 37 6.3 Spotové obchody u bankovního zprostředkovatele.............................................. 40 6.3.1 Profil České spořitelny ............................................................................... 40 6.3.2 Způsob realizace spotových obchodů u České spořitelny ......................... 42 6.3.3 Sjednání spotového obchodu ..................................................................... 42 6.4 Komparace spotových operací z hlediska finančního .......................................... 43 6.4.1 Příklad spotové operace typu směnného obchodu z pohledu importéra .... 43 6.4.2 Příklad spotové operace při mezinárodním převodu.................................. 46 6.4.3 Příklad spotové operace při inkasu ze zahraničí ........................................ 47 6.5 Komparace spotových operací z hlediska časového ............................................ 48 6.6 Výhody a nevýhody u jednotlivých zprostředkovatelů ........................................ 49 7 Závěr ....................................................................................................................................... 51 8 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 53 9 Seznam obrázků a tabulek .................................................................................................... 55 10 Seznam příloh ....................................................................................................................... 55

1 Úvod a cíl práce V dnešním ekonomicky vyspělém světě, který je propojen tržními ekonomikami a ovlivněn fenoménem globalizace, hraje nezastupitelnou roli volná směnitelnost národních měn. Do popředí se tak dostává obchodování na mezinárodních trzích a způsob financování pohybu zboží, služeb a kapitálu na těchto trzích. Národní ekonomiky se postupem času začaly stále více integrovat, otvírat importu a exportu a důsledkem tohoto ekonomického rozvoje je i nárůst devizových obchodů neboli měnových operací. Obchodování spojené s exportem a importem je v dnešní době stále více financováno prostřednictvím deviz, o čemž svědčí i současné statistiky nárůstu denního obratu na mezinárodním devizovém trhu. Devizové obchodování je pro mě velice zajímavé téma převážně z pohledu devizového zprostředkovatele, jelikož se tímto druhem obchodu zabývám již několik let. Právě tato skutečnost mě vedla ke zpracování bakalářské práce na toto téma a zároveň příležitost rozšířit si teoretické znalosti v této oblasti. V České republice jsou obchody s devizy z větší části realizovány při importu, kdy podnikatel potřebuje mít k dispozici zahraniční měnu, aby mohl svému obchodnímu partnerovi z jiné země uhradit závazek za zakoupené zboží, službu či kapitál. Méně častým případem je, že podnikatel inkasuje peněžní prostředky od svých obchodních partnerů v cizí měně, ale k dalšímu nakládání s těmito prostředky potřebuje disponovat s měnou domácí. Devizových obchodů se tedy nejvíce využívá ve spojení se zahraničním obchodem. Nicméně tento druh obchodování je využívám i ke spekulativním účelům se záměrem dosažení zisku na kurzovém rozdílu jednotlivých měn. Obsahem bakalářské práce je charakteristika devizového trhu, který je největším finančním trhem na světě, dále popis devizových operací a subjektů vstupujících na tento trh. Z pohledu teoretického je zde vysvětlena souvislost měnových kurzů a faktorů ovlivňujících tyto kurzy. Důležitou součástí určování kurzu je i tzv. spekulace, na základě které je možno určit směr vývoje měnového kurzu a spolu

8

s makroekonomickými faktory i budoucí předpověď určující vývoj domácí měny k měně zahraniční. Hlavním cílem mé bakalářské práce je srovnání devizových konkrétně spotových obchodů, jelikož spotové obchody v podnikatelské sféře mají v současné době na devizovém trhu největší zastoupení, a to z pohledu výběru vhodného devizového zprostředkovatele v závislosti na úspoře finančních prostředků. Analýza jednotlivých spotových obchodů bude provedena metodou komparace mezi dvěma devizovými zprostředkovateli. Na jedné straně zde jako bankovní zprostředkovatel vystupuje obchodní banka Česká spořitelna a. s., na straně druhé soukromá obchodní společnost EasyChange, která je specializovaným devizovým místem a je oprávněna tuto činnost vykonávat na základě uděleného oprávnění k této činnosti od ČNB.1 Závěrečným zhodnocením pro výběr vhodného zprostředkovatele bude hrát důležitou roli nejen hledisko finanční, ale i hledisko časové, jelikož v dnešní uspěchané době je stále více vyvíjen tlak na včasnost a rychlost při realizaci těchto devizových obchodů.

1

ČNB = Česká národní banka

9

2 Historie devizového trhu 2.1 Vývoj devizového trhu ve světové ekonomice Tato kapitola o vývoji devizového trhu ve světové ekonomice vychází ze dvou zdrojů dostupných online na (http://www.financnik.cz) a (http://www.ihned.cz). Při psaní této kapitoly jsem vycházela pouze z internetových zdrojů, jelikož jsem historii devizového trhu v dostupné literatuře nenalezla. Na devizovém trhu se začalo s devizy obchodovat již ve středověku a pojem devizové obchodování má tak za sebou dlouholetou historii. Historie devizového obchodování se opírá o historii měn jako takových, jelikož téměř každá měna byla svázána s nějakou hmotnou komoditou, nejčastěji však v podobě kovů. Nejvíce používanými kovy této doby bylo zlato a stříbro. Na základě těchto kovů vznikaly jednotlivé měny ve formě platidel a tyto platidla pak přebíraly názvy z těchto kovů. Do konce 19. století bylo významnější měnou stříbro, jelikož představovalo téměř veškerý oběh kovových peněz v Evropě i Asii. Zlato bylo používáno pouze ojediněle a spíše pro transakce velkých hodnot.

V této době

neexistovaly žádné směnárny a směnný kurz mezi stříbrem a zlatem byl ve většině případů ponechán volnému trhu anebo byl určen úřady. Tímto způsobem však směnu provádět možné nebylo a poměr těchto dvou kovů bylo potřeba ustanovit zákonem, přičemž vznikl systém postavený na tzv. bimetalismu.2 Směna probíhala na určených místech a prostředkem směny bylo zlato nebo stříbro směnitelné za mince o určené nominální hodnotě, určené váze a ryzosti. Místa, kde se směna prováděla, byly nazývány mincovnami a vznikala zde tzv. volná ražba. Koncem 19. století se téměř celý svět, včetně Spojených států amerických začíná pozvolna přesouvat k monometalickému3 zlatému standardu, který zákonem ustanovuje pouze cenu zlata. Hlavním cenným kovem se tedy stává zlato, které slouží nejen 2

Bimetalismus = měnový standard, při kterém hodnota měnové jednotky může být vyjádřena buď určitým množstvím zlata, nebo určitým množstvím stříbra. Poměr těchto dvou kovů je pevně stanoven zákonem. V ekonomické historii se největší diskuze o jeho užívání vedly ve Spojených státech koncem 19. století, neboť ty disponovaly v té době velkými zdroji jak zlata, tak stříbra. 3 Monometalismus = peněžní systém založený na existenci jednoho drahého kovu jako základu peněžního oběhu, obvykle zlata nebo stříbra.

10

ke krytí hodnoty jednotlivých měn, ale i jako vodítko pro směnu jednotlivých měn. Po první světové válce začíná tato vazba zlata a peněžních prostředků ztrácet svůj význam, jelikož se začíná upouštět od tzv. monometalismu a začíná se směňovat jedna měna za jinou. Nastupuje období tak zvaného zlatého standardu, kdy závazkem vlády bylo směňovat její peníze buď za zlato, nebo cizí měnu směnitelnou za zlato. Dalším důležitým datem v historii směny peněz byla druhá světová válka. A teprve během dvacátého století se na trhu začal utvářet měnový trh jako takový, tzv. Forex. Hlavní světovou měnou byla v průběhu první poloviny 20. století britská libra. Právě tato měna plnila úlohu měny rezervní a centrem měnových obchodů se tak stal Londýn. Britská ekonomika stála v popředí pouze do doby, než svět prošel druhou světovou válkou. Druhá světová válka velice silně poškodila britskou ekonomiku a díky tomuto významnému milníku světové historie se do přední pozice dostal americký dolar. Tato americká měna se stala jak hlavní obchodní měnou, tak měnou rezervní a svoji významnou pozici si drží dodnes. Současný měnový trh byl postupně formován významnými událostmi, které nastaly po druhé světové válce. Světová ekonomika se s výjimkou USA na konci druhé světové války ocitla v krizi a bylo nutné celosvětovou ekonomiku znovu vybudovat. Představitelé USA, Velké Británie a Francie se proto setkali v Bretton Woods, v americkém státě New Hampshire, aby se pokusili o znovuvytvoření infrastruktury, která by postavila světovou ekonomiku opět na nohy. Toto setkání přineslo do světové ekonomiky nový rozměr a výsledkem jednání zástupců těchto tří velmocí vznikla dohoda nesoucí název dle místa jednání, tzv. Bretton Woodská dohoda. Na základě této dohody bylo rozhodnuto, že se americký dolar stane klíčovou světovou měnou, podle které se budou všechny ostatní měny oceňovat. V Bretton Woodské dohodě byl zakotven i tzv. zlatý standard4, který zafixoval cenu zlata na 35 dolarech za 1 trojskou unci.5 Hodnota ostatních měn byla zafixována k dolaru při určitém kurzu, který nesměl kolísat o více než jedno procento v obou směrech. V případě, že se

4

Zlatý standard = je základní pravidlo v měnovém systému, kde standardním ekonomickým měřítkem je zlato. Měna, která je používána jako jednotka zúčtování, je odvozována od ceny zlata, která se v ideálním případě nemění. 5 Trojská unce (= 31,1 gramů zlata o ryzosti 24 karátů), čímž byl současně vymezen zlatý obsah amerického dolaru na 0,888671 g zlata.

11

kolísání kurzu nad stanovenou hranici i přesto objevilo, musela zasáhnout příslušná centrální banka a pomocí vstupu na trh vrátit kurz zpět do povoleného úzkého pásma prostřednictvím devizových intervencí. S rozvojem světové ekonomiky a uznáváním pravidel stanovených v Bretton Woodské dohodě vznikl Mezinárodní měnový fond. Cílem založení Mezinárodního měnového fondu bylo poskytovat stabilní systém pro nákup a prodej cizích měn a zároveň zajistit plynulost měnových transakcí a jejich průběh v patřičném čase. Jedním z dalších zásadních cílů bylo vytvoření určitého konzultantského fóra, které by podporovalo mezinárodní spolupráci a růst světového obchodu, a které by také snížilo měnové restrikce, které tomu rozvoji mezinárodních vztahů bránily. Bretton Woodská dohoda nevydržela z důvodu neschopnosti udržení stanovených fixních měnových kurzů centrálními bankami, a proto se roku 1971 rozpadla. Zánikem této dohody přestal být devizový trh regulován a začal být utvářen pouze působením devizové nabídky a poptávky na základě volně plovoucích měnových kurzů. Na devizovém trhu tak začali hrát aktivní úlohu velké banky, soukromé společnosti a individuální spekulanti. V roce 1998 se do historie měnového trhu zapsala nejvýznamnější událost této doby, kterou byl vznik Evropské měnové unie a s tím související ustanovení jednotné měny. Tato událost měla velký vliv na devizový trh. Jednotná evropská měna (Euro) se stalo velice významnou měnou již od prvopočátku své existence a dnes je co do významu na druhém místě za americkým dolarem. Největší vliv na rozvoj devizového trhu měl jeho vývoj v roce 1978, kdy zlomovým okamžikem byl začátek obchodování jednotlivých měn při plovoucích kurzech. Tento největší rozmach devizového trhu zapříčinil nárůst počtu měnových spekulantů, kteří se snaží na vývoji měnového kurzu vydělat. Od roku 1978 se Forex stále více dostával do popředí finančních trhů a dnes je největším a nejlikvidnějším finančním trhem světa. O této skutečnosti svědčí i statistiky objemu obchodů. V roce 1978 dosahoval denní obrat na Forexu zhruba 5 miliard amerických dolarů a dnešní obrat znázorňující sílu toho trhu se pohybuje okolo 4 bilionů dolarů. (http://www.bis.org)

12

Obr. 1: Průměrný Prů denní obrat na světovém FX trhu v měsíci dubnu

4000 3500 3000 2500 2000

USD mld.

1500 1000 500 0 1998

2001

2004

2007

2010

Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements

2.2 Vývoj měny ny a devizového trhu v České republice Koruna československá eskoslovenská byla zavedena tzv. měnovým m novým zákonem ze dne 10. dubna 1919 a její hodnota byla yla ustanovena ve stejné výši jako hodnota koruny rakouskouherské. rakouskouherské Další měnové nové restrikce v podobě zavádění dávky z majetku a z přírůstku majetku nepřinesly žádný očekávaný čekávaný efekt, který měl m zajistit snižování ižování cenové hladiny. A proto bylo roku 1923 zvoleno zvolen jiné opatření, a to zvyšování kurzu rzu koruny v zahraničí zahrani tak, aby vysoký měnový nový kurz působil p přes es tlak na vývozní ceny deflačně defla na domácí cenovou hladinu. Snižování domácí hladiny mělo m negativní ativní vliv na export, výrobu i zaměstnanost.. A vláda tak musela opustit opust koncepci deflační ní politiky a přejít p k politice měnové stabilizace. (http://www.zlate-mince.cz, (http://www.zlate http://coins.blog.cz) Hlavním záměrem rem stabilizace měnové m politiky a opuštěním ním tak deflační politiky, bylo dosáhnout spojení české č koruny se zlatem a zařadit Československo eskoslovensko mezi země zem zlatého standardu. Plán, jak postupně postupn přejít ke zlaté měně,, byl závislý na vytvoření dostatečné né zlaté rezervy budoucí emisní banky. 13

Jelikož bylo nezbytné československou měnu nějakým způsobem řídit, vznikl tzv. bankovní zákon6 za účelem vzniku centrální emisní banky. Hlavní funkcí banky bylo spravovat československou měnu a vykonávat určité, zákonem jasně stanovené úvěrové a devizové obchody. „Akciová banka cedulová“ jako taková byla zřízena až v březnu roku 1926 pod názvem Národní banka Československá. Vyrovnáním státního rozpočtu a platební bilance se v průběhu druhé poloviny 20. let podařilo spojit československou korunu se zlatem, a zařadit se tak mezi státy zlatého standardu. V naší republice však přímá směnitelnost bankovek za zlato zavedena nebyla, ale šlo o směnitelnost za devizy, které byly spojeny se zlatem. Koruna se tak stala měnou zlaté devizy. Tento příznivý vývoj československé ekonomiky umožnil v srpnu roku 1928 liberalizovat devizové hospodářství. Národní banka působila na devizovém trhu jako regulátor pouze tržními metodami, tj. nákupem a prodejem deviz, aby tak mohla udržet stabilitu kurzu. Československá republika začala patřit mezi hospodářsky vyspělé země světa a významná jména jako Baťa, Kolben, Ringhoffer, Laurin uznával celý svět. Netrvalo dlouho a Československo v letech 1929 až 1934 zasáhla světová hospodářská krize, která zapříčila narůst ceny zlata na světových trzích. Důsledkem tohoto vývoje byl

silný deflační

tlak

na

všechny měny,

které

byly vázány na zlato.

Světová hospodářská krize měla dopad i na československou korunu a došlo k jejímu svržení. Tyto potíže na světových trzích a později rozpad Československa ukončily slibný ekonomický vývoj první Československé republiky. Po překonání důsledků světové hospodářské krize se nedařilo československou ekonomiku nastartovat, jelikož začala okupace českých zemí ze strany Německa. Zlatá rezerva byla rozhodnutím vedení Národní banky dislokována a uložena v bezpečnější měně. Pohraniční území Československa byla postoupena Německu a byly tak staženy z oběhu československé peníze, které byly nahrazeny říšskou markou, maďarským pengöm a polským zlotým. Zbytek českých zemí byl německou armádou obsazen 15. dubna 1939 a zákonným platidlem byla určena říšská marka. Koruna přestala být samostatnou měnou, jelikož se stala nominálním zlomkem říšské marky a byla tak záměrně podhodnocena. Národní banka Česko-Slovenská byla 6

Bankovní zákon = zákon o akciové bance cedulové, který byl přijat 14. dubna 1920. Určoval právní postavení banky, její řízení, zásady pro vydání bankovek i pravidla jejich krytí.

14

podřízena Říšské bance v Berlíně a přejmenována na Národní banku pro Čechy a Moravu. Zatímco na našem území probíhala okupace, v Londýně zřídila československá exilová vláda Československý měnový úřad a připravovala se na období peněžní reformy po skončení války. Hlavním posláním exilové vlády byla příprava na obnovu měnových poměrů v Československu a výroba nových československých peněz, které byly po skončení okupace dány do oběhu. Po skončení válečného období bylo potřeba na území Československa uspořádat měnové poměry, jelikož bylo v oběhu šest měn, a to protektorátní koruna, slovenská koruna, německá marka, maďarské pengö, polské zloté a korunové poukázky. Hospodářství a ekonomika se začaly postupně obnovovat, byla sestavena nová vláda a zavedena jednotná československá měna - koruna československá. Po druhé světové válce, v roce 1945 přistoupilo Československo k Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance. Centrálně řízená ekonomika a měnová politika tak dostaly nový rozměr odpovídající nárokům na socialistické, direktivní řízení společnosti. Na základě tohoto nového systému řízení peněžního oběhu byla provedena 1. června 1953 peněžní reforma. Součástí peněžní reformy bylo i stanovení zlatého obsahu koruny na 0,123426 g zlata a určení poměru koruny k cizím měnám. Po zavedení nových opatření souvisejících s peněžní reformou přestalo být Československo členem Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V průběhu měnového vývoje bylo složité určování devizového kurzu a řízení devizových vztahů jako takových. Nereálně stanovená cena kurzu koruny ve vztahu k dolaru jako představiteli volně směnitelných měn a hlavní světové rezervní měně, měla závažné důsledky v narušení hodnotných ekonomických vztahů. V případě, že některé státy změnily určení zlatého obsahu své peněžní jednotky, bylo potřeba oficiální kurz pro vnitřní potřeby upravit. Řešením bylo zavedení kurzového koeficientu ve formě příplatku ke kurzu oficiálnímu, který byl označován jako vnitřní reprodukční cenové vyrovnání. Na konci 80 let se začaly obnovovat vztahy s Mezinárodním měnovým fondem, jelikož vznikaly předpoklady pro širší konvertibilitu koruny.

15

Historicky zlomovým okamžikem v politickém, hospodářském a kulturním životě národa byl rok 1989, který je ve znamení tzv. sametové revoluce7. Systém centrálního ekonomického řízení se vrátil k demokracii a liberalismu. Součástí ekonomické transformace byla i reforma českého bankovnictví a změny v řízení měnové politiky. V prosinci roku 1991 byl v zákoně o Státní bance československé ustanoven hlavní cíl měnové politiky, kterým bylo zabezpečení stability měny na základě relativní stability cenové hladiny a kurzu koruny. Snahou bylo dosáhnout takové úrovně kurzu koruny, která by byla jednotná pro všechny subjekty a pro všechny devizové operace v podmínkách omezené vnitřní směnitelnosti koruny. V důsledku postupné liberalizace byl využíván fixní kurz jako nominální kotva měnového vývoje. Začátkem 90. let 20. století se hospodářská a měnová politika České a Slovenské Federativní Republiky vyvíjela příznivým směrem. V rámci stabilizace cenového vývoje hrál velkou roli fixní kurz jako stabilizátor cen obchodovatelného zboží. Nástroje řízení devizového hospodářství byly pomalu rušeny, jelikož příznivý vývoj měnové politiky zaznamenal přiliv zahraničního kapitálu ve formě přímých investic a posilování devizových rezerv čerpáním prostředků od nadnárodních institucí, zejména od Mezinárodního měnového fondu. Dne 1. ledna 1993 se Česká a Slovenská Federativní Republika rozdělila na dva samostatné státy a vznikla tak samostatná Česká republika. K tomuto datu vznikla i Česká národní banka, která tak navázala na činnost bývalé Státní banky československé. V únoru tohoto roku vznikla česká měna, jejíž jednotkou se stala česká koruna.

3 Charakteristika současného devizového trhu Podle Polidara, V. (1999, str. 376) je současný devizový trh „představitelem nejefektivněji fungujícího mezinárodního trhu, kde v případě vyspělých tržních

7

Sametová revoluce = je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy.

16

ekonomik dnes již prakticky neexistují žádné oddělené národní devizové trhy se samostatnou tvorbou kurzů.“ „Na určité úrovni zobecnění můžeme devizový trh definovat jako místo, na kterém se střetává devizová poptávka s devizovou nabídkou a kde se vytváří cena deviz – devizový kurz.“ (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 590) V následující pasáži jsem se inspirovala literaturou uvedenou v seznamu literatury (Jílek, J., 2000; Revenda, Z., a kol., 2000; Polidar, V., 1999), dále jsem čerpala z internetového zdroje online (http://finance.cz) a poznatky z těchto zdrojů jsem doplnila svými vědomostmi. Devizový trh je mezinárodní měnový trh, na kterém se obchoduje s bezhotovostní formou cizích měn. Většině se však dostal do podvědomí pod názvem Forex (FX), což je zkratka anglického sousloví FOReign EXchange (směna cizích měn). I když význam Forexu jako takového je mnohem hlubší, devizový trh je dnes v České republice stále více označován tímto výrazem. Na devizovém trhu se nejčastěji obchoduje s peněžními prostředky v podobě vkladů na bankovních účtech v cizí měně. Ale také i ve formě šeků, směnek, obligací aj. obchodovatelných nástrojů, kterých je možné využít při směně za devizové kurzy. Naproti devizovému trhu stojí trh valutový, na kterém se obchoduje s cizí měnou v hotovostní formě. Valutový trh se do našeho povědomí dostal v podobě kamenných směnáren, které jsou přístupné každému, a téměř každý se s tímto druhem směny již dostal do styku. Forex je největším a nejlikvidnějším trhem světa, na kterém se obchoduje nepřetržitě 24 hodin denně. Jeho hlavním úkolem je směňovat cizí měny v rámci devizových obchodů a zajišťovat tak dobře fungující mezinárodní obchod, mezinárodní investování, spekulování a také rozvoj cestovního ruchu. Nejvýznamnější devizové trhy se v současnosti nacházejí v největších světových finančních centrech, jako je Londýn, New York, San Francisco, Frankfurt, Tokio, Curych a právě toto teritoriální rozmístění devizových trhů umožňuje na tomto trhu nepřetržité obchodování. Tyto finanční centra jsou pak mezi sebou propojeny telefonní sítí a pomocí terminálů, které jim umožňují být v neustálém kontaktu a vytvářet tak jeden globální mezinárodní devizový trh. 17

V současném světě má devizový trh charakter neburzovního trhu, tzn. OTC trhu.8 Sjednávání devizových obchodů probíhá nejen telefonicky na základě ústní komunikace s následným písemným potvrzením v podobě konfirmace9, ale stále více se prosazuje automatizovaný obchodní systém, který je založen na využití terminálové sítě. Hlavním celosvětovým systémem pro zúčtování operací je tzv. SWIFT10 neboli tzv. směrový kód banky, který funguje již od roku 1977 a slouží k mezibankovní elektronické komunikaci mezi dealery a brokery a k provádění platebního styku jako takového. Prostřednictvím tohoto systému je možné realizovat zprávy o provedení a obdržení plateb v reálném čase během několika sekund. Obchodování s devizami formou OTC má na devizovém trhu jednoznačně převahu. Pouze u některých termínových devizových obchodů, především u futures a částečně u opcí, hrají svou úlohu také devizové burzy. Jinak je však význam burzy jako místa, kde se střetává devizová poptávka s devizovou nabídkou a vytváří se devizový trh, minimální. Díky neustálému rozvoji moderních technologií, dosahování stále větší rychlosti při realizaci obchodů je dnes devizový trh považován za nejvíce globalizovanou formu mezinárodního trhu.

3.1 Klasifikace devizového trhu Z pohledu exportujících a importujících firem plní devizový trh v České republice dvě hlavní úlohy: (Peček, J., 2009) •

realizaci kupní síly jedné měny do druhé;

•

zajištění proti kurzovému riziku.

Importéři nakupují devizy za účelem úhrady svých závazků do zahraničí. Exportéři naopak prodávají na devizovém trhu devizy při konverzi svých devizových inkas do domácí měny.

8

OTC trh (over the counter market) je místo, na kterém dochází k dvoustranným dohodám mezi prodávajícím a kupujícím, takže podmínky obchodu nejsou standardizovány, tak jako je tomu na organizovaných trzích (např. burze). Tyto trhy tak nabízí možnost individuálních podmínek obchodu. 9 Konfirmace neboli doklad o sjednání obchodu je písemné potvrzení objednávky směnného obchodu, který byl přednostně uzavřen telefonicky nebo elektronicky. 10 SWIFT (Society for Worldwide Intebank Financial Telecommunications) je mezinárodní komunikační síť určená pro realizaci mezinárodních finančních transakcí mezi bankami.

18

Trh, kde se obchoduje s cizími měnami, můžeme klasifikovat dle několika základních kritérií: (Ďurčáková, J., Mandel, M., 2000, str. 392) Z hlediska druhu obchodovaných peněz: •

trh valut;

•

trh deviz.

Z hlediska charakteru obchodování: •

trh burzovní;

•

trh neburzovní.

S ohledem na zúčastněné subjekty: •

trh devizový velkoobchodní (mezibankovní);

•

trh devizový maloobchodní (klientský).

S ohledem na techniku provádění: •

trh promptní (spotový);

•

trh termínový;

•

trh swapový.

3.2 Základní typy devizových operací S ohledem na techniku prováděných operací na devizovém trhu se směna deviz uskutečňuje na základě promptních (spotových) operací, termínových operací a operací typu swap. Na devizových trzích se nejčastěji obchoduje se swapy, velice často obchodovatelné jsou také operace promptní a v menší míře pak probíhají devizové obchody ve formě forwardů a opcí. V případě

nebankovních

devizových

zprostředkovatelů

se

obchoduje

nejvíce

se spotovými transakcemi, jelikož v současné době importéři a exportéři nechtějí vázat své volné peněžní prostředky v devizových obchodech, ale potřebují je mít ihned k dispozici. Tudíž jakmile se blíží splatnost faktury jejich závazku či pohledávky, sjednají devizový spotový obchod, který je vypořádán s okamžitou platností. 19

Obr. 2: Struktura průměrného pr rného denního obratu na FX trhu v dubnu 2010

13% 40% Spot Swaps 47%

Forwards

Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements

Tab. 1: Rozdělení Rozd devizových operací na trhu v ČR v měsíci dubnu v průběhu posledních pěti let (v mil. USD) Devizová operace

Rok

Spot

1 361,67

991,37

1 556,55

897,46

2010 1 095,39

Forward a swap

3 581,60

3 898,74

7 194,80

7 135,91

6 470,91

111,65

103,39

269,49

95,47

57,99

5 054,93

4 993,51

9 020,85

8 128,84

7 624,30

Opce Celkem

2006

2007

2008

2009

Zdroj: Vlastní dle ČNB

3.2.1 Spotová (promptní) operace „Spotová operace je devizovou operací, při p i které je dodání devizy realizováno do dvou pracovních dní po uzavření uzavř kontraktu. Časový asový rozdíl mezi dnem uzavření uzav kontraktu a dnem plnění slouží k transferu z účtu prodávajícího na účet et kupujícího.“(Revenda, kupujícího. Z., a kol., 2000, str. 595) V minulosti měly spotové operace na světových tových devizových trzích největší tší zastoupení. Dnes tomu tak není a na devizových trzích převládají p operace swapové a forwardové.

20

U spotových operací se cizí měna nakupuje a prodává při spotovém kurzu. Tento kurz bývá ve většině zemí kotován v přímém záznamu, což znamená počet jednotek měny domácí za jednu jednotku měny cizí (např. 17 CZK/USD). Kurz v nepřímém záznamu je tradičně kotován pouze ve Velké Británii, která je tak jedinou výjimkou při určování spotového kurzu. Nepřímý záznam kotace je zapsán jako počet jednotek cizí měny za jednu jednotku měny domácí (např. 2 USD/GBP). (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 595) Pokud se jedná o přímou kotaci, kvantitativní růst kurzu představuje depreciaci11 domácí měny a v opačném případě, tj. při kvantitativním poklesu kurzu apreciaci12. Rozdíl mezi kurzem nákupním a prodejním se nazývá spread a pohybuje se v různém rozmezí. Spread spotové operace se na mezibankovním trhu pohybuje okolo 0,1 % a na klientském trhu v průměru okolo 1 %. Z pohledu jednotlivých měn je spread rozdílný. V případě měn s vyšším rizikem změny kurzu nebo měn, které jsou méně obchodovatelné je rozpětí spreadu širší. Velikost spreadu je závislá i na objemu obchodu.

3.2.2 Forwardová operace „Charakteristickým znakem všech termínových operací je, že zatímco uzavření kontraktu probíhá v přítomné době, plnění kontraktu nastává až v budoucím, předem dohodnutém termínu. Vzhledem k tomu, že forwardové operace jsou zprostředkovány prostřednictvím OTC13, nejsou forwardové kontrakty na rozdíl od futures a burzovních options standardizovány, pokud jde o množství a čas.“ (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 596). Forwardové kontrakty tedy nejsou z pohledu množství a času standardizovány na rozdíl od futures a burzovních options. Zároveň nejsou normalizovány, pokud se jedná o množství obchodovaných deviz a tudíž jsou výhodné pro klienty bank z oblasti zahraničního

obchodu.

Z hlediska

časového

jsou

forwardové

operace

nejfrekventovanější s dobou dospělosti do jednoho roku. Na devizovém trhu se však objevují i forwardy v časovém rozmezí od jednoho roku do pěti let. 11

Depreciace = znehodnocení domácí měny (př. ze 17 na 20 CZK/USD) Apreciace = zhodnocení domácí měny (př. z 20 na 17 CZK/USD) 13 OTC = OTC trh (over the counter market) je místo, na kterém dochází k dvoustranným dohodám mezi prodávajícím a kupujícím, takže podmínky obchodu nejsou standardizovány, tak jako je tomu na organizovaných trzích (např. burze). Tyto trhy tak nabízí možnost individuálních podmínek obchodu. 12

21

Termínové operace typu forward se realizují při tzv. forwardovém kurzu. Hodnota forwardového kurzu záleží na aktuálním vývoji nabídky a poptávky, tj. při arbitrážní rovnováze.14

3.2.3 Swapová operace „Swapová transakce na devizovém trhu je simultánní nákup a prodej určitého množství zahraniční měny ve dvou různých datech. Jak nákup, tak prodej se týká stejného partnera. Běžným typem swapu je spot-forward swap. Dealer nakupuje měnu na promptním trhu a simultánně ji prodává ve stejném objemu stejnému subjektu (bance) na termínovém trhu. Protože tato operace se provádí jako jednolitá transakce s jedním partnerem, dealer není vystaven žádnému neočekávanému kurzovému riziku. Poněkud sofistikovanější transakce se nazývá forward-forward swap, která kombinuje dvě forwardové transakce. Tento typ swapové operace se často nazývá klasický devizový swap a existují dva základní důvody k využití těchto devizových swapů. Jedním z nich je, že banky obvykle swapové smlouvy využívají k řízení svých krátkodobých aktiv a pasiv, a druhým, že swapová smlouva poskytuje ideální možnost pro investory, kteří spekulují na úrokový diferenciál.“ (Jílek, M., 2004, str. 28)

3.2.4 Termínové operace futures a options „Termínové operace futures a opce odstraňují některé nedostatky forwardových operací. Jejich hlavní inovační přínos spočívá v tom, že umožňují sekundární prodej kontraktu třetí

osobě

s okamžitým

vyrovnáním

zisku

nebo

ztráty

v podobě

futures

nebo připouštějí možnost odstoupení od kontraktu za určitý předem uhrazený poplatek v případě opce.“ (Revenda a kol., 2000, str. 598)

3.3 Hlavní subjekty devizové trhu Podle subjektů

vystupujících

na devizovém

trhu

rozlišujeme devizový trh

velkoobchodní (mezibankovní) a maloobchodní (klientský). Trh velkoobchodní se vyznačuje typickým vztahem banka – banka a jeho základní strukturu tvoří dealeři

14 Arbitrážní rovnováha = relativní odchylka forwardového kurzu od kurzu spotového odpovídá rozdílu v úrokových sazbách mezi obchodovanými měnami.

22

obchodních a centrálních bank a brokeři. Na maloobchodním trhu se objevují subjekty ve vztahu banka – klient.15 Oba tyto okruhy jak velkoobchodní, tak maloobchodní jsou propojeny tzv. dealingovými odděleními obchodních bank, kde jsou dealeři specializovaní na obchodování v jednom nebo druhém okruhu. (Ďurčáková, J., Mandel, M., 2000) Mezi hlavní zúčastněné subjekty devizového trhu patří obchodní banky tvořící páteř devizového trhu, centrální banky, zprostředkovatelské instituce (brokeři) a ostatní finanční i nefinanční instituce. Obchodní banky při přímém obchodování na devizovém trhu obchodují prostřednictvím svých dealerů, v některých případech však dávají přednost zprostředkovanému obchodu pomocí brokerů. Dealeři obchodních bank nakupují a prodávají devizy na svůj účet ve prospěch své banky a právě při konverzi16 jedné měny do druhé dosahují zisku z rozdílu nákupního a prodejního devizového kurzu. Tito dealeři obchodních bank na velkoobchodním neboli mezibankovním trhu mají postavení tzv. market makerů, kteří tento trh utváří, jelikož na tomto trhu vytváří cenu deviz, tzv. devizový kurz. Jejich úkolem je nepřetržité nakupování a současné prodávání deviz, které mají v mezinárodních mezibankovních

platebních

transakcích

rozhodující

význam.

Na

základě

tzv. dvoucestné kotace stanoví nákupní kurz tzv. bid, za který jsou ochotni příslušnou devizu koupit a současně i kurz prodejní, tzv. offer nebo aks, za který jsou schopni devizu prodat. Pojetí dvoucestné kotace zcela přesně vystihuje základní charakteristický znak jak kótování kurzů, tak způsobu obchodování s devizami. Dalším zprostředkovatelem devizových obchodů jsou brokeři, kteří jednotlivé operace zprostředkovávají za pevně procentem stanovený brokerský poplatek z realizovaného obchodu. Způsob obchodování přes brokerské firmy využívají převážně podniky a banky, které dávají přednost nepřímým obchodům z důvodů anonymity při sjednání obchodu. Brokeři jsou v úzkém kontaktu s bankami prostřednictvím telefonu a hledají pro své klienty protistranu, která splňuje dané požadavky klienta pro uskutečnění devizového obchodu. Během posledních let jsou tito brokeři postupně vytlačováni elektronickými brokery, jelikož se způsob obchodování vyvíjí stále dopředu a 15

Klientem mohou být fyzické osoby, výrobní podniky, pojišťovny, investiční fondy. Konverze = proces, při kterém je aktivum nebo pasivum, jehož cena je určena v jedné měně, vyměněno za aktivum nebo pasivum, jehož cena je určena v jiné měně. 16

23

obchodování elektronickým způsobem se jeví jako pohodlnější a rychlejší forma při realizaci jednotlivých obchodů. Podstatnou úlohu na velkoobchodním devizovém trhu mají centrální banky. Dealeři centrálních bank obchodují za kurzy, které jim na požádání kótují právě market makeři v bankách obchodních. Zahraniční měna je v centrálních bankách nakupována za účelem stabilizace kurzu domácí měny, zabezpečení vývoje kurzu své měny tak, aby odpovídala přijatým úkolům měnové politiky. V případě centrálních bank není jejich hlavní úlohou dosažení zisku z devizových operací, nicméně by se měly vyhnout kurzovým ztrátám. Na devizovém trhu můžou účastníci devizových obchodů za určitých okolností vystupovat jako arbitražéři, kteří dosahují zisku z předem známé rozdílné úrovně kurzu. Všechny ceny obchodu jim jsou již předem známy a proto se tak vyhýbají kurzovému riziku. Na základě arbitrážních pravidel, kterými jsou podmínky rovnováhy arbitražéra zajišťují funkční propojení spotového a termínového trhu. Pokud jsou všechny podmínky rovnováhy z pohledu arbitražéra splněny a shledány jako výhodné, a to u všech možných variant obchodování, jedná se o trh „dvoucestný“ a nabízí tudíž minimálně dvě varianty obchodů se stejným konečným výsledkem. V případě, že je trh nerovnovážný, hovoříme o trhu „jednostranném“, kdy jedna varianta obchodování je výhodnější než ta druhá alternativní varianta. Jedním z posledních subjektů patřící do velkoobchodního neboli mezibankovního okruhu jsou tzv. spekulanti. Spekulant je každý, kdo chce cíleně dosáhnout očekávaného kurzového zisku, na základě informací o vývoji devizového kurzu, a to při nejisté realizaci tohoto zisku. Dosažení zisku spekulantů je tedy závislé na změně úrovně měnového kurzu v čase. Vzhledem k tomu, že spekulanti pracují s očekávaným vývojem devizového trhu, musí při spekulaci zohledňovat kurzové riziko. Výnos v podobě zisku z devizové operace musí být vždy vyšší než případné kurzové riziko, aby byla spekulace ze strany spekulanta zahájena. Na úrovni klientského devizového okruhu vystupují jako protihráči velkých obchodních bank zejména fyzické osoby, jednotlivé firmy, nebankovní instituce v podobě investičních fondů, pojišťoven atd. a také malé obchodní banky, které se přímo 24

neúčastní obchodování na mezibankovním devizovém trhu. Výhodou klientského trhu je možnost obchodovat s menšími částkami za výhodných kurzových podmínek. Mezi bankovní institucí a firemní klientelou může být obchodování opět založeno na dvoucestné kotaci, kdy dealer svému klientovi kotuje nákupní a prodejní kurz. Firma si také může u bankovní instituce zadat požadavek tzv. order, kde je konkrétně určena výše požadovaného kurzu a ustanovena doba, do které je možné ze strany banky operaci uskutečnit.

3.4 Obchodní banky a zprostředkovatelé Obchodní banky operují na devizových trzích s cílem realizovat zisk z devizových operací prováděných s klienty v maloobchodním okruhu, dále s cílem realizovat zisk z devizové arbitráže a spekulace na mezibankovním trhu a také zajišťují otevřené devizové pozice proti kurzovému riziku prostřednictvím hedgingových operací. (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 601) V dnešní době se na devizovém trhu nesetkáváme pouze s bankami, ale také se společnostmi, které jsou oprávněni provádět devizové obchody na základě udělení devizové lince nebo na základě oprávnění k vykonávání této činnosti, které uděluje ČNB. A právě tyto společnosti jsou označovány jako nebankovní zprostředkovatelé. Ať už bankovní nebo nebankovní subjekty vystupující na devizovém trhu, vytváří zisk rozdílem mezi nákupním a prodejním kurzem a tomuto zisku se v prostředí devizového trhu nazývá tzv. spread. Jestliže banka využívá možnosti přístupu na mezibankovní devizový trh, může být pro ni spread značným zdrojem v získávání svých zisků. Bankovní instituce má neomezené možnosti nákupu a prodeje deviz, jelikož má možnost poměrně levně devizy nakoupit na mezibankovním trhu a poté je prodat klientovi za vyšší cenu, kterou si v rámci maloobchodního klientského okruhu může dovolit stanovit. Tuto výhodu v podobě vstupu na mezibankovní trh může realizovat i v opačném směru, kdy banka devizu nakoupí za relativně výhodný kurz od zákazníka na klientském trhu a prodává ji na trh mezibankovní za vyšší cenu. Při obchodování s devizy tímto způsobem vzniká

25

tzv. krycí arbitráž, která vzniká právě využíváním kurzových rozdílů mezi klientským a mezibankovním trhem. (Revenda a kol., 2000, str. 601) Na výši spreadu vydělává market maker. Výše spreadu má vliv na náklady spojené s uzavřením obchodu. Pokud jsou náklady zákazníka vyšší, je i spread širší a tím pádem jsou vyšší i výnosy market makera. Velikost spreadu se odvíjí i od objemu obchodovatelné částky. Jestliže je obchodovatelná částka příliš malá či velká, mohou market makerovi z transakce plynout dodatečné náklady ze zpětného nákupu nebo prodeje. Výše spreadu také závisí na celkovém denním obratu s danou měnou a riziku, které se objevuje při obchodování s danou měnou. V případě vyššího denního obratu je spread užší a v případě velkého rizika, které může nastat, pokud dojde k velké proměnlivosti kurzu, je spread naopak širší. Z toho vyplývá, že když nastane měnová krize, market maker nastaví výši spreadu tak, aby se vyhnul obchodování, jelikož za nepřijatelných obchodních podmínek s ním nikdo z klientů nebude chtít obchodovat a market maker i přesto splní svoji povinnost kotovat kurzy měn za všech podmínek. Zisku z devizových obchodů lze také dosáhnout pomocí dalších nástrojů, kterými jsou devizová arbitráž, hedging a spekulace. Z těchto tří uvedených nástrojů k dosažení zisku, zde uvedu pouze spekulaci, jelikož její využití je relevantní v rámci klientského okruhu. Spekulace je založena na odhadu budoucího vývoje devizového kurzu. Na základě tohoto odhadu si spekulant vytváří otevřenou devizovou pozici v dané cizí měně, kterou může zaujmout a toto pozice může být buď dlouhá anebo krátká. V případě dlouhé pozice jsou pohledávky v příslušné cizí měně větší než závazky v této měně a v případě krátké pozice je tomu přesně naopak, tudíž že závazky v příslušné cizí měně jsou větší než pohledávky. Pokud spekulant očekává zhodnocení zvolené měny, tzn. posílení české koruny, zvolí dlouhou pozici. Při očekávání znehodnocení měny, tzn., že česká měna oslabuje a spekulant zvolí pozici krátkou. (Polidar, V., 1999, str. 391)

26

4 Jednotlivé měny ěny a měnové m nové páry na devizovém trhu Devizový trh je místem, místem, kde mohou fyzické osoby, právnické osoby a bankovní instituce nakupovat a prodávat volně voln směnitelné národní měny ěny bezhotovostním způsobem a kde v rámci jednoho systému mohou být částky jedné né měny m převedeny do měny jiné. Podle těchto tě obchodovatelných měn se vytváří ří tzv. měnové m páry (např. CZK/EUR),, které určují ur měnu smluvní a základní. Měna ěna na druhé pozici je označována jakoo základní neboli bazická a vyjadřuje hodnotu měny ěny smluvní připadající na jednu jednotku měny ěny základní. V tomto měnovém páru CZK/EUR to znamená, kolik CZK je potřeba eba na nákup jednoho jed eura. (Jílek, J., 2004, str. 565) Nejobchodovatelnější jší měnou m na světovém tovém devizovém trhu je americký dolar, následovaný eurem, japonským jenem a britskou librou. A nejvíce obchodovatelným měnovým novým párem je USD/EUR následovaný USD/JPY, USD/GBP, USD/AUD, USD/CAD a USD/CHF.

Obr. 3: Struktura obchodů obchod podle jednotlivých měn v roce 2010

3% 3% 4%

12%

USD 42%

EUR JYP

6%

GBP 11%

AUD 20%

CHF CAD ostatní

Zdroj: Vlastní dle Bank for International Settlements

27

Obr. 4: Struktura obchodů obchod podle měnových párů v roce 2010

4%

3%

3% 3%

USD/EUR USD/JPY 28%

5% 6%

USD/ostatní USD/GBP USD/AUD

9%

USD/CAD 11%

14%

USD/CHF EUR/JPY EUR/GBP EUR/ostatní

Zdroj:: Vlastní dle Bank for International Settlements

V České eské republice mezi nejvíce obchodovatelné měny m patříí taktéž USD a EUR. Nejvíce obchodovatelným dovatelným měnovým m párem je CZK/USD, následuje CZK/EUR a USD/EUR.

5 Faktory ovlivňující ňující pohyb měnového m kurzu Mimo úrokové ové míry je měnový m nový kurz cenou, která modifikuje rozhodovací procesy nejrozsáhlejšího okruhu ekonomických subjektů. subjekt Měnový nový kurz je aplikován v otevřené otev ekonomice přímo ímo nebo nepřímo nep ímo na efektivnost doslova všech obchodních a kapitálových operací zatímco ceny jednotlivých komodit většinou tšinou ovlivňují ovliv chování relativně nevelké skupiny subjektů. subjekt (Revenda, Z., a kol., str. 609) Jakákoli změna kurzuu může m že též velmi ovlivnit i výši bohatství každého jednoho subjektu, vzhledem k tomu, že jistá část tohoto bohatství je většinou ětšinou denominována v zahraničích měnách. nách. Očekávané Očekávané zhodnocení nebo znehodnocení domácí měny m tudíž blízce souvisí s měnovým novým rozdělováním rozd lováním aktiv v portfoliích domácností a firem. Právě z těchto chto výše uvedených důvodů d je měnový kurz jednou z nejdůrazněji nejd sledovaných ovaných ekonomických faktorů. faktor . O tom, jaký bude jeho další respektive budoucí 28

vývoj, se nezajímají pouze institucionální investoři a výrobní subjekty, ale taktéž i samy domácnosti. Předpovídáním kurzového vývoje se zabývá i celá škála specializovaných institucí, univerzitních pracovišť a obchodních bank. V této části se budu soustředit relativně dopodrobna na možnosti prognózování jeho změn a pohybů zaměřením se na tzv. fundamentální analýzu. To je analýza politických a ekonomických informací, která má za cíl určit budoucí pohyby na finančním trhu (v tomto případě na měnovém trhu). Interpretují se zde mnohé druhy ekonomických informací, vládními institucemi publikované ukazatele či sdělení, zprávy anebo prohlášení politiků a ekonomů. Vždy jde o analýzu několika vlivů, jež mohou působit zcela protichůdně. Mimo jiné, z fundamentálního hlediska, měnový kurz ovlivňují tyto základní ekonomické parametry jako: (Jílek, J., 2004, str. 571) •

inflace;

•

platební bilance;

•

růst HDP;

•

výše úrokových měr;

•

politická a sociální stabilita;

•

cizoměnové intervence, tj. kurzová politika státu.

Kterýkoli z uvedených faktorů, stejně tak jako i pokyny institucionálních investorů, způsobuje kolísavost měnového kurzu. Svou pozornost upřu postupně na základní makroekonomické veličiny, jejichž vývoj dle jednotlivých teorií spojuje pohyby kurzů. Nejdříve se budu věnovat dvěma nejstarším teoriím měnových kurzů, což je vliv vývoje platební bilance a cenových hladin na kurzové pohyby. Poté zmíním, jak by mohlo při předpovídání vývoje měnového kurzu a jeho pohybů pomoci pozorování vývoje úrokových sazeb a peněžní nabídky centrální banky. Předpověď nastávajícího vývoje měnového kurzu ekonomové zpravidla začínají rozborem vývoje salda platební bilance. Vývoj salda platební bilance pro pohyb měnového kurzu se dá popsat následujícími poučkami tzv. teorie platební bilance „Při aktivním saldu platební bilance, kdy jsou devizová inkasa větší než devizové úhrady, dojde k převisu devizové nabídky nad devizovou poptávkou. Následkem tohoto 29

se domácí měna zhodnotí. Naopak, při pasívním saldu platební bilance, kdy jsou devizové úhrady větší než devizová inkasa, dojde k převisu devizové poptávky nad devizovou nabídkou. V důsledku toho se domácí měna znehodnotí.“ (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 610) Tuto teorii si můžeme dobře ukázat i s pomocí tradiční nabídkové a poptávkové analýzy. Již víme, že devizová nabídka se tvoří kreditními operacemi – exportem služeb a zboží, importem důchodů, transfery a kapitálem a zvyšováním devizových rezerv centrální banky. Je však často poukazováno kritikou platební bilance na skutečnost, že empirická zkoumání často neprokázala příliš blízké vazby mezi vývojem jednotlivých sald platební bilance a změnami měnového kurzu. Důvody by se daly hledat i v tradičním testování platnosti teorie platební bilance, které se provádí na základě srovnávání minulého vývoje měnového kurzu s minulými saldy platební bilance. Zde nacházíme nelogičnosti postupu v souvislosti s tím, že každá koupě deviz musela v minulosti přesně odpovídat objemu deviz prodaných. Jedná se pak pouze o statistický záznam této skutečnosti. Dříve než cokoli jiného si musíme uvědomit, že daná schémata teorií platební bilance platí pouze jako ex ante. Další vývoj měnového kurzu do budoucnosti bude vždy ovlivněn předem očekávaným vývojem devizových inkas a devizových úhrad, tzn. očekávaným vývojem platební bilance.

5.1 Parita kupní síly a měnový kurz To, jak se vyvíjí a dle toho také pohybuje měnový kurz, je značně determinováno vývojem cenových hladin doma i v zahraničí. Pomocí tzv. teorie parity kupní síly, která existuje ve dvou základních verzích, určujeme vztah cen a měnového kurzu. První verzí této teorie je tzv. absolutní verze teorie parity kupní síly, jež se snaží o víceméně objektivní propočet absolutní hodnoty měnového kurzu. Druhou je tzv. relativní verze teorie parity kupní síly, která se snaží individualizovat vzájemný vztah mezi změnami cenových hladin a pohyby měnových kurzů.

30

Setkáváme se i zde s kritikou daných postupů. Nejdříve si přiblížíme kritiku absolutní verze teorie parity kupní síly. Konkrétní výsledky propočtů parity kupní síly ukazují, že tržní kurzy se netvoří tak úplně v souladu s logikou její absolutní verze. „Skutečné tržní kurzy se v případě přibližně stejně vyspělých ekonomik odchylují od kurzů propočtených pomocí absolutní verze obvykle o 10 až 20 %. Jako důvod těchto odchylek se obvykle uvádí vliv úrokových sazeb a kapitálových pohybů.“ … „V případě dvou nestejně vyspělých ekonomik jsou rozdíly mezi skutečnými tržními kurzy a kurzy propočtenými podle absolutní verze teorie parity kupní síly ještě podstatě větší. Navíc je zřejmé, že nejde o náhodnou chybu, ale o systematickou chybu v propočtu, neboť absolutní verze má tendenci nadhodnocovat propočtené kurzy oproti tržním kurzů ve prospěch méně vyspělých zemí.“ (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 614) Následuje i kritika relativní verze teorie parity kupní síly. Analýzy, uskutečněné ve snaze ukázat obecnou platnost relativní verze teorie parity kupní síly, bývají většinou zakončené konstatováním, uvádějícím že jejich závěry platí pro dlouhá období, avšak nejsou úplně jasně prokazatelné v případě krátkých období. Příčin může být více, mezi

všemi

uvádím

ty

nejsložitelnější

jako

například

kapitálové

pohyby,

pohyby úrokových měr, atd.

5.2 Parita úrokových měr a měnový kurz Význam úrokové míry vzrůstá ve spojení s rozvojem mezinárodních pohybů kapitálu. Často se setkáváme hlavně se dvěma základními hypotézami, jež ovlivňují měnový kurz skrze úrokovou míru. „První hypotéza říká, že růst úrokové míry např. v zemi A vyvolá zvýšený příliv zahraničního kapitálu do této země, což povede k následnému zhodnocení měny země A jako výsledku přebytku kapitálového účtu. Druhá hypotéza naopak říká, že na efektivně fungujícím trhu musí být vyšší úroková míra v zemi A než v zemi B nutně kompenzována budoucím znehodnocením měny země A, aby tak došlo k vyrovnání výnosnosti investic do aktiv denominovaných v měnách A a B.“ (Revenda, Z., a kol., 2000, str. 618)

31

5.3 Peněžní zásoba a měnový kurz Řada centrálních bank v 70. letech přijala aplikaci monetaristického transmisního mechanism u, založeného na řízení měnových agregátů. Postupně teoretičtí ekonomové rozvinuli další modely měnového kurzu, spadající pod tzv. monetární přístup ke kurzu. Tento systém začal být zajímavý i pro kurzové analytiky, jelikož centrální banky začaly své měnové cíle vyhlašovat jako určité tempo růstu měnového agregátu (nejdříve se jednalo o M1, dále pak o širší měnové agregáty M2 a M3). Modely monetárního přístupu

k

měnovému

kurzu

se

objevovaly

v

mnoha

modifikacích.

Fungovaly na různých principech, jako například některé z nich, jež pracovaly s předpokladem, že ceny se mění až s jistým zpožděním. Dále pak ty, jejichž hlavní kritérium bylo, zda se docílilo výsledku vlivu peněžních zásob na kurz sledováním přes paritu kupní síly anebo zda hlavním kritériem byla rovnice nekryté úrokové parity.

32

6 Analýza spotových obchodů pro firemní klientelu V této části bakalářské práce bych ráda popsala veškeré činnosti spojené s devizovým obchodováním konkrétně s devizovými operacemi typu spot, které jsou realizovány pro české exportéry a importéry z pohledu praxe. Jak tento druh obchodu probíhá v běžném životě českého podnikatele, jaké má podnikatel možnosti pro realizaci těchto spotových obchodů na českém trhu a poté provedu srovnání jednotlivých spotových operací u dvou devizových zprostředkovatelů vystupujících na českém devizovém trhu. V České republice jsou devizové obchody sjednávány převážně přes bankovní instituce, které jsou označovány jako bankovní devizová místa anebo přes nebankovní devizová místa, mezi které patří různé ať už soukromé anebo akciové společnosti se zaměřením na obchodování s devizy. Vzhledem ke skutečnosti, že v naší republice dlouhou dobu vládl socialistický systém, zanechalo toto období na mnoha lidech i českých podnikatelích následky v podobě konzervativního chování. Dle mého názoru je to důvodem, proč existuje mnoho lidí resp. českých podnikatelů, kteří se do dnešní doby vůbec nesetkali s možností realizace devizových obchodů přes nebankovní devizová místa anebo pokud setkali, tak mají v tato místa omezenou důvěru. Právě tato skutečnost byla jedním z důvodů, který mě vedl k porovnání spotových transakcí mezi subjektem bankovního sektoru a obchodní společností v podobě devizového zprostředkovatele. Srovnání bude tedy prováděno u nebankovního devizového zprostředkovatele se zaměřením na spotové operace, tj. společnost EasyChange s. r. o. (dále jen EasyChange) a u bankovní instituce, konkrétně České spořitelny a. s. (dále jen České spořitelny), jelikož Česká spořitelna získala již druhým rokem ocenění banka roku. Na základě provedené komparace bude proveden výběr vhodnějšího devizového zprostředkovatele z pohledu úspory finančních prostředků i úspory času. Celá tato praktická část bude psána převážně na základě mých získaných zkušeností a poznatků

právě

u

nebankovních

devizových

míst

v podobě

společností

Chequepoint a. s. a EasyChange s. r. o. se zaměřením na firemní klientelu a také na základě doplňujících informací poskytnutých dealingovým centrem České spořitelny, tzv. oddělením Treasury. 33

6.1 Typy devizových spotových transakcí v praxi V běžné praxi se setkáváme s třemi typy devizových spotových obchodů: •

Devizové směnné obchody, tj. základním typem spotového obchodu pro realizaci devizových obchodů. Jedná se o bezhotovostní nákup nebo prodej cizí měny.

•

Mezinárodní převody peněz, tj. firemní klientelou nejvíce využívaný druh spotové transakce. Zprostředkování plateb do zahraničí a minimalizace nákladů na úhradu závazku v cizí měně. Tato transakce je využívána českými importéry.

•

Inkaso ze zahraničí, tj. příjem peněžních prostředků ze zahraničí pro české exportéry inkasující peněžní prostředky v cizí měně a s tím spojená maximalizace výnosů z prodeje cizí měny.

6.2 Spotové obchody u nebankovního zprostředkovatele 6.2.1 Profil společnosti EasyChange Společnost EasyChange je mladá dynamická finanční společnost zaměřená na devizové obchodování, konkrétně na spotové operace. Společnost na trh vstoupila v březnu roku 2010, tudíž na českém trhu mezi nebankovními zprostředkovateli devizových obchodů působí pouze něco málo přes rok. Svoji obchodní činnost vykonává na základě udělení osvědčení registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu uděleného ČNB. Hlavní činností společnosti EasyChange je směna peněžních prostředků z jedné měny na druhou a dále zprostředkování zahraničních plateb pro české importéry. Spotové transakce v podobě zahraničního inkasa společnost realizuje pouze v malém rozsahu, jelikož klientela v podobě českých exportérů není až tak rozšířená. V současné době se společnost specializuje pouze na dvě nejvíce obchodovatelné měny na devizovém trhu, kterými jsou USD a EUR. Společnost si zakládá na individuálním a loajálním přístupu ke svým klientům a snaží se tak nejvíce snížit náklady spojené s devizovým obchodováním. Další silnou stránkou této společnosti jsou téměř nulové poplatky u jednotlivých spotových operací a rychlost 34

při realizaci devizových obchodů. Mezi další přednosti společnosti EasyChange patří kompletní servis a poradenství v oblasti deviz a s tím spojené zpravodajství o aktuálním dění na měnovém trhu umístěného přímo na webových stránkách společnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotové operace, určované kurzy jsou vždy aktuální v závislosti na vývoji trhu. V České republice má společnost založené bankovní účty téměř u všech renomovaných bank, kterými jsou Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a Raiffeisenbank. V rámci větší operativnosti na devizovém trhu má společnost založen eurový účet u Slovenské spořitelny. Další aktivitou společnosti EasyChange je obchodování s valutami, ale tento druh obchodu s cizí měnou provádí pouze okrajově. Informace o společnosti EasyChange: •

předmět podnikání: výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona;

•

datum založení: 1. března 2010;

•

klienti: soukromé osoby i firemní klientela;

•

omezení převáděných částek: minimální částka není omezena, maximální částka je v současnosti stanovena na 2 miliony EUR. Odeslat nebo přijmout měnu je možné z a do jakékoliv země, ovšem v souladu se zákonem proti praní peněz a financování terorismu (zákon č. 253/2008 Sb.) si provádí společnost hloubkovou kontrolu klienta při platebním styku se zeměmi, u kterých to doporučuje Finanční a analytický útvar Ministerstva financí;

•

způsob uzavření smlouvy: rámcovou smlouvu je možné uzavřít na pobočce, u obchodního zástupce nebo korespondenčně. Jednotlivé obchody jsou uzavírány telefonicky nebo prostřednictvím elektronického systému pracujícím v běžných internetových prohlížečích;

•

obchodované měny: EUR, USD;

•

kurzy a ceny transakcí: na stránkách společnosti je uveřejněn „nejhorší garantovaný kurz“. Konečný kurz je individuální a záleží na dohodě s obchodníkem. Nemůže být však horší, než kurz zveřejněný na www stránkách.

35

Společnost Easychange má nulový poplatek pro SEPA17 platby, pokud jsou zadány

s dispozicemi

SHA

(podmínka

pro

SEPA

platby

obecně).

Ostatní poplatky jsou minimální, viz příloha č. 1.

6.2.2 Způsob realizace spotových obchodů u společnosti EasyChange Jelikož je společnost EasyChange pod dohledem ČNB, musí svoji činnost vykonávat v souladu s devizovým zákonem č. 219/1995 Sb. a dodržovat určitá opatření, při kterých je povinností devizového místa prověřit původ peněžních prostředků svých klientů. Dále je důležité při sjednávání devizových obchodů vědět, zdali peněžní prostředky pochází z poctivých zdrojů a nakládání s těmito peněžními prostředky je v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb. (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu). V devizovém zákoně jsou práva a povinnosti devizových míst uvedena následovně: „(1) Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje. (2) Devizové místo je oprávněno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení dokladů prokazujících účel požadované úhrady. (3) Devizové místo je oprávněno vyzvat příjemce úhrady ze zahraničí k označení jejího účelu v případě, že tento účel není uveden. (4) Devizové místo je povinno vykonávat svou činnost v souladu s devizovým zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a které vztahy upravené tímto zákonem upravují jinak než tento zákon, a zvláštními povoleními (§ 32 odst. 1 a 2) (dále jen "devizové předpisy"). (5) Devizové místo je povinno bez zbytečného odkladu oznámit příslušnému devizovému orgánu zjištěná porušení devizových předpisů nebo podezření z jejich porušení.“ (http://www.cnb.cz) 17

SEPA = převod v měně EUR v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP), obsahující platný BIC banky příjemce, číslo účtu příjemce v platném formátu IBAN, s dispozicí poplatků SHA.

36

Sjednání devizového obchodu u společnosti EasyChange předchází uzavření rámcové smlouvy mezi devizovým místem a budoucím klientem společnosti EasyChange, tj. českým podnikatelem. Rámcovou smlouvu je možné uzavřít osobně anebo korespondenčně. V rámci úspory času je rámcová smlouva uzavírána korespondenční cestou. Rámcová smlouva je nezavazující, otevřená a její uzavření není zpoplatněno administrativními poplatky. Obsahem rámcové smlouvy jsou údaje potřebné k obchodování, hlavně stanovy kontaktních a autorizovaných osob oprávněných sjednávat devizové obchody.

6.2.3 Sjednání spotového obchodu U společnosti EasyChange je možné sjednávat spotové obchody dvojím způsobem. Buďto telefonicky nebo elektronicky přes dealingové oddělení anebo přímo přes online systém společnosti EasyChange, který se nazývá ECtrade. a) Telefonické sjednání spotového obchodu Klient společnosti EasyChange v tomto případě český podnikatel kontaktuje administrátora devizového oddělení ohledně požadavků na uskutečnění spotové transakce. Obě strany jak administrátor devizového oddělení, tak klient společnosti EasyChange si mezi sebou dohodnou podmínky obchodu, na základě kterých se bude daný obchod realizovat. Podmínky sjednání devizového obchodu jsou: druh spotové transakce, konvertibilní měna, částka, kurz, datum realizace obchodu, datum vypořádání obchodu, důvod platby, údaje o příjemci platby (název účtu, číslo účtu nebo IBAN18, SWIFT neboli BIC, název banky, aj.). b) Sjednání obchodu přes online systém společnosti - ECtrade Každý nový klient společnosti EasyChange dostane přístupové údaje, aby se mohl nalogovat a přihlásit do obchodního online systému společnosti (dále jen ECtrade), který je využíván převážně pro sjednávání obchodů. ECtrade plní i funkci informativní 18

IBAN = International Bank Account Number je mezinárodní číslo bankovního účtu umožňující provádět platby do a ze zahraničí. Používá se ve všech zemích Evropské unie (kde je nutný pro jakékoliv zahraniční platby), ale i v několika dalších zemích.

37

a archivní, jelikož si zde klient může sledovat stav každého spotového obchodu a zpětně dohledat jednotlivé transakce, které byly společností EasyChange uskutečněny. ECtrade funguje na podobné bázi jako internetbanking v případě bankovních institucí. Klient si v systému sám zadává údaje potřebné k realizaci jednotlivých spotových obchodů. Prvním krokem při realizaci spotového obchodu je zadání údajů o příjemci spotové transakce, viz Obr. 5, kterým je buď klient sám anebo příjemce platby ve většině případů v podobě obchodního partnera klienta, kterému je transakce adresována. Obr. 5: ECtrade - Zadání údajů o příjemci spotové transakce

Zdroj: Vlastní dle obchodního online systému ECtrade společnosti EasyChange

38

V návaznosti na vytvoření nového příjemce, který je již v systému pevně zadán, následuje krok druhý, při kterém už dochází k samotnému sjednání spotového obchodu elektronickou cestou. Obr. 6: ECtrade - Sjednání spotového obchodu

Zdroj: Vlastní dle obchodního online systému ECtrade společnosti EasyChange

39

Na základě těchto prvotních informací poskytnutých klientem devizovému místu, začne administrátor devizového oddělení transakci realizovat za těchto předem stanovených podmínek a klientovi vystaví doklad o sjednání obchodu, tzv. konfirmaci (viz příloha č. 3). Jakmile je spotový obchod ze strany devizového místa vypořádán a peněžní prostředky byly odeslány na účet určený klientem, zasílá se klientovi tzv. doklad o vypořádání obchodu (viz příloha č. 4), kde je uvedeno datum vypořádání obchodu a bankovní instrukce, na základě kterých transakce proběhla.

6.3 Spotové obchody u bankovního zprostředkovatele 6.3.1 Profil České spořitelny Česká spořitelna je moderní banka orientovaná na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Česká spořitelna je členem finanční skupiny Erste Group, která je jedním z největších evropských poskytovatelů finančních služeb. Její nezastupitelná role spočívá také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Finanční skupina České spořitelny je počtem 5,3 milionu klientů největší bankou na trhu. Česká spořitelna již vydala více než 3,2 mil. platebních karet, disponuje sítí 664 poboček a provozuje více než 1276 bankomatů. Na českém kapitálovém trhu patří Česká spořitelna mezi významné obchodníky s cennými papíry. V České spořitelně se devizové obchody sjednávají taktéž na devizovém oddělení avšak se specifickým názvem, a to Treasury. Toto oddělení se zabývá převážně konverzí

jednotlivých

měn,

spekulací

a

zajišťuje

devizové

zpravodajství.

Hlavní činností je tedy směna z jedné měny na druhou s následným připsáním směněných peněžních prostředků na bankovní účet klienta. V případě, že klient potřebuje směněné peněžní prostředky zaslat svému obchodnímu partnerovi do zahraničí, odpovědnost za transakci přebírá oddělení pro zahraniční platební styk. V současnosti Česká spořitelna provádí konverze 22 obchodovatelných měn. Jelikož se Česká spořitelna snaží být konkurenceschopným devizovým partnerem, ke svým klientům přistupuje individuálně a v případě větších objemů deviz a častějších obchodů je schopna klientům nabídnou výhodnější podmínky. Firemní klientela je tedy rozdělena na běžné klienty, kteří mají standardní podmínky při sjednávání devizových obchodů a 40

klienty s velkým obratem (dále jen VIP klienty), kteří dosahují na výhodnější kurzy a je možné zohlednit i hledisko časové. Informace o České spořitelně: •

předmět podnikání: výkon činností uvedených v zákoně o bankách v § 1 odst. 1 písmena;

•

datum založení: 30. prosince 1991;

•

klienti: soukromé osoby i firemní klientela;

•

omezení převáděných částek: bez omezení;

•

způsob uzavření smlouvy: rámcovou smlouvu je možné uzavřít na kterékoliv pobočce České spořitelny ověřením podpisu klienta;

•

obchodované měny: AUD, DKK, EUR, HKD, HRK, ISK, JPY, ZAR, CAD, LTL, HUF, XDR, NOK, NZD, PLN, RON, RUB, SEK, CHF, TRY, GBP, USD;

•

kurzy a ceny transakcí: na stránkách banky je uveřejněn aktuální kurzovní lístek, který je směrodatný pro běžnou firemní klientelu. Pro VIP klientelu nabízí banka kurzy jednotlivých měn individuální dle výše objemu transakce a druhu měny. Vše záleží na domluvě s obchodníkem oddělení Treasury. Česká spořitelna má jednotlivé transakce týkající se mezinárodních převodů nebo inkas ze zahraničí zpoplatněny dle aktuálního sazebníku, viz příloha č. 2. Obr. 7: Specifikace promptní devizové operace v České spořitelně

Zdroj: Česká spořitelna, Rok publikace 2004

41

6.3.2 Způsob realizace spotových obchodů u České spořitelny Jednou z hlavních podmínek možnosti realizace spotových obchodů u bankovních institucí je mít založený běžný bankovní účet. V případě více druhů měn je potřeba si vždy otevřít měnový účet té příslušné měny, kterou chce klient nakupovat nebo prodávat. Jelikož Česká spořitelna svým klientům nenabízí jednotný kurz, ale výše kurzu je určena v závislosti na bonitě klienta, budeme při jednotlivých spotových transakcích rozlišovat, zda se jedná o běžného klienta anebo o VIP klienta. Pokud se jedná o běžného klienta, není potřeba s klientem uzavírat rámcovou smlouvu. VIP klient k obchodování s devizy využívá obchodníky z oddělení Treasury a jeho identifikace je prokázána na základě uzavřené rámcové smlouvy, kterou je potřeba v případě obchodování tímto způsobem podepsat.

6.3.3 Sjednání spotového obchodu Způsob sjednání devizového spotového obchodu záleží na určení klienta, zdali splňuje požadavky bonitního klienta anebo je běžným firemním klientem a na devizovém trhu obchoduje pouze nepravidelně a v malých objemech deviz. Z pohledu tohoto rozlišení, se spotové transakce sjednávají následovně: a) Běžný firemní klient Pokud se jedná o běžného klienta, není potřeba s klientem uzavírat rámcovou smlouvu. Tento klient obchoduje dle aktuálního kurzovního lístku umístěného na webových stránkách České spořitelny a prostřednictvím internetbankingu (servis24, business24) si jednotlivou měnu nakupuje nebo prodává na svůj devizový účet. b) VIP klient VIP klient k obchodování s devizy využívá obchodníky z oddělení Treasury a jeho identifikace je prokázána na základě uzavřené rámcové smlouvy, kterou je potřeba v případě obchodování tímto způsobem podepsat. Sjednávání devizových obchodů probíhá dvojím způsobem. Pokud se jedná o částky malých objemů (cca do 10.000 deviz), klient si spotové transakce sjednává sám přes internetové bankovnictví. U transakcí větších objemů se obchody dojednávají telefonicky s obchodníkem z Treasury oddělení a je zde i prostor ke smlouvání o výši měnového kurzu. 42

Po vzájemné domluvě mezi klientem banky a obchodníkem, odsouhlasení si všech podmínek, obchodník vystaví konfirmaci k danému obchodu a peněžní prostředky zašle na bankovní účet klienta. Jakmile je spotový obchod ze strany bankovní instituce vypořádán, zasílá banka klientovi doklad o vypořádání obchodu.

6.4 Komparace spotových operací z hlediska finančního Jelikož se z pohledu devizového zprostředkovatele na trhu vyskytují tři druhy spotových operací, budou zde jednotlivé operace podrobně znázorněny a analyzovány z hlediska finančního a v následující kapitole také z hlediska časového, a to jak u nebankovního zprostředkovatele společnosti EasyChange, tak u bankovní instituce zastoupené Českou spořitelnou. Jednotlivé modelové příklady jsou zde uváděny na základě získaných praktických zkušeností.

6.4.1 Příklad spotové operace typu směnného obchodu z pohledu importéra Zadání příkladu: Firma importující zboží do České republiky z eurozóny má založený devizový účet v měně EUR u České spořitelny. Od svého obchodního partnera v zahraničí nakupuje zboží, které potřebuje na základě vystavené faktury uhradit. Vzhledem k tomu, že má firma založený devizový účet u České spořitelny, bude si transakci realizovat sama, což znamená, že platbu v cizí měnu pošle ze svého devizového účtu ve vlastní režii. Řešení příkladu: Tab. 2: Směna v měnovém páru CZK/EUR ke dni 16. 05. 2011

Měna Devizový zprostředkovatel

EUR Částka 500,00

Částka 10 000,00

CZK Částka Směnný 500 000,00 kurz

500,00 EasyChange

10 000,00 500 000,00

Česká spořitelna

500,00 10 000,00 500 000,00

Částka

Částka celkem

Poplatky

24,52

12 259,00

0,00

12 259,00

24,45

244 500,00

0,00

244 500,00

24,50 12 250 000,00

0,00 12 250 000,00

24,83

12 414,50

0,00

12 414,50

24,48

244 800,00

0,00

244 800,00

24,42 12 210 000,00

0,00 12 210 000,00

Zdroj: Vlastní

43

Tab. 2 znázorňuje nákup EUR na vlastní eurový učet klienta při spotové operaci, a to z pohledu tří různých částek, jelikož jedním z rozhodujících faktorů určující výši kurzu je právě objem obchodovatelné měny neboli deviz. Množství deviz v malém objemu, tj. ve výši 500 EUR klient nakupuje za kurz prodejní, který je uveřejněn na webových stránkách zprostředkovatelů.19 Kurz je vyšší, jelikož se jedná o transakci v malém objemu. Z tab. 2 je zřejmé, že klient při nákupu 500 EUR u nebankovního zprostředkovatele spotových obchodů, tj. společnosti EasyChange uspoří finanční prostředky ve výši 155,50 CZK. Další množství deviz uvedené v tabulce je nejčastěji obchodovatelné množství u českých importérů a exportérů a pohybuje se okolo 10.000 deviz na jednu spotovou operaci. Zde je evidentně viditelné, že výše prodejního kurzu je nižší oproti množství deviz při objemu 500 EUR a klient tak devizy nakupuje za lepší cenu. V případě společnosti EasyChange je kurzový rozdíl 7 halířů v porovnání s prodejním kurzem z předešlé transakce a u České spořitelny je rozdíl při tomto objemu mnohonásobně vyšší, a to až 35 halířů. Můžeme si zde tedy všimnout, že devizové kurzy uvedené na kurzovním lístku banky jsou zbytečně nadhodnocené a pro české podnikatele nevýhodné. Kurzový rozdíl 35 halířů je zde proto, že při tomto množství deviz se klient dostává do kategorie VIP klientely a má nárok na výhodnější prodejní kurz, který mu nabízí dealingový obchodník z oddělení Treasury České spořitelny. I přesto, že výše devizového kurzu stanoveného Treasury oddělením je nižší, jak výše kurzu uvedeného na kurzovním lístku banky, pro klienta je z hlediska úspory finančních prostředků výhodnější transakci zrealizovat u společnosti EasyChange. Výše úspory v tomto případě činní 300 CZK. Poslední uvedené množství deviz v objemu 500.000 EUR jsem uvedla záměrně, jelikož se při spotových transakcích setkáváme i s klienty v podobě velkých korporací. Na první pohled je z tabulky zřejmé, že čím větší množství deviz klient nakoupí, tím lepší kurz mu může devizový zprostředkovatel, ať už se jedná o bankovního 19

Aktuální kurzy společnosti EasyChange jsou uveřejněny online:< http://www.easychange.cz> Akutální kurzovní lístek měn České spořitelny je uveřejněn online:

44

anebo nebankovního devizového zprostředkovatele, nabídnout. Výjimka tohoto pravidla nastává u společnosti EasyChange při nákupu objemu 500.000 EUR, jelikož společnost EasyChange nemá k dispozici tak velké množství volných peněžních prostředků, aby byla schopna transakci v takové výši spárovat s transakcí v opačném směru a dosáhnout tak konkurenčního kurzu, který by mohla klientovi nabídnout. Aby společnost EasyChange dosáhla silného postavení na trhu a mohla tak konkurovat ostatním devizovým zprostředkovatelům, realizuje spotové obchody právě párováním jednotlivých plateb, tzn. transakci prodejní jedno klienta s transakcí nákupní druhého klienta. Při realizaci každé spotové operace hledá vždy tu nejlepší cestu jak nabídnout klientovi co nejlepší kurz za přijatelný zisk. Při transakcích stotisícových objemů to možné není a devizy pro tyto transakce musí nakupovat od bankovního zprostředkovatele za vyšší kurz. Naopak tomu Česká spořitelna, která má možnost vstupu na mezibankovní trh, si může při transakci ve výši 500.000 EUR dovolit klientovi nabídnout středový kurz20 a klient tak může na této transakci v případě realizace u bankovního zprostředkovatele uspořit finanční prostředky ve výši 40.000 CZK. Poplatky spojené se směnou jako takovou jsou nulové, ať už se směna peněžních prostředků provádí u bankovního nebo nebankovního zprostředkovatele. Jelikož si importující firma realizuje platbu ve vlastní režii, zaplatí si navíc k této transakci standardní bankovní poplatky za odchozí zahraniční platbu v režimu SEPA, což jsou pro českého importéra další náklady spojené s devizovou operací. Finální částka za jednotlivé transakce se tak o tyto poplatky navýší. Poplatky za odchozí zahraniční platby jsou stejné v případě sjednání spotové transakce u bankovního i nebankovního zprostředkovatele, proto jejich výše v tomto příkladě nehraje roli. Dalšími náklady, které českému importérovi plynou při realizace zahraničních plateb tímto způsobem, jsou náklady spojené se založením eurového účtu, jelikož na účtu musí ležet ekvivalent v hodnotě 1.000 CZK a také měsíční poplatek za vedení tohoto účtu ve výši 20 CZK.

20

Kurz mezibankovního trhu, který vypisuje každý pracovní den po 14:30 hodině ČNB.

45

6.4.2 Příklad spotové operace při mezinárodním převodu Zadání příkladu: Český importér dováží do České Republiky zboží z eurozóny a nemá sjednán eurový devizový účet u bankovní instituce. Faktura je vystavená v měně EUR, ale český importér disponuje pouze měnou domácí, proto potřebuje provést směnu a nakoupit cizí měnu, aby ji mohl následně zaslat svému obchodnímu partnerovi v eurozóně a uhradit tak svůj závazek. Řešení příkladu: Tab. 3: Mezinárodní převod v měnovém páru CZK/EUR ke dni 16. 05. 2011

Měna Devizový zprostředkovatel

EUR Částka 500,00

Částka 10 000,00

CZK Částka Směnný 500 000,00 kurz

500,00 EasyChange

10 000,00 500 000,00

Česká spořitelna

500,00 10 000,00 500 000,00

Částka

Částka celkem

Poplatky

24,52

12 259,00

0,00

12 259,00

24,45

244 500,00

0,00

244 500,00

24,50 12 250 000,00

0,00 12 250 000,00

24,83

12 414,50

220,00

12 634,50

24,48

244 800,00

220,00

245 020,00

24,42 12 210 000,00

1 500,00 12 211 500,00

Zdroj: Vlastní

Tab. 3 je z hlediska výše směnného kurzu shodná s tab. 2. Jelikož importér nemá u žádné bankovní instituce sjednán eurový účet, bude si ho muset v případě realizace spotové transakce přes Českou spořitelnu založit a peněžní prostředky do zahraničí zaslat ve vlastní režii. Výše poplatků je vyčíslena v tabulce a o tyto poplatky se spotová transakce navýší. Pokud se importér rozhodne spotový obchod sjednat přes devizového zprostředkovatele nebankovního charakteru, poplatky spojené se zahraniční odchozí platbou budou v tomto případě nulové, dále se vyhne poplatkům za založení devizového účtu v měně EUR a za vedení tohoto účtu. Z tohoto pohledu je výhodnější spotovou operaci uskutečnit přes společnost EasyChange, ale opět pouze při transakcích menších objemů. U transakce ve výši 500 EUR tak český importér při realizaci přes společnost EasyChange ušetří 375,50 CZK a při množství deviz 10.000 EUR jeho úspora dosáhne výše 520 CZK. Pokud by 46

se jednalo o transakci v objemu 500.000 EUR, Česká spořitelna svému klientovi naúčtuje poplatek ve výši 1.500 CZK, ale i pře takto vysoký bankovní poplatek se importérovi vyplatí spotový obchod zrealizovat přes bankovního zprostředkovatele. Na této transakci by totiž uspořil až 38.500 CZK. Další poplatky související se založením a vedením účtu by importér nebral v potaz, jelikož by se stále více vyplatilo z finančního hlediska celou spotovou operaci uskutečnit přes bankovní instituci.

6.4.3 Příklad spotové operace při inkasu ze zahraničí Zadání příkladu: Český podnikatel zabývající se exportem v rámci eurozóny inkasuje od svých zahraničních odběratelů cizí měnu, ale veškeré další platby spojené s podnikáním potřebuje hradit v měně domácí (CZK). Po zinkasování pohledávky, provede směnu cizí měny, aby mu na jeho bankovní účet byla připsána částka v CZK. Rešení: Tab. 4: Inkaso ze zahraničí v měnovém páru CZK/EUR ke dni 16. 05. 2011

Měna Devizový zprostředkovatel

EUR Částka 500,00

Částka 10 000,00

CZK Částka Směnný 500 000,00 kurz

500,00 EasyChange

10 000,00 500 000,00

Česká spořitelna

500,00 10 000,00 500 000,00

Částka

24,32

12 160,00

24,40

244 000,00

24,38 12 190 000,00

Částka celkem

Poplatky 0,00

12 160,00

0,00

244 000,00

0,00 12 190 000,00

23,95

11 975,00

100,00

11 875,00

24,36

243 600,00

100,00

243 500,00

24,40 12 200 000,00

950,00 12 199 050,00

Zdroj: Vlastní

V tab. 4 jsou opět uvedené spotové obchody ve třech různých objemech, ale směnný kurz je kurz nákupní, jelikož se jedná o transakci opačného charakteru, a to příjem peněžních prostředků ze zahraničí. Probíhá zde jak samotný příjem peněz ze zahraničního eurového účtu, tak následná směna těchto EUR a připsání klientovi na jeho bankovní účet v CZK. Opět je na první pohled zřejmé, že společnost EasyChange si za zprostředkování příchozí zahraniční platby neúčtuje žádné poplatky. Ohledně výše kurzů je tomu stejně 47

jak v předešlých příkladech, tzn. že, při spotových transakcích menšího rozsahu se společnost EasyChange dostane na výhodnější kurz jak Česká spořitelna a klient tak zinkasuje větší množství domácí měny. Při objemu deviz 500 EUR získá český podnikatel exportující do zemí eurozóny o 285 CZK více při realizaci spotové transakce u nebankovního zprostředkovatele. U inkasující částky ve výši 10.000 EUR bude exportérovi na jeho bankovní účet připsána částka o 500 CZK vyšší jak v případě bankovního zprostředkovatele. Pokud se však bude jednat o spotovou transakci ve výši 500.000 EUR, bude výhodnější zahraniční platbu inkasovat prostřednictvím České spořitelny. U bankovní instituce na této transakci český exportér vyfakturuje díky konverzi z jedné měny na druhou částku vyšší až o 9.050 CZK.

6.5 Komparace spotových operací z hlediska časového V současné době hraje čas velmi důležitou roli při každodenních činnostech ať už v našem pracovním anebo osobním životě. V případě devizového obchodování tomu není jinak a je velice důležité, aby devizové spotové obchody byly vypořádány v co nejkratší lhůtě, nedocházelo tak ke zbytečnému zadržování peněžních prostředků klienta ze strany zprostředkovatelů, a aby byly transakce realizovány co efektivněji v předem dohodnutém čase. V následující tabulce jsou uvedeny časové lhůty pro vypořádání jednotlivých spotových obchodů u obou devizových zprostředkovatelů. Tab. 5: Srovnání jednotlivých spotových transakcí v čase

Druh transakce

Směna v rámci ČS

Mezinárodní převod Inkaso ze zahraničí datum připsání na účet datum připsání na zahraničního příjemce eurový účet v ČR v rámci Eurozóny v rámci Eurozóny

Devizový zprostředkovatel

nákup EUR Datum připsání na BÚ

prodej EUR Datum připsání na BÚ

EasyChange

D+0 do 15:00 D+1 po 15:00

D+0 do 15:00 D+1 po 15:00

D+0 do 11:30 D+1 po 11:30

*D+1

Česká spořitelna

D+0 do 15:00 D+1 po 15:00

D+0 do 15:00 D+1 po 15:00

D+1 do 18:00 D+2 po 18:00

*D+1

D = den, kdy jsou peněžní prostředky připsány na bankovní účet devizového zprostředkovatele. * D+1 je standardní doba. Záleží, však na zahraničních bankách jaké mají stanovené časové limity v případě zahraničních transakcí. Tento časový limit může být tedy prodloužen na D+2.

Zdroj: Vlastní

48

Časové údaje v tabulce se jeví na první pohled totožné. Z hlediska časového je vypořádání spotových obchodů u obou dvou devizových zprostředkovatelů odlišné pouze v případě mezinárodních převodů. Společnost EasyChange je schopná platbu do zahraniční v rámci eurozóny zaslat za podmínky, že ještě ten stejný den bude platba připsána na účet zahraničního příjemce, a to díky otevřenému eurovému účtu u Slovenské spořitelny na území Slovenské republiky.

6.6 Výhody a nevýhody u jednotlivých zprostředkovatelů V dnešním

konkurenceschopným

prostředím,

kdy

každý

z devizových

zprostředkovatelů je na určité úrovni schopen nabídnout svým klientům výhodné podmínky, ať už v podobě výhodných kurzů nebo nulových poplatků, je opravdu těžké se odlišit. I přesto zde na první pohled existují výhody a nevýhody, které budou pro české exportéry a importéry rozhodující při výběru vhodného devizového zprostředkovatele. EasyChange – nebankovní zprostředkovatel Výhody •

u spotových operací menších objemů deviz konkurenceschopné kurzy;

•

nulové poplatky;

•

mezinárodní převody po eurozóně jsou realizovatelné v čase D+0;

•

rámcovou smlouvu lze uzavřít i korespondenčně.

Nevýhody •

při spotových operací velkých objemů nevýhodný kurz;

•

nedostatek volných finančních prostředků.

Česká spořitelna – bankovní zprostředkovatel Výhody •

konkurenceschopné kurzy u transakcí velkých objemů;

•

neomezené množství finančních prostředků; 49

•

možnost vstupu na mezibankovní trh.

Nevýhody •

vysoké kurzy pro běžnou firemní klientelu, tj. výše kurzu na aktuálním měnovém lístku;

•

vysoké kurzy pro VIP klientelu u transakcí malých objemů;

•

vysoké poplatky jak při transakcích do tak i ze zahraničí;

•

rámcovou smlouvu lze uzavřít pouze na pobočce České spořitelny.

50

7 Závěr Vzhledem k ekonomickému vývoji v 90. letech 20. století, kdy se začaly otevírat možnosti vstupu na zahraniční trh, se devizové obchodování do povědomí českých podnikatelů dostává až během těchto let. Čeští podnikatelé začínají stále více využívat příležitosti k obchodování se zahraničním a začínají tak utvářet český devizový trh. Devizové obchodování neboli obchodování s cizí měnou bezhotovostním způsobem se zprvopočátku realizovalo pouze prostřednictvím bankovních institucí, ale tlak ze strany českých exportérů a importérů po výhodnějších podmínkách při sjednávání těchto obchodů zapříčinil, že se devizový trh začal utvářet i mimo bankovní sféru. V prostředí devizového trhu se tak začaly objevovat subjekty nebankovního charakteru v podobě nebankovních devizových zprostředkovatelů. Záměrem mé bakalářské práce je srovnání devizových, konkrétně spotových obchodů právě u těchto dvou devizových zprostředkovatelů a najít tak nejlepší řešení pro realizaci těchto obchodů v podobě maximální úspory finančních prostředků a času. Podrobně jsem zde analyzovala konkrétní spotové obchody, které jsou českými podniky nejvíce využívány a zjišťovala tak výhody a nevýhody jednotlivých obchodů při různých objemech obchodovatelných deviz v měně euro. Na první pohled by se mohlo zdát, že devizové obchody sjednané přes bankovní instituce budou finančně nákladnější, jelikož si banky za tyto transakce účtují nemalé poplatky a disponují vyššími kurzy. Vzhledem ale k tomu, že aktuální devizový kurz se při spotových obchodech odvíjí i od množství obchodovatelných deviz, není výsledek z pohledu výhodnosti jednostranný. Komparací jednotlivých spotových operací při různých objemech deviz jsem zjistila, že transakce malých a středních objemů obchodovatelných deviz je výhodnější z hlediska úspory finančních prostředků realizovat přes nebankovního devizového zprostředkovatele v tomto případě u společnosti EasyChange. Naopak transakce velkých objemů je výhodnější uskutečnit u bankovní instituce, která má možnost vstupu na mezibankovní trh. Společnost EasyChange mimo jiné nabízí další finanční úsporu v podobě nulových poplatků. 51

Z hlediska časového je sjednání a vypořádání devizových obchodů u obou dvou devizových zprostředkovatelů téměř srovnatelné. Výjimkou je zasílání peněžních prostředků směrem do zahraničí v rámci eurozóny, jelikož společnost EasyChange tuto transakci umí zrealizovat s vypořádáním obchodu ještě ten samý den. To znamená, že zahraniční obchodní partner může mít závazek ze strany českého podnikatele uhrazen ještě tentýž den. Další výhodu u společnosti EasyChange z hlediska úspory času spatřuji ve způsobu uzavření rámcové smlouvy, jelikož v současné uspěchané době spousta

českých

podnikatelů

upřednostňuje

uzavření

rámcové

smlouvy

korespondenčním způsobem. Aby bylo dosaženo maximální finanční úspory při sjednávání devizových obchodů je potřeba si nejdříve ujasnit, v jakých objemech budou jednotlivé transakce realizovány a na základě této skutečnosti vybrat vhodného devizového zprostředkovatele. Dle mého názoru jsou nebankovní devizová místa na rozdíl od bankovních institucí více zaměřena na kvalitu poskytovaných služeb právě díky nulovým poplatkům a díky způsobu obchodování pomocí párování jednotlivých transakcí. Na českém devizovém trhu si tak svým individuálním přístupem k českým podnikatelům tato místa v podobě nebankovních devizových zprostředkovatelů vybudovala významnou a konkurenceschopnou pozici.

52

8 Seznam použité literatury COINS.BLOG.CZ: Vznik a historie československé měny část 1 [online]. Dostupné z www:



[cit.2011-04-20]. ĎURČÁKOVÁ, J., MANDEL, M.: Mezinárodní finance. 1. vydání. Praha: Management Press, 2000. 392 s. ISBN 978-80-7261-170-6. FINANCNIK.CZ:

Obchodujeme

forex

1

[online].

Dostupné

z

www:

[cit.2011-04-20]. HLAVÁČ, P.: Vývoj devizového trhu ve dvacátém století [online]. Publikováno 08. 12. 2008. Dostupné z www: [cit.2011-04-20]. JÍLEK, J.: Peníze a měnová politika. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2004. 744 s. ISBN 80-247-0769-1. JÍLEK,

M.:

Mezinárodní

finance

[online].

Dostupné

z

www:

[cit.2011-04-25]. PEČEK, J.: Eliminace kurzového rizika pro exportně orientovaný podnik. Brno, 2009. 81 s. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně. POLIDAR, V.: Management bank a bankovních obchodů. 2. rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-11-4. REVENDA, Z., a kol.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. 3. vydání. Praha: Management Press, 2000. ISBN 80-7261-031-7. ZLATE-MINCE.CZ:

Československá

měna

[online].

Dostupné

z www:

[cit.2011-04-20].

53

Další zdroje: http://www.finance.cz http://www.bis.org http://www.easychange.cz http://www.csas.cz http://www.cnb.cz

54

9 Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: Průměrný denní obrat na světovém FX trhu v měsíci dubnu Obr. 2: Struktura průměrného denního obratu na FX trhu v dubnu 2010 Obr. 3: Struktura obchodů podle jednotlivých měn v roce 2010 Obr. 4: Struktura obchodů podle měnových párů v roce 2010 Obr. 5: ECtrade - Zadání údajů o příjemci spotové transakce Obr. 6: ECtrade - Sjednání spotového obchodu Obr. 7: Specifikace promptní devizové operace v České spořitelně

Tab. 1: Rozdělení devizových operací na trhu v ČR v měsíci dubnu v průběhu posledních pěti let (v mil. USD) Tab. 2: Směna v měnovém páru CZK/EUR ke dni 16. 05. 2011 Tab. 3: Mezinárodní převod v měnovém páru CZK/EUR ke dni 16. 05. 2011 Tab. 4: Inkaso ze zahraničí v měnovém páru CZK/EUR ke dni 16. 05. 2011 Tab. 5: Srovnání jednotlivých spotových transakcí v čase

10 Seznam příloh Příloha č. 1: Rámcová smlouva pro právnickou osobu společnosti EasyChange Příloha č. 2: Sazebník České spořitelny, pro bankovní obchody Příloha č. 3: Konfirmace uzavřeného obchodu společnosti EasyChange Příloha č. 4: Confirmation of payment of EasyChange company

55